Co se vám líbí na auroře

[Aiwendill]

pri tom mostíku na tej skice by som nahradil slovo "pravdepodobne" slovom "určite"

na tej skice je blbo umiestnené skoro všetko - mostík, vypúšťače dronov, sklady dronov, ...


môj osobný názor je, že lode triedy Aurora boli všetky porovnateľnej veľkosti. Pôvodna Aurora bola dlhá cca. 3 km. Tá cestovateľská merala približne tiež toľko. O tom, aká dlhá bola Tria môžme špekulovať, ale podľa šírky trupu keď prelietala okolo Daedala by som povedal, že tiež asi normálnej veľkosti. K Orionu/Hippaforalcu sa nebudem vyjadrovať. vnútorne (podľa veľkosti mostíka) by som povedal, že je rovnako veľká ako ostatné aurory, ale skreslenie perspektívou a hlavne postavami na tej lávke v hangári na Taranis zmenšuje tú loď takmer do roviny modelu...

ešte k tým energetickým delám.

citujem GateWorld forum:







beriem tie obrázky s rezervou, lebo ako vidíš, nie sú zo seriálu ale z modelu...

celkovo vzaté, každá z lodí triedy Aurora by bez vážnych problémov rozstrieľala osamotenú Hiveship (prípadne aj s eskortou dvoch alebo troch krížnikov) či už dronmi alebo delami. Súboj 1x1 by dopadol v prospech Aurory. To bolo spomenuté aj kdesi v seriáli (alebo knihách? nie som si teraz istý). Proti väčšej skupine wraithských lodí a koncentrovanej paľbe by už mala problémy, tým som si istý...

To rozestaveni del na boku do lajny je dost zly, "dopredu" muzou bojovat jen jednim krajnim delem z kazde delove listy.

[Aiwendill]

Hmmm, ale historicky sa skor strielalo bocnymi salvami ako strelbou vpred alebo vzad. Lepsie sa tak vyuzije sila lodnych zbrani. Aj v scifi to tak byva. Staci ci vziat do uvahy bitku o coruscant na zaciatku starwars trojky ked sa do seba pustia invisible hand a ten venator.

"hystoricky" byly převážně lodě poháněném větrem/plachtama, které mohly střílet jenom pár set metrů daleko a používaly kovové koule. To přece neznamená, že by se měly VESMÍRNÉ LODĚ vyzbrojovat stejným stylem, který nereflektuje manévrování v trojrozměrném prostoru.

Od konce devatenáctého století, když se přešlo na páru, lodě začaly být vyráběny z kovu a ne ze dřeva a výzbroj začala tvořit děla ve věžích (které byly mimochodem vynalezeny HLAVNĚ proto, aby se rozšířil výstřelný úhel a mohly se lépe překrývat palebné sektory hlavních děl lodě), začala výzbroj vypadat mnohem víc jako má tahle loď:


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... rawing.png

Tady obrázek moderní dělové věže:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Iow ... Gun-EN.svg

Všimni si, že účelem není jenom maximalizovat PŘEDNÍ salvu, ale všechny. Přední salva - 6 hlavních děl z 10ti. Boční salva - 8 hlavních děl z deseti. Zadní salva 8 hlavních děl z deseti. Nemělo by se a však zapomínat taky o to, že loď má zepředu nejtlustší pancíř, stejně jako mívají třeba tanky. Prostě se očekává, že válečná loď útočí, místo aby utíkala, nebo plula poklidně k manévrujícímu cíli bokem. Kouzlo ale je, že když se loď přibližuje k cíli čelem, dává mu MNOHEM menší plochu pro zásahy JEHO zbraněmi a udržuje si mnohem pružnější pozici pro manévrování. (může uhnout a stočit se okamžitě na OBĚ strany, kdežto loď střílející za jízdy boční salvou většinou nemůže v další vteřině vyrazit "pozpátku").

Co se "zvýšení výdrže" týká, docela by tě mohl zaujmout tenhle obrázek. Jde o to, že lodi na obrázku ustřelili příď i s přední dělovou věží až ke druhé hlavní dělově věži a ta loď ještě doplula sama do přístavu. Tušíš, co by se jí stalo, kdyby dostala stejnej vejprask z boku? Každej rozumnej loďák - ať už z kánoe nebo z tankeru ti řekne, že nejnebezpečnější poškození trupu jaké může na lodi vzniknout je NA BOKU - dlouhá rejha, nebo hluboké "zakousnutí". Proto mimochodem říkají, že Titanic se nemusel potopit. Začal by uhýbat před ledem o 10 sekund dřív a vyhnul by se, nebo o 10 sekund později a sice by si natloukl příď, ale pod vodu by nešel).


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... aronga.jpg

Hvězdné války nemá nejmenší cenu uvažovat z hlediska jakékoliv logiky vesmírných bojů. Zásadní důvod PROČ tam takhle bojovaly byl v tom, aby se v člověku evokovaly podpalubní scény z bitev plachetnic na mořích, ne proto, aby to dávalo smysl. Navíc si všimni, že "ten venator" (jestli je řeč o republikovém trojúhelníkovitém křižníku) sice BYL stavěný na silnou salvu vpřed, ale jeho boční salvu to niják neoslabovalo.

Argument "lépe se tak využije síla zbraní" je v době řízených střel (či dronů) celkem směšný, ale předpokládejme že je řeč o situaci, kdy se bojuje jenom hlavňovou výzbrojí.

1) Cíl není okem ani vidět, registrují jej pouze senzory a i ty pracují s omezením rychlostí světla, takže tam, kde se ti na obrazovce radaru ukáže cíl vzdálený světelnou minutu (což je v rámci soustavy KOUSÍČEK), tak tam byl ten cíl před minutami dvěmi. Jedna na cestu signálu k němu a jedna na návrat odraženému signálu k radarové anténě. Zároveň pokud máš zbraně s rychlostí světla (laser, i když v SG jsou MNOHEM pomalejší než laser a to včetně asgardského paprsku), bude trvat ještě třetí vteřinu, než cíl zasáhneš. Jinými slovy, od chvíle kdy je cíl ozářen radarem nepřítele, má nejméně 2 vteřiny (a spíš víc) na provedení úhybného manévru před nepřátelskou salvou.

2) Z konsrukčního hlediska, které se u vesmírných ani u námořních lodí příliš nemění, je MNOHEM snazší silně opancéřovat trup z JEDNÉ strany a ty ostatní dát trochu méně pancéřované. Od kapitána se pak čeká, že kdy to půjde, nastaví nepřátelům tu pancéřovanější stranu. Zároveň platí, že průřez čelní strany bývá o víc jak 60% MENŠÍ cíl, než boční průřez lodí.

3) Z hlediska manévrování ve vesmíru je mnohem snazší letět k cíli "čelem" a jenom "strafovat" do stran nebo nahoru dolu, místo abys letěl bokem jak plachetnice a vyměňoval si slavy s cílem. Takhle by bojoval buď duch ze středověku, nebo hlupák, nebo ten, co si je stoprocentně jistý tím, že má silnější zbraně, štíty, víc energie a munice než protivník. Protože přestřelka "bočníma salvama" je prosté přetlačováním se množstvím a kvalitou železa bez šance na jakýkoliv užitečný manévr, nebo taktickou kličku. Jinými slovy, obzvlášť ve vesmíru by byly boční salvy taktikou primitivů, pokud by je nevyžadovaly fyzikální zákony daného vesmíru (jako třeba v Honorversu). TAM to je vyloženě vynucené fyzikou "gravitačních klínů", ačkoliv už to teď "salvou za roh" dokážou obcházet.

Proto je vhodné stavět lodě "orientované" tak, jako by se čekalo, že jednou ze stran trupu budou vždy natočené k cíli při boji - nejčastěji tedy předem.

Jinak pro určité rozšíření Tvých obzorů doporučuji číhnout na tyhle dvě debaty. Sice se týkaly "reálné fyzyky", ale spousta argumentů je použitelná i pro SG fyziku včetně štítů.

Lasery ve sci-fi (nejrychlejší "hlavňová" zbrań) viewtopic.php?f=52&t=7614&start=0

Konstrukce kosmické lodi do 100 let ode dneška:
viewtopic.php?f=52&t=9282&start=0

[Aiwendill]

ale napriek tomu, že hlavná výzbroj moderných bitevných lodí v 20. storočí bola vo vežiach, tak aj tak boli projektované hlavne na bočnú salvu. Prečo? Pretože pri bočnej salve využiješ nielen prednú batériu ale aj zadnú a prípadne bočné batérie sekundárneho delostrelectva.

Zrovna Dreadnaughtom by som pri optimálnom rozmiestnení delových veží neargumentoval. Tá veža v strede lode medzi komínom a zadným stožiarom mohla strieľať len do bokov. Dozadu jej v tom prekážal práve ten stožiar. A vzhľadom na to, že v drvivej väčšine bitevných lodí, krížnikov, torpédoborcov a ostatných bojových plavidiel sú sklady munície rovno pod delovými vežami, tak tie dve veže na bokoch veľmi nebezpečne oslabovali bojaschopnosť plavidla pri blbom zásahu.

Ked chceš dať ideálne rozmiestnenie delových veží, tak daj radšej lode, ktoré mali veže hlavnej batérie v "superpozícii" teda napr. Bismarck, Yamato, Iowa a pod.


K "ideálnej" prednej salve:
Pokiaľ viem, tak drvivá väčšina bitiek a to aj v dvadsiatom storočí bola vedená bočnými salvami. Lode plávali v paralelnom kurze a strieľali po sebe. Nejde o to aby si sa priblížil k nepriateľskej lodi čo najbližšie. Jednak umožníš jej delam lepšie sa zamerať na tvoju loď, jednak "vpredu" žiadna loď pancier nemá (delove veže nepočítam. tie sa vždy natáčajú pancierovanou stranou k nepriateľovi) a nakoniec nemôžeš použiť veže svojej zadnej batérie.

Jediní, ktorí stavili na to, že sústredili hlavné veže tak, aby strieľali dopredu, boli francúzi pri svojich triedach Dunkerque a Richelieu. Veľmi kruto sa im to vypomstilo v bitke pri Mers-el-Kebire, kde boli francúzske lode zakotvené tak, že mohli síce rýchlo vyplávať z prístavu, ale zároveň nemohli použiť veže svojej hlavnej batérie od začiatku bitky, pretože briti prišli "zozadu" z otvoreného mora.

ďalšou vecou je, že pancierovanie na moderných lodiach (myslím od polovice 19. storočia doteraz) je VŽDY na bočnej strane. Vpredu alebo vzadu jednoducho nemáš čo pancierovať. Pancierovú ochranu dávaš na najdôležitejšie miesta lode - strojovne, kotolne, sklady munície, atd. a tie su vždy v strede lode, jednak kvôlitomu, že je tam najviac miesta, jednak kvôli stabilite plavidla. Taký Bismarck alebo Iowa mali vpredu a vzadu len voľné priestory, ktoré sa dali ľahko nahradiť - ubytovacie priestory posádky, sklady pohonných hmôt atd.

argumentovať zrovna za pomoci USS New Orleans tu nemusíš. Tá dostala zásah torpédom do muničného skladu a prelomila sa napoly. Toto, čo je na obrázku, je práve zadná časť od veže číslo dva ďalej. Veža číslo jedna a celá predná časť sa potopili.

keby Titanic narazil priamo do ľadovca tak ako hovoríš, tak by sa potopil omnoho skôr ako to bolo v skutočnosti. Uvedom si akou technológiou bol postavený - nitovaním! Pozri si fotky zo zrážky lodí Andrea Doria a Stockholm. Stockholm narazil do Andrei Dorie šíkmo a nie priamo a aj tak prišiel o komplet celú provu. Štrukturálne poškodenie Titanicu by v prípade priameho nárazu bolo neskutočne väčšie ako pri tej dlhej ryhe.

argument s riadenými strelami ma jednu vážnu slabinu a to, že nakoniec sa ti tie riadené strely minú a ostanú ti len tie kanóny. A pokiaľ máš nepriateľa na viac ako dvoch stranách svojej lode, tak máš pred sebou veľmi blbú situáciu ak si sústredený na prednú salvu.

k tým bočným salvám a prierezu lode: vezmi si do úvahy ako strieľal Sheppard z tej cestovateľskej Aurory na replikátorskú Auroru počas bitky o Asuras. Vystrelil salvu dronov na replikov, tí odpovedali protisalvou a zničili skoro všetky drony Shepparda. Dva preklzli a nezasáhli prednú časť replikátorskej lode ale až strednú časť.

ak máš pancierovanú len jednu zo strán trupu, tak máš strašne veľkú smolu ak je protivník na dvoch alebo troch stranách. Viem, Aurory boli pancierované strašne blbo ale kanóny mali rozmiestnené celkom strategicky. tak že pokrývali skoro všetky palebné uhly...

ešte k problému bočná vs. predná salva:

v prvej balkánskej vojne, v bitke pri myse Helli grécky krížnik Georgios Averoff v prvej časti bitky síce plával paralelne s tureckou eskadrou (bitevné lode turgut reis, barbaros hyareddin a nejaké tie krížniky), lebo ho zdržiavali vlastné pomalšie plavidlá. Vymieňali si navzájom bočné salvy. Potom však Averoff zrýchlil, predbehol tureckú eskadru a manévrom nazývanym "položenie čiarky na T" prekrížil čelo neprateľskej formácie. Mohol tak použiť plnú bočnú salvu, zaťiaľ čo turecké lode "iba" prednú salvu. Bitka skončila potom veľmi rýchlym ústupom turkov, lebo jednoducho gréci rozstrieľali prednú vežu bitevnej lode Barbaros Hyareddin a sami sa potom nemuseli obávať žiadnej nepriateľskej palby. Pri ústupe podobne skončila zadná delová veža bitevnej lode Turgut Reis. jednoducho nemohli použiť aj predné delá, pretože Averoff bol šikmo za nimi a strieľal prednými aj zadnými delami (križoval, kým turci plávali priamou kýlovou líniou).

Tak loď vypadá jako loď kvůli odporu vody, v kosmu není zase takovej trabl zařídit, aby letěla širokou placatou stranou (vyrobenou z kvérů) vpřed.

[Aiwendill]

Mozno ta to pobavi, ale boli uz aj take lode na moriach, vid ruske "popovky"

Dost argumentů proti bylo rozumných, ale "děla" ve vesmíru jsou prostě jiný problém, než "děla na vodě". Třetí rozměr dělá velké divy, proto bych například mohl použít protiargument, že v LETECKÝCH SOUBOJÍCH (které jsou střetnutí vesmírných lodí ještě podobnější než manévry námořnictva) "hystoricky" žádné z letadel ROZHODNĚ nespoléhaly na "boční salvu" a zároveň se u nich pro dogfight cenilo především PŘEDNÍ a ZADNÍ pancéřování.

Například existence "páteřního" děla - gigantického kvéru velkého/dlouhého jako celá loď, který prochází celou délkou lodě, palebnou silou a dostřelem se ostatním věžím vysmívá. Taková zbraň se u "moderních bitevních lodí" jak to popisuješ prostě nepoužívá a nejspíš ani nebude. Přesto je to ve vesmírných bitkách případně užitečný kousek výzbroje.

U toho "útoku zezadu" celkem hezké, ale já přece netvrdím, že by měly být všechna hlavní děla otočena permanentně vpřed, jenom aby se tam MOHLA otočit.

U argumentu s možností výbuchu zásobníku munice - buď změnit zásobování municí a nebo si uvědomit, že vesmírné lodě většinou nemají/nepotřebují výbušnou munici. Laser, mikrovlnný svazek, railgunová skoba, kinetický interceptor - to všechno má prostě menší tendenci vybuchovat, než dělostřelecké náboje z WW2.

Lodě mají pancíř jak zboku, tak zepředu Pravda, ne žádný "speciální" navíc, ale ten co mají "normálně", stačí. Při havárce v autě se taky užije čumák jako "deformační zóna" oproti situaci, kdy bys dostal stejnou ránu zboku.

Při rychlosti nejrychlejších bitevních lodí něco okolo 40 km/h a dostřelu hlavní baterie 20 km, znamená to tvoje "za chvíli" při střetnutí stejně velkých a těžkých lodí čtvrt hodiny (za předpokladu, že druhá loď jí jede naproti stejnou rychlostí) Z těch patnácti jim to bude trvat řekněme 5 minut do doby, než se dostanou na dostřel, ze kterého se každá rána trefí. I to je docela dost času na vyčerpání slušného množství munice ze šesti (z devíti) hlavních, vpřed mířících děl (pomocná nepočítaje).

Já se musím přiznat, že mě ta bitva zaujala, tak jsem ji vygooglil, ale na ČJ wikině se o "dopředu orientovaných lodích" nikdo nezmiňuje. Ani se tam nezmiňuje o možných dalších důvodech, proč mohl franskouzský admirál CHTÍT "prohrát".

Ta USS New Orleans má naznačit, že "předek" většinou bývá trochu míň nezbytný pro plavbu lodě, než "záď" a proto je lepší ho vystrčit tam, odkud létají střely.

Nýtování s tím nemá co dělat, předpokládal jsem, že by o 10 vteřin později začali brzdit a zatáčet (s tím, že zatočit už by nestihli). I kdyby urazili nemalou část přídě, byli by na tom s těma jejich zatopovacíma přepážkama MNOHEM líp, než když je čísli bočně skoro všechny. Co se strukturálního poškození týká - je MNOHEM snazší jet v kánoi, která má poškozená žebra, než v kánoi, která je čísnutá přez bok. Ta první má šanci doplout, ta druhá se časem prostě potopí.

Předpokládat ve vesmíru taktickou situaci, kdy jsou lodě navzájem vidět a dokonce se mohou míjet (a být "na druhé straně" cíle než jeho družka z divize) je nerozumné. "přední salva" pokrývá předních 180 stupňů, takže pokud je kapitán tak blbý, aby nepříteli při boji nastavil záď, zaslouží si přesně to, co mu ten nepřítel nadělí.

Argument, že drony zasáhly až střední část je v rozmluvě o dělostřelectvu zhruba stejně relevantní, jako ty řízené střely, co se "jednou beztak minou" jak jsi psal.

Opět je řeč o vodních bitevních lodích bez páteřních děl, mířících "celou lodí" vpřed.

K tomu co psal Air Force ještě dodám, že není problém zařídit nejenom, aby vesmírná loď letěla "placatou stranou" vyrobenou z kvérů vpřed, ale že ta strana může být taky udělaná z přídavného pancíře.
Trochu jako tohle, jenom by měla děla na hydraulické plošině "pod kloboukem" kolmo k trupu tak, aby mohla po vysunutí střílet i vpřed. Jde o to, že když nepočítáme nějáké hypotetické energetické štíty, je pancíř (a manévrovávní) jedinou dnešní obranoou proti "snajpření" těžšími lasery. Jiank "standoff" od cíle by udržovaly bezpilotní menší stroje - trochu jako sloužili torpédoborce v eskadře bitevním lodím.

http://25.media.tumblr.com/tumblr_m5xgu ... o1_400.jpg

Vypadá to sice hrozně, ale je to jediná odpověď, jak opancéřovat (a ozbrojit) co nejmenší část, aby byla loď alespoň z jedné strany slušné odolná a zároveň aby nebyla kvůli váze pancíře neschopná pohybu.

Jo ještě zajímavůstka - našelj jsem nějákou soutěž DARPY o tvorbu mezihvězdné lodě:
http://www.popularmechanics.com/science ... -symposium

[Aiwendill]

Ultramarinus: len pre informáciu k tej bitke pri Mers el kebire.

tu je plánik, ako boli zakotvené tie lode.



Lode boli pripútané k hrádzi kormou a nie provou. to preto, aby mohli v prípade útoku okamžite vyplávať. Čo sa im síce s menšími zmätkami podarilo (aspoň v prípade Strasbourgu a torpédoborcov), ale zároveň nemohli použiť svoje hlavné delá, ktoré v postavení, v akom boli lode zakotvené, mierili na pevninu a nie na more.
Francúzsky admirál nechcel prehráť, jednoducho neveril že briti zaútočia, ked ešte nedávno boli spojenci. Keď to začalo okolo lodí vybuchovať, tak nastal zmätok, v ktorom frnácúzske lode dosť blbo doplatili na svoje blbé rozmiestnenie delových veží. (napr. Strasbourg po vyplávaní z prístavu začal páliť na britské lode, ktoré museli začať konečne manévrovať, lebo dovtedy to bolo ako keby pálili na kačky na rybníku)

K lietadlám a ich bočnej salve: ak tvrdíš to čo tvrdíš, tak by ma veeeeeľmi zaujímalo, prečo montovali na všetky väčšie lietadlá (napr. bombardéry) delové alebo guľometné veže (na vrchu, na spodku, na chvoste, atd).

predpokladať vo vesmíre situáciu, že budeš mať nepriateľa na dvoch a viacerých stranách je viac než rozumné. Predstav si útok na wraithský krížnik len za pomoci jednej blbej pozemskej 304. krížnik manévruje ako šialený aby sa vyhýbal strelám z asgardských diel na 304. Čo by si v tej situácii spravil? Ja by som vyslal F-302ky aby nabehli z boku alebo zozadu na krížnik, kým ja na 304 by som pokračoval v paľbe. Vraví sa tomu nadháňanie lovnej zvere. Buď ho dostanú moje kanóny, alebo rakety z 302iek. A to je len taký úplne jednoduchý príklad nepriateľa na dvoch stranách.

k tej tvojej lodi by som pristupoval ako nepriateľ rovnako, pálil by som do panciera v prednej časti koľko sa len dá a na druhej strane by som poslal stíhačky alebo iné lode, ktoré by ju napadli zozadu, kde nie je chránená. Nemôže byť predsa otočená na všetky strany naraz...

Hmmm a proč se na DNEŠNÍ "větší letadla" už věže převážně nemontují? Nebo proč němci v WW2 používali i "protitankové" bezzákluzové 75mm letadlové dělo napevno zamířené vpřed? Je vždycky snazší (a méně těžké) vytvořit dělo "napevno" mířící vpřed, než stejně velké dělo otočné.

Za WW2 to byla jediná možná obrana proti stíhačkám snažícím se o dogfight a sestřel bombardéru. Dnes už se nemontují prostě proto, že se manévrovací souboj jak jej známe z tehdejších dob stal v podstatě zastaralým.

Situace samozřejmě předpokládá, že mám svoje vlastní stíhačky, a že je palebná síla větší lodě s palebnou silou stíhačky nesrovnatelně větší. Štít+těžké zbraně by se nastavily větší hrozbě, po otravných stíhačkách bys poslal svoje stíhačky a důvěřoval své bodové obraně. Zároveň nikdo netvrdí, že by důležité části za štítem byly naprosto nechráněné - nějákých pár cenťáčků to mít musí ze všech stran - ale víc jak metr pancíře stačí mít jen "na štítě".

Nemůže být samozřejmě otočená na všechny strany naráz.
Jde ale o to, aby mohla jednu stranu vždy otočit k nejsilnějšímu nepříteli a odůvodněně věřit, že jí to může pomoct přežít. Navíc na gigantické vzdálenosti, na které by se takový boj vedl, by prostě nějáké "obchvaty" nebyly takticky zrealizovatelné. Aby se k tobě dostaly stíhačky nepřítele "zezadu" v té správné rychlosti a tak, abys je neviděl na senzorech, nepřítel by je tam musel vypustit před několika dny/měsíci/roky - podle toho, o jaké vzdálenosti pro souboj mluvíme.

[Aiwendill]

Ultramarinus: problémom je, že dnešné väčšie lietadlá prakticky neexistujú. americké B-52 pamätajú ešte koreu a vietnam a akurát prešli radou prestavieb a modernizácií. Ťažké bombardéry ako jediné veľké lietadlá má okrem nich iba rusko a ruské bombardéry ešte stále mávajú kanóny minimálne v zadnej streleckej veži (Tu-22 a ďalšie).

Ani vo vesmíre nemôžeš manévrovať s veľkou bojovou loďou (bitevná loď, krížnik a pod) ako s ľahkou vysokomanévrovateľnou stíhačkou. Vzdušný boj je pokiaľ viem vedený vždy so stíhačkami a až potom nastúpia bombardéry, ktoré málokedy bojujú. vesmírny boj môžeš vyhrať aj bez nasadenia stíhačiek. Proste tam vpadneš a pokiaľ máš dostatočne odolný pancier alebo silný štít, tak si len sedíš a odstreľuješ nepriateľov. To je aj prípad triedy Aurora...

ak by si otočil tú jednú stranu k najsilnejšiemu nepriateľovi, tak by ťa slabší nepriatelia na iných stranách rozsekali na kúsky. boj na gigantické vzdialenosti vo vesmíre? Ako by si chcel bojovať? laserom? navádzanými strelami? alebo ako? lebo kým by tvoje strely doleteli k nepriateľovi, ten by mohol byť o milión kilometrov nabok... Boj vo vesmíre je podobne ako boj na povrchu alebo vo vzduchu limitovaný vzdialenosťou. Pokiaľ si príliš ďaleko, tak jednoducho netrafíš a tvoje lode môžu akurat tak plniť úlohu "fleet in being", ináč nie sú bojaschopné. senzory sa totiž pomerne ľahko dajú oslepiť, na to stačí jedna silnejšia atomovka, ako nám to už viackrat ukázali v prípade Atlantis. Na efektívny zásah potrebuješ byť blízko a setsakramensky silný alebo manévrovateľný...

Ano, jako bodovou obranu, nikoliv jako nástroj pro ničení jiných bombardérů/letounů. V západních konstrukcích už v podstatě vymyzely. F117, SR71, U2, koncept "valkýrie" a další... Kdyby už se potřebovaly bránit, většinou to nechají na stealth vlastnostech, nebo na obranné letce.

Ale já se nesnažím tvrdit, že by ve vesmíru manévrovali s velkou lodí jako se stíhačkou a naháněli se jak dvouplošňáky z první světové. Nějáká AA děla (otočná) pro očistu nejbližšího okolí od nepřátelského potěru a raket mít asi musí. Já ale říkám, že proti větším lodím je lepší střílet z co největší mířené vzdálenosti páteřním kanónem (pod tím si představuju zhruba to, co tady popisují: http://tvtropes.org/pmwiki/pmwiki.php/M ... cingWeapon)

Vesmírné souboje budou na tak velkou vzdálenost, že se i velká loď stihne vytočit dřív, než se nepřítel přiblíží na JEHO dostřel.

Prosím ujisti mě, že jsem tě špatně pochopil, skutečně si představuješ souboje VESMÍRNÝCH LODÍ tak, že se k sobě přiblížej na dohled, otočej se bokem a střílej, dokud jedna z nich nevybouchne?
Jako tohle:
http://tvtropes.org/pmwiki/pmwiki.php/M ... fTheirEyes

Taktika (nepočítaje vzájemné vypuštění parazitních stíhacích kontingentů) nic? Snaha o využití lepší zbraňové technologie nic? Dostřel zbraní nic? Rychlost světla (u toho laseru) je 300 000 km/sekundu. Na TUHLE vzdálenost už prostě s velkou lodí NEUHNOU (měli by na to jen sekundu). A to nemluvím o použití inteligentních projektilů (raket, nebo nábojů do railgunu s vlastním manévrovacím motorkem a zaměřovací soustavou), které se budou na místě "donavádět" samy.

Souboj ve vesmíru bude trochu podobný přestřelce pěšáků v černých hadrech bez "kevlarových vest" (všesměrové dostatečné ochrany), pobíhajících po gigantické ledové ploše. Když si jeden z nich vezme do jedné ruky balistický štít a do druhé poloautomatickou sniperku místo uziny, co drží ti všichni ostatní v každé ruce, bude jeho výzbroj v drtivé většině případů znamenat zásadní rozdíl v efektivitě, rychlosti a spolehlivosti zničení cíle a vlastního bezpečí při zabíjení všech ostatních a to i těch, kteří se ho pokusí "obejít". Loď totiž "vidí" všesměrově, nemá omezený zorný úhel (bez otáčení hlavou) jako člověk s puškou a štítem v mém příkladu. Infračervené záření lodě ve vesmíru prostě NEJDE "schovat" (nepočítaje směšné SG koncepty zázračné neviditelnosti), takže stejně jako na ledové ploše gigantického kluziště vidíš všechny ostatní pěšáky, ve vesmíru detekuješ drtivou většinu ostatních lodí. Jejich hmotnost, jejich vektor, jejich rychlost, jejich setrvačnost... Což jsou mimochodem údaje, podle kterých lze zaměřit daný cíl. Tedy když máš zbraň s vhodným dostřelem a co nejvyžší rychlostí letu projektilu/energie k cíli. Dál všeobecně platí, že rychlost projektilu u cíle, je přímo úměrná délce hlavně. Jak u děla, tak u railgunu. U děla můžeš "délky hlavně" využít ještě k dalšímu fíglu pro urychlení projektilu a to postupnému urychlování projektilu průběžnými výbuchy v prostoru "za" ním, jak to dělalo německé dělo V-3 http://en.wikipedia.org/wiki/V-3_cannon
U plasmové zbraně délka hlavně přidá rychlost projektilu (méně času pro cíl uhnout) a zároveň i vzdálenost (dostřel), do které plasmový projektil stihne doletět, než plasma "vychladne". U laseru platí, že sice NEPOTŘEBUJE gigadlouhé dělo kvůli rychlosti "projektilu" (rychlejší než světlo není ve fyzice nic), ale velmi mu to pomůže pro zaostření paprsku a jeho větší "průpalnost" na větší vzdálenosti. Paprsek světla, podobně jako paprsek vody stříkané z hadice má prostě tendenci se "třepit" a čím víc je "zaostřený", tím dál dostřelí jako jeden paprsek (který má oproti "rozstřepenému" mnohem větší účinek na cíli).

Navíc u zbraní zasahujících rychlostí světla nejde uhnout ještě z toho důvodu, že cíl nemá žádné zázračné "nadsvětelné" senzory, takže si "všimne odpalu" laseru z "naší" lodě až teprve ve chvíli, kdy ho ten paprsek zasáhne.

Dále co se týká výzbroje lodi a starosti o "objem salvy", nikdo přece netvrdí, že ta loď nemůže mít celej trup posetej "do boku" otočenýma VLS na rakety a nemůže je střílet po desítkách až stovkách "za roh" - tj mimo trup - za okraj štítu, otočit špičkou "vpřed" a raketa odlétá směr cíl, aniž by se její boční odpalovací zařízení kdy muselo nepříteli ukázat.

Ta sranda s oblbnutím senzorů Atlanti je směšná, každému je zřejmé, že šlo o to, aby měli vysvětlení pro "nenadálý útok" šipkami. Mimochodem, kdyby wraiti viděli, že atomovka proti senzorům zabrala, dělali by atomovej humbuk při náletech na Altantis častěji. Nikdy to ale nezopakovali. Proč asi?

Co se senzorů týká, Atlantis "vidí" celý okolní kvadrant galaxie, včetně VŠECH úlových lodí v něm. Jinými slovy je vidí tak "daleko", že musí čekat měsíce, než jí z nejvzdálenějšího místa "dohledu" stihne hiveshipa navštívit. Kdyby ještě měla zbraň s vhodným (mezisoustavovým) dostřelem a dostatkem munice, hivky by si proti ní nikdy neškrtly, protože by jí nikdy při boji ani nezahlédli. Jako bys v tom mém přirovnání "na gigantické ledové ploše" proti tomu jednomu se snajperkou (Atlantis, kdyby měla ke svým supersenzorům ještě zbraň s vhodným dostřelem) poslal spousty lidí s vrhacími noži (Wraithské loďstvo).

Mimochodem, z nudy jsem "vymyslel", jak by mohla Altantis takovou "zbraň s vhodným mimosoustavovým dostřelem" na odsnipření wraithských hivek vytvořit.
Asuranský "útočný satelit s bránou" střílející paprsek v podstatě dokázal, že paprsek vystřelený do červí díry v SG prostě projde a objeví se na druhé straně.
Pokusný "Wormholedrive" (pohon červí díry) na Atlantis BYL celou dobu. Tento pohon funguje v podstatě tak, že mezi "lodí" (v našem případě Atlantidou samotnou) a cílovým prostorem vytvoří tunel červí díry bez nutnosti mít na jakékoliv ze stran hvězdnou bránu patřičných rozměrů.
Co by se stalo, kdyby červí dírou neproletěla loď, ale jenom vystřelila nějákým gigakráječem, nebo tam vypustila letku samonaváděcích dronů?
Z hlediska cíle by se z ničeho objevila salva, která by jednou ranou okamžitě sejmula jeden konkrétní cíl v soustavě.
WHD by šel použít jako zbraň dokonce i v případě, že by se přez něj nic nestřílelo. Prostě by ho antici jenom "otevřeli" vprostřed úlové lodi a okamžitě jej zavřeli. "Horizont událostí" té červí díry by už s hivkou udělal svoje. A to na takovou vzdálenost, že by hivky ani netušily, co je zasáhlo, natož aby mohly opětovat palbu.

[Strýček Forďa]

Zdá se, že tj koluje mnoho špatných informací o rozměrech jednotlivých Auror. Nejstarší, nejmenší a nejslabší, byly Asuranské Aurory. Měli okolo 1km. Aurora, jako taková byla loď že začátku války a měla okolo 1,3km. Taktéž nebyla nijak silná. Další lodí byla Cestovatelská Aurora. Postavená během války a její délka byla odhadnuta na 2km a výzbrojí se téměř rovnala Hypoferalku. Následně jsme tu měli Triu, která byla vývojově na úrovni cestovatelské lodě. Poslední známou lodí třídy Aurora, byl Hypaferalkus, který byl největší, nejluxusnější, nejvýznamnější a nejmladší. Měřil 3-3,5km. Dle oficiálních zdrojů měli Aurory mezi 1-3,5km což mě vede k domněnce, že Aurory se stavěly "na zakázku" ne sériově. Každá byla trochu jiná...

Edit: Rád bych doplnil také uvedl pár faktů na pravou míru..
1.) Lodě třídy Aurora byly stavěny jako multifunkční lodě. Nepotřebovaly silný trup, k čemu? Musíte si uvědomit, že byly stavěny před 10k lety. Kdo by je mohl ohrozit? Oriové? Pochybuji, jejich technologie nebyla tak vyspělá jako antická. Asgardové? Noxové? Furlingové? Těžko, měli alianci 4 řas. Největší problém (před Wraity) byl otravný hmyz jménem goualdi. Představte si sebe v jejich pozici... Páni vesmíru, jedná z nejvyspělejších řas, která nemá žádné sobě rovné nepřátele. To ohromně lahodí vašemu egu a za pár let se dostavý i arogance a víra ve vlastní nadřazenost. Nebyl tlak na vývoj válečné techniky, proč? Nebylo to potřeba. Vždyť třída Biliskner v Asgardských silách působila stovky ne-li tisíce let. Je potřeba se nato dívat, že nejnovější Aurora je stará 10 000 let! A stále to je nejsilnější loď v SG. Bc-304 je tak dobrá jen kvůli producentskému nacionalismu a víru, že Lidi jsou něco víc. Nikdy jsme neviděli plně vyzbrojenou a bojeschopnou Auroru...

2.) Asuranské Aurory byly zhruba na úrovni té původní poškozené Aurory. Musíte si uvědomit, že Asurani disponují pouze technologií, kterou disponovali Antici v té době. Tudíž jsou pochopitelně slabší než např. Tria nebo nedej bože Hypaferalkus. Zajímavé je to, že Auroy neměli nabízené štíty, když spojenecká flotila přiletěla a z planety nezvlétl jediný dron. Normálně by vylétly z takto velkého města Miliony možná miliardy dronů, kteří by ihned rozporcovali celou flotilu. Navíc je Aurory mohli vidět na dálkových senzorech několik desítek minut dopředu. A nejdůležitější věc co se týká dronů je to, že projde téměř jakýmkoliv štítem, ale zrovna tím Antickým ne. Nebo vy by jste používali zbraň, která prochází štíty, aniž by jste nevyvinuly protiopatření, pro případ, že se technologie dostane nepříteli do rukou? Ale přiznejme si upřímně, že by to nebylo SG, kdyby jim lidí nedali ani prdel.
To zatím stačí už nemám čas, udělám ještě jeden Edit ve, kterém se budu věnovat bohové taktice atd...
Forlinafalcus out

Máš tam chybu.
Aurora byla vypuštěná až v době kdy Atlantida byla dávno pod vodou. Takže je to loď z absolutního konce války kdy už zbyla jen Atlantida.
Jinak asgardský štít by pravděpodobně dokázal dron zastavit.
A to že nebyli vyráběny sériově, no mluvíme tady o verzích mezi kterýma byli tisíce let rozdíly třeba.
A před 10 000 lety Antikové opouštěli Atlantidu, do Pegasu přilétli před 1,6ti miliony let, v té době goa'uldi byli jen vodní hadi.
Ale nevíme co se dělo během původní aliance, která neexistuje tedy minimálně 1,6 milionů let.

[Strýček Forďa]

To jstou Auroru máš částečně pravdu, ale Nanity byly vyvinuty těř na sklonku války, kdy Antikové zoufale potřebovali novou zbraň. A Zemi opustili již před 7 miliony let. Oficiálně je uváděno 10-5 mil BBC.
Dle mého názoru je Aurora výborná válečná loď, ale bohužel nebyla navržena pro boj se sobě rovnými. Aurora spoléhá na okamžitý devastační účinek dronů. Pulzní dělá jsou uspořádány pro maximálně efektivní boční salvu. Vemme si situaci: Aurora narazí na nepřátelskou loď dejme tomu přezbrojený a ZPM Ha'tac a nechce plýtvat drahocenné drony. Předpokládejme, že není schopna zasáhnout přímo jádro. Vypustí malou skupinku dronů, kterou vyřadí štíty. Následně pak boční, pulzní salvou roztřílí Ha'tac na řešeto. Aurora byla dle mého nezkromného názoru stavěná ,jednak jako průzkumná loď a taktéž pro co nejefektivnější boj s technologicky slabším protivníkem. Ony hlavně zbraně typu beam nejsou u lodí v SG zas tak běžné a má je jen pár nejvyspělejších ras. Bohužel je bc-304 výdáme tak částo, že je bereme jako samozřejmost. Vždyť samotní Asgardé je vyvinuli nedávnou a jen díky antické databázi.Dále je Měli Ori, ale to byl spíše hybrid mezi pulzními a beam zbraní. A pak už jen Antici disponovali laserovým dělem.
Pokud by byla Aurora dodatečně opancéřovaná, překonfigurovala by štíty proti asgardům a na přídi by byby přidány dvě satelitní dělá, tak by se ze skvělé lodi, stala absolutní bomba schopná zničit cokoliv ve známém vesmíru. A posílená ZPM... Hmm... Netroufl bych si ani s letkou O'neillů...

No asgardé měly technologií dost, ale podle mne nevěděli co by se správně mohlo hodit proti Ori, navíc Aurora nemá zas tak kvalitní štíty, rozhodně ne ta Asuřanská. loď se mi líbí a je to tak, ale letka O´Neillů by ji rozstřílela v pohodě. i štíty na Daidalu vydrželi alespoň padesátku dronů, a drželi bez pomoci ZPM, a co poté asgardé, kteří mají všechno oproti nám silnější že