Halajda má první bod
Je to opravdu Bořeň
Bořeň (německy Borschen) je skalnatý vrch (tzv. skalní suk), nachází se jižně od Bíliny v Českém středohoří. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Bíliny, ve spodní části je částečně zarostlý lesem. Vrchol se nachází ve výšce 539 m. Tvoří výraznou dominantu jak pro město Bílina tak i pro celé České středohoří, díky své charakteristické siluetě je velmi dobře viditelný i z mnoha dosti vzdálených míst (kupř. ze Žatce).
Obsah
Geologie
Bořeň je největší povrchový znělcový (fonolitový) útvar ve střední Evropě. V třetihorách byla při sopečné činnosti nadzvednuta podložní rula a do vrstev druhohorních křídových slínovců se vklínil mohutný útvar fonolitu. Ve čtvrtohorách byl fonolit erozí vypreparován a vytvořil unikátní kupu.
Fonolit má monumentální sloupcovitou odlučnost s až 100 m vysokými skalními stěnami. Mrazovým zvětráváním vznikly skalní jehly, věže, sloupy, puklinové jeskyně a další útvary. Svahy pokrývají kamenohlinité sutě a suťová pole.
Ochrana přírody
Na Bořeni byla zřízena národní přírodní rezervace, vyhlášena roku 1977. Rozloha chráněného území činí 23,24 ha. Rezervací vede naučná stezka z Bíliny až na vrchol, odkud se otevírá kruhový rozhled na všechny strany. Na skalnatých svazích roste řada chráněných rostlin a sídlí zde chráněný výr velký (Bubo Bubo). Bylo zde zjištěno kromě běžných druhů ptáků také 22 zvláště chráněných. Také se tu vyskytuje ropucha zelená a užovka hladká.
vrch Bořeň má při pohledu od severozápadu charakteristickou siluetu ležícího lva
Z rostlin se zde vyskytuje např. tařice skalní, hvězdice alpínská, kosatec bezlistý, lomikámen trsnatý, koniklec luční český, hvozdík sivý, prvosenka jarní, lýkovec jedovatý. Na protějších jižních stráních vrchu Kaňkova roste hlaváček jarní.
Horolezectví
Horolezec vystupující hřebenovkou Biskupské stolice
Z horolezeckého hlediska je Bořeň jednou z nejvýznamnějších nepískovcových oblastí v České republice. Znělcová skála je ve většině sektorů pevná a nabízí rozmanité možnosti stěnového, spárového i komínového lezení. Vysoké stěny, zvláště na severu, poskytují možnosti vícedélkových výstupů horského charakteru.
První horolezecká činnost na Bořeni začala na počátku 20. století, podrobnější informace se však nezachovaly. První známá jména prvovýstupců jsou jména Gregor (Řehoř) a Berthold z Alpského klubu ze Žatce, podle kterých jsou nazvány např. skalní útvary Bertholdův prst a Řehořův komín. V současnosti na Bořeni existuje přibližně čtyři sta cest všech obtížností.
Halajda: Teď můžeš dát něco na uhopdnutí ty
Nebo mám pokračovat já?