Po dlouhých měsících střádání se i tohle město dočkalo. První historický SG sraz! První setkání s dalšími „šílenci“ jako já. No prostě svátek. Sraz se uskutečnil v budově v areálu Sokolík. Bohužel několik lidí na poslední chvíli vypovědělo účast velmi divnými výmluvami typu: „Musím montovat tisíc žárovek“ což vyvolalo spekulace, kde že jistý člověk pracuje a ani ne tak divná výmluva, která ikdyž rozepsána do více slov znamenala jediné: „Včera jsem se ožral.“
Po tomhle se náš počet scvrkl na sedm. Po příchodu do větší místnosti jsem se tedy se všemi seznámil, usadil jsem se a poté následovaly minuty ticha. Ty jsem radši přerušil nákupem pití. Po návratu zpět se už spustila menší debata na téma počasí, přerušená menším výletem ke stolnímu fotbalu. Zde se bohužel objevila moje nerozehranost a také různé cheaty ze strany scremaCZE, proto jsme také úvodní dvě hry s eodenem prohráli, do třetice nám bohužel stůl sežral desetikorunu a odmítnul i pod různými výhružkami vydat míčky. Proto jsme se radši vrátili zpátky k debatě, protože hrozilo zničení hracího stolu.
Debata se postupně přesouvala od témata k tématu ovšem většinu času nás zabavil pěkný malý nafukovací balónek, který si s sebou přinesla Anna. No prostě jsme si pinkali jako malí, LAZYjohn jenom mačkal spoušť na foťáku, aby zaznamenal toto šílenství. Postupně jsme prodiskutovali filmy (hlavně Hot Fuzz). Opět přišel na řadu balónek, který už Richard následně radši odklidil do ústraní a následně strasti moderátorské práce, hlavně jistí velmi problémoví uživatelé. LAZYjohn poté přivedl svého kamaráda, který s námi chvilku pobyl a diskutovalo se hlavně o sga-projectu. Po chvilce opět musel odejít.
Scream do sebe valil jednu kofolu za druhou, Anna pila vodku patentovanou přírodou. Debata pokračovala, přešlo se ke knihám, na dotaz Anny, zdali umíme číst, se jí nedostalo zrovna jasné odpovědi. Jen WiX se pořádně rozpovídal a doporučil nám tunu knih, které by stačili tak na rok. Už si ani nevzpomínám, co přesně následovalo poté, snad jen diskuze o seriálech a něco málo o SG. Následně jsme si byli znovu zahrát stolní fotbálek, sežralo nám to další peníze, proto jsme museli zavolat údržbu a poprosit ji o nápravu. Zahráli jsme si tedy další tři hry, ve kterých jsme opět prohráli, ovšem na screama už to svést nemůžu. Hrál piškvorky (mimochodem, tam prý taky podváděl). Tentokrát podváděl LAZYjohn, všichni to viděli a proto se z toho nevykroutí.
Po chvilce jsme se vrátili do víru debaty, s WiXem si museli všichni zahrát piškvorky, tedy skoro všichni. Anna a Richard svedli sourozenecký match, který měl jasného vítěze, a to Richarda. Anna se vymluvila, že tu hru nemá ráda (to určitě). Nikdo nic neřekl, ale je jasné, že všichni věděli, která bije. A nyní prosím věnujte minutu ticha zesnulému modrému balónku, ten totiž po dalších hrátkách zahynul, násilnou smrtí prasknul, vytvořili jsme hrob, který budete mít možnost vidět na fotkách. Nálada dosáhla bodu mrazu, všichni si uvědomovali, co se stalo. Hrozné neštěstí. Po chvilce jsme se z toho všichni dostali, ale to hlavně díky tyčinkám, kofole a následně i objednáním hranolek. Poté co se všichni nasytili po svém, eodenův mix soli z tyčinek a tatarky radši komentovat nebudu, přešla debata k tureckým Star Wars, různým detailům z FF, hlavně jisté soutěže, o kterých scream vyprávěl a už jenom z jeho líčení bylo jasné, že si užili. A co je nejdůležitější – Warcraft vám vždy pomůže.
Dostali jsme se až k PC hrám, zanadávali jsme si na nepřítomnost SG her na trhu. LAZYjohn šibalsky kontroloval situaci a vždy nenápadně pořizoval spoustu fotek. Hlavně Anna byla velmi oblíbený cíl a postupem času už se ani nebránila. Eoden poté vytáhl nějaký stroj, na kterém jsme si pustili k velké radosti ostatních Toma a Jerryho. Po odkoukání jsme ještě prodiskutovali něco o SG a Scream, Anna, Richard a eoden odešli na autobus. Zůstali jsme tedy jenom tři LAZYjohn, WiX a já. WiX okamžitě využil situace, posbíral všechno kolem sebe a začal stavět různé hybridní domky. Snad největší sranda na srazu. Některá díla by si opravdu zasloužila zařadit do nějaké knihy. Kreativita u WiXe nezná mezí a počínal si jako zkušený mazák. Však na fotkách uvidíte, co všechno vytvořil a co z toho nakonec zbylo. Po hodině stavění jsme se i my zvedli a odporoučeli jsme se na nádraží, jelikož WiX tam sám netrefil. To se později ukázalo jako chybné rozhodnutí, jelikož déšť, který se poté spustil, se nedal považovat za lehký. Prokleli jsme WiXe to 356. Kolena a sprintem jsme si to hnali pod most. Běh nám ale moc nepomohl a promokli jsme na kost. Já se poté odporoučel domů, LAZYjohn ještě chvíli zůstal v úkrytu. Cestou zpět do mě málem uhodil blesk, ale to už je vedlejší.
Celkově se sraz povedl a i přes počáteční ticho (způsobené neznalostí lidí kolem). Snad se zase brzy shledáme.
P.S. Report nemá v úmyslu někoho urazit