Technologie z Destiny i v dalších antických lodích.....

Štíty Destiny, když je nabitá, jedou na 100%, zaprvé Rush v raketoplánu říkal, že jedou na max. a o nějakém zesílení nemůže být řeč, neb na to nebyly stavěné. A za druhé, by s nedostatečným štítem měla problémy jak v FTL, tak při nabíjení.

Když, se Destiny nabíjela jak si všichni mysleli, že pojdou tak štít měla po celou dobu, co byla u hvězdy, Rush to mumlal docela jasně. Ale pokud by byl v blízkosti pulsar, tak bych asi na "pozorovačku" nešel.

Ten trup nemusí vydržet ve hvězdě nic, nato má Destiny štít a bez něj se jí ve hvězdě nelíbí.

j ,ale jak nám la ukázala štít nedokáže pohltit celé záření(radiaci) . Logicky to tedy pak musí být trup a nebo se měli všichni v té hvězdě uškvařit jak ten típek z la

No to jó, ale u pulsaru, jehož radiace může být i 100k krát silnější než u hvězdy. Prostě Destiny je stavěná nabírat šťávu v normálních hvězdách třeba G, F, M, ale na pulsary není stavěná a její štít nepohltí radiaci zcela. Jelikož, ale posádka Destiny zatím žije, tak zbytek musí zachytit trup lodi a jeho materál teda bude pěkně hustej.

No, tak první věc co mě napadá, že celý plášť lodi, kostra i interiér by mohla být vyrobena z té slitiny trinia, naquadahu a uhlíku. A to celé pokryté pláty z naquadahu a celé uzavřené ještě jednou vrstvou opět ze slitiny naqudahu, trinia a uhlíku. Naquadah je enormě těžký mnohem víc než Uran nebo Plutonium. Ale to by mělo dost nepříjemný důsledky. Ta hmotnost musí být kůli naquadahu ohromná.

Inpernak píše:

Ultramarine - nemáš nějaký počteníčko na téma těch reálných laser zbraní - mě docela zajímá

Kód: Vybrat vše

http://www.blisty.cz/art/41863.html

Tak na začátek, bych doporučoval asi tohle .

Ultramarinus: Snad nevadí, že jsem tě předběh.

Inpernak píše:

Ultramarine - nemáš nějaký počteníčko na téma těch reálných laser zbraní - mě docela zajímá

Tak už jsem to dodělal a čas teď mám. Následuje tedy OT O skutečných dnes existujících laserových zbraních.

Dnes je v různých stádiích vývoje a zavedení do výzbroje několik tipů "zbraňových" laserů, kdy je cíl ničen koncentrací energie vysílané v podobě laserového paprsku. Jeden z nejzajímavějších (a možná nejdále ve vývoji) - jedno letadlo už je majetkem USAF - je ABL - AirBorne Laser - Lejzr ve vzduchu.


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/Airbornelaserturret.jpg

video v akci:
http://www.youtube.com/watch?v=6w-ql8msl0U&feature=player_embedded

Je to zajímavá kraksna, která dokáže sejmout cokoliv v přímém dohledu (v podstatě nemá mezní dostřel, ačkoliv jej atmosféra částečně oslabuje), včetně družic co létají "nad" ní. čím tlustší pancíř musí propálit, tím víc pracovní hmoty na výstřel potřebuje - je to tedy z hlediska munice trochu podobné plamenometu - krátkým zášlehem zničíš méně odolné cíle a na více odolné musíš střílet déle.

Vzhledem k tomu, že ABL laser (ten v tom boingu) stojí (pokud VUBEC nepočítáme cenu výzkumu) něco kolem osmi, nebo devíti set milionů dolarů (jak se dá dočíst ve výroční zprávě kongresu USA: http://www.fas.org/sgp/crs/weapons/RL32123.pdf) tak to celkem vysvětluje proč si jich teď v krizi nepořídili amíci víc.

Odkaz na informace o ABL - laseru v boingu (v Aj): http://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_YAL-1

Lasery na vozidlech už jsou (nebo jsou VELMI blízko). Slouží k bodové obraně před dělostřeleckou a minometnou municí. Jmenuje se to ("náklaďáková" verze) - THEL, nebo M-THEL (m=mobilní). Dočteš se tady: http://en.wikipedia.org/wiki/Tactical_High_Energy_Laser
video Thelu v akci (občas se neudrželi a přimalovali tam paprsek, nebo použili termální zobrazení, kterým je (narozdíl od normálního pohledu) viditelný.
http://www.youtube.com/watch?v=nVxZ9IHTH2E&feature=related

nebo (o laseru připojeném na protivzdušné verzi auta "hummer" tady:
http://www.engadget.com/2007/11/14/pictures-of-boeings-humvee-mounted-laser-avenger/ Ještě odkaz na stránku, na které je video zkušebního odpálení dělostřeleckého (minometného?) náboje na dálku laserem:
http://gizmodo.com/5454791/video-of-humvee+mounted-laser-avenger-killing-bombs

Stejně tak se testuje i námořní laserová výzbroj pro bodovou obranu - používá se pro ní především už existujících senzorů a systémů protivzdušné obrany Phalanx, jenom je místo rotačního kanónu vyzbrojena laserovým dělem:
http://www.engadget.com/2010/06/01/navy-successfully-tests-laser-equipped-robot-freaks-us-out-in-t/

Vyjímečně česky informace o laseru, aneb o čem se to vlastně bavíme: http://cs.wikipedia.org/wiki/Laser

Pak jsou také dnes používány ruční, tzv. nesmrtící lasery, jejichž účelem je oslepení zraku lidí, nebo senzorů na zařízení:

http://blog.dianahsieh.com/2005/11/set-your-phasr-on-stun.html

Skutečnost, že laserové zbraně Thelu a ABL jsou "čirou náhodou" stejně velké jako nákladní prostor raketoplánů NASA a nových vojenských bezpilotních raketoplánů X37B (info česky zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Boeing_X-37) je pro rozumné hlavy poměrně jasným náznakem, že si US armáda a letectvo připravuje otevřené dveře pro orbitální laserové bombardování (pokud by šlo o případ nouze - na talibance a podobné otravné mouchy tím plýtvat opravdu nebudou).


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/57/X-37_upright.jpg

BigQ@123: Nevadí, to moje je poněkud širší u té části americkejch hraček, kterou tam mám - videa a tak. Ačkoliv dost z toho co tam mám já je v Aj. I tak se ale rozumně doplňujem, takže v poho.

Právě pro ti těm Afghánskejm mouchám to doporučuju. Proč? Nevim kde jsem to čet, ale Usáma žije jen díky tomu jak pomalé jsou střely US navy. Už nevim v jakym roce to bylo, ale myslim, že tam bylo napsaný 1999. Oni ho identifikovali ve výcvikovém táboře Alkajdy, tak jim tam poslali šťástné opozdravy v podobě střely Tomahawk. Jenom, že než tam dolítla, tak se ty "mouchy" spakovali a pak bylo 11 září 2001. Rychlost je zatraceně potřeba.

To srovnáváte tyhle prskavky s Destiny, jó? Tak neříkám, že to není zajímavé a má to budoucnost to beze všeho, ale ty prognózy doby nasazení jsou směšné. Pokud chce např. USA testovat laser, a opakovaně v rychlém sledu sestřelovat balistické střely, a skutečná vojenská letadla tak by nejprve amíci měli postavit nějakou pozemní základnu, s několika nukleárními reaktory na napájení. To je totiž to co jim chybí. Na menších vozidlech je to hudba budoucnosti a určitě ne za 50 let. Velké fůzní zdroje energie typ Iter nebo HiPER jsou v nedohlednu, budou to prototypy a hlavně, energii budou vyrábět parovodní technologií jako JETE. A o jejich zmenšení do lodí, nebo dokonce obrněnců nemůže být řeč do roku 2100 určitě ne. Pokud by tyto lasery měly být hromadně nasaditelné a mobilní, jsou jen dvě cesty, buď zvýšit jejich efektivitu (víc než pár %), nebo jiný způsob akumulace energie, např. ve velmi výkonných, ale ne velkých kondenzátorech. Ale jako zamyšlení nad budoucností je to pěkné.

BigQ@123: Tak Usáma je cíl, ne moucha. Mouchy jsou ty desítky tisíc chlupatejch xichtů v turbanech s kalachama, kteří se v noci z bohabojných rolníků a otců od rodin mění v ochránce arabského světa a příslovečnou vosinu v řiti. Výstřel z ABL stojí (přesněji chemikálie sloužící k výstřelu na jednu dávku) stojí 10 000 dolarů. Cena afghánského "povstalce" je tak 100 dolarů i s kalachem a hadrama. Takový poměr cen se pořád nevyplatí...

dolph1888: Tyhle prskavky mají pořád oproti Destiny nesrovnatelně rychlejší dobu reakce a rychlost výstřelu (dobu mezi "začátkem" výstřelu a zásahem cíle).

Netuším jestli jsi to nečetl tak přesně, ale v prototypech už to všechno je. Ty fotky co jsem posílal jsou normální fotografie, ne počítačové montáže. Na lodě by to ve většině případů mohli píchnout už teď - pořád jich mají slušné množství s nukleárním pohonem (reaktorem) a moderní lodě US NAVY jsou dělané s naddymenzovanými zdroji/akumulátory energie právě proto, aby nebylo tak těžké tam ty lasery přímo namontovat a vyrazit (kdyby se začalo šermovat někde poblíž US). Na letadla - to by bylo trochu méně výkonné, protože není pravděpodobné že by do letadla dávali atomový reaktor (i když je to technicky možné), takže počet a síla výstřelů z letadel je omezená množstvím vezených reakčních chemikálií.

Hlavní důvod proč to nezavedou už příští rok do frontové výzbroje je ten, že
1) je finanční krize a kasička sype pomaleji než obvykle
2) šetří si technologii, dokud jsou jediní kdo to dokáže jakš takš vyrobit, tak se jim to neoplatí zavádět. Leda by se objevil nějákej hnusnej vojenskej problém - třeba atomová šermovačka. To by pak ale bylo v cuku letu.

Schválně můžeme několik desítek let počkat, a znovu se na nějakém fóru setkat a vsaď se, že ani za 50 let to nebude takové slavné. Výkony dnešních i těch nejmodernějších laserů vůči příkonu jsou nedostatečné, většina energie vyšumí do prázdna a ne pro palbu. Navíc to ani ve středně dobé perspektivě nebudou paprskové zbraně, ale pulsní, vždy. Je to proto, že energii je potřeba nahromadit, a v co nejkratším čase vystřelit, aby zásah byl nejúčinnější. Ještě pěkných pár století to nebude jako Asgard beam, kde by energo nároky byly extrémní. Ani lodní reaktory nemají zvláštní výkon, jsou to škatule od 200 do 600 MW a energie opět parovodní cestou. Na opravdu použitelné lasery budou potřeba nejspíše desítky TW pro začátek. Důležitá připomínka, i ve vesmíru ztrácí laser účinnost a docela rychle, výkon totiž klesá, jak fotony laseru naráží na vesmírné částice, ono tam úplné vakuum není, a to už by musel být výkon, abys třeba laserem z USA, propálil deseti metrový pancíř na měsíční základně. Takhle daleko prostě nebudeme ještě tak 250+ let. O ten zdroj energie jde v první řadě, problém dnes je, že i největší kapacity v oboru netuší jak z fůzního reaktoru (platilo by to i pro antihmotový) dostat energii jinak než teplem. Magnetická indukce u typu Iter selhala.

Oni prostě "zbrojní" lasery už mají hotové, ale dokud není válka, tak nepotřebují (extrémně drahé) zbraně. Pulzní, ve smyslu SG - paprsek několik (desítek?) metrů dlouhý a jinak nic nejsou. Jsou "pulzní" v tom smyslu, že můžeš ovládat dobu ozařování a čím je ta doba delší, tak tím je zbraň víc namáhána (proto používají kratší zášlehy na několik vteřin. Podívej na ty videa - 10, 15 vteřin ozařování podle mého názoru není "pulz", (ačkoliv to samo není ani nepřerušený paprsek...). Na to k čemu slouží (oslepování čidel, očí, propalování plechů karoserií, boků dělostřeleckých granátů, sestřelování UAVček a balistických raket) stačí v pohodě. Na ničení odolnějších cílů - tanky, bunkry, atd. se jejich výkony nechytají, ale proti takovým cílům se používají JINÉ zbraně...

Už asi 10 let se staví lodě tak, aby měly co největší převys energie. To, jestli to stačí na lejzr co by ohrozil jiné námořní lodě je naprosto jedno, protože lasery prostě nejsou určené zatím na nic moc jiného než na bodovou obranu, sestřelování raket a potenciálně družic.

Úplné vakuum ve vesmíru není, ale ve vzduchu jsou molekuly vody, plynů s jinými vlastnostmi, písek, popílek a kdoví co ještě. Proti pozemské atmosféře je vakuum opravdu "prázdné", páč hustota těch vesmírnejch částic je zanedbatelná pokud nechceš střílet na druhou stranu soustavy (to už by se asi projevilo).

Pokud někdo do 50 let na měsíci postaví základnu a udělá jí střechu z 10 metrů tlustého pancíře, tak nebude potřeba, aby ho někdo propaloval z USA. Přece si nebudou dělat ďoury do vlastního majetku, ne? A Číňany prudit nebudou, pokud si ti nezačnou. Rusové v příštích MNOHA letech na měsíc nepošlou nic než roboty. A pokud by i tak USA potřebovala tu základnu zničit, tak na ní prostě navede jednu ze svých družic. Z takové výšky a doby zrychlování získá družice šílenou kinetickou energiia protože na měsíci není vzduch, tak se kinetický penetrátor nerozpadne/neroztaví o atmošku.

Menší stagnace ve vývoji energetických zdrojů a převodu energie na elektřinu není takový problém. Když si vezmeš graf toho, jak lidé vyráběli/používali elektřinu v průběhu dějin, tak v posledních 300 letech je vidět poměrně značný (exponenciální a možná ještě rychlejší) pokrok. Nakonec na to někdo přijde. Když někdo vymyslí dokonalou zbraň které chybí jenom chloupek, tak ten chloupek někdo dřív nebo pozdějc objeví (a podle mého soukromého názoru dřív, jen ta informace preventivně neopustí tajný laborky).

Je to už zase ot (a lasery by si zasloužily svůj topic), ale bodová laserová ochrana, např. u balistických střel se dá obejít tím, že je učiníš odolnější, i velmi lehké materiály jsou odolné, a velmi dobře odvádějí teplo. V tomto směru je laser na dvě věci, u letadel to platí stejně. Pokud má být laser k něčemu, musí propalovat.

Ne, u výkonového laseru (rozuměj takový, co propaluje) je doba výstřelu důležitá. Prostě potřebuješ, aby energie, kterou jsi nahromadil, se vybila na stanoveném místě najednou a tím byla co možná nejsilnější, cíl se ti totiž bude bránit a snižovat účinnost paprsku.

Tak mi o tom novém způsobu získávání energie napiš, a pouč mě. Co vím já, tak kondenzátory jako zdroj v elektronice se ještě ani nedají kvůli velikosti použít, velké olejové a chemické mají houby účinnost, baterie jsou výsměch a elektrárny jsme už probrali.

Kurňa už jste oba prosím držte se tématu.

SE dohadujete jak staří manželé jinak destiny je snad jediná loď s promakanou bodovou obranou i když kvůli energii pokulhává tak mě napadlo jaký to jsou zbraně? Energetický nebo nějaký railguny a nej je to spodní megadělo škoda že není silnější.

Podle detailních záběrů na ty kanóny a pro dělo to platí zřejmě také jsou plasmové. Po každém výstřelu ještě chvilku něco čudí z hlavně, budou to magneto plasmový zbraně. Magnetické pole podrží plasmu a ta je následně urychlena a vystřelena ven. To dělo možná není silnější, protože Destiny nemá víc šťávy a nebo jeho rozvody jsou už moc poškozené.

Ultramarinus a dolph: Vždycky, když vy dva započnete nějakou diskuzi, tak to skončí masivním off topicem. A už mě s tím nějakou dobu štvete. Takže poslední varování. Držte se tématu. Chápu Ultramarinusi, že tě o přednášku v oblasti laserových zbraní požádal Inpernak, ale v tom případě mu to posílej přes PM nebo si založ vlastní topic na téma Laserové zbraně v současnosti a zbytečně "nezasírejte" topic

Tak teď jsem si vzpoměl na jeden topic o laserech. Teda je to původně odpověď na jednu moji otázku, ale co dočinění s laserama to má.

viewtopic.php?f=52&t=7614

DAVE!: Bodová obrana souvisí s každou lodí (vesmírnou, antickou, nebo jakoukoliv).

Sorry že Tě štvem. Odteď už Tě budeme jenom mile drbat pod bradičkou a jenom když si řekneš, jo?

Ale vážnejc - jak mám poznat, kdy nemůžu svůj směr přemýšlení napsat? Že lasery jako bodová obrana nesouvisí s "Technologií z Destiny i v dalších antických lodích" prostě proto, že nemá klasické lasery, ale nějáké plasmové pulzní něco?

david.p41: "malá" děla na Destiny (detail):

http://images2.wikia.nocookie.net/__cb20091108092904/stargate/images/3/33/DW1.png

Z dálky:

http://images2.wikia.nocookie.net/__cb20091107190758/stargate/images/8/8f/DW2.png

"hlavní dělo" Destiny:

http://images1.wikia.nocookie.net/__cb20100406041428/stargate/images/e/ee/DestinyMainWeapon.jpg

Při střelbě:

http://images2.wikia.nocookie.net/__cb20100408130816/stargate/images/a/a5/Normal_sgu_111_0946.jpg

Jestli se o zbraních chceš dočíst něco rozumného, (a umíš AJ), tak číhni sem:
http://stargate.wikia.com/wiki/Destiny_pulse_weapon

Tak opět z mojí strany pardon za ot. On je to ale takový problém, všechno souvisí se vším, a je strašně nepraktické zakládat nové téma (pokud neexistuje) na každou věc, která se tu probere. Potíž je v tom, že tu proběhne pět, šest cyklů názor vs. názor a šmitec. Bude zde pak spousta otevřených témat, která potom skončí stejně někde na hřbitově.

Tak je jednoduchy zpusob, jak dokazat, ze energeticky system Destiny je/byl vykonejsi, nez ZPM a mozna jeste vic, nez 3ZPM, na ktere jede Atlantis.

Destiny ma zjevne vykonejsi zbrane nez seeder. Je vetsi nez seeder. Davalo by tedy smysl, kdyby mela zhruba stejne velky zdroj energie jako seeder, protoze ten ma zase na palube fabriku na brany, kterou Destiny nepotrebuje.
Kondenzatory Destiny funguji dnes na min nez 40% puvodni kapacity, jak bylo receno v seriale. Podobna degradace se pravdepodobne tyka i zdroje seederu. Dohromady tedy daji zhruba 80% puvodni kapacity Destiny samotne.

Jenze v dile, kde potkali seeder se s nim a s jeho energii snazili vytocit Zemi a snad nejsou tak hloupi, aby si nezkontrolovali, ze na to budou mit dostatek stavy. Na vytoceni Zeme by tedy stacilo zhruba 4/5 puvodni kapacity kondenzatoru.

Jenze na stejne dlouhou cestu "z druhe strany" - tj z mlecne drahy nebo pegasu, jim ZPM NESTACILO a o spojeni s Destiny se nepokusili ani ve chvili, kdy mela Atlantis diky Toddovi 3 funkcni ZPM a lezela nekde na povrch Zeme. Bud to znamena, ze ani 3 by na to nestacily, nebo se bali, ze je vypotrebuji a Atlantis ztvrdne na Zemi.

Vyvod je zrejmy - obzvlast pro delsi boje mimo dosah zasobovani je system Destiny vyhodnejsi nez zpmka, ale i tak je SILNEJSI. sice je objemnejsi, ale na pomer zdanliveho vnitrniho prostoru Destiny to nema v porovnani s aurorou nejmensi vliv.

A nenapadlo vás že energetická náročnost směr Mléčná dráha ->Destiny je větší než směr Destiny -> Země? Aby jste mi rozuměli, zakládám to na myšlence že za tu nehoráznou dobu co si to Destiny šine vesmírem nikdo a nic (brány) neví kde přesně je. To znamená že se musí vysílat nějaký všesměrový paprsek (prostě něco přibližně tím směrem kde by asi tak měla nebo mohla být) pro navázání kontaktu. Což k tý vzdálenosti je strašně velkej rozptyl ("plocha") kde jí hledat. Energetická náročnost musí být enormní. Naprotitomu Destiny pořád ví kde je ona sama a kde je země. Tudíž červí díru posílá úzce směrovanou přímo na pozemskou bránu, což je sice pořád energeticky náročný, ale oproti prvnímu směru o několik řádů menší.

Ne, protoze tohle resi subprostorovy vysilac a nic takovyho jako "siroky rozptyl" neexistuje. V podstate to funguje s vysilanim informace pro Destiny: "zastav ftl a ohlas systemu bran svou aktualni presnou polohu" podobne, jako fungoval mezigalakticky most s cervimi dirami, nebo ohne na kopcich v Panovi prstenu. Jednotlive galakticke systemy si navzajem predaji informace, volajici brane prijde skutecna poloha Destiny a primo na ni se otevre se stejnou energetickou narocnosti, jaka by byla u opacne mezigalakticke cesty na stejnou vzdalenost.

Brany totiz maji subprostorove vysilace kvuli automatickym korelacnim updatum - tj neustalemu zjistovani sve polohy rychlim otevrenim nahodnych adres. I ty co pokladaji seedery to maji - v jednom dile sgu s2 tim blikali na mape morseovkou. A dosah tehle technologie je docela daleko, protoze Destiny podobnym vysilacem udrzuje spojeni se seedery, ktere jsou 2000 roku letu (nebo vic) vzdalene od Destiny.

Přijde mi to že tenhle princip je přecijenom časově náročnější a tak trochu lokálnější. Předávání "zprávy o lokaci" neni přímé. Program co v SG-1 zkoušeli nahrát do brány taky nebyl rozšířen po galaxii hned. Jednalo se myslím o hodiny. To jestli se šířil i do jiných systémů bran se nedozvíme, ale určitá potíž mezi jednotlivými systémy bude. I v mezigalaktickém mostu se transport předáváním informací mezi bránami (a to pro to bylo vytvořené speciální makro pro co nejpřímější cestu) prodloužil ze sekund na desítky minut a to mezi tím ještě musela být přestupní stanice. Dál je v tomhle případě na pováženou omezený dosah brány na Destiny když přitom víme že technicky větších dosahů schopná je. Při předávání informace, kde se jedná o planetární posun tahle prodleva nevadí, protože ta odchylka je minimální, ale na rychle se pohybující lodi je situace jiná. I pokud vezmeme v úvahu že tyhle korelační data se šíří i mezi jednotlivými systémy bran. Na takovou vzdálenost budou data z bran v Mléčné dráze pro lokaci Destiny vždycky zastaralá. Samozřejmě to rapidně zůží prostor ve kterém se může nacházet. Ale i tak vzhledem k času za jakou dobu se stihla brána na Destiny vytočit (postupnym předáváním mezi bránama by to na takovou vzdálenost muselo trvat dny) dá se předpokládat přímější spojení. Budeme-li uvažovat o přímém subprostorovém vysílání "dotazu" "kde přesně jsi?" Je potřeba tento signál rozšířit po celém prostoru kde se Destiny dá předpokládat. A i tak to musí být sakra vysílač. Obráceně to musí být snažší protože Země se nepohybuje tak výrazně. Ano máš pravdu, že takhle se dají a asi i posílají data ze seederů. Jaká je jejich vzdálenost od Destiny si popravdě nevybavuji, ale i kdyby to bylo těch 2000+ roků letu nějaká prodleva v informacích už nebude vadit i kdyby měla být v řádech dnů. Pořád se to dá brát za relativně aktuální situce na takovou dálku. Závěr? Vysílání subprostorem od jedné brány k druhé musí, dle toho co jsme v seriálu viděli, být pomalé. To při posunu planet nevadí, protože výrazná odchylka trvá ještě dýl. Přímé spojení zase musí být na takovou vzdálenost energeticky velice náročné a o to víc, neznáme-li přesnou polohu cíle.

Proč by nebylo přímé? Antici měli defacto okamžitou nadsvětelnou komunikaci ještě dřív, než začali brány VYNALÉZAT (brána byla v době odletu od Oriů jenom myšlenka, ale když se rozhodovali o odletu, za nimi stál na poličce komunikátor s kameny, se kterým se možná následně spojoval Daniel s Valou, když byli u Oriů). Protože je to dřívější technologie a nemá žádné zjevné omezení "dosahu", netuším, proč by stejně silný nadsvětelný vysílač (kterým by chtěli vysílat MNOHEM jednodužší informace než je celý obsah mozku člověka a tudíž by to nevyžadovalo dva lidi, ale jenom dva vysílače - jeden ve volající bráně a jeden na palubě Destiny)proč by neměl tenhle vysílač zvládnout okamžitou komunikaci ze Země až k Destiny. A to samé obdoba toho vysílače, která je součástí DHD v bránách Mléčné dráhy.

Program Avenger 2.0, který instaloval BAAL (a na který instalovala Carterová s tím trotlem "antivir") trvalo nahrát proto, protože jedna brána dokáže za jeden časový úsek "nakazit" jenom jednu "zdravou" bránu. Jinými slovy, kdybys měl 10 000 bran v galaxii a každá brána by trvala vteřinu, musel bys počkat 15 vteřin, než by se to rozneslo.(1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128, 256, 512, 1.024, 2.048, 4.096, 8.192, 16.384) Při "retranslaci signálu a informace ihned vyskoč z FTL" ale není potřeba, aby brána informovala všechny ostatní brány v její galaxii, stačí, když přepustí informaci a signál na nejvzdálenější bránu kam ještě spolehlivě doletí její signál "na druhou stranu" než ze které ten signál přijala.

Mezigalaktický most jsem tam motal jenom kvůli tomu, aby sis snáz představil princip retranslace informací, samotné cesty na Destiny se brány které zanechala už "za sebou", energeticky vůbec neúčastní.

"potíž mezi systémy" není potíž, protože jde jenom o DVA systémy (systém bran SGU a systém z mléčné dráhy), ze kterých byl ten novější postaven ještě v době, kdy na Destiny chtěli vyrazit a předpokládali, že se z ní budou i vracet, takže je DĚLANEJ tak, aby se nemusely řešit nějáká makra, ale ty systémy do sebe navzájem hardwarově i softwarově zapadly jak klíč do zámku.

Ale ona brána Destiny NEMÁ "omezený dosah", bohužel všechny ostatní brány na planetách ho mají, takže by to byla jednosměrná cesta bez šance se stáhnout v případě průšvihu zpátky na loď, pokud bys tam pak nepřiletěl pro tým s celou lodí. Dosah je dělanej energií - Jak dokázala už pozemská brána při prvním mezigalaktickém vytáčení. Bohužel ty rampy u planetárních bran SGU tipu v sobě nemají tak výkonný generátor, jako jsou "baterky" celé Destiny.

Kvůli tomu, aby nebyla "rychle se pohybující loď", právě dostává prvně příkaz "vyskočit z FTL" a až pak se na ní napojí příchozí červí díra z Mléčné dráhy. U "normálních" SGU bran to tak nefunguje - u těch musí brána na planetě POČKAT, až se Destiny sama zastaví a její brána zahlásí svou polohu. Pokud je v dosahu té planetární. Proto planetární branou nejde "zastavit" Destiny, jako to dělá zavolání z Mléčné dráhy.
Let podsvětelnými motory na tu "rychlost" nemá nejmenší vliv, adresa brány odpovídá docela velké části celé hvězdné soustavy. Pokud je cílová brána kdekoliv v tak velké oblasti, případné problémy se řeší pouhým zvýšením, nebo snížením příkonu.

Na takovou vzdálenost bude mít systém bran v Mléčné dráze informace o nejnověji zkompletovaném systému v nejnovější galaxii. Jenomže Destiny letí minimálně 2000 let letu "za" nejnověji pokládanými branami (které kladou seedery) ...

"Prostor kde se Destiny dá očekávat" může být brutálně zmenšený prostou dedukcí. Průměrnou rychlost Destiny by dokázal vypočítat i absolvent základní školy - k tomu stačí vědět, jaká je průměrná rychlost Destiny. To zjistíš ze vzájemné vzdálenosti bran v poslední galaxii a z přesné doby, jakou jí trvalo mezi nimi proletět. Co se týká mezigalaktických prostor, i tam by se dala dohledat poměrně snadno, prostě si prodloužíš pomyslnou přímku mezi poslední bránou v galaxii, ze které vyletěla a s první bránou v galaxii, kam zrovna míří. Pak vezmeš časový údaj o tom, jak dlouho už je na cestě, vynásobíš ho průměrnou rychlostí a máš poměrně slušnou představu, kde Destiny je. Tyhle výpočty dokáže provést i trochu chytřejší mobilní telefon, takže počítač v DHD by to zvládnul levou zadní.

Obráceně je to přibližně stejně složité, ale obráceně už se nezadává devítimístná adresa, ale jenom klasická mezigalaktická osmimístná. Přibližný směr a vzdálenost Destiny "zná". Země se pohybuje docela dost, protože se pohybuje Země okolo Slunce, Slunce okolo centra galaxie a Galaxie celá se pohybuje taky. Samozřejmě, všechno různými směry... Země však stále zůstává v galaxii Mléčná dráha (narozdíl od Destiny, jejíž pohyb musí být kompenzován devítimístným "kódem", který spouští v systému bran velmi speciální program, jehož účelem je vyrovnat problémy vznikající při pokusu "vytočit" mezigalaktickou průzkumnou loď.

Informace ze seederů se přenášejí subprostorem (stejně jako fungje červí díra), tzn. okamžitě.

2.000 + roků tam nikde neříkali, ale jednoduchá dedukce, stojící na logice, že když se při chybném pokusu o vytočení ze Slunce na Zemi přenesli bránou o 2.000 let do minulosti a vylezli Z BRÁNY NA PLANETĚ a následně mohli vyrazit do jiných bran v té galaxii co byly v dosahu, že už tamtudy zjevně seedery MUSELY proletět.

Závěr? Vysílání subprostorem od jedné brány ke druhé MUSÍ být rychlé (protože jinak by to nejenom nefungovalo tak, jak to ukazujou, ale nefungovalo by to VÚBEC).
Přímé spojení subprostorovou vysílačkou na takovou vzdálenost energeticky náročné neni, protože jedna z nejstarších známých antických technologií (starší než VŠECHNY brány) - komunikátor s kameny - dokáže to spojení napájet na neomezenou dobu a hlavně se zdrojem velkým jak malá bomboniéra (a o víc jak 100 milionů let starším, než ze ZPM).
Naopak přímé spojení červí díry na tu vzdálenost je energeticky náročné, protože je to daleko a protože se i ty nejjemnější odchylky v zaměření vzdáleností násobí tak, že v cíli je potřeba dost tvrdé dorovnávání energie, aby bylo spojení vůbec navázáno.

Jasně, komunikační kameny, je pravda že na tomhle to stojí nebo padá. Buď to vemeš jako běžnou vysílačku a tim pádem máš pravdu. Nebo se to bere tak že funguje na jiném principu a tudíž se dá na takovou vzdálenost přenést pouze vědomí a pouze takhle. Jistě, rozumim tomu že argumentace: lidská mysl je přeci to nejsložitější je logická. Jenže v SG versu né vždy je všechno podle logiky a občas je teda třeba ctít autorský záměr. Pravda teď si nejsem jist jestli přes kameny neposílali i nějaký jiný data, matně si vzpomínám že v SGU asi jo, nějaký čísla myslím. Pokud ano, tak tim změnili vyznění technologie kamenů a máš naprostou pravdu i v tom ostatním. Je teda pak divný když na lodi oznáměj v souvisosti s komunikací oblíbené klišé: "jsme mimo dosah,, .

Ano program Avenger, to je on. Jistěže se zdržel i tímhle ale na zobrazení deaktivovaných bran bylo jasně vidět že se to šíří víceméně kulovitě, znamená to že asi brány přednostně přeposílají data, těm co jsou nejblíž. Otázka je tedy proč, když na tom udajně nezáleží.
Jasně že může poslat na tu nejvzdálenější kam signál dosáhne, pak už je to jenom o tom kam tedy skutečně dosáhne, pokud je to přes 3 galaxie, nebo
jak tu přednášíš neomezeně, pak to neni samozřejmě problém a je to rychlý, pokud vezmem v úvahu omezenější dosah (k čemuž se to teď moc nenaklání) byl by to už určitě vzhledem ke vzdálenosti časově trochu problém.

Tak buď teda při spojení Země - destiny, je spojení přímo bez velkých ener. nároků a pak se tam předávání dat vůbec nemusí míchat. A nebo to tak neni a předávaji si to postupně, a pak to musí trvat a vyslání, nebo zesílení signálu od další brány k ještě další musí každá brána přidat trochu šťávy.

Přijde mi to, že tam určitá potíž je s tim že se řeší vhodným HW udělátkem. Na atlantis to byl nějaký krystal u vytáčení.

OK tady budeš mít pravdu.

tadys mě trochu nepochopil, samozřejmě vím že potom už neletí ve FTL a že podsvětelný motory jsou prd. A samo že vím že se Země pohybuje, šlo mi o odchylky od zaběhnutých tras, to proč se právě musejí odesílat ty korelační data. Celou dobu mi šlo o to: Destiny létá mezi celými hvězdnými systémy, POKUD by předávání dat nebylo okamžité, bylo by právě potřeba jak ty píšeš zvýšit příkon protože by se ta pozice ze zastaralých dat počítala přibližně. Ať už v případě přímo červí díry, nebo subprostorovýho signálu pro přímou komunikaci. Opět, v případě že komunikace na takovou vzdálenost neni nejmenší energetický problém, tak to samozřejmě neplatí.

Pokud je komunikace okamžitá tak máš opět pravdu.

O tom tu vůbec nediskutuju, s tim naprosto souhlasím, z logiky věci vyplývá že čim starší informace o poslední lokaci, tím při výpočtu přichází v úvahu větší prostor její skutečné lokace.

ANO, ANO, ANO, to je to co jsem chtěl navrhnout, Destiny zná přesnou lokaci Země. Opačně jistěže téměř stejné. Ale to kompenzování různého umístění by MOHLO mít rozdílné nároky na energii. Jestli má nebo nemá, respektive proč by měla mít nebo neměla mít je to co jsme tu nakonec začali řešit.

To záleží na tom z čeho vycházíš, a v současnosti se to opravdu přiklání k tvému postulátu.

2000+ roků, pravda, tohle mi uniklo. Souhlas.

Závěr? Takže v logice o dorovnávání energie kvůli nepřesnostem spolu souhlasíme. V čem se rozcházíme je technologie pracující se subprostorem. Respektive nalomils mě, ale 100% přesvědčenej ještě nejsem.

Šlo mi o to, pokusit se přijít na to jak je možný, že na vytočení Destiny byla potřeba speciální planeta a energetické zdroje převyšující snad několik ZPM a přitom vytočení Země se mělo uskutečnit při spojení energetických zdrojů Destiny a seedera. Přitom ani dohromady nemůžou dodávat takovej výkon. Chápal bych vytáčení při procesu nabíjení, kde ten momentální výkon může být snad větší. Protože pak už by se to dalo vysvětlit snad jedině tim že ty baterky jsou opravdu sakra dobrý, ale dál je nepoužívali protože například materiál ze kterýho jsou je extrémně vzácnej a výroba je tak moc náročná že se vyplatily miliony let výzkumu a vývoje a ZPM je pro ně výrobně oproti technologii na Destiny tak snadný že je můžou sekat jak baťa cvičky.
To už by opravdu mohli mít ZPMko v každom kávovaru.


edit: nějaký to písmenko

Buď mají neomezený "dosah", nebo v rámci jejich dosahu mají nulovu "dobu letu signálu", takže komunikace mezi milionem DHDček tímto stylem může být stejně rychlá, jako funkce lidského mozku (který má taky miliony neuronů).

Další způsoby mezigalaktické komunikace které naznačují, že subprostor má neomezený dosah a proběhly v SG jsou způsob komunikace replikátorů z Idy (repli-kártrová mluvila s pátým který nebyl v galaxii a nebylo pozorovatelné nejmenší komunikační zpoždění, nebo potřeba čekat, než "doletí" signál s odpověďí). V některých dílech to samé u subprostorové komunikace mezi Atlantis a Zemí - žádné zjevné komunikační zpoždění.
To samé u asgardské komunikace (Thorův vůz), kdy Thor mluvil z Idy s nulovým zpožděním prostřednictvím hologramu. A poslední je způsob "povznesení" replikátorů. Stanou se nesmrtelnými a všudypřítomnými tak, že se přemění na signál (program) uvnitř subprostoru.

Na rychlost (pomalost) avengeru mohlo mít vliv to, že jde o něco, co sice brány zvládnou udělat, ale na co (narozdíl od spojování s Destiny a řešení všech s tím souvisejících problémů) nejsou stavěné. Taky těch 15 vteřin by upload trval jenom tehdy, když by se korelační updaty nevybíraly náhodně, ale cíleně vytáčeli jenom nenakažené brány v systému. Podle mého v rámci korelačních updatů vytáčejí ty nejbližší proto, že u nich je posun nejmenší, a tím pádem od nich získají nejpřesnější informace, nikoliv proto, že by si nemohli "zavolat" MNOHEM dál.
Jak jsem psal, zas takový problém s časem by nevzniknul, kdyby to mělo "absolutní rychlost signálu". Časově by pak nebyl rozdíl mezi "zavoláním" na druhou stranu galaxie a vzpomínkou na chuť hořčice.

Předávání dat se tam míchat musí.
1) Bez poslání (a přijetí) příkazu "vyskoč z FTL" by byla Destiny 80% času nedostupná.
2) Bez upřesnění její polohy do okruhu několika stovek nebo tisíců světelných let krychlových se nedá určit její "adresa" a tím pádem ani navázat spojení.

Co se myšlenky s většími energetickými nároky kvůli kompenzaci nejistoty týká, nemá to skoro žádný vliv, vzhledem k energii potřebné na překlenutí celého vesmíru. Když ujedeš cestu dlouhou stovky kilometrů a v cílovém městě musíš projet tři ulice než najdeš správnou adresu, BUDE tě to stát víc paliva, ale v porovnání s celkovými nároky cesty to bude naprosto zanedbatelné procento. Když zdroj energie ze Země zásobuje červí díru až na Destiny přez celý vesmír (minimálně stamiliony světelných let a pravděpodobně MNOHEM víc), pár stovek světelných let nepřesnosti v koncové fázi už nepřidá k celkovým nárokům na příkon žádné relevantní procento. Tím pádem by se dalo říct, že cesta z Destiny na Zemi JE "méně energeticky náročná", ale je to značně relativní prohlášení, protože je méně energeticky náročná o zlomek procenta celkové energetické náročnosti).
Destiny urazila mezigalaktickou vzdálenost - stovky tisíc světelných let - za pár dní, maximálně nějáký ten týden. I kdyby taková cesta trvala celé 3 týdny (neměli zásoby jídla a vody na to, aby to bylo dýl a celou dobu mezigalaktického letu hledali Franklina), a byla dlouhá jenom 100 000 světelných let, znamenalo by to, že Destiny letěla rychlostí 1.738.095 krát větší, než je rychlost světla. A za 50 milionů let (které už je zhruba na cestě), by tedy urazila 86.904.761.905.000 světelných let. Pár stovek, nebo tisíc světelných let nepřesností na konci takové cesty už je z hlediska energetických nároků směšné plivnutí do moře...

Atlantis má krystal, protože to je jediné DHD v galaxii (původně plné nenechavých hloupých a zvědavých LIDÍ co používali bránu pořád) ze kterého se dá vytočit mimo galaxii Pegasus. Jde ale o to, že když stavěli systém bran v Mléčné dráze, ještě chtěli a plánovali vyrazit na Destiny tím pádem bych se divil, kdyby nezařídili, aby to bylo možné vytočit). Na druhou stranu, když stavěli systém pro Pegasus, už věděli o povznesení a na Destiny už nechtěli. Proto možná Atlantiské brány nejsou v porovnání s mléčnou dráhou a SGU tipem zrovna "kamarádské" a kompatibilní.

U toho "kompenzování" se to asi řeší tak, že volající brána si zjistí přibližnou (co nejmenší) oblast, kde se Destiny nachází a do spjení pak natlačí tolik energie, aby se spojila s Destiny i v případě, že ta je na vnější (vzdálenější) hranici téhle oblasti.

U toho subprostoru bych řekl, že je buď bez omezení, nebo s omezením, ale s okamžitou rychlostí komunikace s libovolným místem v dané oblasti (což sníží případnou reakční dobu tak, že si toho ani nevšimneš.)

Baterky Destiny jsou skutečně TAK dobré, že kdyby byly v plné síle, jako byly po jejím vypuštění do vesmíru, otevření brány zpátky by zvládla a to i když to ZPM utáhnout nezvládne. Dohromady se seederem takový výkon zevně nejenom MOHOU dodávat, ale i dodávají.
Odhaduju, že ty kondenzátory pracují s naqadahem. Kondenzátory na bránách v Mléčné dráze ho používají a v oběmu odhadem desetilitrového balení mlík, dokáže udržet tolik energie, že když bouchne přetížením, urve to kus planety. Kolik energie by se asi vešlo do stejného zařízení na lodi o šířce 350, výšce 200 a délce 750 metrů?
Argument proti "vzácnosti" takového materiálu je poměrně zřejmý. Vzácnost pro antiky měla trochu jiný význam, když svého času šéfovali dvěma galaxiím (desítkám tisíc planet s bránou - většinou obyvatelným a mnohem více soustavám) a s jednou, nebo dokonce se dvěma (Ida a Othala) měli zjevně přátelské vztahy (možná i obchodní). Drahými kovy, titanem, triniem, naqadahem, nebo krystaly z těch dvou galaxií by mohli klidně vydláždit povrch celé planety a ještě by jim hodně zbylo.
U myšlenky "ZPM je snadný vyrobit a solární sosák je extra složitý vyrobit" bych si dovolil podotknout, že kdyby to bylo tak snadný, "levný" a častý, že by antické centrum civilizace a nejdrsnější bojová jednotka asi běhala na víc jak na tři.
Spíš bych řekl, že ZPM je rozhodně výhodnější při poměru "množství energie na jednotku objem a váhy" než solár-sosák a hlavně se dá použít na napájení Atlantis, pozemních základen a některých vedlejších vědeckých šolichů, které antikové v Pegu zanechali. Solár-sosák sice dá tvým bitevním lodím sílu tří a víc ZPM, ale tu sílu nemůžeš použít k nabíjení ničeho jiného a logisticky by to antické armádě nepomohlo. Představ si takovou auroru se solár-sosákem. Stejně se musí každou chvíli vracet pro nové drony. Kdyby neměla sosák, ale jenom ZPM, je menší, manévrovatelnější a nová ZPMka může brát na palubu zároveň s municí... Třeba se jim prostě vyplatilo mít to takhle, i když by solár-sosák sliboval víc šťávy.

Další možnost je, že čerpání ze sluncí je nějákým způsobem destabilizovalo a ohrožovalo tak i planety v jejich soustavách. Pokud ano, mohli se rozhodnout pro jiný (bezpečnější a ekologičtější) sysém napájení, stejně jako my teď nestavíme pro budoucnost supervýkonná a dlouho fungující auta s atomovým pohonem, ale elektromobily.

U porovnávání ZPM a solár-sosáku mě napadlo porovnání špičkové moderní li-on baterie z mobilu a desítky let starému konceptu olověné baterie pro osobní vozidla. Kdyby bylo těch li-onovek dost seskládaných vedle sebe, auto by taky nastartovaly a byly by stále nejméně o polovinu lehčí, než klasický olověný akumulátor. Stejně tak jsem si jistý, že by na otevření cesty na Destiny stačil "náklaďák nebo dva plné ZPMek". Ale protože lidi ZPM neumí ani nabíjet, natož vyrábět, a protože ty 4, (nebo 5, jestli přežilo to z oblasti 51) ZPMka používají skoro permanentně bez ohledu na to, že nemají náhradu, HODNĚ MOC se divím, že po Destiny už nepobíhá malá armáda inženýrů a vědců a nesnaží se přijít na to, jak solár-sosák zkopírovat pro účely využití Taurii. I kdyby museli náhradní křeslo (které mohou transportovat z "Věže" v Pegasu, nebo třeba z antické lodě "Tria" co se stále (teď už prázdná) vznáší mezi galaxiemi, kde ji zanechali, napájet tak, že by vedle toho křesla přistála sosáková 304ka, pořád by se jim to vyplatilo víc, než čekání a doufání, že někde najdou další ZPMko.

I my máme podobnou situaci, jako je ZPM kontra sosák.
Na konci téhle stránky najdeš odkaz na víc jak 2000 let staré zařízení známé jako "polybolos" - Dionýzův katapult. (jsou tam i videa cvoků, co zkusili udělat jeho "dnešní verzi".)
viewtopic.php?f=77&t=9007
Ta zbrań má mířený dostřel přez dě stovy metrů, je schopná sejmout chlapa ve vestě, nebo slona, protože střílí spíš malé oštěpy, než šípy, může střílet i pod vodou, nebo ve vakuu. Munici může používat znovu a znovu, když se povede operátorům vystřílené šípy zízkat vždy nazpět. Oproti (řekněme) takové MP5 (dostřel a ranivost projektilu jsou omezeny faktem, že používá pistolové střelivo, ve vesmíru si ani neškrtne) jsou to jednoznačné výhody. Proč ale tolik armád světa má MP5ky a žádná z nich nepoužívá polybolos? Protože MP5 mají taky pár výhod oproti P-losu. Jsou malé, skladné, hbité, výborné pro CQC, a dnešní doktrýna boje prostě nedokáže skousnout představu ručně poháněné zbraně velké jako půl trabanta. Třeba něco podobného platí pro antiky a solár-sosající Aurory...?