SG : Furlingské války - 13 - Být asi stejně dávnýúvodní melodie: http://www.youtube.com/watch?v=R_oaFpjbx_Q
Šedý asgardský prst se dotkne kulovité mlhoviny v rozsáhlém simulátoru galaxie, a přiblíží pohled. Generál Tallerk se zamyšlením prochází data o ní, a přibližuje pohled. Skrývá se v ní čtyřicet křižníků a ještě více podpůrných lodí, jako oprávarenských, transportních a bitevních pro přímou podporu větších plavidel.
Napříč mlhovinou prolétne jediná furlingská průzkumná loď.
Generál se ujišťuje, že je zhola nemožné, aby jeho flotilu našli. Částice a plazma zabraňují zachycení i sebevětší flotily. Pozor si musí dát jedině, pokud se odváží skenovat déle a hlouběji, nebo dokonce poslat pro další.
Ideálních míst pro přípravu invaze do Říše je příliš mnoho, a Tallerk se nemůže nabažit radostného pocitu, jakou musí ti modrokožci pociťovat úzkost, když mohou být kdekoli.
Mají málo lodí, aby důkladně prověřili skrz naskrz každou mlhovinu, protohvězdu, plynného obra nebo husté prstence planet, co se jich jenom v blízkosti furlingského prostoru najde.
Rukou roluje světelný obraz, a přiblíží si jiné bojové uskupení, jíž velí vrchní velitelka Viekette. Musela by ho uhodit, kdyb jí řekl, že zapomněl ještě na její svérázné řešení úkrytu pro lodě.
Našla jednu z větších zamrzlých „bludných“ planet, neobíhajících žádnou hvězdu, obklopenou deseti měsíci s mnoha krátery, ještě navíc v mračně prachu a mikroasteroidů a lodě docela jednoduše umístila v nich.
Použila tak obrácenou psychologii, za níž jí generál pogratuluje, jestli jí do signálu k invazi neodhalí.
Nikde nic, Furlingy ostře hlídaný okrajový sektor galaxie s hrstkou hvězdných soustav bez jediné možnosti skrýt se. Mimo „bludnou“ planetu, tak snadno na ráně, že říšským hlídkám pro prověření záhadného výboje u planety stačilo vyslat jedinou letku, která si pouze postěžovala, že nedisponují štíty, a stíhače jsou meteority tak zasaženy, že budou potřebovat nové plátování.
Tallerk to považoval za nezvratný důkaz o mentální slabosti „modrých“. Pokud by měl snahu, sám by si vzpomenul na svou službu na okraji Idy, kde před sto lety se podobným způsobem snažil záhadný druh zničit jeho druh. Vlastně neví jak vypadali. Z lodí zůstaly jen malé částečky, odmítli se vždy vzdát a bojovali do posledního muže, jestli tedy vůbec disponovali pohlavími.
Jen podle pár fragmentů záznamových disků dospěli asgardští vědci k názoru, že to byly zbytky rasy, možná vyspělejší než Antikové, co před něčím strašným utíkali velmi dlouho, a za každou cenu chtěli získat zdroje k novému začátku. Pamatoval si, že nad tím sám přemílal, a jeho přítel z důstojnické školy dokonce napsal na tuto událost několik povídek, o co mohlo jít.
Přečetl jen jednu. Řekl si, že si to Hydner dosti zromantizoval. Podle něj bojovali s démonickou a nezničitelnou umělou inteligencí, jejíž stroje je pronásledovaly. Pohádka pro zasmání. Směšná fikce. Ale uznával to. Tehdy i dnes se razilo heslo, čím agresivnější důstojnictvo, tím lepší, a to generálovi vždy připadalo jako extrém.
Osobně požadá velkoknížete o podepsání reforem vzdělání gard a flotily, až tato ofenzíva skončí, jak musí skončit. I Viekette s jejím napohled šíleným návrhem prokázala nutnost abstraktního a psychologického myšlení, ne jen tupě vletět do ohně bitvy, a určovat, kde co a kam střílet.
„Helemese, tak i Ra dodržel slovo do písmene. Kdo by to do těch nechutných parazitů řekl.“ Pověděl si pro sebe, když najel další připravenou útočnou flotilu.
Šedesát čtyři pyramid, a dvě stě ostatních plavidel, skrytých po celé jedné soustavě výjimečně gigantických plynných obrů, z nichž se za pár milionů let stane hvězda, až se hmota a gravitace z nich spojí kvůli stálému přiblížování.
Jistě musí mít mírné problémy s udržením štítů v husté hmotě těch obrů, ale to není jeho starost.
Vzdálil celou hvězdnou mapu, a novým pohybem prstů a ruk, připomínající znakovou řeč, jí protočí.
Teď je lépe vidět, že na výpad se připravilo ze všech stran víc jak tři stovky mateřských lodí v šesti flotilách.
Raova a další, složená z lodí šesti spojenců Aliance, budou sloužit k odvedení pozornosti. Hlavní strategie je donutit je, aby uvěřili, že Asgardi nechávají své pohůnky dělat to nejhorší, tedy průlom k domovskému světu, a sami je budou jen oťukávat kolem hranic, aby je přilákali.
Plány překombinovával tolikrát, až ho bolela hlava. Z nervozity a z ní neustálého mrkání už ho bolela i vnitřní víčka, a podkožní nervy mu pulsovaly vyčerpáním.
Spánek si přesto nemůže dovolit. Konec války je na spadnutí, a čeká na dva signály, co by to schválily – od Wyrnadda, co přes agenty-chodce a zrádce mezi poddanskými druhy prověřuje možnost protiříšského povstání, a Sterndaala, prohlašujícího, že dočasné příměří více vypomůže Alianci, než Říši. Sebevražedné a brutální útoky velkoknížecích gard fatálně narušily furlingské plánované hospodářství, a stávající zničené lodě by i při úspěchu nahradili až za mnoho let.
Zdroje z Idy by Asgardům nahradily ztráty dříve, takže by je téměř bezmocné dorazili tak i tak.
Sami to dobře vědí, a proto také tak ochotně souhlasili s noxským návrhem nových jednání o příměří. Generál se u té myšlenky křečovitě zachechtal.
Na jedné straně agresoři, zahnáni do kouta, uprostřed věční apačtí idealisté, a nakonec spravedlivě rozzuřený zbytek toho, co zbylo z nedávné, prastaré a mírumilovné Aliance Čtyř.
Musí to tam být zábavné, zakončil tok myšlenek, a znovu prověřil poslední hlášení o pohybech pohraničních jednotek.
Organická loď hmyzího druhu Reetouů, přednedávnem donuceného opustit svůj spálený svět, by měl být posledním bezpečným místem pro neozbrojenou trojici Furlingů.
Přesto to tak je. A stále se dohadují, nevědíce o pravých úmyslech nepřátel.
I bez telepatie by bystřejší jedinec poznal, jak už se delegáti Aliance rozhodli. Dostavili se s nicotným očekáváním, a s ním také odejdou.
Už je to jen obyčejné a nudné hádání se…
„Ticho! Jednání pokračuje!“ bouchnul do stolu Nox, což všechny včetně Furlinga vyděsilo k smrti. Vidět vznětlivého Noxe je pro ně větší šok než cokoli, co by zde mohli jinak čekat.
„Vzdor našim snahám o vítězství nad tím druhým bychom měli dodržovat určitou míru snášenlivosti, nemyslíte? Koneckonců, toto jednání je zcelá dobrovolné, a – zatím – mají obě strany stále na výběr.“ pokračuje Nox, a delegáti si vyměňují rozličné pohledy, většina však není moc pozitivní.
„Obviňování a určení viníka není předmětem těchto jednání, a byl bych rád, abychom tohle primitivní vyjadřování již nepoužívali.“ skončí Nox pro svůj druh svéráznou řeč, a na ex vypije karafu s toxinem, schopným zabít všechny okolo mimo něj.
Pro něj je to však velmi osvěžující nápoj.
Sterndaalovi, a pak i Furlingovi Edar‘lovinovi svitne, že bude patřit k té velmi minoritní části toho starého pacifistického druhu, co na masové útoky na své světy odpověděl pouze distancováním se od Aliance a stáhnutí na jednu planetu, vlastně jedinou opravdu obývanou a samozřejmě domovskou, z níž se zrodili.
Přesněji k těm, co se ještě stále chovali tak nějak „normálně“…
V Heliopolis se zjevně poučili – vysoce inteligentní telepaté, tvořící absolutní většinu, nemohli už chápat přímé uvažování ostatních ras.
„Že není?! A co tedy?! Nebýt našich preventivních úderů, tak nám dnes zůstává jen náš domovský svět, okupovaný Asgardy, s tichým souhlasem Antiků, vymírající rasy s prapodivnými názory na jiné, bez vlastní sebekritiky nebo uznání chyby! V konfliktu se jasně ukázalo, jak tyto amorální názory s chutí přebrali Asgardé. Kromě toho, vaše takzvaná Aliance už není! Jen tyto šedé hubené postavy a jejich služebníci, kterým patří i tato loď!“
„Reetou byli neutrální, hrdou rasou, dokud jste nevydal rozkaz ke zničení povrchu a atmosféry. Pod záminkou nepodložené zvěsti o podpoře mé flotily.“ řekl potichu a mrazivě Sterndaal. Chlad z něj vanul jako isengardský severák, a oči se mu blýštěly pohrdáním.
„Pokud víme, vina je obou stranách. Aliance, reprezentována především delegáty Sterndaalem a Niklersem z Asgardského Státu, hrubě porušila válečné kodexy, platné přes několik desítek tisíc let…“
Furlingům přijde lakonicky znějící subprostorová zpráva. Invaze nastala, hraniční základny byly vyřízeny okamžitě.
„Vy jste vydali rozkaz k útoku na hranice Říše?! V době oficiálních rozhovorů?!“ vykřikne Edar’lovin pohoršeně.
„Ano.“ potvrdí Sterndaal
„Zradili jste jednání! To je porušení…“ začne Furling,
„Ještě si rozmyslíme, jestli vás propustíme živé. Prozatím mlčte.“ řekne ponuře a věcně biopřístroj na stole, mluvící za Reetou.
„Co jste čekali? Tyto myslící bytosti nebyly jediné, co se musely dívat, jak jejich mladí umírají – jen a jen kvůli vám. Antikové vám ani nám nikdy neradili tak, jak bychom si přáli, ale většinou lépe. My si přiznali, že dobývání a představy neskutečné moci vedou jen ke konečnému zničení.“
„Souhlasím, Asgarde.“ řekne Nox, který svým pohledem říkal, že doufal v něco víc „Jste o něco moudřejší a starší druh, ale většinu toho, co jsme řek jste nepochopili. Zhola nic!“ řekne, a zmizí.
Zbytky mezidruhových práv a diplomacie, vytvořené dávnou rasou, co se při Antické kolonizaci nacházela v úpadku, neskutečně stará slova, co překonaly tisíc největších válek, vzaly za své.
Navždy.
13.5.2009 13:26:56
... já sem je vždycky měl za čestnou, hrdou a nevýbojnou rasu, která dodržuje velice pečlivě všechny smlouvy 
Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
až po FF dám závěr, dám to do cajku...
