Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Mrtvé povídky Destiny of Pegasus (díl 21. - 12.01.2012)

Destiny of Pegasus (díl 21. - 12.01.2012)


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Mezkuleta Airman
Airman

Příspěvky: 8
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
moc pěkné, jen tak dál. Jen nevím jak vydržím čekat na další díl. Již ted jsem obden kontroloval forum, jestli jsi nepřidal pokračování. :-)

Každopádně smekám před propracovaností.

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Díky za vaše ohlasy. Pokud jde o termín uveřejnění dalšího dílu, tak z jistých důvodu už nebudu uveřejňovat data nebo časy, kdy vyjde další díl. Zkrátka prohlížejte forum a nový díl se někdy objeví 8)

Zde odkaz na povídku ve formátu PDF. Dík jako vždy patří Jakopovi
http://www.ulozto.cz/6405680/destiny-of-pegasus-part-17-pdf

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Ice: Protože u nás teď nešla přes den dva dny elektrika, tak jsem konečně dočetl nějaké povídky. :-)

Tvoje povídka už se pěkně rozjela a já jsem moc zvědav, jak budeš pokračovat dál :-)
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

sgcatlantis Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1149
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Ale no tááák. Už sou to skoro DVA MĚSÍCE :!: :!:
Už sem skoro na tuhle povídku zapomněl :!:
:!: :!: DALŠÍ DÍL, DALŠÍ DÍL, DALŠÍ DÍL :!: :!:

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Zdravím příznivce této povídky.
Uveřejnění dalšího dílu bylo v plánu, nějak před koncem roku, ale bohužel nevím zda to bude možné. Velkou část má již Dragon na korekci, ale o svátcích máme všichni i jiné věci v plánu, než jen povídky. Navíc já jsem pod stromeček dostal Chřipku a teploty, takže se snažím nejprve vyléčit a ani na nic jiného nemam pomyšlení a náladu. Takže další díl uveřejním hnedle jak se zotavím.

Děkuji za pochopení a doufám, že vaše přízeň této povídce vydrží i na dále.
Mějte hezké Vánoce :bye:

sgcatlantis Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1149
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Je vidět, že každej sme na tom jinak. :D JÁ, když sem ležel s chřipkou sem napsal STARGATE:CONECTION. :D :D Hold proti gustu žádný dišputát :wink: :D

Dragon Uživatelský avatar
Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 3020
Pohlaví: Muž

Odpovědět s citací
 
Ice píše:
... Velkou část má již Dragon na korekci, ale o svátcích máme všichni i jiné věci v plánu, než jen povídky....



Což přestalo být pravdou před několika minutami .)

a myslím že se všichni mají na co těšit, jen co se něco vyřeší a Ice dodělá to co mu chybí... osobně myslím že kdyby nedodělal, tak by to bylo taky dobré, protože to co jsem mohl číst to... snad jste si nemysleli že vám to tady prozradím :)

zkráceně.. Ice opět odvedl vynikající práci.)

btw:
když tak přemýšlím tak to je můj rekord :lol: myslím že se ještě nestalo že bych ti to posílal tak rychle :D
Povídky
Vše potřebné naleznete-ZDE
Osudový skok-ZDE
HRA
*Jumper vs. Wraith ´s
(klikni)
„Myšlenka, i když nebyla převedena do podoby obrazu, je sama uměleckým dílem. Myšlenkový proces umělce bývá často zajímavější než výsledná realizace.“
          Sol LeWitt

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Tak a je to tu. sice o den později, než jsem měl v úmyslu, ale i přesto doufám, že se vám následující díl bude líbit. Prosím o omluvu přápadných chyb, korekce byla tentokrát velmi rychlá.
díl 18. – Střet je nevyhnutelný

„Přežití národa někdy závisí na odvážných jedincích, kteří se nebojí dát v sázku to nejcennější.“

Atlantis
V řídící místnosti Helia s Merdinem vydávají příkazy obsluhám kotevních mol a navigačních systémů města.
„Vše musí být připraveno nejdéle za dvě hodiny. Lodě prvního konvoje zakotví a náklad bude transportován pomocí jejich palubní technologie. Dokud nebude vše vyloženo, tak ostatní transporty budou vykládány za pomoci našich transportních kruhů umístěných v hlavním skladišti. Alterianské posily budou transportovány za pomocí našich člunů. Alterianští kapitáni budou příchozí navigovat na hranici naší soustavy. První vojenská plavidla zaujmou obranné formace kolem Atlantiky. Další posílí pozice na okraji soustavy. Nic a nikdo nás nyní nesmí zaskočit,“ informovala Helia osazenstvo celého města a také dvou alterianských lodí, které se připravovaly k odletu na hlídku k samotnému okraji sluneční soustavy s Atlantis.
Vše směřovalo k přijetí alterianských konvojů s nezbytnými dodávkami zbraní, vybavení a mnoha dalšího pro Lanteany, aby mohli úplně opravit a vyzbrojit město a konečně aktivně zasáhnout do dění v galaxii.

Jedna část města však tomuto dění unikla. Byla to ta část, kde se léčil kapitán Satelleské gardy. Tato část města byla odpojena od všeho dění, aby nic nerušilo kapitánovo uzdravování. Ten stál v nové zbroji vedle postele, kde dlouho ležel a umíral.
„Těžká zbroj?“
„Ano Lancetusi. Tam kam se brzo vydáme, bude velmi užitečná, ale nyní musím ihned mluvit s Heliou, Merdinem a vrchním technikem Janusem. Budou mít práci.“
Lancetus přikývl a už chtěl jít vše zařídit, když se najednou Aeternus chytl za hlavu a kdyby ho Lancetus nezachytil, tak by upadl na zem.
„Co je s tebou příteli? Ještě nějaké zranění?“
„Ne. Zranění jsou vyléčena, ale když jsem byl mimo, tak mě někdo navštívil v mé mysli a zanechal mnoho vzpomínek a ztracených vědomostí. Můj mozek to však nyní nedokáže zpracovat. Proto musím co nejdříve nejdůležitější vědomosti uložit do databáze města a pak podstoupit Piaculum.
„Dobře. Pošlu vojáky, co hlídají před dveřmi, aby Helia, Merdin a Janus přišli do prototypové laboratoře.“
Aeternus jen přikývl a přidržován Lancetusem vyšel ze dveří na chodbu. Tam stáli dva vojáci gardy. Jakmile spatřili svého velitele v plné zbroji, tak se postavili do pozoru, jak nejlépe dokázali. Aeternus jim opětoval vojenský pozdrav a pak jim Lancetus vydal patřičné rozkazy. Když vojáci odběhly, tak se Aeternus, za pomoci Lancetuse, vydal směrem k prototypové laboratoři, která byla od zbytku města oddělena zvláštním koridorem a vybavena tak, aby mohla být v případě nouze odpojena od zbytku města.

Oba nejvyšší velitelé Satelleské gardy se zastavili před dveřmi do prototypové laboratoře. Aeternus sundal svou okovanou rukavici. Jeho ruka vypadala, jako by patřila nějakému stoletému starci. Bledá, vrásčitá a bez přestání se chvěla.
„Tvá ruka?!“ řekl Lancetus.
„To nic. Brzy se zotavím,“ odpověděl Aeternus a přiložil dlaň na dveřní zámek. Chvilku se nic nedělo, ale pak se dveře nehlučně otevřely. Aeternus si znovu nasadil okovanou válečnou rukavici a za Lancetusovi asistence vešel dovnitř. Dveře se ihned uzavřely.
Oba muži se rozhlédli.
Laboratoř nebyla jediná místnost, ale komplex několika místností, oddělených od sebe různými bezpečnostními štíty. Uprostřed té největší kde stáli, byl velký kamenný obelisk, který sahal od podlahy až ke stropu místnosti a dosahoval výšky druhého patra.
„To je ono. Zde je záchrana,“ řekl Aeternus a sedl si do šedého křesla, které bylo u jednoho stolu. Lancetus se na něho podíval, ale když kapitán nic neříkal, tak jen zaujal ochranný postoj vedle něj a ani se nehnul.
Hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=S7ULDyZP9r4&feature=related

Travolo několik desítek minut, než se dveře laboratoře opět otevřely. Dovnitř vstoupil Merdin s Janusem. Oba si letmo prohlédli celé prostory a pak přišli k oběma vojákům Satelleské gardy.
„Helia?“ otázal se Aeternus.
„Musela zůstat v řídící místnosti. Dostali jsme kódované subprostorové zprávy od Alterianů. Letí k nám několik konvojů s vybavením i vojáky. Také sem míří několik desítek válečných lodí. Zdá se, že ještě není konec naší rasy.“
Aeternus přikývl a poté vstal. Rukou se opřel a Lancetuse, který ho zlehka podpíral.
„Pak to tu zde musíme vyřešit jen my. Když jsem byl v bezvědomí, tak jsem navázal kontakt s povznesenou ženou. Řekla, že je mnoho povznesených, kteří nám chtějí pomoct, ale zákony povznesených to nedovolují. Dokázali však obejít nařízení díky mě. Byl jsem na hranici povznesení a smrti. Díky ní jsem viděl svůj život. Svůj první a opravdový život. Díky ní se mi vrátily veškeré mé znalosti a vzpomínky.“
„Veškeré?“ zeptal se Merdin.
„Ano. Veškeré. Na všechny mé životy, jako vojáka gardy, na vše co jsem kdy prováděl. Pamatuji si desetitisíce let. Jsem nejstarším z povznesených. Já jsem první,“ řekl Aeternus bez jakékoliv známky citu v hlase.

Janus s Merdinem otevřeli pusy dokořán. Nemohli uvěřit, co se dovídají.
„Jsi-li prvním, pak máš obrovské možnosti a nekonečnou sílu, pramenící ze síly samotného vesmíru,“ řekl Janus.
„Ano. Tomu by tak bylo, pokud bych byl povzneseným. Mám však smrtelné tělo, které nemůže využít všechen potenciál. Proto tu jste. Mam v mozku obrovské znalosti začínající ještě před rozdělením nás a Alterianů a sesbírané po mnoho tisíciletí. Tyto znalosti nesmí být zapomenuty. Musí být uschovány pro další generace.“
„Chápu, kam míříš, Aeternusi. Musíš ze své hlavy dostat znalosti pryč, jinak tě zabijí a nedovolí ti se povznést. Chceš využít prototyp naší přenosné databáze,“ řekl Merdin a užasle si Aeternuse prohlížel.
„Ano, máš pravdu příteli. Je to jediná možnost. Janus bude muset prototyp doupravit pro propojení s mým mozkem. Než ale své znalosti dostanu ze své hlavy, tak musím na datový krystal uložit něco málo, co nám může pomoci v nadcházejících bitvách.“
Oba přítomní lanteané jen přikývli a dali se do práce. Lancetus vše jen pozoroval.

galaxie Proximus Venatrix
Skupina pěti válečníků si stoupla stranou od oválného prostranství. Kněží provedl jakýsi rituál a poté prostranství také opustil. Doprostřed vešel první vylosovaný venator. Jakmile zaujal místo, tak se mezi obelisky aktivovaly jakési světelné paprsky, které oválný prostor jakoby uzavřely. Venator byl stále klidný a vůbec se nehýbal. Kněží dal pokyn. V oválu mezi obelisky se objevil světelný záblesk a na prostranství se objevil wraithský důstojník. Dlouhé, bílé vlasy, kožený kabát a válečné tetování jednoznačně určovali jeho hodnost.
Nenávistně se rozhlížel kolem, syčel, ale nic neudělal.
„V boji můžeš vyhrát svobodu, pokud porazíš našeho bojovníka. Na vybranou nemáš. Útěk je nemožný,“ řekl kněží a do světelného paprsku, který ohraničoval prostranství, vhodil železnou tyč. Zajiskřilo se a místo tyče se na zem snášel černý popel.
Wraith přikývl. V duchu již dávno zemřel, ale chtěl sebou vzít ještě jednoho nepřítele.
Na prostranství vstoupil prvně vylosovaný venator. Kněží k nohám každého hodil velmi ostrou dýku s dlouhým ostřím. Přihlížející hlučeli, ale oba bojovníci si jich nevšímali. Chvíli oba stáli proti sobě a vzájemně se pozorovali. Nakonec první pohyb udělal wraith. Vrhl se vpřed a naznačil výpad horem. Venator byl zkušený. Náznak ignoroval a vykryl wraithův pravý úder, vedený spodní neozbrojenou rukou. Venator wraitha odstrčil a zaútočil. Dýka prorazila vzduch a zasvištěla wraithovi těsně vedle levého ucha a usekla pramen bílých vlasů. Wraith se odkulil stranou a venatora prudce kopl do zad. Ten ztratil rovnováhu a klopýtl. Wraith využil jeho chvilkové nepozornosti. Prudce mrštil dýkou. Čepel rotovala vzduchem a zabodla se venatorovi z boku do žeber. Wraith se zlehka ušklíbl. Lovec byl zraněn, ale jen zlehka. Venator rozzuřený průběhem boje, skočil na wraitha jako krvelačná šelma. Ten, překvapen silou útoku, spadl na zem. Venator svou dýkou zasadil smrtelný úder. Probodl wratihovi hruď a jako krvelačná šelma mu drápy vyrval vnitřnosti.
Dav jásal. První válečník vyhrál. Když byla uklizena oválná aréna, tak nastoupila další dvojice. Opět wraith a vylosovaný venator. Souboj probíhal podobně jako první s tím, že se venator nenechal zranit. Wraith byl silný, ale na lovce neměl. Souboj měl stejný výsledek jako první a i třetí dopadl naprosto shodně.

Atlantis – prototypová laboratoř
Po několika hodinách práce bylo vše připraveno.
„Přístroje jsou připravené. Můžeme začít?“ otázal se Janus.
„Ano. I já jsem připraven,“ řekl Aeternus a za Lancetusovi pomoci došel k jakémusi zařízení upevněnému na velkém obelisku uprostřed místnosti.
Aeternus přistoupil těsně k němu. Sundal si svou bojovou přilbu a pronikavě se zahleděl na tmavé zařízení na stěně. To najednou, jako by oživlo. Ze zařízení se vysunuly jakési kovové ruce, připomínající dravčí spáry. V okamžiku objaly Aeternusovu hlavu a přitiskly obličejem k zařízení. To začalo místnost ozařovat namodralým světlem. Ostatní vše jen mlčky sledovaly.
Zařízení Aeternuse po několika minutách pustilo. Lancetus o okamžitě zachytil, aby vyčerpaný kapitán nepadl na zem.
„Veškeré informace včetně popisu výroby byly nahrány. Janusi musíš odletět co nejrychleji k Alterianům. Jen oni mají možnosti něco podobného vyrobit a následně užít k naší záchraně.“
Janus přikývl. Sebral datový krystal, který byl ještě teplý ze zápisu obrovského množství dat a běžel do hangáru s Fulgorusem. To byla momentálně nejrychlejší loď schopná ho přepravit k Alterianům v čas.
„Nyní vložím své přebytečné znalosti. Bude to trvat několik desítek hodin a možná i dnů. Není třeba přátelé, abyste zde čekali. Až bude proces dokončen, tak budu v pořádku a přijdu za vámi.“
Merdin i Lancetus souhlasně přikývli a vydali s do řídící místnosti města.
Aeternus znovu přiložil hlavu k zařízení. To ho opět chytilo a přitáhlo k sobě. Tentokrát místnost zlehka ozařovala nazelenalá záře, která doprovázela proces přenosu vědomostí.

V řídící místnosti města už panovalo velké očekávání. První alterianský konvoj měl dorazit během několika desítek minut.
„Vítejte zpět, Merdine,“ řekla příchozímu Helia.
„Janus bude potřebovat…“
„Vím Merdine. Už mě informoval. Fulgorus již odletěl.“
„Už? Tak brzy?“
„Ano, je to pár minut. Alterianské velení jej bude čekat.“
„Výborně. Snad se nám v této válce začne konečně dařit,“ řekl Merdin a zaujal své obvyklé místo u hlavního panelu řízení obrany města. Lancetus se jen mlčky postavil, tak aby nepřekážel a jak se na zástupce velitele Satelleské gardy slušelo. Ani se nehnul, ale velmi pozorně sledoval dění v celé místnosti.

galaxie Pegas – kdesi v hyperprostoru
Na můstku ve velitelském křesle sedí Kadeq. Velmi pozorně studuje údaje ze senzorů. Teprve před chvílí lodě Velké flotily vstoupily do Pegasu a Kadeq chce o této galaxii znát co nejvíce.
„Zajímavé. Místní hvězdy vykazují nebezpečně velké množství rušících prvků. Výkon našeho maskování mateřských lodí to sníží víc jak o 43%. Nedivím se, že nás naši nepřátelé dokázali zaměřovat svými zbraněmi. Staří kapitáni si jen těžko zvykají na nové věci.“
„Ano veliteli. Naše strategie musí být v této galaxii přehodnocena. Taktika křižníků a mateřských lodí bez účinného maskování je dosti …“ Kadeqův pobočník nedořekl.
„ … je dosti zastaralá, to jste chtěl říct,“ dokončil pobočníkova slova Kadeq. Pobočník přikývl.
„Naprosto souhlasím. Pobočníku, vezměte si k ruce koho budete chtít. Až dorazíme na základnu, budu chtít návrh na nové strategie boje v podmínkách této galaxie.“
„Rozkaz, veliteli,“ řekl pobočník a na Kadeqovo znamení opustil můstek a ihned šel plnit zadaný úkol.

galaxie Proximus Venatrix
Dav jásal a hlučel, ale nejlepší představení měla teprve přijít. Na místě pro bojovníky stáli již jen dva venatoři. Vůdce Arakten Sobaraq a pak Hrdina Katveq, který byl na řadě.
Kněží ho vyzval, aby přistoupil. Katveq rozvážným krokem vstoupil do arény. Proti němu již stál soupeř. Byl to opět wraith, ale tentokrát vypadal trochu jinak.
Byl vyšší než předchozí a celé jeho tělo byl samý sval. Oblečený v černé kožené vestě a v černých kalhotách. Vypadal jako by se chystal k lovu zvěře, když ho venatoři zajali. Nejzajímavější však byli jeho oči. Neměl v nich nenávist, jako ti předchozí, ale byla tam jen touha po krvi. Po jakékoliv krvi. Toho si Katveq velmi dobře všiml a také toho, že jeho soupeř je o mnoho mladší, silnější a vyšší. Všimli si toho i ostatní venatoři, ale svému hrdinovi věřili.
Kněží se chystal vhodit dýky, ale Katveq ho zarazil.
„Hrdina Katveq chce boj bez zbraní!“ oznámil kněží.
Dav propukl v obrovský jásot a křik. Kněží je pokynutím ztišil. Aktivovalo se bezpečnostní pole kolem arény a boj začal.
Oba bojovníci, se postavili do bojového postoje a začali navzájem kolem sebe kroužit. Wraith hodnotil protivníkovu sílu. Viděl, že je o mnoho starší než ostatní venatoři, což naznačovalo protivníkovu menší sílu, ale na druhou stranu to musel být velmi lstivý a prohnaný venator, když se dožil takového věku.
Katveq nemusel dlouho o svém soupeři přemýšlet. Byl to jeden z nejsilnějších jedinců svého druhu, jakého kdy Katveq viděl. Zajisté patřil mezi nejbližší stráž nějaké mocné wraithské královny. Avšak síla nebyla vše. K vítězství je potřeba také chytrosti, to Katveqa učil již jeho děd.
Wraith zaútočil. Jeho výpad byl rychlý a na svou mohutnou postavu byl nečekaně mrštný. Pravicí udeřil Katveqa do hrudníku. Katveq na poslední chvíli uhnul a rána tak nedopadla s maximálním účinkem. I přesto Katveq udělal několik kroků zpět, než znovu získal rovnováhu. Wraith pokračoval v útoku. Rychlým skokem se dostal k venatorovi. Chytl ho za paže, které mu přitiskl k tělu. Wraithovi svaly se napjaly, jak se snažil rozdrtit kosti v Katveqově těle. Ten lapal po dechu, jak mu silné sevření drtilo hrudník. Katveq pohlédl do tváře svého protivníka. Wraith měl v očích jen chuť po krvi.
„Jak si jsou všechny rasy podobné,“ pomyslel si Katveq.
Wraith už cítil vítězství. Davy venatorů byly úplně zticha. Průběh boje jim doslova vyrazil dech. Hrdina Katveq prohrával. Dosud nepředvedl nic, co by jeho soupeři mohlo ublížit.
Wraithovo sevření bylo naprosto drtivé. I lehké brnění, které Katveq měl na sobě, se začalo deformovat. Najednou se ozvalo podivné mlasknutí. Wraithův krvelačný pohled se změnil. Jeho oči ztratily lesk a zakalily se. Paže povolily a Katveq svého soupeře odkopl. Z Katveqových černých drápů na levé ruce stékala wraithská tmavá krev. Wraith padl na zem a chrčel. Katveq vytasil drápy i na druhé ruce. S mrštností mladíka přiskočil k nepříteli a do jeho hrudi zabodl mohutné drápy. Wraith naposledy zachrčel jakousi nadávku a pak z něj život vyprchal. Celé Katveqovo vyproštění se, ze zdrcujícího sevření a poté zabití soupeře, trvalo jen několik okamžiků. Venatorský dav propukl znovu v mohutný jásot. Všichni oslavovali excelentní boj hodný Hrdiny Katveqa. Oslavovali všichni kromě jednoho. Tím byl vůdce venatorů Arakten Sobaraq. Jeho oči viděli vše. Síla, mrštnost a důvtip, který předvedl Katveq byly velmi impozantní, obzvláště na někoho v jeho věku. Nejvíce však Araktena znepokojilo provedení. Katveq mu tím jasně poslal vzkaz, že nic není takové, jak se zdá.
Katveq opustil arénu a znovu se zařadil na své původní místo. Když procházel vedle Araktena, tak ten mu lehkým pokývnutím hlavy vzdal poklonu k vítězství. Katveq také kývl hlavou a potichu, tak aby to nikdo jiný neslyšel, dodal: „Nyní je osud národa na vůdci.“
Arakten to nechal bez povšimnutí.
Hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=Tvz5-04Q7KE&feature=grec_index

Když byla mrtvola wraitha odklizena, tak do arény opět vstoupil kněží.
„Nyní nadešel čas pro poslední souboj. Poslední a nejtěžší. Za slávu venatorů se bude bít náš vůdce Arakten Sobaraq, z kmene Šavlozubých!!!“ Dav burácel a jásal. Kněží pokynul Araktenovi, aby vstoupil do arény.
Ten, než vstoupil, tak odložil veškerou svou zbroj a vysvlékl se. Nechal si na sobě jen lehkou koženou pokrývku intimních partií. Nyní bylo vidět Araktenovu mohutnou postavu v celé velikosti. Mohutné svaly zdůrazňovala světle hnědá srst. Šlachy na nohách byly jako z oceli. Drápy na nohou se zarývaly do půdy v aréně. Po temenu hlavy mu až do půli zad sahala mohutná hnědočerná hříva. V očích nebezpečný lesk a špičáky dlouhé a nebezpečně ostré. Sebemenší pohyb prozrazoval, že toto je venator ve vrcholné kondici. Pravý vůdce.
Kněží opustil arénu. Arakten následoval Katveqova příkladu a také odmítl jakoukoliv zbraň.
Bezpečností pole se aktivovalo. Poté se v aréně objevil Araktenův soupeř. Vlastně soupeřka. Byla to wraithská královna. Rozzuřeně se kolem sebe dívala a hledala cíl, na kterém si vybije zlost ze svého zajetí. Když zahlédla Araktena, tak na nic nečekala. Použila svou mentální sílu. Arakten padl na kolena a poté rozpažil ruce. Přihlížející venatoři zatajili dech. Bylo hrobové ticho.
Wraithská královna vítězně zasyčela a se slinami odkapávajícími z jejích ostrých zubů se vrhla na bezmocného venatora. Když už byla těsně u něj, tak se svaly na araktenových nohou napjaly jako pružiny. Venator vyskočil, jako velká šelma. Přesně strefil svůj cíl. Ještě ve vzduchu chytil královnu a svými mohutnými tesáky jí prokousl krk. Když obě postavy dopadly na zem, tak královna již byla mrtvá a Arakten nad ní stál se zakrvácenými tesáky.
„Jaká pošetilost si myslet, že lze ovládnout mysl vůdce Venatorského národa,“ řekl potichu.
Nyní již jásot davu neznal mezí. Takové rychlé a hlavně velmi efektně provedené vítězství dokázali všichni ocenit.
Arakten si chvíli vychutnával oslavu své osoby, pak ale dal pokyn a dav se ztišil.
Slova se ujal kněží.
„Obřad síly těla a ducha byl úspěšný. Všech pět vybraných válečníků uspělo…“ Kněží najednou zmlkl. Obloha potemněla, jako by byla nejhlubší noc. Uprostřed arény se zformoval obrovitý ohnivý vír. Všichni venatoři poklekli, včetně svého vůdce. Když oheň zmizel, tak se objevila mohutná hlava s velkými tesáky.
„Váš bůh vám žehná! Výsledky obřadu mě velmi potěšily a vybraní válečníci mají mou nejhlubší důvěru a ochranu. Nyní se držte rozkazů svého vůdce. Bojujte za slávu své rasy a svého boha.“
Poté hlava boha zmizela. Obloha se rozjasnila a všichni v sobě cítili velkou sílu, kterou jim do srdcí dal jejich bůh. Nečekaného vývoje využil Arakten Sobaraq, aby venatory ještě víc vyburcoval k válce.
„ Povstaňte synové slavného Venatorského národa. Náš bůh nám dal požehnání! Budeme pod jeho mocnou ochranou i v cizí galaxii. Nyní nadešel váš čas. Složili jste přísahy! Vůdci a bohu! Nyní je splňte!!!“
Po těchto slovech oblohu rozzářil mohutný ohnivý blesk.
V Araktenově hlavě se zároveň ozval velmi známý hlas.
„Stále jsi mým oblíbencem. Nejlepší a nejsilnější válečník. Jen ty dokážeš přivést svůj národ k velkému vítězství. Drž však své ambice na uzdě, sic se má náklonnost změní. Nepřej si poznat pravý boží hněv, Araktene Sobaraqu!“
„Jsem tvým věrným služebníkem,“ zašeptal Arakten. Na to oblohu znovu protnul ohnivý blesk.

galaxie Spes Gratia
Alterianská loď Meseren, třídy Salvator, pomalu vplouvala do černé díry.
V okamžiku kdy loď vstoupila do superpohonu, začala všechna stanoviště hlásit přetížení zdrojů a hrozící zkrat hlavních energetických sítí, ale velitel nadále své lodi důvěřoval a nedal na sobě znát ani náznak obav či neklid.
V momentu vystoupení ze superpohonu zástupce velitele začal podávat hlášení.
„Energetické systémy se vracejí do normálu, nejvíce zasažené ztrátovým výbojem byly pohonné systémy – o deset procent a štítové jednotky – o pět procent. Štíty a pohonné jednotky obnoví maximální výkon během okamžiku.“
Velitel lodě již chtěl vydat několik rozkazů, když v tom se opět ozval jeho zástupce.
„Pane něco je špatně. Podle údajů jsme stále v těsné blízkosti singularity.“
Velitel lodě okamžitě reagoval várkou rozkazů.
„Okamžitě vyrovnejte naší polohu, proskenujte oblast a zapněte plnou projekci.“
Po těchto rozkazech se loď začala vzdalovat od černé díry, zatímco se na můstku zapnula projekce.
Projekce byla jedním z vrcholů alterianské technologie, ale ve skutečnosti tuto technologii dávno před nimi objevili lanteané, kteří ji měli v plánu použít na svém nejnovějším bitevníku, ale na to již neměli prostředky. Byla to technologie, která promítala veškeré dění okolo lodi přímo na můstek, tak že to na můstku vypadalo, jako by se osoby vznášely ve volném prostoru.
Všichni, až na zástupce velitele si okamžitě všimly energetických střel, které směřovaly jejich směrem. Většina střel je míjela, ale jak se loď vzdalovala od rozhraní černé díry, tak se přesnost střel zvětšovala.
„Pane, podle těchto údajů na nás někdo střílí,“ oznámil velitelův zástupce, který se stále soustředil na panel před ním.
„Nepovídejte,“ prohodil velitel lodě. „Okamžitě identifikujte a zaměřte nepřítele. Stíhači se připraví k urychlenému startu. Vyhlaste bojovou pohotovost!“ Rozkázal velitel, přičemž začal obcházet můstek a prohlížet si tak promítanou scenérii kolem lodě.
Hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=BP9qdHziilI&feature=related

Po celé lodi se rozezněl poplach a výzva všem členům posádky, aby se dostavili na svá bojová stanoviště. Vše trvalo jen několik desítek vteřin a loď byla v plné bojové pohotovosti, připravena čelit jakékoliv hrozbě.
V hlavním hangáru se připravovaly stíhačky a jejich piloti k urychlenému startu.
Piloti běžící ke svým strojům si ještě za běhu dooblékali bojové výstroje a těsně než doběhli ke svému stroji, si nasadili multifunkční helmy.
Do svých stíhaček ovšem už naskakovali v okamžiku kdy je několik jiných alterianů směrovalo k odpalovací rampě pro urychlený start, zatímco jiná skupina naposledy kontrolovala stav stíhačky a pilot vnitřní vybavení stroje.
Všichni si i přes všudy přítomný spěch dávali značně záležet. Být již uprostřed boje, tak jsou stíhači dávno venku a to i při normálním startu, ale zatím byl jen pokyn k přípravám, nikoliv k vypuštění, což dávalo časovou rezervu.

Devítka scianských lodí neustále pálila vším, co měly směrem na loď, kterou oni sami v životě neviděli. Lodě ve skutečnosti viděli jen alteriané, kdykoliv je spatřil někdo jiný, tak už o tom nikomu nemohl vyprávět, neboť každé nealterianské plavidlo bylo těmito loděmi vždy zničeno.
Proud scianských střel se již pomalu utvářel do souvislého energetického paprsku, ale velitel alterianské lodě si jen vychutnával pohled na scenérii přilétajících střel, přičemž si nechal hlásit veškeré změny v energii štítů a několik dalších důležitých věcí.
Alterianská loď se mezitím pomalu vysoukala z působení gravitačních sil černé díry, ale velitelem to nikterak nehnulo. Místo aby vydal rozkaz k palbě, tak si zvětšil scianské lodě a prohlížel si je. Byl doslova fascinován tím, že ani jedna loď nebyla shodná s další. Navíc skutečnost, že tyto lodě zlikvidovaly jejich předmostí a sním i konvoj válečných a transportních lodí, ho mírně děsila. Avšak to, že nepřítel nevolal o pomoc, ho mírně bavilo.
„Zbrojmistře, připravte se k palbě na cíle jedna až devět, z baterií kefa! Rozložení tři na jednu, rozsah tesi pět!“ Rozkázal velitel lodě a později ještě spíše pro sebe dodal. „Vyzkoušíme si výdrž jejich štítů.“
„Nepřátelská plavidla zaměřena, kapitáne!“ ohlásil zbrojmistr od své ovládací konzole.
„Palte!“

Z dvaceti sedmi baterií na přídi lodě okamžitě vyrazily vstříc svým cílům dlouhé paprsky o takové šíři, že by se nevešli ani do horizontu událostí běžné hvězdné brány.
Scianské lodě se okamžitě začaly pokoušet maskovat, ale alterianské rušící technologie jim to znemožňovaly. Pokusy o úhybné manévry byly také marné. Alterianské paprsky dosahovaly té nejvyšší možné rychlosti. Rychlosti světla, přičemž neustále sledovaly svůj cíl, ať už se hnul kamkoliv. Jediná scianská loď měla to štěstí, že se nacházela v oblasti, ve které byla částečně krytá ostatními loděmi.
Scianský štít pod náporem paprsků jen krátce probliknul a pak se zhroutil. Útočný paprsek se poté téměř okamžitě deaktivoval a nechal značně poničené lodě nehnutě ve vesmíru.
Velitelovy plány ovšem kazila poslední devátá loď, která svému přídělu unikla díky krytí od ostatních lodí a nyní aktivovala hyperpohon.
Velitel musel jednat. Nemohl loď nechat uprchnout, ale zároveň nechtěl zničit ani jednu z lodí, jejíž posádky se výborně hodily pro výslech a alterianské způsoby mučení. Zajisté by se rádi do toho přidaly i sami lanteané. Už jen ta myšlenka, že zajali nejmíň osm lodí a s nimi i celou posádku svého nepřítele, z toho by přeci lanteané museli udělat úspěch, konečně by to bylo něco, co by všem zvedlo náladu a morálku.
„Okamžitě vypusťte stíhače, ať loď zneškodní a v případě nutnosti zničí!“ rozkázal rázně velitel, přičemž usedl do svého křesla.
V hangáru, tedy spíše již ve startovacích tunelech okamžitě odstartovali stíhači, kteří byli silným magnetickým polem doslova katapultováni ven z lodi, ale ještě než ji stihli opustit, nabrali pětkrát větší rychlost, než by dokázali svými motory dosáhnout. Ve výsledku se stali nejrychleji se pohybujícími objekty v přilehlém prostoru a pravděpodobně i v celé galaxii.
Stíhači okamžitě zamířili k lodi scianů. Ta během svých příprav pro skok začala podnikat kroky ke své ochraně, ale stíhači byly pro efektivní obranu až příliš obratní a rychlí. Navíc loď scianů již neměla štíty v plné síle a tudíž stačilo jen pár dobře mířených střel k vyřazení pohonu.
Stíhači nakonec lodi scianů zneškodnili pohon a zbraně. Loď se nyní jen vznášela ve vesmíru.
Během dalších okamžiků loď alterianů na svůj trup pomocí magneto-elktronových paprsků uchytila všech devět scianských lodí a skočila do hyperprostoru směrem k Atlantis.

Mezi tím se v alterianské galaxii chystalo několik válečných lodí k akci na znovuobnovení nadvlády nad oběma stranami černé díry.

galaxie Pegas – Černá mlhovina
Na vysoké orbitě hlavní scianské planety se ve vesmírném vakuu vznášely wraithské mateřské lodě, které obklopovaly bitevník královny matky. Veškeré wraithské lodě pak obklopovala scianská válečná plavidla. Královna matka byla ve své královské komnatě společně s ostatními královnami.
„To již překračuje veškeré hranice!“ zuřila jedna z královen.
„Spojenectví se sciany je v podstatě ukončené,“ dodala druhá.
Královna matka poslouchala názory svých dcer velmi pozorně. Chvíli bylo ticho. Všechny královny přemýšlely, jak se v nastalé situaci zachovat. Nakonec ticho prolomila královna matka.
„Tři scianští vůdcové si moc dovolují. Myslí si, že jsou nepostradatelní. Je na čase, abychom jim ukázali, že s wraithy je nutno stále počítat. Připravte své lodě k průlomu blokádou, ovšem vše v naprosté tajnosti. Zvyšování výkonu energetických jader nechte na poslední možnou chvíli. Komunikaci se sciany bude udržovat i nadále jen má loď. Rozkaz k prolomení blokády vydám osobně jen vám, mé dcery. Naši společnou telepatii nedokáží narušit ani ta scianská trojčata. Já se ještě pokusím na planetě využít naší poslední možnosti, aby mohl být wraithský rod zachován i do budoucna.“

Doufám, že se díl líbil a všem čtenářům a příznivcům světa SG a sci-fi obecne, přeji šťastný nový rok :cheers:

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Najskôr: Šťastný Nový, aj nový rok od mojej maličkosti. :flower: :pivo: :thumbsup:
Ďalšie veľmi kvalitné pokračovanie :bravo: , po ktorom zas začína netrpezlivé očakávanie vydania nasledujúcej časti :( .
Tak držím palce, nech je to čím skôr. :yahoo:
:write: :arrow: :yahoo:
:thumright: :bye:

jakubtesar Uživatelský avatar
Airman
Airman

Příspěvky: 24
Bydliště: Valos Skor
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Výborná povídka jen tak dál. Kdy bude dalsi dil??? :) :) :) :) :) :) :) :pyramida:

Dragon Uživatelský avatar
Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 3020
Pohlaví: Muž

Odpovědět s citací
 
Tak jsem si přečetl i tuto uveřejněnou verzi... Opravdu velice povedený díl, perfektní hudba... prostě jako vždy jsi nezklamal, je vidět že upřednostňuješ kvalitu nad kvantitou :)
Povídky
Vše potřebné naleznete-ZDE
Osudový skok-ZDE
HRA
*Jumper vs. Wraith ´s
(klikni)
„Myšlenka, i když nebyla převedena do podoby obrazu, je sama uměleckým dílem. Myšlenkový proces umělce bývá často zajímavější než výsledná realizace.“
          Sol LeWitt

jakubl Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 110
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Skvělý díl, čekání se vyplatilo. Doufám že další díl bude přinejmenším stejně kvalitní jako tento a bude co možná nejdříve :P

jakubtesar Uživatelský avatar
Airman
Airman

Příspěvky: 24
Bydliště: Valos Skor
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Uzasný díl, velice se tesim na dalsi. :) :) :) :) :)

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Díky všem za přízeň této povídce. Jak tu napsal Dragon, upřednostňuji kvalitu před kvantitou, takže mějte s časy vydávání dílů strpení.
Pokud jde o vydání posledního dílu ve formátu PDF, tak Jakop si dává trochu šlofíka, takže zatím poslední díl jen zde na foru. Věřím, že to nebu dlouho trvat a bude i PDF.

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Ice: Nedal jsem si šlofíka, jen jsem tvoje téma přehlídl :-)
EDIT: Máš PDF na mailu.
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Já věděl, že veřejným upomenutím tě donutím k akci :D
Takže níže odkaz na povídku i s posledním dílem ve formátu PDF
http://www.ulozto.cz/7371054/destiny-of-pegasus-part-18-pdf

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Ice: Poděkuj Dragonovi, ten mě upozornil :-)
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

forton Uživatelský avatar
Master Sergeant
Master Sergeant

Příspěvky: 584
Bydliště: Mníšek pod Brdy
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Jak to vypadá s dalším dílem, už je to přece nějaká ta doba :-)

jakubtesar Uživatelský avatar
Airman
Airman

Příspěvky: 24
Bydliště: Valos Skor
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
cau jak to bude s tim dalsim dilem, rozjel jsi to tak dobre a najednou si prestal psat? Bude dalsi dil nebo ne! Prosim odpovez..

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Zdravim všechny čtenáře. Omlouvám se za mou dlouhou nepřítomnost. V poslední době nestíhám vše co bych chtěl, ale povídku stále píšu, jen je problém s časem na pc. Každopádně povídka bude pokračovat, jen s vydáváním to bude všeljak :sorry:

forton Uživatelský avatar
Master Sergeant
Master Sergeant

Příspěvky: 584
Bydliště: Mníšek pod Brdy
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Ale 4 měsíce to je docela nářez :bounce: :bounce:

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
díl 19. – Nové možnosti

„Úděl slavného muže je žít ve slávě, nebo slavně zemřít.“
Hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=AWp2xKOd1EI&feature=channel

Galaxie Pegas – hyperprostor
Alterianská loď Meseren letí směrem k Atlantis. Na jejím trupu je uchyceno devět scianských válečných lodí, které se staly alterianskou válečnou kořistí.
Na můstku ve velitelském křesle sedí postarší prošedivělý muž s dokonale střiženou bradkou. Uniformu má stejnou jako zbytek posádky a jen odlišné znaky na koncích rukávů prozrazují jeho hodnost kapitána lodě. Pečlivým zrakem sleduje různé údaje na svém osobním monitoru. Rychlost lodě, stav motorů, energie, zbraní a mnoha dalších důležitých i méně důležitých systémů.
Najednou ho cosi upoutalo. Jeden údaj o energii byl na okamžik jiný. Kapitán chvilku sledoval obrazovku, ale vše bylo v naprostém pořádku. Jeho oči se odtrhly od obrazovky. Na chvilku je zavřel.
„Kapitáne, vnější senzory hlásí chvilkový energetický výkyv,“ ohlásil důstojník, u energetických systémů lodě, který měl zrovna službu. Kapitán se jen zlehka pousmál.
„O jaký výkyv se jedná?“
„Senzory to neumějí určit, pane. Výkyv byl chvilkový, sotva znatelný.“
„Když byl zaznamenán, tak znatelný byl. Neumějí ho určit senzory nebo vy?“ řekl kapitán trochu hrubším tónem, než sám chtěl. Důstojník se zarazil, ale okamžitě se vzpamatoval.
„Ihned provedu úplnou diagnostiku, kapitáne. Během minuty budeme mít výsledek.“
Důstojník rychle cosi zadával na své konzoly a kapitán stále se zavřenýma očima se znovu šibalsky usmál.
K důstojníkovi u senzorů přistoupil i první důstojník, aby mohl kapitána ihned informovat o případném problému. Obrazovka se senzorovými údaji začala zobrazovat mnoho různých tabulek a grafů. První důstojník je velmi rychle cvičeným okem prohlédl. Když už to vypadalo, že je vše v naprostém pořádku, tak se na jednom z grafů objevila minimální výchylka.
„Kapitáne, diagnostika objevila minimální výchylku na senzorech vnějšího pláště. Výchylka přesahuje o tři desítitisíciny nad normál a její trvání bylo pouhých osm mikrosekund.“
„Jaké je přesné místo výskytu této odchylky?“
„Jedná se o sektor 31 na levoboku, vnější plášť,“ hlásil první důstojník a přitom posílal informace ze senzorové konzole přímo do kapitánova osobního monitoru. Ten si velmi pečlivě prohlížel veškeré údaje.
„Proveďte úplnou diagnostiku problému, důstojníku,“ rozkázal kapitán a poté se obrátil na pilota.
„Snižte hyper rychlost na 1¬¬/3 a buďte připraven na okamžité opuštění hyperprostoru.“
„Rozkaz kapitáne,“ zazněl pilotův hlas a ihned poté celá posádka lodi poznala zpomalení letu. Kapitán dále rozkazoval jednotlivým operačním sekcím můstku.
„První důstojníku, uveďte celou loď do stavu zeta.“
„Rozkaz kapitáne,“ řekl první důstojní a ihned zaujal pozici ve svém křesle po kapitánově pravici. Cosi zadal na své ovládací konzoli a ihned na to se po celé lodi ozval počítačem generovaný hlas.
„Celé posádce, loď přechází do stavu zeta!“ Okamžitě poté se ozval zvukový tón upozorňující posádku na stav první bojové pohotovosti a hlavní bílé lodní osvětlení se změnilo v modré.
Kapitán se ohlédl na svého prvního důstojníka a přikývl na znamení dobře vykonané práce. Poté se opět díval na svůj monitor a sám analyzoval senzorové údaje. Na hlavní obrazovce probíhala komplexní analýza senzorů.

Po několika minutách:
„Kapitáne, z analýzy vyplývá, že energetický výkyv nastal na středním kotevním zámku u třetí nepřátelské lodě.“
Kapitán už chtěl něco říct, když se loď otřásla. Ihned se automaticky lodní systémy přepnuly do bojového režimu a na všech palubách se ozval bojový poplach.
„Hlášení!“ zakřičel kapitán.
„Pane, střední kotevní zámek třetí nepřátelské lodě explodoval. Snažíme se zjistit příčinu.“
Kapitán reagoval ihned.
„Celé posádce. Na vnějším plášti lodě byla zaznamenána menší exploze. Loď se nyní nachází v bojové pohotovosti. Všechny týmy na svá místa. Posádky letounů se připraví k okamžitému startu. Toto není cvičení!“
Poté se kapitán otočil na svého prvního důstojníka s tázavým pohledem.
„Kapitáne, stále neznáme příčinu exploze. Senzory byly chvilkově přetíženy, snažíme se obnovit zaznamenaná data.“
„Navyšte energii ve strukturálních štítech lodě na všech palubách. Nechci žádná další překvapení,“ řekl kapitán a nervózně se díval na hlavní obrazovku, kde bylo vidět ono poškozené místo. Nebylo to nic hrozného, ale stačilo to k tomu, aby byl kapitán dost nervózní.

Po několika nekonečných minutách se ozval první důstojník.
„Kapitáne, dokončili jsme diagnostiku senzorů.“
„Na obrazovku!“ rozkázal nevrle kapitán.
Ihned se na hlavní obrazovce objevila kompletní zpráva senzorů. Kapitán vše pečlivě prohlížel a čím víc informací pročetl, tím víc se mračil.
„Ihned vyhlaste pohotovost prvního stupně!“
První důstojník se na nic neptal a okamžitě splnil rozkaz. Během chvíle, byla celá posádka lodě v maximální pohotovosti na svých místech. Posádka můstku tázavými pohledy hleděla na kapitána. Ten jen kývl na prvního důstojníka, který přistoupil k panelu s vnitřní komunikací.
„Senzory zjistily miniaturní pohyb energie z nepřátelské lodě do kotevních zámků. Existuje možnost, že nepřátelská plavidla nebyla plně vyřazena, tak jak jsme předpokládaly. Musíme postupovat tak, jako by nepřátelská plavidla byla plně bojeschopná,“ zaznělo hlášení po celé alterianské lodi.
„Kapitáne, jaké jsou rozkazy?“
„Najděte nejbližší soustavu s velkou hvězdou. Poté se připravte k opuštění hyperprostoru a okamžitému uvolnění nepřátelských lodí tak, aby je setrvačnost poslala do hvězdy.“
„Rozkaz, pane!“ ozvalo se hromadně na můstku a celé jeho osazenstvo se ihned pustilo do práce.

Atlantis
Ve městě byl velký, ale dobře organizovaný shon. Transportní lodě alterianů dorazily a začaly vykládat veškerý náklad. Atlantské sklady se začaly plnit vším možným. Zbrojnice byly přeplněny nejmodernějšími drony z alterianské produkce. Lanteanští inženýři ihned po obdržení potřebného vybavení začali s vylepšováním města. Hlavní energetická rozvodna byla podpořena dalšíma dvěma menšíma. Na okrajové části města se lanteané chystali instalovat mnoho kanónů na vysokorychlostní energetické střely. Jediné co nepotřebovalo modernizaci a vylepšení alterianskými systémy byl městský štít. Ten byl dokonalý a ani alteriané neměli nic co by bylo lepší. Z Atlantis města krásy a umění, mělo do pár týdnů vyrůst město pomsty, schopné samo zničit několik desítek wraithských mateřských lodí.
„Výborně. Zásoby, které tak moc budeme potřebovat v nadcházejícím období. Inženýři již pracují na modernizaci a přizpůsobení města pro nadcházející týdny.“
„Ano Helio. Naše sklady nebyly tak plné od doby Velké války. Nyní sláva lanteanů a jejich říše znovu povstane z prachu a opět se zaleskne ve světle hvězd. Atlantis bude naší vlajkovou lodí. Je na čase přestat se schovávat a ukázat našim nepřátelům, že také umíme být nebezpeční.“
Helia mlčky přikývla na Merdinova slova a sní i ostatní členové rady, kteří byli přítomní a sledovali probíhající shon.

Galaxie Pegas – kdesi v hyperprostoru
Namodralou září hyperprostoru letí čtyři velké válečné lodě. Na můstku všech čtyř plavidel je velmi rušno. Na vlajkové lodi ve velitelském křesle udílí rozkazy urostlý a velmi vážený venator.
Kadeq připravuje své lodě k výstupu z hyperpohonu v soustavě, kterou si venatoři zvolili za svou základnu v galaxii Pegas.
„Ať jsou lodě v plné pohotovosti ihned, jak vystoupíme z hyperprostoru! Jsme ve válečném stavu, a dokud nebudou všechny naše jednotky v této galaxii prověřeny, musí být považovány za potencionálního nepřítele. Pobočníku je jednotka připravena?“
„Ano veliteli! Třicet nejlepších z vaší osobní stráže již čeká v transportních člunech.“
„Výborně. Očekávám, že zrádce najdete co nejrychleji a přivedete mi ho sem!“
„Rozkaz veliteli!“ řekl Kadeqův pobočník a postavil se do pozoru, jak nejlépe dovedl. Kadeq ho pokynem ruky propustil plnit své rozkazy. Pobočník ihned opustil můstek a běžel převzít velení výsadku třiceti venatorů. Kadeq si poté interkomem zavolal jiného venatora.
Na můstek vstoupil venator v mohutném černém brnění a s hlavou skoro bez hřívy. Z hřívy mu zůstal jen úzký tmavý pruh uprostřed hlavy, který se mu táhl až na záda. Jeho zbroj se lišila od normální válečné zbroje venatorů. Byla černá a zdobená podivnými rytinami. Venatorovi se u levého boku se mu pohupovala válečná přilba. Kolem krku měl několik náhrdelníků ze zubů svých nepřátel. Šikmo přes záda měl pochvu a v ní velký bitevní meč. Přišel před Kadeqa a pokývnutím hlavu ho pozdravil.
„Volal jste mě, můj pane?“
„Ano, mistře Walquore. Nadešel váš čas. Nadešel čas Krvavé smrti!“ řekl Kadeq. Po těch slovech mistr Walquor poklekl a sklonil hlavu. Kadeq vstal ze svého křesla. Ihned na to se celá posádka můstku postavila do pozoru. Kadeq vyndal jakýsi list, na kterém bylo v řeči venatorů napsáno:
„Já, Arakten Sobaraq, velký vůdce mocného Vernatorského národa, prohlašuji velmistra řádu Krvavé smrti za zrádce národa a zbabělce! Budiž jeho jméno navždy zapomenuto a jeho mrtvola rozprášena mimo venatory spravovaná území.“ Kadeq dočetl a list předal klečícímu Walquorovi. Ten list převzal a uschoval bod zbrojí.
„Mistře Walquore, ujměte se své povinnosti a zbavte velmistra svých práv, která poté převezmete. Je na vás stát se novým velmistrem!“ řekl Kadeq. Poté všichni přítomní venatoři jednou temně zavrčeli. Mistr Walquor poté ihned opustil můstek.
Kadeq se jen pousmál. Již započalo nevyhnutelné. Převezme velení venatorských sil v Pegasu a dokáže své válečné umění, za které je v domovské galaxii ctěn.

Planeta Inculta
Všichni ve venatorské základně jsou v pohotovosti. Očekávaný brzký přílet velitele Kadeqa znervózňuje všechny a nejvíce ty nejvýše postavené.
Velmistr krvavé smrti se od porážky Satelleskou gardou neukázal. Jeho zranění byla vážná, ale ne smrtelná. Avšak jako zkušený válečník ví, co má nadejít. Selhal a selhání ve venatorské společnosti je nepřijatelné. Mohl by ho odčinit nějakým velkým úspěchem, ale na to již nemá čas a ani možnosti. Zůstal zavřen ve své kajutě na své vlajkové lodi, tak jako skoro celá posádka. Všichni vědí, co přijde. V historii se to stalo již mnohokrát, za jejich životů však nikdy. Velmistr je pohroužen do svých myšlenek. Mohl by zabít sám sebe, ale to je nečestné. Padnout vlastní rukou, je ještě horší než smrt nemocí. Postaví se výzvě čelem, a pokud mu bůh bude opět přát, tak svého vyzyvatele zabije. Pakliže zůstane u boha v nemilosti, zemře. Jiná možnost není. Musí se připravit, aby svému vyzyvateli nic neulehčil.
„Zajisté Kadeq pošle Sobaraqova oblíbeného lstivého hada Walquora,“ řekl nahlas velmistr a mohutně se svým slovům zasmál. Krom stěn kajuty to však nikdo jiný neslyšel.

Galaxie Pegas – hyperprostor
Posádka alterianské lodi Meseren je v plném nasazení. Nečekaný výbuch, který zasáhl část jejich lodě, jim přidělal starosti. Nyní loď letí na nové souřadnice s úmyslem odpoutat nepřátelská scianská plavidla ze svého povrchu a nasměrovat je do velké hvězdy. Tam plavidla zničí žár hvězdy a už nebudou hrozbou pro nikoho.
„Kapitáne, minuta do výstupu z hyperpohonu,“ oznámil první důstojník. Kapitán přikývl na srozuměnou.
„Po opuštění hyperprostoru ihned uvolněte kotevní zámky zajatých lodí. Setrvačnost a gravitace hvězdy je nasměrují ke zničení.“ Když to však kapitán dořekl, tak se ozvalo několik explozí. Po celé lodi se ihned rozezněl poplach.
„Hlášení!“
„Dvě velké exploze na zadržených lodích tři a šest. Sekundární exploze na kotevních zámcích ostatních lodí. Senzory zaznamenávají nárůst energie v hlavních rozvodech nepřátelských plavidel.“
„Můžeme opustit hyperprostor?“
„Bez vážných strukturálních poškození ne, kapitáne.“
„Pokračujte dál hyperprostorem na desetinu rychlosti! Bezpečnostní týmy ihned na primární a sekundární terminály. Chci kompletní hlášení škod!“ rozkazoval kapitán.
„Pane, počítače zaznamenaly pokus o proniknutí neznámého viru do systému,“ hlásil operační důstojník u pomocné ovládací konzole.
„Odkud?“ zněla strohá kapitánova otázka.
„Průnik zaznamená skrz ovládání kotevních zámků. Virus nás napadl z nepřátelského plavidla!“
„Stav?!“
„Bezpečnostní ochrany ho zničily. Hlavní počítače jsou čisté, ale je třeba plná diagnostika, jestli nebyly ovlivněny některé systémy nižší úrovně.“
„Zamítá se. Zbytečná práce. Zdá se, že některé systémy již byly ovlivněny. Nejprve se musíme zbavit těch nepřátelských lodí. První důstojníku zjistěte, zda jsme na těch lodích nepřehlédli nějakého člena posádky, který by nám mohl způsobovat škody.“
„Rozkaz, kapitáne!“

Atlantis
V řídící místnosti města bylo stále rušno. Lancetus dosud nehybně stál poblíž Merdina s Heliou, kteří měli hlavní slovo v rozhodování všeho dění ve městě.
Merdin stále nevycházel z údivu nad jakýmsi robotickým chováním všech členů Satelleské gardy. Když mluvil s veliteli, tak to bylo nepostřehnutelné, ale když se zaměřil na jejich pohyby, tak bylo ihned poznat, že nejsou obyčejní.
Najednou sebou Lancetus trochu trhl. Zlehka, skoro nepostřehnutelně kývl hlavou. Otočil se k Merdinovi.
„Čas nadešel,“ řekl a pomalu sešel ze schodů a postavil se čelem k jedné z chodeb vedoucí do řídící místnosti.
Během chvíle se v chodbě objevila postava. Zastavila se na hranici dveří.
„Členové Satelleské gardy pozor!!!“ zařval Lancetus tak, že přehlušil veškerý hluk v řídící místnosti. Vše ztichlo a všichni členové gardy se postavili do pozoru, jak nejlépe to šlo.
„Kapitán přichází!!!“ oznámil Lancetus.
Do místnosti nyní vstoupila postav čekající na hranici dveří. Byl to kapitán Syndicus v oslnivě lesklé těžké válečné zbroji. Pomalu došel k Lancetusovi. Ten se mu poklonil a vzdal mu čest bojovým pozdravem. Kapitán odpověděl stejným pozdravem a poté se postavil před hvězdnou bránu. Všichni se na něj dívali. Celé osazenstvo přestalo pracovat a jen hledělo na impozantní postavu ve válečné zbroji.
„Buďte pozdraveni válečníci! Čest a slávu vám!!!“ řekl kapitán.
Místnost a veškeré chodby města zalilo oslnivě bílé světlo, které všechny oslepovalo, takže každý musel zavřít oči. Po chvilce světlo pohaslo, až zmizelo úplně. Vše bylo na svém místě, ale lanteané i alteriané si ihned všimli jiných zbrojí na všech členech Satelleské gardy. Nyní měli stejné těžké válečné zbroje jako jejich kapitán.
„Chystají se do války,“ zašeptal Merdin, tak že ho slyšela jen Helia.

Galaxie Pegas – hyperprostor
Kapitán sám studoval všemožné údaje z celé lodi. Nelíbilo se mu, že jeho loď byla napadena něčím neznámým. On se stal prvním kapitánem lodě třídy Salvator, který opustil domovskou galaxii, a nyní hrozilo, že by mohl být i prvním, který by o tuto loď přišel.
„NE!“ zařval kapitán. Veškeré osazenstvo můstku se zarazilo a dívalo se na něj.
„Pane?“ zeptal se první důstojník, který seděl vedle kapitána a pracoval na své konzoli.
„Není možné, aby na těch lodích někdo přežil. Jsou poškozené a i ta nejodolnější životní forma by nemohla přežít v záření hyperprostoru.“
„Co tedy máte na mysli, pane?“
„Uměla inteligence. Vir napadl naše systémy, ale jen ty méně významné, protože by se jinak odhalil velmi brzy. Zatím co jsme se zabývali jeho odstranění, UI na všech lodích začala s plánem našeho odstranění.“
„Pane, ale nezaznamenali jsme žádné další nárůsty energií.“
„Správně. Dokud jsme v hyperprostoru, tak nejsme hrozba. Všimněte si, že veškeré naše potíže se vystupňovaly, když jsme se chystaly opustit hyperpohon,“ řekl kapitán a zobrazil své údaje na hlavní obrazovku. Veškeré záznamy senzorů podporovaly jeho teorii.
„Co navrhujete, kapitáne?“
„Odhození nepřátelských plavidel v hyperprostoru.“
„To ale zničí i nás.“
„Ano, za normálních okolností odhození lodí v naší blízkosti by znamenalo výbuch v hyperprostoru a naše loď bez štítů by byla tomu výbuchu vystavena a zničena. Pokud však přepojíme generátory štítů do jednoho souvislého obvodu, budou fungovat, tak jako by naše loď měla jeden masivní štít. Energetické jednotky lodě by to měli zvládnout. Vše jsem vám vysvětlil, tak se dejte do práce,“ řekl kapitán a všichni na můstku se vrhli na plnění nového plánu.

Po několika hodinách bylo vše připraveno. Kapitán seděl ve svém velitelském křesle a pozoroval dění kolem sebe.
„Kapitáne, veškeré přípravy dokončeny.“
Kapitán kývl hlavou a zapnul lodní komunikaci.
„Celé posádce. V následujících minutách může dojít k neočekávaným nárazům celé lodi. Veškerý zdravotnický personál se připraví na určených místech. Vzhledem k potřebě maxima energie, budou veškeré lodní sekce uzavřeny pevnými dveřmi na místo energetických zábran. Věřím, že naše loď vše přečká bez větších problémů.“
Poté kapitán ukončil komunikaci a promluvil k pilotovi.
„Naše současná pozice?“
"Jsme dvě hodiny od Atlantis."
„Dobrá. První důstojníku nějaké zprávy z Atlantis nebo od našich jednotek?“
„Zpráva z Atlatis došla před několika okamžiky, pane. Jsou obeznámeny s naším postupem a připraveni nám případně pomoci.“
„Výborně. Tedy můžeme začít,“ řekl kapitán a pevně se usadil v křesle.
„Zahajte sekvenční aktivaci štítu! Veškerou dostupnou energii do hlavních rozvodných větví!“
Na celé lodi se rozsvítila jen nouzová světla. Všechna dostupná energie ze všech energetických lodních jednotek, byla posílána do generátorů štítů.
„Kapitáne, máme 65% potřebné energie. Do dvaceti sekund máme 100%“
Kapitán kývl na souhlas a v duchu odpočítával dvacet sekund.
„Připravit odhození všech nepřátelských lodí na můj rozkaz!“
První důstojník se připravil na provedení rozkazu.
„Odhod za 5, 4, 3, 2, 1, teď!!!“ křikl kapitán.
První důstojník provedl rozkaz. Všechny kotevní zámky se otevřely a scianské lodě se okamžitě odpoutali od alterianské lodě Meseren. Ve stejný okamžik loď obklopil štít a v zápětí scianské lodě explodovaly. Výbuch mohutně otřásl alterianskou lodí. Na mnoha palubách vypadly všechny systémy až na podporu života. Tlaková vlna loď zrychlila na hranici strukturálních možností během několika setin sekundy a poté byla loď z hyperprostoru doslova vyhozena do normálního vesmíru.

Galaxie Pegas – Černá mlhovina
Wraithské lodě byly stále v jakémsi obklíčení. Po naléhání a také určitých výhrůžkách královny matky, byla blokáda scianskými plavidly, trochu uvolněna, ale planetární zbraně byly stále dostatečnou hrozbou. Proto wraithové dosud viditelně nic nepodnikly. Všem bylo jasné, že jejich spojenectví se Sciany bylo ukončeno. Čekalo se jen na to, která strana udělá první krok, a ze spojenců budou nepřátelé.
V temné místnosti uprostřed u stolu sedí tmavá postava. Není poznat, jak vypadá, ale z obrysů se dá usuzovat na mohutného a silného jedince.
Postava vstala a cosi řekla neznámou řečí. Na černé stěně se objevily dveře a dovnitř vstoupila podobně vyhlížející postava, ale menší. Uklonila se a mlčky čekala. Postava u stolu znovu cosi řekla. Sluha se opět uklonil a rychle odešel. Temná postava se otočila a najednou zmizela.
Naposledy upravil Ice dne 18.4.2011 18:24:16, celkově upraveno 2

forton Uživatelský avatar
Master Sergeant
Master Sergeant

Příspěvky: 584
Bydliště: Mníšek pod Brdy
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
ICe zase ses pochlapil díl výtečný!!!!!!! :yahoo: :yahoo:

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
:bravo: Veľmi dobrá časť, ale človek musí znovu prečítať aspoň jednu predchádzajúcu. :lol:
Je to veľmi dobé. :yes: Len tak ďalej.
:write: :arrow: :yahoo:
:bye:

jakubl Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 110
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Skvěle :D Čekání se vyplatilo, díl byl vynikající doufám že další bude přinejmenším stejně dobrý. Snad se ho dočkáme brzy

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Mrtvé povídky

cron