Kde to je?

Měl by to být Radhošť

Páni,... já to teda asi uhádnul leč počkejme na slovo autorovo...

[LAZYjohn]

Správně, je to Radhošť.

Tak v tom případě dávám novou fotku... a zároveň první indicii...

"Tak už nejsme ani na Moravě ani ve Slezsku..."



Takže zatím hádejte, pozdějc přidám další nápovědy...

no ... Karlův most to rozhodně neni

Další nápověda:

jižní Čechy

Most přes lužnici "BECHYŇSKÁ DUHA"

Vítězem se stává..... ano chvilka napětí... ano správně Asi bych měl dávat těžší nápovědy...jaks to uhodnul??? Snažil jsem se vybrat z fotek takovou nejmíň duhovitou

Bechyně dosáhla na počátku našeho století železničního spojení s Táborem, ale dráha končí na levém břehu Lužnice. Od dvacátých let se stále naléhavěji projevuje potřeba nového spojení obou břehů řeky, když starý železný most v Zářečí s dvoumetrovou jízdní dráhou a nosností do 30 q již nevyhovoval vzrůstající potřebě dopravy a průmyslu. Okresní správní komise v Bechyni uvažovala již od r. 1922 o způsobu řešení nového mostu a došla k přesvědčení postavit nový most ve výši obou rovin mezi železničním nádražím a městem, v nejužším místě údolí Lužnice. A tak bylo 11. září 1924 zadáno ing. dr. Ed. Viktorovi vypracování detailního projektu mostu s prodloužením elektrické dráhy přes nový most do města. V době prvních prací pro tuto stavbu, zejména získání 50 % státní subvence, byl předsedou Okresní správní komise v Bechyni A. Kovář, který v této stavbě spatřoval nejlepší výraz bechyňské samosprávy. Dalšími členy Okresní správní komise v Bechyni byli: F. Marek, M. Vojta, F. Kirian, J. Dlouhý, J. Studenovský, M. Bílek, K. Plaňanský. Ministerstvo veřejných prací zadalo stavbu podle projektu Ed. Viktory dne 15.11.1925 firmě Hlava a dr. Kratochvíl. Stavebníkem se stala Okresní správní komise, hlavní dozor na stavbě měl rada ministerstva veřejných prací ing. K. Šiška. Provedení navrhované stavby se stalo příležitostí ukázat vyspělost a dovednost českých techniků a řemeslníků. O urychlení stavby se zasloužili ministerský rada ing. dr. V. Janák, přednosta mostního oddělení ministerstva železnic ing. Laušer a ministerský rada ministerstva financí J. Jakš.

Na stavbě bylo zaměstnáno na 400 osob, z toho 14 montérů a strojníků, 17 kovářů a zámečníků, 56 tesařů a kolářů, 30 betonářů a zedníků, zbytek tvořili ostatní dělníci různých oborů. Dodnes budí úžas rychlý a plynulý postup stavby. Stavba byla zadána koncem roku 1925. S přípravnými pracemi bylo započato v květnu 1926, obloukové pasy byly i se ztužidly vybetonovány do začátku prosince 1926, ostatní betonářské práce byly zhruba provedeny do konce roku 1927 a stavba byla dokončena v létě r. 1928. Most byl slavnostně otevřen 28. října 1928 k 10. výročí samostatnosti republiky. Současně se stavbou mostu byla prodloužena železniční trať do nového nádraží ve městě a postavena příjezdní silnice přes nový most až k opařanské silnici v Bechyni.

Ke stavbě bylo zapotřebí 2.200 m3 dřeva pro skruže a bednění, 2.500 tun cementu a 500 tun železa. Pro beton byl použit písek z Lužnice a štěrk z nedalekého kamenolomu Čermák. V průběhu celé stavby nepřišel nikdo o život a nedošlo ani k žádnému většímu úrazu.

Rozměry mostu:
Most sestává z hlavního obloukového pole a z postranních viaduktů. Hlavní pole je překlenuto dvěma obloukovými pasy, spojenými ztužidly. Rozpětí oblouku je 90 m, vzepětí 38 m. Vzdálenost obloukových pasů ve vrcholu je 6 m, v pase 8,25 m. Rozpětí přilehlých viaduktových polí je 13,50 m, nejvyšší výška sloupů je 28 m. Mostní konstrukce je železobetonová. Výška mostu od hladiny řeky je 50 m, celková délka mostu je 203,38 m. Na celkových nákladech stavby 5.000.000 Kč se podílel stát 50 %, země 20 % a město 30 %.

V roce 1983 uspořádalo městské muzeum v Bechyni výstavu o stavbě bechyňského mostu a řadou fotografických a dobových dokumentů seznámilo veřejnost s tímto, na svou dobu, pozoruhodným dílem. Městský úřad Bechyně vlastní dokumentární 32 mm film o stavbě bechyňského mostu. Smělý oblouk mostu přes hluboké údolí Lužnice si časem vysloužil název BECHYŇSKÁ DUHA.

Víc fotek zde:

Kód: Vybrat vše

http://www.panoramio.com/photo/13946811

btw. dáváš novou fotku henzis...

Seznam.cz (most jižní čechy - obrázky)

A jsme opět na moravě.

Beskydy ? Frýdecko ?

Jsou to beskydy a je to přirodní rezervace.

Národní přírodní rezervace Mionší ???
Můj TIP.

špatný tip.

V tom případě je to přírodní rezervace SMRK.

Ne není.
Rezervace se rozkládá ve více okresech.

Tak tady to jsem úplně mimo...

Chtělo by to další nápovědu

Rezervace se rozkládá ve více krajích a v jednom z nich je jeden vrchol největší v tomto kraji.

ČERTŮV MLÍN, zlínsky kraj, Národní přírodní rezervace Kněhyně , teda doufam

Je to tvoje. Přírodní rezervace Kněhyně:

Základní údaje: Území zaujímá vrchol a přilehlé prudké svahy Kněhyně (1257 m) a nehlubokým sedlem oddělený masív Čertova mlýna (1206 m, nejvyšší vrchol Zlínského kraje) s hojným výskytem skalních výchozů a pseudokrasových jevů. Nachází se v nadmořské výšce 940 - 1257 m v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Čeladná, okres Frýdek-Místek a Prostřední Bečva, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v r. 1989, celková výměra 195,02 ha (142,88 ha v okrese Frýdek-Místek a 52,11 ha v okrese Vsetín). Evidenční kód ÚSOP: 1138. Národní přírodní rezervace Kněhyně-Čertův mlýn je svou rozlohou doposud největší rezervací v CHKO Beskydy.

Předmět ochrany: Jedinečný zbytek přirozených lesních porostů s bohatou škálou lesních typů v exponovaných polohách s typickou faunou, flórou a pseudokrasovými jevy.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky, převážně godulského souvrství s převahou odolných pískovců nad jílovci. Pro vrcholové oblasti Beskyd je charakteristické hlubinné ploužení, které porušuje horninový masív a dochází k rozvolnění vrcholových poloh vysokých hřbetů. Vznikají zde rozsáhlé skalní sesuvy, na jejichž odlučné plochy jsou vázány rozsedlinové pseudokrasové jeskyně a propasti. Na obou vrcholech jsou věnce skalisek, západní svah Čertova mlýna a východní svah Kněhyně jsou postiženy starými sesuvy a rozeklaním skalních bloků s četnými tvary pseudokrasu. Rozekláno je rovněž temeno Čertova mlýna. Na prudkých svazích je patrná silná fluviální modelace, zvláště v pramenných kotlech Bystrého, Magurky a Kněhyně. Svahy jsou překryty balvanitým pláštěm, především amfiteátr Bystrého potoka nabývá charakter kamenného moře. Strže zdrojnic tvaru V jsou vyplněny hrubým balvanitým materiálem. Půdním typem jsou mělké skeletovité horské podzoly.

Pseudokrasové jevy: Na Čertově mlýně se nachází celkem 5 známých pseudokrasových jeskyní o délce od 5 do 74 m, četné skalní výchozy a útvary. Na jihovýchodních svazích je reliéf členěn v sérii několika podélných prohlubní, které probíhají souběžně se svahem. Nejvýraznější z těchto rozsedlin je asi 100 m dlouhá a vybíhá od vrcholu Čertova mlýna jižním směrem, na jižním konci se nachází zajímavý skalní útvar zvaný Čertův stůl. Asi 150 m jjz od vrcholu se nachází nejdelší (74 m) a zároveň nejhlubší (30 m) jeskyně Čertova díra. Jeskyně je výrazně vertikální, vytvořena na jediné tektonické poruše se dvěma vchody. Jeskyně Vasko je 30 m dlouhá a má také dva vstupy. Menší jeskyně Čertův mlýn I až III jsou rozsedlinového a suťového původu.

Tak já pro změnu dám nákou zříceninu.

potštejn

kua ja mám pech, je to on. Jaks ho poznal xD

1. jsem tam někdy už byl, ale na název jsem si nemohl vzpomenout a za
2. je to napsané v adrese

A protože se mi tahle hra líbí, tak postnu i jednu svoji fotečku



1. nápověda ... Je to foceno z mého pokojíčku

2. je to napsané v adrese

Tak to mě rozsekalo

Tvůj pokojík? Takže někde v Praze, co?