Lasery ve Sci-Fi: odpověd pro BigQ@123

takovej pořádnej virus je lepší než sto atomovek

Ultramarinus píše:

Je pravda, že atmosféra (přesněji částečky čehokoliv v ní - voda, prach, atd) paprsek oslabuje a gravitace ho (velmi mírně) zakřivuje, ale to by mu ve vesmíru "sílu" nepřidalo. Jen by to znamenalo že by dostřelil trochu dál než na Zemi.

Tak nejdříve jste někde tvrdili, že ve vesmíru bude mít laser ultimátní dostřel a teď najednou tvrdíš, že bude jen o trochu větší? Tak jak to teda je?

Jinak si myslim, že při současném dostřelu laserů můžeme gravitaci zanedbat. To vychýlení přece nemůže být zase tak velké.

Virus je virus, třeba Drakhský nanomor má něco do sebe.

Ale nemohu souhlasit s Ultramarinusem ve dvou věcech. Za prvé je potřeba vyvíjet stále nové a účinnější zbraně, abychom se jako civilizace jednou mohli bránit i mimozemským vetřelcům až to bude aktuální. Zbraň nemůže za to, že je zbraní, odpovědnost má vždy ten, jenž má prst na červeném tlačítku.

Druhou věcí je použití atomové bomby, její svržení mělo spoustu důvodů, ale tři nejpodstatnější jsou záchrana životů amerických vojaků, záchrana fanatických japonců připravených bojovat do posledního muže, ženy a dítěte. Poslední kapkou bylo, když se američani dozvěděli o lékařských pokusech na svých lidech zajatých Japonskem, pak se prezident nerozhodoval ani minutu. Mimochodem bylo by dobré se zeptat Číny co si myslí o použití atomovek proti Japonsku, myslím že by byli pro i dnes, za to jak se k nim za války chovali.

dolph1888 píše:

Zbraň nemůže za to, že je zbraní, odpovědnost má vždy ten, jenž má prst na červeném tlačítku.

Jo. A ani ne 20 let od té doby ta technologie mohla hrát lidstvu (ne jen blbejm japoncům, amíkům, nebo číňanům, ale naprosto komukoliv, kdo se kdekoliv od té doby vylíhnul, takže i nám) umíráček.

Odpovědnost má ten kdo to odpaluje, ale když NEMÁ co odpálit, dost se snižuje riziko že to odpálí páč je cvok, fanatik, nebo prostě jen pro tu srandu.

BigQ@123: Jde o to, že jediná planeta s atmosférou, ve které se uvažovalo (a zkoušelo) použití laserů ze Země a ta je "kulatá". Atmosféra taky. Tím pádem není nikde místo, které by mělo dostatečný "sloupec" atmosféry k tomu, aby ho odclonilo komplet.

Proti dostřelu v atmošce ale JE dostřel laseru "ultimativní". Bohužel je omezen dvěma věcma
1) rychlost světla (může se stát, že za těch pár minut nebo vteřin co uplynou než paprsek doletí, se tvůj cíl "hejbne" a ty se proto netrefíš. U planetárních cílů a stacionárních zařízení ten problém hrozí mnohem míň než u lodí, ale hrozí.
2) zaměřovací systémy kontra obrovitost prostoru Sluneční soustavy. Co nezaměříš, po tom nemůžeš střílet (a v rámci soustavy je to hodně hmoty, rozházené všude možně).

Výkon laserů a jiných částicových zbraní snižuje ve vesmíru především tření o částice obsažené v něm. Vesmír není prázdný a na jednotku prostoru je vždy obsaženo určité množství atomů, není jich tolik jako třeba v atmosféře, ale zase se prodlužuje vzdálenost. Není problém naprosto obyčejným (a patřičně velkým) laserem odpařit třeba Jupiter, jen na to musí mít výkon. Stejně mám pocit, že to jednou dáme, myslím takto výkonné zbraně.

A znova opakuju, že za zbraň je odpovědný ten co ji použil. To by jsme nemohli mít ani nože to jsou taky zbraně a slouží i "mírovým" účelům. Atomové zbraně toho nakonec více daly než vzaly, to kolik mají na svědomí lidí je zanedbatelné proti tomu, co si lidé provedli jiným způsobem. Naopak jejich výzkum a to především těch termonukleárních pomohl v mnoha vědních oborech. Superpočítač spočítal, že i poměrně velký asteroid (270m, 300kt nálož, 15 dní před impaktem, složení průměrné) lze s patřičným předstihem odklonit nukleární explozí pokud je správně určen směr výbuchu. V případě, že potřebný výkon bude mít i laser, bude to pro něj výborné mírové využití. Jinak já si teda myslím, že vývoj zbraní ničemu neubližuje, a když nato přijde lidi se jsou schopni utlouct i pěstma.

Do vzdálenosti Jupitera by od Země ten paprsek letěl několik minut. Za tu dobu by manévrovatelný cíl (loď) vzal dávno kramle.

U zbraně nezáleží jenom na "síle" - efektu v cíli, ale také na kadenci, dostřelu, rychlosti zásahu a mnoha dalších faktorech.

Sakra tuhle generaci co nezažila (reálnej) strach z nukleární zimy fakt miluju.

Kolik těch tvejch kromaňonců zavraždilo za svůj život víc než sto tisíc jiných lidí pod tři vteřiny??? A myslíš že ty zbraně zabíjejí jenom vojáky a zlé politiky? Hovno milá Lízo - víc jak 90% ztrát jsou (ZATÍM NAŠTĚSTÍ by byli) naprosto nevinní a neškodní civilisté.

Jaký politik (nebo jiné pako co tak většinou držívají ty červený knoflíky) by byl schopen pěstmi vyvraždit 5 miliard lidí?

A dej tomu čas (stačí malá chvíle - pár desítek až stovek let), kdy logika "je to sice zbraň, ale teď přece slouží mírovým účelům" dovede příležitost zničit planetu nějákejm jeblejm fanatikům, kteří ten červenej čudlajz už prostě nebudou jen hýčkat, protože "jsou rozumní". Aláh je chrání a dělají boží dílo, tak proč by s 4 miliardama nevěřících nesežehli i jednu miliardu muslimů?

Když přehlédneme ptákoviny typu Armagedon, tak k odpálení asteroidu "stranou" potřebuješ dost nepravděpodobnou shodu okolností:
1) musí to být EVA asteroid (na kolizním kurzu, nebo hodně blízko)
2) někdo si ho musí včas všimnout
3) někdo se k němu musí dostat s tou zbraní
4) zaměřit, připravit na přesná místa a odpálit.

Všimni si, že odpálení (které už máme v podstatě milionkrát vyřešené) je až na konci toho sledu událostí a těm předcházejícím dvoum bodům se nevěnovala dohromady ani TŘETINA té pozornosti (a peněz) co tomu poslednímu.

Za takový "supermírový protiasteroidový laser" by Čína s Ruskem vyrazili na válečnou stezku směr 3tí světová natotata (pokud by u odpalovacího čudlíku neseděli permanentně i jejich lidi, což by zas amíci nedovolili, aby za čas nedostali na frak jejich vlastní technologií).

Jupiter byl myšlen jako příklad cvičného cíle, a jelikož je jeho dráha známa, korekce při zaměřování by nebyl problém. Na loď by se to pochopitelně použít nedalo, páč by zdrhla.

Musím nesouhlasit, u částicových zbraní záleží na síle, v jejich případě tedy přenesené energii za jednotku času, kadenci lasery neznají, může jít o přerušované pulsy, ale to je něco jiného, účinný dostřel snižuje vzdálenost a rychlost paprsku je vždy stejná mezi 0,9 - 0,975 c. Až budeme mít plasmové projektily tak jejich rychlost bude pochopitelně mnohonásobně nižší, takový shluk částic by rychlost blízkou c nevydržel pohromadě.

A co to tam pořád píšeš s těma bláznama co nás všechny chtějí odpálit. Na to nepotřebuješ energetické (včetně termonukleárních) zbraně, stačí skupinka pro věc zapálených virologů a vezme to taky rychlý konec.

Problém asteroidu pěkně popořádku, počítán byl asteroid ve vzdálenosti 350k km to je blízko, těles o velikostech nad 100 m pokud nepřilétají směrem od Slunce si většinou všimnou. Jak se k němu dostat? To je snadné, většina asteroidů není moc rychlá od 0,5 - 8 km/s a takovou rychlost už umíme s přehledem, raketa by stačila nyní zrušená Ares 5 s nosností směrem k Měsíci hodně přes 100 tun a tak by se tam ruská nejsilnější bomba (musela by být trojstupňová) se svými 100Mt a hmotností 80t vešla. Zaměřit něco v takové blízkosti i s korekcemi dráhy není problém a rozmístění náloží taky, na velikost asteroidu do 300 m by stačila i 300kt nálož a stačí, když exploduje ve vypočítané vzdálenosti od něj a tlak záření se již postará o zbytek. Nakonec byl Armageddon pěkná hovadina, na odklon toho co tam likvidovali, by stačilo několik 100 - 150Mt (i taková síla je už prakticky možná) náloží na správných místech nad povrchem a ani by se ten asteroid nerozlomil, pěkně by ho to odfouklo stranou. Jasně, kdyby byl ze zlata, tak je to o něčem jiném, tam by bylo potřeba nastavit exploze tak, aby se trefil do Měsíce, odkud by šlo to zlato těžit.

Prostě, než posílat k asteroidu rakety s atomovkama je lepší ho zaměřit laserem a odpařit, tedy až na to bude tak nějak energie.

Ultramarinus píše:

A dej tomu čas (stačí malá chvíle - pár desítek až stovek let), kdy logika "je to sice zbraň, ale teď přece slouží mírovým účelům" dovede příležitost zničit planetu nějákejm jeblejm fanatikům, kteří ten červenej čudlajz už prostě nebudou jen hýčkat, protože "jsou rozumní". Aláh je chrání a dělají boží dílo, tak proč by s 4 miliardama nevěřících nesežehli i jednu miliardu muslimů?

a proto jsem pro, abychom vymazali tu miliardu muslimů z existence už teď, dokud je ještě čas. Chtěj svatou válku, tak proč jim jí nedopřát? Já bych je rozhodně nelitoval a on už by si je Alláh nějak přebral

g.o.d píše:

Chtěj svatou válku, tak proč jim jí nedopřát? Já bych je rozhodně nelitoval a on už by si je Alláh nějak přebral

Potíž je, (z hlediska morálky) že rozhodně ne všichni ji chtějí. Jen pár těch opravdu "poblblejch" bere TUHLE pasáž koránu tak jak jí berou džihádisté. Ti zbylí by měli "prostě jen smůlu" a to není nikdy dobré řešení. (z hlediska praxe) je problém číslo 2 - už jsou tak promíchaní se všema ostatníma kulturama, (Us, EU, asie), že prostě NENÍ způsob jak je vyvraždit "jednou ranou" a proti jakémukoliv jinému způsobu se (logicky) budou bránit ještě zuřivěji, než teď, když se jim v globálu vlastně nic neděje. Navíc ono to vlastně ani nejde. Koncentráky, vraždění - to už zkoušeli jiní a mnohem brutálnější než my kdy budeme. Neuspěli.

Nejlepší by bylo je poslat kolonizovat nějákou jinou planetu, aby si tam v klidu mohli žít jak jim káže jejich přesvědčení a neohrožovali nikoho jiného než sebe (nejlépe jim nedat mapu jak se dostat zpátky). Je to alibistické řešení, ale nejméně násilné a (dočasně) "všeřešící". Do toho citátu jsem ale muslimy (myšleno ty zblblé) dal jenom jako příklad. Místo nich si tam můžeš dosadit jakoukoliv skupinku debilů "teroristů". Mnohem snadnější (a levnější) ale je, prostě NENECHAT takovou technologii rozšířit mezi obyvatelstvo. Však kdyby firmy nevyráběly mobilní telefony (a dělaly je třeba jen pro armádu), myslíš že by byla šance že by civilní obyvatelstvo zneužilo něco co nemá? S bombama je to dost podobné.

dolph1888
I u "vymazávače vesmíru" záleží na jeho ostatních vlastnostech. Ne proto, abys věděl kolik sekund od zmáčknutí čudlíku bude vesmír vygumován, ale abys věděl, jak ho nejlépe takticky použít. I kdyby se "laser" (částicovej, plasmovej, gravitační nebo kouzelnej) prořezával planetama jak papírem, užití (každý jednotlivý výstřel) je otázkou TAKTIKY, ne strategie. Pro vhodnou taktiku musíš znát výhody a omezení té které nové zbraně a vytvořit postupy "jak" a "kdy" se má nasazovat.

Možná. Narozdíl od bomb, energetických zbraní atd mají ale viry jednu malou nevýhodu - aby kohokoliv zabily, musí ho infikovat a protože jsou to "živé organismy", nejdou programovat tak snadno jak by sis mohl myslet. Vhodné pěstování je otázkou let (a spíš desítek) a i potom si nemůžeš být výsledkem moc jistý. Také těmhle "zapáleným vědcům" jdou snadno házet klacky pod nohy tím, že potřebné vědecké vybavení dáš na listinu kontrolovaných materiálů (jak se to už dávno dělá). Není to naprosto neprůstřelné, ale "Antrax" kterej rozesílali v obálkách je SRANDA proti tomu co by dokázala SKUTEČNÁ biologická zbraň.

Jistě, ale musíš se k němu dostat včas (tzn DOST daleko od Země na to, aby ji případné neplénované úlomky neohrozily). Zatím jsme se pilotovaně dostali na měsíc (před 40 lety) a od té doby jsme tuhle schopnost víceméně ztratili (z hlediska vyslání okamžité "síly rychlé vesmírné reakce" - pro ně nemáme připravenou/postavenou pohotovostní loď).

"zaměřit" ve vojenském slova smyslu (trefit se bombou "někam" do asteroidu) problém rozhodně není. Z vědeckého slova smyslu ale musíš vypočítat všechno, včetně místního složení horniny cíle, váhy, hybnosti, přesného potřebného úhlu a i potom je odpálení tak abys neštrejchnul Zemi dost nejistou sázkou do loterie). Protože by se rozmístění náloží muselo počítat na místě (nebo přez vysílačku), podle "aktuálního stavu" na asteroidu, jistý problém by tam byl. "Tlak" (zdálky od asteroidu)? Tlakové vlny, co dělají atomovky na Zemi jsou "vlny v atmosféře" (které ve vesmíru tolik není)...

Možná ano, možná ne. Komplet sedět na zadku a spoléhat na superzbraně ale není košer. Co by se stalo, kdyby byl ten asteroid z nějáké neznámé hmoty co dokáže energii "uzavřít" v sobě (jako naq/kondenzátor) a pak bouchnout silou supernovy? Jakou by měli šanci něco takového zjistit, když by vsedě spoléhali na vesmírné ukazovátko a na ten šutr neposlali geology?

Jak je zcela zřetelně vidět na 90% všech válečných tažení USA (které mělo tajné služby vždycky spíš k smíchu kromě pár světlých vyjímek), tak nezáleží jenom na síle úderu, technické vyspělosti kladiva, nebo jeho jiných vlastnostech. Ten člověk co ten úder dává, ještě musí naprosto přesně vědět kde je hlavička hřebíku, kde má vlastní prsty, co PŘESNĚ se stane když do toho hřebíku dá ránu a musí být na to co se stane připravený. USA tyhle části postupu dost často (ve svých válkách) neřeší a proto s nima vymetají bandičky pěstitelů rejže, a horskejch pasáků koz.

Ultramarinus píše:

Do vzdálenosti Jupitera by od Země ten paprsek letěl několik minut. Za tu dobu by manévrovatelný cíl (loď) vzal dávno kramle.

Extra blábol. Jak by to zjistili, když se paprsek světla pohybuje rychlostí světla?

No on by tam ten paprsek letěl minimálně půl hodiny (nebo taky přes hodinu, podle aktuální polohy Jupiteru vůči Zemi), takže pokud by ta loď neletěla po super-předvídatelný dráze (což by neletěla, pokud by očekávala, že po ni někdo bude pálit laserem), tak by prostě uhla (ani by nemusela vědět, že už někdo vystřelil).

Jinak pokud jde o nuky, pokud vim byl to právě strach z jejich potenciálu zničit naši civilizaci, co udržovalo studenou válku studenou.
Imo jde o udržení rovnováhy, pokud takovou superzbraň budou vlastnit všechny potenciálně znesvářený strany, schopný pobít se i jinejma cestama (který by ale mohli vést k vítězství některý z nich), budou spíš ku prospěchu míru.
Problém by byl, pokud by je měla jen jedna strana (která by se tak nemusela bát odvety) příp. pokud by se k nim dostal někdo, pro koho by to mohla bejt jediná možnost, jak něčeho dosáhnout (sem se počítá všeljakej teroristickej xindl).

Navíc nemůžeš říct "tahle technologie je špatná a proto ji teď všichni budeme ignorovat". Zvlášť ne, když se ukáže bejt vynikajícim (a do budoucna patrně hlavnim) zdrojem energie (a blahobytu).

A věcičky pro výrobu biologickejch zbraní nejsou jediná kontrolovaná komodita, komponenty pro jaderný zbraně jsou kontrolovatelný (a kontrolovaný) snad ještě líp.

4Ultramarinus

U částicové zbraně, které jsou dnes technicky nebo teoreticky realizovatelné (foton, gamma, plasma) záleží především na doručené energii. To, že se nejprve musí vybrat vhodné použití pro danou platformu a správně zaměřit cíl to dá rozum.

Sněť slezinná už dávno není nijak zvláštní zbraň a onemocnět jí může i hudebník co si nechá vyrobit bubny v Africe. Viry se programovat dají, i když obtížně ale třeba ebola se ani přeprogramovat nemusí neb je dobře napsaná.

Pokud bude poloha asteroidu známa dostatečně předem (stovky dní), což u těch větších je, pak postavit loď na transport bez lidské posádky je otázka týdnů, navíc je jich možno postavit víc pokud by některá selhala. Vypustit je postupně nahoru, seřadit na oběžné dráze a připravit na úder. S úlomky se tak trochu počítá, hlavní je odklonit co možná nejvíce.

To si nějak nerozumíme, termonukleární nálož ve vesmíru působí na asteroid tlakem záření a ne nějakými vlnami, tím se rozumí vysokoenergetické fotony, fotony a tepelné záření. A spočítat, kde to má prásknout to již zvládáme, ono to nemusí být na milimetr, prostě se použije silnější nálož. Málo kdo si také uvědomuje, že termonukleární detonace v blízkosti hmoty ji část odpaří, což naruší stabilitu tělesa na jeho dráze.

Na neznámou hmotu, pohlcující laser se nehraje, teď se bavíme o materiálech dostupných v naší sluneční soustavě. Mezi což patří, porézní horniny, železo, nikl, voda atd. všeho ostatního je v naší soustavě málo, jestli někdo čeká "bramboroidy" z platiny, zlata nebo uranu se nedočká a i ty dostatečně silný laser sundá.

dolph1888 píše:

To, že se nejprve musí vybrat vhodné použití pro danou platformu a správně zaměřit cíl to dá rozum.

Ergo, oba se shodnem že jsou důležité i ostatní parametry zbraně a množství energie kterou tou zbraní pumpuješ je v podstatě důležité jenom ve chvíli (chvílích) zásahu cíle, ve vztahu přímé úměry (čím víc šťávy, tím větší bum).

Pokud je poloha včas známa. Pokud není, neshneš ani nasednout do už existujících lodí, než bude "moc blízko" na odklon. Ještě lepší by bylo, kdyby na orbitě bylo pár základen s připravenými pohotovostními vesmírnými ptáky. Navíc čím dále od Země do něj začneš "šťouchat", tím menší sílu na to, aby to uspělo budeš potřebovat.

dolph1888 píše:

Na neznámou hmotu, pohlcující laser se nehraje, teď se bavíme o materiálech dostupných v naší sluneční soustavě.

Hm, a proč předpokládáš že musí být (ten záhadný šutr) přímo z naší sluneční soustavy, nebo že ve zbylých 95% hmoty v naší sluneční soustavě nejsou horniny/prvky, které ještě nejsou v Mendělejevově tabulce (která se od svého "vynalezení" už poněkud rozrostla)?

vg38:

vg38 píše:

Extra blábol. Jak by to zjistili, když se paprsek světla pohybuje rychlostí světla?

Jak psal už Air Force, (i "vodní") lodě manévrují i "jen tak". Ergo by stačilo dostat 1 minutu před začátkem nepřátelské střelby echo od vlastních špionů u druhé strany že se něco chystá a pak jenom preventivně manévrovat nepředvídatelně tak, aby ve chvílích kdy loď není kryta jinou hmotou (planeta, asteroidy, atd), nebyla najednom místě příliš dlouhou dobu. Navíc slyšel jsi už o zaměřovacích technologiích? Pokud by loď ozářil zaměřovací radar velké intenzity, kolik rozumnejch kapitánů by sedělo na fleku aby zjistilo na vlastní kůži co za zbraň se na něj zaměřuje? - Pasivní zaměření také není vyloučené, ale je MNOHEM složitější... obzvlášť na takovou dálku. Meziplanetární lasery (narozdíl od odstřelovacích pušek a děl) "od oka" (pasivně a nezjistitelně) prostě (přesně) zaměřovat v podstatě nejdou. Stačí to vysvětlit takhle?

Air Force:
Pořád věřím, že se "zcivilňováním" technologií, které mají potenciál k ohromnému ničení a s šíleným "množením" stran (jak je v dnešní geopolitické situaci vidět), které se musí navzájem kvůli "rovnováze" hlídat, exponenciálně roste šance že si budeme jednou na čtení svítit očima.

Air Force píše:

Navíc nemůžeš říct "tahle technologie je špatná a proto ji teď všichni budeme ignorovat".

Řekl jsem někde něco o ignorování, nebo o tom že je "špatná"??? Jestli si dobře pamatuju, tak jsem psal, že je trochu moc "mocná" - dává rozhodování o životě planety jedinému opičákovi v obleku od Armaniho (nebo v turbanu a smrdícího po kozách).

Mluvil jsem o regulaci (páč když už je čertík nové mocné technologie z krabičky, tak ho zpátky nic co není extrémně drastické nenacpe). Co třeba například atomové elektrárny poslat do vesmíru jako vesmírné stanice tak, aby zpátky na Zemi posílaly energii po paprsku? Technologie (a to ani ta příbuzná "mírová") by se nedostala pitomcům do ruky a "blahobyt" a kdovíjaké superdobro (kromě vypáleného paliva které by se ve vesmíru dalo ukládat MNOHEM bezpečněji než lidem doma pod zadky) by se lidem dostavilo taky. Nebyl by pak problém (pro libovolnou republiku, nebo skupinu) si "pronajmout" posílání (více méně) libovolného množství energie na libovolně dlouhou dobu bez toho, aby musela ohrožovat svoje lidi tím, že jim bude pod zadky stavět drahá úložiště jaderného odpadu???

Ten šutr může být i z jiného hvězdného systému, poslední data ukazují, že některé komety a planetky v Oortově oblaku byly přitaženy odjinud, když Slunce mělo ještě blízké sousedy. Avšak to nemění nic na tom, že i v jiných soustavách budou takové prvky vzácné, neb naše Slunce se vyvíjelo se svými "sourozenci" ze stejného mračna a mají podobné složení. Pokud by v našem hvězdném systému (nebo v blízkém okolí) byl nějaký extra super materiál, musel by být přítomen už při formování protohvězd a v menší míře by se nacházel i na planetách. Nic z toho se, ale nepotvrdilo a už se to asi nezmění. Na všechny ostatní materiály laserový paprsek stačí, a když se to vezme do důsledku, neexistuje žádný materiál schopný donekonečna pohlcovat energii paprsku, nakonec exploduje i hvězdná brána. (Mendělejevovu tabulku sem netahej, většina nově přidaných prvků jsou nestabilní transurany s minimální dobou existence)

No vidíš, elektrárny ve vesmíru a zase další mírové využití paprsku, co jsem psal výše. Vojenské technologie nakonec častěji nachází mírové využití než byl jejich původní účel. Proto máme Internet a PCčka třeba. Mimochodem, nebylo by lepší postavit elektrárny na Měsíci, ať má taky nějaký využití, když už tam je, pro ten paprsek energie je ta vzdálenost jako nic, pokaždé když by dosáhl stanovené pozice na orbitě by odeslal pulsy na Zemi do kondenzátorů a hotovo.

Co kdybych takovej paprsek přenášející několik GW energie (počítám, že aby se vyplatilo budovat elektrárnu na orbitě, musela by bejt dost výkonná a zároveň počet vysílačů by byl omezenej její velikostí a hlavně hmotností) zaměřil někam do města a hrál si na mravence pod lupou... Zneužitelná je každá technologie (tím spíš, že naprostá většina technologií vznikla pro účely zabíjení lidí).

Pokud jde o zaměřování ve vesmíru tak nesouhlasim s aktivníma metodama, protože dvojnásobně zvyšujou prodlevu senzoru. Např pokud budeš radarem sledovat cíl vzdálenej 2 světelný sekundy daleko, budeš sledovat kde byl před čtyřma sekundama, pokud na něj vystřelíš, musíš počítat se šesti-sekundovou korekcí. U pasivu se čtyřsekundovou. Na větších vzdálenostech to bude o to markantnější.
Navíc naopak na takovou vzdálenost je vhodnější použít pasivní zaměřování už jen kvůli výkonnosti vysílače, aby impuls radaru doletěl několik set tisíc kilometrů k cíli a zpět (přičemž na rozdíl od laseru paprsek radaru není koherentní a tudíž jeho energetická hustota po cestě může výrazně klesat).
Na druhou stranu budeš-li se na cíl koukat od hvězdy ven, uvidíš ho na pasivu celkem snadno, pokud použiješ dva senzory (např na dvou různejch lodích v dostatečný vzdálenosti od sebe), dá se poloha cíle určit poměrně snadno a přesně.

Air Force: Tak by v tom městě měli víc elektriky, a asi by jim to poničilo spotřebiče. Představa mravenců pod lupou je sice trochu přitažená za vlasy, ale nevím jestli ji můžu rozumně vyvrátit - technologie mikrovlnného přenosu energie není zrovna můj šálek čaje. K ovládání toho zaměřování by se ale dostali jen prověření a proškolení lidé (jejichž činy by hlídalo několik dalších lidí za nimi), ne nějáký usoplený pakistánský pasák koz, co jeho bratranec má na AKčku už tři zářezy za amíky.

Já operuju (z hlediska vynášení těžkejch věcí do vesmíru) nejraději s představou "vesmírného výtahu", který by takové vynášení na jedno kilo zlevnil 100, až 1000 krát.

S tou kombinací "aktiv kontra pasiv" máš celkem recht, s tím jsem nepočítal. Na druhou stranu kdyby v tom bylo tolik potíží, tak proč by systémy aktivní obrany proti letadlům (třeba u "mokrých" lodí, nebo protisatelitních zbraní) byly na radaru (v podstatě) závislé? Dneska je to hlavně tím, že se používají většinou ingeligentní projektily, které stačí "vystřelit do oblasti" a přesné navedení na cíl se řeší za jízdy.

Navíc přiznejme si, že pasivní navádění jde celkem lehce mást - tepelné stínění, systémy (časem i "aktivní") "neviditelnosti" - takové to predátorské "zneviditelnění" (youtube) proti optice...
http://www.youtube.com/watch?v=JKPVQal851U

Triangulace která by se neděla proti zdrojům opticko/tepelného rušení by mohla být percentuálně úspěšnější než klasické "špionské" sledování pohybu lodí, ale stále by neřešila tolik, aby šla využívat jako systém včasné výstrahy. Na to už by ten radar (nebo prostě nějáké jiné aktivní senzory) byly lepší. Výhodou by bylo, že ač bys nevěděl kde "přesně" ta loď je, tak bys věděl oblast, v které (vzhledem k její hybnosti, maximální rychlosti a manévrovatelnosti) MÚŽE BÝT. Nic moc, ale silně ti to zůží okruh pátrání pro pasiv (vesmír je fakt velkej a to i v jediné soustavě).

Dolph1888: Proč bych sem neměl tabulku tahat? Začínala se 60 prvkama, na Zemi jich bylo (od té doby) naměřeno přirozeně se vyskytujících nějákejch 90 a jsme už dávno za stovkou, aniž by to vypadalo že se blíží konec. Navíc ve vesmíru je jiné prostředí (najdou se tam obří tlaky a teploty, kdovíjaká radiace, atd), které mohou "obyčejným" prvkům/horninám/kovům změnit vlastnosti. Nemůžeš vyloučit něco, o čem nevíš jestli existuje.

No na Zemi pracuješ se vzdálenostma max stovek kilometrů, nároky na výkon radaru jsou samozřejmě mnohem nižší.
Taky máš pravdu s tim, že pro přehled je aktiv lepší, tak lodě hledaj cíle aktivně radarem, ale hodně z PVO střelbu zaměřuje pasivně pomocí IR, který je (pokud je mi známo) nejspolehlivější možnou metodou (nejodolnější proti rušení - míněny moderní prostředky, ne IR čidlo na Iglách a pod.)

Navíc "mokrý" nebo spíš "polomokrý" lodě se pohybujou po povrchu kulatýho tělesa, takže signál jejich radaru v určitý vzdálenosti jakoby uletí do vesmíru, což řeší problém, kterej jinak maj ty opravdu "mokrý" lodě (ponorky), který nepoužívaj aktivní sonar kvůli vlastnímu utajení. Vesmírnou loď používající aktivně radar by bylo možný odhalit (díky záření z vysílače toho radaru) na mnohem větší vzdálenost, než jakej by byl účinej dosah toho radaru.
Na druhou stranu odpadní teplo MUSÍ produkovat všechno (pohon, senzory, počítače, posádka, kávovar, lux...) a v jinak temnym vesmíru bude IR kamera docela účinná záležitost.

Ergo postavil bych základny na různejch měsících, který by měli aktivní radar a lodě nechal lítat většinu času jen s pasivníma senzorama a krmil je informacema z těch základen např. komunikačnim laserem (kterej je dost úzkej na to, aby ho nezachytil nikdo, kdo nemá).

EDIT: Pokud jde o prvky, v tabulce už neni místo, kam je dávat (všechny prvky v určitym rozsahu jsou známý), můžeš přidávat už jen na konec, ale ty budou tak těžký a nestabilní, že by objekt z nich složenej určitě žádnou delší cestu nepřežil. Jsou známý i nějaký další exotičtější formy hmoty, ale snad nic nenaznačuje tomu, že by se mohli chovat tak, jak jsi popisoval.

To zní rozumně. Nebo by ta loď mohla mít několik "sond", které by vždycky vypustila okolo, nechala by je aktivně zkoumat a předávat info laserem a pak zase nabrala.

Je pravda, že čím déle tu tabulku pulírují, tím míň se do ní "přírodních prvků" vejde. Na druhou stranu pro neobvyklé vlastnosti nemusí jít o neznámý (neexistující) prvek - může jít třeba o slitinu. Ocel má jiné vlastnosti než Fe, a když jí zakalíš tak má výsledek ještě jiné vlastnosti než původní ocel (aniž by šlo o "jiný prvek"). Když vypustíme jiné prvky, můžeme vyloučit i různé "mutace" a "slitiny" všech známých? Teď jenom tipuju, ale podle mého ještě všechny kombinace za nehorázných teplot, radiace a tlaků zkoušeny nebyly... Zároveň jiné podmínky ve vesmíru mohou být důvodem, proč některý z těch "neznámých" a nestabilních bude mnohem stabilnější, než by byl na Zemi.

Do Mendělejevovi tabulky nepatří slitiny, jen prvky. Transurany s životností setin sekund se nepočítají. Pokud na to půjdeme přísně vědecky, co neobsahuje naše Slunce, nebo několik sousedních hvězd řekněme do 30 ly, nebude obsaženo ani v asteroidu. Největší procento materiálu v soustavě spolkne hvězda, takže znovu opakuji ani dlouhé ozařování nevytvoří nový stabilní prvek. Prosím Vás vzbuďte se, nové prvky vznikají v nitrech hvězd při termonukleárních reakcích typu vodík > helium, helium > uhlík apod. Jen masivní hvězda může vyprodukovat zlomek např. zlata, a jen při srážkách bílých trpaslíků, nebo pulsarů vznikají ty nejtěžší kovy díky přítomným neutronům. Do této tabulky už těžko přidáme stabilní prvek. A proto laserová, iontová nebo gamma děla budou jednou výbornou zbraní proti asteroidům.

Zaměřování lodí na dálku je přecí snadné, stačí mít výkonnou optickou soustavu a ne nějaký radar, kde musíte počítat s odrazem jak bylo zmíněno výše.

Air Force píše:

Pokud jde o zaměřování ve vesmíru tak nesouhlasim s aktivníma metodama, protože dvojnásobně zvyšujou prodlevu senzoru. Např pokud budeš radarem sledovat cíl vzdálenej 2 světelný sekundy daleko, budeš sledovat kde byl před čtyřma sekundama, pokud na něj vystřelíš, musíš počítat se šesti-sekundovou korekcí. U pasivu se čtyřsekundovou. Na větších vzdálenostech to bude o to markantnější.

S touhle logikou nesouhlasim. Pokud je od tebe nějaký předmět vzdálen 2 ss, tak zpoždění u aktivního i pasivního sledovacího systému je dvě s, tedy u obou stejně. Neni přeci důvod do toho započítávat ty dvě s, který jsou potřeba na to, aby signál doletěl od senzoru k cíli, protože když dosáhne cíle, tak se tak stane v okamžiku jeho aktuální polohy a ty tedy počítáš jen s časem, co uplyne po odrazu.

Hmm - pravda. Tohle jsem zmotal

dolph1888 píše:

co neobsahuje naše Slunce, nebo několik sousedních hvězd řekněme do 30 ly, nebude obsaženo ani v asteroidu.

Souhlas. A to se mezitím co jsem se nekoukal někdo ke slunci vydal ty prvky opravdu zkontrolovat? Já mám pocit že to "co obsahuje naše a okolní slunce" tvrdě odhadujeme podle toho co je na Zemi, možná měsíci a pak v meteoritech co se nerozflákaly komplet ale jen trošku.

Máš pravdu, že slitiny nejsou prvky. Tvrdil jsem ale (a je to furt pravda), že "slitiny" mohou mít od prvků ze kterých jsou dost odlišné vlastnosti (například větší odolnost).

Možná, když budou fungovat a budou přidělané k senzorům, které o cíli zjistí prví poslední než ho zkusí odpařit. Střelba "od boku" je zábava, "přesná" střelba je ale to co plní rakve (nebo odpařuje normální hmotu tak jak je potřeba).

Optika jde mást (nejsnáza tak, že se "schováš" za měsíc či planetu a pak vykoukneš na chvíli na nečekaném místě. Dřív než by stihla doletět odveta se zase schováš. Zkus to zaměřit dalekohledem. Navíc (z hlediska astronomie je kurevsky těžké najít PLANETY a měsíce. Jak myslíš že bude těžší najít a hledat věc, která se pohybuje nepředvídatelně a je bambilionkrát menší než planeta nebo měsíc?) Proto se radar šikne (pro ten přehled). Pro přímé zaměřování je asi nejlepší kombinací termál a optika (ale to je takové to míření vteřiny před výstřelem, ne to terým si hlídáš pohyby nepřátelských lodí po bojišti).

Ralen: Ano, ale tady jde o princip na kterém funguje radar. Princip sonaru si představit dokážeš, že ano. Vystřelíš zvukovou vlnu, ta prochází vodou, odráží se od překážek a ten odraz se vrací zpátky k ponorce (která podle odrazu který přijala maluje okolní prostor na obrazovce). No a radar (a všechny ostatní aktivní senzory co znám) funguje podobně - k cíli musí doletět "něco", to se od něj odrazit, a pak se vrátit k místu odletu, kde to teprve (podle "tvaru" v jakém se to vrátí) dá osádce informaci kde co je. Ve skutečnosti by to tedy bylo takhle (cíl 2 ss)
2 sekundy mezi "radarem" a cílem
2 sekundy nazpátek k "radaru", aby zbraň podle odrazu věděla kam má střílet
2 sekundy než paprsek laseru doletí k cíli.

Jinými slovy, od ozáření cíle do jeho zásahu upynou minimálně 4 sekundy (po které má příležitost uhýbat, pohybovat se atd.)

Stejné 4 sekundy se naberou i u normální optiky a termálního pozorování -
2 sekundy uplynou od chvíle kdy se slunce odrazí od cíle a doputují k optickým senzorům a další 2 než laser zasáhne.

V obou případech je "přesnost" skoro stejná (hádáme kde cíl je) a rychlost odezvy hodně podobná.

Dík Ralen(e), stejně jako Airforce jsem se v tom už taky lehce ztratil...

Obsah prvků ve hvězdách a v atmosférách planet zjišťujeme spektrometrem.
Jen tak pro zajímavost třeba takovej Hubble Space Telescope dělá černobílý fotky + spektrometrický měření na jejichž základě se určí složení fotografovanýho objektu, danejm prvkům se přiřadí jejich barva a pak se ta fotka teprve dobarvuje.

Obsah prvků ve vesmíru se jinak odhaduje na základě toho, co tu psal dolph1888 (jaderná fůze a zachycování neutronů). To, co se vyskytuje na Zemi, potažmo "kamenejch" planetách všeobecně je spíš výjimka, tak těžkejch prvků je ve vesmíru málo.

To je zajímavé. Kolik desítek cm pod povrch slunce nebo planety ten spektometr opravdu "vidí"?

No spektrometr "vidí" všechno, skrz co analyzovanej paprsek světla prošel. Takže u planet (pokud zrovna nejsou skleněný ) pod povrch nevidí a hodí se toliko ke zkoumání jejich atmosféry. Světlo hvězd se ale rodí v celym jejich objemu takže jeho analýza je celkem efektivní záležitost.