Destiny of Pegasus (díl 21. - 12.01.2012)

paráda, od nového roku jsem se těšil na další díl. Předčil jsi mé očekávání. Snad další díl přibude dříve

mam dotaz ty uz nebudes pokracovat nebo to je jen pauza. Chtelo by to dat nejakej dil uz je to dlouho.

Zdravím ty, jenž tuto povídku neopustili.
Další díl je sepsán a čeká jen na doladění a jakousi korekci. Bohužel díky svému vytížení se na net moc nedostanu, takže jsem teď po delší době na netu jen na párchvil a na další 2-3 týdny ho zas neuvidím, takže další díl povídky vyjde nějak ke konci měsíce.
Díky za pochopení.

[Dragon]

Zdravím,
já se taky omlouvám, je dosti možné že velká část zdržení je i na mě, Ice mi posílal daný díl několik dní zpět (Asi 14 - opravdu nevím), jenže přes vlastní problémy a starosti jsem se k tomu ani nedostal a upřímně jsem na to i zapomněl, ale dám si to od mobilu a jak bude čas tak si to přečtu.

I ty brute, tak se snaž.-)

Sice to trvalo, ale další díl je na světě. Doufám, že se bude líbit a že jste to čekání vydrželi. Přeji příjemné čtení.

díl 20. – Boj o moc

„Velké říše nejsou udržovány bojácností – Tacitus.“

galaxie Pegas – Černá mlhovina
Na černé stěně se objevily dveře, které se otevřely. Nebylo vidět, že by někdo vstoupil a dveře se opět zavřely. Uprostřed tmavé místnosti se objevila postava celá v černém. Byl vidět jen její obrys, jinak celá splývala s temnotou místnosti. Postava provedla gesto rukou a objevil se malý stůl a něco, co by se dalo nazvat židlí. Postava si sedla a čekala.
Dlouho to netrvalo a opět se na zdi objevily dveře. Do místnosti vstoupila wraithská královna matka. Postava v tmavém vstala. Zároveň se místnost trochu prosvětlila.
„Vítej, matko.“
„Synu, jsem tu, jak sis přál.“
„Děkuji, že jsi přišla i přes ty okolnosti.“
„Ty okolnosti můžeš pojmenovat. Je to nevyhlášená válka wraithům od tvého národa.“
Postava v tmavém sklopila hlavu a mluvila tišeji.
„Ano i ne. Většina scianů není schopna vlastního úsudku. Jsou to jen vojáci plnící rozkazy. Ti co jsou schopni rozhodovat, jsou rozděleni. Část je věrna mě. Bohužel většina věří trojčatům a jejich chuti plenit a dobývat.“
„Pak musíme trojici zastavit a znovu posílit tvou moc a nastolit tvou opětovnou vládu.“
„Nemožné. Trojčata jsou příliš silná, příliš mocná. Mají své poskoky a nohsledy všude. Sám nevím, komu ještě mohu plně důvěřovat.“
„Proč jsi mě tedy zavolal?“
Chvíli bylo ticho, ale nakonec syn královny promluvil. V jeho hlase poprvé zazněla lítost.
„Zklamal jsem. Chtěl jsem vybudovat mocnou wraithskou říši. Říši s novými a silnějšími wraithy. Za selhání zaplatím, avšak nejdříve zajistím přežití alespoň několika wraithů.“
Královna chtěla něco říct, ale gesto ruky ji zastavilo.
„Získám vám čas. Mí věrní jsou připraveni zničit hlavní energetické uzly a tím na několik chvil deaktivovat planetární zbraně. Také vydám příkaz flotile, aby se částečně přesunula a zahájila hloubkové skeny vesmíru. To by vám mělo dát čas, než aktivujete své lodě a skočíte do hyperprostoru. Poté si to půjdu vyřídit s trojčaty.“
Královna vše vyslechla bez jakéhokoliv náznaku emocí. Před ní stál její syn. Podivná hříčka přírody, která žila déle než jakákoliv wraithská královna, krom ní. Cítila k tomu stvoření mateřskou lásku, zároveň však i nenávist za to, co její syn s nechtěnou pomocí lanteanů vytvořil za podivný národ. Národ, který se chystal ten její vyhladit.
Královna kývla na souhlas a odešla. Byl čas opustit takzvané hostitele a začít znovu budovat wraithskou říši.

Atlantis
„Radní Merdine, dálkové senzory zaznamenaly velký výkyv energie v hyperprostoru,“ ohlásil lantean konající službu u senzorů.
„To musí být Messeren. Výbuch v hyperprostoru po odhození scianských lodí!“
„Ano, radní Merdine. Ale podle senzorů byl výbuch větší, než jsme předpokládali,“ ozval se v interkomu alterianský kapitán, který byl služebně nejstarší z přítomných alterianů a vše pozoroval z můstku své lodě na orbitě Atlantiky.
„Senzory zaznamenávají nárůst energie na hranici naší soustavy!“
„Zaměřte optické senzory a přepněte na hlavní obrazovku!“ rozkázal Merdin.
V řídící místnosti Atlantis se na hlavní obrazovce objevil obraz okraje soustavy. Najednou se objevil velký záblesk a nějaký předmět se rychle mihnul na obrazu.
„Co to bylo?“ zeptal se Merdin.
„Hyperprostorové okno, které se otevřelo jen na mikrosekundu. K Atlantice obrovskou rychlostí míří neznámý objekt,“ hlásila obsluha senzorů.
„Messeren!“ křikl alterianský kapitán.
„Ano, kapitáne. Vyšlete vaše lodě. Musíme předpokládat, že loď je neovladatelná, díky obrovskému zrychlení, které ji udělil hyperprostorový výbuch,“ řekl Merdin.
Alterianské lodě, které byly vyčleněny již předem pro případnou pomoc, ihned vyrazily maximální podsvětelnou rychlostí.

„Máme Messeren na vizuální kontakt?“
„Ano kapitáne, při maximálním přiblížení jej můžeme pozorovat.“
„Na obrazovku, první důstojníku!“
Hlavní obrazovka na můstku alterianského plavidla se aktivovala. Byl na ní vidět malý bod, který byl o trochu světlejší než okolní vesmír a rychle se zvětšoval.
„Navigační důstojníku, upravujte náš kurz, tak abychom se mohli bezpečně přiblížit. Pokusíme se transportovat záchranný tým na Messeren.“
„Kapitáne, Messeren má příliš vysokou rychlost. Není v možnostech našich lodí se s ním srovnat,“ ohlásil navigační důstojník.
„Pane, navíc Messeren nedrží stabilní osy. Podle senzorů celé plavidlo rotuje ve všech směrech a síly působící na jeho trup jsou enormní. Je zázrak, že ta loď ještě drží pohromadě.“
„Ten zázrak se nazývá alterianskou technologií! Nedopustím, abychom ztratili tak cenné plavidlo. Ihned mě spojte s Atlantis!“

mezi tím na lodi Messeren
„Hlášení!!!“ zakřičel kapitán dostatečně nahlas, aby přehlušil podivné zvuky, které se ozývaly po celé lodi.
„Podpora života stabilní. Umělá gravitece na 70% normálu. Plavidlo rotuje ve všech osách. Motory neaktivní, štít drží na 12%. Integrita trupu je na 18%. Různá poškození na všech vnějších palubách a sekcích. Vnitřní i vnější senzory neaktivní. Nechápu, že dosud žijeme, kapitáne,“ hlásil první důstojník a křečovitě svíral opěradla svého křesla.
„Aktivujte umělou inteligenci. Poté musíme stabilizovat loď, abychom snížili tlak na integritu trupu. Doufejme, že ještě vydrží. Máme nějaké zraněné?“
„Pane, komunikace s ostatními částmi lodi také nefunguje. Zde na můstku máme osm lehce raněných, dva středně a velitel bezpečnosti je v bezvědomí. Je u něj velká pravděpodobnost těžkého vnitřního zranění.

Kód: Vybrat vše

hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=q_pP0Li0LZE&feature=feedrec_grec_index


planeta Inculta
V nevelké vzdálenosti od orbity planety se otevřela čtyři velká hyperprostorová okna. Z nich vyletěla čtyři mohutná plavidla, jaká galaxie Pegas dosud neviděla.
„Spojte mě se všemi loděmi i s pozemní základnou!“ rozkázal velitel Kadeq.
„Přebírám velení nad všemi venatory v této galaxii ve jménu našeho vůdce Araktena Sobaraqa! Jakýkoliv odpor bude považován za vzpouru a patřičně potrestán!“ zněl Kadeqův hlas všemi interkomy na všech lodích i ve všech chodbách pozemní základny.
„Vyšlete výsadkovou skupinu!“ rozkázal.
Ihned poté se z vlajkové lodi odpoutalo několik člunů, které mířily na povrch. Mezi tím tři bitevníky zaujaly bojové pozice vhodné k eliminaci jakéhokoliv odporu. Čtvrtý se přiblížil těsně nad jednu mateřskou loď, která kotvila bokem od ostatních. Byla to mateřská loď Krvavé smrti, na které už čekal velmistr připraven bojovat o své postavení.
Z bitevníku se odpoutaly tři výsadkové čluny a zamířily k hangárům mateřské lodě.
„Veliteli, mistr Walquor zahájil přebrání svého úřadu,“ ohlásila obsluha senzorů na vlajkové lodi.
Kadeq jen pokývl hlavou na srozuměnou a dál sledoval akci pozemního výsadku. Ten brzy přistál a bez jakýchkoliv problémů obsadil a převzal velení základny ve jménu velitele Kadeqa. Podobně pak proběhlo obsazení všech venatorských lodí. Válečníci oddaní Kadeqovi odvedli velitele a jejich zástupce na vlajkovou loď. Zde měli předstoupit před svého nového velitele.

Mezi tím výsadek s mistrem Walquorem dorazil na loď Krvavé smrti. Čekalo je několik desítek válečníků se zástupci velitele v čele.
„Mistře!“ řekl jeden a ukázal rukou do dlouhé chodby, na konci které byla osobní kajuta velmistra. Žádný pohyb nebo posunek nenaznačil mistru Walquori jakoukoliv úctu. Ten gestem zastavil svůj doprovod a sám se vydal dlouhou chodbou.
Když došel až k mohutným dveřím, tak se otevřely. Vešel. Místnost byla slabě osvětlená, ale jeho oči se ihned přizpůsobily na noční vidění. Přímo proti němu stál velmistr. Bez zbroje, jen v lehkých loveckých kalhotách. Po jeho pravici na stole zdobená obřadní dýka.
„Věděl jsem, že Sobaraq pošle tebe. Ostatně byl bych dost zklamán, kdyby neposlal mého nejlepšího žáka.“
Walquor nepromluvil. Sundal zbroj a postavil se svému soupeři.
„Ano, vždy přímo k věci. I proto jsem si tě vybral, když jsi byl mladým žákem.“
„Kdysi jsem k tobě měl úctu, ale to jsi nemluvil jako stará ženská. Prokaž sobě i svým předkům úctu a přijmi nevyhnutelné,“ řekl Walquor a tasil drápy. Jeho protivník učinil totéž a oba venatoři se na sebe vrhli. Boj v potemnělé místnosti byl prudký a divoký. Ostré drápy se míhaly vzduchem a vše doplňovalo temné vrčení. Boj trval dlouho, ale výrazně mladší Walquor získával nad starším a zraněným velmistrem převahu.
Najednou se ozvalo křupnutí a tlumený hrdelní vzdech. Nikdo se nehýbal. Bylo slyšet jednu oddechující osobu, nic víc.

Kód: Vybrat vše

hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=xIDHYqE0Jg4&feature=grec_browse


galaxie Pegas – Černá mlhovina
Uprostřed tmavé místnosti poblíž černého stolu stojí zahalená postava. Ozval se tichý zvuk, ale nebylo nic vidět. Postava u stolu však otočila hlavou tam, kde by měly být dveře. Provedla jakési gesto a místnost se trochu zesvětlila.
Objevily se tři další postavy. Zdálo se, že jim světlejší prostředí nedělá dobře, protože se jakoby přikrčily.
Postava u stolu si sundala černou kápi. Byl to on. Syn wraithské královny matky. Částečně wraith, částečně scian. Začal telepaticky mluvit podivným jazykem, ale trojice ho zastavila.
„Proč nemluvíš řečí svých druhů? Proč používáš náš jazyk?“ všechna slova zněla jen v jeho hlavě a zněla, jako by je říkaly všechny tři postavy najednou.
„Jsem scianem tak jako vy. Ale také jsem wraithem. Mám vše z obou druhů, a proto jsem váš vůdce!“
„Máš jen slabosti obou! Jsi vůdcem, protože jsme to dovolili. Protože to tak bylo výhodné. Tvůj čas však pominul. Jsi nečistý a my musíme veškerou špínu z této galaxie odstranit!!!“
Po posledních slovech trojice se kříženec zatřásl. Chlad slov nebyl tělesný, ale mrazil jeho duši. Cosi zakřičel, ale nic se nestalo.
„Nepřijdou ti na pomoc. Už ne. Jsou čistí, tak jako mi. Jsou to sciané, ne nějaká špína. Je na nás udělat pořádek v našich řadách,“ řekla trojice a zaútočila. Kříženec však byl velmi rychlý. Najednou se mu v rukou objevily dva zubaté krátké meče.
„To nás nezastaví. Není vyhnutí!“
„Jste hlupáci, jestli si myslíte, že jsem vaši zradu nečekal již dávno. Jsem scian i wraith, jsem z dvou zrádných ras, které nedrží svá slova. I já udělám pořádek mezi svými!“
Kříženec rychle udělal gesto a celá místnost se zaplnila oslnivým světlem. Trojice na telepatické úrovni zařvala bolestí. Sciané uvyklí tmě, byli oslepeni jasným světlem, jehož zdroj nebylo poznat.
Kříženec využil překvapení a zaútočil. Trojici od sebe rozhodil a rychlým úderem meči jednoho přeťal v půli. Místnost naplnilo jen plesknutí dvou částí těla na zem. Křížencovu hlavu však naplnil nesnesitelný smrtelný řev. Byl tak intenzivní, že ho srazil k zemi a dal zbylým dvěma scianům šanci k útoku. Zpod plášťů tasili své meče a zaútočili. Místností se ozývalo jen řinčení čepelí. V hlavách účastníků se ozývaly různé výhrůžky a zvuky všech tří bojujících, avšak mimo místnost bylo mrtvolné ticho. Nic nenasvědčovalo tomu, že právě probíhá boj o vůdcovství.

Atlantis
Merdin byl zabrán do konverzace s alterianským kapitánem, který vedl záchranná plavidla při pomoci lodi Messeren, když k němu přistoupil kapitán Syndicus.
„Ano?“
„Použijte vnější směrové štíty vyndexů. Nastavte energii tak, aby štíty fungovaly jako voda,“ řekl Syndicus.
Merdin chvíli nechápavě koukal, ale pak pochopil.
„Loď bude prolétávat štíty, u kterých budeme postupně zvyšovat hustotu, až loď zpomalíme na přiměřenou rychlost. Také bychom tím mohli lodi stabilizovat osovou rotaci,“ řekl Merdin a cosi už zadával na hlavním panelu. Kapitán Syndicus jen přikývl a poté opět zaujal své místo u schodiště k hvězdné bráně, kde se k němu opět připojil i jeho pobočník Lancetus.

Merdin ihned odeslal patřičné příkazy i s výpočty na paluby alterianských lodí. Jejich kapitáni okamžitě pochopili, co se po nich žádá. Alterianské destructory se částečně stáhly a uvolnily tak prostor pro manévrování vyndexům. Ty se rozdělily do dvojic a po patřičných rozestupech tak utvořily dvě dlouhé řady, mezi kterými měl prolétat Messeren.
„Primarius grex apta!“ ozvaly se první dva vyndexy. Po nich se v podobném duchu hlásily i ostatní lodě. Všichni byli připraveni.
„Activatio systema!“ rozkázal alterianský kapitán velící celé operaci.
Všechny vyndexy aktivovaly své směrové štíty a podle patřičných výpočtů zvolily i jejich intenzitu. Messeren se zatím setrvačností blížil k první dvojici.

„Kontakt za 5, 4, 3, 2, 1 teď!“ ozval se hlas navigačního důstojníka na prvním vyndexu. Na lodi zablikala světla a některé obrazovky se na zlomek vteřiny odpojily.
„Hlášení!“ ozval se kapitán.
„Messeren proletěl směrovými štíty. Lodní systémy kompenzovaly výkyvy energie čerpáním ze sekundárních systémů. Podle senzorů Messeren zpomalil o desetinu procenta. Rotace lodi se zpomalila o 3%.“
„Zřejmě to nebude stačit. Okamžitě aktivujte motory a pokusíme se zařadit na konec, abychom prodloužili brzdnou zónu. Informujte ostatní lodě o našich výsledcích a dalších postupech.“
Messeren se rychle blížil k dalším lodím, které po předešlém výsledku poupravily své štíty.

mezi tím na lodi Messeren
Loď se zatřásla. Na můstku zajiskřilo několik krystalových obvodů a byl cítit pach spáleniny. Kapitán se pevně držel ve svém velitelském křesle.
„Co se stalo?“
„Z dosud neznámého důvodu loď zpomalila rotaci o 3%. Jako bychom proletěli něčím hustším. Podivné.“
„Máte pravdu první důstojníku. Jaký je stav umělé inteligence?“ řekl kapitán a zjišťoval cosi na svém osobním monitoru.
„Zdá se být v pořádku, pouze se aktivovaly bezpečnostní nouzové protokoly a odpojily ji od zbytku lodě. Zapojení bude trvat chvíli.“
„Pospěšte si. Dlouho to nevydržíme, integrita trupu se drží jen díky vnitřním štítům a hlavním přepážkám. Pokusím se spojit se strojovnou, aby odtamtud směřovali energii na nejrizikovější místa. Ostatní se pokusí aktivovat další primární systémy.“

planeta Inculta - orbita
Venatoři stojící v chodbě která vedla do místnosti, kde probíhal boj o titul velmistra, čekali kdo vyhraje. Najednou se otevřely dveře a všichni netrpělivě hleděli, kdo vyjde.
Do nažloutlého světla chodby vstoupil Walquor. Opět oblečen do plné zbroje, šel pomalým, rozvážným krokem. U pasu se mu pohupoval obětní nůž, odznak velmistra Krvavé smrti. Venatoři patřící k bývalému velmistrovi nyní poklekli a se skloněnými hlavami k zemi, mlčky čekali, co bude dál.
Walquor pokynul svému pobočníkovi. Ten se dvěma dalšími odběhl do výsadkového člunu a propojil interkom chodby do celé lodě.
„Jsem velmistr Walquor! Zrádce byl po právu potrestán. Budiž jeho jméno navždy zapomenuto!“ vykřikl nový velmistr Walquor. Poté rychlým pohybem tasil meč a setnul hlavy třem hodnostně nejvyšším venatorům, sloužící bývalému velmistru. Tak si zajistil poslušnost celé posádky lodě.
Ostatní mu ihned gestem vzdali poslušnost a přísahali věrnost. Poté nový velmistr odešel v doprovodu svých nejvěrnějších na můstek.

„Veliteli, máme příchozí spojení z mateřské lodě Krvavé smrti,“ ohlásil venator na můstku vlajkové lodě. Kadeq se pohodlně usadil do svého velitelského křesla. Na pravém rameni mu už vysely prameny hřív osmi exemplárně potrestaných velitelů, které vlastní rukou zabil pro výstrahu všem. Jeho přebrání moci bylo nekompromisní a brutálně rychlé. Ještě ani nedorazily mateřské lodě, které byly součástí jeho flotily, a už je pánem situace.
Kadeq nyní pokynul na venatora u komunikačního panelu a spojení bylo navázáno. Na hlavní obrazovce se objevila tvář Walquora.
„Veliteli Kadequ, velmistr Krvavé smrti Walquor je vám k službám,“ řekl Walquor a na znamení svého nového postavení ukázal obětní dýku a zlehka uklonil hlavu.
„Děkuji, velmistře Walquore. Vaše služby budou využity,“ řekl Kadeq a skoro neznatelně pokývl hlavou. Poté bylo spojení přerušeno.
Nyní byla moc Kadeqa, jakožto zástupce venatorského vůdce Araktena Sobaraqa v Pegasu neotřesitelná a pevná. Všichni venatoři nyní dychtivě očekávali nové rozkazy. Očekávali bitvy, které jim měli navrátit pošramocenou čest a také vydobýt nová území.

Kód: Vybrat vše

hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=8Aw16toDT_8&feature=related

Atlantis
„Začínáme mít úspěch. Po několika prvních pokusech se nám začíná dařit zpomalovat rychlost rotace i dopřednou rychlost Messerenu, ale bez pomoci z lodi nemáme šanci ji zpomalit na méně než 80% maximální podsvětelné rychlosti,“ zněl hlas alterianského velitele celé záchranné operace v řídící místnosti Atlantis.
„Rozumíme, kapitáne. Snažte se dál. Pracujeme na dalších možnostech,“ hlásila Helia. Pak se ohlédla k jedné vzdálenější konzole, kde stál Merdin, kapitán Syndicus a jeho pobočník Lancetus. O něčem se domlouvali. Když Helia přistoupila blíž, tak jen zaslechla poslední slova kapitána:
„ …musíte jednat, jinak je konec nezvratný.“
Helia přišla k trojici a Merdin si ustaraně mnul vousy na bradě.
„Co se děje?“
„Nemáme dobré zprávy. Podle výpočtů se Messeren rozpadne dříve, než ho alteriané pomocí směrových štítů dostatečně zpomalí.“
„Nespletli jste se?“
„Ne. Výpočty jsem dělal osobně a několikrát prověřoval. Navíc se Messeren po stávající trajektorii přiblíží do gravitačních sil slunce, které jeho situaci ještě zhorší,“ dodal Merdin.
„Je nějaká možnost záchrany?“
„Ano, ale je to riziko.“
„O co jde?“ zeptala se Helia dost nervózně.
„Můžeme použít ke zpomalení štít našeho města,“ řekl Merdin.
„Atlantis, ale nedokáže rozprostřít štít tak daleko,“ řekla Helia.
„Město by muselo vzlétnout a udržovat pozici před Messerenem a pomoci štítu tak alterianský bitevník zpomalit až na rychlost umožňující nalodění na jeho palubu.“
„To by ale vyžadovalo enormní množství energie a nebylo by to bez povšimnutí.“
„Právě proto mluvím o riziku, Helio. S takovým množstvím energie potřebné k rychlému startu a také k přenastavování štítu, by jakékoliv dálkové senzory umístěné kdekoliv v galaxii, vše zaznamenaly přinejlepším jako velký výkyv hvězdné termonukleární reakce. Naši nepřátelé by díky své technologii mohli určit i bližší informace, možná i naše případné problémy.“
„To je velké riziko,“ řekla Helia a byla velmi zamyšlená.
„Ano je to risk, ale ve válce je třeba riskovat. Chcete tu sedět, dokud vás lovci znovu nenapadnou? Přestaňte se strachovat a využijte jejich chvilkové nečinnosti. Zachraňte Messeren, jenž ještě bude mít svou roli v této válce a poté se vrhněte na nepřátele s plnou silou a bez slitování!“ řekl kapitán Syndicus. Poté se otočil, a aniž by čekal na nějaké vyjádření, odešel do útrob města v doprovodu Lancetuse a osobní stráže.

Skvělí díl čekání se vyplatilo. Doufám že pokračování bude brzy ( aspon letos )

souhlasím že díl byl super. Už jsem ho ani nečekal.

Znovu, ako vždy keď si prečítam nové pokračovanie, musím len a len konštatovať, že aj táto časť bola perfektná.
Len škoda, že nové časti sú časovo tak ďaleko od seba.
Napriek tomu sa už teraz teším na pokračovanie. ( )

[Dragon]

Tak jsem si to také přečetl a musím říct, opravdu super na chvíli jsem na všechno zapomněl. Opravdu zdařilá práce

Tak jak to vypadá se

dobrý díl

[Dragon]

forton píše:

Tak jak to vypadá se

Ice již příliš toto fórum nenavštěvuje, takže si dovolím reagovat za něho.

Z toho co vím, povídka není mrtvá a patrně si uchová svoje tempo vydávání (s jistou tolerancí).
Jak to už bývá autorům spolu s věkem přibývají i starosti a životní situace se všelijak mění. .)

toto není oficiální zpráva, nemám zas tolik informací .)

Zdravím všechny po delší odmlce. Předem díky Dragonovi za menší vysvětlení, které je naprosto pravdivé (asi my čte myšlenky ) Povídka stále "žije", jen to není má životní priorita. Snažím se sepsat další díl a vydat ho do Vánoc. Děj v něm bude asi trochu složitější, takže možná bude i o něco delší. Věřím, že poslední skalní fandy nezklamu a čekání se jim vyplatí.
Děkuji za pochopení a snad zas za měsíc

EDIT: Zdravím. Bohužel se tu objevuji se špatnou zprávou. Před Vánoci se mi začíná projevovat nedostatek času na vše co bych rád, takže tu i na svém pc jsem dnes naposledy v tomto roce. Povídka je sepsaná z nějakých 75%, ale vydání bude až v příštím roce.
Všem přeji šťastné a veselé Vánoce a hezký celý nový rok 2012.

I ty Brute nezbývá nic než čekat, ale hned toho prvního to sem šupni

Škoda, ale napriek tomu Ti prajem šťastné a veselé prežitie Vianočných sviatkov, ako aj všetko naj..... v Novom roku.

Sice to trvalo, ale věřím, že nebudete zklamáni. Přeji příjemné čtení.

díl 21. – Válka začíná

„V dobách míru, synové pohřbívají své otce. V dobách válek, otcové pohřbívají své syny.“

Kód: Vybrat vše

Hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=h1xl38NnxZ4&feature=related

Atlantis
Městem zní poplach. Není to však bojový poplach, ale signalizace k přípravě ke startu celého města. V řídící místnosti je plné osazenstvo, všechny ovládací konzole mají dvojici operátorů. V energetické rozvodně města jsou zapojeny všechny nové energetické zdroje, získané od Alterianů.
„Vše bude připraveno do minuty!“ hlásila obsluha hlavního řídícího panelu. Helia přikývla a mlčky čekala. Vedle stál kapitán Syndicus se svým pobočníkem Lancetusem. Zdálo se, že spolu mluví. Lancetus po chvilce odběhl do útrob města.
„Všechny stanice a všechna stanoviště hlásí zelenou. Vše připraveno!“
Nyní Helia přistoupila k hlavnímu ovládacímu panelu a zapnula městský komunikační systém.
„Všem obyvatelům Atlantis! Nadešel část opustit tuto planetu, která se o nás dlouho a dobře starala. Je čas pomoci našim bratrům a poté si vzít zpět co je naše! Připravte se na start města!“
Když to dořekla, tak se spojila s místností s ovládacím křeslem.
„Merdine, vše je připraveno. Město je v tvých rukou.“
„Pak tedy nemám na co čekat,“ řekl Merdin. Ihned na to se začalo město otřásat a pomalu stoupat z hladiny oceánu. Mezi tím veškerá důležitá místa ve městě, z bezpečnostních důvodů, obsadili strážní Satelleské gardy. I v řídící místnosti se objevilo několik stráží, které zajistili všechny vchody do místnosti. U merdina, který byl nyní v ovládacím křesle a ovládal celé město, se na stráži objevil Lancetus v doprovodu dalších šesti gardistů. Kdyby neměl kapitán Syndicus na svém obličeji masku, tak by byl patrný lehký úsměv na jeho tváři. Lanteané konečně přestali čekat a nyní budou jednat, tak jak si již dříve přál.

Merdin ležel v bílém křesle. Obklopovala ho jasná namodralá záře. Nyní nebyl ve svém těle. Nyní byl městem. Jeho smysly nahradily městské senzory, které jeho mozek informovaly absolutně o všem. Město se začalo otřásat, jak se zvyšoval výkon hlavních motorů. Otřesy by městu nevadily, ale lidé v něm by mohli utrpět. Ihned posílil inerciální tlumiče města. Z hlavních energetický jednotek začalo město čerpat více energie. Ukazatele v řídící místnosti se začali přibližovat k 100% výkonu hlavních motorů.
Merdinovo tělo nehybně leželo v křesle, ale na jeho obličeji se objevil úsměv. Motory dosáhly 100%. Město prorazilo atmosféru planety a zůstával po něm jen déšť z vody, která stékala ze spod Atlantis.
„Jsme 20km nad povrchem a stoupáme kilometr za sekundu,“ hlásila obsluha senzorů v řídící místnosti. Několik lanteanů se podívalo skrz okna ven. Najednou se aktivoval městský štít a obklopil celé město. Otřesy přestaly a modrou oblohu vystřídala temnota vesmíru.
„Jsme na stabilní orbitě Atlantiky!“ ohlásila obsluha senzorů.
„Jaké jsou další rozkazy Helio?“ ozval se Merdin.
„Musíme zachránit naše alterianské bratry a loď Messeren.“
„Mněním kurz. Připravte se na záchrannou operaci,“ ohlásil Merdin a Atlantis v modré záři motorů zamířila směrem k alterianské lodi Messeren.

Loď Messeren
„Kapitáne, umělá gravitace aktivní na 70%. Primární systémy podpory života obnoveny ve všech nepoškozených částech lodi. Venkovní i vnitřní senzory stále neaktivní,“ hlásil první důstojník.
„Alespoň nějaký pokrok. Snad se mi za chvilku podaří aktivovat umělou inteligenci,“ řekl kapitán a cosi navolil na svém ovládacím panelu.

Uprostřed můstku se objevila mužská postava v alterianské vojenské uniformě.
„Jsem Messeren co si přejete?“
„Sakra, špatný příkaz,“ zabručel kapitán a opět něco navolil na svém panelu.
Postava v uniformě sklopila hlavu, a jako by na chvilku zprůhledněla. Během chvilky znovu získala barvu a vzhled se ustálil. Hlava se zvedla.
„Kapitáne, loď těžce poškozena. Rotace ve všech osách. Strojovna poškozena. Senzory poškozeny a mimo provoz. Stav posádky neznámý. Stav…“
„Dost Messerene! Na to teď není čas! Nejdříve musíme stabilizovat loď a opět převzít kontrolu nad jejím letem!“
„Rozkaz kapitáne! Ihned na tom začnu pracovat!“řekla mužská postava a zmizela.
Na funkčních obrazovkách začaly probíhat různé programy a všemožné příkazy.
„Výborně. Snad už to půjde,“ oddechl si kapitán a vrhl se na další úkol.

Atlantis
Město na orbitě planety nezůstalo dlouho. Po rychlé kontrole město vyrazilo na pomoc Messerenu. Velkou rychlostí proletělo kolem uskupení alterianských válečných lodí. Ty se stáhly od alterianského bitevníku a udělaly místo, aby město mělo prostor k manévrování kolem Messerenu.
„Podle senzorů se pomalu rotace Messerenu zpomaluje. Tlaky na trup jsou v normě, poškozené části neohrožují celistvost trupu,“ hlásila obsluha senzorů.
„Zahajte záchrannou operaci!“ rozkázala Helia.
Atlantis, pod Merdinovým vedením, předletěla Messeren a přešla na stejnou rychlost. Merdin v ovládacím křesle upravil městský štít pro potřebu zastavení alterianského bitevníku. Atlantis nyní měla štíty dva. První byl klasický štít, který chránil město před nástrahami vesmíru a druhý, který byl větší a dále od města, měl fungovat jako „peřina“, která Messeren jemně a šetrně zastaví.
„Jsme připraveni!“ hlásil Merdin.
„Proveďte záchranu!“ zazněl jednoduchý rozkaz.
Město ihned trochu zpomalilo a Messeren začal relativně pomalu vplouvat do vnějšího štítu města. Štít byl neustále upravován, tak aby nepoškodil bitevník a zároveň, aby bitevník štít neprorazil a nestřetl se s Atlantis. To vše se odehrávalo při ¾ světelné rychlosti.

„Zatím to funguje. Podle výpočtů bude zpomalení na běžnou rychlost trvat hodinu,“ hlásily obsluhy senzorů a telemetrie.
„Tak dlouho?“ zeptal se jeden z členů lanteanské rady.
„Ano. Rychlejší zpomalení by mohlo Messeren poškodit nebo dokonce zničit.“
„Nemůžeme si dovolit tu tak dlouho být. Naši nepřátelé zajisté zaznamenali start města a s největší pravděpodobností již vyslali svá průzkumná plavidla,“ konstatoval radní.
„Ano, to je možné. Uděláme patřičná opatření,“ řekla Helia. Poté se spojila s alterianskými plavidly, které je sledovaly. Alterianské lodě měly za úkol utvořit kolem města ochranný prstenec a několik lodí bylo vysláno do okolí, aby jejich senzory mohly prozkoumávat galaxii bez rušení silných energetických vln způsobených střetem Messerenu a atlantským vnějším štítem.

Planeta Inculta
Na orbitě planety kotví desítky válečných venatorských lodí. Všem dominují čtyři bitevníky, součást Velké flotily, které oproti ostatním vypadají jako gigantičtí obři. Většina plavidel se nehýbe. Jen několik provádí běžné hlídkování v sektorech jim určených. Zdá se, jako by venatoři spali. Taková jejich nečinnost v Pegasu ještě nebyla. Dosud jejich lodě křižovaly celou galaxií a hledaly své oběti a nepřátele. Nyní po změně velení bylo vše jinak. Flotily se reorganizovaly a noví velitelé čekali na první bojové rozkazy.

Na můstku vlajkové lodě se rozezněl systém dálkových senzorů. Obsluha ihned začala identifikovat příčinu varování. Vše probíhalo velmi rychle a během několika vteřin byly všechny údaje třikrát překontrolovány, třemi důstojníky. Ten nejvyšší se chystal podat hlášení nejvyššímu veliteli, ale jeho křeslo i křeslo jeho zástupce bylo prázdné. Ihned zmáčkl komunikační panel a spojil se s velitelovou osobní kajutou.
„Veliteli Kadequ, dálkové senzory zaznamenaly energetickou anomálii.“
Chvíli bylo ticho, ale pak v komunikátoru zachrastilo a ozvalo se:
„O jaký druh se jedná?“
„Senzory to vyhodnotily jako termonuklearní reakci první třídy.“
„Podivné. Ihned porovnejte údaje se senzory ostatních lodí a určete co nejpřesnější místo té anomálie. Za chvíli přijdu na můstek!“ zazněl rozkaz a celé osazenstvo můstku se dalo do práce.
Než Kadeq došel na můstek, tak již byla připravená předběžná data ze senzorů třiceti lodí, které byly nejblíže vlajkové lodi, a tudíž jejich data by měla být shodná bez jakéhokoliv rušení.
„Velitel na můstku!“ ozvalo se, když Kadeq vstoupil na můstek. Celé osazenstvo bylo v pozoru. Velitel jen kývl a všichni se vrátili ke své práci. Velitel senzorové sekce čekal, až bude Kadeqem vyzván k podání hlášení.
„Mluvte! Jaké jsou informace ze senzorů?!“ řekl Kadeq a začal si prohlížet senzorové údaje.
„Veliteli, senzorové údaje se neshodují. Dálkové senzory mateřských lodí a křižníků určily energetický výkyv jako termonuklearní reakci hvězdy velikosti 12-4, v této galaxii docela běžná záležitost.“
Kadeq odvrátil oči od obrazovek a jeho pronikavý ledový pohled se zaryl do nitra velitele senzorové sekce. Ten stál jak přikován a čekal nejhorší. Kadeq však nebyl z těch, co trestají své podřízené dříve, než se dozvědí vše.
„Jaké jsou nesrovnalosti?!“
„Veliteli, dálkové senzory lodí Velké flotily mají oproti ostatním v záznamu podivnou stopu. Senzory jsou citlivější a ještě provádíme kontrolní propočty. Za hlavním energetickým podpisem byl odhalen ještě jeden, malý skoro neznatelný.“
„Tak o co jde! Nepokoušejte mou trpělivost!“
„Ano pane! Ta stopa vypadá jako stopa mezigalaktických motorů.“
„Cože?!“ otočil se Kadeq na velitele senzorů. Ten ihned ukázal patřičné údaje na hlavní obrazovce.
„Opravdu. Srovnávací test to dokazuje. Naše citlivé senzory dokázaly odhalit použití mezigalaktických motorů na druhé straně galaxie. Stopa je velmi slabá, zřejmě se ji někdo pokoušel zahladit. Jaká byla poslední aktivita v té části galaxie?“
„Lantané, veliteli! Ale je to již dlouhá doba.“
Kadeq zavrčel a vycenil tesáky.
„Jsou jak švábi. Ne a ne se jich zbavit! Připravte průzkumné jednotky a vyšlete je do té oblasti na pozorování! Ostatní lodě mají zvýšenou pohotovost!“ rozkázal. Rozkazy se začaly plnit okamžitě. Kadeq si poté mlčky sedl do velitelského křesla. Prohlížel znovu informace ze senzorů a hlavou se mu honily různé myšlenky, mimo jiné i to, jestli to není další past a pokus o konečné zničení venatorských sil v této galaxii.

Kód: Vybrat vše

Hudba k následujícím událostem:
http://www.youtube.com/watch?v=1EicTs_wjS0&feature=fvwrel

Galaxie Pegas – Černá mlhovina
V hlavním hangáru wraithské vlajkové lodi přistálo transportní plavidlo. Jeho dveře se ještě zcela neotevřely a už z nich vyběhla královna matka v doprovodu osobní stráže. Za běhu na můstek vyštěkávala rozkazy a všichni se ji klidili z cesty. Nebyl času nazbyt. Přežití wraithského národa záleželo na každé využité vteřině.

Královna doběhla na můstek a ihned se postavila k hlavnímu ovládacímu panelu. Pomocí tajného komunikačního systému toho nejvyššího zabezpečení vyslala ke svým dcerám a na další zbylé lodě jediné slovo, které říkalo vše: „JE ČAS!“
Jakmile tento signál obdržely ostatní královny a velitelé zbylých wraithských lodí, tak začal závod s časem. Všechny lodě, dle dávno předpřipravených rozkazů, měly mít do minuty plnou bojovou pohotovost a měly být připraveny chránit vlajkový bitevník královny matky. Ten měl prorazit ze scianského obklíčení a uniknout do bezpečí. Ostatní lodě, které budou moci, se měly rozptýlit a teprve až uniknou pronásledovatelům, se měly znovu seskupit na bezpečném místě.

„Aktivace hlavního zdroje zahájena, má paní. Loď bude bojeschopná do půl minuty,“ hlásil první důstojník královně matce.
„Dobře. Nejprve motory, pak zbraně!“
První důstojník jen přikývl na souhlas. Na ostatních wraithských lodích probíhala situace podobně. Okolo hlídkující scianská plavidla zaznamenala zvyšující se aktivitu wraithských lodí, ale z povrchu planety přišel nejvyšší rozkaz, aby uvolnily obklíčení. Ihned následoval další rozkaz, který třetinu lodí rozptýlil a odvelel na různá hlídková stanoviště do vzdálenějších koutů Černé mlhoviny.
Wraithové všechen pohyb scianů zaznamenali, ale krom královny matky nikdo netušil, kdo za to náhlé oslabení scianského obklíčení může.

Mezi tím v hlouby scianské planety
V nejnedostupnějších částech scianské domoviny probíhal krutý boj. Dvě zbylá trojčata začínávala mít nad křížencem převahu. Jejich útoky byly rychlé a pro někoho normálního by byly již dávno smrtelné. Kříženec však měl větší sílu a odolnost, než jeho tělesná schránka dávala na první pohled najevo. Přesto již utrpěl nějaká zranění. U svých nepřátel si nebyl jist, zda je zasáhl nebo ne. Temné pláště dokonale zakrývaly vše.
Vzduch prosekla černá čepel a jen těsně minula část, kde mělo mít jedno trojče hlavu. Vzápětí křížencův bok zasáhla čepel druhého trojčete. Z rány se vyřinula tmavá zapáchající tekutina a kříženec zařval. Rychle se otočil, ale oba protivníci ho znovu zasypali několika údery, které sotva vykryl. Najednou si uvědomil, že ho zahnaly do rohu. Za zády jen neprodyšnou černou zeď a před sebou dva nepřátele odhodlané ho zabít za jakoukoliv cenu. Náhle se místnost otřásla a protivníci se na okamžik přestali soustředit. Kříženec toho využil a zmizel. Ihned se znovu objevil, ale tentokrát za zády svých dvou nepřátel. Chystal se jedním silným úderem oběma srazit hlavu, když mu meč vypadl z ruky. Z jeho úst se vyvalila černá tekutina a z hrudi mu trčela čepel meče. Z posledních sil se otočil, aby viděl, kdo mu dal smrtelnou ránu. Za ním stálo třetí z trojčat, které od začátku boje leželo mrtvé na zemi. Zachroptěl, ale nebylo rozumět, co říká.
„Trojčata jsou vždy spolu. Jejich síla je vzájemná. Jejich energie je vzájemná. Je nejde zabít!“ zněly v křížencově hlavě tři hlasy najednou. Sesunul se na zem a již se nepohnul.
Trojčata se k sobě postavila a v naprosté tichosti zmizela.

Wraithská vlajková loď
„Královno, podařilo se nám prorazit. Sciané jsou zaskočeni a zatím se jim nepodařilo nabít hlavní zbraně. Při aktivaci planetární obrany došlo k velkému výbuchu v nitru planety. Podle senzorů došlo k nějakému přetížení energetických rozvodů.“
Královna se krvelačně usmála, až se její bílé špičáky zaleskly v matném lodním světle.
„Kolik potřebujeme času pro bezpečný skok?“
„Tři minuty při maximální rychlosti.“
„A planetární zbraně?“
„Momentálně neaktivní, ale již zaznamenáváme nárůsty energie. Zřejmě aktivovali sekundární rozvody energií. Tímto tempem budou schopni palby do dvou minut.“
Královna matka zasyčela.
„Maximální možnou rychlostí vpřed! Aktivujte lanteanský energetický zdroj na 120%! Palte ze všech zbraní plnou silou!“ rozkazovala královna matka. Její důstojníci ani nenamítali, že zatížení energetického modulu na 120% je riskantní na nejvyšší úroveň. Zoufalé situace si žádají zoufalá opatření.
Energie okamžitě stoupla a síla wraithského bitevníku také. Hlavní zbraně ničily nepřátelské křižníky jediným výstřelem, mateřské lodě pak třemi. Sciané se od začátku wraithského pokusu o únik zaměřili na vlajkovou loď wraithů. Ta však byla velmi dobře kryta ostatními loděmi a nedostávala skoro žádné zásahy. Ty, které bitevník dostal, se ihned regenerovaly a hojily.

Velitel scianských sil na orbitě dostal rozkaz z planety: „Nikdo nesmí uniknout! Vyhlaďte tu verbež do posledního! Planetární zbraně budou aktivní do minuty!“
Velitel se nerozmýšlel ani vteřinu.
„Všechny zbraně zaměřit na wraithský bitevník! Veškerou možnou energii do zbraní! Stíhači do útoku! Všechny lodě se shromáždí na orbitě domovské planety!“
Scianské lodě zahájily drtivou palbu. Všechnu energii soustředily do zbraní, které tak byly maximálně ničivé. Na druhou stranu, tak oslabily své štíty a wraithské střely, i když méně ničivé, tak dělaly podstatné škody. Scianské střely však ničily jeden wraithský křižník za druhým a mateřské lodě také začínaly dostávat těžké zásahy.

„Královno, neprorazíme! Sciané nás opět uzavřeli. Naše lodě jsou skoro zničené.“
„Ať mateřské lodě prorazí maximální rychlostí vpřed!!!“
Tón jejího hlasu mluvil za vše. Královna matka už nesnesla jakýkoliv odpor.
Královny na posledních mateřských lodích věděli, že jsou ztraceny, tak se pokusili alespoň o záchranu nejvyšší královny. Mateřské lodě vyrazily vpřed. Scianská plavidla se je snažila zadržet, ale hybná síla wraithských plavidel byla silnější. I když sciané všechny lodě zničily před proražením linie, tak mohutné trosky letěly dál mezi scianké formace. Oslabené scianské štíty nevydržely nápor a nakonec wraithské trosky narážely do scianských trupů.
„Královno, trosky našich lodí ničí scianské lodě!“
„Výborně. Vpřed!!!“
Wraithský bitevní začal nabírat maximální rychlost.

„Pane, wraithská vlajková loď chce uniknout. Ostatní jejich síly jsou zničeny, ale našim se nepodařilo udržet formaci. Trosky wraithských plavidel zničily několik našich válečných lodí a utvořil se tak nechráněný koridor.“
„Ihned mezeru zaplňte! Všechny lodě palte na wraithský bitevník!!!“
Scianské lodě zahájily mohutnou palbu ze všech zbraní, všech ráží. Také se snažily manévrovat tak, aby překřížily vlajkové lodi wraithů cestu, třeba i za cenu svého zničení.

Wraithský bitevník začal dostávat těžké zásahy a letělo na něj mnoho nepřátelských stíhačů s úmyslem narazit do něj. Královna matka však cosi navolila na svém osobním ovládacím panelu. Najednou se loď přestala otřásat pod náporem nepřátelských střel a vše se jakoby uklidnilo.
Kolem bitevníku začal zářit namodralý štít, který účinně eliminoval scianské střely a stíhači se o něj neškodně rozbíjely.

„Veliteli, nepřítel aktivoval štít.“
„Cože? Wraithové nemají štíty!“
„Pane, toto plavidlo ho má a jeho štít je velmi silný. Naše zbraně jím zatím nepronikly.“
„Oznamte to na planetu a nastavte kolizní kurz na nepřátelskou loď. Maximálně vpřed!!!“ rozkazoval scianský vrchní velitel. Jeho plavidlo se stočilo přídí k wraithskému bitevníku a začalo se přibližovat.
Královna na můstku vše zpozorovala. Při tomto tempu by do nich scianská loď narazila dřív, než bude připraven hyperpohon.
„Vypněte zbraně! Všechnu energii do štítu a hyperpohonu! Musíme ihned pryč!“
Rozkazy byly splněny. Hyperpohon se měl aktivovat do několika vteřin, když najednou loď cosi vyvedlo z kurzu a veškeré systémy hlásily těžká poškození.
„Scianské planetární zbraně aktivní. Sciané pálí ze všech zbraní!“
Královna ihned spustila hyperpohon, i když nebyl připraven a zadávání souřadnic mohlo být poškozeno.
Otevřelo se hyperprostorové okno a bitevník do něj vletěl, ale bokem. Několik scianských lodí bylo oknem zachyceno a po jeho uzavření vybuchly. Poslední wraithové byli pryč a sciané mohli jen sčítat škody. Trojčata v nitru planety zuřila, že jim wraithská královna matka unikla neznámo kam. Navíc celá ta nevydařená akce sciany stála několik velkých válečných lodí a další byly různě poškozeny.

Planeta Inculta
„Veliteli Kadequ, dálkové senzory zaznamenaly další velké energetické vlny.“
„Kde?!“
„Tentokrát v jiné části galaxie.“
„Ve které?!“ řekl rozzuřeně Kadeq.
„V té, kde jsme utrpěly ztráty,“ řekl diplomaticky důstojník u senzorů, aniž by připomněl těžkou prohru venatorů a zničení jejich dvou flotil v této galaxii.
„Vyšlete průzkum! Nic víc. Půjdu kontaktovat našeho vůdce,“ řekl Kadeq a s rozrušenou myslí odešel do své osobní kajuty.

Sice jsme si museli počkat, ale vyplatilo se. Díl je peckovní. I přes to, že tam bylo pár chybiček, tak to bylo krásně popsané, výborně to máš promyšlené, prostě bomba. Jen tak dál.

Výborný , skvěle promyšlený díl. Jsem teď napnutý jako struna a už se nemůžu dočkat dalšího dílu. Doufám že bude brzy

[Dragon]

tak jsem si to přečetl a musím opět konstatovat, že se ti to velmi povedlo. Parádní hudba k peckovému ději, jsem zvědav na další pokračování.

Síce dávam komentár až teraz, ale prečítané to bolo pred pár dňami.
(Akurát v Piatok 13-teho mi odišiel Windows a dnes po novej inštalácii som zase tu.)
Poviedka ako vždy vynikajúca aj so súbežným dejom . Pekne prepracované, len to čakanie ...
Tak a čakám na pokračovanie.

Zdravím. Omlouvám se všem fanouškům a čtenářům této povídky, ale další díl je momentálně pozastaven a jeho vydání je neurčité. V osobním životě se mi změnilo několik věcí, takže jejich řešení je na prvním místě. Jako největší boj, který svedu bude stěhování se do nového bytu a veškeré zařizování všech věcí s tím spojených. Proto další pokračování bude, až vše zdárně vyřeším a dořeším. Dekuji za pochopení.

Když jsem viděl příspěvek od tebe, už jsem se chtěl radovat Každopádně ať ti stěhování dobře dopadne

Zdravím:-) tak jak to vypadá....Můžeme se v dohledné době těšit na pokračování?

tak jak to vypada s pokracovanim?stale pozastaveno z osobnich duvodu?