Červený trpaslík

Tak se dávejte vše co souvísí s tím to seriálem.
Začnu

LISTER: Mohli by tě vyléčit. Za tu dlouhou dobu věda určitě udělala pokroky.

RIMMER: Jo, vsadím se, že s léčbou smrti začali hned, jak jsme opustili Zemi. Ordinace jsou nejspíš narvané mrtvými. „Tak, pane Johnsone, tohle berte třikrát denně, brzy budete zase žít. Carol, další mrtvolu, prosím.“

LISTER: Ale mohli by!

RIMMER: Ano, Listere, mohli by, kdyby Země nevybuchla.

Tak jo 1) Varování Dave je kriminálník.

LISTER: A co je to paměťová sonda?

KRYTON: Počítač právě prohledal naši paměť kvůli nějakým důkazům kriminální činnosti.

LISTER: Co myslíš tou kriminální činností?

KRYTON: Já bych se tím netrápil. Je to jen běžný očistný postup.

LISTER: Jo, jo, ale když jsi řek` „kriminální činnost“, co jsi myslel tou kriminální činností? Jak jako kriminální?

RIMMER: Co to blábolíš, Listere?

LISTER: Jen mi definujte kriminální činnost, nic víc.

KRYTON: Představte si situaci, kdy někdo spáchá zločin a zatají ho před zákonem. A paměťová sonda ten zločin odhalí a podle toho tu osobu odsoudí.

LISTER: (S náznakem paniky) Proč jste mi tohle neřekli, než jsem si nazul ty eskortky?

RIMMER: (Výsměšně) Ále, Listy, Listy! Není to snad čistička splašků, co máš v kalhotách? Nebo se náš chlapeček bojí?

LISTER: Ale no tak, chlapi. Každej v životě udělal něco trochu nezákonnýho.

RIMMER: Já ne. Nevzal jsem ani parkovací lístek.

LISTER: A krucipísek!

KOCOUR: A cos proved?

LISTER: Nedovolenou sklizeň. Jako kluk jsem v Liverpoolu chodíval sklízet.

KRYTON: Ale ne, krást jablka, to je stěží zločin.

LISTER: Jenže s partou jsme sklízeli i auta.

RIMMER: A chytili tě?

LISTER: Jo, pokaždý. Byl jsem hloupej.

KRYTON: Pak se nebojte. Svůj trest jste si už odpykal.

LISTER: Ale vyváděl jsem i jiný věci, při kterejch mě nikdy nechytli.

RIMMER: Jako co?

LISTER: No, třeba tenkrát v tom hotelu...

KRYTON: Spousta lidí si z hotelu bere ručníky.

LISTER: Já vzal postel. Spustil jsem ji klukům na kladce. Pronajal jsem si byt a nebyl zařízenej.

RIMMER: To jsi šel jen tak do hotelu a ukradl postel?

LISTER: Ten pokoj jsem vybílil.

RIMMER: Jsi prachsprostý zloděj. Jak jsi jen mohl?

LISTER: Nechci se omlouvat, ale dělal to každej. Nebyl jsem dost silnej, abych šel proti proudu.

KOCOUR: Teď bych nechtěl být v tvých botách, kamaráde.

LISTER: Proč? Co myslíš, že se mi stane?

KRYTON: Ne, tím bych se netrápil. Jsem si jist, že je nebude zajímat menší přečin, jejž jste spáchal v pubertě před třemi miliony let.

2) To Jennie: Jsi si jistá, že se k Davovi hodíš?

RIMMER: Listy! Listy! Kochanská není ženská pro tebe. K tobě by se hodilo jméno „Tiffany“. Žena, co pije Campari se sodou a nosí kalhotky s dírou v rozkroku. Žena, co nosí bambulky na čepici. Ta, která jezdí „k móři“ místo „k moři“. A směje se jako poraněná myš právě vytažená z míchačky.

Já si nejsem jistá ničim

A někdy tak trochu postrádá vkusnost

RIMMER vstane a odchází se připojit k polnímu maršálovi a jeho přátelům. Znova se u stolu objeví jejich PRŮVODCE a servíruje kyblík s chlazeným šampaňským na stůl.
PRŮVODCE: Dom Perignon, ročník ´44. V půllitru, jak jste si přál.
LISTER: (Na pokraji blaha) Děkuju Vám.
LISTER pije šampaňské na ex, přičemž dobrou polovinu vylije na sebe a prázdnou sklenici si postaví na hlavu.

RIMMER: Listere, Listříčku, celé to napětí mezi námi je hloupé. Není k němu důvod. Ty jsi nervózní, já jsem nervózní, a přitom k tomu nemáme naprosto žádný důvod.

LISTER: (Leží na posteli se svým dortem a plechovkou piva) Já nejsem nervózní.

RIMMER: Jistě, že jsi nervózní, ty odporný záprdku! (Snaží se navodit klidnou mysl) Á, promiň, omlouvám se, omlouvám se, omlouvám se. Zdá se mi, že prostě není důvod, aby ses dřel jako kůň.

LISTER: Mně se to líbí.

RIMMER: Zmlkni! Skládat zkoušku a udělat ji dobře není vůbec nutné, rozumíš, Listere? Ty cigarety jsou v potrubí 22.

LISTER: (Ukazuje krabičku) Já vím.

RIMMER: Dobře, ten Kocour mě zradil. Ale to nevadí, jsem nadšen. (Nevypadá tak.) Ale přesto si myslím, že není nutné, abychom byli na kordy. Myslím, že jsme kamarádi a kolegové.

LISTER: Odkdy?

RIMMER: Ale, no tak, nešaškuj! Sranda, hlína, psina, bžunda, prča! To je Rimmsy a Listy!

LISTER: Kdy?

RIMMER: Milionkrát!

LISTER: Kdy!?!

RIMMER: (Pauza k přemýšlení) Á ... á, když se ti smekly bezpečnostní pásy a ty jsi spadl do nákladového prostoru? To jsme se přece nasmáli.

LISTER: Naštíp` jsem si páteř na třech místech.

RIMMER: Ano, ale bylo to k popukání! Smáli jsme se jak blázni!

LISTER: Ty ses smál. Já trávil šest tejdnů na kladce.

RIMMER: Jo, to je pravda! A zbytek léta jsi tady obcházel jako kroketová branka! Á, válel jsem se smíchy, až jsem skoro puknul, fakt že jo.

LISTER: Vo co ti vlastně jde, Rimmere?

RIMMER: (Začne přehánět) Jde mi o to, Listere, že po všem, co jsme si spolu užili, nesmíme dovolit něčemu tak nicotnému a hloupému, aby narušilo přátelství, které jsme pěstovali jako něžnou květinku plátek po plátku, a sledovali poupátko rozvíjet se v něco vzácného a vyjímečného.

LISTER: Dobře, dej mi Kochanskou.

RIMMER: Vyčichni, ty páchnoucí skunku! Nikdy bys mě znovu nezapnul!

LISTER: Jak že, Rimmsíku, mumíku, pupíku, můj nejdražší příteli?

Asi potřebuje převychovat

Ale někdy udělá i něco pěkného

Vcházejí KOCHANSKÁ a LISTER. Uprostřed místnosti je připravena plná vana s bublinkovou koupelí, polštářkem a skleničkou pití.

LISTER: Dneska přespíš v mojí kajutě. A já ve tvojí. Vyčistil jsem jednu starou retrovanu a napustil ji vodou.

KOCHANSKÁ: (Unešená) Úplně jsi mi vyrazil dech...

LISTER: Jo, a tohle jsem našel... na té opuštěné lodi.

Bere z postele krabici a dává ji KOCHANSKÉ.

LISTER: Schovával jsem ti to k narozkám. Je tam taky trochu make-upu.

KOCHANSKÁ otevře krabici a vyndá z ní červené šaty. Očividně se jí líbí. Vstupuje KRYTON s jejím scvrklým oblekem.

KRYTON: Nemůžu ji nikde najít. Už jsem prohledal celou loď!

Najednou si jí všimne a rychle schová sražené šaty za záda.

KRYTON: Éa, slečno, nevšimnul jsem si Vás.

LISTER: Chris bude spát dneska u mě, Krytone.

KRYTON: Ve Vaší kajutě?

LISTER: Jo, dá si pěkně horkou koupel.

KRYTON: Tady? Jen tak bez šatů?

LISTER: No, konvence to vyžaduje, tak asi jo.

Detailní záběr na KRYTONŮV úzkostí zkřivený obličej. Něco se mu zjeví v hlavě...



Nákladní dok

KRYTONOVA představa. Je tu KRYTON, LISTER a KOCHANSKÁ. LISTER je pěkně oblečen a drží kolem pasu KOCHANSKOU, jež má na sobě ony červené šaty od LISTERA. Oba se přehnaně usmívají.

LISTER: Krytone, spolu s Chris jsme si říkali, že bude pro všechny nejlíp, když půjdeš pryč.

KRYTON: Ale, pane...

LISTER: My dva máme v plánu začít žít zase spolu. Začalo to tu noc, co se koupala v mý kajutě.

KOCHANSKÁ: Tohle je dárek na rozloučenou...

LISTER mu ho podá.

KRYTON: To je na klíče?

LISTER: S vyrytým „C“.

KOCHANSKÁ: Jako „Cryton“.

KRYTON: Ale „Kryton“ se píše s „K“!

KOCHANSKÁ: Ale no tak, nevyváděj. Taky jsem ti sbalila všechny tvoje hlavy.

Podá mu je a LISTER mu pokyne, aby šel. KRYTON následován šťastným párem vstupuje ke vzduchovému uzávěru.

LISTER: Vždyť víš, jak to chodí. Čtvrtej zákon vesmíru. Jakmile žiješ se ženskou, tak se začne systematicky zbavovat tvejch kamarádů. Další je Kocour.

KOCHANSKÁ: Tomu už balím celé tři neděle!

LISTER: Chceme bejt pár, co pořádá spoustu večírků. A já už jsem dosáhnul věku, kdy bych chtěl nazout bačkory.

KOCHANSKÁ: Víš, my se za tebe trochu stydíme, protože máš legrační hlavu.

LISTER: A taky nejseš člověk, ale robot.

KOCHANSKÁ: Jo!

Oba se zašklebí a otřesou.

LISTER: (Všimne si někoho ve dveřích) Ahoj! Už jste tady! Pojďte dál!

Vstupují dva Gelfové.

KOCHANSKÁ: Jsme tak rádi, že jste přišli!

LISTER a KOCHANSKÁ políbí Gelfy na obě tváře a odcházejí. KRYTON tu zůstává smutně stát a dívá se za nimi.



Ubikace

KRYTONOVA představa se rozpustí. Jeho hlava úzkostlivě cuká.

KRYTON: Já... já viděl budoucnost! (Ukáže KOCHANSKÉ její sražený obleček) Bohužel, pan Lister Vám zničil uniformu, slečno.

LISTER: (Naštvaně) Dej to sem!

Popadne ji a hodí ji na postel.

KRYTON: Už máte jenom jednu.

KOCHANSKÁ: Vážně? To nevadí.

KRYTON: Vy se nezlobíte?

KOCHANSKÁ: Na to už nemám sílu... Chci se jenom vykoupat a trochu se vyspat.

KRYTON: (Uraženě) Dobře. Tak já tedy půjdu. Půjdu. Po všech těch letech odejdu!

LISTER: Není ti nic?

KRYTON: Je mi výborně, děkuju. Přívěšek s Céčkem! Neskutečné! Díky s velkým „eR“!

Odchází.

KOCHANSKÁ: Co ho tak žere?

LISTER: Nevím. Potom to zjistím.

KOCHANSKÁ: (Ukazuje na vanu) Za tohle děkuju. Opravdu mi to udělalo radost.

LISTER: Ále, maličkost.

KOCHANSKÁ: Takže dobrou.

LISTER: Dobrou. (Pauza) Takže já půjdu.

KOCHANSKÁ: Jo. Tak ráno.

LISTER: Jo, tak já... já jdu.

KOCHANSKÁ: Jo.

LISTER: Jo.

KOCHANSKÁ: Dobrou noc.

LISTER: Jo, dobrou, ale jestli by si chtěla něco umejt, záda nebo tak, zavolej. Budu tady za dvacet sekund.

KOCHANSKÁ: Dobře.

LISTER: Tak ahoj.

KOCHANSKÁ: Ahoj.

LISTER: Ahoj. Dobrou.

LISTER konečně odejde, ale vzápětí se začne kajuta třást a vypadne proud. LISTER rychle přiběhne zpátky.

KOCHANSKÁ: Co to bylo??

LISTER: Počkej. Mám tady někde baterku...

Bere svítilnu a jde do chodby.

To je moc dlouhý i tocelý přečtu až bude čas
Hej já chci taky šaty!

Někdy ti nějaký koupím.

Děkuju mockrát

Já vždy rád posložím dámě.

poslední slova před smrtí: Polévka Gazpacho

Ghet píše:

poslední slova před smrtí: Polévka Gazpacho

Rimmerova poslední slova

SG-1 Tillion píše:

Ghet píše:

poslední slova před smrtí: Polévka Gazpacho

Rimmerova poslední slova

JJ
jakto že je studená, dejte jí ohřát

A tady obhajoba Rimmera

Probíhá tu soudní proces. LISTER a KOCOUR přihlížejí. RIMMER stojí v uniformě na místě obžalovaných. KRYTON oslovuje soudní dvůr.

KRYTON: Paměťová sonda slouží k tomu, aby odhalovala vinu. Avšak v případě Arnolda Jidáše Rimmera se zjištěná vina nevztahuje k žádnému zločinu. Na lodi zastával funkci malé či nulové důležitosti. Byl řadový letecký mechanik, nula, nicka, chrchel plovoucí v toaletní míse života.

Záběr na RIMMERA, který si není jistý, jak na to má reagovat.

KRYTON: Nicméně se nedokázal smířit s životem věčného outsidera. Jeho trapně naduté ego by to nedovolilo. Je jako strážný u hlavní brány, který sám sebe považuje za hlavu společnosti. Takže když nukleární nehoda vyhladila posádku, Arnold Rimmer přijal vinu. Byla to jeho loď: tudíž jeho chyba. Slavný soude! Vidíte tady muže. Muže, který skládal a propadl u důstojnických astronavigačních zkoušek nejméně třicetkrát. Tento nešťastník, tento hlupáček, tato parodie na muže...

RIMMER: (Koutkem úst) Krytone, to jsi přehnal, na to nikdy neskočí.

KRYTON: (Potichu) Věřte mi. Případ závisí na tom, že dokážu, že jste blb.

RIMMER: (Rezignovaně) Pochopil jsem.

KRYTON: (Nahlas) Předvolávám prvního svědka!

Zvedne se LISTER, který má navlečenou děsnou, křiklavou kravatu.

KRYTON: Jméno?

LISTER: Dave Lister!

KRYTON: Zaměstnání?

LISTER: (Přemýšlí a pak pokrčí rameny) Ea, poskok!

KRYTON: Popsal byste obžalovaného jako přítele?

KOCOUR: (Zavolá) Odvolej se na pětku!

KRYTON: Tak odpovězte prosím na otázku. Nezapomeňte, že jste pod mozkografem! Popsal byste obžalovaného jako přítele?

LISTER: Ne, já bych ho popsal jako mizeru.

KRYTON: Koho považujete za osobu, jež o něm smýšlí nejlépe?

LISTER: (Uvažuje a pak odpoví popravdě) Sebe.

KRYTON: A nikdo jiný s ním nesdílel důvěrné okamžiky?

LISTER: Jenom jedna, ale tu propíchnul.

RIMMER: (Jehož pohár trpělivosti přetekl) Námitka!

SPRAVEDLNOST: Zamítá se.

KRYTON: Takže byste ho nepopsal jako společenského tvora.

LISTER: Ne. Stranil se víc, než Rudolf Hess. Byl naprosto oddanej kariéře. Měl na starosti údržbářský práce a to mu zabralo veškerej čas.

KRYTON: A co tedy tvořilo hlavní náplň jeho práce?

LISTER: Měli jsme spoustu důležitý práce, ale hlavně jsme zodpovídali za to, aby v lodních automatech nedošel příděl křupavých tyčinek.

KRYTON: Dovedete si představit situaci, při níž by nedostatek čokoládových tyčinek s medovou náplní, způsobil smrtící radioaktivní únik?

LISTER: Ne, to stoprocentně ne.

KRYTON: Můžete se posadit. (Otočí se) A nyní položím jednu klíčovou otázku: Připustil by Vesmírný sbor, aby tento muž (Ukáže na RIMMERA) získal pravomoci, při nichž by mohl ohrozit celou posádku? Člověk tak bezvýznamný a omezený, který je schopen po večerech našívat jmenovky na svoje kondomy z lodních přídělů. Člověk tak strašlivě hloupý...

RIMMER: Námitka!

SPRAVEDLNOST: Zamítá se.

KRYTON: Člověk tak strašlivě hloupý, že má námitky i proti svému obhájci. A také strašně se naparující prcek...

RIMMER: Námitka!

SPRAVEDLNOST: Zamítá se.

KRYTON: Neschopný opravář automatů s napoleonským komplexem, který vzbuzuje u členů posádky tolik úcty jako papoušek Dlouhého Johna Silvera...

RIMMER: Námitka!

SPRAVEDLNOST: Vznesete-li ještě jednu námitku proti obhájci, pane Rimmere, dopustíte se urážky soudu.

KRYTON: Kdo by dovolil tomu muži, této karikatuře muže, jež by nepřelstila ani čajový pytlík, aby získala postavení, z něhož by mohla ohrozit posádku? Kdo? Jedině tak jogurt. Tento muž není vinen úkladnou vraždou. Je vinen jedině tím, že je Arnold J. Rimmer. To je jeho zločin a zároveň i jeho trest. Obhajoba skončila.

KRYTON si stoupne vedle RIMMERA s pohledem upřeným dopředu. RIMMER ho pokradmu pozoruje, nejistý, co si o tom má myslet.

SPRAVEDLNOST: Obžalovaný, slyšte rozsudek.

RIMMER se postaví do pozoru.

SPRAVEDLNOST: Vzhledem k výmluvné řeči Vašeho obhájce a množství důkazního materiálu, který předložil na počítačové kartě, tento soud připouští, že ve Vašem případě není paměťová sonda přiměřenou metodou, jež by zjistila vinu. Není možné, abyste spáchal zločiny, ze nichž se obviňujete, a proto můžete svobodně odejít.

RIMMER: Námitka!

KRYTON: Pane, proti čemu namítáte teď?

RIMMER: Žádám omluvu.

Ještě, že jsem si vzal hnědý bezpečnostní trenky.

Konečně dojdou do Kosmika a Lister zajistí dveře a odloží čepici. "A sme v suchu. Sem se ten neřád nedostane. A stačilo se jen trochu soustředit."
"Kdy budeme moct startovat?" obrátí se Rimmer na Krytona. "Nečekal bych na Listerovy příbuzné, až si sem přijdou pro svatební dar."
"Potrvá asi hodinu, než se povede generátor zprovoznit. Ale navrhuji, abychom odstartovali okamžitě a jeli na pohotovostní rezervu."
"Co když nebude fungovat?"
"Tak se nám pan Lister s Kocourem udusí."
"Ten plán nemá chybu!" nadchne se Rimmer.

Rozpačitý Lister, stále vyhlížející jako Rumcajs, narazí ve střední části Kosmika na Krytona. "Á! Vítejte mezi námi, pane. Jak se cítíte?" zdraví ho android.
"Dost blbě," přiznává Lister. "Sem jako praštěnej. Kde to vlastně jsme?"
Kryton se mezi řečí zabývá lisováním odpadků. "Máte lehkou amnézii. To je zcela běžné po dlouhém období spánku. To víte, prospal jste víc jak dvě stě let."
"Dvě stě let?!"
"Cloumal jsem s Vámi už na jaře, ale Vy jste trval na dalších třech měsících…"

LISTER: Zase to byly psirény?

RIMMER: Ovšem. Je to prosté jako bulharská striptérka.

KOCOUR: (Přiběhne z kokpitu) Něco se řítí přímo na nás.

LISTER: Co to je?

KOCOUR: Jak se říká těm obřím meteoritům, co jsou v plamenech?

LISTER: Obří ohnivé meteority?

KOCOUR: To je ono!



Vesmír

Obří hořící meteorit letí vesmírem přímo na Kosmika.



Kokpit

Všichni zaujmou své pozice.

KRYTON: Mám nabít odpadkové dělo, pane?

LISTER: Nic mu to neudělá.

RIMMER: Změníme kurs.

KRYTON se obrací k navicompu.

KOCOUR: Zapínám forsáž!

KRYTON: Počkat! Na radaru nic není.

RIMMER: Jak to?

KRYTON: Asi jde o další přelud.

LISTER: Psirény?

KRYTON: Hm, Kocoure, zaznamenal jste nějakou vůni?

KOCOUR: Nevěděl jsem, že tam maj freeshop.

KRYTON: Cítíte něco?

KOCOUR: Ne.

KRYTON: Navrhuji držet současný kurz. Ta ohnivá koule neexistuje.

RIMMER: Nepleteš se?

KRYTON: Pane, vsadím svou dobrou pověst.

RIMMER: Krytone, ty nemáš dobrou pověst.

KRYTON: Ne, ale doufám, že ji během této akce získám.

LISTER: Řítí se na nás! Je pozdě na útěk!!!!!!!

Všichni se přikrčí, jenom KRYTON zůstane stát zpříma.

KRYTON: Klid, pánové. Jste v bezpečí.



Vesmír

Ohnivý meteorit letí směrem ke Kosmiku ... a neškodně jím proletí.



Kokpit

Kabina se na okamžik zalije oranžovým žárem a pak se vše vrátí do normálního stavu.

KRYTON: Áááá! Samožerský režim. No, jen těžko vás mohu zachraňovat celý den.

KRYTON si vykračuje ven.

KRYTON: Radši se dám do toho žehlení. Hahaha.

LISTER ho následuje.

KOCOUR: (Čichá kolem sebe) Vidím tu další. (K RIMMEROVI) Zavolej Krytona, ten ví, jak na to.

RIMMER: Jsem schopen vypořádat se s tím obřím ohnivým meteoritem sám, tak neměj péči, čichoune. K čemu je nám pomoc domáckého androida s hlavou jako zmutovaný mořský zajíc?

KOCOUR: No jo, zklidni hormony. Tak co budem dělat?

RIMMER: Na radaru nic není. Je to přelud. Nebudem dělat nic.

LISTER a KRYTON se vrací.

LISTER: Pánové, co se děje? Teplota v kabině stoupá.

RIMMER: Zase psirény. Je to další přelud. Víme, co dělat.

KRYTON: Co když je ohnivá koule skutečná a obraz na radaru přelud?

RIMMER: Pánové, klid. Nic nám nehrozí.

Všichni se přikrčí, až na RIMMERA, který stojí zpříma.



Vesmír

Ohnivý meteorit letí směrem ke Kosmiku ... a narazí do něj.

HOLLY: Jak se vede, chlapci?

LISTER: Hele, zmizni!

HOLLY: Teď nevim, co jsem vám to chtěl říct.

RIMMER: Takže to asi nebylo tak důležité.

Náhle se loď velkým nárazem otřese. Všichni a všechno popadá, včetně LISTERA z palandy.

HOLLY: To je ono, ano. Pozor, do lodi narazí meteor. Já věděl, že mi to dojde.

KOCOUR: Díky za varování!

HOLLY: Omlouvám se, ale mám toho moc.

LISTER: Copak je to s tebou, Holly?

RIMMER: Už na něj leze počítačová senilita.

LISTER: Poškodilo se něco?

HOLLY: Nevím, poškodilo to přístroj na hlášení škod.

LISTER: A kde to narazilo?

HOLLY: Těžko říct, monitory nefungují. Někde kolem … 501. podlaží.

RIMMER: Jsi tak užitečný, jako automat na kondomy ve Vatikánu.

2 kousky

LISTER:Hele, co tam všichni blbnou kolem tý obrovský pizzy.

KRYŤÁK: To není obrovská pizza pane.

LISTER: Má průměr přes dva metry, to je ti málo. Kam's chodil. Do italský obludárie???

KRYTON: Ne, to nejhorší je, že stroj času se kousnul.

RIMMER: Ukaž mi ho! (RIMMER si vezme a prohlíží stroj času) Není to tím, že se prostorové obvody aretovaly na kalibraci transpondéru a došlo k tachyonovému výboji, jenž zničil časovou matrici?

KRYTON: Ne, pane. Prostě jsem do toho moc třískal.

Pohled na Červeného trpaslíka letícího vesmírem.

RIMMER: (Hlas) Po intenzivním zkoumání, čárka, značek na mimozemském tělese, čárka, je jisté, čárka, že máme, čárka, co dočinění, čárka, s bytostmi nevídaného intelektu, dvojtečka…

HOLLY: To je dobře. Protože by ti mohli pomoci s interpunkcí.

RIMMER: Sklapni!



Ubikace

LISTER chrápe na své horní posteli, RIMMER sedí na své dolní.

RIMMER: Světlo!

Rozsvítí se světlo.

RIMMER: Listere, jsi vzhůru? Listere? Listere!? (Vstane a zařve LISTEROVI do ucha) Listere!!!!!

LISTER se bleskově zvedne.

RIMMER: Listere, jsi vzhůru?

LISTER: Jo, jo.

RIMMER: Jo, taky jsem nemoh` usnout. To je tím vzrušením!

LISTER: Jakým vzrušením?

RIMMER: Z těch mimozemšťanů!

LISTER: Rimmere, je to smetí.

RIMMER: Jen se posmívej. To už tu bylo. Vysmívali se Galileovi. Smáli se Edisonovi. Taky Kolumbovi.

LISTER: Kdo je Kolumbus?

RIMMER: Trhan v pláštěnce, co objevil Ameriku.

LISTER: Kde jsi vzal, že mimozemšťani existujou?

RIMMER: Musejí existovat! Je tolik věcí, které jsou tak záhadné. Tolik věcí, pro které nemáme vysvětlení.

LISTER: Jako, mm, proč si inteligentní lidi kupujou hot-dogy do kina? To myslíš takový záhady?

RIMMER: Ne, Listere, myslím třeba pyramidy. Jak mohli přemístit ty masivní kamenné kvádry bez pomoci moderní techniky?

LISTER: Měli masivní biče, Rimmere. Masivní biče.

RIMMER: No tak dobře a Bermudský trojúhelník? Vysvětli mi to, když jsi takový vševěd.

LISTER: Jo, to máš pravdu. To je opravdu podivný. Jak mohl bejt z týhle písničky takovej hit? To je mi fakt záhada.

RIMMER: Proč se vůbec namáhám? Spíš bych se domluvil s přejetým ježkem. Ty se nikdy nezamyslíš nad tím, proč jsme tady? Jaký vyšší smysl to má?

LISTER: Proč z toho děláš takovou vědu? Třeba za to všechno můžou lidi sami nebo pozemský nemoci. Lidi maj takový choroby jako jsou zarděnky nebo opar na rtu, že jo? A proto se ostatní planety od nás držejí dál. Říkaj: „Od Země radši dál! Jsou na ní lidský bytosti a jsou nakažlivý!“

RIMMER: Tím chceš říct, že jsi intergalaktický hnisavý vřed? Konečně se v něčem shodneme.

LISTER: A v co teda věříš? Věříš třeba v Boha?

RIMMER: Tss, v Boha? Ovšem, že ne. To je absurdní nápad! Já věřím v mimozemšťany.

LISTER: Jasně, chápu. Konečně rozumný slovo.

RIMMER: V mimozemšťany s technikou o tolik vyspělejší než naše, že si to ani ve snu neumíme představit.

LISTER: No, to není tak těžký. Nemáme technologii ani na to, abysme vyrobili tupé, který by nebylo směšný.

RIMMER: Ve tvory z vesmíru, co mi dají opravdové tělo.

LISTER: Úúúú, už se třesu, až tě ráno uvidim, jak se tváříš, fakticky.

RIMMER: A já se těším na tebe. Až se vynoří z té nádrže půvabná mimozemšťanka s dlouhými zelenými vlasy a šesti ňadry.

LISTER: Se šesti ňadry?! Představ si, že spíš se ženskou se šesti prsama!

RIMMER: Představ si, že spíš se ženou! (Když si uvědomí, že promluvil nahlas, podívá se vystrašeně na LISTERA)

kdo z vás neviděl SMEG epizody tak byl brutálně ochuzen - jsou to dva díly myslím že se to přesně jmenuje smeg outs, smeg ups a can't smeg won't smeg - je to sestřih nepovedených scén, dialogů, impovizací a dalšího... prostě super!!!

jo a dnesšní díl pokud se nemýlím je polymorf - můj oblíbený...

hláška: servi ze mě ty trenky krytone stáhni mi je servi mi je servi je ze mě... nemá prostě chybu

LISTER spí na lůžku.

KOCOUR: Není mu nic?
RIMMER: Pokud to můžeme posoudit, tak ne.
KOCOUR: A kde je ta potvora?
RIMMER: Změnila se ve slizkou uslintanou stvůru a vypálila dolů po chodbě.
KOCOUR: Co to je? Nějaký mimozemšťan?
HOLLY: Ne, je ze Země - podle jeho profilu DNA ho stvořil člověk. Je to genetický experiment, který se nevyvedl.
KRYTON: Hmm, asi to byl pokus stvořit univerzálního válečníka. Mutanta, který mění podobu aby splynul s terénem a oklamal nepřátele.
KOCOUR: A co se zvrtlo?
KRYTON: (Dramaticky) Je šílený!
HOLLY: Živí se negativními emocemi: strachem, vztekem, pocitem viny, mindráky… Vysává je ze své kořisti.
KRYTON: Hmm, je to takový emocionální upír. Mění podobu, aby vyprovokoval negativní emoci. Kupříkladu Listera přivedl až na samotnou hranici strachu, a pak ten strach vycucal!
RIMMER: Takže Lister teď neví, co je to strach?
KRYTON: Přesně tak.
RIMMER: Tak co budem dělat?
LISTER: (Procitne a sedne si) Navrhuju vlítnout na něj a sejmout ho!
RIMMER: Listere, jsi nemocný, uklidni se. Nech to radši na nás.
LISTER: Skoro jsem ho dostal v naší kajutě, ale viděli jste sami, zaskočil mě.
RIMMER: Ano, stal se z něj dva a půl metru vysoký, nelítostný, hnusný zabiják.
LISTER: Co jste tak podělaný? Dáme mu přes držku! Hezky kolenem do koulí a zhebne jako nikdo jinej!
RIMMER: Určitě k tomu přihlédneme při budování strategie.
LISTER: Vyrvu mu průdušnici a umlátím ho k smrti tim koncem, kde jsou mandle!
RIMMER: Ano, ano, výborný nápad...
LISTER: Narvu mu pazouru do tlamy tak hluboko, že vytáhnu cedulku na jeho spoďárech!
RIMMER: Ano, ano... (Naléhavě) Krytone!

to scream: okduk ty citace bereš?