Destiny of the Asgards 11 – Pád Asgardů
Asgardská základna na orbitě planety s Atlantidou, laboratorní komplex na 7. patře, řídící místnost (pozn. tamta je můstek)Rodney zrovna vydal Janusovo krabičku ze slotu, který se podobal sloupku, jenž vyjel z podlahy v S3E10 v řídící místnosti před bránou na Atlantidě. Ale přeci jenom zde byl rozdíl a to v horní části, která namísto scanneru měla několik řádků malých zoubků, do nichž byla Janusova krabička ještě donedávna zapojena. Jinak byl sloupek ve všech ohledech téměř totožný, což Rodneyho překvapilo, neboť očekával, že bude víc v asgardském designu. Hodně ho zajímalo, jak je to možné. Jediné, co ho v té rychlosti napadlo bylo to, že ten sloupek asgardi ukradli nebo s antiky žili hodně v symbióze, takže vycházeli z jejich designu při stavbě, což ale ihned zamítl, protože v antické databázi o nich nebyla téměř zmíňka. V tom se najednou světla a všechny konzole znovu rozsvítily, jelikož vypadly, když Rodney vytáhnul Janusovo krabičku, která celý generátor ovládala. K tomu všemu se ještě aktivoval alarm, což donutilo Rodneyho si pospíšit a přestat přemýšlet nad pitomým sloupkem.
Scéna se hodně podobala té, která se před ne dlouhou dobou odehrála na Odyssee, když asgardi kradli ZPM. Teď tím zlodějem byl ale Rodney, kterému se podařilo ukořistit věc podobné hodnoty ne-li ještě větší, neboť tahle obsahovala schémata Janusových technologií, o kterých Antici říkali, že jsou minimálně odvážné ne-li extrémně nebezpečné popřípadě neproveditelné. Spolu s krabičkou pak poodešel ke dveřím, ale ne k těm, kterými přišel, nýbrž k těm, jenž vedly do místnosti s teď už neaktivním generátorem. Tato místnost měla kruhový půdorys. Generátor byl taktéž kruhový a nacházel se uprostřed místnosti, do níž bylo možné se dívat obdélníkovým oknem, které bylo do zdi mezi oběma místnosti vtěsnáno, takže bylo prohnuté. Toto sklo je na straně, kde je generátor, chráněno silovým polem, které zastavuje nebezpečnou radiaci, aby nezabila asgardy v řídící místnosti, odkud generátor technici monitorovali, neboť to nebyl zrovna nejstálejší zdroj energie, jak už bývá zvykem.
Rodney otevřel dveře a ocitl se v airlocku, což mohl čekat, protože jinak by generátor museli pokaždé vypnout, když by k němu chtěli nebo by museli po celou dobu nosit zbroje, které si s radiací poradí, ale ty by je na druhou stranu jen zpomalovaly v práci. Teprve druhé dveře Rodneymu umožnili vejít ke generátoru. Předtím však ještě musel sejít po schodech, protože generátor byl tak velký, že zabíral téměř dvě patra. Na dně místnosti se nacházely trubky, které vedly do generátoru. Těžko říct, co v nich proudí a zdali k nim ještě něco proudí, když Rodney odpojil krabičku. Nad tím se ale Rodney ani nezamýšlel, neboť věděl, že má na šesti hodinách určitě nějaký zlý chlápky. Tak by to řekl John nebo si to Rodney alespoň myslel. Sám by ale řekl spíš, že má v patách pár šediváčků. Ale o to nejde. Rodney rovnou, jak seběhl schody, zamířil do místa, o kterém zjistil podle plánů, které ještě před útokem zkouknul na svém malém počítači, že se tam nachází vstup do šachty s hlavním rozvodem, což mu ale dalo hodně velkou práci zjistit, neboť to bylo hodně zašifrované, ale jak se ukázalo, na Rodneyho to nestačilo. Rodney tedy došel na místo, kde se měl nacházet vstup. Žádný ale neviděl. Pro jistotu si ale když hledal cestu nejmenšího odporu při strategickém ústupu, tak říkal útěku, zjistil, kde se přesně nachází a tím myslím téměř na centimetr. A tak položil Janusovo krabičku na podlahu a špičkami rukavice se dotknul předem řečeného místa.
Nic se však nestalo, a proto Rodney zkusil něco jiného. Tím jiným bylo to, že podlahu pohladil rukama, tedy rukavicemi. To ale také nefungovalo a tak do podlahy uhodil pěstí, ale zase se nic nestalo. V tom mu došlo, jak asgardi vypadají a jakou mají tělesnou schránku a sílu a tím pádem dostal i nápad-poklepat na podlahu spičkami prstů-. Toto už fungovalo. Po Rodneyho poklepání se ukázal malý panel, který se objevil tak, že se odkryla nejsvrchnější část podlahy nad ním ale jen slabé tloušťky. Tento panel se podobal spíše malé díře, ve které byla páčka, s níž Rodney otočil a na místě, kde ležela Janusova krabička, se vysunul poklop a poté se zasunul na druhou stranu šachty, než na které byl žebřík. Rodney popadl krabičku, která naštěstí nespadla do díry, a chystal se slézt po žebříku do šachty s rozvodem, která byla kolmá k té vstupní, když se najednou něco stalo.
Do místnosti s generátorem vešel asgard a okamžitě zamířil hlaveň svého omračovadla na Rodneyho, ale v tom se přihodilo něco dalšího a to mnohem více nečekaného. A tím něčím bylo to, že znova zhasly všechna světla, tudíž i konzole a vše s tím spojené, a že se vypnula umělá gravitace, čímž se Rodney ocitl ve volném pádu, až na to, že namísto toho, aby padal, tak spíše stoupal. To samé se stalo i asgardovi a Janusově krabičce.
Atlantida, řídící místnost, během výše zmíněných událostíChuck:„Základna ztratila štíty.“
Sam:„Ale drony se k ní ještě nedostaly nebo snad ano?“
Chuck:„Ne madam, zbývá necelá půl minuta.“
Sam:„Hammonde máte stejné údaje o nepřátelských štítech jako my?“
CO:„Jestli máte namysli to, že ztratili štíty tak ano.“
Sam:„Podle všeho jim vaše palba vyčerpala stěží ¼ energie z kondenzátoru, takže by štít měl stále ještě držet.“
John:„Podplukovníku, říkala jste, že se jim nějak zázračně deaktivoval štít?“
Sam:„Ano Johne.“
John:„Pak je to na 99% vinou Rodneyho.“
Sam:„Rodney je stále na lodi? Co tam dělá? Myslela jsem, že je tady někde ve městě a jen nemá COM.“
John:„Teal´c mu to nařídil. Nechtěl odejít bez Janusovi krabičky.“
Sam:„Cože?“
John:„Náhodou nám takhle ušetřil spoustu práce. Teď už jen stačí ho transportovat na palubu Odyssey.“
Sam:„No na palubě Hammonda jsem udělala simulaci, která se nezdařila kvůli magnetickému stínění. A navíc je tu Hammond namísto Odyssey.“
John:„Ale jak je to možné, Hammond má být teprve někde ve 2/3 cesty nebo se snad pletu?“
Sam:„To je na delší povídání, ale ve zkratce byla Odyssea příliš poškozená, tak jsme jí vzali ZPM a přemístili ho na Hammonda. Naštěstí se sem plukovník Sobelová dostala včas, ale to už jsou zbytečnosti, které víte.“
John:„Plukovník Sobelová? Není to náhodou ta velitelka toho Daedala z alternativního času?“
Sam:„Alternativního vesmíru nebo reality. Ano je.“
John chce něco říct ale do rozhovoru jim skočí Chuck, který je o něčem informuje.
Chuck:„Podplukovníku, asgardská základna vstupuje do atmosféry. Vypadá to, že padá.“
Asgardská základna sestupující (pozn. spíše padající) z orbity planety s Atlantidou, řídící místnost/můstek (pozn. dál už jen můstek)
Asgard 1:„Ztratili jsme umělou gravitaci.“
Njörde:„Okamžitě ji reaktivujte, ať to stojí co to stojí.“
Všichni asgardi v místnosti, a nejen v této místnosti ale i po celé lodi, se vznáší ve vzduchu. Celý můstek je ponořen ve tmě. Nejspíše za to může jeden z výstřelů z phaserů, který se zařízl do trupu a k tomu ještě poškodil nějaký hodně důležitý rozvod nebo něco takového. Naštěstí se ale vše po několika sekundách rozsvítilo. Gravitace se aktivovala ihned v zápětí, čímž všichni, co viseli ve vzduchu, spadli na podlahu a téměř všichni se ocitli v bezvědomí v tom lepším případě, neboť neměli zbroje.
Planeta s Atlantidou, ionosféraAsgardská základna padala k zemi tedy do oceánu, zatím byla teprve na hranici planety a černočerného prázdného vesmíru. Na trupu ale už tou dobu panovalo ohnivé peklo, jenž vznikalo jako důsledek tření, ale zatím nebylo ještě tak silné, aby ho trup nevydržel.
Asgardská základna na orbitě planety s Atlantidou, laboratorní komplex na 7. patře, místnost s generátoremRodney ve zbroji, asgard i Janusovo krabička, ti všichni spadli na podlahu. První se vzpamatoval asgard, neboť Rodney spadl ze dvou pater a asgard jen z jednoho. Ten se ho chystal střelit, ale neměl čím, takže seskočil patro namísto slézání schodů, čímž se ocitl téměř u Rodneyho, jen mu zbývalo přelézt jedno potrubí a dát Rodneymu, který se ještě válel na zemi, pár ran. To se také téměř stalo, kdyby z lodního intercomu nevyšel hlas, jemuž Rodney nerozuměl. Asgard namísto toho, aby našeho arogantního, sobeckého atd. vědce zbil do němoty, vzal krabičku a rychlým krokem odešel pryč. Rodney se tou dobu už postavil na nohy a trochu zorientoval, takže se rozběhl za asgardem, kterého dlouhým skokem povalil, čímž mu vypadla krabička. Poté náš člen atlantské expedice po ní natáhl ruku, když v tom ale ucítil prudkou bolest v zádech-asgard mu dal pěstí-, a tak upustil od svého plánu a namísto toho se začal prát s asgardem. Rodney ho několikrát pěstí zasáhl do hrudi. Jeho protivník mu to ale oplatil, což Rodney čekal a po druhé úderu se odvalil kousek od něho a zvedl se. Asgard se také zvedl. Jenže zrovna když se Rodney pustit několik svému protivníkovi, objevil se ve dveřích další asgard, který měl ale v rukou stunner, jehož výstřel poslal Rodneyho do hajan.
Planeta s Atlantidou, ionosféraZákladna stále padala, ale teď už mnohonásobně rychleji než předtím. Plášť se čím dál více zahříval, až se téměř celá loď změnila na hořící ohnivou kouli, za níž se táhnul černý kouř. Několik kilometrů nad oceánem se ale vše změnilo. Základna aktivovala štít, čímž oddálila svou destrukci. O pár sekund později narazila do vodní hladiny, o kterou se téměř zastavila. Při nárazu vznikla obrovská nárazová vlna vysoká něco přes kilometr. To by ale nevadilo, kdyby základna nespadla jen několik desítek kilometrů od Atlantidy.
Atlantida; místnosti s emitory, ze kterých byly vyndány krystalyChuck-na COMu:„Nárazová vlna tu bude za necelé 2 minuty.“
John:„Hotovo. Krystal je na původním místě.“
Ronan:„Taky hotovo.“
Oba dva navrátili krystaly na své původní místo, čímž umožnili Sam v řídící místnosti aktivovat štít.
Atlantida, řídící místnostSam seděla u jedné z antických konzolí-u té, která ovládá všechny hlavní systémy města-a něco namačkala na svém notebooku. Tím něčím nebylo nic jiného než aktivace štítu.
Atlantida, hlavní věž, balkónVšichni vojáci na baloně sledovali aktivaci štítu, který se ale namísto toho, aby se aktivoval kolem celé Atlantidy aktivoval zase jen kolem věže vědomostí. Jeden z nich major Bennington, který zmáčkl tlačítko na vysílačce, jelikož nebyl dostatek COMů, a spustil.
Bennington:„Podplukovníku Carterová máme tu menší problém.“
Atlantida, řídící místnostSam:„Ano vím o něm.“
John:„Co je to teď? Nedostatek energie?“
Sam:„Štít obklopuje jen okolí věže vědo…“
Mitchell:„Carterová co jste to udělala? Teď nad námi asgardi získali převahu, když je chráníte štítem.“
Sam:„Omlouvám se ale zdá se, že jádro udělalo úpravy přímo v Atlantském systému. Hned to napravím.“
Tou nápravou bylo to, že jen deaktivovala štít, jelikož to bylo to nerychlejší řešení, jak pomoci Mitchellovi, který s Radkem dobíjel asgardskou loď. Pak se teprve pokusila najít východisko z tohoto problému, jenže v Atlantském systému se moc nevyznala a Rodney byl nejspíše na palubě asgardské základny, a tak jediný, kdo zbýval byl zaneprázdněný vědec-Zelenka-, který přenechal střílení Mitchellovi a sám odběhl, jelikož nebylo nic slyšet-jen střelba-.
Zelenka:„Nastavení Atlantského štítu by mělo být na Rodneyho počítači, odtamtud ho stačí zkopírovat a poté už ho jen spustit.“
Sam:„Je tu malý problém.“
Zelenka:„Jaký?“
Sam:„Není to tu. Nejspíš tu kopii Rodney smazal.“
Zelenka:„Doprde**.“
Sam:„Ta kopie musí být také někde v Atlantské databázi, ne?“
Zelenka:„Někde tam určitě bude, ale my nemáme tolik času.“
Sam:„Lepší to zkusit než tu nic nedělat.“
Zelenka:„Vlastně ještě je jedna možnost. Zkusit to vytáhnout z hardisku Rodneyho počítače, neboť ho musel smazat nedávno…“
Sam:„…když dělal na štítu Alphy. Ano už na tom dělám doktore. A Radku.“
Zelenka:„Ano?“
Sam:„Dobrý nápad.“
Zelenka:„No ještě ho zbývá provést.“
Sam už mu ale neodpověděla, neboť spustila na svém notebooku armádní verzi prográmku Data Recovery Tools. Uprostřed obrazovky ji vyskočilo okno se stavem obnovy smazaných dat. Ještě předtím se ji však objevilo okno se smazanými soubory, ve kterém zvolila soubor „Atlantský štít.script“. Obnova probíhala celkem rychle, takže za nějakých 15 sekund byl soubor obnoven. Téměř okamžitě ho Sam spustila.
Atlantida, hlavní věž, balkónMajor Bennington stál na balkóně, opíral se o zábradlí a sledoval přibližující se vlnu, která měla asi ¾ výšky hlavní věže a jež byla už neskutečně blízko. Naštěstí se ale aktivoval štít v době, kdy byla vlna už asi jen takový jeden kilometr od města. Dolní část vlny se zarazila o štít. Zbytek-horní část-jela dál po štítu, který měl tvar vejce, jehož horní část byla jaksi smrštěna. Šít se ale uzavíral dostatečně rychle, takže se Bennigtonovo obavy nevyplnily. Major byl, je a bude známý svými pesimistickými názory a obavami, za což může armáda, u které je ale v podstatě zaměstnán, neboť to tak chtěli jeho rodiče, kteří sloužili v armádě stejně jako jejich předci a tudíž bylo téměř nemožné se z toho vymotat. Ale zpátky na Atlantidu. Voda se valila po štítu, který se ale nakonec úplně uzavřel, tudíž se do města nedostala žádná kapka vody s výjimkou té velké, na které město plavalo. Navíc voda dosáhla jen ¾ výšky věže, což znamená někam těsně pod balkón. Zajímavý byl ale pohled z dálky na město chráněné štítem, z nějž byl vidět jen vršek kopule štítu. Ještě jsem zapomněl dodat, že voda s městem trochu hnula, takže všechny dvojnožky spadly na podlahu. Výjimkou byli ale Radek a Mitchell, kteří byli na palubě asgardské lodi, která se vznášela ve vzduchu, tudíž se nemohla hnout. Jen se hnulo město, což znamená, že čumák lodi vyjel z věže, tedy obráceně, ale takhle by se to mohlo zdát páru očí laika.
BS Hammond na orbitě, můstekCO:„Sam, generále O´Neille slyšíte mě?“
Nikdo neodpověděl, jelikož jak už bylo řečeno se všemi lidmi na Atlantidě to nepěkně hodilo a posádka BS Hammonda viděla na svých senzorech, že Atlantida je nejspíš zničena nebo alespoň poškozena nárazovou vlnou, neboť byla celá pod vodou.
CO:„Sam, generále ozvěte se prosím.“
Radek:„Tady Zelenka jsme v pohodě.“
CO:„Tak proč se neozývá Sam nebo generál nebo někdo jiný?“
Radek:„Vlna musela s Atlantidou pořádně hodit…My jsme to téměř ani nepocítili, jelikož jsme…“
Sam:„Hammonde tady Carterová. Jsme celí i když trochu máme nějaké ty pohmožděniny a…“
CO:„To ráda slyším.“
Sam:„Jak je na tom základna. Sami to nemůžeme zjistit protože, s námi letěly i notebooky a další lehčí předměty.“
CO:„Základna je téměř celá už pod vodou.“
John:„Au. Cože už není nějaký ten kilometr pod vodou?“
Sam:„Vztlaková síla.“
John:„No jo zákony fyziky. Na to já jsem nikdy nebyl.“
Atlantida, věž vědomostíMitchell s Radkem právě vyřídili nejspíše posledního asgarda na lodi nebo alespoň na můstku lodě, protože nebylo možné si to nějak ověřit. Tenhle naštěstí jako několik předchozích neaktivoval sebedestrukční zařízení na hrudi, takže ho Radek nemusel střelit zat-gunem-vzali ho mariňákovi-, jak jim poradil generál O´Neill a ještě jim vzkázal, že jestli tohle nějak zpackají, tak dostanou padáka.
Mitchell:„Tady Mitchell, asgardská loď zabezpečena.“
Sam:„Dobrá práce Came.“
Atlantida, řídící místnost, o chvíli pozdějiPřed konzolemi se objevil všem známý záblesk asgardského teleportačního paprsku a o okamžik později na tom samém místě stálo několik lidí. Na uniformě měli patch Hammonda a při bližším pohledu a hlavně záběru na obličeje zjišťujeme, že je to Jane Sobelová-CO Hammonda-, Anthony Jefferson-EO Hammonda- a dále ještě dva technici a dva mariňáci, neboť se Jane chtěla pojistit, kdyby přece jenom ještě všichni asgardi nebyli mrtví-ti na Atlantidě-. Všichni se pozdravili, což bylo hodně zajímavé, protože většina z nich měla hodnost podplukovník-Anthony, Sam a John- až na Jane Sobelovou, která byla plukovník. Po tomto zajímavém pozdravení-pozdravili se, protože až doteď spolu mluvili jen přes COM a pořádně se neviděli- se odebrali do zasedací místnosti, ale ještě předtím se setkali se zbytkem lidí-Valou, generálem O´Neillem, Danielem, Teal´cem, Radkem, Camem, Carsonem, Jeniffer a Lornem-na primárním schodišti. Většina z nich se sem dostala pomocí transportérů. Ten zbytek se trochu prošel, protože by to vyšlo přibližně tak nějak nastejno, kdyby použili transportér, který navíc byl momentálně maximálně vytížen. Celá tahle, doslova, hromada lidí vejde otevřenými dveřmi do zasedačky, kde se ti nejhlavnější jako Jack, John a další usadí, Sam a Radek postojí, neboť mají prezentaci a zbytek postojí, protože na ně nezbydou místa k sezení. Poté se dveře zasedací místnosti se za průchozími zavřou s charakteristickým zvukem a okolo se postaví mariňáci většinou s P-90kami popřípadě s M-4kami.
Pokračování příště