Aiwendill:
Jak psal St0rm, "stav bez gravitace" je velmi vzácný (Langrangeovy body, kde se navzájem "ruší" gravitace dvou různých hmotných těles, tak možná), ale i v místech, kde je "beztíže", bývá většinou i mikrogravitace - ať působící ze Slunce, nebo z nějákéhojiného okolního tělesa.
Vzhledem k tomu, že Kino, které používali i na kontroly trupu zvenčí, má zjevně nějákou formu "antigravitačního motoru", je celkem jednoznačné, že raketoplány něco podobného (alespoň pro VTOL přistání a vzlet) mají také. A nebo je to alespoň důkaz, že antici "antigravitaci" znali už v době, kdy vypouštěli Destiny i s jejími raketoplány. Ve vesmíru není důvod očekávat, že veškeré manévry předváděné raketoplánem nejsou výsledkem práce pomocných "raketových" motorů, které z nějákého důvodu nevidíme (třeba že jsou "na druhé straně" trupu raketoplánu, nebo tak něco.
No a pokud by byl fakt, že i ve vesmíru létají "bez raketových motorů" (což si myslím že spíš není), pak by se to dalo vysvětlit přesně tak, jak psal St0rm - tj "antigravitony" se opírají o gravitony v prostoru. Vždyť celé hvězdné soustavy mají vlastní gravitační pole (jinak by planety NEOBÍHALY kolem slunce) a celé galaxie mají také své gravitační pole, jinak by soustavy "neobíhaly" kolem středu galaxií (ale "rozprskly" se na všechny strany).
Jinak co se využití "baterek", týká, spíš, než tak jak si to představuješ (něco, co skladuje energii ve formě elektřiny ala kondenzátor), bych u raketoplánů čekal spíš něco, jako "obloukový reaktor", co využívá plasmu získanou prostřednictvím Destiny ze sluncí, může jí to používat jako reakční hmotu (v optimálním případě i jako "munici" pro energetické kanóny raketoplánu) a zároveň tím dokáže dodávat elektrickou energii ostatním vnitřním systémům.
Chápu, že lidem chybí nějáký "stolek", nebo "krabice" s podivně tvarovaným světýlkem v prostřed raketoplánu, který by byl vydáván za "zdroj energie", ale pokud by šlo o obloukový reaktor, klidně by mohl fungovat tak, že by "oblouk" procházel vnitřkem pláště trupu, okolo prostoru pro pasažéry. V podstatě vertikálně postavený (jeden nebo více, "za sebou" poskládaných) "prstenců" procházejících prostorem mezi vnějším trupovým pancířem a obložením vnitřního prostoru pro pasažéry. A nespornou výhodou technologie "obloukového reaktoru", by byl fakt, že v kombinaci s technologií antigravitace a výroby štítů odolných proti sluneční plasmě, by se v podstatě neopotřebovával a mohl by být (narozdíl od našich pokusů okolo tokamaku) poměrně "útlý". Navíc by těch "prstenců" mohlo být víc za sebou, nebo by dokonce mohly být spojené a fungovat zároveň jako "generátory", i jako palivové zásobníky na tu plasmu pro pohon, případně i pro děla. Pak by stačilo jenom skrze křídla provést tuto plasmu hlavním a řídícímů motorům (a kanónům). Jediné, co by pak ještě chybělo by bylo vysvětlení, proč/jak systém trysek dokáže plasmu využívat TAK moc ekonomicky, že jim palivo vydrží i na mnohahodinové lety uvnitř soustav.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey
Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům