Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
nic méně další díl tu je, těsně ale je, snad se bude líbit 
Nezvaní hosté
Situace na můstku před otřesy
Na můstku oba vědci dokončovali opravy rozvodů energie. Zelenka ručně přepojoval dlouhá a těžká vedení na záložní okruh zatímco McKay s antickým přístrojem v ruce, který mu vyjel při opravách z jedné konzole, prováděl diagnostiku na hlavní rozvodně umístěné na stěně.
„Že bys pomohl?“ křikl nevrle Radek poté, co se celý zpocený dostal z propletené sítě kabelů a uviděl Rodneyho, jak si v klidu cosi kliká na přístroji.
„Už nemůžeš? Uvědomuješ si, že bez řádné kontroly řízení energetického toku se nám spálí i záložní okruh a uvízneme tady jak kus šrotu s plně funkčním ZPM co volá na všechny: „Vemte si mě!“ Tak mě prosím neruš, až to dodělám“ odpověděl chytře Rodney, aby nemusel táhat těžké kabely.
Zelenka měl připravenou rozsáhlou odpověď ale, když viděl jak je žádost o pomoc marná, mávl rukou, poznamenal si něco pro sebe, otřel si čelo a vrátil se zpět k namáhavé špinavé práci.
„Jak jsme na tom?“ ozvalo se z Rodneyho vysílačky Johnovým hlasem
„Už se blížíme ke konci, ale Zelenkovi by se hodila pomocná ruka“ odpověděl McKay
Zelenka sarkasticky zakašlal a opět něco poznamenal
Rodney chvíli čekal, ale nebyla žádná odpověď jen šum
„Haló? Slyšíme se? Opakuji, pracujeme na tom. Zachvíli bude záložní okruh připraven, takže se ozvem a zapojíte ZetPM“
„Bezva, díky za zprávu“ zaznělo pochvíli jako odpověď
„Nějakej milej“ dodal Rodney, když vypínal vysílačku a dál procházel kontrolky na panelu.
Několik minut byli oba vědci, tolik zabráni do práce že spolu vůbec nemluvili, až po deseti minutách vylezl opět zdevastovaný Radek a lapal po dechu únavou.
„Taak … hotovo“ řekl Zelenka a chvíli ještě rozdýchával změnu z nepřirozeného záklonu těla, ve které tahal a přepojoval několikakilové kabely.
„No sláva, já mám taky hotovo, takže zapojíme zdroj a letíme pryč“ řekl vítězoslavně McKay a vzal do ruky vysílačku a pokračoval stejným tónem i do vysílačky: „Shepparde, Hotovo, spravil sem to. Zapojte ZetPM a vraťte se na můstek“
„McKayi!!“ zakřičel na Rodneyho Radek
„Tak spravili no..“ opravil se McKay
„Ne McKayi! Podívej!!“ křikl znovu trochu zoufaleji a ukázal skrze čelní okno můstku ven.
Rodney se zarazil a podíval se ven a uviděl z profilu přibližující se Wraithský křížnik, který letěl k Auroře a stále se přibližoval.
„Sakra, dělejte okamžitě to zapněte a ke křeslu! Jsou tu wraithi!!“ křikl Rodney do vysílačky naprosto odlišným tónem hlasu.
Ale stejně jak na všechny předchozí zprávy byl odpovědí pouze otravný šum.
„Dělejte! Haló!“ Volali dvojhlasně do svých vysílaček, ale bez odezvy. „Krám! Zatraceně!“
Rodney opakoval stále žádost o zapojení energetického modulu ale bez úspěchu.
Mezi tím se wraithský křižník stále přibližoval, až se rovnoběžně srovnal s antickou lodí, do které při blízkém kontaktu bočním křídlem mírně vrazil. Wraithská loď byla o něco menší než loď třídy Aurora, ale na rozdíl do vypnuté antické lodi, byla plně funkční a bojeschopná. Ze spodních děr lodi vylétnulo spoustu šipek, které se rozmístili kolem lodi. Zbylých několik šipek nalétávalo těsně nad lodí a ozařovali ji svými transportními paprsky.
„Co budeme dělat?!“ spustil Zelenka, když se zdálo, že spojení vysílačkou k druhé části týmu je marné.
„Nevím! Musíme je varovat!“ odpověděl Rodney a zamířil směrem ke dveřím.
„Jsou na druhé straně lodi, to je sebevražda McKayi!“ odporoval Zelenka.
Rodneymu se otevřely dveře, ale z dřív naprosto klidné chodby se ozývalo několik rychlých a dunivých kroků, které se blížily do chodby u můstku.
„To jsou wraithi!“ zvolal Zelenka a zatáhl McKaye zpátky do místnosti a vytáhnul krystaly z ovládacího panelu, čímž místnost zamčel.
„Výborně, sme v pasti“ šeptl Rodney a vytáhl pistoli z pouzdra.
„Musíme je varovat, ale jak“ dodal zoufale Rodney
„Co lodní interkom?“ šeptl Radek
„Bez energie máme smůlu,…“ odpověděl Rodney a chtěl pokračovat, když v tom ho napadlo: „Ale kdybychom přesměrovali zbytkovou energii ze záložních nakumulovaných zdrojů pro nouzové osvětlení do komunikačního panelu, tak bychom mohli interkom spustit!“ dokončil zcela jinak větu.
„Ale Wraithi naší zprávu uslyší také“
„To je naše jediná šance jak se s nimi spojit“
Za dveřmi začal být ruch. Nejprve několik úderů do dveří a později i výstřely. Naštěstí dveře zůstali stále zavřené. Oba vědci domluvili a pustili se okamžitě do práce.
Zadní část lodi
Sheppard doběhl do místnosti za Teylou a Rononem, který ho málem zastřelil při vstupu.
„To jsem já“ křikl Sheppard a zvdel ležérně ruce
„Co se děje? Podařilo se ti spojit s Rodneym?“
„Ne vysílačky nefungujou, ale slyšel sem slovo Wraithi“ řekl neklidně John na otázku
Teyle naskočila husí kůže, když slyšela, že by tu byli Wraithi, ale svou nervozitu nedala jinak dát najevo.
„Skvěle, pro ty teď budem snadný terč“ poznamenal Ronon
„Musíme se dostat na můstek“ prohlásila Teyla a dodala „i kdybychom se měli prostřílet skrz“
Sheppard znepokojivým hlasem: „Je to příliš daleko. Abychom se tam dostali, tak musíme zapojit ZPM, ale jestli to nemaj opravený, tak by se zničila celá loď“
„Takže co teď?“
„Jestli tu sou Wraithi, tak budou chtít zaručeně ZPM, celá loď jim je k ničemu, takže bychom měli co nejrychleji zmizet.“
Ronon vzal do levé ruky ZPM do pravé svou opravenou zbraň a byl připraven vyrazit.
„Zmizet… hmm“ přemýšlel John, „Někde tady musí být Jumper!“
„Musí být někde za skladištěm dronů, jdeme!“ zavelel Sheppard a ozbrojení se všichni vydali z místnosti ven.
Pokračovali po stejné trase, jakou šel prve Sheppard, ale tentokrát nebylo takové ticho jako před tím. Hned za první zatáčkou stáli přímo naproti nim dva Wraithští bojovníci se svými typickými omračujícími zbraněmi. Než je však stihli použít, oba dva byli eliminování. Scházeli po strmé chodbě dolů, až došli k místnosti s drony, kde se zastavili na kraji otevřených dveří, když z místnosti uslyšeli hlasy:
„Pokračujte v pátrání, není možné, aby tu byla opuštěná tato loď!“ pronesl Wraith hlubokým hlasem skupince pěti válečníků.
Tři se pustili do prohledávání obrovské místnosti plné dronů a dva spolu s velitelem vyšli směrem ven z místnosti.
„Každý jednoho“ šeptl Sheppard Teyle a naznačil prsty signál kdo má kterého. Teyla s Rononem si mírně odstoupili na začátek chodby a připravili si zbraň na vycházející cíle. Po chvíli vyšli dva vojáci ze dveří ven. Než ale stihli jakkoliv zareagovat spustila se střelba a leželi na zemi oba mrtví. Velitel, který šel kousek za nimi měl obrovské štěstí a stihl uskočit zpátky do místnosti, kde okamžitě začal volat zbývající vojáky. Sheppard využil situace a okamžitě vběhl do místnosti, kde zahlédl prchajícího Wraitha, kterého střelil několikrát do zad. Zbývající tři vojáci se kryli za vyskládanými drony a opětovali palbu na nekrytého Shepparda. Ten uskočil prvním dvoum ranám z pravé strany místnosti, ale dostal zásah do zad z opačné strany od zbývajícího vojáka. Teyla s Rononem se vydali hned za ním, ale než stihli doběhnout ke dveřím do místnosti objevila se na konci chodby další pěti člená skupinká vojáku s Wraithem v čele, která po nich začala okamžitě střílet. Na štěstí pro všechny zúčastněné je přesnost wraithských zbraní pouze orientační záležitost a tak Ronon, Teyla i ZPM zůstali v pořádku, ale střelba je donutila ustoupit zpátky na začátek chodby, kde měli potřebné krytí.
„John tam zůstal“ křikla Teyla a opětovala zpoza chodby na skupinku palbu, díky které dva vojáci padli. Zbylí tři se dostali až do místnosti, kde stáli tři vojáci nad omráčeným Sheppardem. Velitel poručil skupince, aby zajmuly zbývající posádku lodi. 5 se jich vrátilo ke dveřím do chodby, kde nastala pasivní přestřelka mezi Teylou, Rononem a skupinkou Wraithů. Velitel si klekl k omráčenému Sheppardovi, uchopil mu tvář a chvíli si ho prohlížel. „To jsou Atlanťané! Co ti tu dělají?“ zvolal zhnuseným hlubokým hlasem a uhodil Shepparda. Sheppard se začal probírat. Cítil mravenčení po celém těla a bolela ho tvář. První co viděl, byla ohyzdná tvář Wraitha, který mu nejspíš způsobil palčivou bolest zubní dásně. Wraith evidentně neznal Shepparda a tak aniž by ho začal vyslýchat, mu drápy strhl kus uniformy z hrudi a dlaní se začal krmit. Ovšem Wraith i Sheppard zapomněli na obrovskou haldu malých robotických nanitů v Sheppardově těle. Namísto Wraithova příjemného pocitu a klasického stárnutí oběti při krmení začala Wraitha nesnesitelně pálit ruka a co víc, k jeho většímu překvapení se krvavá ranka po úderu na Johnově tváři jakoby zázrakem zahojila. Wraith byl vykolejen z toho co se právě stalo a toho Sheppard dokonale využil. Máchnutím ruky udeřil velitele, který se převalil na stranu, odzbrojil vojáka, který celému dění přihlížel a probodl ho opačnou stranou jeho vlastní zbrani. Stejný osud čekal velitele, který se zvedal po úderu ze země. Skupinka u dveří postřehla, že se něco v místnosti děje a začali po Sheppardovi střílet. Toho ovšem využili zase Ronon s Teylou a synchronizovanou střelbou se jim podařilo další dva vojáky u dveří zneškodnit. V místnosti zbyli už pouze dva vojáci, kteří upřednostnili palbu na Shepparda. Při této přestřelce padl jeden z Wraithů, ale John dostal druhý omračující zásah. Než ale stihl Wraith vymyslet jakýkoliv další postup stál už za jeho zády Ronon, který mu přemýšlení usnadnil. Teyla vzbudila Johna podobným způsobem, jako to udělal Wraith, ale trochu něžněji a namísto krmení se ho zeptala, zda je v pořádku. Po krátkém zotavení z omráčení se vydali dál na cestu, směrem k pravděpodobné lokaci jumperů. Pokračovali ze suterénního skladu dronů nahoru, kolem laboratoří až na druhý bok lodi, kde je vedla chodba zase dolů. S rozvahou scházeli dolů, protože opět slyšeli hlasy. Nic zřetelného, ale bylo jich hodně. Když sešli na úroveň suterénu, spatřili v chodbě velký hlouček Wraithů, který hlídal dveře do předpokládaného hangáru s jumperama.
„K čertu, jak ví, že sem jdeme“ zaklel Sheppard
„Nechcu nic říkat, ale byl by z tebe dobrej živej štít“ navrhl Ronon pro odlehčení situace, ale Johnovi se plán vůbec nelíbil.
„… Ehm… Musíme se tam nějak dostat, zachvíli sem přijdou beztak další patroly.“ Dodal Sheppard a přemýšlel nad plánem.
Z ničeho nic se po celé lodi ozvalo hlasité zašumění a pištění a nouzové světlo začalo blikat.
„Haló, funguje to? Jistě že to funguje.. Vedení je spravené! Slyšíte, vedení je funkční, není šťáva! Opakuji není šťáva, rychle!“ začalo znít celou lodí známým hlasem. Po této správě se vypnuli světla a znovu nahodili. Další příspěvek už v hlášení nebyl.
„Rychle jdeme!“ zvolal Sheppard, který okamžitě vypustil plán vběhnout do hangáru a prostřílet se až do jumperu a zamířili si to zpátky do hlavní energetické rozvodny. Wraithi byli zmatení z lidského hlasu na palubě lodi a zvýšili své úsilí při prohledávání lodi. Ronon, Teyla a John běželi zpátky do patra, napříč laboratořemi až k chodbě s transportérem, cestou potkali jenom dva wraithy, které stihli eliminovat doslova za cesty a doběhly až k místnosti se ZPM rozvodnou, ke které se nikdo nedostal. Jak při prvním vkročení opět zajistili místnost, tentokrát odůvodněně a až poté zapojila Teyla ZPM zpět na svoje místo, které se rozjasnilo krásnou oranžovou barvou a ožilo stejně jak celá loď.
Můstek
„Je s náma ámen!“ zvolal Rodney, když viděl, jak povolují dveře do kterých se neustále wraithi dobývají
„Snad slyšeli zprávu, minimálně Wraithi ji slyšeli!“ prohlásil Zelenka a smírnou třesavkou mířil pistolí na dveře.
Z ničeho nic se celej můstek rozsvítil a tentokrát bez doprovodných výbojů. Rodney zajásal a okamžitě přiskočil k jedné z konzolí a začal rychle klikat na uskupení krystalů na ovládacím panelu.
„Skvěle, zvládli to!“ Zajásal Zelenka, když se McKay k ničemu neměl.
Jen to dořekl, povolili dveře a za nimi byli 4 Wraithští bojovníci.
Zelenkovi rychle spadl úsměv a dodal: „A je po nás!“ při čemž začal z pistole střílet do hloučku, který stál přede dveřmi. Všechny střely se zastavily na zeleném světle, které se objevilo namísto dveří.
„HA, Antikové věděli, proč má mít můstek s křeslem i silový štít!“ prohlásil vítězně Rodney, když se kochal Radkovým zmateným obličejem a zuřící bandou Wraithů. Vědcům už pak nezbývalo nic jiného než sledovat jak Wraithi bušící na silové pole jeden po druhém umírají, jelikož se za nimi objevili zbývající členové týmu, kteří se právě v čas přenesli transportérem zpátky. Rodney je pustil na můstek a obnovil silový štít kvůli dalším nezvaným hostům.
Sheppard neváhal ani chvíli, okamžitě si sednul do křesla a spustil motory. Šipky začali střílet, ale štít již byl aktivní, tudíž jediný efekt jejich střelby bylo zviditelnění majestátního žlutého štítu lodi třídy Aurora. Loď se oddálila od zatím stále nehybného křižníku a začala se otáčet. Křižník celkem správně vyhodnotil situaci a namísto střelby pustil motor na maximální rychlost a chystal se přejít do hyperprostoru. Šipky se stále motaly kolem antické lodi a beznadějně střílely. Po správném natočení se otevřela horní podesta, ze které vzlétl patřičný počet dronů, který nejen že cíleně eliminoval během několika mála vteřin veškeré wraithské stíhačky, ale zbytek ještě dokázal vyřadit motory křižníku a následně celou loď. Sheppard přestal vnímat ovládání dronů a zapnul na obrazovce můstku schéma celé lodi na které blikalo spoustu malých světlých bodů znázorňujících známky života.
„Musíme se ještě nějak zbavit ostatních Wraithů“ poznamenal John, když viděl kolik jich ještě na palubě zbývá. Jen co to dořekl začalo na schématu svítit jednou tak víc malých žlutých světýlek a červené postupně mizely.
„Co si to udělal?!“ zeptala se zmatená Teyla
„Podle všeho má loď nějaké skryté střelecké věže po celém trupu.“ dodal s úžasem v hlase McKay.
„Ještě dost o antické technologii nevíme...“ řekl s úsměvem Sheppard, který měl hrdinské zásluhy dne a otevřel hyperprostorové okno, do kterého celá loď vletěla.
Situace na můstku před otřesy
Na můstku oba vědci dokončovali opravy rozvodů energie. Zelenka ručně přepojoval dlouhá a těžká vedení na záložní okruh zatímco McKay s antickým přístrojem v ruce, který mu vyjel při opravách z jedné konzole, prováděl diagnostiku na hlavní rozvodně umístěné na stěně.
„Že bys pomohl?“ křikl nevrle Radek poté, co se celý zpocený dostal z propletené sítě kabelů a uviděl Rodneyho, jak si v klidu cosi kliká na přístroji.
„Už nemůžeš? Uvědomuješ si, že bez řádné kontroly řízení energetického toku se nám spálí i záložní okruh a uvízneme tady jak kus šrotu s plně funkčním ZPM co volá na všechny: „Vemte si mě!“ Tak mě prosím neruš, až to dodělám“ odpověděl chytře Rodney, aby nemusel táhat těžké kabely.
Zelenka měl připravenou rozsáhlou odpověď ale, když viděl jak je žádost o pomoc marná, mávl rukou, poznamenal si něco pro sebe, otřel si čelo a vrátil se zpět k namáhavé špinavé práci.
„Jak jsme na tom?“ ozvalo se z Rodneyho vysílačky Johnovým hlasem
„Už se blížíme ke konci, ale Zelenkovi by se hodila pomocná ruka“ odpověděl McKay
Zelenka sarkasticky zakašlal a opět něco poznamenal
Rodney chvíli čekal, ale nebyla žádná odpověď jen šum
„Haló? Slyšíme se? Opakuji, pracujeme na tom. Zachvíli bude záložní okruh připraven, takže se ozvem a zapojíte ZetPM“
„Bezva, díky za zprávu“ zaznělo pochvíli jako odpověď
„Nějakej milej“ dodal Rodney, když vypínal vysílačku a dál procházel kontrolky na panelu.
Několik minut byli oba vědci, tolik zabráni do práce že spolu vůbec nemluvili, až po deseti minutách vylezl opět zdevastovaný Radek a lapal po dechu únavou.
„Taak … hotovo“ řekl Zelenka a chvíli ještě rozdýchával změnu z nepřirozeného záklonu těla, ve které tahal a přepojoval několikakilové kabely.
„No sláva, já mám taky hotovo, takže zapojíme zdroj a letíme pryč“ řekl vítězoslavně McKay a vzal do ruky vysílačku a pokračoval stejným tónem i do vysílačky: „Shepparde, Hotovo, spravil sem to. Zapojte ZetPM a vraťte se na můstek“
„McKayi!!“ zakřičel na Rodneyho Radek
„Tak spravili no..“ opravil se McKay
„Ne McKayi! Podívej!!“ křikl znovu trochu zoufaleji a ukázal skrze čelní okno můstku ven.
Rodney se zarazil a podíval se ven a uviděl z profilu přibližující se Wraithský křížnik, který letěl k Auroře a stále se přibližoval.
„Sakra, dělejte okamžitě to zapněte a ke křeslu! Jsou tu wraithi!!“ křikl Rodney do vysílačky naprosto odlišným tónem hlasu.
Ale stejně jak na všechny předchozí zprávy byl odpovědí pouze otravný šum.
„Dělejte! Haló!“ Volali dvojhlasně do svých vysílaček, ale bez odezvy. „Krám! Zatraceně!“
Rodney opakoval stále žádost o zapojení energetického modulu ale bez úspěchu.
Mezi tím se wraithský křižník stále přibližoval, až se rovnoběžně srovnal s antickou lodí, do které při blízkém kontaktu bočním křídlem mírně vrazil. Wraithská loď byla o něco menší než loď třídy Aurora, ale na rozdíl do vypnuté antické lodi, byla plně funkční a bojeschopná. Ze spodních děr lodi vylétnulo spoustu šipek, které se rozmístili kolem lodi. Zbylých několik šipek nalétávalo těsně nad lodí a ozařovali ji svými transportními paprsky.
„Co budeme dělat?!“ spustil Zelenka, když se zdálo, že spojení vysílačkou k druhé části týmu je marné.
„Nevím! Musíme je varovat!“ odpověděl Rodney a zamířil směrem ke dveřím.
„Jsou na druhé straně lodi, to je sebevražda McKayi!“ odporoval Zelenka.
Rodneymu se otevřely dveře, ale z dřív naprosto klidné chodby se ozývalo několik rychlých a dunivých kroků, které se blížily do chodby u můstku.
„To jsou wraithi!“ zvolal Zelenka a zatáhl McKaye zpátky do místnosti a vytáhnul krystaly z ovládacího panelu, čímž místnost zamčel.
„Výborně, sme v pasti“ šeptl Rodney a vytáhl pistoli z pouzdra.
„Musíme je varovat, ale jak“ dodal zoufale Rodney
„Co lodní interkom?“ šeptl Radek
„Bez energie máme smůlu,…“ odpověděl Rodney a chtěl pokračovat, když v tom ho napadlo: „Ale kdybychom přesměrovali zbytkovou energii ze záložních nakumulovaných zdrojů pro nouzové osvětlení do komunikačního panelu, tak bychom mohli interkom spustit!“ dokončil zcela jinak větu.
„Ale Wraithi naší zprávu uslyší také“
„To je naše jediná šance jak se s nimi spojit“
Za dveřmi začal být ruch. Nejprve několik úderů do dveří a později i výstřely. Naštěstí dveře zůstali stále zavřené. Oba vědci domluvili a pustili se okamžitě do práce.
Zadní část lodi
Sheppard doběhl do místnosti za Teylou a Rononem, který ho málem zastřelil při vstupu.
„To jsem já“ křikl Sheppard a zvdel ležérně ruce
„Co se děje? Podařilo se ti spojit s Rodneym?“
„Ne vysílačky nefungujou, ale slyšel sem slovo Wraithi“ řekl neklidně John na otázku
Teyle naskočila husí kůže, když slyšela, že by tu byli Wraithi, ale svou nervozitu nedala jinak dát najevo.
„Skvěle, pro ty teď budem snadný terč“ poznamenal Ronon
„Musíme se dostat na můstek“ prohlásila Teyla a dodala „i kdybychom se měli prostřílet skrz“
Sheppard znepokojivým hlasem: „Je to příliš daleko. Abychom se tam dostali, tak musíme zapojit ZPM, ale jestli to nemaj opravený, tak by se zničila celá loď“
„Takže co teď?“
„Jestli tu sou Wraithi, tak budou chtít zaručeně ZPM, celá loď jim je k ničemu, takže bychom měli co nejrychleji zmizet.“
Ronon vzal do levé ruky ZPM do pravé svou opravenou zbraň a byl připraven vyrazit.
„Zmizet… hmm“ přemýšlel John, „Někde tady musí být Jumper!“
„Musí být někde za skladištěm dronů, jdeme!“ zavelel Sheppard a ozbrojení se všichni vydali z místnosti ven.
Pokračovali po stejné trase, jakou šel prve Sheppard, ale tentokrát nebylo takové ticho jako před tím. Hned za první zatáčkou stáli přímo naproti nim dva Wraithští bojovníci se svými typickými omračujícími zbraněmi. Než je však stihli použít, oba dva byli eliminování. Scházeli po strmé chodbě dolů, až došli k místnosti s drony, kde se zastavili na kraji otevřených dveří, když z místnosti uslyšeli hlasy:
„Pokračujte v pátrání, není možné, aby tu byla opuštěná tato loď!“ pronesl Wraith hlubokým hlasem skupince pěti válečníků.
Tři se pustili do prohledávání obrovské místnosti plné dronů a dva spolu s velitelem vyšli směrem ven z místnosti.
„Každý jednoho“ šeptl Sheppard Teyle a naznačil prsty signál kdo má kterého. Teyla s Rononem si mírně odstoupili na začátek chodby a připravili si zbraň na vycházející cíle. Po chvíli vyšli dva vojáci ze dveří ven. Než ale stihli jakkoliv zareagovat spustila se střelba a leželi na zemi oba mrtví. Velitel, který šel kousek za nimi měl obrovské štěstí a stihl uskočit zpátky do místnosti, kde okamžitě začal volat zbývající vojáky. Sheppard využil situace a okamžitě vběhl do místnosti, kde zahlédl prchajícího Wraitha, kterého střelil několikrát do zad. Zbývající tři vojáci se kryli za vyskládanými drony a opětovali palbu na nekrytého Shepparda. Ten uskočil prvním dvoum ranám z pravé strany místnosti, ale dostal zásah do zad z opačné strany od zbývajícího vojáka. Teyla s Rononem se vydali hned za ním, ale než stihli doběhnout ke dveřím do místnosti objevila se na konci chodby další pěti člená skupinká vojáku s Wraithem v čele, která po nich začala okamžitě střílet. Na štěstí pro všechny zúčastněné je přesnost wraithských zbraní pouze orientační záležitost a tak Ronon, Teyla i ZPM zůstali v pořádku, ale střelba je donutila ustoupit zpátky na začátek chodby, kde měli potřebné krytí.
„John tam zůstal“ křikla Teyla a opětovala zpoza chodby na skupinku palbu, díky které dva vojáci padli. Zbylí tři se dostali až do místnosti, kde stáli tři vojáci nad omráčeným Sheppardem. Velitel poručil skupince, aby zajmuly zbývající posádku lodi. 5 se jich vrátilo ke dveřím do chodby, kde nastala pasivní přestřelka mezi Teylou, Rononem a skupinkou Wraithů. Velitel si klekl k omráčenému Sheppardovi, uchopil mu tvář a chvíli si ho prohlížel. „To jsou Atlanťané! Co ti tu dělají?“ zvolal zhnuseným hlubokým hlasem a uhodil Shepparda. Sheppard se začal probírat. Cítil mravenčení po celém těla a bolela ho tvář. První co viděl, byla ohyzdná tvář Wraitha, který mu nejspíš způsobil palčivou bolest zubní dásně. Wraith evidentně neznal Shepparda a tak aniž by ho začal vyslýchat, mu drápy strhl kus uniformy z hrudi a dlaní se začal krmit. Ovšem Wraith i Sheppard zapomněli na obrovskou haldu malých robotických nanitů v Sheppardově těle. Namísto Wraithova příjemného pocitu a klasického stárnutí oběti při krmení začala Wraitha nesnesitelně pálit ruka a co víc, k jeho většímu překvapení se krvavá ranka po úderu na Johnově tváři jakoby zázrakem zahojila. Wraith byl vykolejen z toho co se právě stalo a toho Sheppard dokonale využil. Máchnutím ruky udeřil velitele, který se převalil na stranu, odzbrojil vojáka, který celému dění přihlížel a probodl ho opačnou stranou jeho vlastní zbrani. Stejný osud čekal velitele, který se zvedal po úderu ze země. Skupinka u dveří postřehla, že se něco v místnosti děje a začali po Sheppardovi střílet. Toho ovšem využili zase Ronon s Teylou a synchronizovanou střelbou se jim podařilo další dva vojáky u dveří zneškodnit. V místnosti zbyli už pouze dva vojáci, kteří upřednostnili palbu na Shepparda. Při této přestřelce padl jeden z Wraithů, ale John dostal druhý omračující zásah. Než ale stihl Wraith vymyslet jakýkoliv další postup stál už za jeho zády Ronon, který mu přemýšlení usnadnil. Teyla vzbudila Johna podobným způsobem, jako to udělal Wraith, ale trochu něžněji a namísto krmení se ho zeptala, zda je v pořádku. Po krátkém zotavení z omráčení se vydali dál na cestu, směrem k pravděpodobné lokaci jumperů. Pokračovali ze suterénního skladu dronů nahoru, kolem laboratoří až na druhý bok lodi, kde je vedla chodba zase dolů. S rozvahou scházeli dolů, protože opět slyšeli hlasy. Nic zřetelného, ale bylo jich hodně. Když sešli na úroveň suterénu, spatřili v chodbě velký hlouček Wraithů, který hlídal dveře do předpokládaného hangáru s jumperama.
„K čertu, jak ví, že sem jdeme“ zaklel Sheppard
„Nechcu nic říkat, ale byl by z tebe dobrej živej štít“ navrhl Ronon pro odlehčení situace, ale Johnovi se plán vůbec nelíbil.
„… Ehm… Musíme se tam nějak dostat, zachvíli sem přijdou beztak další patroly.“ Dodal Sheppard a přemýšlel nad plánem.
Z ničeho nic se po celé lodi ozvalo hlasité zašumění a pištění a nouzové světlo začalo blikat.
„Haló, funguje to? Jistě že to funguje.. Vedení je spravené! Slyšíte, vedení je funkční, není šťáva! Opakuji není šťáva, rychle!“ začalo znít celou lodí známým hlasem. Po této správě se vypnuli světla a znovu nahodili. Další příspěvek už v hlášení nebyl.
„Rychle jdeme!“ zvolal Sheppard, který okamžitě vypustil plán vběhnout do hangáru a prostřílet se až do jumperu a zamířili si to zpátky do hlavní energetické rozvodny. Wraithi byli zmatení z lidského hlasu na palubě lodi a zvýšili své úsilí při prohledávání lodi. Ronon, Teyla a John běželi zpátky do patra, napříč laboratořemi až k chodbě s transportérem, cestou potkali jenom dva wraithy, které stihli eliminovat doslova za cesty a doběhly až k místnosti se ZPM rozvodnou, ke které se nikdo nedostal. Jak při prvním vkročení opět zajistili místnost, tentokrát odůvodněně a až poté zapojila Teyla ZPM zpět na svoje místo, které se rozjasnilo krásnou oranžovou barvou a ožilo stejně jak celá loď.
Můstek
„Je s náma ámen!“ zvolal Rodney, když viděl, jak povolují dveře do kterých se neustále wraithi dobývají
„Snad slyšeli zprávu, minimálně Wraithi ji slyšeli!“ prohlásil Zelenka a smírnou třesavkou mířil pistolí na dveře.
Z ničeho nic se celej můstek rozsvítil a tentokrát bez doprovodných výbojů. Rodney zajásal a okamžitě přiskočil k jedné z konzolí a začal rychle klikat na uskupení krystalů na ovládacím panelu.
„Skvěle, zvládli to!“ Zajásal Zelenka, když se McKay k ničemu neměl.
Jen to dořekl, povolili dveře a za nimi byli 4 Wraithští bojovníci.
Zelenkovi rychle spadl úsměv a dodal: „A je po nás!“ při čemž začal z pistole střílet do hloučku, který stál přede dveřmi. Všechny střely se zastavily na zeleném světle, které se objevilo namísto dveří.
„HA, Antikové věděli, proč má mít můstek s křeslem i silový štít!“ prohlásil vítězně Rodney, když se kochal Radkovým zmateným obličejem a zuřící bandou Wraithů. Vědcům už pak nezbývalo nic jiného než sledovat jak Wraithi bušící na silové pole jeden po druhém umírají, jelikož se za nimi objevili zbývající členové týmu, kteří se právě v čas přenesli transportérem zpátky. Rodney je pustil na můstek a obnovil silový štít kvůli dalším nezvaným hostům.
Sheppard neváhal ani chvíli, okamžitě si sednul do křesla a spustil motory. Šipky začali střílet, ale štít již byl aktivní, tudíž jediný efekt jejich střelby bylo zviditelnění majestátního žlutého štítu lodi třídy Aurora. Loď se oddálila od zatím stále nehybného křižníku a začala se otáčet. Křižník celkem správně vyhodnotil situaci a namísto střelby pustil motor na maximální rychlost a chystal se přejít do hyperprostoru. Šipky se stále motaly kolem antické lodi a beznadějně střílely. Po správném natočení se otevřela horní podesta, ze které vzlétl patřičný počet dronů, který nejen že cíleně eliminoval během několika mála vteřin veškeré wraithské stíhačky, ale zbytek ještě dokázal vyřadit motory křižníku a následně celou loď. Sheppard přestal vnímat ovládání dronů a zapnul na obrazovce můstku schéma celé lodi na které blikalo spoustu malých světlých bodů znázorňujících známky života.
„Musíme se ještě nějak zbavit ostatních Wraithů“ poznamenal John, když viděl kolik jich ještě na palubě zbývá. Jen co to dořekl začalo na schématu svítit jednou tak víc malých žlutých světýlek a červené postupně mizely.
„Co si to udělal?!“ zeptala se zmatená Teyla
„Podle všeho má loď nějaké skryté střelecké věže po celém trupu.“ dodal s úžasem v hlase McKay.
„Ještě dost o antické technologii nevíme...“ řekl s úsměvem Sheppard, který měl hrdinské zásluhy dne a otevřel hyperprostorové okno, do kterého celá loď vletěla.
Zatiaľ dobrý príbeh. 
