Povídková alternativa k Ark of truth

Jelikož patřím mezi ty, které nenadchl film Ark of truth (podle mého názoru to bylo nedůstojné zakončení jinak povedených 10-li let SG), tak jsem se rozhodl pokusit se o povídku, která popisuje, jak bych si asi představoval zakončení příběhové linie s Ori. Děj navazuje na poslední díl desáté série (unending).

Úvodní část
Poté, co se Odysea s asgardskými vylepšeními vrátila na Zem, byla okamžitě svolána porada IOA a velitelství SGC ohledně další strategie ve válce proti Ori. Další strategie války se měla vyvíjet ve stylu „udeřit a utéct“, lodě Tauri měly napadat orijské křižníky a postupně je likvidovat. Problém byl se zjišťováním informací, kde se nepřátelské lodě zrovna nacházejí. Během 24 hodin po příletu Odysey k zemi byli asgardské zbraně zkopírovány a namontovány na Apollo, které se téměř okamžitě vydalo na první misy "udeřit a utéct. Po jeho návratu byla svolána v SGC porada na které se měli zhodnotit výsledky mise a rozhodnout, jaké budou další kroky ve válce proti Ori.

Zasedací místnost SGC
Přítomna byla celá SG1, generál Hank Landry, plukovník Elis a jeden zástupce IOA.
Slova se ujal Landry, který seděl tradičně v čele stolu. „Tak plukovníku Elisi, rádi bychom slyšeli nějaké podrobnosti Vašeho, jak již všichni víme úspěšného“ zdůraznil poslední slovo Landry, „útoku proti jednomu z orijských křižníků…?“
„No“, začal se spokojeným výrazem ve tváři Elis, „informace o poloze orijského křižníku, které jsme získali od Jaffu byli správné. Ori loď se nacházela přesně tam kde měla, tedy na orbitě jedné pro nás strategicky nepříliš významné planety, kde ovšem žije několik milionů lidí, kterým hrozilo vyhlazení, kdyby odmítly následovat Ori.“
„Jistě, informace o planetě nám byli sděleny na minulém briefingu“, snažil se Elise popohnat zástupce IOA, který už byl lačný dozvědět se přesné detaily bitvy, aby je mohl dále přetlumočit nadřízeným z IOA.
„Hned po výstupu z hyperprostoru“, pokračoval nevzrušeně Elis „jsme se ocitly ve velice výhodném postavení, loď Ori k nám byla zádí a neměla zprvu ani spuštěný štít, což ovšem ihned napravila. Okamžitě jsem nařídil vystřelit z obou asgardských zbraňových platforem, první dva výstřely orijský štít vydržel, ale již třetí pronikl částečně skrz štít a čtvrtý a pátý poslal tu jejich kocábku definitivně do pekel“, prohlásil s širokým úsměvem vítězoslavně Elis, kterého jeho vítězství nad nenáviděným nepřítelem, jenž se odehrálo před necelými třemi hodinami, evidentně nadchlo.
„Popravdě řečeno“, podotkla Carterová, „jste měli velké štěstí, z předešlých zkušeností víme, že BC 304 bez napájení ZPM nevydrží víc než dva přímé zásahy orijskou hlavní zbraní…a to ještě v tom lepším případě“, dodala zamyšleně Samantha.
„Toho jsem si samozřejmě vědom“, odpověděl ne už tak vesele Elis, „ovšem naše 304 mají lepší manévrovací schopnosti, než lodě Ori. To znamená, že při správné taktice bychom měli z podobných soubojů jeden na jednoho vycházet vítězně“, dodal sebevědomě Elis.
„Pochybuji že to příště půjde tak lehce“, připojil se dosud mlčící Mitchel, „Ori jsou sice banda zmetků, která si nezaslouží nic jiného, než poslat do horoucích pekel, ale to neznamená že jsou to hlupáci na které bude vždy platit stejná taktika“, řekl se zamyšleným výrazem ve tváři Cameron.
„IOA je stejného názoru“, pronesl její zástupce Edward Johnson, „proto bylo rozhodnuto, že se podobných akcí bude Apollo účastnit společně s Daidalem, který je právě na cestě z Pegasu a měl by dorazit během dvou hodin. Dalších dvanáct bude trvat instalace asgardských zbraňových platforem, to znamená, že do té doby by bylo vhodné zjistit polohu dalšího osamoceného křižníku Ori a postupně tak vyčistit od Ori celou galaxii, bude-li to možné“, pronesl již odsouhlasený plán zástupce IOA.
„A co Odysea?“, zeptal se zvědavě Mitchel.
„Odysea je díky ZPM a asgardskému jádru naše nejcennější a zároveň nejschopnější loď“, pronesl známý fakt Johnson, „prozatím bude natrvalo hlídat na orbitě Země před případným nepřátelským útokem, který je nyní mnohem pravděpodobnější, když máme zbraň schopnou zničit křižníky Ori. Zároveň tak bude Odysea pod ochranou antické zbraně v antarktidě“, doplnil zjevnou výhodu tohoto rozhodnutí zástupce IOA Johnson.
„V tom případě nám zbývá vyřešit poslední otázku“, pronesl ke všem Landry, „jak zjistíme polohu další lodi Ori, kterou bychom mohli snadno zničit, abychom nepřátelskou flotilu co nejvíce oslabili, pro případ že se v brzké době rozhodnou zaútočit na Zem?“
Carterová už se chtěla chopit slova, když v tom se chopil slova Teal´c. „Brei´tac je nyní na shromáždění svobodných Jaffů, kde se pokusí získat tyto informace a následně nám je předat“, pronesl s klidným výrazem ve tváři Jaffa.
„Ovšem“, pronesl opět Landry, „jaffové mají v galaxii mnoho informátorů, my ale neponecháme nic náhodě a kontaktujeme koho budeme moci…“ NEPLÁNOVANÁ AKTIVACE BRÁNY ZVENČÍ, NEPLÁNOVANÁ AKTIVACE BRÁNY ZVENČÍ,… rozeznělo se zasedací místností a zároveň celým komplexem.

Místnost s bránou
Z horizontu událostí prakticky vyběhl celý udýchaný mistr Brei´tac. Poté co se za ním zavřela iris, hlídkující vojáci si dali na Landryho pokyn pohov, který se sem společně s celou SG1, Johnsonem a dokonce i Elisem, přesunul ze zasedací místnosti.
„Co se stalo mistře Brei´tacu, proč nejsi na shromáždění svobodných Jaffů?“ zeptal se okamžitě Teal´c, kterému se vůbec nelíbil téměř až vyděšený výraz mistra Brei´taca, který u něho snad nikdy neviděl.
„Hrozná katastrofa postihla jaffský národ a nyní se řítí i na Vás…“, při těchto slovech se Brei´tac sesunul k zemi a ztratil vědomí, až teď si všichni přítomní všimli, že Brei´tac má v právé spodní části zad krvavé zranění, které nemohlo být jiného původu než od tyčové zbraně…
TO BE CONTINUED…

Je to moje prvotina, tak buďte prosím s kritikou, která se zcela jistě dostaví (minimálně co se týče mé slabé gramatiky) shovívavý, aby mě to neodradilo od další tvorby

Tak musím podotknout, že až na pár chyb se mi to velmi líbilo. Jen tak dál . Zvláště tě chválím za to, že jsi dokázal tak vystihnout charakter jednotlivých postav(i když mi trošku neseděl Mitchell).
Pro příště se ale snaž opravit alespoň ty jména(Elis=Ellis; Brei´tac=Bra´tac; toho Daedala ti zatím prominu ).

Jelikož se to odehrávalo hned po SG-1, nebyla Oddysea a Daedalus jediný naše lodě? Apollo bylo až později, ne? Nebo se snad pletu?

Apollo se objevil i v AoT, takže musel být hotový už před čtvrtou sérií.

Vanguard:
HA! Díky za příspěvek, ty jména budou už v dalším díle správně = minimálně se o to pokusím ; s tím Mitchellem máš asi pravdu, i když to bude asi tím, že mi jako náhrada za skvělého Jacka (kterého na druhou stranu adekvátně nahradit asi nejde) přijde trochu slabší, takový "pan amerika", což mi moc nesedí, tak ho asi trochu kazím, ale zkusím s tím něco udělat

To je pak těžké . Jestli ho chceš nějak dobře zahrát, zkus si sehnat Farscape. Zjistíš tak, že Mitchella ve skutečnosti vůbec nepsali podle Jacka .

no rozhodně to nebylo špatný, jen tak dál, hlavně ať to pokračuje

Na pokračování se už pracuje, dokonce mám již vymyšlenou hlavní osu příběhu, zbývá jen si k tomu sednout a hodit to v čitelné formě na papír, tedy do noťasu...

Vypadá to slibně. Už se těším na pokračování. Ta originální verze nebyla moc originální.

jop začíná se mi to líbit...pokračuj a hoď sem další pokračování co nejdřív...a apollo už bylo před koncem 10. série...odyssea měla přiletět sama...tudíž nemohli vzít i jiné lodě...

Část 2
Ošetřovna SGC
Mistr Bra´tac právě nabyl vědomí. Když otevřel oči, uviděl Teal´ca jak ho upěnlivě sleduje se starostlivým výrazem v očích, Teal´cova tvář byla jako obvykle bez emocionálního zabarvení. V místnosti byli ještě přítomni 2 členové nemocničního personálu, a co chvíli se sem přišel podívat některý z členů SG1, aby zjistil aktuální stav zraněného, dokonce i generál Landry se nechal informovat každých 30 minut o Bra´tacově stavu. Vzhledem k okolnostem a stavu, ve kterém Bra´tac dorazil, nikdo nepochyboval, že přináší informace nejvyšší důležitosti.
„Teal´cu“, pronesl zesláblým hlasem zraněný Jaffa, „jak dlouho jsem byl v bezvědomí od mého příchodu sem?“
„Asi tři hodiny pozemského času“, odvětil Teal´c, „ale neměj obavy bratře, lékaři říkají, že tvé zranění tě již neohrožuje na životě. Vybojujeme spolu ještě mnoho bitev. Ale nyní mi řekni, kdo ti to způsobil? Tvoje zranění bylo nepochybně způsobeno zásahem tyčové zbraně.“
„A co se to na nás řítí za katastrofu“, zeptal se zvědavě Mitchell, který spolu se zbytkem SG1 a generálem Landrym v zádech právě vstupovaly do místnosti, kam se vydaly hned poté, co byli nemocničními asistenty upozorněni na to, že Bra´tac nabyl vědomí.
„Ori společně s částí Jaffů, které odedneška odmítám nazývat svými bratry, plánují útok na vaši planetu“, při těchto slovech se ani Teal´c neubránil mírně překvapenému výrazu, „který by se měl odehrát v příštích 48 hodinách“ sdělil stroze důležitou informaci stále slabým hlasem Bra´tac.
Landry po vyslechnutí této informace okamžitě přistoupil k telefonu na ošetřovně a zavolal svému sekretáři, aby na jeho zodpovědnost svolal za hodinu do Pentagonu zasedání IOA, americké vlády a velitelů ozbrojených složek americké armády, s odůvodněním, že má důvěryhodné informace o blížícím se útoku na Zemi, který by měl proběhnout v příštích 48 hodinách.
„Jak jste se dostal k těmto informacím a co se přihodilo na zasedání svobodných Jaffů?“, zeptala se Carterová, zatímco si generál Landry vyřizoval telefonát.
Mistr Bra´tac se zhluboka nadechl a začal vyprávět, co se přihodilo na shromáždění svobodných Jaffů. „Již před začátkem zasedání, které se původně mělo věnovat otázce pomoci vašim lodím při bojích s Ori, se mezi Jaffy rozšířila informace, že lodě Ori začali napadat a vyhlazovat jaffské světy, které se odmítly připojit k jejich plánovanému útoku na Vaši planetu. Je zřejmé, že se Ori obávají síly vašich lodí, proto hledají mezi Jaffy podporu pro útok. Každé jaffské lodi se kterou se střetnou dají na vybranou, buď se připojí k Ori a jejich útoku na Zem, nebo budou bez milosti zničeni. Naneštěstí této jejich taktice podlehlo mnoho Jaffů…“ dodal se smutným, ale i opovržlivým výrazem ve tváři mistr Bra´tac.
„Zbabělci!“, řekl s kamenným výrazem ve tváři na nejvyšší míru soustředící se Teal´c.
„Oni se snaží zlikvidovat jediného našeho potenciálního spojence a poštvat ho proti nám“, řekla vystrašeně Vala.
„Ano, je to tak“, přisvědčil Bra´tac, „těsně předtím, než mělo začít zasedání svobodných Jaffů se z hyperprostoru u Dakary vynořili dva křižníky Ori, spolu s asi dvěma tucty lodí třídy Hatak na jejichž palubách byli Jaffové, kteří se připojily k Ori. Na orbitě planety bylo tou dobou asi 40 našich Hataků včetně několika dalších menších lodí a další byli na cestě. Naše lodě se zde seskupovaly s úmyslem bránit jaffské světy před útoky Ori. Naše Hataky okamžitě spustili palbu na orijské lodě, bohužel naše zbraně nedokáží proniknout štítem orijského křižníku, ani v takovémto množství. Orijové vyslali každé lodi zvlášť výzvu k tomu, aby se přidaly na jejich stranu, neudělají-li tak, budou bez milosti zničení, stejně tak, jako jejich ženy a děti na Jaffy obydlených planetách.“
„Bastardi“, pronesl znechucený Mitchell, „musíme něco udělat a nakopat jim zadky jednou provždy“, dodal odhodlaně.
„Vskutku“, připojil se svalnatý Jaffa po jeho boku.
„Ori nám dali dvě minuty na rozmyšlenou s tím, že neodpovězení do stanoveného limitu bude považováno za protivení se jejich vůli“, pokračoval Bra´tac. „Několik našich lodí přestalo po několika okamžicích střílet a poslali Orijům zprávu, že přistupují na jejich požadavky. Velitelé lodí, kterým výhružky Ori nezatemnily mozek a zbyl jim v těle ještě alespoň kousek cti, na to reagovaly tak, že přesměrovaly svojí neúčinnou palbu z křižníků Ori na kolaborující zrádce Jaffského národa. Ještě neuběhly ani ony slíbené dvě minuty a již bylo jasné, kdo na které straně stojí. Poté se nad Dakarou rozpoutalo opravdové peklo, Jaffové se vraždily navzájem a křižníky Ori téměř každou ranou sestřelili jeden Hatak, který se odmítl podrobit jejich vůli, dokonce na několika lodích mezi sebou bojovali skupinky Jaffů s odlišným názorem na požadavek Ori“, pokračoval v líčení smutných událostí Bra´tac.
Po těchto slovech zůstali všichni v místnosti jakoby oněmělý, nepříjemnou chvilku ticha prolomil až generál Landry. „Máte představu, kolika lodím budeme muset přesně čelit?“
„Bohužel přesné číslo neznám“, odpověděl vyčerpaně jaffský mistr. „Během bitvy na orbitě jsem se nacházel na povrchu planety, kde jsem měl možnost celou situaci sledovat díky naším přístrojům, ovšem hned po započetí bitvy jsme museli čelit pozemnímu útoku kolaborantů, kteří se začali na povrch přenášet kruhy. Se štěstím jsem se dostal k bráně a zadal koordináty Země, výsledek bitvy jsem na vlastní oči neviděl, ale je jasné, že jsme proti křižníkům Ori a asi 30-ti kolaborantským Hatakům nemohli vyhrát“, řekl už hodně unaveným hlasem mistr Bra´tac.
„A jak víte, že se útok uskuteční v příštích 48 hodinách a ne dříve?“ otázal se Daniel.
„Dvě orijské lodě operovali na okraji galaxie a zbytek flotily čeká na jejich přílet“, opověděl vyčerpaný Jaffa.
„Chtějí zaútočit v plné síle“, řekl zamračeně Mitchell.
„Dobrá, to by prozatím stačilo“, řekla doktorka, která měla na starosti dohled nad Bra´tacovým stavem a která se rovněž během rozhovoru dostavila do nemocničního pokoje.
„Všichni se zúčastníte porady v pentagonu a očekávám nějaké dobré nápady, jak se z toho dostaneme“, řekl pevným velitelským hlasem generál Landry směrem ke členům SG1 a rychlím krokem odešel do své kanceláře, kde na něho již čekal hovor na červeném telefonu.

Pentagon, jednací místnost
Přítomna byla celá SG1, několik hlavních představitelů IOA, sbor náčelníků a samozřejmě velení SGC spolu s veliteli pozemských lodí, byl zde přítomen dokonce i generál Jack Oneill. Byly zde také představitelé Ruska a Číny, jelikož to byli krom USA zatím jediné země, které měli vlastní programy výstavby BC 304.
Všichni, kteří se účastnili porady, byli již obeznámeni s nejnovějšími zprávami od mistra Bra´taca. Slova se ujal generál George Hammond, vrchní velitel obrany Země.
„Podle nejnovějších zpráv od mistra Bra´taca bude Země nejpozději do dvou dnů čelit společnému útoků sedmi křižníků Ori a blíže neurčenému počtu lodí třídy Hatak, jejichž počet se odhaduje kolem třiceti lodí“, začal Hammond s již známými informacemi.
„Můžeme tomu panu Bra´tacovi věřit?“, otázal se jeden ze zástupců IOA, který ve své funkci nebyl dlouhou dobu.
„Ano, můžeme“, řekl stroze Jack Oneill tak, aby se již dál neplýtval čas zpochybňováním důvěryhodnosti starého Jaffy, kterého se za léta co se znají, naučil pokládat za svého dobrého přítele.
„Mistr Bra´tac mnohokrát prokázal loajalitu vůči naší planetě, ani já nepochybuji o důvěryhodnosti jeho slov“, přidal se Hammond, „ostatně něco podobného se dalo očekávat. Nyní jsme pro Ori největší a vážnou hrozbou v této galaxii, je logické že se nás chtějí zbavit. Otázka zní, co my můžeme udělat pro to, abychom jim v tom zabránili.“
Tentokrát se chopil slova velitel USS Daedalos plukovník Caldwell. „Máme přeci antickou zbraň v Antarktidě, drony se v minulosti ukázaly být proti Hatakům více než účinnou zbraní a na Ori lodě by měli fungovat taky.“
„To je sice pravda“, odpověděl Hammond, „antická zbraň v Antarktidě, která bude pod velením generála Jacka Oneilla, bude spolu s našimi BC 304 tvořit páteř obrany Země, ovšem podle našich výpočtů, počet dronů který v současné době v antické základně, nebude stačit na sestřelení více než dvou orijských mateřských lodí.“
„Nemůžeme si nechat poslat nějaké drony z Atlantis?“, zeptal se opět jeden ze zástupců IOA.
„Bohužel ani to není možné“, reagoval opět velitel obrany Země, „Atlantis sama má zanedbatelné množství dronů, krom toho nám při posledním kontaktu, který proběhl zhruba před půl hodinou, sdělili, že se wraitské lodě z celé galaxie se stahují na jedno místo. Přestože ve skutečnosti nevíme proč tomu tak je, jedním takovým důvodem by mohl být plánovaný útok na Atlantis, proto by bylo nemoudré připravit Atlantis o její jedinou možnost obrany.“
„Atlantis ponechme pro teď stranou“, chopil se slova ruský zástupce, „výstavba naší BC 304 nebude dokončena dřív, než za pár týdnů, jak jsou na tom s bojeschopností Vaše lodě?“, zeptal se směrem k Hammondovi.
„Apollo a Odysea jsou plně funkční, jejich zbraně byli na orijských křižnících již úspěšně vyzkoušeny, instalace asgardských zbraní na Daedalos by měla být dokončena za nějakých 5-6 hodin. Nyní, když máme stav nouze, jsme si s instalací trochu pospíšili.“ Hammond se na chvíli odmlčel a pak se obrátil na čínského zástupce s dotazem: „A v jakém stavu se nachází Vaše BC 304?“
„Instalace štítové technologie byla již úspěšně dokončena“, odpověděl okamžitě Číňan a přitom po očku pozoroval ruského zástupce, jak na jeho slova zareaguje, „instalaci asgardských zbraní necháme na Vašich zkušených technicích, ostatně mohou nastoupit ihned, co dokončí práce na Daedalovi.“ Po krátké odmlce, při které se zhluboka nadechl, dodal: „Ovšem máme problém s motory, se stavbou hypermotorů jsme ještě ani nezačaly a ty podsvětelné šly nedávno teprve do výroby, takže naše loď je zatím také nepoužitelná.“
„To ovšem znamená, že naše lodě budou čelit více než desetinásobné přesile“, řekl nahlas děsivou vizi Hammond. „Napadá někoho z Vás, jak bychom mohli tento nepříznivý poměr poněkud vylepšit?“, při těchto slovech Hammond pohlédl k členům SG1 od nichž očekával jako vždy nějaké řešení.
První se chopil slova Teal´c. „Přestože se část Jaffů přidala k orijům, mám mezi Jaffy stále mnoho dobrých přátel, o jejichž loajalitě nepochybuji. Mohl bych se pokusit je zkontaktovat a požádat o pomoc. Ovšem tento plán bude úspěšný pouze za předpokladu“, pokračoval vyrovnaným hlasem Teal´c, „že již nebyly zničeni oriji, nebo kolaboranty,“ použil již celkem vžitý termín Teal´c.
„Dobrá“, přikývl na Teal´cův návrh Hammond, „pokusíte se je zkontaktovat ihned po skončení porady. Nějaké další návrhy?“
„Já bych jeden měla, pane,“ reagovala okamžitě Carterová, „V rámci planetární obrany Země jsem se spolu s vědci z oblasti 51 podílela na vývoji zařízení, které by zabraňovalo otevření hyperprostorového okna a cestování v hyperprostoru v blízkosti Země. Pokuď vím, zařízení by mělo být hotové, jen dosud neprošlo příslušnými testy. Mohla bych rozsah jeho působnosti upravit tak, že budeme vědět, v jaké vzdálenosti od Země nepřátelské lodě vyskočí z hyperprostoru. To by mohlo naším lodím poskytnout nezbytnou taktickou výhodu.“
„Skvělý nápad plukovníku,“ pochválil Samantu Hammond, „nějaké další návrhy?“
„Vlastně ano pane“, pokračovala dále Samanta, „s loděmi Ori se budou muset vypořádat buď naše BC 304, nebo antická zbraň v Antarktidě. S Hataky, které neprošly Anubisovou úpravou štítové technologie, by si měli poradit naše specielně upravené rakety s maskováním, které ponesou letouny F302. Bohužel na Hataky, jejichž štítová technologie byla upravena Anubisem jsou tyto rakety neefektivní, nehledě na to, že zbraně těchto Hataků výrazně zatěžují štíty našich 304.“ Sdělila důležitá fakta Carterová, jenž byla dosud většině účastníků neznámá.
„Je nějaký způsob, jak bychom se mohli proti těmto lodím efektivně bránit?“ otázal se Hammond, tentokrát již nikoli všech v místnosti, ale přímo Carterové.
„Vlastně ano, pane“, pokračovala dále plukovník, „díky tomu, že Thorova mysl byla kdysi spojena s jedním takto upraveným Hatakem a v podstatě ho ovládla, máme k dispozici detailní znalost jejich štítové technologie, která je obsažena v asgardském jádru. Mohu se pokusit upravit asgardské transportní zařízení tak, abychom byli schopní přenést na tyto Hataky naše jaderné hlavice…“
„Nebo naše zásahové jednotky“, skočil Carterové do řeči Mitchell, „pokuď by se nám povedlo tyto lodě ovládnout a dostat na naší stranu, mohlo by nám to v boji výrazně pomoci.“
„Ano, to by bylo efektivnější“, uznala Samanta, „ovšem, musíme si připustit i možnost, že budou naše lodě zničeny, nebo poškozeny v boji natolik, že bude jejich transportní zařízení mimo provoz. Proto navrhuji za použití asgardské technologie vytvořit satelit s goauldským maskováním, které jak víme, Ori nedokáží odhalit. Na tento satelit instalujeme asgardskou transportní technologii, která by měla na starosti nejen přenášení našich lidí, nebo hlavic na nepřátelské Hataky, ale i přenášení posádek našich lodí do bezpečí – to ovšem pouze v případě, že by čelili bezprostřední hrozbě zničení.“
„Stihneme něco takového vytvořit dříve, než dojde k útoku?“ otázal se Hammond.
„Mé předběžné výpočty ukazují, že jeden takovýto satelit bychom měli být schopni vytvořit za méně, než 24 hodin“, po této Samantině řeči už situace Země nevypadala tak zoufale, jak se zpočátku zdálo.
„A nemůžeme si prostě postavit satelity, které by sestřelovaly orijské lodě přímo z oblohy?“, otázal se střízlivě uvažující Jack Oneill.
„Popravdě řečeno můžeme,“ přiznala Carterová, i když tón jejího hlasu naznačoval, že v tom bude nějaký háček, „jenomže na to nemáme dostatek času a ani surovin. Asgardské jádro, mimo jiné, obsahuje instrukce, jak vytvořit planetární obranu za pomoci vesmírných satelitů. Náš transportní satelit bude v podstatě zjednodušenou verzí jednoho z těchto satelitů.“
„Kolik času a materiálu bychom potřebovali na vytvoření takovéto planetární obrany?“, zeptal se jeden ze zástupců IOA.
„Kdybychom měli dostatek naquadahu a neutronia, které se ovšem v naší galaxii nevyskytuje, byli bychom schopni do tří týdnů vytvořit satelitní síť, která by pokryla prostor nad nejvíce obydlenými částmi naší planety.“ Po těchto slovech to v jednací místnosti trochu zašumělo, byla to totiž pro každého zbrusu nová informace, kterou Carterová zjistila teprve před necelou hodinou, když se snažila za pomoci asgardského jádra vytvořit efektivní plán obrany Země.
„Navrhuji, aby bylo vytvoření obranné satelitní sítě předmětem příštího jednání“, řekl nejvýše postavený zástupce IOA. „Tedy pokud bude obrana Země úspěšná,“ dodal něco, co si nechtěl nikdo moc připustit, že by se nestalo.
„Dobrá“, odpověděl generál Hammond, „pokuď již nikdo nic jiného nemáte…“
„Já bych měla“, skočila generálovi do řeči Vala, asi vteřinu předtím, než to samé stihl Daniel Jackson. „Je jasné, že primárním cílem útoku budou Vaše BC 304, proto bych měla nápad, jak to orijům a kolaborantům trochu ztížit.“
„Co přesně máte na mysli“, zeptal se se zájmem Hammond.
„Znám souřadnice planety, kde se mohu pokusit získat zařízení, které je schopno vytvořit hografické repliky Vašich lodí a tím zmást útočníky,“ prohlásila jakoby mimochodem Vala.
„A jste si jistá, že to bude fungovat i na lodě Ori?“, zeptala se Carterová, „mají přeci jen vyspělejší senzorovou techniku než jaffské Hataky.“
„To bohužel nevím“, řekla popravdě Vala, „ale Hataky po určitou dobu nedokáží rozpoznat mezi holografickou replikou a skutečnou lodí, proto si myslím, že by to za pokus stálo. Má to ovšem malý háček, planeta se nachází na území Luciánské aliance, proto nemusí být zrovna snadné, toto zřízení získat.“
„SGC Vám v rámci možností poskytne potřebnou podporu v rámci získání tohoto zařízení“, prohlásil generál Hammond. „Co jste měl na srdci Vy, pane Jacksonne?“, obrátil se generál na Daniela.
„No,“ začal poněkud rozpačitě Daniel, „vypadá to, že po vojenské stránce máme proti Ori a jaffským kolaborantům celkem slušnou šanci se ubránit. Ovšem armáda Ori bude pod vedením povznesené bytosti, proti které nemáme žádnou efektivní obranu“, připomněl dosud opomíjený fakt Daniel.
Danielova slova vyvolala mezi účastníky rozpačité pohledy, každý si uvědomoval, že i kdyby se jim podařilo zneškodnit, či vyřadit z boje všechny nepřátelská plavidla, nemusí to znamenat vítězství.
„Máte nějaký návrh, co bychom mohli udělat, abychom Adrii zabránili ve zničení naší planety?“, zeptal se Hammond přímo Daniela, protože ve tvářích ostatních dokázal vyčíst spíše bezradnost.
„Tak v první řadě, Adrii nemůžeme zabít“, začal Daniel, „Merlinova zbraň je nyní někde v galaxii Ori, pokuď vůbec ještě existuje. Adria čerpá svoji sílu z uctívačů v této galaxii, to znamená, že jediné co můžeme udělat je, že se pokusíme co nejvíce snížit jejich počet a tím ji co nejvíce oslabit a doufat, že to bude stačit k tomu, aby neměla dostatek sil, či schopností k destrukci naší planety.“
„Jak to chcete přesně udělat?“, zeptal se Hammond Daniela, na kterém bylo vidět, že má jako jediný v této souvislosti nějaký plán.
„Na orijských křižnících se nacházejí její nejoddanější stoupenci, proto jich musíme zničit co nejvíce pokud možno v co nejkratší době“, začal objasňovat taktiku Daniel.
„Ano, taktika vesmírné bitvy se bude probírat již jen s kapitány našich lodí a jejich posádkou, hned po skončení tohoto zasedání,“ reagoval Hammond.
„Další věc, kterou můžeme udělat je, že využijeme co největší množství našich SG týmů na boj s Převory na jednotlivých planetách“, začal objasňovat další část svého plánu Daniel. „Použijeme naše anti-převoří zařízení, pokud možno před o nejvíce obyvateli a Převora jednoduše zabijeme. Tím bychom měli snad dostatečně zpochybnit moc Ori a zajistit tak úbytek uctívaču. Bohužel to je asi tak jedině, co můžeme proti Adrii v tuto chvíli udělat“, přiznal poněkud zasmušile Daniel, „a abych byl upřímný, nejsem si vůbec jistý, jestli nám to k něčemu bude.“
„Je to to nejlepší co máme,“ řekl Hammond, „pokud nikdo nepřijde s lepším návrhem, začneme realizovat Vámi navrženou strategii okamžitě.“
„Možná nám konečně pomůžou“ prohlásil zvýšeným hlasem generál Oneill a při tom vyslal pro většinu přítomných poněkud nejasnou gestikulaci někam směrem ke stropu místnosti, „no víte kdo“, prohlásil již směrem k účastníkům zasedání Jack.
„Na zásah povznesených Antiků se nemůžeme spoléhat, pane“, řekla Carterová, naší jedinou nadějí je, že bude Danielův plán fungovat.“
„Dobrá“ řekl generál Hammond a při svých slovech povstal na znamení ukončení porady, „všichni víte, co máte dělat, tak se do toho neprodleně pusťte. Za 5 minut začne porada s posádkami našich BC 304 a piloty F302, naše schůze je skončena.“
Po těchto jeho slovech začaly být transportováni jednotlivý účastníci schůze pryč a na jejich místa byli přenášeni posádky pozemských vesmírných lodí a stíhaček.
TO BE CONTINUED...

Tak tady to máte, víc jsem toho zatím sepsat nestihl...

No tohle se mi moc libilo al nevim jeslti by Jackson prisel s takovymhle navrhem
moc mi k nemu nesedi aby navrhoval nekoho popravit

No máš pravdu je to od něho trochu drsné, teť mě napadá, že jsem mu mohl dát do úst výraz "neutralizovat", a to zabití by pak vyšlo z detailnějšího rozpracování plánu IOA...i když na druhou stranu se snaží zachránit planetu, tak by mohl trochu přitvrdit

parádní věc....jen tak dál...
a s tim Jacksonnem.......myslim že za tu dobu co je u SG1 a obzvláště při boji proti Ori zjistil že něco takovýho jako zabít převora je věc která ho asi moc netrápí....

Tenhle díl byl sice dobrý, ale po stránce dialogů(které ti před tím tak šly) byl mnohem horší, než první. Některé věty se mi zdály až příliš "intelektuální", což by možná nebylo na škodu, ale prostě k takovým postávám jako je třeba Vala mi to nesedí. Taky se mi zdálo divné, jak oslovovali Jacka celým jménem (mimochodem se ve skutečnosti jmenuje Jonathan J. O´Neill, což se ale moc neví, protože to říkali jenom v bonusech, nebo oficiálních komiksech a knihách). Abych ale nebyl jenom kritický, Mitchell se ti tentokrát vážně vyvedl. Povídka se začíná zajímavě vyvíjet. Tu mou kritiku si neber zase tak k srdci, to jsem prostě já .

EDIT: nebylo snad v seriálu řečeno, že kdyby se Ori pokusili využít svou moc v Mléčné dráze, určitě by je zastavili Povznesení?

EDIT: nebylo snad v seriálu řečeno, že kdyby se Ori pokusili využít svou moc v Mléčné dráze, určitě by je zastavili Povznesení?

Tak teť si mi možná trochu zkazil překvapení , i když nebudu nic prozrazovat dopředu, jak se bitva o Zemi nakonec vyvine.

S těmi charaktery jednotlivých postav , vypadá to, že asi budu muset znovu shlédnout alespoň poslední dvě série SG, je to přeci už něco málo přes rok, co jsem na to koukal naposledy

Kocourr: jen mi přišlo divné, že celé ty dvě série to opakovali pořád dokola a tady na to ani nepomysleli. Jestli jsem ti ale nějak zkazil překvapení, tak se omlouvám.

Tak pokud jde o Valu, zkus volit odlehčenější styl. "Nech" jí mluvit nespisovně, ad.. Pokud jde o Mitchella, zkus zvolit něco mezi Jackem a Johnem Crichtonem, pokud ale neznáš Crichtona, zkus ho psát prostě jako Jacka, akorát z něj nedělej blbce, jak to dělali scénaristi s O´Neillem.

ČÁST 3

Zhruba necelých deset hodin od konce schůze v Pentagonu se na orbitě Země vznášely již tři plně vyzbrojené a k boji připravené BC 304, ke kterým se měla připojit v krátké době asi padesátka letounů F-302. Hvězdná brána v SGC byla takřka v nepřetržitém provozu. SG týmy chodili na mise na planety, o kterých věděly, nebo alespoň předpokládaly, že se na nich vyskytují Převoři a v souladu s rozkazy ze zasedání v Pentagonu je systematicky ‚neutralizovali‘. Obyvatelé naprosté většiny planet byli za osvobození od Převorů vděčni a jen málo kde se příslušníci SG jednotek setkali s odporem vůči jejich záměru zlikvidovat Převory. Šlo zejména o planety, kde se jejich obyvatelé ještě nedoslechli jak orijové zacházejí s těmi, kteří se odmítnou podrobit jejich vůli.
Teal´c se vydal na samostatnou misi na Jaffy obydlené planety, kde jak doufal, nalezne nějakou vojenskou podporu na obranu Země. Přestože se orijům díky nemilosrdné zastrašovací taktice podařilo dostat část jaffského národa na svoji stranu, bylo mezi nimi stále mnoho těch, kteří by raději zemřeli, než by znovu sloužili falešným bohům a část z nich si také uvědomovala, jakou roli sehrála Země při jejich osvobození od Goa´uldů. Proto všichni doufali, že se Teal´c nevrátí s prázdnou.
Vala, Mitchell a Daniel se vydali na planetu, která se nacházela hluboko v území Luciánské aliance shánět ono holografické projekční zařízení, které by mohlo pozemským lodím přinést v nadcházející bitvě potřebnou taktickou výhodu.
Samanta Carterová nevěděla, kde ji hlava stojí. Ihned po úspěšném odzkoušení ‚rušičky cestování v hyperprostoru‘, jak zněl pracovní název zařízení, které v omezeném rozsahu zabraňovalo cestovat v HP v okolí planety Země, se ihned pustila do tvorby počítačového programu, který měl umožnit projití asgardského transportního paprsku skrz štít Anubisem upravených Hataků. Program se ji před malou chvílí podařilo úspěšně dokončit, bohužel fungoval zatím jen teoreticky, protože zatím nebyla možnost, jak ho vyzkoušet v praxi.

Orbita planety Země, můstek USS Odyssey
„Pane“, oslovil plukovníka Emersona člen posádky, který měl mimo jiné na starosti sledování dálkových senzorů, „podle našich dálkových senzorů se k nám hyperprostorem blíží sedmnáct kontaktů, podle všeho jde o lodě třídy Hatak.“
„Za jak dlouho tady budou?“, zeptal se bez přemýšlení Emerson.
„Budou-li pokračovat stávající rychlostí, tak za nějakých 30-35 minut, pane.“ Odpověděl senzorový.
„Tak už je to tady“, řekl si spíše pro sebe Emerson, „a co lodě Ori?“, zeptal se ještě senzorového.
„Krom lodí třídy Hatak žádné další kontakty nezaznamenávám“, odpověděl senzorový.
„Dobře, pošlete okamžitě tyto informace do SGC a taky na Daedalos a Apollo, pokud je již samy nezachytili“, rozkázal plukovník.

Zasedací místnost SGC, cca 5 minut po zachycení Hataků směřujících k Zemi
„Za nějakých pětadvacet minut můžeme očekávat přílet sedmnácti lodí třídy Hatak, pravděpodobně s nepřátelskými úmysly“, začal bleskovou poradu generál Hank Landry, „jakou navrhujete strategii?“, otázal se přítomných.
V místnosti krom něho seděli všichni tři velitelé pozemských lodí, zástupce IOA Johnson, z SG1 zde byla pouze Carterova, protože všichni ostatní z jejího týmu byli stále mimo Zemi. Byl zde i mistr Bra´tac, který se i přes protesty ošetřujících lékařů rozhodl opustit ošetřovnu.
„Se vší úctou pane“, začala už téměř tradičně Carterová, „nemáme jistotu, že jde o nepřátelské Hataky, je možné, že se Teal´covy podařilo sehnat pomoc mezi Jaffy.“
„Na to se nemůže spoléhat“, chopil se slova Johnson, „krom toho, by nás Teal´c o příletu spřátelených lodí dopředu informoval, a pokud vím, dosud se tak nestalo.“
„Souhlasím“, přiklonil se Landry na stranu zástupce IOA, „musíme být připraveni na jakoukoli možnost. Jak daleko jste pokročili s konstrukcí toho Vašeho transportního satelitu?“, zeptal se Landry Carterové.
„Nebude hotový dříve jak za deset hodin, pane“, odpověděla Carterová, „popravdě řečeno přílet orijské flotily jsme neočekávaly dříve, než za nějakých dvacet hodin, pane“, odpověděla Samanta, které se pořád nezdálo, že by Ori rozdělili svoje síly a poslaly Jaffy napřed, místo toho, aby zaútočili najednou a to v co největším počtu. „Ovšem naše asgardské transportéry na našich lodích, jsou právě nastavovány tak, aby pronikly štítem Anubisem upravených Hataků.“
„Výborně“, pronesl Landry, „kolik výstřelů z asgardské zbraně je potřeba k sestřelení jednoho Hataku?“, položil Landry otázku směrem ke kapitánům BC 304.
„Měl by stačit jeden“, odpověděl jako první Caldwell, „ovšem asgardské zbraně v boji s Hataky ještě nebyli vyzkoušeny.“
„Jak jsem říkala již na poradě v Pentagonu“, vložila se do hovoru opět Samanta, „každá naše F302 nese dvě rakety s maskováním, které jsou naladěny na fluktuaci štítů neanubisovských Hataků, každá jednotlivá raketa má dostatečnou sílu k zničení jednoho Hataku. Vypořádat se se sedmnácti Hataky by tedy neměl být problém, nehledě na to, že díky našemu ‚antihyperprostorovému zařízení‘ víme, v jaké vzdálenosti od Země Hataky z hyperprostoru vyskočí.“
„A proč nemůžeme nastavit rakety na F302 tak, aby sestřelovaly i Anubisem upravené Hataky?“, zeptal se zvídavým hlasem Ellis.
„To bohužel není možné“, odpověděla Samanta, „nebo alespoň prozatím nevíme jak. Anubisem upravená štítová technologie pracuje na odlišném principu, než klasická goa´uldska…“
Samantu přerušil Walter, který právě vstoupil do místnosti se slovy: „Pane“, řekl směrem k gen. Landrymu, „Odyssey nám právě poslala zprávu, že zachytila další tři Hataky směřující k Zemi. Blíží se k nám z odlišných souřadnic než první skupina, a podle našich výpočtu, dorazí k Zemi zhruba 5 minut po první skupině.“
„Dobrá,“ vzal na vědomí novou informaci Landry, „prioritou případného střetnutí bude neztratit v bitvě ani jednu naši loď. Abychom měli šanci uspět v boji s orijskými loděmi, budeme zcela jistě potřebovat všechny tři. Proto, když bude některé naší lodi selhávat štít, vyšle signál k vypnutí rušičky HP a skočí do HP, aby tak předešla svému zničení. Pro všechny případy máme v pohotovosti i naší antickou základnu, i když doufám, že její použití nebude nutné, protože s touto vlnou útoku by se měli vypořádat především naše F-302 a asgardský transportní paprsek. Jestli již nikdo nic nemáte…“
„IOA vypracovala přesné instrukce, co se týče použití transportní technologie na nepřátelské Hataky“, skočil Landrymu do řeči Johnson a bez dalšího pobízení pokračoval, „stále ještě vlastníme omezené množství tok´erského plynu, který zabíjí symbionty. Vzhledem k ohrožení, v jakém se nyní Země nachází, IOA odsouhlasila jeho použití v bojových podmínkách.“
Z výrazů Samanty a Bra´taca bylo patrné, že se jim takováto taktika boje moc nezamlouvá, na druhou stranu si byli vědomi, že Země musí použít všech dostupných prostředků, aby zabránila svému zničení.
„Jed na symbionty bude přenesen do klíčových částí Hataku,“ pokračoval nevzrušeně Johnson, „tedy na Peltak, do strojovny a do záložní řídící místnosti. Několik vteřin po tom budou do stejných míst přeneseny naše jednotky, které by měli podle možností zajistit převzetí, nebo vyřazení těchto lodí z boje.“
„Generále Landry“, zapojil se poprvé do rozhovoru doposud mlčící mistr Bra´tac, „rád bych se účastnil případného vyjednávání s veliteli přichozích Hataků, bude-li to možné.“
Po krátkém rozmýšlení Landry odpověděl: „Vaše účast na případných vyjednáváních bude vítána, mistře Bra´taku, budou-li ovšem nějaká“, po těchto slovech se Landry obrátil k ostatním, „myslím, že vše potřebné jsme již probrali, za chvíli tu budeme mít nezvané hosty. Rozchod!“, zavelel velitelským hlasem generál. Po tomto rozkazu se Ellis, Caldwell a Emerson nechali přenést na můstky svých lodí, zbytek přítomných se odebral do řídící místnosti SGC.

Nedaleko orbity planety Země
Z hyperprostoru právě předčasně vyskočilo 17 Hataků, kteří měli namířeno až na orbitu, v jejich těsné blízkosti – v dostřelu svých zbraní – je již očekávala trojice taurijských křižníků a necelá padesátka letounů F-302. Pozemské lodě okamžitě vyslali žádost o identifikaci s dovětkem, že neodpovězení budou považovat za nepřátelský akt a neprodleně začnou s palbou, která bude pro protivníka znamenat jistou smrt.
Odpověď byla téměř okamžitá, všechny tři lodě Tauri zachytili vysílání, které okamžitě přeposílali do velitelství SGC a do Pentagonu.

Velitelství SGC, řídící místnost
Na obrazovce se k údivu všech objevila tvář Rak´nora, Jaffy, který byl Teal´cův i Bra´tacův dobrý známí a podílel se i na mnoha společných operacích s jednotkami SGC proti Goa´uldům.
„Zdravím Vás Rak´nore“, začala Samanta, ještě předtím, než stačil oslovený Jaffa cokoli říci, „co Vás přivádí k naší planetě?“ Zeptala se opatrným tónem hlasu, přestože si byla téměř jistá, že Rak´nor by s Ori nikdy nespolupracoval, opatrnosti ale nebylo nikdy nazbyt.
„Ori napadly několik našich planet a vyhlazují i civilní obyvatelstvo, pokud se jim odmítne podvolit. Vy jste jediní v galaxii, o kom víme, že vlastní zbraně schopné zničit jejich lodě, proto Vás žádáme, abyste se s námi o tuto technologii neprodleně podělili a my se tak mohli efektivně bránit a zachránit tak mnoho nevinných životů.“ Sdělil stroze důvod svého příletu Rak´nor.
„To nebude možné“, odmítl rezolutně požadavek gen. Landry, „máme informace, že se část jaffské flotily připojila k Ori a společně plánují útok na naší planetu, jak máme vědět, že k nim nepatříte a nesnažíte se nás jen připravit o naše technologie?“ Píchl do vosího hnízda Landry.
„Letíme sem přímo z prohrané bitvy nad Dakarou, kde jsme svedli neúspěšnou bitvu s dvěma křižníky Ori a loděmi jaffských zrádců. Nacházíme se v zoufalé situaci a nemáme čas na vyjednávání, nevydáte-li nám Vaše zbraňové technologie okamžitě a dobrovolně, budeme nuceni si je vzít sami i za cenu použití síly, naše lodě jsou přeci jenom v přesile.“ Řekl rezolutně Rak´nor, který si očividně neuvědomoval skutečné možnosti taurijské flotily, ale poté poněkud smířlivějším tónem dodal. „Nemáme zájem s Vámi bojovat, ale jsme opravdu v zoufalé situaci, naše zbraně jsou proti Ori neúčinné a musíme se proti nim nějak bránit, další alternativou je pro nás smrt, takže vidíte, že nemáme co ztratit. Dáme Vám jednu minutu na rozmyšlenou“, dodal opět pevným hlasem Rak´nor a okamžitě přerušil spojení.
„Samanto Carterová“, oslovil plukovnici Bra´tac, „pošlete mě na peltak Rak´norovi lodě, snad ho dokážu přivézt k rozumu dříve, než se zde bude opakovat katastrofa podobna té nad Dakarou“, řekl s napjatým výrazem ve tváři mistr Bra´tac.
Carterova letmo pohlédla na Landryho, který přikývl na znamení souhlasu, načež kontaktovala Odyssey. Rak´norova loď a tři další Hataky z jeho flotily patřili k poanubisovské generaci, takže Bra´tacův požadavek byl snadno proveditelný. Za pár dalších vteřin se v řídící místností SGC objevilo světlo asgardského transportního zařízení a mistr Bra´tac zmizel a objevil se na peltaku Rak´norovi lodi.

Můstek USS Odyssey
Odyssea právě dokončila transport mistra Bra´taca, když v tom senzorový ohlásil směrem k Emersonovi: „Pane, téměř ve stejné chvíli, ve které Rak´norovi Hataky vystoupili z hyperprostoru, ty další tři kontakty, které k nám směřují, podstatně zvýšili svoji rychlost a budou tady za méně než minutu…ovšem je tu něco zvláštního,“ řekl překvapeným hlasem senzorový.
„Co zvláštního?“, dožadoval se okamžitého vysvětlení velitel Emerson.
„Ty tři Hataky v tuto chvíli letí vyšší rychlostí, než které jsou Hataky schopné, alespoň dosud jsme se s takovýmto výkonem u tohoto typu lodi nesetkali“, řekl zaraženě senzorový, „rozeznáváme také vyšší energetické signatury, než je tomu běžné u normálních Hataků.“
„Jste si jistý, že se opravdu jedná o Hataky a ne o křižníky Ori?“ dožadoval se vysvětlení Emerson.
„Popravdě řečeno nevím, co si o tom mám myslet, pane“, odpověděl rozpačitě senzorový, „za 20 vteřin budeme mít vizuální kontakt.“
TO BE CONTINUED…

Tak jsem celkem zvědavý, jak se Vám líbila tahle část

Opět nádhera.Dokonce ani utoho neusínám jako uvěčiny jíných čtení(teda samozřejmě u povídek na SGAP neusínám nikdy ).Jen snad bych sem si dovolil rejpnout že jaffové už simbionty nemaj a nebo se pletu???

Některý maj a některý nemaj, tretoninovou léčnou jich prošla jen část. A to ještě k tomu těch, kteří měli nějaké (většinou dobré) vztahy se Zemí, takže asi tak
Pokud se ale mýlím, tak mě někdo opravte

opravdu to dostali jen někteří...na výrobu takového mnoožství pro všechny by asi neměli zdroej...btw. není náhodou Emerson už mrtvej??? ale sem rád že tam je, je to můj oblíbený velitel...

Tak bohužel jsem neměl tu čest odpovědět dřív, protože jsem tu nebyl, ale všechny tři díly byly skvělé, vážně výborná povídka.

tak kdyý to říká už i tak vynikající autor povídek jako je DA to je čest...btw. aspoň má někdo snahu

zas až takový "autor" nejsem, to za prvé
za druhé - povídka je výborná po dějové stránce a i po gramatické stránce mi tam nic nevadí, abych si to zapamatoval

jediné - přijdou mi trochu (ale opravdu trochu) slabší dialogy, jenže zrovna já mám co říkat....

Daedalos304: Tak s tím Emersonem si mě teť trochu zaskočil ; vím že je mrtvej velitel Promethea, ten skonal spolu se svojí lodí, ale vzhledem k tomu, že Odyssey je stále v provozu, tak mě moc nenapadá kde a jak by Emerson umřel...ale možný to samozřejmě je, nepamatuju si všechny události z SG světa

Dark Angel: S těmi dialogy máš pravdu, moc je nepromýšlím (narozdíl od děje), spíš se je snažím nějak napasovat na děj, abych to trochu zlepšil, tak znovu sjíždím dvě poslední série SG1 (aktuální stav je 9-07), který sem víděl naposledy víc jak před rokem, takže mi ty charaktery postav asi občas mírně utíkají tam kam by neměly...ale upřímně musím dodat, že děj bude asi i nadále kvalitou před dialogy, protože na ně prostě nemám to správné střevo

Jinak všem Vám moc děkuji za projevenou podporu, je to pro mě určitě motivace k pokračování v tvorbě, která se bohužel zřejmě zpomalí, pač začínám pracovat a volného času logicky začne ubívat