Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra Pokec nejen o seriálových technologiích Technologie Kosmická loď realizovatelná do 100let

Kosmická loď realizovatelná do 100let

Detailní rozbory nejrůznějších technologií s jakými jsme se kdy setkali.

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Ray Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1139
Bydliště: Hranice, Olomouc
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Prach by měl AFAIK stačit, ne?
Jinak ale ano, vidím to spíše na harvestery a "strip mining".

Proč by to mělo být nepředstavitelné? Vrtat stovky metrů pod zemi a těžit tam ropu bylo taky kdysi bizarre idea! "K čemu by nám to bylo, když do svítilen nám stačí velrybí olej!"
A zase - jaká je efektivita next-gen solárních panelů na geostacionální dráze, kolik Mw dávají, jaká je jejich hmotnost, kolik by stálo je tam vynést třeba Skylonem (a sestavit roboty), aby to ve finále mohlo napájet jedno město/stát? Srovnejte to s aktuálními formami, kdy je nutné uhlí těžit (avizovaných 50% energetické spotřeby USA), zpracovávat, vozit a pak teprve spalovat, kdežto solární elektrárna frčí furt automaticky a pomineme-li cenu do investice, přijmové antény (a jednou za rok vyměnit prasklý panel), tak není prakticky žádná další provozní cena!!!
OK, i kdyby měla jedna solární elektrárna životnost 20 let (jako ISS), tak se to musí mnohonásobně vyplatit. A třeba v 70. letech, kdy se idea poprvé nějak dostala do popularizace, by tenhle projekt nutně musel souviset s udržením velkého počtu montérů-lidí, což by cenu strašlivě zvedlo - dneska bychom k sestavení mohli použí pár robotů. Pokud trend bude pokračovat, přesunutí průmyslu na orbitu bude cenově stále přiznivější.
Mě už se počítat nechce, někdo to komparujte.
Už mě ty fiktivní avatary tady serou iritují...

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Technologie orbitálních solárních elektráren je pro mě poměrně běžná přestava - nejde o to, že bych si ji nedovedl představit. Jenom nevěřím, že by se to vyplatilo víc než na povrchu Země...

Čemu se mi nechce věřit je přestava, že by to bylo dostatečně výkonné, aniž bychom nahoru museli tahat tejden co tejden náhradní panely za poškozené mikroúlomky barvy a střepů ze starých satelitů a jiného bordelu, zničené zvýšenou radioaktivitou, nebo jenom "zestárlé" a tím pádem nefungující, nebo fungující jen na zlomek procent výkonu. Další "provozní cenou" takového hektarového satelitu by bylo palivo pro (mikro)manévrování, kvůli udržení orbitální oběžné dráhy, nebo vyhnutí se větším kusům okolního materiálu (ISS, různé celé a občas i funkční satelity, poztrácená kladiva, atd). Další otázkou je, z čeho by měla být kostra, aby to bylo lehké, ale dost pevné pro případ nutnosti manévrování s celou (velkou a placatou) elektrárnou, aniž by se daným manévrem srolovala.

Taky mi přijde jako slušné plýtvání poměr "nutné energie" pro dálkový přenos a energie, která se dostane až k cíli (tj do nějákého sběrače na povrchu). Ani po kabelu by to nebylo zrovna zadarmo - jako rozumnější koncept bych viděl nějáké "návratové kapsle s heliem" střílené z měsíce railgunem. Dostaly by se přímo k elektrárně a pak už by to bylo jenom na staré dobré energetické síti, nikoliv na nějákých radiovysílacích/laserových bezdrátových transmiterech.

Kdyby soláry byly tak super levné a účinné (nebo to v dohledné době VYPADALO že budou), nevidím důvod je (elektrárny) nestavět na povrchu - pouště se přímo nabízejí -, nebo na moři. Čím by byly ve vesmíru (kromě dvojnásobného výkonu, pokud by se držely stále na sluneční straně Země) lepší? Navíc když by Zemi obíhaly, je jisté, že by "přijímací stanice" pod takovou elektrárnou "ujížděla" kvůli rotaci povrchu Země. - Buď by tedy musela být poměrně širší síť přijímačů okolo celé Zeměkoule (horizontálně, na rovníku třeba), což by vyžadovalo spolupráci více států (nebo dokonce i využití nějáké části moří pro "přijímovou plošinu"), nebo by elektrárna "stála" nad přijímací stanicí, ale pak by fungovala JENOM ve dne a zároveň by někam na planetě (dost možná na "vlastní území" distributora energie) vrhala pravidelně nemalý stín, který by Greenpace těšil skoro tolik, co těžba v oceánech, exhalace z využívání uhlí, nebo skladování jaderného odpadu. Jistě, je to "čistější", ale mě by docela štvalo, kdyby ve městě kde žiju vždycky v 10:48 na minutu nebo dvě přestalo svítit Slunce, aby miliardáři mohli dál bohatnout díky vesmírnému stínítku.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Ray Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1139
Bydliště: Hranice, Olomouc
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Elektrárna na geostacionární dráze může být umístěna tak, aby zásobovala svou zemi i "v noci" - that's the entire point.
Kromě zásobování minimálně dvakrát déle oproti panelu na povrhu je tu tedy navíc tak výhoda, že podle odhadů má panel ve vesmíru 144% procentní efektivitu vůči tomu na povrchu.
To už nám dává 2 krát 1,44 krát vyšší efektivitu než panel na povrchu. A to mluvíme o ideální stavu panelu na povrchu, kdy třeba nikdy neprší nebo není písečná či sněhová bouře. Především je však vesmír vojensky nedostupný prakticky pro kteréhokoliv současného nepřítele západní hemisféry. Kouzlo energetické soběstačnosti není jen v tom, že budeme méně škodit přírodě, ale primárně v zatnutí zdroje financí současných "bad guys".
Solární technologie navíc taky dochází značnému pokroku, čili v ideálním případě se panelu ještě zlehčí a produktivita se zvýší.
Jasně, přenos na povrch je největší problém. Ale jelikož tomuhle neroumím, nechám to na jiných.
Celá návratnost v zásadě závisí na dvou parametrech - jestli vznikne prostředek á la Skylon, který by šlo masově využívat při stavbě, a na systému přenosu. Opět opakuju - vynést a sestavit kilo na oběžné dráze je sice prvotně drahá investice, jenže tahle stavba tam bude stát minimálně deset let. Oproti současným elektrárnám jde doslova o zlatý důl! Humpolácky jsem si spočítal, že kdyby měla vzniknout solární elektrárna, která by na geostacionální dráze měla pokrýt celou roční elektrickou spotřebu USA, stálo by její vynesení Skylony (650 USD za kilo) cirka 500 miliard dolarů. A vydržela by tam nejméně 10 let. To znamená, že při rozprostředí nákladů na vynesení (a ty jsou největší) tisíců tun (sice jsem nemínusoval přenos, ale také jsem počítal s váhou pozemních panelů; a tam nahoru by byly vyvinuty ultralehké, které by IMO cenu zase snížili IMO několikanásobě) na dekádu by tahle stavba, která by pokryla celou elektrickou spotřebu USA, stále přesně tolik, co je roční rozpočet federálního oddělení pro energetiku - jenže to se v zásadě nestará o zásobení spotřebitelů.

Čili jinak - Američan průměrně vydá za elektřinu 80 dolarů měsíčně, což dává 300 miliard ročně u celé populace. Do toho se navíc nepočítají firmy a další instituce (nenašel jsem, ale počítal bych se stejnou cifrou minimálně, čili 300 miliard). Srovnej si to s našimi 50 miliardami za vynesení. I kdybych by vočko vynásobil sumu za vynesení tohodle hypotetického plantu deseti (což do sebe jakože započítává náklady na pozemní antény, minumum údržby a ztrátovost přenosu), pak roční cena elektrárny bude dokonce NIŽŠÍ než při součastnosti & navíc bude pokryta POUZE z domácích zdrojů! A to mluvíme o nahrazení jaderných i telelných elektráren!
Budeme-li samozřejmě brát v potaz tuhle sranda-statistiku.

EDIT: Takže tenhle paper říká, že ztráta při přenosu je kolem 10%. A taky mimochodem doporučuje space based solar plants jako jedinou cestu k energetické soběstačnosti. Takže my point stands. Když to zacyklím zpátky k Měsíci, MIT guys zase říkalí, že s H3 by fůze byla snazší a proveditelnější než současné pokusy. Teď, když můžu operovat s 25 tunami H3 pro roční spotřebu USA (viz výše), mi najednou příjde, že i kdyby těžba na Měsíci stála těch 500 miliard ročně, tak se také brutálně vyplatí oproti současnému stavu.
Lunární těžba H3 a tyhle orbitální elektrárny jsou ve finále levnější než cokoliv na Zemi a jediné masově použitelné prostředky pro budoucnost.
Už mě ty fiktivní avatary tady serou iritují...

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Takže řekněme, že je na stejnou plochu 2,88x výnosnější (když reaguji na edit, dává to pak zhruba 2,5x lepší výtěžnost dole v síti. Ačkoliv podle mého to neznamená, že je to o 10 % nižší výtěžnost, ale že to přenosem ztratí 90% z celku a ZBYDE 10%. Budu ale počítat s Tvým předpokladem). Když zahrneme ty povětrnostní podmínky na Zemi, tak 3-4x. Pořád si ale myslím, že je míň drahé udělat na povchu 4x větší elektrárnu jak ve vesmíru. Navíc z toho 4násobného většího výnosu se ti na planeu dostanou jenom (maximálně) desítky procent, kvůli ztrátám během bezdrátového transferu atmosférou.

Rusko, Čína, Indie, Pakistán atd mají své vlastní protisatelitové střely. I blbej irán má vlastní vesmírnej program a pitomá Severní Korea aspirovala na vypuštění svého prvního satelitu. Spaceship One je jeden z mnoha soukromých projektů a vhodně vybavená a motivovaná skupina by dokázala unést a zneužít takové letadélko buď ke kamikaze náletu, nebo jinak zneužít ke zničení elektrárny - pokud by Tě zajímalo, jak by si mohli přisadit teroristi, kdyby se rozhodli to proti vesmírnému soláru zkusit. Nepřátelé západo/severní části lidstva do vesmíru dosáhnou, ač ne tak snadno. Navíc pokud by se CELÝ energetický průmysl státu přesunul do vesmíru, stačilo by jenom pár EM pulzů v okolí na to, aby mohlo do USA napochodovat cizí vojsko v podstatě bez odpodru, protože bez elektřiny není internet, práce fabrik, bankovnictví, letecká doprava, atd. Armáda by asi chvilku vydržela, ale snáz se brání oblast, kterou nemůže protivník energeticky složit na kolena zacílením na jedinou oblast a zároveň u které by vyřazení té energetické sítě vážně zkomplikovalo její opravování (bez elektriky v kabelech by byla sranda vypouštět "opravářské" a "zásobní" skylony). Z vojenského hlediska mi tedy přechod čistě na vesmírnou energetiku přijde spíš jako snížení odolnosti energetické sítě státu.

"Energeticky soběstačné" by to bylo i na povrchu a s lobovacím vlivem těch "bad guys" na vlády, je jediná možnost jak je odstavit od vesla prostá konkurence v energetickém byznyse. Přičemž je skoro jednoznačné, že na začátku takového "čistého podnikání", se budou muset řešit klacky (v podobě zákonů), které novým byznysmenům budou házet "bad guys" prostednictvím vlád pod nohy.

Na Zemi by nestála minimálně deset let?

Jakou by to mělo rozlohu? Tisíc hektarů? Pokud to nebude mít alespoň minimální schopnost manévrovat (tj konstrukce musím být dostatečně pevná aby se "neohnula"), nečekám, že by ta elektrárna byla ve vesmíru tak dlouho. Bylo by výhodnější mít těch elektráren víc menších, než jednu gigantickou. Konstrukce je jednodušší, manévrovatelnost větší a když jedna přestane fungovat celá, nejsi komplet na suchu.

Navíc znovu opakuju, že pro bezdrátovej přenos potřebuješ "přímý dohled" na
přijímací aparaturu. Pokud chceš, aby byla elektrárna "pořád na slunci", musí se zákonitě v průběhu noci objevit situace, kdy je přijímač oproti vysílači "za horizontem" planety. Buď bys tedy musel další přijímač šoupnout (v případě USA) někam do oceánů a jakmile ti USA na glóbu "ujedou", vysílat TAM, a optimálně to ještě kombinovat s DRUHOU elektrárnou, která by byla vedle planety na oběžné dráze "z druhé strany" přijímací oblasti.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Air Force Uživatelský avatar
Colonel
Colonel

Příspěvky: 2866
Bydliště: Praha - Smíchov
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Země má průměr přes 12000Km, geo-todlecton je cca 36000Km vysoko => v zákrytu Země se jen mihne (ne že by to mělo význam, vzhledem k difrakci na takovou vzdálenost žádnej stín nevznikne) a viditelnost bude skoro na polovinu světa zároveň... taky je to mimo dosah protikosmickejch zbraní a to i těch emerickejch a napravit to by asi nebyla nějaká banalita jako přidělat další stupeň na SM-3.

Na zemi, pokud maji bejt ve velkym sluneční elektrárny, v první řadě nemůžou bejt z FV článků, ale budou ohřejvat médium který bude generovat páru, která bude pohánět turbínu, sice to nevypadá tak cool, ale když se za médium zvolí něco vhodnýho (kapalná sůl je prej ok) nakumuluje přes den dost E aby to dělalo šťávu celou noc až do rána... jinak tady (ČR) svítí 1000W/m^2 v létě v poledne a 600W/m^2 v zimě v poledne (kolísání ztrát z průchodu paprsku atmosférou...) zatímco v kosmu je to cca 1200W/m^2 pořád.
Naposledy upravil Air Force dne 30.12.2012 15:59:45, celkově upraveno 1
Obrázek

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Čím dál od povrchu, tím "bezpečnější" a tím širší rozhled, ale tím větší vzdálenost na nutné zasílání energie a tím menší efektivita "výtěžnosti" na povrchu.

Je taky otázka, jaký vliv na průchodivost nosného paprsku atmosférou bude mít prodlužující se vzdálenost během rotace, kdy celou "cestu" paprsek musí (i pod úhlem, tudíž víc daleko) projít skrze atmosféru. Vodní páry, oblaka, ozon, magnetosféra, prach v ovzduší - to všechno se bude délkou "průletu signálu" zhoršovat.

Na místo, kam se opakovaně a civilní technikou dostanou SOUKROMÉ korporace kvůli zdrojům, se nějácí teroristé, nebo libovolný stát s vesmírným programem, který není jen na papíře, dostane taky.

A s tím i spousta radioaktivity a elektromagnetickejch poruch, které budou těm lehoučkým článkům (a jejich jemné síti kabelů) dělat zaručeně dobře... :D

Fungovalo by to, kdyby:
1) co nejefektivněji vyřešili vzdušný přenos energie (beze ztrát, optimálně).
2) měli to dělané buď velmi bytelně, nebo vymysleli "štít" proti vesmírným nepříznivým vlivům.
3) použili co nejmodernější technologie na FV panely i dopravu, jak psal už Ray.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Ray Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1139
Bydliště: Hranice, Olomouc
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Čím dál od povrchu, tím "bezpečnější" a tím širší rozhled, ale tím větší vzdálenost na nutné zasílání energie a tím menší efektivita "výtěžnosti" na povrchu.

O kolik? Podle mého linku o 10%. To je pořád mnohonásobně méně v porovnání s efektivitou i trvanlivostí oproti povrchu.
"Although the use of microwaves to transmit energy from space down to earth is attractive, most part of the microwaves receives significant interference due to atmosphere. Still there are certain frequency windows in which these interactions are minimized. The frequency windows in which there is a minimum of atmospheric signal attenuation are in the range of 2.45-5.8GHz, and also 35-38GHz; specifically we might expect losses of 2-6%, and 8-11% respectively for these two microwave signal ranges (...) A Rectenna may be used to convert the microwave energy back into electricity. Rectenna conversion efficiencies exceeding 95% have been realized.."
Ultra, ono by stačilo číst moje linky nebo dávat jiné linky stejné hodnoty jako protitvrzení.

Na místo, kam se opakovaně a civilní technikou dostanou SOUKROMÉ korporace kvůli zdrojům, se nějácí teroristé, nebo libovolný stát s vesmírným programem, který není jen na papíře, dostane taky.

To je strašný dogmatismus - civilní aerolinky také mají přístup k mnoha dopravním letadlům, přesto tyto nebyly nikdy použity k útoku na atomové elektrárny nebo jiné citlivé cíle (911 a podobně se nepočítá, tam šlo o politický cíl). Že korporace jako Boeing a BP budou mít Skylony skutečně neznamená, že je zároveň bude mít parta low-cost hijackerů.
Jistě, solární komplex by byl citlivým systémem - ale nikdo neříká, že by ho letectvo nebránilo. Minimem by byl citlivý radar a laser na ochranu před bordelem, samozřejmě využitelný i proti kinetickým střelám. Friedman přímo mluví o tom, že přenesení energetiky do vesmíru ve 21. století způsobí i nevyhnutelnou militarizaci vesmíru.
Mluvíš, jako kdyby skutečnost, že dopravní letadla lze unést a použít k útoku, nebo že ropovod/tanker lze vyhodit do vzduchu, eliminovaly existenci leteckého byznysu či přepravy ropy. Neeliminuje, jenom zvýší nároky na obranu.

A s tím i spousta radioaktivity a elektromagnetickejch poruch, které budou těm lehoučkým článkům (a jejich jemné síti kabelů) dělat zaručeně dobře...

Podle Wiki je životnost space based panelů minimáulně deset let. S tím jsem mimochodem ve výpočtu operoval. Fun fact again: i kdyby program na deset let stál 5 trilionů (desetkrát moje cena za dopravu), bude levnější než současné zdroje, nemluvě o soběstačnosti a ekologičnosti.
Je třeba také dodat, že předpokládám primárně soukromé využití. Tohle není případ, kdy 500 miliard vyletí komínem, ale kdy občané i soukromníci zaplatí 500 miliard korporacím, co jim dodávají proud - jenže zhruba tolik se platí i dnes (USA kontext).

"Energeticky soběstačné" by to bylo i na povrchu

Spočítal jsem, že vesmírný panel 600kmx100km by pokryl celé elektrické požadavky USA. Při efektivitě na povrchu a při jeho max. 12 hodinovém (spíše méně) využití by však tuhle cifru bylo nutno vynásobit minimálně třema, a to už je takový flák povchu i materiálu navíc, že proveditelnější je fakt vozit to nahoru. Jen vykoupení území od soukromníků a nekonečné debatování o tom, jeli ok vydlážit Nevadu panely, by podle mě stálo tolik co doprava Skylony...

A to za jedinou "zázračnou" technologii počítám ten ten Skylon - vůbec jsem nebral v potaz, že zřejmě vzniknou efektivnější a lehčí panely, stejně jako jsem nebral v potaz ideu, že by se panely třeba vyráběly na Měsíci a vystřelovaly k Zemi (nebo podobné hybridy) nebo cokoliv podobného. Dokonce i těch 650 babšišů za kilo u Skylonu je podle prognóz možné dosahnout jinými startovacími systémy, a i při skutečně masovém využití stávajících raket by zřejmě šla dolů - kapitalismus v praxi, jakmile si nějaká korporace uvědomí, že vesmírné elektrárny by za ročně získaly 500 plus miliard, vrazí peníze do efektivního prostředku. Cenu lze vždycky srazit inovacemi.

Stejně jako minule dodávám, že vzhledem k tomu, že jsme se nedočkali kolumbiád a 2001: Vesmírné odysey, nám poněkud zastřívá mysl negativismem. Ale podívejme se na to v kontextu - celé 20. století měly stát k dispozici levnou ropu, takže nebylo nutné stavět ve vesmíru tyhle monstrozity. Jsme ale za tímto bodem, ropa je dražší a bude ještě dražší. Extrahování z nových ložisek je náročnější a více ložisek už nemáme. Uhlí, plyn ani jádro na tom nejsou o moc líp. Proto bude vesmírná alternativa stále lákavější pobídkou - a v budoucnu nevyhnutelně dojde k dalším úsporám na ceně (Skylony a podobné systémy), nákladu (snížení hmotnosti skrze nanotrubičky a jiné fláky), spravování (robotizace, IT) i efektivitě. Vzhledem k tomu, kolik stovek miliard se ročně utrácí za ropu, jádro, uhlí i plyn, nepovažuju za nereálné utratit stejné nebo méně za vesmírnou energetiku.

Zbytek odpověděl Air Force.
Už mě ty fiktivní avatary tady serou iritují...

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Bezdrátová transmise vynalezená SONY (2009)
Efektivita 80% na vzdálenost 50 cm, fungující do 60 watů:
http://www.sony.net/SonyInfo/News/Press ... index.html

1975 transmise na 1 míli, 30 KW, efektivita 82,5 %
http://www.youtube.com/watch?v=sy1vqRT-vqI

The transmission efficiency of the resonator consisting of a circular transmitting coil with a diameter of 60 cm and rectangular receiving coil with a one side length of 10 cm is about 80% at the transmission distance of 20 cm. The transmission efficiencies of the wireless energy transmission resonator consisting of a receiving coil with the size of iPhone4 are about 75% and 40% at the transmission distances of 20 cm and 50 cm.
Což byl článek z roku 2011, zdroj: http://www.jpier.org/PIERM/pierm19/18.11050903.pdf

Co to udělá s efektivitou na 300 kilometrů (nebo víc) a s anténou, která bude sestavitelná ve vesmíru - čert ví. Tyhle linky stačej?

Protože atomové elektrárny mají okolo sebe bezletovou zónu, do které když někdo vlítne, tak ho letectvo daného státu sestřelí. Už vidím byznysmeny, jak by si pořizovali vlastní "obranné vesmírné letectvo" pro každou svou elektrárnu.

Stačí si "půjčit" spaceshipone, nebo COKOLIV "civilního". Čím šířeji je technologie využívaná, tím větší pravděpodobnost, že si jí "blízkovýchodní hijackeři" všimnou a že vyšpekulujou, jak jí hijacknout. Ksakru na to by stačilo jenom propašovat vhodný program do nějákého "civilního satelitu" tak, aby se na místě otočil a šel po elektrárně jak kamikaze. Minimálně anténu pro transmisi bys takhle určitě vyřadil a úlomky + střepiny by zbytku FV konstrukce asi taky neudělaly dobře.

"letectvo" by solární komplex mohlo bránit zrhruba do té míry, jak by se k němu dostalo. Zatím tedy v podstatě niják, nepočítaje americký vojenský bezpilotní "raketoplánek". Ve vesmíru je totiž krásné to, že jako útočník nemusíš vyletět "u" geostacionárního cíle, stačí když k němu dokloužeš po vlastní oběžné dráze - v podstatě mimo dosah konvenčního letectva.

Mluvím, jako kdyby skutečnost, že letadla lze unést a použít k útoku už byla jednoznačně PROKÁZANÁ a drasticky (byť z hlediska efektivity nedostatečně) změnila přístup k pasažérům i letectví vůbec. Navíc Jedním letadlem prostě nevyklepneš energetický systém celého státu. Jedním "hijacknutým civilním raketoplánem" byl mohl.

Konstrukce 600x100 km by se i při nejmenším náznaku manévru zmuchlala jak prostěradla při svatební noci. I kdyby jich bylo 6 po 100x100km, pořád by to bylo z inženýrského a materiálového (metalurgie, atd.) hlediska nesestavitelné, nebo neschopné ani toho nejmenšího pohybu/pootočení. Kolikže je největší plocha panelů v jedné vesmírné konstrukci? Já to tipuju v desítkách, maximálně stovkách metrů čtverečních.

Ok, na stanicích a satelitech se životnost pohybuje okolo 10 let, pokud jsi to googlil jak píšeš. Stejně ale myslím, že zprůměrovat možné "nehody", které by se týkaly celonárnodního energetického systému do 10 let nebo víc, je hodně sebevědomé řešení. Trochu mi to připomíná názor o nepotopitelnosti jedné známé lodě... Stačil by na to (vyřazení/zničení celé solární konstrukce, nebo i VŠECH solárních konstrukcí) jedinej blbej zášleh EM, nebo radioaktivity ze Slunce.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Ray Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1139
Bydliště: Hranice, Olomouc
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Ty linky jsou v zásadě useless. Sony nepoužívala ve svém experimentu mikrovlny, experiment z roku 1975 je dost zastaralý a třetí link neřeší vesmír ale iPhone - jeho pointou je, jak napájet malý telefon, kde je malá příjmová anténa (oněch 10cm) a velká vysílací (oněch 60cm); vůbec v něm nejde o efektivitu přenosu, ale o přenos na malé zařízení; stejně tak projekt na Maui řešil přenos dat, nikoliv elektrické energie (ano, při přenosu jde o totéž, ale jde o to, že cílem není totéž, metoda se tedy liší). Pro příjem ze satelitů se operuje s opačnými ciframi - až desetikilometrová příjmová anténa. Proto jsou ztráty menší. Tahle technologie se stále vyvíjí, nicméně teoreticky se všude mluví o možném přenosu s efektivitou 95%. Praktické pokusy jistě dávají menší efektivitu, jenže minimum se zaměřuje právě "náš" na velkokapacitní přenos energie mikrovlnami na velkou příjmovou anténu (NASA třeba zkouší laserem nadálku napájet drony); zároveň je navíc nutno poukázat, že příjmové antény rozeseté po státě by VÝRAZNĚ snížily ztráty energie v přesonové síti na dálku - k čemuž by došlo, kdyby byly vydlážděny pouště na povrchu a kabely by se to muselo vodit na tisíce kiláků. Dokonce existuje byznys, který řeší, že bezdrátový přenos energie (tj. odrazem z povrchu na povrch) by luxusně SNÍŽIL ztráty současné přenosové sítě na dálku (tj. vesmírem) i na blízko (tj. místo nabíječek).

Defense concerns ve stručnosti: nemůžeš argumentovat, že soukromníci by to zvládali stavět & teroristi sabotovat, zatímco letectvo by to bránilo dnešní úrovní technologie, děkuji. Obranné síly by na tom byly stejně, a ne, soukromníci by si sami nedělali "bezletové zóny", za to by v budoucnu stejně jako dnes byl odpovědný stát, je jedno jestli nahoře nebo dole.
Zrovna tak by samozřejmě nešlo o jedinou konstrukci. Počítal jsem s ní ve výpočtu jako s hypotetickou stavbou, nicméně rozhodně by těch staveb byl kotel, které by si navíc vzájemně chtěly konkurovat, protože by je dělaly jiné firmy. Není to tak, že jeden útok = stát bez proudu, tak to přece nefunguje ani nyní. A už jsem zmínil, že jako u jaderné elektrárny stačí jsem SAM site, tak u stanice by stačil laser podobný těm, co dneska v poli zkouší Izraelci na likvidaci raket.
To, že by systém zřejmě vyřadila silná sluneční erupce (i když, obrana proti EMP by se jistě taky řešila), je fakt - jenže totéž platí i o všech elekrárnách na Zemi. Silná erupce dneska odpoledne by nám udělala obrovskou krizi na další dekádu a smazala data na internetu - přesto se internet i elektrárny jaksi furt používají. Nemůžeš plánovat na "konec světa".

Protože atomové elektrárny mají okolo sebe bezletovou zónu, do které když někdo vlítne, tak ho letectvo daného státu sestřelí. Už vidím byznysmeny, jak by si pořizovali vlastní "obranné vesmírné letectvo" pro každou svou elektrárnu.

Viz výše.

propašovat vhodný program do nějákého "civilního satelitu" tak, aby se na místě otočil a šel po elektrárně jak kamikaze.

...uh, it doesn't work that way...

drasticky (byť z hlediska efektivity nedostatečně) změnila přístup k pasažérům i letectví vůbec

Člověk se dá zabít i příborákem a přesto na příborák nepotřebuju zbrojní pas - ergo jedna vlaštovka jaro nedělá. Ano, byly útoky civilními letadly. Ne, neměly žádný výrazný ekonomický či vojenský význam (mluvíme o využití zbraně, ne výběru cílů; WTC by šlo zbourat i náklaďákem s trhavinami). Ano, vznikly protipatření proti nim. Ne, lidé kvůli tomu letadly cestovat nepřestali. Ani útoky ani protiopatření neměly jakýkoliv seriózní vliv na ekonomiku či konkurenceschopnost státu. 11. září bylo strašlivé co se týče vědomí americké společnosti a brutální jako de facto začátek Bushova poloúspěšného tažení, ale vliv samotného využití čtyř letadel na infrastrukturu, průmysl či ekonomiku (nedošlo na zastavení dodávek ropy nebo tak něco), stejně jako vliv využití letadel jako zbraně (útoky se neopakovaly) je v zásadě mizivý.
Už mě ty fiktivní avatary tady serou iritují...

St0rm Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2366
Bydliště: Studénka
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Člověk jde na pár hodin do práce a tady je zeď textu, takže jenom vypíchnu.
Ray: Mikrovlny v okně 2.45-5.8GHz pro přenos energie asi nebudou zrovna kůlový. vzhledem k tomu že to je wi-fi, bluetooth a některé mobilní sítě. Pro 35-38GHz jsem nenašel zařízení žádná, ale zase mluvíme o pinpoint zaměření (i tak usmažíš cokoliv se dostane jen trošku blízko). Ty energetické ztráty jsou čistě vlivem atmosféry. Když započteš výrobu vysokofrekvenčnícho vlnění (mikrovlnka má efektivitu kolem 60% ), ztráty v důsledku kosmického záření a jeho přepracování zpět... 50% efektivita, víc ani ťuk. A co se původní reakce týče: Uran není jediné palivo, jak jsem psal, tak už teď jsou v provozu pokusné reaktory na Thorium. Máme ho čtyřikrát tolik, při rozpadu z něj vzniká Uran a z toho plutonium. Šťávy, že nebudeš vědět co s ní.

Airforce: Výroba energie přes páru je zastaralý koncept a to, že současná fotovoltaika je... slabší, neznamená že je k ničemu. Stejně jako převádění tepla na elektřinu přímo, přes speciální slitiny a sloučeniny tu páru jednou nahradí. Opět, jsou zpracovány reaktory, které využívají fotovoltaiku posunutou do vysokých frekvencí (radiace and shit), která z "radiačních fotonů" vyrábí proud, následuje vrstva teplem kontraktujících matrošů a až za nimi je klasická pára, ať pochytá zbytek.

Ultramarinus: To je víceméně ptákovina. Stát se to může, ale že by to byl zrovna běžný jev? Teď taky denně neslyšíš o náletech dopravních letadel do budov, elektráren, nebo celkové o únosech. Kontroly můžou být jaké chcou, vždycky je způsob jak je odrbat. Otázka není jak, ale proč. Pokud někomu dáš dostatečně pádný důvod, tak máš pravdu, ale jinak?
Stejné dogma používají média (a vůbec všichni co neví o čem mluví) pro "nebezpečné" jaderné elektrárny. Může to bouchnout, jednou se to stalo-> nemůžeme to používat, protože bla bla a bla. Tepelné elektrárny brzo vezme čert, solár a vítr na to za současných podmínek nemají, voda je čistě nárazová záležitost pro špičková vypětí sítě a pokud nechceme jádro klasické, zbývá nám fúze, která je o tooooolik bezpečnější. Až na to, že když bouchne (jsme tady sami chytřejší jedinci, snad není potřeba vysvětlovat která část jaderné elektrárny "bouchla" v minulosti), nebo bych měl říct AŽ bouchne, bude z toho úplně stejný bordel.
Ve výsledku mě napadá, že i kdyby ty FV články na orbitě fungovaly, proti jejich použití by byly masy už jen proto, že přenos energie z nich je naprosto epická protiorganická zbraň.

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Ray:
Co se relevance pokusů týká, vzhledem k tomu, že žádný nebyl z vesmíru na povrch, velmi pochybuju, že bychom "relevantní článek o pokusu" našli. Ale máš pravdu, třeba ta věc s Iphonem byla trochu trapná - myslel jsem, že jde o pokus přenosu energie, nikoliv o zkoušku nabíječky.

přenos energie - co se mikrovln týká, vidím to dost podobně jako STORM. Vzdálenost a materiál (vzduch) prostě nedovolí tak vysokou efektivitu, jak bys rád. 50% (nebo nižší) přenosová efektivita například opět smývá krásu práce dnem i nocí... O mikrovlnné zbrani/vysílačce na orbitě bude rozumné ještě chvíli pouvažovat i z toho hlediska, které naznačil St0rm.

Co se laseru týká, všichni by určitě milovali laserové orbitální gigadělo s nekonečným množstvím munice (energie solár), co jim visí nad šiškami. Ostatní státy v čele s Ruskem a Čínou (o Iránu nebo Severní Korei ani nemluvě) by se určitě přetrhly ve vděčnosti za tak čistý zdroj energie USA... A některé z nich by udělaly první poslední, aby to sestřelily co nejdřív. :D Trochu mi to připomíná obrácenou Bondovku "Die another day"... :D

St0rm:
Netuším kde jsi vyčetl, že bych "vesmírný terorismus" považoval za každodenní běžný jev. Jenom říkám, že kdyby USA de-fakto přenesla svoji energetiku do vesmíru (v podstatě na jediné místo), že by byla strašně zranitelná (například způsoby které jsem naznačil) a jednou by jim někdo tu ošatku s vejci prostě vysypal. Mluvíme tady ale o potenciálním CELONÁRODNÍM ZDROJI ENERGIE (pokrývajícím minimálně 50% spotřeby), byla by TAKOVÁ rána nožem do zad pro stávající nepřátele USA mnohem lákavější, než nějáké blbé kamikaze s dopravákem do přerostlých paneláků.

Ani jsem nikde nepsal, že "solár rulez", naopak můj názor (jasně vyjádřený v předchozích postech) byl a je, že by bylo spíš lepší railgunovat H3 z Měsíce ve speciálních kapslích k pozemním elektrárnám jako palivo.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Air Force Uživatelský avatar
Colonel
Colonel

Příspěvky: 2866
Bydliště: Praha - Smíchov
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
St0rm píše:
Výroba energie přes páru je zastaralý koncept a to, že současná fotovoltaika je... slabší, neznamená že je k ničemu.


Ale já vůbec netvrdím, že je k ničemu, dokonce vznik těch kosmickejch FV stanic považuju za danej, ač si nemyslim, že převezmou víc jak pár procent (časem jo, ale to je daleko ještě), ale pořád to bude nejlepší způsob, jak dostat šťávu do problémovejch míst, kam přes kabely teče z dálky s ještě zoufalejší účinností nebo dokonce vůbec, nehledě na využití pro military aplikace - generátor chce palivo, přímač chce jen namířit... a US Army se poslední dobou docela angažuje do zdrojů přídodní energie.

Jenže na Zemi máme nepříjemnost zvanou počasí - přijde mrak, výkon jde skokově o desítky procent dolů, mrak odejde, výkon jde skokově zpátky... a je jednodušší skladovat tepelnou energii v médiu o vysoký kapacitě, než skladovat elektřinu... pokud vynechaji krok s párou a turbinama, jedině dobře, ale zatím to funguje většinou tak.
Obrázek

Ray Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1139
Bydliště: Hranice, Olomouc
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Wait, ale jak to aplikovat na space? Nebo to neaplikujeme na space?

Jen ve stručnosti ad 50% ztrátovitost - dejme tomu, ona studie NASA také mluví o tom, že aby se orbitální elektrárny vyplatily, musela by cena za kilo na LEO být 200-300 dolarů a ne 650 jako u Skylonů...
Naposledy upravil Ray dne 07.12.2012 15:58:54, celkově upraveno 1
Už mě ty fiktivní avatary tady serou iritují...

Air Force Uživatelský avatar
Colonel
Colonel

Příspěvky: 2866
Bydliště: Praha - Smíchov
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Nn, zásobníky na zemi se zahřívají zrcadlama na zemi, aby to fungovalo i v noci.

Ve vesmíru netřeba, sluníčko svítí 24/7... FV + přenosovej paprsek nahoře, příjmač dole. Army základny by získaly energetickou soběstačnost, což je velký plus z bezpečnosti, nehledě na úspory... a pak jsou místa jako McMurdo a ještě zapadlejší.
Obrázek

Ray Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1139
Bydliště: Hranice, Olomouc
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Gut. Navíc obecně bych řekl, že pobídkami i přirozeným vývojem půjde u domácností i soukromníků vývoj spíše k decentralizaci sítě. Soběstačné domky, soběstačné činžáky, soběstačné mrakodrapy korporací. Jde sice o něco, co má vysoké prvotní náklady (opět), ale dlouhodobě se vyplatí, a pokud rodina/společnost uvažuje o využívání nějakého obydlí na 20plus let, s přibývající cenou fosilních paliv se během deseti až dvaceti let tenhle trend bude navyšovat.

Což mi připomnělo koncept Pyramid City jako novostavby. Kromě její konstrukce je zajímavý i zdroj energie města, de facto obrovské tepelné čerpadlo - čili vývoj dost dobře může jít i opačným směrem než nahoru; přeci jen sami dřepíme studené slupce, pod níž se vaří zemina, a tohle je zatím zhusta nevyužívané. Ale to už přestáváme fakt radikálně řešit kosmolety.
Už mě ty fiktivní avatary tady serou iritují...

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
St0rm:
Ze (Tvých) prvních 2 příspěvků v tomhle topiku jsem usoudil, že myslíš, že "jaderný pohon" musí být složen z reaktoru co vyrábí elektřinu a nějákého motoru, co ji spotřebovává.

Podle téhle stránky wikiny jde reaktor použít i přímo jako "tryska" s tím že vypuzuje přehřáté chladicí médium.
http://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_thermal_rocket

Zhruba takhle (byl tam lepší obrázek ale nešel mi vložit):
Obrázek

Ray:
Věřím, že by se vyplatily dřív (úspory za palivo, které stávající elektrárny potřebují - vytěžení, doprava, uskladnění, spotřeba -, úspory za zaměstnance těch elektráren, vedlejší "neekonomické" úspory například v podobě snížení exhalací. Nemluvě o tom, co jsi už sám zmínil - že stávající energetický průmysl žere TAKY hodně, ale POŘÁD, kdežto tady by to byl v podsatě skokový výdaj. Od Skylonu a 6-700 za kilogram se to ale té jejich představě 2-300 za kilo blíží mnohem víc, než co nabízely Shuttly. A třeba se v dohlednu zařeší výtah, nebo nějáký jiný další "zlevňující systém asistence vzletu". Například railgunem by ty panely snad dostat až na orbitu mohli, už v dané ceně. Tam by ale zase byly náklady na pozemní "vypouštěcí zařízení".

Na druhou stranu, představa, že většina cesty na LEO se "zaplatí" prostřednictvím spotřebované energie a že orbitální solárky hned jak by se dostavěly, by tu energii dodávaly v podstatě free a furt,... To už by své kouzlo rozhodně mělo. Cesta kilogramu do vesmíru by se tak v podstatě počítala jenom podle opotřebení cívek pozemního urychlovacího zařízení... :D

Air Force:
Užitečnost systému orbitálních solárek + bezdrátového přenosu, z hlediska armády, nebo vzdálených lokalit jsem nezvažoval, ale je to určitě good point.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

St0rm Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2366
Bydliště: Studénka
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Ultra: Já to nemyslel tak, že je to jediná možnost, jakožto, že je to logická volba. Pro starty je tvůj návrh krapítek nevhodné kvůli radiaci. Pro long range lety nepřipadají takovéhle serepetičky v úvahu kvůli prostoru pro palivo. Mít jádro jako zdroj a používat nějakou ultracool legraci jako MPD Thruster, Arcjet, nebo VASMIR mi zní logičtěji :)

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Pro vnitrosoustavové lety startované z nějákého doku na orbitě by to vadit nemělo... Meziplanetární loď s technikou dohledné doby je MNOHEM lepší stavět/montovat/skládat z prefabrikovaných prvků na orbitě, než s nimi startovat z atmosféry. Trocha té radiace na orbitě by vadit neměla - je to celkem přirozený stav. Navíc pokud by to problém byl, stačí, aby loď poodlétla na manévrovací motory (nejaderné) a tuhle špinavou trysku zapnula až by byla dál.

Naopak, co se paliva pro long rande lety týká, vodíku je ve vesmíru docela dost, jenom by bylo potřeba vytvořit nějáký magnetický sběrač, co by atomy vodíku v potřebném množství "smetal" lodi "do nádrže". Trochu jako by letěla s gigantickým "trychtýřem" před sebou, který by končil v jejím otvoru pro čerpání paliva... Samozřejmě tenhle koncept NENÍ tak redy, jak by byl potřeba a šel by využít v lodi s jákýmkoliv pohonem čistě jenom pro získávání energie pro palubní generátor. Nejvýhodnější by ale byl ve chvíli, kdyby získával obojí - jak palivo pro generátor, tak palivo pro trysku.

Tím se nesnažím tvrdit, že "jaderné trysky jsou lepší než VASMIR", nebo podobné věci. Jenom spíš popisuju, jak by šly použít. Převážně proto, že technologie jaderných trysek byla prozkoumána a zprototipována už někdy v šedesátých letech minulého století, kdežto různé plasmové a iontové motry dneška se ještě dopočítávají a často nebyl vyroben (a použit) žádný prototyp daného konceptu. Navíc většina z konceptů co jsi vyjmenoval má tendenci vyměňovat sílu tahu za efektivitu při spotřebě paliva. To je dobré, ale při boji (obzvlášť na dlouhou vzdálenost) je lepší mít možnost co nejrychleji "strafovat" libovolným směrem.

Proto stále věřím, že pro pohon u vojenské aplikace je vhodnější pulzní detonační pohon (kombinace vypouštění bomb a "pusher plate" pancíře, sloužícího jako "plachta" pro zachycení "tlakové vlny". I pro okamžité úhybné manévry jde použít něco podobného - předpřipravené nálože na trupu. - něco jako jednorázové nouzové (ale celkem silné) "manévrovací motorky". Samozřejmě, NORMÁLNÍ manévrovací motorky by taková loď musela mít taky.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

St0rm Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2366
Bydliště: Studénka
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Takže se prakticky shodneme, akorát jsme si nerozuměli. Protože moje literární tvorba (New Earth tady na fóru) používá MPD Thrustery pro lineární pohyb a lehké úpravy kursu. Pro ostré manévry v boji vedeme přímou detonaci antihmoty v "jamkách" na trupu.

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Pak bych měl nápad/návrh, který byste mohli zvážit.

Co třeba místo jednotlivých strategicky umístěných "náloží" vytvořit kompletní "prstenec" z jednotlivých oddělených náloží okolo těžiště trupu lodě (za předpokladu, že má ta středová část plavidla kruhový průměr, nebo že by prstenec šel dát "okolo" ní, i kdyby měla průřez jinak tvarovaný, třeba pomocí nějákých vzpěr - čtverec, či obdelník představující průřez danou částí plavidla, vepsaný dvojkruží představujícímu mnou zmíněný prstenec - třeba). Optimálně ve více osách -více křížících se prstenců, nebo s možností "naklánět" jednotlivé segmenty prstence před jejich použitím - podobně, jako se u dnešních stíhaček vektoruje tah.

Myšlenka téhle srandy stojí na tom, že když spotřebuješ výbušninu, která je přímo "na trupu", stejný manévr ve stejném směru už prostě neprovedeš, dokud ta nálož není "přebita" někde v závětří. Kdyby ale ten prstenec s náložemi byl nějákým způsobem "otočný", zvýšil by sice (lodí) vezenou váhu, ale na druhou stranu by nemálo rozšířil dostupné manévrovací menu při souboji. Zároveň by se použitím výbušniny "na trupu" neničil pancíř lodě samotné, ale jenom daný předtvarovaný segment prstence, který by mohl být následně "v závětří" snáze a rychleji vyměněn, než pěchovat každou nálož do prohlubně ve trupu zvlášť... Samozřejmě, něco podobného by se možná dalo dosáhnout i nějákým "přebíjecím" systémem uvnitř lodě, ale prstenec by byl rychlejší a nehrozilo by s ním fatální narušení (a výbuch) nálože ještě zevnitř pancíře lodě, než je v předem určeném "důlku" na trupu.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Air Force Uživatelský avatar
Colonel
Colonel

Příspěvky: 2866
Bydliště: Praha - Smíchov
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
než pěchovat každou nálož do prohlubně ve trupu zvlášť...

Není to něco jako vstříknutí pár gramů plynu a antiplynu? To by mělo jít rychle a opakovaně, ne?
Obrázek

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Pokud jde o jednorázovou "trysku" (nebo v případě prstence soustavu "trysek") určenou pro nouzové bitevní manévry (tzn cuknutí s celou lodí tak rychle a silně jak to jde, aniž by to zabilo posádku či zničilo vnitřní vybavení), pak by takto silný výbuch asi měl tendenci poškodit případné "vstřikovací zařízení" uvnitř zmiňovaného "důlku v pancíři" (který slouží zároveň pro "nasměrování" výbuchu mimo loď. U "prstence" by bylo snazší zařídit obdobu "vektorování tahu" takovéhoto výbuchu a pro opakování tahu ve stejném směru by nebylo potřeba dobíjet danou "jednorázovou explozivní trysku", jenom tím směrem otočit další, nepoužitou.

V podstatě si to jde představit jako o něco menší kombinaci výbušniny + pusher plate, jenom s tím rozdílem, že výbušnina vybuchuje "uvnitř" vypoukliny pusheru a pusher je mnohem menší, protože nemusí zakrývat před výbuchem celou lod.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Air Force Uživatelský avatar
Colonel
Colonel

Příspěvky: 2866
Bydliště: Praha - Smíchov
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Přednáška Dr. Whita na téma warp-pole a q-motory:
http://www.youtube.com/watch?v=9M8yht_ofHc
Obrázek

Strýček Forďa Uživatelský avatar
Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 625
Bydliště: Liverpool
Pohlaví: Muž
Skype: houdy007
Odpovědět s citací
 
Storme: Chlapy nechci vám do toho kecat, ale i když bychom měli absolutní stav bez tíže na hmotnosti bude záležet vždy. Čím těžší těleso, tím větší je jeho snaha zůstat v klidu. Protože F= m x a Tudíž a=F/m. Takže pokud silou F1 zapůsobím na těleso o m=1kg a druhé bude m=2kg. Tak To lehčí těleso bude zrychlovat rychleji než druhé těleso, ikdyž tam není gravitace...
Feeling borded, call me Fredy idrc...

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Spíš váha/setrvačnost hmoty, ale určitě to vliv má.

Na druhou stranu v lodi potřebuješ motory, palivo, zbraně +senzory, generátory, přístroje pro udržování prostředí pro život - gravitace, vzduch + teplo, zásoby vody, vzduchu, potravin a ostatních nezbytností pro posádku, štít před vesmírným zářením a (pokud existuje) alespoň nějaký typ obrany před příchozí palbou protistrany - pancíř, štít, bodová obrana střelami na dlouhou a střední vzdálenost a bodová obrana laserem či kinetickými zbraněmi proti blízkým hrozbám.

Výsledek bohužel znamená loď o váze MINIMÁLNĚ stovek a možná tisíců tun. Metr krychlový (100x100x100 cm) TITANU váží minimálně 4,5 tuny... Denní zásoba vody pro dospělého člověka včetně dávky pro minimální hygienu střelím tak na 4-5 litrů/kilogramů (nepočítaje váhu obalů/lahví). Váha MRE dávky jídla pro 1 člověka na 1 den je mezi 510-740 gramů. Vesmírné lety uvnitř soustavy jsou velmi dlouhodobá záležitost (omezovaná například maximálním dlouhodobě snesitelným zrychlením/zpomalením lodě). Voda a trvanlivé potraviny pro JEDNOHO astronauta na rok představují tedy cca 1,8 tuny... A objemově to zabírá 11,7 metru krychlového, který musí být chráněný přinejmenším před vesmírnou i umělou - samotnou lodí generovanou - radiací, jehož stěny musí unést zatížení obsahu i při přetíženích při manévrech přez 1 G, atd. Mimochodem, "obalit" těch 11,7 metru krychlového roční dávky vody a proviantu pro jednoho astronauta běžným plechem o tloušťce 1 cm, by znamenalo přidat váhu 3,904 Tuny plechu. Nechci sýčkovat Strýčku Forďo, ale je to celkem dost váhy, se kterou se loď prostě BUDE MUSET poprat. Pokud má tedy fungovat tak, jak od ní zadání žádá.

Jde o klasický odvěký problém VŠECH lodí které kdy byly vymýšleny - jak nalézt nejvhodnější rovnovážný bod mezi rychlostí+manévrovatelností, obranou+přežitím vlastní lodě a silou vezených zbraní+efektivitou senzorů které slouží k jejich zaměřování. Optimálně aniž by loď na konci brainstormingu nenabobtnala do velikosti Hvězdy smrti. A jak zařídit, že výsledná loď bude mít ten rovnovážný bod nastavený tak, aby (pokud možno) známé i předpokládané protivníky buď předčila, nebo jim alespoň byla naroveň.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Technologie

cron