při zajímavém sledování F1 vám sem přináším druhou část dílu. Přeji krásné čtení a komentuje
Epizoda 13 : Zaútočit první, part 2
Galaxie Pegasus
Hyperprostor, Apollo
Doktor McKay s doktorem Zelenkou se nachází v kontrolní místnosti tři, kde dělají poslední kontroly Horizontu. Radek seděl u jedné ze dvou konzol a Rodney stál hned vedle něj.
„V pořádku. Horizont je připraven. Hlavice jsou odjištěny a my jsme připraveni na vypuštění hned po výstupu z hyperprostoru“, oznámil Ellisovi do vysílačky Rodney, který přešel ke sklu, odkud vyděl Horizont.
„Začněte teď. Otevřete vrata hangáru“, odpověděl nazpátek Ellis, když usedl do svého křesla. Vedle něj u konzol seděli kapitán Megan Cooperová a major Herbert Sommerfeld.
„Jsme stále v hyperprostoru“, podotknul Rodney.
„Vynoříme se nepříjemně blízko planety. Nechceme mrhat časem. Takže to udělejte“, řekl Ellis.
Rodney se přesunul ke stanici, vedle které stál, se slovy: „No, vy jste tu šéf.“ Radek vstal od druhé stanice a přesunul se k první, kterou obsluhovala ženská důstojnice. Rodney zmáčknul na pár tlačítek a podíval se před sebe, kde byl hangár s Horizontem. Hangárová vrata se začala v hyperprostoru otvírat a Horizont se snižoval směrem dolů, než zastavil na určeném místě.
„Jsme připraveni vypustit to na váš rozkaz. Jste si tím jistý? Tím, že je to správná věc?“ zeptal se Rodney.
Ellis pohlédl napravo, kde seděla Cooperová, a odpověděl McKayovi: „Teď není nejvhodnější chvíle na takový rozhovor, doktore.“
„Jistě. Omlouvám se.“
„Vystoupíme z hyperprostoru za pět, čtyři, tři, dva, jedna… Teď“, oznamovala Cooperová.
Prostor, M7R-227, Apollo
Apollo opustil hyperprostor hned nad planetou.
„Vypusťte Horizont!“ rozkázal Ellis a vstal z křesla.
McKay stisknul na tlačítko a tím uvolnil Horizont, který začal klesat do prázdného prostoru. Když už byl téměř mimo dosah lodi, zažehl se motor na Horizontu, který ho poháněl do atmosféry planety. Po průletu atmosférou se oddělil od Horizontu přední kuželový poklop a hned potom hlavní konstrukce, když všech deset hlavic zažehlo své pohonné motory. Hlavice se nasměrovaly na cíle, na které byly naprogramovány. Během pár vteřin se objevilo deset masivních explozí na planetě. Kouř po explozích začal vystupovat až do atmosféry planety.
Radek kývnul na Rodneyho, který skrze zapnutou vysílačku oznámil: „Máme potvrzené výbuchy všech šesti hlavic.“
Ellis stál v přední části můstku a sledoval kouře po výbuchu všech hlavic, které se nesly až do atmosféry.
„Shepparde, můžete letět“, řekl Ellis.
Sheppard, který vyletěl s Jumperem z hangáru, se hned nad planetou zamaskoval, aby ho Replikátoři nemohli nalézt, a aby tak mohl potvrdit výbuch všech šesti hlavic.
„Rozumím. Je tu čisto. Skočte pryč“, oznámil Sheppard po zamaskování Jumperu.
„Dobře. Vyzvedneme vás za hodinu“, řekl Ellis Sheppardovi. Pak se obrátil k majoru Sommerfeldovi a řekl: „Dostaňte nás odsud.“
Apollo zažehnul hlavní motory a odletěl pryč. Během několika vteřin skočil do vytvořeného hyperprostorového okna.
Lantea, Atlantis - noc
Doktoři Zelenka a McKay spolu s plukovníkem Ellisem a podplukovníkem Sheppardem stojí v konferenční místnosti před obrazovkou, na které jsou zpracovaná data, která dostal John, když byl v Jumperu.
„Při výstupu tolika radiačního rušení odtamtud stěží dostaneš výpočet z telemetrie průzkumníka“, řekl Radek.
„Prosím tě, máme toho víc než dost. Nesnažíme se tam přece najít jednoho člověka. Hledáme tam trosky lodí“, řekl Rodney, který stál hned vedle něj před obrazovkou.
„Někdo mi už, prosím vás, řekněte, zda jsme zasáhli naše cíle, nebo ne“, požádal je Ellis, který stál vedle nich.
„Jestli jsou tyto informace správné, tak potom všechny hlavní i sekundární cíle lehly popelem“, odpověděl Rodney to, co potřeboval Ellis slyšet.
„Vynikající“, řekl Ellis.
John vyšel z konferenční místnosti a šel do řídící místnosti, kde také potkal Elizabeth, která mířila ke své kanceláři.
„Vítejte zpátky“, řekla prvně Elizabeth.
„Díky.“
„Slyšela jsem, že bych vám měla poblahopřát.“
„Ano, slyšela jste správně“, řekl John a hned po jeho slovech se za Elizabeth objevil Ronon s Teylou, která se hned zeptala: „Jak dopadla mise? Byla úspěšná?“
„Dostali jsme všechny lodě“, odpověděl Sheppard.
„Škoda, že jsem tam nebyl a neviděl to“, ozval se Ronon.
„Vesmírné bitvy jsou vždy zajímavější v televizi než ve skutečnosti“, řekl John.
„Velitelé lodí by s tímto určitě nesouhlasili“, opravila jej Elizabeth.
„Doktorko Weirová?“ ozval se z dálky Chuck, který stál u obrazovky.
„Tohle budete chtít vidět. Máme kontakt. Právě to vystoupilo z hyperprostoru“, dopověděl Chuck a všichni se přesunuli k němu.
„Vysílá to ID kód?“ zeptala se Elizabeth.
„Ne, madam“, odpověděl Chuck.
„Wraithové?“ hádal Ronon.
„Pochybuji, je to příliš malé“, odpověděl znovu Chuck.
„Zapněte štít!“ rozkázala Elizabeth technikovi, který seděl u panelu aktivující štíty.
„Zaujalo to pozicí přímo nad městem“, poukázal Chuck na cizí objekt, který byl zobrazen na obrazovce přímo nad atmosférou planety.
„Co je to?“ zeptala se Teyla.
„Možná by to měl zkontrolovat Apollo.
„Řekněte plukovníkovi, že by se měl vrátit na svou loď“, řekla souhlasně Elizabeth, když se dívala na obrazovku. Sheppard kývnul hlavou a šel zpátky za Ellisem.
Prostor, Lantea, Apollo, můstek
Apollo pomalu směřoval k malému cizímu objektu nad planetou.
Plukovníka Ellis hned po jeho transportu přišel na můstek, kde jej informovala Cooperová: „Je to přímo před námi, pane.“
„Štíty?“
„Potvrzuji. Štíty jsou zvednuty“, odpověděla Cooperová.
„Dobrá, vidíme to“, informoval Atlantidu Ellis.
Lantea, Atlantis, operační místnost
Doktor McKay sedí před počítačem a snaží se získat nějaká data. Chuck seděl pár metrů od něj a sledoval obrazovku. Hned za Rodney stála Elizabeth s Teylou, které, jak Chuck, sledovaly obrazovku.
Prostor, Lantea, Apollo, můstek
„Vypadá to jako nějaký druh satelitu“, řekl Ellis při pohledu do vesmíru, kde se nacházel cizí objekt podobný satelitu. Podivné na tom bylo, že se uvnitř nacházela brána.
„Je to Hvězdná Brána“, řekl Ellis, který byl tímto překvapený.
Lantea, Atlantis, operační místnost
„Hvězdná Brána?“ divil se stejně John, který také sledoval cizí objekt na obrazovce.
„Přesně“, odpověděl Ellis.
„Neříkal jste, že je to satelit?“ zeptal se John.
„Je to obojí. Je to satelit, ale uprostřed je Hvězdná Brána“, odpověděl Ellis.
„Jaký by to mohlo mít účel?“ zajímalo Elizabeth.
„Netuším“, odpověděl Rodney, který zatím nic o neznámém objektu nezjistil.
Prostor, Lantea, Apollo, můstek
Hvězdná Brána se právě aktivovala.
„Právě se aktivovala“, informoval Ellis tým na Atlantidě.
„Brána?“ zeptal se Sheppard.
Červený paprsek se najedno objevil z brány, který dopadal na štíty chránícího Apolla.
Na můstku se začaly objevovat jiskry a Ellis hned rozkázal majorovi: „Dostaňte nás odtud pryč!“
„Pane. Satelit se opět otáčí“, oznámila Cooperová.
Satelit se natáčel přímo na planetu.
Lantea, Atlantis, operační místnost
„Zasáhl planetu“, okamžitě oznámil Chuck a všichni se okamžitě zděsili.
Paprsek skrze oceán mířil směrem k městu.
S městem to pěkně otřáslo, když paprsek narazil na štít chránící ji.
„Je to nepřerušovaný paprsek“, řekl Chuck.
„To je špatné z mnoha důvodů“, řekl Rodney.
Prostor, Lantea, Apollo, můstek
Z Apolla vyletěly tři střely, které směřovaly k satelitu. Střely byly téměř u satelitu, když najednou explodovaly o zapnutý štít, který jej chránil.
„Je chráněný štítem“, oznámil Ellis špatnou zprávu.
Lantea, Atlantis, operační místnost
„Dejte mi nějaké návrhy, McKay“, chtěl znát Ellis nějaké možnosti, jak by tu věc mohli zastavit nebo rovnou zničit.
„Štít čerpá energii z tohoto paprsku. Došlo k drobné odchylce v místě, kde jste na to vystřelili.“
„Dostaneme přes ten štít bombu?“ zeptal se Ellis.
„Ne, pravděpodobně ne“, odpověděl McKay.
„Jdu ke křeslu. Vystřelíme na to vše, co máme. Možná to ten štít prorazí“, řekl John a už se chtěl vydat na cestu, jenže ho Rodney zastavil těmito slovy: „Řekl jsem k drobné odchylce. Přesněji v bodě nula, nula, dva. Pochybuju, že by jakákoliv palba prorazila štít, když bude paprsek aktivní.“
„Tak co budeme dělat?“ zeptal se Ellis.
„Zastavíme se a necháte mě přemýšlet. Dejte mi jen pět minut, než se zorientuju a vše vám vysvětlím“, odpověděl Rodney a vstal ze židle.
„McKay, oni na nás útočí“, ozval se Ronon, který v této situaci nemůže být nějak nápomocný.
„Ano a štíty drží. Hele, máme spoustu času. Dejte mi pět minut“, řekl Rodney a stoupnul k Chuckovi, kde byl počítač.
O pět minut později
Neznámý paprsek stále dopadá na horní část štítů Atlantidy.
Doktor McKay za sebou vede plukovníka Ellise do Elizabethiné kanceláře, kde čeká s Johnem.
„Co máte?“ zeptal se Rodneyho nedočkaví Ellis, než vešli do kanceláře.
„Máme problém“, odpověděl Rodney ve chvíli, kdy vešel dovnitř, kde John s Elizabeth stáli před stolem.
„Trvalo ti pět minut, než jsi na to přišel? Jde to s tebou z kopce“, řekl John.
„Vzhledem tomu je tento satelit v podstatě očesaná loď. Má hyperpohon, štít a navigační systémy. Má taky malý zdroj energie, který ho měl přenést k cíli a napájet štít, dokud se neotevřela brána. Po otevření červí díry, ti na druhé straně vypálili paprsek do jejich brány, který vyletěl u nás. Takhle na nás můžou pálit a napájet satelit“, oznámil jim Rodney veškeré informace o satelitu, které zjistil.
„To je velmi chytré“, řekl na to John.
„Ano. Dokud budou u nich doma napájet paprsek, zůstane brána aktivní. A jeden zábavný bonus navíc. Vzhledem k tomu, že jejich brána je velmi blízko planetě, nemůžeme otevřít naši bránu. Uvízli jsme“, dopověděl Rodney.
„To by mohlo být dobré. Paprsek se vypne na konci třiceti osmi minutového cyklu brány. Když v tu chvíli otevřeme naši bránu, mohli bysme zneškodnit tu jejich“, řekl John.
„A když by štít nečerpal energii z paprsku, mohli bysme ho prorazit a zničit“, dopověděl Abraham to, na co myslel John.
„Jistě. Problém je v tom, že si nemyslím, že se po třiceti osmi minutách vypne“, zkazil jim Rodney jejich plán.
„No, myslel jsem, že je fyzicky nemožné, aby uměle vytvořená červí díra zůstala otevřena déle“, řekl hned Abraham.
„Na tohle pravidlo se vztahuje jen jedna vyjímka. SGC už takové útoky na bránu zažilo. Bohužel jsme zjistili, že když do brány pouští to dost energie, může zůstat otevřená nekonečně dlouho“, oznámil jim Rodney situaci, se kterou už se na Zemi kdysi setkali. Tenkrát to vyřešili načasovanou a nasměrovanou náloží.
„To by ale požadovalo ohromné množství energie, ne?“ zeptal se Ellis.
„Jo, černou díru nebo nekonečný počet ZPMek“, odpověděl Rodney.
„Takže můžeme počítat s tím, že to jsou Replikátoři“, řekla Elizabeth, která doposud jen poslouchala.
„To doufám“, přiznal se Rodney, protože si tím není jistý.
„Ty doufáš?“ zeptala se.
„Protože jinak jsme objevili dalšího super mocného nepřítele“, odpověděl Rodney.
„Když je to normální brána, můžeme se spojit s planetou na druhé straně?“ zeptala se Elizabeth.
„No, museli bysme výrazně zesílit signál, abychom prorazili rušení, ale… Ano“, odpověděl Rodney.
„Tak to, prosím tě, udělej.“
„Dobrá“, řekl Rodney a šel do operačního.
„Proč se s nimi chcete spojit?“ zajímalo Ellise.
„Abychom mohli vyjednávat“, odpověděla Elizabeth.
„Je to jen ztráta energie. Musíme přijít na to, jak to zničit.“
„S radostí bych si tu povídala do noci o tom, kdo má pravdu, a kdo ne. Ale když se to tak vezme, jsem zodpovědná za bezpečnost tohohle města. A vy nemáte žádnou pravomoc, abyste mě zastavil. Takže při vší úctě si myslím, že je rozhodnutí na mně, takže se s nimi spojím“, řekla Elizabeth a šla za Rodneym do operačního. Ellis pohlédl na Shepparda, který se na něj chvilkově usmál, jelikož dobře zná Elizabeth.
Elizabeth stojí poblíž obrazovky a Rodney sedí u počítače, které mu zobrazují údaje o spojení s druhou stranou.
„Dobře. Myslím si, že to mám. Odpovídají na volání“, řekl Rodney, jakmile byl se vším hotov. Obrazovka před nimi přestala zrnět a místo toho se objevil Oberoth, velitel Asuranské velké rady, který kdysi chtěl zničit Atlantidu.
„Oberothe.“
„Doktorko Weirová.“
„Musím říct, že mě překvapuje, že vás vidím“, řekla Elizabeth, protože, když Asurská replika Atlantidy byla zničena nad Lanteou, Oberoth byl zrovna na její palubě.
„Každý z nás existuje kolektivně a může být hodně-krát replikovaný“, odpověděl Oberoth.
„Měli byste okamžitě deaktivovat vaši zbraň.“
„To bohužel nepůjde.“
„Neměli jsme na výběr a museli jsme na vás zaútočit. Stavěli jste válečné lodě. Museli jsme je neutralizovat“, obhajovala Elizabeth útok, který sama nemohla zastavit.
„A to teď musíme my“, odpověděl nazpátek Oberoth.
„Ten útok byl jen špičkou ledovce. Doufali jsme, že vás to přivede k rozumu. Jestli nepřestanete s touto agresí, budeme muset zahájit kompletní útok.“
„Skutečně? Proč čekáte?“ divil se Oberoth.
„Vyhlazení vaší rasy není v našich zájmech. V tom lepším a ideálním případě bychom chtěli, aby mezi námi byl mír. Ale nebudeme nečinně postávat a pozorovat, jak budujete lodě a zbraně, které by bylo možné použít k našemu zničení“, řekla dost srozumitelně Elizabeth. Mezitím, co si ona povídala s Oberothem, Rodneyho počítač zapípal, protože se vlna, zobrazující se přenos komunikace, náhle změnila. Rodneyho to znepokojilo a rychle to začal prověřovat.
„Zajímavé.“
„Cítíme to samé.“
„Možná bych vám měla připomenout, že vždy, když jsme se střetli v boji, naše strana zvítězila.“
„Elizabeth?“ ozval se Rodney, když se mu konečně podařilo zjistit, co se děje.
„Pokoušejí se poslat přes komunikační kanál virus. Mohl bych ho zastavit, jak…“ Elizabeth nenechala Rodneyho domluvit a řekla: „Vypni to.“ Rodney ihned poslechnul Elizabeth a jedním tlačítkem přerušil spojení mezi nimi a Replikátory.
„No, to se nám podařilo“, řekla naštvaně Elizabeth a pohlédla na Rodneyho.
„Jo. Vždycky byl jeden z mých nejoblíbenějších“, zavtipkoval Rodney a pohlédl na Elizabeth, která nad něčím přemýšlí.
„Co když se brána nevypne na konci třiceti osmi minutového cyklu?“ zeptala se.
„Jestli dokáží udržovat intenzitu energetického paprsky, což určitě dokáží…“
„Jak dlouho vydrží štít, než selže?“
„Za dvacet devět hodin“, odpověděl Rodney. Elizabeth povzdychla a pohlédla na plukovníka Ellise, který se založenýma rukama na prsou sledoval Elizabeth z dálky. Po chvilce kývla hlavou a přemístila se k Chuckovi, který se věnoval dálkové komunikaci.
„Chucku. Spojte se přes subprostor se stanovištěm Alpha. Ať okamžitě informují přestupní stanici o této situaci“, řekla Elizabeth.
„Ano, madam.“
„A co nám pomůže se spojit s přestupní stanicí? Na Zemi není žádná loď, která by to sem stihla v čas“, zeptal se Ellis.
„A v tom se právě mýlíte. Vždy, když něco plánujete, nechte si po ruce zálohu. Než jsme se dostali do tohoto průšvihu, byla jsem pojištěna tím, že Odyssea s Athenou byly vyslány na přestupní stanici, kde jim pomáhají s konečnou fází její plné funkčnosti. Do těch dvaceti devíti hodin by to sem mohli stihnout. Seržante, spojte se s Alphou, ať se rychle spojí s přestupní stanicí. Potřebujeme je tu co nejrychleji“, rozkázala Elizabeth.
To be continued