Díl 10. Nové objevy
Mezitím co na Daedalu vládl klid, kapitán Caldwell seděl v zasedací místnosti SGC, spolu s dalšíma kapitány, generálem Landrym a několika důstojníky, když přišel do místnosti doktor Daniel Jackson, který začal rozdávat nějaké papíry
a pak si stoupl před obrazovku a začal mluvit:
„Jak jistě víte, asi před měsícem se vydal jeden náš tým na
měsíc M23s78, kde našel starou antickou základnu, a s ní
i databázi, ve které byla zmíňka o rase, vyspělejší než Antikové, která náhle zmizela před miliony lety, teď ale, při prohledávání okolních soustav jsme nalezli možný důkaz, že by mohla tato rasa ještě pořád existovat a kromě tohoto zjištění i adresu planety, nacházející se v galaxii Andromeda, což je ta,
kde přežívají Asgardi.“
„To by stačilo doktore, před chvílí jsme kontaktovali Asgardy ohledně té planety a ti nám řekli, že zde mají Iridiové velkou vojenskou základnu, na druhou stranu nám ale řekli, že zde skupina anionských vědců našla starou
základnu, vytvořenou velmi vyspělou rasou, proto posílám
bránou tým na hlavní asgardskou planetu, kterému bude velet tady plukovník Mayer a vy zaletíte do galaxie Andromeda pomoct Asgardům a Aniům
dobýt tu planetu, nějaké otázky,“ zeptal se generál Landry.
„Tady já, nemyslíte že by bylo lepší naše lodě nikam neposílat, zvláště když tady řádí ten superhatak, náký artefakty počkaj,“ vyhrkl kapitán Koževuv.
„Souhlasím tady s Alexejem, navrhuji abychom tam letěli jen Odysey a Appolo, Daedalos a Koroljov proti tomu hataku už bojovali,“ osouhlasil kapitán Morgan.
„Přesně tak, my už jsme proti tomu hataku bojovali už dvakrát a myslím že jsme objevili jeho slabinu,“ přidal se do toho ještě kapitán Caldwell.
„Vážně, a jakou,“ zeptal se generál Landry.
„Zjistili jsme, že když je štít lodi neustále namáhán asgardským paprskem, zbraň nemůže vystřelit, museli by přenést veškerou energii zpátky do zbraně a to by potom znamenalo jejich zničení,“ ozval se kapitán Koževuv.
„To je velice zajímavé, přednesu to velitelství obrany, ale mám přímé rozkazy od vlády, takže, plukovníku Mayere, složte tým a vy se naloďte na své lodě, máte hodinu na přípravu,“ rozkázal generál Landry.
„Rozumím,“ odsouhlasil znechuceně kapitán Caldwell.
Všichni v místnosti vstali a odešli. Po dvaceti minutách se pokusil Landry kontaktovat Daedalos. Mezitím na můstku:
„Pane, SGC se nás snaží kontaktovat,“ oznámil první důstojník.
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Tady generál Landry,“ ozvalo se z obrazovky „někteří z nás si myslí že do kongresu ministerstva obrany infiltroval luciánský špeh.“
„Špeh, chcete říct že jeden z našich senátorů je špeh,“ zeptal se kapitán.
„Přesně tak, v poslední době jsme zaznamenali velký únik tajných informací, máme podezření na senátora Mayerse, to on navrhl poslání čtyř našich lodí do Andromedy, bohužel nemáme skoro vůbec žádné důkazy a já nechci mít problémy s ministerstvem, takže vám posíláme souřadnice, kam zaletíte, měli byste mít zemi na senzorech, je to někde blízko slunce, asi ve stejné vzdálenosti jako je Merkur, Appolo a Odysea poletí někam k Marsu, to je tak asi všechno, doufám že tenhle vnitřní problém brzy vyřešíme, Landry konec.“
„Spojení přerušeno, pane, dostali jsme ty souřadnice,“ oznámil první důstojník.
„Skočte do hyperprostoru na dané souřadnice,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Daedalos se otočil a skočil do hyperprostoru a hned za ním i Koroljov. Appolo a Odysea se otočili opačným směrem a rovněž skočili do hyperprostoru. Cesta Daedala a Koroljova byla velmi krátká a ani ne za minutu obě lodě vystoupily z
hyperprostoru. Ani ne za dvacet minut se z hyperprostoru vynořily čtyři lodě. Byli to iridijské bitevní lodě a namířili si to přímo proti oboum pozemským lodím. Mezitím na můstku Daedala, náhle promluvil první důstojník:
„Pane, z hyperprostoru se vynořily čtyři lodě, jsou to iridijské bitevní křižníky.“
„Iridijové? Tady? Co je to za blbý vtip,“ podivil se kapitán.
„Nevím, každopádně ale míří k nám,“ upozornil první důstojník.
„Palte ze všech zbraní,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Všechny lodě se řítily proti sobě a brzy začali pálit po sobě. Jako první byla Koroljovem zničena po mnoha zásazích z railgunnů, raket a asgardských paprskometů jedna iridijská loď a asi deset sekund po tom salva raket z Daedalu zničila další iridijskou loď. Zbraně Iridiů byly ale velmi silné a krátce po
zničení druhé lodi štít Daedala selhal a loď byla zasažena paprskem. Mezitím Koroljov zničil i třetí loď a soustředil veškerou svou palbu na poslední loď a ta poškozená útokem Daedala explodovala. Jako na potvoru zasáhl paprsek generátor štítu, takže štít byl zničen a motory byly těžce požkozeny. Nebýt pomoci Koroljova, z Daedala by byla jen hromada vesmírného šrotu. Koroljov na tom nebyl o moc lépe. Štíty byly před zničením poslední lodi jen na 5% a většina lodních systémů byla na pokraji kolapsu. Mezitím na můstku Daedala:
„Krucinál, nejdřív máme letět do Andromedy a pak tohle, jaké jsou škody,“ zeptal naštvaně se kapitán.
„No, zbraně nejdou, štíty nejdou.“
„Počkejte, řekněte radši co jde,“ přerušil ho kapitán.
„No, senzory jako zázrakem jdou, podpora života jde a motory jaktž tač,“ odpověděl první důstojník.
„Aha,“ dodal kapitán.
„Pane, senzory zachytily několik stíhaček, jsou iridijské, míří ke stanici Antigona,“ upozornil první důstojník.
„Ta ješte není ani zdaleka dostavěná, vyšlete čtyři F 14,“ rozkázal kapitán.
„Rusové posílají své MiGy,“ oznámil první důstojník.
„Tak jen dva, zbytek nám pomůže při opravách,“ opravil se kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Nedlouho poté vyletěli z hangáru dvě F 14, jež pilotovali major Douglas a plukovník Kornwall. Z hangárů Koroljova vylétli čtyři MiGy, dva se ale odpoutaly a začali hlídkovat u obou lodí. Za tři minuty všechy čtyři pozemské stíhačky dohnali nepřátelskou formaci. John vypálil po nich raketu a náhle mu jich nad kabinou několik přeletělo. Než se dostal příliš blízko, stačil vypálit ještě jednu raketu. Obě rakety cíle zasáhly. Tento překvapující útok naprosto rozbil iridijskou formaci a rakety vypálené stíhačkami jim způsobily těžké ztráty. John se stačil pověsit za jednoho stíhače a sestřelit ho kanónem. Z patnáctičlené formace iridijských stíhaček zbyly jen dva a když se je chystali pozemští stíhači sestřelit, náhle se objevil bílý záblesk a obě stíhačky zmizely. Pak se ozvala Johnova vysílačka:
„Kde jsou ty hajzlové, nemám je ani na radaru,“ zaklel plukovník Kornwall.
„Zdá se že mají náký druh maskování,“ pomyslel si John.
„Souhlasím tady s amíkem, pokud je to tak, mohou kdykoli přepadnout stanici Antigona, navrhuji kolem ní hlídkovat,“ přikývl Kuzněcov, velitel ruské letky.
„Pravda, Kuzněcov a já budeme chránit stanici, Kornwall a.“
„Polkovnik Ivanovič.“
„Jo, plukovník Korwall a polkovník Ivanovič nás budou krýt,“ rozkázal John.
„Kornwall, rozumím.“
„Ivanovič, rozumím.“
„Kuzněcov, rozumím.“
Mezitím co piloti rozmlouvali, u Daedala a Koroljova začalo být rušno, když z hyperprostoru vylétli dvě lodě. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, z hyperprostoru vylétli dvě lodě, jsou to anionské křižníky, snaží se s námi spojit,“ upozornil první důstojník.
„To se tady všichni stěhujou nebo co, tak to pusťte,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ kývl první důstojník.
„Tady kapitán Ktong,“ ozvalo se z obrazovky „letím vám sem na pomoc s tou iridijkou flotilou.“
„Pozdě, už je po ní a mimochodem, vy jste věděli že na nás Iridijové zaútočí, proč jste nám to neřekli dřív,“ zeptal se kapitán Caldwell.
„To je složitější, víte, někdo nám zablokoval bránu a my víme že iridijský hyperpohon je mnohem učinější než ten váš, vzdálenost Andromeda Mléčná dráha překoná za týden, proto jsme nemohli čekat a chtěli jsme vás taky varovat že iridiové namontovali do svých stíhaček FTL pohon,“ vysvětlil kapitán Ktong.
„FTL,“ podivil se kapitán Calldwel.
„Něco jako hyperpohon, ale nepotřebuje tolik energie a teď,
když už jste zničily těch pět lodí, odlétáme,“ dodal kapitán Ktong.
„Počkejte, pět, my jsme zničily jen čtyři, pátou jsme nikde nenašli,“ přerušil ho kapitán Caldwell.
„Pokud je to tak, tak tady někde ještě bude, vyšlu několik sokolů, ty by ji měli najít, Ktong konec.“
„Spojení přerušeno,“ upozornil první důstojník.
Mezitím John a Kuzněcov hlídkovali kolem stanice, když se náhle objevil bílý záblesk a z něho vyletěli dvě iridijské stíhačky a začaly pálit po Antigoně. Ta ještě neměla štít a zásahy jí doslova drtily. John a Kuzněcov po nich vypálily rakety. Kuzněcovova raketa cíl zasáhla, ale stíhač, po kterém
šla Johnova raketa skočil do FTL dřív, než ho stačila zasáhnout. Ani ne za minutu se ozvala Johnova vysílačka:
„Tady kapitán Caldwell,“ ozvalo se „došla nám zpráva že byla stanice Antigona napadena, jak jste na tom?“
„My dobře, podařilo se nám zneškodnit jednoho útočníka, ale ta stanice je na to hodně špatně,“ oznámil John.
„Dobrá, máme podezření že je tady pátá loď, posíláme vám souřadnice, kam vy a Kuzněcov zaletíte, na vaše místo pošleme letku F 302,“ rozkázal kapitán.
„Dobrá, jsme na cestě,“ odsouhlasil John.
„Dobrá, Caldwell konec.“
Pak John kontaktoval ještě Kuzněcova:
„Tady plukovník Douglas, máme zaletět na tyhle souřadnice.“
„Jasně, budu se držet u tebe,“ odvětil Kuzněcov.
„Dobrá, Douglas konec.“
Obě stíhačky se otočily směrem k daným souřadnicím, které byly někde poblíž Země. Když míjely měsíc, náhle se odněkud vynořila obří iridijská bitevní loď a začala po nich pálit. Obě stíhačky se střelám zatím vyhýbaly. Pak si jich jí
všimla posádka aurory, která po zdlouhavých opravách prováděla svůj první let ve službách pozemšťanů. Mezitím na jejím můstku:
„Pane, nepřátelská loď, je na dostřel,“ ohlásil první důstojník.
„Palte drony,“ rozkázal kapitán Mitchell.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Aurora začala pálit po iridijské lodi a ta jakmile si ji všimla, opětovala palbu. Štít aurory ale držel a drony se provrtávaly trupem oné bitevní lodi. Nakonec loď palbu neunesla a explodovala. Oboum pilotům se mezitím podařilo uniknout a
úspěšně přistát na svých lodích. Mezitím se podařilo posádce Daedalu spravit motory a dobelhat se s ním až na oběžnou dráhu Země. Ani ne za pár minut se pokusilo Daedalos kontaktovat SGC:
„Pane, SGC se s námi snaží spojit,“ oznámil první důstojník.
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Tady generál Landry,“ ozvalo se z obrazovky „mám pro vás dobré zprávy, podařilo se nám dopadnout toho špeha, překvapivě to ale nebyl lucián, ale Iridijec, zdá se, že Iridiové mají o naše zničení velký zájem, proto všechny naše lodě zůstanou tady.“
„To rád slyším,“ podotkl kapitán.
„Já taky, Landry konec.“
„Spojení přerušeno,“ oznámil první důstojník.
„Už jsme schopni vstoupit do atmosféry,“ zeptal se kapitán.
„Ještě ne,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, až budeme moct, přistaňte v oblasti 51, kvůli opravám a já si teď dám pěkně horký kafe,“ rozkázal kapitán a odešel.
„Rozumím,“ podotkl první důstojník.
Konec desátého dílu