Stargate Battlefront (1x13 Nepřítel nespí)

Dobrý..
Já jsem ten poslední, kdo nadává na gramatiku, čárky a pod (až hodně moc taky neunesu, ale u tebe fajne ). Mně spíš zajímá děj a ten,.. Dobrý

Díl byl dlouhý, ale četba ubíhala rychle, takže moje hodnocení 7,5/10

Dávám jsem něco o nových lodích a stíhačkách co se v mé povídce objevili. Postupně budu obsah tohoto příspěvku rozšiřovat:

MiG 29ST

Po uspěchu F 14E se Rusové, kteří právě stavěli svou vlastní BC 304, rozhodli že sami upraví svou vlastní konstrukci. Volba padla na MiG 29. Prototyp pod označením MiG 29ST byl důkladně testován s ruskou F 302, kterou překonával.
Vzhledem se, podobně jako u F 14E lišil jen v maličkostech, zato uvnitř byl vybaven těmi nejmodernějšími technologiemi. Své první bojové nasazení si odbyl v bitvě u planety P8r5d1(díl 6), kde dosáhl velkého úspěchu.
F 14E
Po bitvě nad oblastí 51 si letectvo uvědomilo, že potřebuje stíhače, který by dokázal bránit cíle i proti několikanásobné přesile. Proto obeznámilo několik firem o projektu hvězdná brána a mimozemských technologií, získaných pomocí tohoto projektu. Jednou z firem byla i krachující firma Grumman. Velmi brzo vyprojektovala firma letoun. Jednoho návrháře napadlo pomocí mimozemských technologií upravit konstrukci F 14 tak, aby mohla létat do vesmíru. Návrh i přes velký odpor dostal zelenou. Letoun byl pojmenován F 14E, protože se byl vzhledem téměř shodný s původní F 14. K letům do vesmíru mu měla stačit forsáž. První prototyp, podoznačením X 14E vzlétl roku 2010. Zkoušky složil na výbornou. Letectvo okamžitě objednalo 50 kusů F 14E. Prvních šest letounů bylo převeleno na Odysey.
Iridijská bitevní loď
Tato podivně vyhlížející loď tvoří základ mocné Iridijské flotily. Ve válce s Anii
vydobila mnohá vítězství a ukázala se jako důstojný protivník asgardských O'Neilů a pozemských BC 304. Nemá štíty, zato její povrch tvoří slitina velmi odolná proti energetickým zbraním, ale překvapivě zranitelná proti railgunnům a raketám. Může nést až 30 iridijských stíhaček a má velmi silné energetické zbraně.
Iridijský stíhač
Tento malý, obratný, rychlý a podivně vyhlížející patří k strojům co výrazně pomohly vyhrát Iridiům válku. Je vyzbrojen laserovým dělem a může mést Iridijské časované bomby. Je pilotován Iridijskými piloty, kteří používaji taktiku
podobnou formaci "čtyři prsty". Málo zkušení piloti kryjí záda těm, kteří jsou zkušenější. Tato taktika účiná proti Anionským sokolům(Anionská stíhačka),
se jim nevyplatila proti zkušeným posádkám F 302 a F 14(díl 5), kteří jim způsobily velké ztráty.
Anionský křižník
Tato těžce vyzbrojená loď byla kdysi páteří Anionské flotily. V současné době jich existuje pouze deset, což je zbytek bývalé Anionské flotily čítající stovky lodí. Jedna tato loď je vyzbrojena osmi laserovými děly a má velmi silný štít, který se intergnitou pomalu vyrovnává těm asgardským. Celkově tato loď vydá
nejméně za dvě Iridijské bitevní lodě a může nést 25 anionských stíhačů.
Anionský sokol
Sokol je označení pro anionskou stíhačku, původně nazývanou RP 34. Jde o velmi rychlou, obratnou a všestranou stíhačku, vyzbrojenou dvěmi rychlopalnými laserovými děly a čtyřmi řízenými raketami, schopná zdecimovat
jakoukoli jinou stíhačku a bez problémů se vyrovnává třeba i F 302 nebo Jumperu.

omlouvám se za zpoždění
zde je osmý díl

Díl 8. Protiúder

Daedalus hlídkoval kolem planety P8r1e6, známé jako stanoviště Delta, když tu náhle vystoupil z hyperprostoru Koroljov. Mezitím na
můstku Daedala:
„Pane, z hyperprostoru vystoupil Koroljov, snaží se s námi spojit,“ upozornil první důstojník.
„Pusťte to,“ rozkázal kapitán.
„Tady kapitán Alexej Koževuv,“ ozvalo se z obrazovky „chci vám jen oznámit důležitou zprávu.“
„Jakou?“ zeptal se kapitán Caldwell.
„Před dvěma dny přepadla Odysey skupina šesti Lucianských hataků, ta byla v následující bitvě těžce poničena a nebýt útoku jaffských hataků i zničena, proto se velitelství rozhodlo že bude vysílat své lodě po dvojicích a my máme být s vámi,“ odpověděl kapitán Koževuv.
„Dobrá, držte se nás,“ podotkl kapitán Caldwell.
„Dobrá, Koževuv konec.“
„Spojení přerušeno,“ oznámil prní důstojník.
Po pěti minutách náhle z hyperprostoru vystoupila další loď, tentokrát to byl jaffský hatak. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, z hyperprostoru vystoupil jaffský hatak, snaží se s námi spojit,“ upozornil první důstojník.
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Tady svobodný jaffa Kelmak,“ ozvalo se „mám takový pocit že vám
luciáni ukradli něco z P9x3r6.“
„Proč si to myslíte?“ zeptal se udiveně kapitán.
„Před chvílí na jednu z našich planet zaútočili tři Luciánské lodě, dvě
lodě vyrazili proti dvoum bránícím hatakům, jeden ale pokračoval k
planetě a po chvíli vystřelil podivný elektrický výboj, pak náhle všechny lucianské lodě skočili do hyperprostoru a planeta se začala třást a pak explodovala, několika jaffům se podařilo uniknout shapa i,
jiným zase v nákladních lodí, spousta jich tam ale zůstalo, a my si myslíme že ta zbraň patřila vám,“ vysvětlil Kelmak.
„To není možné, to bychom věděli,“ odvětil kapitán.
„Nám to také připadá podivné, ale Luciáni by tuhle zbraň nepostavili,“ dodal Kelmak.
„To je pravda, zaletím raději na Zemi, nechce se mi věřit že by někdo z našich lidí pomáhal Luciánům,“ oznámil kapitán.
„Dobrá, Kelmak konec.“
„Spojení přerušeno, pane, před chvílí nám přišla zpráva z SGC, omlouvají se za zpoždění, Luciánská aliance ukradla dokončenou zbraň proti planetám a chystají se s ní zaútočit na stanoviště Beta, máme tam okamžitě přiletět,“ upozornil první důstojník.
„Dobrá, spojte mě s Koroljovem,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím, můžete,“ odsouhlasil první důstojník.
„Tady kapitán Caldwell, máme odletět na stanoviště Beta.“
„Dobrá, jsme na cestě,“ ozval se kapitán Koževuv.
„Dobrá, Caldwell konec.“
„Spojení přerušeno,“ oznámil první důstojník.
„Zadejte souřadnice stanoviště Beta, odlétáme,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ kývl první důstojník.
Daedalos a Koroljov se otočili a oba dva skočili do hyperprostoru. Mezitím John neměl co dělat, tak v hangáru posedával s hrnkem kafe na bednách s municí od kanónů F 14 a F 302, když tu náhle k němu přišel podplukovník Wolker:
„Můžu si přisednout?“ zeptal se Wolker.
„Jasně, taky nemáte co dělat,“ odpověděl John.
„Ani ne,“ podotkl Wolker.
„No jo a mimochodem, gratuluji k povýšení na podplukovníka,“ oznámil John.
„No jo, už vám nebudu krýt záda,“ dodal Wolker.
„Musím uznat že si povýšení plně zasloužíte, mnohokrát jste mi zachránil život,“ uznal John.
„Dělal jsem jen svou práci,“ odvětil Wolker.
„To my všichni,“ podotkl John.
Po dvaceti minutách vystoupili Daedalos a Koroljov z hyperprostoru a před nimy se rozprostřela planeta, na níž bylo umístěno stanoviště Beta. Mezitím na můstku:
„Pane, vystoupili jsme z hyperprostoru,“ upozornil první důstojník.
„Zaujměte pozici na oběžné dráze planety,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Obě dvě lodě se přemístnili na oběžnou dráhu planety. Po chvíli klidu
však náhle z hyperprostoru vyletělo pět lodí. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, z hyperprostoru vystoupilo pět nepřátelských lodí, jsou to Hataky,“ upozornil první důstojník.
„Zaútočte na ně, palte ze všech zbraní,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Daedalos a Koroljov se otočili proti hatakům. Čtyři hataky se vydali proti nim. Pak se rozdělili na dvojice a první zaútočila na Koroljov a
druhá na Daedalos. Obě pozemské lodě dostávaly zásahy, ale jejich štíty držely a palbu opětovaly. První dvojice neměla proti třem zbraním Koroljova šanci. Nejdříve asgardský paprsek a dva railgunny
zničili loď nalevo a nedlouho poté dvojice railgunnů a několik raket
zničili i tu napravo. Proti Daedalovi neměla druhá dvojice rovněž šanci a byla zničena prakticky stejným způsobem jako Koroljov zničil
první dvojici. Pak se obě dvě lodě zaměřili na poslední hatak. Ten ale
překvapivě neustoupil. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, poslední loď neustupuje,“ oznámil první důstojník.
„Zvláštní, no nic, palte z asgardských paprskometů,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ kývl první důstojník.
Obě dvě lodě začali pálit po hataku, ale asgardské paprsky, které lodě
vypálili neprostoupili štítem. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, štít hataku drží,“ oznámil první důstojník.
„Palte vším co máme,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odkývl první důstojník.
Mezitím co kapitán vydal rozkaz, začal hatak pálit po Daedalu. Mezitím na jeho můstku:
„Pane, hatak po ná pálí,“ upozornil první důstojník.
Pak zasáhla Daedalos střela.
„Štít na 80%,“ vykřikl první důstojník.
A pak další.
„60%“ vykřikl znovu první důstojník.
„Ustupte,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ kývl první důstojník.
Daedalos se pomalu otáčel, ale střely dopadaly na jeho štít dál. Na poslední chvíli se před Daedalos postavil Koroljov, čímž mu dal čas
na ústup. Naštěstí jako zázrakem střely nepoškodili hyperpohon Koroljova, takže se v pravý čas otočil, skočil do hyperprostoru a
vystoupil z něho u poškozeného Daedala. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, Koroljov se s námi snaží spojit,“ oznámil první důstojník.
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Rozumím,“ kývl první důstojník.
„Tady kapitán Kuzněcov,“ ozvalo se z obrazovky „jak jste na tom?“
„Přišli jsme o asgardské zbraně, hyperpohon a štíty jsou na 15% své
původní intergnity, a jak vy,“ odpověděl mu kapitán Caldwell.
„Asgardské zbraně jsou v čudu, hyperpohon překvapivě běží a štíty
jsou na 40% své původní intergnity,“ oznámil kapitán Kuzněcov.
„Zdá se že je to ta loď, co zničila tu jaffskou planetu,“ podotkl kapitán Caldwell.
„Pokud je to pravda, tak proti ní nemáme šanci, doufejme že po nás nepůjde, kontaktuji povrch aby se evakuovali, Kuzněcov konec.“
„Spojení přerušeno, pane, blíží se k nám formace letounů,“ upozornil
první důstojník.
„Vyšlete F 302 a F 14,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ kývl první důstojník.
Po nějaké době začali z hangárů Koroljova a Daedala vylétat F 14, F 302 a MiGy 29 a namířili si to přímo k formaci letounů. V jedné z
F 14 letěl John, který vydal poslední rozkazy:
„Dobrá, jdeme na ně, je jich hodně, takže šetřete rakety a používejte hlavně kanón,“ rozkázal John.
„Tady číslo dva, rozumím.“
„Tady číslo tři, rozumím.“
„Tady číslo čtyři, rozumím.“
„Dobrá, všichni rozumí, Douglas konec.“
Jakmile dořekl, dostal se na dostřel svých raket a vypálil dvě po letounech. Ty cíle zasáhly a ty explodovaly. Pak mu nad hlavou
přeletěly rakety z jiných stíhaček a brzy i prolétávající letouny.
John se pak s F 14 přetočil, pověsil se za jeden letoun a začal po něm
pálit z kanónů. Ten palbu nesnesl a explodoval. Pak začal vyhledávat
svou další kořist. Ať se podival kamkoliv, všude prolétávaly rakety, střely z kanónů, laserových děl a palubních zbraní Koroljova a Daedala. Všude byli vidět výbuchy. Mezitím na můstku
Daedala:
„Pane, tým na planetě se s námi snaží spojit,“ upozornil první důstojník.
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Tady major Maison,“ ozvalo se „máme problémy s evakuací, mohli
byste nám pomoct.“
„To nepůjde, máme tady takovou menší bitvu a musíme mít štíty napnuté,“ oznámil kapitán.
„Dobrá, Maison konec.“
Mezitím se John pověsil za dva letouny, které právě ostřelovaly Koroljov. Po jednom vypálil raketu, která ho zasáhla a ten explodoval. Pak se dotáhl za druhý letoun a začal po něm pálit z al. kanónů. Ten palbu neunesl a explodoval. Pak promluvil někdo z jeho
letky:
„Nechápu to, proč neposlali taky alkeshe a proč je vůbec na nás posílaly,“ podivil se James Salivan, Johnovo číslo dva.
„Těžko říct, alkeshe nejspíš žádný nemaj, přišli o ně v bitvě a proč je
sem posílaly, tak to taky nevím, asi vědí že nemůžeme něco transportovat, když máme nahozený štíty a chtějí aby naše ztráty na životech byly co největší, jinak si to neumím vysvětlit,“ vysvětlil John.
„Pane, zdá se že se letouny stahují,“ ozval se náhle podplukovník Wolker, Johnovo číslo tři.
„Nepronásledujte je,“ rozkázal John.
Nepřátelská formace se začala stahovat. Pak náhle hatak vystřelil střelu podobnou elektrickému výboji. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, nepřátelská loď vystřelila,“ upozornil první důstojník.
„Okamžitě stáhněte stíhače,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ kývl první důstojník.
Jakmile první důstojník domluvil, otevřel dveře hangáru a všechny stíhačky začali přistávat. John byl mezi prvními co přistáli a jakmile
dosedl přesunul se jinam, aby nepřekážel ostatním. Hatak po chvíli
skočil do hyperprostoru. Mezitím na můstku:
„Pane, planeta se začíná hroutit,“ upozornil první důstojník.
„Jsou už všechny stíhačky v hangárech?“ zeptal se kapitán.
„Poslední přistává právě teď,“ odpověděl první důstojník.
„Skočte do hyperprostoru,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Daedalos skočil do hyperprostoru a nedlouho po něm také Koroljov. Měl to ale jen tak tak. Těsně po té planeta explodovala.

Já už na to asi kašlu. Nák na to nemám čas, ani náladu. Stejně mi to skoro nikdo
nečte. Možná se k tomu ještě vrátím až budu mít čas. Dávám sem anketu jestli chcete abych pokračoval. Kdo chce, může si přečíst devátý díl.

9.díl Loď Irling

Daedalos a Koroljov vystoupili z hyperprostoru, a objevil se na oběžné Z dráze Země. Od incidentu u stanoviště Beta uplynul týden.
Na obzoru byla vidět orijská loď, která byla nalezena u planety s
antickou základnou. Mezitím na můstku Daedalu:
„Pane, orijská loď se s námi snaží spojit,“ oznámil první důstojník.
„Pusťte to,“ rozkázal kapitán.
„Tady plukovník Mayer,“ ozvalo se z obrazovky „právě jsme dokončili opravy orijské lodi co jste našli, jmenuje se Irling a
vy máte tu čest doprovázet ji na první bojové misi s touto lodí, vy a Koroljov poletíte na planetu P6t2i1, kde zničíte místní Luciánskou základnu, a taky by jste asi rád věděl že polovinu posádky Irlingu tvoří Orijové.“
„Mám pár otázek, za prvé, proč tam nepošlete orijskou loď samotnou, hádám že Luciáni jsou po bitvě u planety P8r5d1
značně oslabeni, takže by mohlo tu základnu chránit maximálně
tak, 5 hataků a za druhé se mi nelíbí spolupracovat s rasou co se
asi před čtyřmi roky pokusili napadnout zemi,“ zeptal se kapitán.
„Vaše otázky chápu, posíláme vás tam, protože jsme museli nahradit orijský štít asgardským, a proto potřebujeme vás, abyste
v případě poruchy mohli Irling chránit a on pak nebyl snadným terčem pro Luciány a ohledně těch oriiů, ti nám pomohli při opravách a jsou nám plně zavázáni a my jim důvěřujeme, po tom
co jsme pro ně udělali nemají důvod na nás zaůtočit,“ odpověděl
plukovník Mayer.
„Dobrá, jsme na cestě,“ podotkl kapitán.
„Dobrá, poletím s vámi a dávejte si pozor na ten superhatak, nikdy nevíme kdy zaútočí příště, Mayer konec.“
„Spojení přerušeno,“ oznámil první důstojník.
„Zadejte souřadnice P6t2i1, odlétáme,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ kývl první důstojník.
Všechny tři lodě se otočily k danným souřadnicím. Nejdřív skočil Daedalos, pak Koroljov a nakonec Irling. Po nekolika minutách letu se John vybavoval s ostatními piloty o bojových taktikách, když ho náhle přerušil kapitán:
„Majore Douglasi, pojďte prosím za mnou,“ oslovil ho kapitán.
„Ano, co potřebujete,“ zeptal se John.
„Určitě víte že se do projektu Hvězdné brány zapojili i jiné státy,
jedním z nich byla i Česká republika, která projekt podporovala
finančně, tedy, moc asi ne, slyšel jsem že maj málo peněz, kvůli tomu tady ale nejsem, rád bych vám představil tady plukovníka
Sokolského, plukovníku Sokolský, toto je major Douglas, náš nejlepší pilot,“ odpověděl kapitán.
„Teší mě,“ pozdravil plukovník Sokolský.
„Nápodobně,“ podotkl John.
Plukovník Sokolský bude ve vaší eskadře, musím jít na můstek, ukažte mu jeho letoun,“ dodal kapitán a odešel.
„Rozumím, takže první otázka, na čem jste lítal než vás přeložili
sem,“ zeptal se John.
„Nejdřív na MiGu 21, pak na Gripenech,“ odpověděl plukovník Sokolský.
„Vidím že máte poměrně dlouhou leteckou kariéru, co vám říkali
o F 14E,“ podotl John.
„Moc ne, jen to že je to úplně nová stíhačka a něco málo o ovládání,“ odvětil plukovník Sokolský.
„Dobře, tohle by měla být vaše F 14, sériové číslo 7833001, můžete si na ní něco drobného namalovat abyste jste si ji lépe poznal,“ oznámil John.
„Dobrá, a mimochodem, někde jsem uslyšel že máte české předky,“ podotkl plukovník Sokolský.
„Můj pradědeček pocházel z česka, emigroval když československo obsadili náckové, lítal na P 40 v pacifiku, pak se
přezbrojil na P 51 a nakonec už tady zůstal,“ odpověděl John.
„Aha,“ dodal ještě plukovník Sokolský.
Po asi třičtvrtě hodiny vystoupili všechny lodě z hyperprostoru. Před nimi se rozprostřela planeta P6t2i1 a k lodím se blížily dva hataky. Jakmile ale uviděli, že jsou nepřátelé v přesile, raději uprchly do hyperprostoru. Daedalos se připravoval zničit základnu, když náhle promluvil první důstojník:
„Pane, dostali jsme zprávu z SGC, změna plánu, máme tu základnu obsadit,“ oznámil první důstojník.
„Přezbrojte F 302 na protipozemní výzbroj a pak vyšlete všechno
co máme, všechny týmy ať se připraví na výsadek,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Po deseti minutách začaly z Daedala a Koroljova vylétávat F 302, F 14, MiGy 29 a odlétali k planetě. Ani ne za tři minuty se dostali do
atmosféry a pak se objevily letouny. John vydal poslední rozkazy:
„Jdeme na ně, chraňte F 302, ruské MiGy nám pomůžou, plukovníku Sokolský, budete se držet u plukovníka Barkse,“ rozkázal John.
„Rozumím,“ odpověděl mu plukovník Sokolský.
John se natočil proti nepřátelské formaci a vypálil raketu, která zasáhla letoun a pak proletěla celá formace kolem Johnovy kabiny.
Ten se s F 14 přetočil a pověsil se za jeden letoun, po kterém začal
pálit z kanónů. Podařilo se mu ho několikrát zasáhnout, ten začal
hořet a ulomilo se mu křídlo. Párkrát se přetočil a pak explodoval.
John pak prudce zvedl stíhač, vystoupal trochu nad bojiště a pak se
vrhl dolů. Trochu přizvedl knipl a vypálil raketu proti jednomu letounu. Raketa letoun zasáhla a ten explodoval. Pak se pověsil za další letoun a sundal ho svými 20mm kanóny. Mezitím co pozemští stíhači bojovali na planetě, začalo být na oběžné dráze pěkně rušno, když náhle z hyperprostoru vystoupil hatak:
„Pane, z hyperprostoru vystoupila nepřátelská loď, blíží se k nám,“
upozornil první důstojník.
„Jenom jedna,“ zeptal se udiveně kapitán.
„Ano,“ odpověděl první důstojník.
„A sakra, okamžitě stáhněte stíhače, unikněte jí,“ rozkázal rozrušeně kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Mezitím na planetě právě sestřelil John kanónem další letoun, když
náhle dostal rozkaz:
„Další zkrku,“ řekl si John.
„Majore Douglasi,“ ozvalo se „okamžitě se všichni stáhněte.“
„Rozumím, tady major Douglas, okamžitě všichni odsud vypadněte.“
„Tady číslo dva, rozumím, počkej, letí sem další formace letounů.“
„Já je zaměstnám, ty my kryj záda,“ rozkázal John.
„Rozumím,“ odsouhlasilo Johnovo číslo dva.
Obě F 14 se otočili proti letounům. John stačil vypálit raketu, která
jeden z letounů zasáhla, a pak celá formace proletěla kolem nich.
John se dotáhl za jeden letoun a začal po něm pálit z kanónů. Ten
palbu nesnesl a explodoval. Pak se rozhlížel po dalším cíli, to už byl ale zase ve středu bojiště, kde byli cíle všude. Pak se stala katastofa. Za jeho číslo dva se dotáhl jeden letoun, který párkrát po něm vystřelil. Střely mu utrhly křídlo a F 14 začala hořet. Naštěstí se pilotovi podařilo katapultovat těsně před tím,
než jeho stíhač explodoval. John věděl že teď půjde po něm, proto se prudce vrhl dolů, doufajíc že mu unikne. Slétl až úplně k zemi kde vyrovnal let.
Letoun ho nemohl dohonit, tak se odpoutal. Jakmile si všiml že ho
už letoun nesleduje, rozhodl se vrátit do bitvy. Cestou a zahlédl F 14 majora Sokolského a za ní dva zuřivě pálící letouny. John po nich vypálil poslední raketu, která zasáhla jeden z nich. Pak sedotáhl za poslední letoun a začal
pálit z kanónů, když náhle přestaly střílet. Došla munice. I přesto se mu podařilo letoun zasáhnout a začal z něj jít hustý šedý dým. Ten se odpoutal a odletěl pryč. John se pokusil kontaktovat plukovníka Sokolského:
„Plukovníku Sokolský, jak jste na tom,“ zeptal se John.
„Dobře, a jak vy,“ zeptal se ještě plukovník Sokolský.
„Kromě toho že jsem přišel o všechnu munici, dobře, nevíte kolik
stíhačů uniklo,“ odpověděl John.
„Spousta, už ustoupila, několik se jich ale ještě pokouší uniknout,“
odpověděl plukovník Sokolský.
„Dobrá, pokusím se odlákat jejich pozornost, vy mě budete krýt,“
rozkázal John.
„Rozumím,“ osouhlasil plukovník Sokolský.
Mezitím co se John a plukovník Sokolský vydali na pomoc zbytku formace, na oběžné dráze začalo být pěkně horko. Mezitím na můstku Irlingu:
„Ta loď nás dohání,“ upozornil plukovník Mayer.
„Rychleji už letět nemůžeme,“ odvětil prior.
„Střílí po nás,“ vykřikl plukovník Mayer.
Pak zasáhla Irling střela.
„Štíty na 80%,“ vykřikl plukovník Mayer.
Pak další.
„60%,“ vykřikl znovu plukovník Mayer.
Ani ne za několik sekund vyřadil Hatak Irlingu štít. Pak ale náhle
přestal pálit. Mezitím na můstku Irlingu:
„Hatak přestal střílet,“ oznámil plukovník Mayer.
„Jaké jsou škody,“ zeptal se prior.
„Přišli jsme o štít, hyperpohon a zbraně, na loď se dostávají nepřátelští pěšáci,“ upozornil plukovník Mayer.
„Nesmí za žádnou cenu ovládnout strojírnu,“ oznámil prior.
„Dobrá, jdu jim na pomoc,“ oznámil plukovník Mayer.
Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, nepřátelská loď přestala pálit po Irlingu, zdá se, že ji chtějí
obsadit,“ upozornil první důstojník.
„Už se vrátily všechny stíhačky,“ zeptal se kapitán.
„Ještě ne,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, palte po hataku z asgardských zbraní,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Daedalos se otočil a začal pálit po hataku. Jeho štít ale držel a začal
pálit po Daedalu. Ten se musel brzy vzdálit. Hatak byl příliš silný.
Mezitím na planetě pronásledovaly Johna tři letouny, ale plukovník
Sokolský se dostal za ně, jednoho sestřelil kanónem a pak se dotáhl
i za druhého, kterého rovněž sestřelil kanónem. Třetí se odpoutal, Sokolský ho ale nesledoval. Pak se John rozhodl kontaktovat znovu
plukovníka Sokolského:
„Vidíš tady ještě náký naše letadla,“ zeptal se John.
„Ne, nejspíš se už všichni vrátili na základnu,“ odpověděl plukovník Sokolský.
„Jdeme taky, zapínám forsáž,“ ukončil John.
Obě dvě F 14 se prudce přitáhly nahoru a prudce zrychlily. Mezitím
se podařilo posádce Irlingu spravit hyperpohon a loď skočila do hyperprostoru. Hatak pak začal pálit po Daedalovi a Koroljovi Mezitím na můstku Daedala:
„Už se vrátily všechny stíhačky,“ zeptal se kapitán.
„Ještě zbývají dvě,“ oznámil první důstojník.
„Štít vypněte až budou těsně před nim a pak ho co nejrychleji zapněte,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ osouhlasil první důstojník.
F 14 Johna a Sokolského se plnou rychlostí blížili k Daedalu. Když
byli těsně před štítem, štít se vypnul a pak, když John a Sokolský
vletěli do hangáru zase zapnul a odrazil střelu z Hataku. Daedalos
pak vstoupil do hyperprostoru a těsně za ním i Koroljov.





Konec devátého dílu

Pokus se tomu taky dělat nějakou reklamu, trošku si pohraj už s názvem topicu, hoď si odkazy do podpisu a víc přispívej i do jiných témat, jinak ti hrozí, že si tu toho skutečně nikdo nevšimne. Já se třeba musím přiznat, že na tohle fórum chodím pravidelně, ale s tvou povídkou jsem se setkal prvně. Vše tady totiž strašně rychle zapadne.

tak dík, snad mi to pomůže

Pozri si počet zobrazení. Čítajú, ale nekomentujú.
Veď ani ja.

Ja ji taky čtu ale nic nepíšu

Počty zobrazení mu nic neřeknou, protože ne každý jí přece musí číst. Jestli chcete autorům dělat radost, prostě pište i kdyby to mělo být klišé typu:
"Dobrá povídka, těším se na další díl."

Dobrá povídka, těším se na další díl.

zde je desátý díl

Díl 10. Nové objevy

Mezitím co na Daedalu vládl klid, kapitán Caldwell seděl v zasedací místnosti SGC, spolu s dalšíma kapitány, generálem Landrym a několika důstojníky, když přišel do místnosti doktor Daniel Jackson, který začal rozdávat nějaké papíry
a pak si stoupl před obrazovku a začal mluvit:
„Jak jistě víte, asi před měsícem se vydal jeden náš tým na
měsíc M23s78, kde našel starou antickou základnu, a s ní
i databázi, ve které byla zmíňka o rase, vyspělejší než Antikové, která náhle zmizela před miliony lety, teď ale, při prohledávání okolních soustav jsme nalezli možný důkaz, že by mohla tato rasa ještě pořád existovat a kromě tohoto zjištění i adresu planety, nacházející se v galaxii Andromeda, což je ta,
kde přežívají Asgardi.“
„To by stačilo doktore, před chvílí jsme kontaktovali Asgardy ohledně té planety a ti nám řekli, že zde mají Iridiové velkou vojenskou základnu, na druhou stranu nám ale řekli, že zde skupina anionských vědců našla starou
základnu, vytvořenou velmi vyspělou rasou, proto posílám
bránou tým na hlavní asgardskou planetu, kterému bude velet tady plukovník Mayer a vy zaletíte do galaxie Andromeda pomoct Asgardům a Aniům
dobýt tu planetu, nějaké otázky,“ zeptal se generál Landry.
„Tady já, nemyslíte že by bylo lepší naše lodě nikam neposílat, zvláště když tady řádí ten superhatak, náký artefakty počkaj,“ vyhrkl kapitán Koževuv.
„Souhlasím tady s Alexejem, navrhuji abychom tam letěli jen Odysey a Appolo, Daedalos a Koroljov proti tomu hataku už bojovali,“ osouhlasil kapitán Morgan.
„Přesně tak, my už jsme proti tomu hataku bojovali už dvakrát a myslím že jsme objevili jeho slabinu,“ přidal se do toho ještě kapitán Caldwell.
„Vážně, a jakou,“ zeptal se generál Landry.
„Zjistili jsme, že když je štít lodi neustále namáhán asgardským paprskem, zbraň nemůže vystřelit, museli by přenést veškerou energii zpátky do zbraně a to by potom znamenalo jejich zničení,“ ozval se kapitán Koževuv.
„To je velice zajímavé, přednesu to velitelství obrany, ale mám přímé rozkazy od vlády, takže, plukovníku Mayere, složte tým a vy se naloďte na své lodě, máte hodinu na přípravu,“ rozkázal generál Landry.
„Rozumím,“ odsouhlasil znechuceně kapitán Caldwell.
Všichni v místnosti vstali a odešli. Po dvaceti minutách se pokusil Landry kontaktovat Daedalos. Mezitím na můstku:
„Pane, SGC se nás snaží kontaktovat,“ oznámil první důstojník.
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Tady generál Landry,“ ozvalo se z obrazovky „někteří z nás si myslí že do kongresu ministerstva obrany infiltroval luciánský špeh.“
„Špeh, chcete říct že jeden z našich senátorů je špeh,“ zeptal se kapitán.
„Přesně tak, v poslední době jsme zaznamenali velký únik tajných informací, máme podezření na senátora Mayerse, to on navrhl poslání čtyř našich lodí do Andromedy, bohužel nemáme skoro vůbec žádné důkazy a já nechci mít problémy s ministerstvem, takže vám posíláme souřadnice, kam zaletíte, měli byste mít zemi na senzorech, je to někde blízko slunce, asi ve stejné vzdálenosti jako je Merkur, Appolo a Odysea poletí někam k Marsu, to je tak asi všechno, doufám že tenhle vnitřní problém brzy vyřešíme, Landry konec.“
„Spojení přerušeno, pane, dostali jsme ty souřadnice,“ oznámil první důstojník.
„Skočte do hyperprostoru na dané souřadnice,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Daedalos se otočil a skočil do hyperprostoru a hned za ním i Koroljov. Appolo a Odysea se otočili opačným směrem a rovněž skočili do hyperprostoru. Cesta Daedala a Koroljova byla velmi krátká a ani ne za minutu obě lodě vystoupily z
hyperprostoru. Ani ne za dvacet minut se z hyperprostoru vynořily čtyři lodě. Byli to iridijské bitevní lodě a namířili si to přímo proti oboum pozemským lodím. Mezitím na můstku Daedala, náhle promluvil první důstojník:
„Pane, z hyperprostoru se vynořily čtyři lodě, jsou to iridijské bitevní křižníky.“
„Iridijové? Tady? Co je to za blbý vtip,“ podivil se kapitán.
„Nevím, každopádně ale míří k nám,“ upozornil první důstojník.
„Palte ze všech zbraní,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Všechny lodě se řítily proti sobě a brzy začali pálit po sobě. Jako první byla Koroljovem zničena po mnoha zásazích z railgunnů, raket a asgardských paprskometů jedna iridijská loď a asi deset sekund po tom salva raket z Daedalu zničila další iridijskou loď. Zbraně Iridiů byly ale velmi silné a krátce po
zničení druhé lodi štít Daedala selhal a loď byla zasažena paprskem. Mezitím Koroljov zničil i třetí loď a soustředil veškerou svou palbu na poslední loď a ta poškozená útokem Daedala explodovala. Jako na potvoru zasáhl paprsek generátor štítu, takže štít byl zničen a motory byly těžce požkozeny. Nebýt pomoci Koroljova, z Daedala by byla jen hromada vesmírného šrotu. Koroljov na tom nebyl o moc lépe. Štíty byly před zničením poslední lodi jen na 5% a většina lodních systémů byla na pokraji kolapsu. Mezitím na můstku Daedala:
„Krucinál, nejdřív máme letět do Andromedy a pak tohle, jaké jsou škody,“ zeptal naštvaně se kapitán.
„No, zbraně nejdou, štíty nejdou.“
„Počkejte, řekněte radši co jde,“ přerušil ho kapitán.
„No, senzory jako zázrakem jdou, podpora života jde a motory jaktž tač,“ odpověděl první důstojník.
„Aha,“ dodal kapitán.
„Pane, senzory zachytily několik stíhaček, jsou iridijské, míří ke stanici Antigona,“ upozornil první důstojník.
„Ta ješte není ani zdaleka dostavěná, vyšlete čtyři F 14,“ rozkázal kapitán.
„Rusové posílají své MiGy,“ oznámil první důstojník.
„Tak jen dva, zbytek nám pomůže při opravách,“ opravil se kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Nedlouho poté vyletěli z hangáru dvě F 14, jež pilotovali major Douglas a plukovník Kornwall. Z hangárů Koroljova vylétli čtyři MiGy, dva se ale odpoutaly a začali hlídkovat u obou lodí. Za tři minuty všechy čtyři pozemské stíhačky dohnali nepřátelskou formaci. John vypálil po nich raketu a náhle mu jich nad kabinou několik přeletělo. Než se dostal příliš blízko, stačil vypálit ještě jednu raketu. Obě rakety cíle zasáhly. Tento překvapující útok naprosto rozbil iridijskou formaci a rakety vypálené stíhačkami jim způsobily těžké ztráty. John se stačil pověsit za jednoho stíhače a sestřelit ho kanónem. Z patnáctičlené formace iridijských stíhaček zbyly jen dva a když se je chystali pozemští stíhači sestřelit, náhle se objevil bílý záblesk a obě stíhačky zmizely. Pak se ozvala Johnova vysílačka:
„Kde jsou ty hajzlové, nemám je ani na radaru,“ zaklel plukovník Kornwall.
„Zdá se že mají náký druh maskování,“ pomyslel si John.
„Souhlasím tady s amíkem, pokud je to tak, mohou kdykoli přepadnout stanici Antigona, navrhuji kolem ní hlídkovat,“ přikývl Kuzněcov, velitel ruské letky.
„Pravda, Kuzněcov a já budeme chránit stanici, Kornwall a.“
„Polkovnik Ivanovič.“
„Jo, plukovník Korwall a polkovník Ivanovič nás budou krýt,“ rozkázal John.
„Kornwall, rozumím.“
„Ivanovič, rozumím.“
„Kuzněcov, rozumím.“
Mezitím co piloti rozmlouvali, u Daedala a Koroljova začalo být rušno, když z hyperprostoru vylétli dvě lodě. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, z hyperprostoru vylétli dvě lodě, jsou to anionské křižníky, snaží se s námi spojit,“ upozornil první důstojník.
„To se tady všichni stěhujou nebo co, tak to pusťte,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ kývl první důstojník.
„Tady kapitán Ktong,“ ozvalo se z obrazovky „letím vám sem na pomoc s tou iridijkou flotilou.“
„Pozdě, už je po ní a mimochodem, vy jste věděli že na nás Iridijové zaútočí, proč jste nám to neřekli dřív,“ zeptal se kapitán Caldwell.
„To je složitější, víte, někdo nám zablokoval bránu a my víme že iridijský hyperpohon je mnohem učinější než ten váš, vzdálenost Andromeda Mléčná dráha překoná za týden, proto jsme nemohli čekat a chtěli jsme vás taky varovat že iridiové namontovali do svých stíhaček FTL pohon,“ vysvětlil kapitán Ktong.
„FTL,“ podivil se kapitán Calldwel.
„Něco jako hyperpohon, ale nepotřebuje tolik energie a teď,
když už jste zničily těch pět lodí, odlétáme,“ dodal kapitán Ktong.
„Počkejte, pět, my jsme zničily jen čtyři, pátou jsme nikde nenašli,“ přerušil ho kapitán Caldwell.
„Pokud je to tak, tak tady někde ještě bude, vyšlu několik sokolů, ty by ji měli najít, Ktong konec.“
„Spojení přerušeno,“ upozornil první důstojník.
Mezitím John a Kuzněcov hlídkovali kolem stanice, když se náhle objevil bílý záblesk a z něho vyletěli dvě iridijské stíhačky a začaly pálit po Antigoně. Ta ještě neměla štít a zásahy jí doslova drtily. John a Kuzněcov po nich vypálily rakety. Kuzněcovova raketa cíl zasáhla, ale stíhač, po kterém
šla Johnova raketa skočil do FTL dřív, než ho stačila zasáhnout. Ani ne za minutu se ozvala Johnova vysílačka:
„Tady kapitán Caldwell,“ ozvalo se „došla nám zpráva že byla stanice Antigona napadena, jak jste na tom?“
„My dobře, podařilo se nám zneškodnit jednoho útočníka, ale ta stanice je na to hodně špatně,“ oznámil John.
„Dobrá, máme podezření že je tady pátá loď, posíláme vám souřadnice, kam vy a Kuzněcov zaletíte, na vaše místo pošleme letku F 302,“ rozkázal kapitán.
„Dobrá, jsme na cestě,“ odsouhlasil John.
„Dobrá, Caldwell konec.“
Pak John kontaktoval ještě Kuzněcova:
„Tady plukovník Douglas, máme zaletět na tyhle souřadnice.“
„Jasně, budu se držet u tebe,“ odvětil Kuzněcov.
„Dobrá, Douglas konec.“
Obě stíhačky se otočily směrem k daným souřadnicím, které byly někde poblíž Země. Když míjely měsíc, náhle se odněkud vynořila obří iridijská bitevní loď a začala po nich pálit. Obě stíhačky se střelám zatím vyhýbaly. Pak si jich jí
všimla posádka aurory, která po zdlouhavých opravách prováděla svůj první let ve službách pozemšťanů. Mezitím na jejím můstku:
„Pane, nepřátelská loď, je na dostřel,“ ohlásil první důstojník.
„Palte drony,“ rozkázal kapitán Mitchell.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Aurora začala pálit po iridijské lodi a ta jakmile si ji všimla, opětovala palbu. Štít aurory ale držel a drony se provrtávaly trupem oné bitevní lodi. Nakonec loď palbu neunesla a explodovala. Oboum pilotům se mezitím podařilo uniknout a
úspěšně přistát na svých lodích. Mezitím se podařilo posádce Daedalu spravit motory a dobelhat se s ním až na oběžnou dráhu Země. Ani ne za pár minut se pokusilo Daedalos kontaktovat SGC:
„Pane, SGC se s námi snaží spojit,“ oznámil první důstojník.
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Tady generál Landry,“ ozvalo se z obrazovky „mám pro vás dobré zprávy, podařilo se nám dopadnout toho špeha, překvapivě to ale nebyl lucián, ale Iridijec, zdá se, že Iridiové mají o naše zničení velký zájem, proto všechny naše lodě zůstanou tady.“
„To rád slyším,“ podotkl kapitán.
„Já taky, Landry konec.“
„Spojení přerušeno,“ oznámil první důstojník.
„Už jsme schopni vstoupit do atmosféry,“ zeptal se kapitán.
„Ještě ne,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, až budeme moct, přistaňte v oblasti 51, kvůli opravám a já si teď dám pěkně horký kafe,“ rozkázal kapitán a odešel.
„Rozumím,“ podotkl první důstojník.



Konec desátého dílu

Slušné a čitateľné.
Trošku zapracovať na otáznikoch-? a výkričníkoch-!. Niekedy je dobre použiť aj -?!. Bez týchto znamienok je veta neúplná, alebo nevýrazná.

máš docela zajímavý děj
jen pokračuj mě se to líbí

takový malý trailer na další díl

Toto je spoiler!!!:

Dva mocní nepřátelé pozemšťanů uzavřou spojenectví

děkuji vám za kladná ohodnocení
zde je další díl

Díl 11. Pakt

V SGC vládl klid, když se náhle aktivovala brána. Chodbami se rozezněl alarm. Po chvilce doběhl do řídícího stanoviště generál Landry a oslovil Waltra:
„Waltře, kdo to je?“ zeptal se ho generál Landry.
„Přijímám kód, jsou to Asgardi,“ odpověděl Walter.
„Otevřete iris, bezpečnostní týmy do prostoru brány,“ rozkázal generál Landry
„Rozumím,“ odsouhlasil Walter.
Chvíli po tomto rozhovoru vystoupila z brány drobná štíhlá postava. Byl to Thór. Pak do místnosti vešel generál Landry a
přivítal ho:
„Skloňte zbraně, á hádám že jste Thór,“ pozdravil ho generál Landry.
„Ano, to vskutku jsem,“ souhlasil Thór.
„Jasně, tedy, přejděme k tomu, kvůli čemu tady jste, pojďte prosím za mnou,“ vyslovil generál Landry.
„Ovšem,“ přikývl Thór a pak oba odešli do konzultační místnosti SGC.
Potom v konzultační místnosti začal Thór oznamovat zprávu:
„Včera jedna naše průzkumná loď prozkoumávala prostor kolem iridijské hlavní planety, když pak náhle vystoupily z hyperprostoru dvě lodě. Podle popisu se jednalo o Luciánské hataky. Čekali jsme bitvu, ale místo toho jsme zjistily, že Luciánská aliance a Iridiové uzavřely spojenectví,“ oznámil Thór.
„To je velice zajímavé, čekal bych, že je Iridiové zničí na místě,“ podivil se generál.
„To my také, Iridiové většinu vyspělých ras v galaxii Andromeda zničí, kdo ví, jak se jim podařilo je předsvědčit, každopádně jejich spojenectví pro nás všechny znamená velkou hrozbu, zvláště pro vás,“ vysvětlil Thór.
„Dobrá, jelikož máme velký problém tady, pošlu do Andromedy přepadový tým, a mimochodem, jak jsou na tom vaše síly?“ zeptal se generál.
„Od Anianů jsme dostali mnoho surovin, takže naše síly čítají
deset lodí třídy O'Neil, dva Daniel Jackson a jeden Biliskner,“ odpověděl Thór.
„Myslel jsem, že Bilisknery už nevyrábíte,“ podivil se generál.
„Měli jsme jednoho poškozeného, a ještě jsme vám chtěli říct, že Iridiové staví svou základnu tady, v Mléčné dráze,“ vysvětlil Thór.
„Takže je to horší než jsme čekali, kde je ta základna?“ zeptal se generál.
„To my právě nevíme, víme jen že ta základna by měla být někde tady, kde, to nevíme,“ odpověděl Thór.
„Aha, takže pošlu několik našich lodí a týmů, aby ji hledali,“ oznámil generál.
„Rád vám pomůžu,“ podotkl Thór.
„To rád slyším,“ dodal generál a odešel od stolu.
Mezitím Daedalos hlídkoval na oběžné dráze Země. Pak se ho asi po dvou hodinách po rozhovoru Thóra s generálem Landrym, pokusil někdo kontaktovat. Mezitím na můstku:
„Pane, SGC se s námi snaží spojit,“ upozornil první důstojník.
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
„Tady generál Landry,“ ozvalo se z obrazovky „před dvěmi hodinami nás navštívil velitel asgardské flotily, Thór a řekl nám, že prý si tady staví Iridiové základnu. Trochu jsme v tom zapátrali, a vyšla nám jedna adresa, kde by teoreticky ta základna mohla být. Je to P4r2e7. Leťte se tam podívat a pokud by jste tam tu základnu našli, tak ji zničte, už i takhle tady máme mnoho problémů.“
„Dobrá, jsme na cestě,“ odsouhlasil kapitán.
„Dobrá, hodně zdaru, Landry konec.“
„Spojení přerušeno,“ oznámil první důstojník.
„Zadejte souřadnice P4r2e7, odlétáme,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Daedalos se otočil a skočil do hyperprostoru a hned za ním i Koroljov. Mezitím si John sehnal ve skladě barvy a rozhodl se
trochu vyzdobit svoji F 14. Pak si ho všiml major Wallace a šel za ním:
„Co to tam maluješ,“ zeptal se ho.
„Nevidíš, žraločí tlama,“ odpověděl mu John.
„Koukám, že ti k tomu i docela sedí, přemýšlel jsem že bych si
ji namaloval i na svoji F 302, ale nakonec jsem od toho ustoupil,“ podotkl Jack.
„Já ji měl i na F 18, ale nakonec jsem ji musel smazat, Talibáncům se moc nezamlouvala a šili do mě jako diví, jednou
jsem se vrátil s dvaceti dírami na křídlech a trupu,“ podotkl ještě John.
„Jó, tenkrát to byly časy, jednou mě málem sestřelily, dostal jsem to z 20mm kanónu, prostřelili mi palivovou nádrž, měl jsem štěstí, moje F 15 to vydržela až na základnu a vidim že
máš zajímavé počty sestřelů,“ odpověděl ještě Jack.
„No jo, je to asi to nejlepší co tady můžu dělat, tady a na Daedalu je vážně nuda, většinu času trávím tady, v hangáru,“ podotkl John.
„No jo, už musím jít, tak nazdar,“ dodal Jack a odešěl.
„Nazdar,“ odpověděl mu John a pokračoval v práci.
Po hodině a několika minut letu obě lodě konečně vystoupili z hyperprostoru. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, vystoupily jsme z hyperprostoru, na senzorech máme tři nepřátelské lodě, jsou to iridijské nákladní, máme je zničit?“
zeptal se první důstojník.
„Zatím ne mám jiné plány, jsou všechny stíhačky připraveny k boji?“ zeptal se kapitán prvního důstojníka.
„Ano, jsou,“ odpověděl mu první důstojník.
„Vyšlete je, ať ty lodě nezničí, jen poškodí, chceme je obsadit, pošlete zprávu Koroljovovi, že může vyslat své stíhače,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Ani ne pár minut poté co dořekl začali z hangárů Daedala a Koroljova vylétat stíhačky a vrhali se na přepravní lodě. Velmi rychle se přiblížily na dostřel a začali pálit rakety po slabých místech. Iridijové byli naprosto zaskočeni a dřív než stačily uprchnout, pozemské stíhačky jim vyřadili hyperpohon. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, na dvě lodě můžeme přesunout své jednotky, rusové právě začali s výsadkem,“ oznámil první důstojník.
„Transportujte na ně naše týmy, stíhači ať na ně neútočí!“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Netrvalo dlouho a výsadek šel i na třetí loď. Ještě před tímto rozhovorem ze základny na povrchu odstartovala formace luciánských letounů, jež měla za úkol ochránit iridijské přepravní lodě. Mezitím John kroužil nad poškozenými loďmi, když tu náhle se ozvala jeho vysílačka:
„Mám na radaru formaci letounů,“ ozvalo se z vysílačky.
„Vidím je, jdeme na ně, šetřete si rakety, hádám že alkeshe už jsou na cestě,“ rozkázal John.
John svou F 14 s vyceněnými žraločími zuby otočil a za něho
se pověsili další F 14, F 302 a MiGy 29, letící vstříc nepřátelské fomaci. Johnovi se podařilo vypálit proti jednomu letounu a tomu se utrhlo hořící křídlo a explodoval. Pak mu kolem kabiny proletěli všechny ty letouny a rozpoutala se bitva. John se stačil s F 14 přetočit a povesil se za jeden letoun,
kterého sestřelil svým kanónem. Pak se jen rozhlížel po své další oběti. Mezitím na můsku Daedala:
„Pane, našli jsme tu jejich základnu, je na dostřel raket,“ upozornil první důstojník.
„Zničte ji,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Jakmile dořekl, vylétlo z raketových sil deset raket a namířili si
to přímo k základně, kde ale narazili na silové pole a cíl nezasáhli. Mezitím na můstku:
„Pane, rakety narazili na silové pole,“ upozornil první důstojník.
„Kolik máme horizontů?“ zeptal se kapitán.
„Jenom jeden,“ odpověděl první důstojník.
„Je na čase ho použít, vypalte ho na tu základnu,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Ze spod Daedala vylétl horizont a namířil si to opět k základně.
Tentokrát ji štít už neochránil, pozemská zbraň byla příliš silná a základna byla zničena. Naneštestí z ní ještě před zásahem stačilo vzlétnout deset alkeshů, chystajících se zaútočit na Daedala a Korljova. Jeden člen Johnovi letky si jich v zápalu boje všiml a okamžitě kontaktoval svého vedoucího:
„Tady plukovník Kornwall, mám na radaru deset alkeshů, zdá se že chtějí zaútočit na Daedalos a Koroljov.“
„Dobrá, pokusím se je zaměstnat,“ oznámil John.
„Pomůžu ti,“ přidal se Kuzněcov.
„Dobrá, jdeme na ně, Douglas konec.“
Johnova F 14 a Kuzněcovův MiG se otočili a vyrazili proti alkeshům. Pak se ale za ně pověsili čtyři letouny začali po nich pálit. Naštěstí si jich všimla dvojice F 302 a jeden MiG a jejich piloti se jim rozhodli pomoct. Pověsili se za útočící letouny a sestřelili je kanóny. John a Kuzněcov pak mohli zaútočit na alkeshe. Oba dva si vybrali jednoho a po něm vypálili po dvou raketách. Oba alkeshe se jim podařilo zničit. Naneštěstí oběma zbývali jen dvě rakety. Oni ale věděli že několik dobře mířených salv z kanónů do motorů alkeshe ho může zničit. Tak
si vybrali své cíle a začali po nich pálit z kanónů. Kuzněcovovi se podařilo alkesh zničit. Johnovi se ho podařilo jen poškodit, protože mu náhle došla munice. Pak se ale náhle alkeshe otočili pryč od svých původních cílů a zamířili k obrovské flotile hataků a iridijských bitevních lodí, které se náhle odněkud vynořili. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, z hyperprostoru vystoupila obrovská flotila luciánských hataků a iridijských bitevních lodí,“ upozornil první důstojník.
„Okamžitě stáhnete všechny naše jednotky,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
John a Kuzněcov byli první co přistáli na svých lodích. Mezitím se ale několik iridijských lodí oddělilo od formace a přibližovali se k Daedalovi a Koroljovovi. Během pár minut se podařilo na Koroljov přistát poslednímu stíhači. Ten pak zavřel vrata hangáru a skočil do hyperprostoru. Jedna iridijská loď ještě stihla vypálit po Daedalu, ten naštěstí včas aktivoval hyperpohon a unikl. Měl to ale jen tak tak.



Konec jedenáctého dílu

to na tom vážně není co zlepšit

cool díl

fakt, a já už jsem chtěl skončit, tak asi budu zase pokračovat

Neprestávaj stále a píš, akoby pre seba.

stargate battlefront pokračuje
zde je dvanáctý díl

Díl 12. Mateřská loď


Daedalos hlídkoval kolem oběžné dráze Země. Vládl tam naprostý klid. John polehával na křídle jedné F 14 a kapitán právě přišel na můstek, když se náhle ozval první důstojník:
„Pane, SGC se s námi snaží spojit,“ upozornil první důstojník.
„Zase, tak to pusťte,“ odvětil kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
„Tady generál Landry,“ ozvalo se z obrazovky „tokerské výzvědné jednotky údajně spatřili na oběžné dráze planety P6t3e2 goauldskou mateřskou loď ,podle všeho patřící Luciánské alianci. Vaším úkolem bude tu loď zničit. Pomůže vám Sun Tzu, Odysey je v opravně.“
„Dobrá, jsme na cestě,“ odvětil kapitán.
„Hodně štěstí, Landry konec.“
„Spojení přerušeno, zadávám souřadnice,“ oznámil první důstojník.
„Výborně, jste velmi pozorný, vstupte do hyperprostoru,“ pochválil ho kapitán.
Nedlouho po této větě vstoupili Daedalos, Koroljov a Sun Tzu do hyperprostoru. Ani ne po hodině cesty vystoupili poblíž pouštní planety P6t3e2. Poblíž nebylo nic vidět, žádná loď. Pak se ale znedání objevila obrovská loď. Byla to ona, goauldská mateřská loď patřící Luciánské alianci. Mezitím na můstek přišel kapitán a oslovil prvního důstojníka:
„Jaká je naše situace,“ zeptal se.
„Před chvílí jsme objevili nepřátelskou mateřskou loď,
brzy bude na dostřel, počkat, z hyperprostoru právě vylétávají nepřátelské lodě, jsou to hataky.“
Pak Daedala zasáhla střela:
„Pálí po nás, štíty zatím drží,“ upozornil první důstojník.
„Palte z raketometů a railgunnů po hatacích, asgardské
zbraně použijte na mateřskou loď,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Mezitím se rozpoutala bitva. Dvanáct hataků a jedna mateřská loď proti pouhým třem BC 304. Všechny BC
304 použili stejnou taktiku. Štít mateřské lodi brzy selhal a na její trup začala dopadat palba z asgardských paprskometů. Ta se ale tvrdě bránila a svou palbou zasypávala všechny tři pozemské lodě. Mezitím se posádce Koroljova podařilo zničit tři hataky, Daedalu taky tři a Sun Tzu dva. Palebná převaha luciánů byla znát, proto musela pozemská flotila ustoupit. Palba nepřátel jim ale vyřadila hyperpohon, takže nemohli uniknout do hyperprostoru. Pak ale Sun Tzu vypadli štíty a na její trup začali dopadat střely z Luciánských lodí. Koroljov a Daedalos se ji pokusili zachránit tím, že by na sebe strhli veškerou palbu mířenou na Sun Tzu a nechali ji uniknout. Bylo ale již příliš pozdě a Sun Tzu po mnoha zásazích explodovala. Zbylým dvěma pozemským lodím se podařilo na chvíli vypnout štít a přenést několik členů posádky Sun Tzu. Pak se ale veškerá palba soustředila na ně. Nakonec se jim podařilo uniknout jen o vlásek. Luciánské hataky je již dál nesledovali a vrátili se zpět k poškozené mateřské lodi. Deset hataků bylo zničeno za cenu zničení Sun Tzu. Navíc hlavní cíl mise nebyl splněn a obě pozemské lodě byli poškozené. Mezitím na můstku Daedala oslovil kapitán prvního důstojníka:
„Jak jsme na tom?“ zeptal se.
„Hyperpohon je vyřazen, motory jsou poškozené, štíty jdou na 20% své původní integrity a to je prakticky všechno,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, kolik členů posádky Sun Tzu se vám podařilo
transportovat?“ otázal se ho kapitán.
„Šestnáct,“ odpověděl krátce první důstojník.
„Byl mezi nimi kapitán,“ podotkl ještě kapitán Caldwell.
„Ne, pane,“ odpověděl vážně první důstojník.
„Dobrá, spojte mě s Koroljovem,“ rozkázal kapitán.
„Pokoušel jsem se, ale nejde to, asi mají poškozenou vysílačku, pane, blíží se k nám pět F 302, snaží se s námi spojit,“ upozornil první důstojník.
„Ty budou ze Sun Tzu, pusťte to,“ rozkázal natšeně kapitán.
„Tady důstojník Taši Dawa,“ ozvalo se, pokoušeli jsme
se spojit s Koroljovem, ale nejde to, proto vás žádáme o přistání.“
„Máte ho mít, důstojníku Harisi, otevřete oba hangáry,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím, pane, druhý hangár nelze otevřít,“ oznámil
první důstojník.
„A kolik ještě můžeme do prvního naskládat stíhaček?“ zeptal se kapitán.
„Tři, maximálně,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, důstojníku Dawo, můžeme umožnit přistání jen třema vašim strojům,“ oznámil mu kapitán.
„Dobrá, pokusíme se to nějak vyřešit, Dawa konec.“
„Spojení přerušeno, pane, Koroljov se s námi snaží spojit,“ upozornil první důstojník.
„Pusťte to,“ zvolal nadšeně kapitán.
„Daedale, slyšíte mě,“ ozvalo se z obrazovky hlas kapitána Koževuva.
„Slyšíme vás dobře, co potřebujete?“ zeptal se kapitán Caldwell.
„Měli jsme tady takový problém ohledně vysílačky, jinak se nám podařilo ze Sun Tzu transportovat pět členů posádky, kapitán mezi nimi nebyl a ještě...“
„Pane, blíží se k nám formace letounů a alkeshů,“ přerušil ho první důstojník na Koroljovovi.
„Musím končit, za chvíli tady bude pěkně rušno, Koževuv konec.“
„Pane, má pravdu blíží se k nám početná formace letounů a alkeshů,“ upozornil první důstojník.
„Vyšlete vše co máme, palte z hlavních děl,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Chodbami Daedala se rozezněl alarm. John okamžitě přiběhl z oběda a nasedl do své F 14. Brzy se otevřely dveře hangáru a z Daedala a Koroljova začali vylétat F 302, F 14 a MiGy 29, vstříc nepřátelské formaci. John ještě vydal poslední rozkazy své letce:
„Dobrá, jdeme na ně, pamatujte, rakety si šetřete na alkeshe, rozumíte.“
„Číslo dva, rozumím.“
„Číslo tři, rozumím.“
„Číslo čtyři, rozumím.“
„Dobrá, jdeme na ně, Douglas konec,“ dopověděl John
a napjatě si nasadil kyslíkovou masku.
Velmi brzy byli nepřátelé na dostřel a John začal po jednom z letounů pálit z kanónů. Tomu se ale podařilo kulkám vyhnout a proletět. Pak se rozpoutala bitva. John se pověsil za jednoho alkeshe a vypálil po něm dvě rakety. Ty ho zasáhli přímo do motorů a on explodoval. Mezitím na můstku Daedala, kde začali lítat jiskry:
„Pane, štíty dlouho nevydrží navrhuji skočit do hyperprostoru, dokud můžem,“ navrhl první důstojník.
„A nechat tady naše lidi, ne, musíme něco vymyslet,“
odvětil kapitán.
„To ale rychle, protože brzy bude pozdě,“ podotkl ještě první důstojník a dál se věnoval své práci.
Mezitím se John pověsil za jeden letoun a zničil ho svými kanóny. Pak uviděl další letoun jak pálí po jedné
F 14. Pověsil se za něj a začal pálit z kanónů. Nepřátelský stroj dostal mnoho zásahů a explodoval. Pak se chvíli rozhlížel, když tu náhle se ozvala jeho vysílačka a v ní hlas kapitána Caldwella:
„Majore Douglasi, budete schopen odletět se svými stíhači do bezpečí?“
„Při plném výkonu motorů, ano, myslím že to půjde,“ odpověděl John.
„Dobrá, odleťte co nejdál od nás, nemůžeme vás nabrat, musíme uniknout, rozuměl jste?“ rozkázal kapitán.
„Rozuměl, jdeme na to,“ odsouhlasil John.
„Dobrá, Caldwell konec.“
Jakmile kapitán domluvil Jhn přenastavil frekvenci, aby mohl promluvit ke všem pozemským stíhačkám v bitvě a začal mluvit:
„Tady major Douglas, všem letounům okamžitě mě následujte, mám vás všechny přesunout do bezpečí, motory na plný výkon.“
Jakmile dořekl otočil se pryč od obou lodí a za něho se zařadili všechny zbylé pozemské stíhačky. Nepřátelské
letouny je překvapivě nesledovali a všechny se vrhly na
obě pozemské lodě. Ty naštěstí uprchli do hyperprostoru. Alkeshe se vrátili na své lodě, letouny se ještě pokusili pronásledovat pozemské stíhačky. Ty byli ale příliš daleko a nakonec to taky vzdali a vrátili se zpět na své lodě. Pozemská formace stíhačů se skryla poblíž tamního měsíce, kde byli perfektně kryti před luciánskými senzory. Flotila hataků a mateřská loď mezitím vstoupila do hyperprostoru a orbita kolem planety byla prakticky prázdná. Piloti pozemských stíhaček museli čekat přibližně dvě hodiny, než vystopili z hyperprostoru nedoopravená Odysey a Appolo s prázdnými hangáry, aby je mohli vyzvednout. Netrvalo ani půl hodiny než se všechny stíhačky nalodily a obě lodě mohli vstoupit do hyperprostoru, zpátky na planetu Zemi.



Konec dvanáctého dílu

Je to hezké nevím jak jinak to komentovat

hlasuj, prosím všechny co si to přečtou aby hlasovali, ať vím jak na tom sem

nakonec jsem se překonal a přes nechuť jsem třináctý díl dokončil

Díl 13. Nepřítel nespí


Jakž takž opravený Daedalos stál nehybně na orbitě planety Země. Na jeho palubě vládl klid, kteří by někteří členové posádky nazvaly jako „klid před bouří“. A taky že ano. Brzy se pokusilo s ním spojit SGC. Mezitím na můstek přispěchal kapitán a oslovil ho první důstojník:
„Pane, SGC se s námi pokouší spojit.“
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Tady generál Landry,“ ozvalo se z obrazovky „máme pro vás opět špatné zprávy.“
„Zase, no dobrá, co to je?“ zeptal se zklamaně kapitán.
„Luciánským špehům se podařilo z jedné z našich kolonií, ukradnout plány asgardského paprskometu.Podle spolehlivých zdrojů ho vyrobili a namontovali do jednoho z jejich hataků, kotvícím na planetě P8r4d2. Zatím zbraň ještě nevyzkoušeli, ale brzy ji hodlají otestovat. Pokud začnou tu zbraň vyrábět masově, není pochyb že nás brzy zničí. Leťte s Koroljovem na tu planetu a zničte ten hatak a tu zbraň. Luciáni budou mít tu planetu dobře chráněnou, a je dosti možné že tam bude mít lodě i Iridijská federace. Pokusíme se vám poslat nějaké posily, ale buďte připraveni na to, že to budete muset zvládnout sami. Osud planety Země je ve vašich rukách. Landry konec.“
„Spojení přerušeno,“ oznámil první důstojník.
„Zadejte souřadnice P8r4d2, odlétáme,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník a dal se do práce.
Nedlouho po tomto rozhovoru vlétli obě pozemské lodě do hyperprostoru. Cesta jim trvala ani ne půl hodiny, když z něho vystoupily. Najednou se ale dostaly pod palbu z pěti hataků. Naštěstí se jim podařilo na poslední chvíli nahodit štíty a opětovat palbu ze všech zbraní. Nakonec se jim podařilo během ani ne dvou minut zničit všech pět hataků. Mezitím na můstku Daedala:
„Jaké jsou škody?“ zeptal se kapitán.
„Podařilo se nám nahodit štíty dřív, než nás stačili zasáhnout, takže žádné,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, jak je ta základna chráněná,“ zeptal se opět kapitán.
„Zdá se, že mají na povrchu mnoho protilodních děl, touhle obranou nepronikneme, zdá se ale že ty zbraně jsou napájeny z jednoho velkého generátoru, pár stíhaček by ho mohli aspoň vyřadit, a my pak zničit ten hatak,“ navrhl první důstojník.
„Výborný nápad, oznamte Koroljova že se chystáme zaútočit stíhačkami, vyšlete všechny co máme,“ rozkázal
kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Chodbami Daedalu se rozezněl poplach ani ne za pět minut začali z jeho hangárů vylétávat F 302 a F 14E. Těsně poté co z Daedalu vylétl poslední letoun, začaly z Koroljova vylétat MiGy 29ST a připojovaly se k americkým letkám. Za chvíli se pozemští stíhači zformovali a vyrazily kupředu. Dřív než vstoupili do atmosféry, vydal John poslední rozkazy:
„Znáte, F 302 zaútočí na ten generátor a my je budeme krýt, rozumíte!“
„Číslo dva, rozumím.“
„Číslo tři, rozumím.“
„Číslo čtyři, rozumím.“
„Dobrá, všichni rozumí, Douglas konec.“
Jakmile domluvil, pozemská formace vstoupila do atmosféry a brzy se objevila luciánská loděnice, kde stály dva hataky. Kolem bylo rozmístěno několik děl proti útokům z orbity a nakonec hlavní cíl mise pozemských
stíhačů. Luciánský generátor. Náhle se ale proti nim objevilo několik Luciánských letounů. John po nich vypálil dvě rakety, z nichž jedna zasáhla svůj cíl. Pak se rozpoutala divoká bitva. John se po průletu nepřátelských
letounů přetočil na druhou stanu a pověsil se za jeden z letounů a sestřelil ho kanonem. Mezitím se pokusila letka F 302, které vedl major Jack Wallace. Dřív než stačili odpálit rakety, přepadlo je pět Luciánských letounů, a jednu F 302 sestřelili. Pak pronásledovali zbylé tři, když si jich povšiml plukovník Sokolov a rozhodl se jim pomoct. Vypálil po nich raketu, která zasáhla svůj cíl. Pak se pověsil za jednoho z nich a sestřelil ho kanonem. Zbylé tři letouny se odpoutali od prchajících F 302, ale Sokolov je pronásledoval dál a brzy sestřelil kanonem dalšího. Mezitím Jackovy F 302 odpálili rakety na generátor. Ten překvapivě neměl žádný štít. Raketám se ale generátor vyřadit nepodařilo. Brzy ale na něj začali dopadat další a další. Nakonec začal pomalu vybuchovat. Velitelé pozemských letek okamžitě začali stahovat své stroje co nejdále od generátoru, protože nevěděli jak může být ta exploze silná. Brzy generátor explodoval a tlaková vlna doslova smetla z oblohy několik letounů polétávajících okolo. Když byla obrana po zničení generátoru vyřazena, mohli zahájit Daedalos a Koroljov raketový útok na Luciánskou loděnici. Z obou lodí vylétlo celkem deset raket a namířili si to přímo k cíli. Všechny rakety zasáhli svůj cíl. Loděnice i s ukradenou zbraní byla zničena. Mezitím se vrátili pozemští stíhači z přepadové akce. Pak se ale z hyperprostoru vynořilo několik objektů. Byly to Iridijské bitevní lodě a chystali se zaůtočit na Daedala a Koroljova. Mezitím na můstku Daedala:
„Pane, z hyperprostoru právě vylétlo pět iridijských bitevních lodí,“ oznámil první důstojník.
„Kde jsou naše stíhačky?“ zeptal se kapitán.
„Právě přistávají,“ odpověděl první důstojník.
„Dobrá, naše práce je hotová, jakmile přistane poslední
skočte do hyperprostoru,“ rozkázal kapitán.
„Rozumím,“ odsouhlasil první důstojník.
Netrvalo dlouho a do hangárů Koroljova přistál poslední
MiG a obě lodě skočili do hyperprostoru. Po asi hodině se vynořili z něho na orbitě Země, kde byla sestavená celá pozemská flotila. Mezitím na můstku Daedala:
„Vystoupili jsme z hyperprostoru, pane, SGC se s námi snaží spojit,“ upozornil první důstojník.
„Pusťte to,“ odvětil kapitán.
„Tady generál Landry,“ ozvalo se z obrazovky,“ naše nejhorší obavy se napnily, Luciánská aliance se rozhodla zničit Zemi, vyslali hatak s Antickou superzbraní.“



Konec třináctého dílu

a nezapomeňte hlasovat

hi díly jsou pěkně psané nápad také dobrý jen se mě zdá že podceňuješ BC-304. Jinak jen tak dál.