Asi ano, ale nechci dávat přesné datum (nikdy nevím, jak mi to výjde).
tady máme další díl.
Stará technologie
Atlantida, o den později
„Aktivace zvenčí. Kód plukovníka Shepparda, vypínám štít.“ Oznámil Chuck. Následně z brány vyšel Sheppard společně s Rononem. „Řekněte panu Coolidge, že jsem našel Ronona.“ Řekl profesionálním hlasem Sheppard. „Chybělo mi to tu.“ Zavzpomínal Ronon. „Ani se ti nedivím. Je to opravdu nádherné místo.“ Potvrdil Sheppard. Když vtom přiběhl pan Woolsey: „Ronone! Jsem rád, že jsem vás ještě zastihl.“ Ronon se první usmál, že se setkal s dalším známým, ale pak se trochu zarazil a zeptal se: „Vy snad někam jedete?“ Woolsey byl touto otázkou trochu zaskočený. Předpokládal totiž, že mu Sheppard už o jeho odchodu řekl: „Plukovníku, vy jste mu to ještě neřekl?“ Sheppard se trochu zarazil a pak jen Rononovi potvrdil, co už bylo zřejmé: „Pana Woolseyho vystřídá ve velení Atlantidy generál Taylor. Je tu poslední týden.“ Ronon si takto svůj návrat nepředstavoval, proto byl velice zaskočen. Zmohl se jen na tradiční zdvořilou větu: „To je mi líto.“ Woolsey mu však opět velice překvapivě odpověděl: „To ale nemusí. Budu vést kolonii v další, nám zatím neznámé galaxii. Budeme hledat odkaz Furlingů.“ Ronon se pak na Woolseyho díval svým podivným a nechápajícím pohledem. Woolsey proto informaci trochu přiblížil: „Tak jako jsme tady hledali odkaz Antiků a našli toto místo…“ Ronon však svůj nechápající pohled na tváři nechal. Sheppard se tedy snažil ještě povysvětlit: „Furlingové byli jednou ze čtyř ras. Společně s Asgardy, Antiky a Noxy.“ Po těchto slovech už bylo Rononovi všechno jasné. Woolsey se proto zeptal: „Přišel jste tedy požádat o místo v Sheppardově týmu?“ „Ne tak docela.“ Odpověděl Ronon. Sheppard se potom také podíval velice překvapeně. Ronon se proto snažil svoji myšlenku trochu upřesnit: „Také jsem neřekl všechno.“ Sheppardův pohled byl ještě překvapenější. Ronon pokračoval: „Již dlouhou dobu jsme se snažili vyhledat loď, která by nás dopravila na jednu wraithskou planetu, na které staví své úly…“ Woolsey ho u této věty zarazil: „Wraithi znovu staví své úly?!“ Ronon se divil: „To jste nevěděli?“ Sheppard nechtěl vypadat neinformovaně: „Jsme tu jen krátce.“ Ronon znal Sheppardovu ironii a pokračoval: „Máme souřadnice a chceme na ni zaútočit.“ „S čím?“ Zeptal se Sheppard. Ronon cílevědomě odpověděl: „Máme polohu řídícího centra, ve kterém se také nachází hlavní generátor. Podle našich informací jeho zničení vyvolá další exploze…“ „Myslíte sekundární exploze.“ Přerušil ho Woolsey. Ronon odsouhlasil: „Ano. A základna bude zničená.“ Sheppard poznamenal: „A jak ten generátor chcete zničit?“ „Máme wraithské výbušniny. Síla výbuchu je podobná, jako u vaší C-4ky.“ Odpověděl Ronon. „Nabylo by jednoduší poslat tam Mark XI?“ Zeptal se Sheppard. „Co to je?“ Divil se Ronon. „Atomová bomba obohacená o sloučeninu Naquadrie s Naquahdahem.“ Odpověděl Woolsey. Sheppard však na Rononovi opět spatřil jeho nechápající pohled, proto doplnil: „Je to naše nová, velice silná bomba. Něco jako Horizont. Srovnala by to se zemí.“ Woolsey ještě doplnil: „Pro nás by nebyl žádný problém tam jednu poslat.“ Ronon byl touto nabídkou mile překvapen. Pozemní operace má vždycky svoje rizika a teď viděl plán, který byl, jak pochopil jednoduchý a bezpečný. Už se jen zeptal: „Za jak dlouho budete připravení?“ Woolsey odpověděl: „Daedalus bude připraven do pěti hodin. Teď nám jen musíte dát ty souřadnice.” Ronon přistoupil k počítači, kde zadal nové, pro Zemi zatím neznámé souřadnice. „Kde ses s tím naučil zacházet?“ Podivil se Sheppard. „Před útokem velkého úlu mě to tu naučili.“ Odpověděl Ronon. Sheppard se pak podíval udiveně na Chucka, který na jeho mimickou otázku jen pokrčil rameny. Woolsey pak už jen vydal rozkaz: „Informujte plukovníka Caldwella, ať je Daedalus připraven.”
Atlantida, zasedací místnost, o hodinu později
Jakmile se pan Coolidge dozvěděl o Woolseyho plánované operaci, tak s ním chtěl okamžitě mluvit. Do zasedací místnosti s ním přišel i doktor Jackson, protože doufal, že konečně uslyší Woolseyho konečné rozhodnutí ohledně velení expedice. „Pane Coolidge, momentálně jsem velice zaneprázdněný, nemohlo by to…“ Než však stihl Woolsey dokončit větu, pan Coolidge ho zastavil: „Proč jste vydal rozkaz k útoku na tu planetu?“ Pan Woolsey okamžitě pochopil, že pan Coolidge nemá moc dobrou náladu, proto se mu snažil rychle a jednoduše odpovědět na otázku a doufat, že tento rozhovor rychle ukončí: „Je tam wraithská základna.“ Pan Coolidge se pochopitelně ptal dál: „A kdo vám poskytl tuto informaci?“ Woolsey si teď uvědomil, že má problém. Moc dobře totiž ví, že IOA je velice nedůvěřivá k zapojení mimozemšťanů do programu Hvězdná brána. Nezbývalo mu však nic jiného, než pravdivě odpovědět: „Poskytl nám ji Ronon. Informace našeho informátora byly správné.“ Coolidge se dál nepříjemně ptal: „Co vás vede k tomu mu věřit?“ Woolsey však chytře využil situace a neinformovanosti Coolidge: „Poskytl nám polohu wraithského zařízení, které dokáže organicky stavět wraithské úly.“ Coolidge začal koktat: „A…a proč jste mi to neřekli.“ Woolsey už se chystal odpovědět, když se do rozhovoru zapojil zatím tichý Jackson: „Protože, jak jste jistě pochopil, tato mise je velice důležitá a pan Woolsey chce osobně dohlížet na její realizaci.“ Coolidge se teď trochu začervenal a následně bez pozdravu odešel do svého pokoje. Jackson se očekávaně zeptal: „Už jste si promyslel moji nabídku?“ Woolsey odpověděl: „Ano a… příjmám.“
Atlantida, o čtyři hodiny později
„Je všechno připravené?“ Zeptal se plukovník Caldwell Markse. „Ano všechny systémy běží, jak mají.“ Odpověděl. Následně Caldwell vydal rozkaz a Daedalus vstoupil do hyperprostoru.
Wraithská základna, o pět hodin později
Z hyperprostoru vystoupil Daedalus. „Nějaké lodě na orbitě?“ Zeptal se plukovník Caldwell. Marks mu odpověděl: „Ano pane! Zaznamenávám hned deset wraithských úlů. Vypouštějí šipky.“ Plukovník okamžitě vydal rozkaz: „Vypusťte Mark XI, vyšlete zamaskovaný jumper a okamžitě vstupte do hyperprostoru!“ Po jeho rozkazu byla vypuštěna Mark XI, která teď letěla přímo k planetě. Plukovník Sheppard společně s Rononem vyletěli zamaskovaným jumperem, aby se podívali na způsobené škody. Daedalus následně vstoupil do hyperprostoru, když zrovna Mark XI směřovala do atmosféry. Sheppard si pro sebe řekl: „Tak leť, leť!“ Viděl moc dobře, že mu počítač neukazoval žádné šipky, které by ji dokázali ohrozit. Mark XI nakonec do plánovaného místa opravdu narazila. „Máme to!“ Radoval se Sheppard. „Nádhera.“ Potvrdil Ronon, když se díval na tlakovou vlnu, kterou to způsobilo. „Spouštím skener planety. Nesmíme ztrácet čas. Máme na to jen hodinu.“ Oznámil Sheppard.
Někde v galaxii Pegas, Apollo, současnost
Apollo se zrovna vracelo ze Země s dalšími členy expedice, včetně generála Taylora, který zrovna obědval. „Jak vám chutná pane?“ Zeptal se jeden z nových členů expedice. „Byl jsem dopředu upozorňován, že tu jídlo zanic nestojí.“ Odpověděl s úsměvem generál Taylor. Dále se zeptal: „A jak se vlastně jmenujete?“ „Jsem plukovník Viktor Klima.“ Odpověděl. Následně se na sebe chvíli oba dva dívali, proto se Taylor zeptal: „Potřebujete ještě něco?“ Plukovník odpověděl: „Vlastně ano… slyšel jsem, že plukovník Sheppard má ve svém týmu volná místa.“ „V týmu plukovníka Shepparda zatím nikdo není. A proč se vlastně ptáte? Chtěl byste snad…“ Taylor mluvil velice přísně, tuto větu za sebe však nechal dokončit plukovníka Klimu: „Ano, chtěl. Chtěl bych být součástí SGA-1.“ „To vás více neláká vést svůj vlastní tým?“ Podivil se Taylor. „Dost jsem o tom přemýšlel a… myslím si, že jsem pořád v programu Hvězdná brána nováček. Učit se od plukovníka Shepparda by pro mne byla velká čest.“ Odpověděl Plukovník. „A to vám ani nevadí, že má stejnou hodnost?“ Opět se divil
generál Taylor. Viktor Klima reagoval velice přesvědčivě a sebejistě: „Ne, to by mi nevadilo.“
Wraithská základna, o čtyřicet minut později
„Tak kdy už to bude… oskenované?“ Zeptal se netrpělivě Ronon. „Klid, tahle mašinka je velice… přesná. Jen to chce chvíli počkat. Zpracovává to velké množství dat a… na planetě je navíc ještě radiace.“ Řekl Sheppard předtím, než v jumperu zapípala jedna z kontrolek. „Tak co hotovo?“ Tázal se opět netrpělivý Ronon. „Ano mám to…“ Sheppard spustil simulovanou mapu a v půlce věty se překvapeně zastavil se slovy: „A do hajzlu.“ Ronon však nechápal a tak se naléhavě ptal: „Co? Co se děje?“ Sheppard mu odpověděl svým nevěřícným hlasem: „To není možné. Ono… ono je to všechno v celku.“ „Jak to myslíš?“ Ptal se dál zatím nic netušící Ronon. „Skoro nic jsme nezničili. Hlavní generátor pořád pracuje a na povrchu zaznamenávám kolem dvaceti nepoškozených úlů. Nemůžu zjistit přesné číslo.“ Reagoval Sheppard na Rononovu otázku, který již vše pochopil a zeptal se: „A co teď budeme dělat?“ Sheppard chvíli přemýšlel a dokonce i počítal: „Daedalus tu bude za deset minut. Vstup a opuštění atmosféry trvá kolem čtyř minut. Takže nám zbydou dvě minuty. To je dost času na prozkoumání.“ Po těchto slovech Sheppard nasměroval jumperu na bezpečný vstup do atmosféry. „Jsi si tím jistý?“ Řekl Ronon. V jeho hlase byla slyšet nejistota. „Ano, jsem.“ Odpověděl Sheppard. Ronon se chtěl jen ujistit: „Víš, že pokud se na orbit nedostaneme v čas, tak že nestihneme odvoz?“ Sheppard se chvíli zamyslel a pak odpověděl: „Jo, to vím.“ Jumper dál vstupoval do atmosféry. Byl pořád zamaskovaný. Atmosféra však kolem něj vytvářela tření a to bylo trochu vidět. Naštěstí si toho žádný z úlů na orbitě nevšiml. Jumper proto mohl bezpečně proklouznout atmosférou. Na povrchu se Sheppardovi s Rononem dostalo šokujícího pohledu. Komplex vypadal naprosto nedotčeně. Byla to velká povrchová základna. Vypadala, jako obyčejná wraithská. Její rozloha se však zdála být mnohem větší. Senzory na jumperu ukazovali její průměr, který činil okolo dvě stě padesáti kilometrů. Nedokázali už zjistit, jestli komplex nezasahuje také do podzemí. Sheppard tak měl možnost vidět pouze zlomek. Její obrana se také zdála být účinná. Napočítali hned několik odpališť pro wraithské energetické zbraně. Navíc kolem ní hlídkovalo tisíce šipek, což bylo také nepochopitelné, protože výbuch Mark XI by měl být dostatečně silný na jejich zničení. Sheppard byl tímto zjištěním přímo zděšen. Nikdy ho nenapadlo, že by Wraithi dokázali postavit něco tak velkého a nezničitelného. „Shepparde, už musíme letět.“ Řekl smutným hlasem Ronon. „Ano… ano, už letím.“ Řekl Sheppard, když se začal vzpamatovávat. Jumper následně opustil atmosféru a zadal kurz směrem k domluveným souřadnicím. Vtom se aktivovalo hyperprostorové okno. „Shepparde, nestihli jsme to!“ Zděsil se Ronon. V tom do vysílačky promluvil plukovník Caldwell: „Plukovníku, za jak dlouho se k nám dostanete?“ Plukovník Sheppard okamžitě odpověděl: „Jsme u vás za třicet vteřin.“ „Dobře, letíme vám naproti.“ Vydal rozkaz Caldwell. To byla chyba. Úly samozřejmě zaregistrovali novou loď a letěly k ní. Daedalus se navíc přibližoval k planetě. Za nedlouho z ní začaly být v obrovském počtu vystřelované energetické zbraně. BC-304 tento nápor nemohla moc dlouho vydržet. Její štíty se každou vteřinu oslabovaly. Caldwell měl proto jednoduchou otázku: „Stihnou to?“ „Jsou tu za pět, čtyři, tři, dva jedna… Máme je!“ Odpověděl soustředěně Marks. Caldwell okamžitě vydal rozkaz: „Vstupte do hyperprostoru!“ Načeš všichni zmizeli. „Plukovníku, jste v pořádku?“ Zeptal se Caldwell. „Myslím, že ano.“ Odpověděl nejistým hlasem Sheppard. „Kde jste sakra byli? Domluvili jsme si přece souřadnice!“ Zuřil Caldwell. Sheppard na to reagoval: „Ověřovali jsme informace našeho skeneru.“ „Proč? Mise snad nebyla úspěšná?“ Divil se Caldwell. Sheppard následně pochopil, že nikdo nepřipouštěl nějaké komplikace a musel vysvětlovat: „Ne, nebyla.“ „Udělali jsme snad něco špatně?“ Ptal se zmatený Caldwell. Sheppard zkušeně odpověděl: „Ne, myslím si, že ne. Hlavice úspěšně zasáhla cíl. Mám určité údaje. Předám je Zelenkovi, ten bude vědět víc.“
Atlantida, o pět hodin později
„Pane, Daedalus vystoupí z hyperprostoru za tři, dva, jedna…” Oznámil Chuck panu Woolseymu. „Plukovníku, jak dopadla mise?“ Zeptal se pan Woolsey, když se mu na počítači ukázalo spojení s můstkem na Daedalovi. „Moc dobře ne.“ Odpověděl zklamaně Sheppard. „Co se stalo?“ Reagoval překvapeně Woolsey. „To je na dlouhé povídání.“ Vyhýbal se rozhovoru Sheppard. Woolsey však reagoval: „Přeneste ho na Atlantidu.“ V tom okamžiku Shepparda ‚obalilo‘ bílé světlo a zničehonic se ocitl na Atlantidě, v místnosti s bránou. „Tak spusťte.“ Vybídl ho Woolsey. „Tak dobrá. Daedalus se na místo…“ Sheppard teď převyprávěl Woolseymu celý příběh. Potom mu řekl: „Na té planetě se nám podařilo o komplexu získat několik informací. Třeba nám pomohou.“ Woolsey reagoval: „Ať se na to podívá Zelenka.“
Atlantida, Zelenkova laboratoř, o hodinu později
„Ahoj, jak to jde?“ Pozdravil a ptal se Sheppard. „Zrovna jsem začal. Je to neuvěřitelné, vůbec nechápu, jak to ta základna mohla vydržet. Mark XI je naše nejmocnější zbraň.“ Divil se Zelenka. „A jaký je mezi nimi rozdíl?“ Ptal se Sheppard. „Mezi čím? Myslíš Mark IX a Mark XI?“ Odpověděl otázkou Zelenka. „Ano, přesně to myslím.“ Řekl opatrně Sheppard. Zelenka přistoupil k počítači a ukázal mu video se slovy: „Tady ti to vysvětlí“ A video se spustilo: „Dobrý den, jmenuji se plukovník Samantha Carterová a chtěla bych vám přestavit novou nukleární hlavici Mark XI. Její hlavní účel je ničení pozemních cílů, popřípadě stíhačů. Proti vesmírným lodím je bohužel téměř nepoužitelná. Na rozdíl od Mark IX, obsahuje slitinu Naquadrie a Naquahdahu. Tyto látky mají při správném poměru mnohem větší hustotu, což znamená, že i přes svou malou velikost je mnohem těžší a manévrovat s ní je tak velice obtížné. Dalším důvodem je její fungování na principu silné tlakové vlny, která štít, ani organický materiál takřka nepoškodí. Můžeme jí najít na pozemských lodích typu BC-304, kde plní nezastupitelnou roli.“ „Trochu stručné video.“ Poznamenal Sheppard. „Ano, je určeno pro lidi bez… bez vědeckého zaměření.“ „Neřekli tam, jestli je Mark XI silnější…“ Postěžoval si Sheppard. Zelenka mu obratem odpověděl: „To dá rozum. Pokud je Mark IX tvořena Naquadrií a Mark XI novou sloučeninou Naquadrie s Naquahdahem, která je mnohem účinnější…“ „Už chápu.“ Odpověděl Sheppard. V tu chvíli do laboratoře přispěchal Ronon. „Tady jsi. Hledal jsem tě.“ Řekl zadýchaně Ronon. „A co potřebuješ?“ Zeptal se Sheppard. „Vrátit se zpátky na svou planetu.“ Oznámil pořád ještě zadýchaný Ronon. Sheppard se pousmál: „To už sem chceš hned přivést Teylu?“ Ronon měl připravenou nečekanou odpověď: „Ne, chci se jen vrátit.“ Sheppard se trochu zarazil: „A jak dlouho budeš pryč?“ Ronon si uvědomil, že Sheppard počítá s jeho účastí v SGA-1. Proto začal vysvětlovat: „Shepparde, tam je můj domov. Odboj jsme s Teylou založili, abychom bojovali proti Wraithům. Nebyla to jen náhrada za Atlantidu, i když přiznávám, že jsme s tím tak zezačátku počítali. Nemohli jsme vědět, že se k nám přidá tolik lidí…“ Vtom mu Sheppard skočil do řeči: „Ale prosím tě! Ty si snad myslíš, že tam uděláš víc než tady?!“ Rozčiloval se Sheppard. „To nevím, ale ti lidé mě následují. Nechci je zklamat.“ Řekl Ronon naprosto klidným hlasem. Sheppard se na něj zadíval velice zklamaně. Ronon ještě dodal: „Ber to z té lepší strany. V Pegasu máte k dispozici dalších šest tisíc schopných mužů, které jsem sám vycvičil.“ „Jak myslíš… tak hodně štěstí.“ Po těchto slovech si oba dva podali ruce. Následně se zašel Ronon rozloučit s panem Woolseym, kterému také poskytl snad všechny informace o jejich odboji. To byla poslední věc, kterou Ronon před odchodem udělal.
Opět se bude hodit každý komentář. Hlavně k Mark XI, která bude ještě dovysvětlena.