Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Mrtvé povídky BSG: Bohemiorum - 12. díl - Ázád Hind (6.2.2016)

BSG: Bohemiorum - 12. díl - Ázád Hind (6.2.2016)


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Líbí se vám povídka?

Ano
0
Žádná hlasování
Spíše ano
0
Žádná hlasování
Nevím
0
Žádná hlasování
Spíše ne
0
Žádná hlasování
Ne
0
Žádná hlasování
Jeden by blil, velebnosti!
0
Žádná hlasování
 
Celkem hlasů : 0

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Ak to síhaš (občas) aj s predstihom, tak asi najlepšie bude dať si to do šuflíka a pridávať pravidelne každé 2 týždne. :wink: To čo už máš v zásobe Ti môže pomôcť (ak sa niekde na niečom zasekneš) dodržať termín. 8)
:bigsmurf:

Patas25 Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 870
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Tak přečteno. Musím teda říct, že na jakékoliv pokračování BSG jsem se těšil a trošku jsem se bál, co z toho bude. Ale na to, že právě začínáš, tak ses předvedl parádně a jelikož já nejsem člověk co hledí na gramatiku, tak nemám co vytknout, z této stránky.
Možná bych jenom uvítal celkový přehled, jak lidstvo pokročilo a jak se Země v tvojí povídce vyvinula.
Jediné co mi trochu vadí, že si nenapsal ani dobu, ve které byl letoun nalezen a dobu kdy se hlavní děj odehrává. A taky bych uvítal nějaké stabilnější téma, kdy díly budeš vydávat.

Ale jinak povedené a rozhodně pokračuj.
Je to taková výzva, taková prosba. Chtěl bych se naučit programovat v Cčku, proto bych chtěl poprosit někoho z této komunity, kdo tento jazyk ovládá a byl by ochotem sem tam poradit, případně doporučit nějaké zdroje.

Wydra Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 259
Bydliště: Kobol
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Tak na tohle bych mohl udělat časový běh v úvodním postu, teda jestli by jste chtěli. Jinak asi tu dobu vydávání nastavím napevno na každý druhý týden.
Má povídka: BSG: Bohemiorum

St0rm Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2366
Bydliště: Studénka
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Tak jsem to na žádost skoukl. Nápad jako takový to je fajnový, neokoukaný. Máš v tom logiku, je vidět, žes dělal výzkum (viz Thorium, pokud to teda nebyl náhodný výstřel do tmy). V mluvnici není moc co vytknout. i/y, s/z jsou správně, žádné hrubky u kterých by se ve mně probouzel krvežíznivý duch (a že pro ně mám minimální toleranci. Stačí tři špatné i/y a čtení povídky pro mě skončilo).
Na slohu to chce zapracovat. Některé věty mají krkolomný slovosled. Nejsou vyloženě špatně, ale jsou moc hrubé, neopracované. Trošku je pozpřeházet, upravit...
Příklad:
„Povedlo se mi to dekódovat, prostě mi naskočil operační systém toho letounu, byl celý v angličtině, občas tam ale byly použity neznámé znaky, to mi bylo tak trochu jedno, co to bylo za znaky, ale neuvěříte mi, co jsem našel, seznamy misí, které tento letoun provedl, bylo jich tam něco přes 300 a k tomu byly přidruženy skeny solárních systémů, které v rámci své mise navštívil a bylo tam i pár videí z bojů, z oprav hlavní lodě…“

předěláno na: "Povedlo se mi to dekódovat. Prostě mi naskočil operační systém a byl celý v angličtině. A to není ten největší úlet," odpověděl na nechápající pohled svého společníka, "Našel jsem seznamy misí, kterých se letoun účastnil. Bylo jich něco přes tři sta. Komplet všechny informace i se skeny solárních systémů. K tomu všemu ještě videa z bojů, oprav hlavního plavidla..."

Je to první, co mi přišlo pod ruku, ale jako ukázka stačí :) Nikdy nepiš číslovky číslem, obvzláště v přímé řeči. Data a koordináty jsou výjimky a to ještě jak kdy. Neříkám "piš jako já," to ne. Jenom názorně předvedené, že to jde hladčeji.

Co si teď vybavuju, tak někde byly dvě přímé řeči na jednom řádku, případně nebylo příliš dlouho napsané, kdo mluví, jen se střídaly přímé řeči. Hlavně u těch "skoků" do záznamů raptoru to způsobovalo nepřehlednost. Vůbec se toho neboj, rozepiš se, nemusí to být: A řekl: "... " / "... " odpověděl B. zakomponuj přímé řeči do odstavců, přecházej z přímé do vyprávění a zpět... Já se tyhle věci naučil čtením knížek :)
A asi jako poslední. Chce to rozšířit slovní zásobu. Strašně často používáš "to, toto, tamto, tadyto, semkajky..." a na druhou stranu málo náhradních slov. Jirka nemusí být vždycky Jirka. Pokud se jeho jmenování vyskytne hned řádek pod prvním, použij příjmení, nebo náhražky jako "kolega, druhý pilot, druhý vědec..." však víš jak to myslím.

Závěrem tak koukám, že jsem se rozepsal víc, než bylo v plánu a je možné, že to bude působit negativně, ale není. Lepší prvotinu jsem tady za poslední dva, možná tři roky nečetl.

Wydra Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 259
Bydliště: Kobol
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
St0rm píše:
Tak jsem to na žádost skoukl. Nápad jako takový to je fajnový, neokoukaný. Máš v tom logiku, je vidět, žes dělal výzkum (viz Thorium, pokud to teda nebyl náhodný výstřel do tmy)

Thorium není ani nějaký výstřel, dlouho jsem hledal nějaký prvek, který by měl potenciál a nějaké využití, Thorium toto nabízelo v podobě paliva pro příští generaci jaderných elektráren, tak proč toho nevyužít i pro FTL motory že. :)

Na závěr ti chci poděkovat za kritiku, úpřimně, tak kladnou jsem nečekal. :)
Naposledy upravil Wydra dne 19.10.2013 12:23:19, celkově upraveno 1
Má povídka: BSG: Bohemiorum

Wydra Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 259
Bydliště: Kobol
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Počátek 2

Jirka tu noc nemohl spát, pořád musel myslet na tu ženu, která mu zmizela, když stála na raptoru. Nedalo mu to a vstal a šel směrem k jídelně ve formálním nočním oblečení – pyžamu.
AI jeho příchod do jídelny zaznamenala a osvětlila mu ji. Jirka beze slov vešel dovnitř a začal si vybírat jídlo na půlnoční svačinku, tentokrát ne už pstruha, ale sladké želé, které kdysi tak miloval…
Hlavou se mu honily nejrůznější myšlenky, ale pořád si to přemílal…kdo jsi a co tu děláš?
„To není relevantní otázka,“ ozval se mu příjemný ženský hlas.
Jirka se poplašeně podíval po celé jídelně, nikdo tu nebyl, jen on sám.
„Hodně otázek, málo odpovědí, takhle nějak by se dala charakterizovat tvá mysl,“ pokračoval hlas.
„To je možné, ale proč mi neřekneš kdo jsi?“
„Už jsem ti říkala, že to není relevantní.“
A najednou mu kdosi šáhl na rameno, a Jirka na to reagoval leknutím, které hraničilo s infarktem.
„Ježíši, už mě takhle neděs! včera ti to snad stačilo!“
„Omlouvám se ti… nemůžeš spát?“
Oním dotyčným nebyl nikdo jiný, než Riddick.
„Před chvílí jsem dopsal hlášení spolu s prezentací pro velícího, řeknu ti, že mi to dalo fušku, něco tak dlouhého jsem naposledy psal při bakalářce.“
Jirka mu na to odpověděl pouhým: „Hm,“ a odešel z jídelny.
Protentokrát už usnul, zdál se mu divný sen… byl v nějaké divné chodbě, byla celá kovová, pomalu došel ke dveřím, které měly tvar šestiúhelníku, aspoň tak se mu to zdálo, šáhl si na ně a začal točit uzávěrem dveří, v tu chvíli ho ale přerušil bílý záblesk, který značil opuštění FTL a v tom se to začala chodba silně třást a zaslechl šílené sténání trupu, v následujícím okamžiku začal unikat vzduch a jeho to začalo vtahovat do obrovské díry, kde nebylo nic jiného, než prázdnota a chlad, neudržel se, vypustilo ho to spolu s vzduchem ven, viděl obrovskou explozemi zmítanou loď a hned se probudil, jeho srdce silně bušelo a měl ledově orosené čelo, ještě se mu nikdy nezdál tak realistický sen jako dnes… opět vstal a šel se projít, tato základna skrývala nejenom pět nukleárních reaktorů, ale také vyhlídkovou část, která byla kryta půlmetrovým pancířem z fulleren-titanové slitiny. Právě tam měl namířeno.

Vyhlídková paluba.

„Krásná Země, nemyslíš?“ ozval se opět ženský hlas, ale protentokrát patřil jisté postavě, opřené o kovové zábradlí.
Čím víc se Jirka k té postavě blížil, tím víc se ujišťoval, že je to ta žena, kterou viděl na raptoru.
„Vskutku, ale proč ses mi neukázala už v jídelně?“
„Na to ti odpovědět nedokážu, ale tady bude větší klid, na tuto palubu chodí jenom málo lidí.“
„Nedotáhla jsi mě nějakým způsobem sem?“ začal podezřívat Jirka mladou imaginární ženu.
„No částečně ty, částečně já,“ usmála se.
„Poslyš, opravdu mi pořád nechceš říct, kdo jsi?“
„Použila bych to vaše oblíbené přísloví, dočkej času jako husa klasu,“ a zmizela.
Jirka si odevzdaně povzdechl a začal pořádně sledovat vesmír pomocí malého dalekohledu, který se nacházel ve středu místnosti. Po hodině ho už začal přemáhat spánek a napotřetí se už konečně vyspal.
Probudil se až k obědu, ale nějak neměl hlad, proto došel do laboratoří, ale vypadal to tu jinak, všude se hemžili vědci.
„Co se tu děje?“ optal se Riddicka.
„Ráno jsem poslal prezent velícímu, a ten to poslal na Zemi. Potom za pár hodin přišla zpráva ze Země, že se začíná plánovat velká mise.“
„Kam protentokrát?“
„Do soustavy Alfa Centauri.“
Na to reagoval udiveným výrazem.
„Nač takový spěch?“
„Víš, jak jsem vám ukazoval ten nouzový signál na hranici zachytitelnosti, no podařilo se mi rozluštit, kdo ho vyslal.“
„Tak sem s tím!“
„Galactica.“
Za Riddickem se opět zjevila tajemná žena a spustila: „Dej si pozor na své sny, můžou znamenat mnoho,“ a začala se procházet po laboratoři.
„Noták, nerozptyluj mě,“ řekl už trochu tvrdším hlasem.
„Co?“ zeptal se Riddick.
„Ale ty nic… pokračuj.“
„Dobrá, máme asi plusmínus představu, kde by v té soustavě mohla být.“
A ukázal Jirkovi předpokládané souřadnice oné lodě. Souřadnicí byla celá soustava.
„To si ze mě děláš srandu?“
„Za těch 150 tisíc let může být klidně úplně jinde, je to jenom hrubý odhad.“
„No to vidím.“
Za zhruba dva týdny už byla fáze plánování skoro u konce a pomalu se začalo přecházet na jeho realizaci.

Konferenční sál.

Skoro všichni, kteří se měli mise nálezu Galacticy zúčastnit, se nacpali do konferenčního sálu.
Ozvalo se poťukání do mikrofonu.
„Jenom zkouška,“ odůvodnil to Riddick.
„Tak jsme tu už asi všichni. Jak už víte, před skoro pěti lety byl objeven poblíž Johannesburgu mimozemský letoun, přesněji raptor, jeho objevitelem je Jiří Malašič,“ Jirka se na to uklonil a Riddick pokračoval dále: „Díky němu a raptoru tu máme zde vyspělou technologii nadsvětelného pohonu, ale to není všechno, před skoro třemi týdny byly rozluštěny data raptoru, která kromě neskutečně velké databáze FTL souřadnic, misí, videí a živoucích světů také zachytila nouzový signál z naší nejbližší soustavy, který vyslala hlavní loď Galactica a ta je naším cílem.“
Celý sál potemněl a Riddick spustil prezentaci.
„Zde vidíte předpokládáné souřadnice, odkud Galactica vysílala.“
Prezentace ukazovala stabilní orbitu u terestrické planety.
„Ale za těch 150 tisíc let se toho mohlo změnit hodně, takže rozšiřujeme hledání na celou soustavu. Cílem naší mise je také přistát na nějakém aspoň trochu pevném objektu a odvysílat přistání, tak jako to bylo u přistání na Marsu a na Titanu!“
A do řeči se vložil Martin.
„Teď k tomu jak se dostaneme do Alfa Centauri, tato soustava je od nás vzdálena 4,35 světelného roku a maximální doskok našich FTL motorů je polovina světelného roku, takže to bude 9 skoků tam a 9 zpět. Když dodržíme letový plán, tak dle mých odhadů spotřebujeme tunu thoria, do mise bude zařazeno celkem 16 lodí, mezi nimi bude i Telamon.“
Sálem to zašumělo, nikdo totiž nečekal, že by se Telamon mohl zúčastnit této mise.
„Ale pokud vím, tak teď Telamon operuje na druhé straně soustavy!“ vykřikl jeden z přítomných.
„Dalších 15 lodí bude mít jenom generátory a Telamon by nás mohl zásobovat energií, šestice jeho reaktorů AGR třetí generace umí vyrobit za minutu šedesátšest megawattů a energie našich lodí vydrží pouze na tři skoky, tak proto.“
Nikdo už k tomu neměl co říct

Týden poté, 45 minut do startu.

„Kde se John toulá?“ ptal se Jirka ostatních v raketoplánu. Ostatní na to jenom pokrčili plecemi.
Po nějaké chvilce John konečně přiběhl: „Omlouvám se, ale hledal jsem své sluneční brýle, byly v odpadkovém koši a nevím proč.“
„No hlavně že už jsi tady,“ odvětil na to Jirka.
John usedl do pilotního křesla a začal mluvit do mikrofonu: „Zde kapitán raketoplánu, připoutejte se prosím, za chvíli opustíme umělou gravitaci Deimosu,“ a na to začal zuřivě zapínat všechny primární a sekundární systémy.
„Hlavní pohon nahozen, tak jo lidi, letíme ven!“
5 minut do FTL skoku.
„Zde generál Sklodowský, bohužel generál Shin, který měl vést tuto misi, onemocněl a musím to tady za něj převzít, tím také přikazuji spustit korigovací protokol Hautema na provázání FTL motorů a koordinátů všech lodí.“
55 vteřin do FTL skoku.
Napětí bylo tak velké, že by se dalo krájet a Johnovi se začalo rosit čelo nervozitou...
5
4
3
2
1
Skok!
Lodě začaly postupně skákat do FTL.
Všechny obklopilo bílé světlo, Jirku to ale při obklopení přesunulo do jakéhosi jiného stavu vnímání. Ocitl se v chodbě, kde viděl blonďatou ženu, jak stojí před ním.
„Kde to jsem?“ optal se ženy.
„Na místě, kde se dozvíš vše potřebné,“ usmála se.
Další bílý záblesk ho přesunul zpět.
„Skok číslo jedna dokončen, energie je na 70%, další skok za 25 vteřin!“ bylo slyšet hlášení počítače.
Záblesk a byl zpět tam, kde byl.
„Zapomněl jsem na to, že jsme se zapomněli blíže seznámit. Jsem Jirka,“ pokusil se ošálit její smysl pro neprozrazení se.
„Pro tebe jsem zatím žena X,“ odpověděla rafinovaně.
Opětovný návrat do reality
„Do dalšího skoku zbývá 55 vteřin, energie na 40%!“
Skok a jiný stav vnímání.
Oba se začali procházet po chodbě, nebyla nijak temná, pouze slabě osvětlená a do toho problikávaly postranní namodralé zářivky.
„Musím uznat, že máš vskutku podivné nápady,“ řekl Jirka a zároveň si povšimnul toho, že žena trochu ztratila na délce vlasů, ale na kráse a šarmu jí to nic neubíralo.
„Již se to blíží…“ stačila říct tajnůstkářka před tím, než ho to vyhodilo zpět do normálního vnímání.
„Skok dokončen, energie je na hladině 9,67%,“ dokončil hlášení počítač.
„Tady generál Sklodowský, nechť se prosím připojí k Telamonu Aurora, Hayabusa a Mersen kvůli doplnění energie.
„Tak fajn, navádí nás to automaticky, u Telamonu budeme za pár vteřin,“ řekl pilot.
Všechny tři lodě se připojily k Telamonu a začaly nabíjet své „baterky“.
Podobný postup byl pro všechny lodě flotily, každá loď nabíjela skoro dvě hodiny a tak posádky lodí měly co dělat, aby se nezabily nudou, Jirka zkoušel spát, ale moc se mu to nedařilo, volná gravitace rušila jeho myšlenky a pásy též, ale přesto po pár hodinách konečně usnul.
A byl tam, kde skončil naposledy.
„Co se blíží? Ta Galactica?“
„Nejenom to… pojď za mnou.“
Mlčky jí následoval, pořád přecházeli uzávěry a sestupovali níž po schodo-žebřících, došli až do jakéhosi baru, který hrál barvami, bylo také vidět na vyvýšeném místě piáno.
„Co si vybereš?“ ukázala mu celou stěnu z flašek alkoholu a všemožného pitiva.
Začal si vybírat z nepřeberné nabídky a zakouzlil prstem: „Zkusím tamto zelené.“
A začala to nalévat sobě a jemu do skleničky a okomentovala to: „Až po tobě.“
Začal degustovat a nakonec neodolal lahodné chuti nápoje a kopnul to do sebe dvěma loky.
„Na to, že nemám rád alkohol, jsem si ho zamiloval na první loknutí, je doslova skvělý.“
„Viď? Je z ambrózie, které byly pěstovány na pláních Leonisu, vypadají jako zelenofialové kuličky a velmi dlouho se fermentují a pak se lisuje a pak se to nechá uležet, takovým způsobem získá jemnost a lahodnost.“
„Tak to koukám, že se máme ještě co učit. Jak dlouho se nechává uležet?“
„Řekněme, že nějaký půl rok to bude,“ a neopomněla zdůraznit vážnost věty lehkým úsměvem.
Ze snu ho probudilo hlášení generála Sklodowského, že všechny lodě již mají nabité generátory. Tato zastávka trvala bezmála 11 hodin a on prospal skoro 10. Takový šlofík mu viditelně prospěl na svěžesti. Lodě začaly provádět další skoky.
O šest skoků a 26 hodin později .
Lodě konečně dosáhly okraje soustavy, další skok doprostřed soustavy byl zamítnut a lodě musely nabít své zásoby energie. Po konečném doplnění se celá flotila rozdělila na tři menší s jasně stanovenými úkoly, první měla za úkol se rozdělit na menší skupiny a začít dopodrobna skenovat soustavu s cílem nalezení nějakého kamenného objektu, který by byl vhodným cílem pro druhou skupinu plavidel, ta dostala za úkol přistát na objektu, nafilmovat přistání a posléze tam vybudovat základnu pro trvalé osídlení a také důl, který by mohl krátký čas zásobit základnu stavebním materiálem. Třetí flotila měla za cíl nalézt zdroj nouzového vysílání – Galacticu, bohužel první skeny soustavy vůbec neukazovaly, kde by mohla být, ale minisondy vypuštěné z Telamonu našly silné magnetické anomálie na čtvrtém oběhovém pásmu, tedy na místě, kde je neskutečně velká kamenná planetka. Třetí flotila tedy vyrazila k tomu místu, podpořena silnými skenery Telamonu.
„Takhle to bude na hodně dlouho,“ nevěřícně kroutil hlavou pilot Aurory při pohledu na obrovský pás asteroidů.
„Chcete poradit?“ optal se hlas v Jirkově hlavě.
„S čím?“ zeptal se nahlas, čímž vzbudil pozornost ostatních. Hodil na ně pohled, jako by se nic nestalo.
„S Galacticou.“
To už ho trošku nakoplo: „Jak?“
Zjevila se mu a zpětným pohybem ukazováčku ho přinutila se odpásovat a odrazit se od křesla směrem ke kontrolním panelům: „Přepni tento do stavu SMAA a druhý vypni,“ a zmizela.
Začal dělat to, co mu napověděla, jakmile to udělal, tak lodí krátce problesklo napájení a jiskry.
„Hej, co to děláš?!“ se tvrdě optal pilot.
„Počkej, vím co dělám, nemáš něco na skenu?“
Pilot se podíval zpět a skutečně tam něco bylo, byl tam dost jasně vidět kontakt.
„Co tam vidíš?“
„Trosky, jenom trosky.

Má povídka: BSG: Bohemiorum

endysek Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 305
Bydliště: Jindřichův Hradec
Pohlaví: Muž

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
:hmmm: Trošku to uhladiť a bude to dobré. :yes: :wink:
:bye:

forton Uživatelský avatar
Master Sergeant
Master Sergeant

Příspěvky: 584
Bydliště: Mníšek pod Brdy
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Mě se to líbí:-) pokračuj...

Wydra Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 259
Bydliště: Kobol
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Puk & spol. Jsem rád, že se vám to líbilo, další díl bude za dva týdny, možná to bude tak lepší díky mému lajdáctví. :D
Má povídka: BSG: Bohemiorum

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Taky jsem si přečet la je to zatím zajímavé a pěkné.

Mitgard Airman
Airman

Příspěvky: 72
Bydliště: Růžďka
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Pěkný díl :yes: a jsem zvědavý na pokračování :D

coldvel Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 832
Bydliště: Stratis a občas Litomyšl
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
super, galaktika to snad přežije :D :D
Je to Caprica a nebo Diana?
Gosh, I'm proud of you, gentlemen.
So what do you say we speed this thing up, hmm?
Are you with me?
All right, then.
Let's get this thing over and done with.
Let's put the hurt on Jerry.
Let's pitch in.
Let's raise the mission count to 35.
35 it is, gentleman.
We're gonna win this thing.
We're gonna win this fucking thing.

Wydra Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 259
Bydliště: Kobol
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Toto je spoiler!!!:
Ani jedna.
:lol:
Má povídka: BSG: Bohemiorum

coldvel Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 832
Bydliště: Stratis a občas Litomyšl
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Čekal jsem něco starého známého :D
Zatím tady nebylo nic moc o Cylonech, mam pocit, že naši dostanou na čumák a kdyby se o nich zmínili v té zprávě, tak je to vojenská mise apod. :D
Gosh, I'm proud of you, gentlemen.
So what do you say we speed this thing up, hmm?
Are you with me?
All right, then.
Let's get this thing over and done with.
Let's put the hurt on Jerry.
Let's pitch in.
Let's raise the mission count to 35.
35 it is, gentleman.
We're gonna win this thing.
We're gonna win this fucking thing.

Wydra Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 259
Bydliště: Kobol
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Nějaké info k dalšímu dílu.
Toto je spoiler!!!:
Bude poslední - bohužel. Všechna poslední inspirace padla na tento díl. Došlo mi totiž, že od toho bodu nemám kam pokračovat.
Má povídka: BSG: Bohemiorum

coldvel Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 832
Bydliště: Stratis a občas Litomyšl
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
skoda vypado to tak nadějně :D
Gosh, I'm proud of you, gentlemen.
So what do you say we speed this thing up, hmm?
Are you with me?
All right, then.
Let's get this thing over and done with.
Let's put the hurt on Jerry.
Let's pitch in.
Let's raise the mission count to 35.
35 it is, gentleman.
We're gonna win this thing.
We're gonna win this fucking thing.

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Wydra jestli je to vtip tak je velmi blbý a jestli ne tak to je škoda.

Wydra Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 259
Bydliště: Kobol
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Poslední díl.

Aurora se přibližovala k troskám Galacticy. Už na první pohled bylo jasné, že nebude jednoduché ji celou prozkoumat, byla totiž roztrhaná na několik částí a magnetické anomálie se nacházely na části, která vypadala jako motorová část lodě. Magnetická anomálie byla v očích generála Sklodowského daleko důležitější a tak Telamon spolu s Aurorou se přibližovali k obrovským částem vraku, zbytek tří lodí měl zůstat v bezpečné vzdálenosti a monitorovat situaci.

O zhruba půlhodinu později.

„Myslím, že by bylo bezpečnější se navrtat do trupu odshora, ty otevřené chodby mi nepřipadají zrovna bezpečné,“ řekl jeden z mnoha techniků, kteří pobývali na Auroře, která měla za úkol prozkoumat přední část trupu.
„Dobrá tedy, navrtejte se tam,“ ozval se generál ve vysílačce.
„Rozumíme.“
Aurora se postupně spodkem přibližovala k dost poškozenému povrchu a jakmile dosedla, vypustila speciální tunel, kterým odspoda začala navrtávat plazmovým kruhovým hořákem trup. Ozvala se velmi nepříjemný zvuk a následný obrovský výbuch začal trhat jak Auroru, tak zbytek Galacticy na kusy a EMP puls způsobený výbuchem vyřadil do pár vteřin nejen tři hlídkové lodě ale také Telamona, zničil mu dokonce řídicí systémy reaktorů a loď byla bez energie.
„Co se to kurva stalo?“ nešetřil generál Sklodowský sprostými slovy, následně mu došlo, co se to vlastně stalo, můstek prozařovala oslňující záře z obrovské žlutooranžové koule.

Pár vteřin před explozí.

Kapičky roztavené oceli padají dolů k podlouhlým zeleným střelám s kulatou střechou, je vidět, že se zavrtávají hloub a hloub dovnitř, nakonec jedna dopadne přímo do míst, kde je pevná žlutá koule a nastává řetezová reakce.

Současnost.

Jirka se probouzí v jakési vaně, je napuštěná hustější bílou hmotou.
„Ahoj Same, jsem ráda, že jsi zpět po těch letech,“ a láskyplně ho políbila.

Takhle dost hodně krátké zakončení, které jsem spíchl v řádu pár minut mi přišlo ještě lepší, než to, co jsem napsal v sedmistránkovce. :)
Toto je spoiler!!!:
A proč vlastně neuveřejním i ten delší díl? Protože nechci... mám něco k tomu naplánované do budoucna, ale nevím zda-li ještě něco vydám, na něco takového je zapotřebí svaté trpělivosti a několika můz, které jsou pro tuhle chvíli nedostupné. Na shledanou příště! :) A díky za sledování mých dílů.
Má povídka: BSG: Bohemiorum

coldvel Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 832
Bydliště: Stratis a občas Litomyšl
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
dobrý, jak se Sam dostal z Galactcy kde byl jako hybrid na Zemi, to nechápu. :D
Gosh, I'm proud of you, gentlemen.
So what do you say we speed this thing up, hmm?
Are you with me?
All right, then.
Let's get this thing over and done with.
Let's put the hurt on Jerry.
Let's pitch in.
Let's raise the mission count to 35.
35 it is, gentleman.
We're gonna win this thing.
We're gonna win this fucking thing.

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Škoda, že Ti došli nápady. :( Síce si to ukončil krátkou časťou, ale výber bol len na Tebe. :wink:
Možno pre budúcnosť si napíš celú poviedku a pridávaj po častiach ako niektorí iní autori. :scratchanym: :yes:
Nakoľko to bolo krátke, tak nieje skoro čo komentovať. Nebolo to zlé, ale dve časti a kúsok je málo.
:thumright: :thumleft: :bye:

Wydra Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 259
Bydliště: Kobol
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Tak mě trochu nakopla můza a je tu malinké pokračování. :D A ano, použil jsem tam naschvál nespisovné výraziva. :) Snad se vám ten šílený zvrat bude líbit. :D


4 - Cesta do války

Kdesi v Říši mrtvých
Jirka se jenom poplašeně díval na dotyčnou osobu, připadala mu jako napůl anděl a napůl člověk, dohromady jedna záře.
„Já… já jsem zemřel?“
„Zemřela pouze tvá tělesná schránka, Same.“
„Proč mi vlastně říkáš Same?“
„Věříš v reinkarnaci?“
„Ani ne, že se ptáš.“
„Duše se umějí reinkarnovat, pokud to ten dotyčný chce, ale bohužel tím přijde o vzpomínky na dobu minulou a jenom pár lidí má občas pocity deja vu, čiže procitnutí na místě, kde prožili buďto něco dobrého nebo něco hodně zlého.“
„Takže jsem něco jako duch?“
„Pokud to takhle řeknu, tak ano.“
„Ale pořád si mi neodpověděla na moji předešlou otázku.“
„Ach tak, řeknu to zkráceně, po bitvě u cylonské Kolonie skočila těžce poškozená Galactica do soustavy, kde byla Země, kterou jsme hledali léta poté, co jsme byli vyhnáni z dvanácti kolonií Kobolu, bájná Země byla tou třináctou. Pak na nouzové volání do soustavy skočil zbytek flotily, bylo přijmuto rozhodnutí začít znova od začátku, prakticky bez ničeho. Flotila byla poslána rovnou do slunce a řídil jsi ji ty, jako hybrid. “
„Toho je nějak moc na mě.“
„Věřím, teď se podívej kolem a zkus schválně říci, kde vlastně jsi.“
Jeho pohled byl, dá-li se říci, k nezaplacení. Během rozhlížení si začínal vzpomínat na detaily, které prožil jako Sam přes mnoha tisíci lety.
„Že jsem v srdci Galacticy?“
„Přesně tak. A vylez z té vany, nemůžeš tu být věčně.“
„Ale já na sobě nemám nic, máš tu aspoň ručník?“

Beze slov mu podala modrý ručník, který tu byl z bůhvíjakého důvodu. Jakmile vylezl, tak okamžitě žuchl sebou na zem jako shnilá hruška a pojal ho strašlivý chlad.

„Kruci, tohle bylo poslední, co jsem potřeboval.“
„Tvá duše byla bez těla asi dva měsíce a navíc máš tělo, které jsi měl předtím a ještě ses s ním úplně nesžil, jsi na úplném začátku a budeš si muset zvyknout, že budeš mít dočasné motorické problémy.“
„Dva měsíce?! Božínku můj. A co se vlastně stalo s mými přáteli na těch lodích?“
„Umírají. Vlastně už je jenom otázkou času, kdy umře poslední.“
„Tak proč proti tomu nějak nezasáhneme?“
„Umírají na radiaci způsobenou výbuchem atomových bomb, blbci jste se navrtali rovnou do raketového sila. Nepustím tě tam.“
„Nechci se s tebou hádat…“

Došlo mu, že vlastně neví, jak se dotyčná jmenuje.

„Můžu se zeptat na tvé jméno?“
„Kara. Kara Thrace“
„Aha, tak už si vzpomínám. Jsi pěkně tvrdohlavá.“
„Vím, co chceš udělat. Vybavím tě znalostmi o řízení Galacticy, pustím tě za nimi, ale bude si to vyžadovat cenu.“
Nestihl ani pípnout a oslepilo ho bílé světlo, které ho přeneslo z říše mrtvých na Galacticu, která se teď houpala celá a v pořádku v napůl radiací zamořené soustavě. Koukal asi jako Evropan na Asiata. V jeho mysli se teď honily myšlenky a přišel na to, že ho nadopovala znalostmi hned poté, co skončil ve vaně. A dva dlouhé měsíce ho neprobudila. Jenom krmila jeho mysl vším možným.
Chtěl se už rozběhnout a hned na to upadl. Vyvstalo mu to, co mu říkala.
„Tvá duše byla bez těla asi dva měsíce a navíc máš tělo, které jsi měl předtím a ještě ses s ním úplně nesžil, jsi na úplném začátku a budeš si muset zvyknout, že budeš mít dočasné motorické problémy.“
Mezitím vstal a při chůzi se přidržoval panelů, došel k místu, kde měl dobrý výhled na DRADIS, neviděl tam však žádné body. Ani jeden. Jenom změť varování před asteroidy. Dlouho přemýšlel a došlo mu, že tohle je ta cena.

Asi bude nejlepší se vrátit domů.

Popošel k panelu ovládání FTL motorů a zadíval se na obrazovku.

No teď bych potřeboval pomoc s tímhle,aha, tak tady to máme.


Manuál FTL motorů nebyl zbytečný ani po mnoha set létech.

Takže jako první se zadává čtyřčíselný kód soustavy… mmph, kouknout se na DRADIS.

„1123,“ nahlas pomyslel a zadal první čísla.

Teď číslo vyjadřující délku mezi soustavou, kde je loď a soustavou, kam chce loď skočit. Hergot, kde to mám jako najít?

Napadla ho spásná myšlenka. Jenom co docupital za vydatné pomoci dalších panelů k DRADIS stanovišti, přepl na senzorický průzkum nejbližší soustavy.
4426, teď už jenom… výšku v soustavě? To jako vážně?

Mřížka na mimozemské verzi pozemského radaru ukazovala stupnice od -17.89 do +19.56.

Tak si to hodíme přímo nad Evropu, 1185. Teď už jenom modrý klíč.

Klíč ležel zapnutý trochu opodál na panelu rychlosti.

A letíme domů.

Orbita Země

Doskok proběhl v plném pořádku, ale nehrála mu tu spousta věcí. Na DRADISu měly být bodky oznamující přítomnost satelitů anebo neidentifikovatelné objekty. Nic z toho se však nedělo. Provedl restart systémů. Prázdno. Prodloužil okruh rozpoznávání až na povrch Země a začalo pípat několik desítek bodů. Vyžádal si rozpoznání typu, ale místo toho mu to vyhodilo tvar létající věci. Byl v úžasu. Věc na obrazovce mu připomínala TB-3, sovětský těžký bombardér z doby před druhou světovou válkou. Nechtěl si připustit, že by se objevil nějakým způsobem v minulosti. Radši se štípnul do kolena a opět resetoval mimozemský radar. Ani jedno z toho nezabralo a obraz byl stále stejný. Zamyšlen si sednul do křesla. Chtěl zjistit jak to ve skutečnosti je, takže se vydal k hangárům. K jeho překvapení byl plný stíhaček Viper mk. VII a byly tam k dispozici i těžké Raptory válečné verze. Ještě nikdy neviděl stíhačky a Raptory předků. Jenom jeden poškozený kus s vylomeným čelním sklem a skoro zlikvidovaným palubním počítačem. Rukou přejížděl po plášti koloniální stíhačky a rozhodoval se mezi ní a Raptorem. Nakonec radši vybral to druhé a naskočil do něj. Na sedačkách byly letecké kombinézy a na nich vzkaz.

Pokud s tím chceš letět, radši si vezmi tohle. Jeden nikdy neví.

Vzkaz nemínil ignorovat a sundal si všechno až na trenky, podíval se do nich a hvízdnul.

Teda, ta Kara se musela mít.

V okamžení měl kombinézu na sobě a už se vydal do kokpitu, kde na něj čekal také manuál.

Díky ti za to. Tak tady máme rychlost, FTL za modrou páčkou… co je tohle… směrovka, palivo mám na maximálce. Rakety jsou rejdy a flusátka taky, pusťme se do toho. Aha, ještě pásy.

Po krátké přípravě se rozhodl vylétnout a tak zmáčkl tlačítko příslušné letové kontroly a Raptor se už přesouval do venkovní části hangáru. Jenom co se dostal na startovací palubu, tak se zvedl a vyletěl ven. Chvíli kroužil kolem lodi a přiletěl nablízko k dělostřeleckým bateriím ráže 520 milimetrů.

Snad je někdy otestuju.

Bohužel tím řekl i proroctví, které se mělo naplnit už za kratičkou dobu. Raptor se hnal dolů pekelnou rychlostí a dva kilometry nad zemí vyrovnal. Kontrolka rychlosti ukazovala na bezmála dva tisíce kilometrů v hodině. V tu chvíli však zapípalo rádio a bylo slyšet větu v němčině.

„Hier Kommando Luftstreitkräfte Deutsche Reich unbekannt Flugzeug Bitte identifizieren Sie sich.“

Jenom nevěřícně vykulil oči.

„Hier Kommando Luftstreitkräfte Deutsche Reich unbekannt Flugzeug Bitte identifizieren Sie sich. Letzter Aufruf, sonst schießen.“

Poslední část věty už mu zněla trochu nakřáple, měl obavy, které se o chvíli později naplnily. Kolem něj začaly bouchat granáty flaku, které vytvářely černé mráčky. Trochu se vylekal a rozhodl se vyletět až do výšky čtyřiceti kilometrů. Po chvíli už byl v dané výšce, kde ho nic nerušilo, otočil Raptor o 180 stupňů a díval se nahoru dolů na zem. Vyvstaly mu známé kontury Krušných hor a Krkonoš. Vzal to rovnou hopem dolů a byl tam cobydup. Letěl nad skoro neporušenou krajinou. V místech, kde by čekal dálnici, nenašel zhola nic. Trochu se začal hrabat v DRADISu a přepl ho na skenování okolí. Byl spokojen se stavem, který mu byl promítán na obrazovce. Brzy našel Mělník a vydal se po hladině Vltavy k Praze. Během minutek v ní byl a rozhodl se pro parádičky s podlítáváním mostů. U Karlova mostu musel silně přibrzdit a zároveň toho využil pro prohlídnutí lidí, kteří utíkali pryč, viděl na nich dobové šaty a vůbec Praha vypadala jako těsně před válkou. Začal přemýšlet co s tím, až ho z myšlení vytrhnula Avia Bš-21, která zaútočila na Raptor, leknutím strhl řízení a málem rozboural sochy na mostě a kokpit měl rozpraskaný od kulek.

Já ti dám ty jeden mrňavý bastarde.

Přepnul na ovládání rotačáků a krátkou dávkou československý dvouplošník rozsekal na pár kousků a spolu s ním i pilota. Dostal spásný nápad.

Někde musí být stánek s novinama.

Zaparkoval s Raptorem na mostě, vzal přiruční zbraň a i s helmou na hlavě vyběhl ven, popadl hrst novin, jejichž místo původu byl stánek u mostu. Pádil zpět a to už se stihli přítomní policisté probrat a honit ho. Jenom tak tak to stihl, zapnul forsáž a ze zadní strany je všechny odfoukl a některé i upekl proudem horkých plynů.

Co to do vás vlítlo lidi, jsem tu v míru.

Cestu na orbitu nastavil automatiku a začetl se do novin.

11.srpna 1938. Doufám, že si Kara jenom dělá prdel.

Po přistání v hangáru a následném zasunutí do „suché“ části, po vylezení vztekle praštil s novinami o zeď.

Že jsem vůbec odcházel.

Hlad se už na něm začal projevovat, nezbylo mu nic jiného, než doufat, že Kara při meziživévrácením nezapomněla naplnit i ledničky. Jenom co se jukl se zavřenýma očima do ledničky, tak svůj úsměv roztáhl tak doširoka, až vypadal jako šíleně smutný klaun. Vytáhl marinované maso a na pokličce byl i návod, jak maso usmažit.

Díky ti za to.

Jenom co se dosmažil poslední steak, tak přišel na řadu Letjanský salát z Capricy a načervenalá Brumbosa, jejíž místo původu byl Aerelon.

Děkuji ti, Karo Thrace, za tak báječné jídlo!

Odněkad zezadu přistála flusna plná peří na polovičně neplešatou hlavu a Sam v podání Jiřího začal splašeně střílet kolem sebe.

„Si kretén nebo co?!,“ ječela Kara.
„Promiň, ty jsi ten poslední, koho bych tu čekal.“
„Jóó? A co teda má být to masné žrádlo v lednici, který si mi mimochodem šlohl? Ten návod tu byl pro mě.“
„Tak si můžeme rozdělit jídlo.“
„Dobrý nápad, dej mi tu větší půlku.“
Kara spokojeně přežvykovala.
„Sem slyšel, že hladový člověk je víc agresivní.“
„Jo, to máš pravdu, jinak bys po mě nestřílel.“
„Ale hergot už.“

Jiří začal strkat prstem do lžíce, kterou držela Kara a ta se tak nemohla dočkat dalšího vytouženého sousta.

„Máš přeci vlastní jídlo, ne?“
„Nejde mi o tohle jídlo, ale o to, jaktože jsi tu, když jsem tu za osm hodin nepotkal ani živou nohu?“
„Byla jsem celou dobu zapakovaná v kajutě.“
„Nevymýšlej si.“
„Vypadám snad jako lhář?“
„Všude jsou manuály a maso jsi rozhodně nemohla udělat v kajutě.“
„To říká ten, kdo to neviděl na vlastní oči. Co jsi byl pryč, tak jsem tu všude běhala.“
„Teď vážně, proč si mě poslala do minulosti?“
„Za to já nemůžu, dávala sem správný čas, ale ňák to nevyšlo, nevím proč.“
Jiří se mohl s vražedným pohledem jenom utrhnout.
„Nekoukej na mě jak hladovej a jez, nebo ti to vystydne.“
„Když jsme teda v minulosti, tak to je pořádný průser.“
„Nějak mi to nepřijde.“
„Ale mě jo, prakticky za rok by měla na Zemi vypuknout válka.“
„Úpřimně, co je nám do války na Zemi.“
„Můžeme jí zabránit.“
„To je sice hezké Same, ale na téhle lodi jsme tu jenom dva, nemáme šanci to nějak ovlivnit.“
„Stačí zabránit podpisu jedné smlouvy.“
„Tak až dojíme, tak mi řekneš ten svůj skvělý plán,“ utnula na chvíli jakékoliv povídání.

Může se to zdát v mnoha ohledech naivní, ale přišel jsem na to, že pokud se zbytečně nepatlám s detaily, tak ani moc neztrácím můzičku.
(To ještě neznamená, že se vykašlu na určité detaily.) :D
Za mě ale moc nepočítejte s tím, že bych to sem pravidelně přidával, spíš podle toho, kdy bude čas a chuť, a to může být za pár dní a nebo až za pár měsíců. :)

EDIT: Jinak je tady vzhled Raptora válečné verze, přesně, tak jak jsem si ho představoval.

Obrázek
Má povídka: BSG: Bohemiorum

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
OMG tohle je na mne moc...

Dalsi autor, co sa zahrava s dejinami a druhou svetovou...

Ale bola to pekna cast, ktora si ziada pokracovanie... :write:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

Wydra Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 259
Bydliště: Kobol
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Já jsem známý milovník alternativních linií. :D Pro mě tu Československo nebude bezvýznamný státeček. :D
Má povídka: BSG: Bohemiorum

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Ano! Dame pres drzku nemcum i sovetum a potom se vyporadame s temi zradnymi zabozrouty a anglicany... :palka: :palka: :palka:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Mrtvé povídky

cron