JJTS - 14. kapitola - Budoucnost

Dobře takže to bude něco co všichni známe, co víme co je, a my jsme jen moc hloupý na to aby jsme nalely otázku.

[andoriel]

Ale ono to není tak těžké. Sice jsem si to musela říct nahlas, ale přišla jsem na to. I bez nápověd

Ok, máte tu další díl, omlouvám se vám za zpoždění. Hezké čtení
(Snad se ti tahle nebude zdát krátká, deadalos, tentokrát jsem se snažila!)

Jinak ano myslím, že to všichni znáte jen si to zkrátka nespojíte s tímto. Ale už na to někdo přišel. (tedy krom andoriel, ta se nepočítá, ta je moc chytrá Neber to ve zlém. )

Kapitola 7 – Wraithi a odlet

Marionet se vrátila na Atlantis a zuřivě líčila Richardovi, jak potkala Todda a co jim nabídl. Woolsey se zamyšleně procházel po kanceláři.

„Myslím, že budeme muset souhlasit, nemáme na výběr,“ prohlásil pak a pověřil Marionet, aby to vyřídila Toddovi. Proklatý wraith, zase měl pravdu.
Marionetin tým dorazil na planetu a ona se rozhlédla. Nikde nikdo. Pche, prý tu bude čekat.

„Zdravím vás kapitáne,“ ozval se Todd, za Lermontovou. „Tak, jak se Atlantida rozhodla?“ ptal se, i když znal odpověď. Proč by tu asi jinak byli, že?

„Atlantis přímá, tvoji nabídku Todde,“ odpověděla klidně kapitán, i když jí blízkost, v jaké u ní wraith stál, nebyla dvakrát příjemná. Jako by ji tím naschvál dráždil.

„Moje lodě dorazí k Atlantis co nevidět, uvidíme se tedy za pár hodin,“ a odešel bránou. Kapitán pořád nechápala proč jim nabízí pomoc, ale to teď bylo jedno.

Mezitím se na Atlantis bouřlivě debatovalo o přijetí Toddova návrhu. Mnozí nesouhlasili a mnozí nebyli na žádné straně. Darren úpěnlivě litovala, že tu teď musí být, nejradši by byla doma.

„Pane, přijímáme vysíláni. Je to Todd, žádá o povolení projít,“ ohlásil Chuck.

„Povolení uděleno,“ odpověděl pan Woolsey a vyrazil dolů k bráně, kde už stála kapitánka Lermontová. Za chvíli se objevil Todd a jeho dva společníci. Všichni společně spolu s menší hlídkou vydali do zasedací místnosti.

V tu samou dobu však mířila za panem Woolseym i Lena a s ní k jejímu budoucímu neštěstí i také Darren. Zastihly je zrovna ve chvíli, kdy vcházeli do zasedačky.

„Doktore Woolsey, musím s vámi nutně na chvilku mluvit,“ ozvala se Lena, odtáhla Richarda kousek od davu a něco mu náruživě začala vykládat.

Darren se dívala na tři muže. Byli podobní lidem, jen měli bílé vlasy a zelenou pleť. Darren se nezdáli tak nebezpeční, jak doopravdy wraithi jsou, protože netušila nic o jejich stravovacích návycích.

„Koukám, že vidíš naši rasu poprvé, co?“ zeptal se se zájmem dlouhovlasý wraith a prohlížel si Darren.

„Ano, to je pravda, vidím někoho, jako jste vy poprvé,“ přitakala Darren. Wraith se zatvářil jako zelený andělíček.

„Tak to nejsi sama, kdo vidí poprvé zvláštní rasu,“ ozval se Todd a přerušil tak konverzaci Lunara a jeho skoro večeře.

„Teď nechápu,“ řekla si spíš sama pro sebe Darren. Todd se jen ušklíbl. Než ale stačil dostat pořádnou a nechápavou odpověď od Dary, byl nucen vejít spolu s ostatními do zasedačky.

A než Darren mohla přemýšlet nad tím, co řekl Todd, táhla ji Lena někam do laboratoří. Musely spěchat. Tohle bylo nutné.

Do zasedačky přilítl McKay, neobtěžoval se pozdravit ani nic jiného jen vyhrkl: „Za deset minut jsou tady.“

Všichni se na sebe podívali a nikdo se k ničemu neměl. První vstal Todd a další dva wraithi s tím, že pro ně letí jejich šipka. Bez dovolení prostě vyrazili na místo sběru.

Mezitím se probrala většina ostatních. Atlantis se rozezněl interkom: „Prosím všechny týmy zdravotníků, doktory a sestry na ošetřovnu a připravit, brzy tu bude dost raněných,“ hlásala Lermontová.

Darren zaúpěla. Lena ji totiž táhla na ošetřovnu, kde ji taky strčila Carsonovi s tím, že na lehčí zranění stačí. Teď Dary litovala, že se přiznala, že má základní kurzy první pomoci a ošetřování. A když nic jiného, ať si z ní Carson udělá pejska - přines, podej. Ten jen pokýval hlavou a dál rozdával pokyny, kdo, co, kde a tak dále.

Z hyperprostoru vystoupily dvě lodě a zastavily se nad Atlantis, chvíli čekaly, zřejmě je tu překvapily wraithské lodě. Nakonec se rozhodly a vypálily. Město schytalo hned první dávku, štít nebyl. Naštěstí, šly střely trochu mimo, a tak jen škrábly věž. Přesto tu už byli první ranění.

V tu chvíli začali pálit wraithi na obě lodě, ale ty navázaly spojení s hlavní lodí wraithů.

„Nejsme vaši nepřátelé a nechceme s vámi nic mít, chceme jen zničit Atlantis. Nedávejte nám důvod, zničit i vaše lodě.“

Tak tohle si Todd nenechal líbit. Oni s nimi nic mít nechtějí, to je, ale jejich problém. A nechal dál pálit všechny úly na nepřátelské lodě.

Ty se přestaly zabývat Atlantis a rozhodly se zbavit wraithů. Lodě nepřátel pálily krátké rudé střely, které byly však velice neflexibilní, ale jejich účinek na wraithské lodě byl extrémní. Lodě spojenců Atlantis dělaly, co mohly, aby se vyhnuly co nejvíce střelám. Úhybné manévry a oplácení střelby bylo samozřejmostí.

Štít zlatých lodí o trochu poklesl, ale přesto se držel na více než osmdesáti procentech. Wraithské lodě měly alespoň jednu výhodu a tou bylo to, že jejich lodě byly menší a tak snadněji unikaly střelám, mezitím co zlaté lodě byly nejméně za dva úly jedna. Musely se tudíž spolehnout hlavně na svůj štít, což bylo hlavní nevýhodou lodí. Nahoře to už vypadalo, že Toddovy lodě nevydrží a budou se muset stáhnout, když do velice peprného rozhovoru vstoupila i Atlantis.

Podplukovník Sheppard dorazil, předal ZPM a vyrazil, tedy ne doslova, ale na lůžku, směr operační sál. Nebyl na tom dobře. Mezitím se Lermontová hádala s Beckettem, že musí do křesla, jenže ten měl moc práce okolo zraněných ze zasáhnuté věže a s týmem podplukovníka.

Darren poslouchala a pochopila jedno. Pomocí toho křesla může Atlantis bojovat a pomoci těm lodím nahoře. Napadl ji zoufalý nápad. Na ni to křeslo přeci reagovalo. Vyběhla z ošetřovny a dorazila k místnosti s křeslem. Před ní stáli dva vojáci. Najednou se město zatřáslo a oba vojáci trochu ztratili na ostražitosti.

Tu chvíli Darren využila a prosmýkla se mezi nimi. Než ji stačili chytit, dosedla na křeslo a tentokrát ho vědomě spustila. Kolem ní se zvedl mírně zlatavý štít. V tu chvíli tam zrovna dorazila Lermontová a Beckett, kteří se zastavili a s údivem hleděli na výjev před sebou.

Kolem Darren byla prostorová mapa Atlantis a v ní běhala malá červená tečka, jako by něco hledala. Pak zmizela a městem zaznělo něco, čemu přítomní nerozuměli. Kolem mapy města se zobrazily stovky programů po celé místnosti a všechny pracovaly, načítaly se nebo se nějak upravovaly. Nad všemi programy až u stropu se objevila mapa toho, co se dělo nahoře. Zobrazily se úly i nepřátelské lodě.

Darren pomyslela jen na jedno: zbraně, něco, čím zničí lodě nahoře. Okamžitě se zobrazilo několik dalších programů a na mapě zablikala místnost s drony. Jediná myšlenka a Atlantis vypálila první dávku dronů. V tu chvíli se přiřítil McKay a jen nechápavě koukal na modře zářící místnost.

Atlantis pálila, co mohla. Wraithům se trochu ulevilo a začali se vzpamatovávat. V tu chvíli dorazil major Lorne s třetím ZPM. Vědci ho hned zapojili, ale ani s třemi ZPM, nebyl nejlepší nápad zde zůstávat. Lodě byly opravdu silné a hlavně jejich štíty.

Darren něco varovalo a v hlavě se jí začaly promítat obrazy a plány. Zaměřila se na mapu města až našla, co hledala. Představila si, jak se dotkla motorů, a celé město se začalo zvedat. Proletělo kolem úlů, poslalo jim souřadnice a skočilo do hyperprostoru.

Nepřátelé jen koukali, když i lodě wraithů zmizely v žlutavém okně. Zůstali sami nad prázdnou planetou.

Do místnosti s křeslem dorazil i major Lorne, který nechápavě koukal. Celou dobu si myslel, že město řídil Carson.

Když město vstoupilo do hyperprostoru a zadalo místo kam poletí, Darren se sesypala s křesla. Modrá záře zmizela a s ní i zlatavý štít. Beckett se vrhl k Darren.

„Jak je jí?“ ptal se Evan, když viděl, jak Carson kontroluje velmi bledou Darren, která nejevila známky vědomí.

„Žije, ale víc teď neřeknu. Musí na ošetřovnu a pod skener, sotva dýchá a srdce skoro netluče,“ oznámil Beckett. „Nemám tušení, co to s ní provedlo.“

„Tady Beckett, potřebuji zdravotnický tým do místnosti s křeslem,“ ohlásil do vysílačky Carson.

„Je mi líto doktore, všechny týmy jsou mimo, město se při vzletu trochu házelo, máme zraněné,“ ozval se hlas nějaké sestřičky.
Tohle major vyřešil snadno. Sklonil se k Darren a vzal jí do náručí.

„Jdeme, doktore!“ zavelel a nesl Darren na ošetřovnu, teprve když si ji přebrali doktoři a Beckett spěchal za nimi, major se trochu uklidnil, ale to mu vydrželo tak dvě minuty, než se přiřítil pan Woolsey.

„Kam to letíme?“ bylo první, co z něj vypadlo.

„Tak to netuším, kurz se snaží vypočítat McKay, který vyběhl z místnosti s křeslem, hned když jsme vstoupili do hyperprostoru. Ale věřím, že nic špatného to nebude,“ dokončil své úvahy Lorne.

„Eh, mimochodem, jak je na tom?“ optal se pan Woolsey, který si snažil dát dvě a dvě dohromady, ale beznadějně mu vycházelo tři.

„Podle všeho bude v pořádku, teď spí. Taky půjdu, pane.“ Evan odešel k sobě do pokoje. Potřeboval se vyspat a utřídit si myšlenky.

Korektura: andoriel Díky!

Jinak příště wraithská fóbie, špatně naladěný Lunar a kupa vtípků na vysavače. Těšte bude to sranda. ( Jinak ano, příště takový odlehčený díl.)

vynikající díl

Mám dotaz, kdo sakra řídil to město ? Přeci jen je dobré ve kontrolovat z křesla, Daedalus taky nelétá způsobem že zadá kurz a pilot si jde lehnout.
Jedinej kdo na to má čas a dostatečně silný AT gen je Lorne, i když si ním moc jistej nejsem, jo a taky by možná přes křeslo zjistily kam to letí.

Atlantida není Daedalos. Navíc jsou to vesmírné lodě. Dnešní letadla mají taky autopilota, nevidím nejmenší důvod proč by ho nemohla mít Atlantida.

Ano maj autpilota, ale stejně ho někdo kontroluje, a přes křeslo je více než pravděpodobné že by zjistily kam to sakra letí.

Preč.

[andoriel]

Určitě se to čase dozví. Třeba až přistanou
A nebo poletí a poletí a poletí....

Moc hezký díl, Darren. Těším se na další Zvlášť, jestli tam budou zelení andělíčkové

Todle bych moc necekal, jen to ze hlavni hrdinka vsechny zachrani, jako vsude.
Je neco jinyho letadlo, stihacka, vesmirna lod a letajci mesto, rekl bych ze ty posledni dva by normalni celkem hloupej autopilot nezvlad, muze se pokazit tolik veci.

když Atlantida odlétala z původní planety tak přece letěla sama

rekl bych ze ty posledni dva by normalni celkem hloupej autopilot nezvlad

Kto kedy pvedal - napísal, že majú hlúpeho autopilota (a ešte na ich technickej úrovni). Alebo si všetci myslia, že človek bude sedieť týždeň v kresle a riadiť - kontrolovať let?
Na to, ak sa niečo prihodí sa aj (u nás v práci) v obyčajnom - kontrolno-riadiacom programe spustí upozornenie (ľahšie problémy sa "opravujú" automaticky /pomocou záložných zariadení/).

No taky mě napadá že si můžou jednuduše přečíst ty zprávi a zjistit kam letěj, když psolalo souřadnice, pokud se na Atlantis zaznamenávaj zprávy.

Ja myslel soucasne autopiloty, pochybuju ze jsou I na Atlantide.

Ok, chápu, že můžete mít výtky, ale prosím. Za druhé proč by Atlantis asi tak nemohla letět sama a kdo říká, že někdo nebude kontrolovat kurz (až objeví kam letí, popř. jak na to chytře přišel Daedalos, přečtou si zprávu wraithům nebo cokoli jiného)?

A Daedale jsem zvědavá jak rozdýcháš příští díl , nerada bych ti přivodila infarkt.

No tak to tam bude buď tkatickej nesmysl, nebo jinej typ nesmyslu.
Atlantida bude mít asi modernější systémy než to dnešní, ale prostě je to město, podle mě když antikové létaly tak se střídaly neustále.

Já bych řekl že když už ji navede do HP tak Atlantida poletí sama přece jen je blbost aby tam někdo seděl týden a víc vkuse a navíc kontrolovat let můžou i z řídící místnosti a tam pořád někdo je, do křesla se pak někdo posadí před nebo až vystoupí z HP

Ok je středa takže ukončuji soutěž, kdo nepřišel na odpověď, nezoufejte. Snad se vám zadaří u příští bonusovky. Vaše Darren

A řekneš nám tedy odpověď ? Prosím a smutně koukám.

Ok, soutěž skončila, tak proč ne. Odpověď byla zatmění slunce. Tak těžké to zas nebylo co?

Ták, nejdříve se chci omluvit za mezeru (nevydávání příběhu), měla jsem, tak říkajíc menší technické problémy. Ale nakonec se vyřešily (díky bohu ).

Takže, dnes je tu osmý díl povídky a já doufám, že si užijete tenhle zábavně laděný díleček a nasmějete se u čtení.

POZOR: Čtení jen na vlastní nebezpečí, hrozí usmátí k smrti.

Kapitola 8 – I wraithi jsou chutní

Zelenka konečně přišel na to, kde město vystoupí z hyperprostoru, a vyrazil to oznámit. Měli stále dost času. Byl zvědavý, co na to řekne pan Woolsey a taky ostatní.

„Cože, letíme na Aurum?“ nevěřila svým uším Greyová. Radek to jen potvrdil kývnutím.

„A major by se měl pro jistotu vydat ke křeslu. Nevíme, co se bude dít, nemám páru jaké programy a nastavení aktivovala,“ oznámil všem přítomným Radek. Všichni se pomalu vydali ke křeslu, podle slov Zelenky, totiž neměl pilot být vůbec potřeba. Město vystoupilo z hyperprostoru a v tu chvíli se městem ozval alarm, který ještě nikdo z nich neměl tu čest slyšet.

„Zadané kódy a programy byly zrušeny.“ Major se rozběhl ke křeslu rychlostí světla, ale to neměl na Greyovou. Přeci jen naštvaná bohyně pomsty je pořád rychlejší.

„Meredite McKayi, do čeho jsi zase hrabal?“ otázala se ho vzteky rudá Greyová.

„Nebo jsi už zapomněl, proč je tu Darren?“ Ano tohle mu bude ještě hodně dlouho podsouvat. Rodney, který neměl slov a jen hleděl na Erínyi v podobě doktorky Lilian, zavrtěl hlavou.

„Evane, budete muset město dostat na povrch, souřadnice pro přistání máme.“ Toto strohé oznámení muselo Evanovi stačit. Nic víc ani míň nebude. Tak mu nezbylo nic jiného než s městem přistát na určených souřadnicích.

„No, to bylo teda přistání,“ zkonstatoval McKay, který byl však vzápětí opět zpražen pohledem Lilian. Mezitím na orbitě zaparkovaly i wraithské lodě. Následně se z nich rozletěla šipka směrem k městu.

„Bože, rozladil jste snad všechny senzory ve městě a máme vodu úplně, doslova úplně, všude. Měl byste na tom přistávání zapracovat,“ zhodnotila nahlas Lilian přistátí majora.

Šipka spustila paprsek, na jednom z balkónů Atlantis stáli tři wraithi a někam spěchali. Otevřeli si dveře, prošli chodbou a zastavili se před stěnou. Todd vytáhl malé zařízení, které několikrát zapískalo a následně na to se ve zdi objevil průchod. Wraithský velitel rychlým krokem, došel doprostřed místnosti, sebral v podstavce válec o délce asi patnácti centimetrů a průměru zhruba šesti a vrátil se zpět na chodbu. Společně s dalšími dvěma wraithy vyrazil do středu města.

V tu samou dobu se Darren vyplížila z ošetřovny. Dle jejího názoru jí nic nebylo, jen ten doktor Carson to přeháněl. Chtěla si utřídit myšlenky než ji zase někam odtáhnou a budou chtít vysvětlení. A tak zamířila do nejvzdálenější části města, kde, jak doufala, bude mít klid.

V tu samou dobu tam ale mířil i Saša Morunov a Lilian pro wraithskou delegaci, která tam někde, nikdo nevěděl proč, vystoupila. Zatracené wraithské rozmary, pomyslel si Saša a pokračoval dál v cestě do odlehlých částí města. Najednou uslyšeli výkřik. Oba se rychle vydali tím směrem.

Darren, prudce vyběhla ze dveří. Přeci jen, sem tam se ráda proběhla, a když potřebovala myslet, běhala. A to teď, kruci, potřebovala. Najednou do někoho vrazila a málem ho shodila na zem.

„Ty malá, počkej!“ Než stačila cokoli namítnout, a bránit se, skončila wraithova ruka na její hrudi. Začal se krmit. Najednou jako by se Darren setmělo a když začala opět vidět, stála uprostřed modrého ohně a naproti ní stál oheň rudý.

Cítila, jako by jí ubývala síla, a pak to uviděla. Uvnitř červeného ohně se zhmotňoval malý modrý ohníček a rostl. Darren se pro něj natáhla. Z nějakého důvodu ho chtěla zpátky a tak si ho vzala. Začala si brát plamínek zpátky.

Saša a Greyová doběhli do chodby a uviděli wraitha jak se krmí na Darren. Oba je hned od sebe začali páčit. Bylo by jim to trvalo déle, kdyby se k nim nepřidal i Todd, který doposud jen přihlížel. Najednou Lunar zasténal a zoufale se skroutil v křeči.

Todd v první chvíli zavrhl nabízející se možnost, ale během několika vteřin měl možnost poznat, že byla pravdivá. Tomuhle zkrátka nemohl a nechtěl uvěřit.

Darren si začala brát i rudý oheň naproti ní, když najednou ucítila, jak se cosi přetrhlo a ona zase na chvíli zůstala v černotě.

Saša, Lilian i Todd poněkud zrychleně oddechovali. Přeci jen dostat ty dva od sebe byla celkem fuška. Dary se pomalu začala vracet do normálního světa, už zase viděla lidi okolo normálně.

Klidně stála uprostřed chodby a rozhodně nevypadla, že by jí něco bylo, alespoň ne nic na první pohled. Zato Lunar se zoufale stočený do klubíčka choulil na zemi a vydával zvuk podobný tichému pískání. Todd se zděsil svého objevu. Tohle snad nemohla být pravda.

Najednou se Lilian rozesmála na plné kolo. Došlo jí totiž, co se stalo, a za boha si nemohla pomoct a přestat se smát. Když si všimla pohledů okolo, vyhýkala ze sebe mezi salvami smíchu něco jako: „No tě pic zblajzla nám wraitha.“
Tuto narážku však nemohl ignorovat Todd a tak si přisadil.

„Doktorko Greyová, tato poznámka není nijak humorná.“

O dvě hodiny později v zasedačce

„Podle všech testů, co zatím máme k dispozici, je Darren naprosto člověk, až na silný ATA gen, ale to není nic zásadního. Abych přešel k podstatnějšímu. Zdá se, že Darren otočila krmný proces proti wraithovi a tak se nakrmila de facto ona na něm. Tedy vzala mu značnou část jeho energie.“

„Takže prakticky vysála wraitha?!“ přerušil monolog doktora Becketta Saša Morunov. Carson trochu pobledle zakýval hlavou. Takhle to zrovna podat nechtěl, ale bylo to tak.

„Hele, neprohodili jste si to trošku?“ optala se Lilian Dary, která taky nebyla dvakrát nadšená. Ale musela se ušklíbnout nad jednou myšlenkou: výcucník vysavačů. Hmm, tak to by bylo dokonale přesné. Z úvah Dary vyrušilo duté žuchnutí směřující pod stůl.

Todd se trošku zoufale zadíval pod stůl na mírně sušeného Lunara. Lunar si začal, vlastně by se to dalo nazvat sebeobranou. Todd se ušklíbl. Vysaj vysavač, dříve než vysaje on tebe. Wraithský velitel nakonec spustil, i když se mu to nezdálo dvakrát nutné:

„Chtěl jsem se vám za svého společníka omluvit, ale myslím, že to za těchto okolností vskutku není nutné.“

Na tohle si Lermontová nemohla nepřisadit a tak nasadila vážný politický výraz, jako by se jednalo o to, zda wraithi zničí či nezničí Zemi, a velice vážně spustila:
„Vskutku. A tou situací zřejmě myslíte to, že večeře snědla wraitha.“

Kdyby Todd nebyl zelený, určitě by byl vzteky rudý. Takhle ale jen nabral tmavší odstín zelené.

Tahle lidské žena ho dokázala tak nepříčetně vytočit a navíc její paličatost se dala přirovnat i k wraithské královně a to by jí i leckterá mohla závidět. Přeci jen, za těch několik let co s Atlantis spolupracuje, ji měl šanci trochu poznat. A mohl říct jedno: kdyby byla Marionet Lermontová wraithskou královnou, pak by se před wraithy netřásla jen galaxie Pegasus ale i mnohé další. Tato žena byla ztělesněním wraithského pekla na druhou. Ona byla zkrátka ďábel ve špatném těle.

Dufám, že jste přežili čtení a příště to už zase bude rozumně snad. Jo a abych nezapomněla v nejbližší době bude druhá bonusovka.

vynikající díl málem sem smíchy spad ze židle

[andoriel]

Dneska je to tady samý smích To je paráda. Moc se mi to líbí.

Díky, jsem ráda, že se to líbí.

Zajímavý nápad krmit se na Wreihovi, ale moc světla ten díl nepřinesl.