SG: Svatá výprava - 2. řada, část 19.: Pád

nedostali jsme i loni na vánoce nějaký díl?

Jo, jak tak na to koukám, tak jo..

Možno takéto potešia viac

Kód: Vybrat vše

http://www.koracell.sk/macko-pu/

ako tieto

Kód: Vybrat vše

http://www.mojmilacik.sk/ponozka-cat-nip

Hej, ta ponožka s Ijáčkem je fakt dobrá..

Každopádně, první díl a díl s povídkou byly doplněny o PDF verzi od jakopa, kterému za ni převelice děkuji. Omlouvám se za zpoždění, ale lepší pozdě nežli nikdy..

Tak, jak jsem slíbil, tady máte závěrečný díl druhé řady Svaté výpravy. Doufám že se Vám bude líbit.
Zároveň Vám všem přeji Šťastné a veselé Vánoce a hlavně klidné prožití vánočních svátků.

2. řada, díl 19.: Pád

12. dubna 2021, domovská galaxie Ori

Svaté město, Celestus nebo třeba peklo na zemi. Nezáleží, jak toto místo nazýváte, tak jako tak se mu nedá upřít jistý nádech nadpřirozena. Uprostřed ničeho se najednou na jakémsi ostrově tyčí vysoko do výše mocné kopule chrámů, které ozařuje přízračné světlo. Světlo, které na první pohled vychází z hlubin jezera. Nanejvýš podivné, nemluvě o faktu že jezero se dá přejít téměř suchou nohou. A pak je tu samotné město, nebo spíše chrámový komplex. Všude panuje naprosté ticho, klid, až neuvěřitelný pořádek. Venku jako kdyby nebyl jediný člověk. A uvnitř je to stejné, hlídky křižáků v zářivě vyleštěných brněních vypadají jako sochy vrostlé do země. Ani se nepohnou.
Jediným pohybujícím se objektem v celém chrámu byl Doci. Nervózně přecházel v hlavní síni. Propast za jeho zády, skrytá za kovovou mříží, nyní pouze lehce osvětlovala ponurou místnost. Povznesení byli pryč a Doci doufal, že se co nevidět vrátí. Cítil, že boj se blíží ke konci. Cítil jejich odhodlání a cítil energii, která k nim skrz něj proudila od miliard věřících ve dvou galaxiích. A pak ucítil ještě něco. Něco cizího, žhavého a spalujícího.

Loď Flotily EFS Falling Star dosáhla výšky několika metrů nad Svatým městem. Její trup už málem drtil nejvyšší kopule, když časovač na hlavním počítači dopočítal do nuly. Série elektrických pulsů oživila roznětky, které na oplátku oživily veškerou ničivou sílu ukrytou v útrobách lodi. Od dob neutrinových generátorů a vylepšených naquadahových reaktorů nebylo naquadrie zapotřebí. Ale nebylo by to lidstvo, kdyby si neuschovalo dostatečné zásoby nejvražednější trhaviny v galaxii. A Falling Star jí byla napěchovaná od přídě po záď. Stačil by jeden neopatrný výboj a z lodi by nezbylo ani prachové mračno. A právě takový výboj teď přišel.
Svaté město bylo na zlomek vteřiny ozářeno světlem tak jasným, že zcela přebilo stávající přízračnou záři. A pak zmizelo, jako kdyby ve skutečnosti nikdy neexistovalo. Místnosti, sály, celé chrámy byly pohlceny dříve, než se kdokoliv stačil otočit, než si mohl někdo něčeho všimnout. A se Svatým městem se odporoučela dobrá čtvrtina planety.

Orijská flotila u superbrány nevěřila svým očím. Převor nechápavě zíral na obří kráter a na místo, kde se kdysi nacházela jejich pýcha, jejich bezpečný přístav. Celestus byl pryč a s ním i Doci a nejméně stovka převorů. Lodě zareagovaly a opustily obranou pozici u superbrány. Zamířily přímo k zjizvené planetě. Jejich senzory pracovaly na nejvyšší výkon, zkoumaly každou anomálii, každý kus kamene, každé zrnko prachu. Jak mohl nepřítel proniknout nepozorovaně skrz superbránu? Nebo to byla sabotáž? Teroristický čin, či snad nehoda? Ne, nikdo neměl takové prostředky, museli to být nevěřící z Mléčné dráhy.

Maskované bombardéry si mezitím užívaly hodně tvrdou jízdu. Oba již byly v dostatečné výšce, když došlo k explozi, ale i tak s nimi tlakové vlny pohybovaly jako s dětskými hračkami. Inerciální tlumiče dělaly, co mohly, ale i tak se několik lidí sesypalo po podlaze, ale nic vážného. A pak najednou všechno ustalo a let se znovu zklidnil. A z okna bylo vidět zčernalý kráter ohromné velikosti.
Bombardéry s notnou dávkou štěstí prokličkovaly mezi flotilou křižníků spěchajících k planetě. Musely vypnout motory, aby senzory křižníků hledající jakoukoliv anomálii nezaznamenaly jejich zbytkové emise. Ale podařilo se a dvojice bombardérů se nyní plnou rychlostí řítila k superbráně. Museli informovat Admirála.

12. dubna 2021, Bitevní loď Tennessee

Můstek vlajkové lodi byl ponořen v temnotě a tichu. Celou místnost osvětlovaly pouze jemné linie navigačních světel a obrazovky jednotlivých operátorů. Kromě tichých rozhovorů, prováděných téměř šeptem, nebylo slyšet nic. Pak ale ožila hlavní obrazovka.
„Tennessee, operace padlá hvězda proběhla úspěšně, cíl byl zcela zničen, opakuji, cíl byl zcela zničen.“
Chvíli poté se objevil místo zrnění i obraz kapitána EFS Falling Star.
Admirál se spokojeně pousmál. Posunkem naznačil cosi svému XO, který se okamžitě chopil jedné z konzolí.
„Výborně kapitáne. Stáhněte se na bezpečnou pozici, jdeme si pro vás.“Rozkázal admirál.
Kapitán však s admirálem zřejmě zcela nesouhlasil. Chvíli váhal, než vyjádřil svůj názor.
„Se vší úctou, pane. Myslím, že to není dobrý nápad, nevíme kolik lodí tu mají. Pokud to vyšlo, tak budete v Mléčné dráze potřebovat každou loď. Tohle je zbytečné riziko.“
Admirál ale nehodlal měnit plány.
„Kapitáne, musíme orijským silám v jejich domovské galaxii zablokovat přístup do Mléčné dráhy. A pokud mají naši vědci pravdu, pak to půjde jenom z druhé strany. Takže se stáhněte a vyčkejte. Tennessee konec.“
S těmito slovy přerušil spojení.

12. dubna 2021, Mléčná dráha, vyšší sféra bytí

Antikové a povznesení Ori sváděli tuhý boj. Přesně dle očekávání se táhl již dlouhou dobu. Ale nyní to vypadalo, že povznesení Ori konečně získávají navrch. Jejich útoky byly čím dál více agresivní, jejich přesvědčení sílilo. Věřili, že vítězství je nadosah. Antikové proti tomu cítili, že jejich řady ochabují. Byli silní, ale ne tolik jako nepřítel. Přesto nepolevovali, věděli, že je ještě naděje. Naděje že jejich smrtelní chráněnci zvrátí rozložení sil.
Linie nepřirozeně zářivého bílého světla se vrhaly proti ohnivým zdím. Bleskům a plamenům podobné výboje odletovaly na všechny strany. Neuvěřitelná podívaná, která však probíhala mimo dosah všech, kdo by ji mohli označit za krásnou. Ve skutečnosti se jednalo o děsivé množství srážející se energie, množství, které by s přehledem roztrhalo planety, klidně i celé soustavy, kdyby došlo k boji v pozemské sféře.
Ori provedli další ze smělých výpadů. Antikové i přes ztráty uhájili svou pozici. Povznesení Ori se ale rychle přeskupili a vrhli se do dalšího útoku. V ten okamžik ale jejich řady zakolísaly. Jejich plameny téměř pohasly, jejich neslyšitelný řev zcela ustal. Touhu a víru ve vítězství nahradilo zděšení a strach.
„Co se stalo?!“
Antikové nečekali ani zlomek vteřiny, ani setinu. Na tento okamžik čekali, právě s ním spojovali veškerou svou naději na přežití povznesených i celé galaxie. Povzneseným Ori došlo, co se stalo. Energie z věřících k nim přestala proudit. Odříznout všechny věřící by nebylo možné, muselo dojít k přerušení spojení na nejužším místě. Doci!
Udělat z převora Dociho není problém, pokud je nějaký po ruce. Ale Mléčná dráha byla převorů téměř zbavena. Zbylo jich jen pár, v zapadlých koutech. Celá operace trvá bohužel v reálném čase alespoň sekundu. Čas, který Ori nemají.
Oslabené řady Antiků se s bojovým pokřikem, který však ve skutečnosti nikdo neslyšel, vrhly proti povzneseným Ori. Slábnoucí plameny dostaly smrtelný zásah. Byli bez energie, bez své síly, bez svých schopností. Neměli šanci odolat. Boj, který se mohl táhnout ještě týdny, byl ukončen během vteřiny. A se zcela opačným výsledkem než by kdokoliv očekával na jeho počátku.
O pár okamžiků později se na orbitách spojeneckých planet objevily zářivé body, jako kdyby samotné hvězdy svítily skrz denní oblohu. Znamení povznesených Antiků o vítězství. Celý systém hvězdných bran ožil, aby informoval obyvatele galaxie, že jejich svoboda byla ubráněna.

12. dubna 2021, domovská galaxie Ori

Převor na palubě vedoucího křižníku cítil podivné prázdno. Nic podobného nikdy předtím nezažil. Přisuzoval to tomu, že Doci byl pravděpodobně zabit při výbuchu. Ale zcela nechápal, proč se odmlčeli i povznesení. Nicméně, byl jen pouhý sluha svých pánů, nenáleželo mu ptát se. Jeho úkoly byly jasné a jeho odhodlání pevné. Stejně tak jeho přesvědčení, že zadrží vše, co by si trouflo narušovat klid jeho domova.
Zářivě bílé trupy křižníků nečinně sledovaly zánik svaté planety. Již nebylo Celestu, již nebylo vysokých síní uprostřed jezera, již nebylo sklanatých pohoří pokrytých sněhem. Planeta byla ztracena a s ní všichni kdo se nacházeli na povrchu. Ohromné síly z ní násilím vyrvaly chrámový komplex i s dobrou čtvrtinou povrchu. Jádro bylo narušeno, normálně působící vazby zpřetrhány. Planeta se rozpadala. Nezbývalo nic, co by mohla ruka smrtelníka učinit. Povznesení by možná mohli zasáhnout, ale byli daleko. Příliš daleko.
Superbrána se poklidně vznášela ve vzduchoprázdnu, nijak nezasažena nedalekou katastrofou. A v pozadí za ní se z planety odtrhávaly velké kusy a přitáhovány gravitací jiných těles v soustavě opouštěly zanikající Celestus. Trosky EFS Surprise stále pomalu rotovaly u horizontu událostí. Příďová část se chystala na nové kolečko kolem své osy, když dosud vypnutý počítač na její palubě zachytil rozkaz. Jediný rozkaz, který znal. V ten okamžik se spustily pasivní senzory lodi, které během okamžiku nalezly a označily orijskou flotilu. Pomocné trysky na bocích vraku rychlým zážehem změnily a stabilizovaly jeho polohu. Rudá světla na uzávěrech raketových šachet varovně zazářila do temného vesmíru. A pak se uzávěry odklopily a šachty vyprázdnily svůj obsah. Dvanáct raket vyrazilo plnou rychlostí za nepřítelem.
Orijská flotila stále věnovala veškerou svou pozornost planetě a k bráně byla obrácena zády. Proto senzory nezaznamenaly ani aktivaci pasivních senzorů ani pohyb vraku. Ale když se křižníkům za zády objevily smrtonosné rakety, spustil se alarm na všech lodích. Můstky všech křižníků se najednou ocitly v kvapné snaze odvrátit nebezpečí. Pokus o rychlé otočení lodí byl téměř nemožný, hlavní snaha se proto soustředila na sestřelení raket. Sekundární baterie zahájily nekoordinovanou palbu na cokoliv, co jen připomínalo raketu, a stíhačky se rozlétly do všech stran.
Právě pro tyto případy byly rakety vybaveny rušičkami senzorů a vzhledem ke své velikosti tak dokázaly poměrně úspěšně uniknout zachycení. Tři byly sestřeleny, zbytek trefil cíle. Na štíty orijských křižníků byly zářivé výbuchy příliš slabé, ale stíhačky a bombardéry byly chyceny výbuchem a téměř okamžitě odpařeny. Těch pár zbývajících strojů, kterým se jako zázrakem podařilo uniknout, se zařadilo zpět k flotile, která se nyní otáčela čelem k bráně.

V ten okamžik se z brány vynořily přední railgunny, postupně následované zbytkem bitevníku. Podvržené trosky pozemských lodí se vypařily po nárazu do štítu nebo se odrazily daleko od červí díry. Jen co EFS Tennessee opustila prostor brány, pustil se skrz další super-dreadnought. Na druhé straně stála hotová fronta z pozemských a jaffských lodí. Wraithské Hive a jaffské bitevníky se mezitím připravovaly na skok do hyperprostoru. Byly příliš velké, aby se vměstnaly i do superbrány.
Tennessee a Maryland mezitím dosáhly palebné pozice pro coilgunny a zahájily palbu. Projektily akcelerované na rychlost blížící se rychlosti světla dopadly na štíty orijských křižníků jako beranidlo na dřevěnou bránu. Křižníky se plnou rychlostí řítily proti nepříteli, ale než dosáhly palebné pozice, stála proti nim neproniknutelná řada pozemských a jaffských lodí. Další navíc stále přilétaly.
Bombardéry s kódovým označením Kamikadze I a Kamikadze II mezitím prokličkovaly zpoza brány mezi pár zbytky trosek a zamířily do bezpečí, které jim nabízel hangár nejbližší BC-305. Bombardéry i s celou posádkou EFS Falling Star bezpečně přistály a vrata hangáru EFS Thermopylae se za nimi uzavřely.
Zuřící bitva mezitím přilákala další lodě. Orijské flotily se stahovaly i z nejvzdálenějších soustav, aby se zapojily do boje. Spojenecká flotila zde ale nebyla kvůli pošetilému boji proti mohutné přesile.

12. dubna 2021, galaxie Pegasus

Pozemské bombardéry deaktivovaly své zbraně. Stabilní proudy částic, které dosud držely superbránu otevřenou ustaly. A ta se jako na povel uzavřela. Bombardéry zamířily k hangárové palubě bitevníku Kheb. Během minuty přistály a celá flotila sestávající z jaffských bitevníků a wraithských Hive se vydala hyperprostorem zpět do bezpečí své vlastní galaxie.

12. dubna 2021, domovská galaxie Ori

Tým pozemských inženýru v oblecích do volného vesmíru pracoval na ovládacím panelu přímo na povrchu brány. Opatrně přehazovali mohutné krystaly a vyměňovali je za nové. Nakonec zastrčili poslední krystal a celý box se rozzářil. Ještě poslední měření, uzavřít box a rychle pryč. Asgardské paprsky je přenesly v okamžik, když se brána začala vytáčet. Masivní pulsy energie proudily kolem kruhu, aby vytvořily červí díru vedoucí do Mléčné dráhy.
Po chvíli se z brány vyvalil proud nestabilní energie. Pak se hladina uklidnila. A na můstku vlajkové lodi Tennessee zaslechli očekávaný hlas.
„Admirále, tady Nevada. Brána se aktivovala, můžete vyrazit skrz.“Pozemské lodě na nic nečekaly a jedna za druhou vyrazily skrz bránu zpět do své galaxie. Když dorazila orijská flotila v plné síle, připravená smést nevěřící, nenašla po nich ani stopu. Pouze aktivovaná brána naznačovala, že zde byli. A zároveň lákala k pronásledování.
To by však byla fatální chyba, jelikož Flotila vyrazila do orijské galaxie, aby eliminovala hrozbu útoku. Superbrána v Mléčné dráze, která obíhala v zapadlé soustavě kdesi ve vnějším okraji galaxie, byla přepravena co nejblíže místnímu slunci. Jakmile expediční flotila prošla skrz, vrhly ji pozemské fregaty přímo do slunce. Brána, vyrobená z neuvěřitelně pevného materiálu, dokázala odolat podmínkám ve slunci a zůstat pohromadě. Navíc gravitační síly, radiace a vše co slunce vyzařovalo, zabraňovaly uzavření červí díry. A v neposlední řadě zajišťovalo slunce účinnou a neproniknutelnou bariéru, stojící v cestě všem lodím, které by se pokusily proniknout z orijské galaxie.

15. dubna 2021 – 31. prosince 2021

Červí díra blokující superbránu v orijská galaxii se ukázala být stabilní, orijská galaxie je tak odříznuta od možnosti dopravit posily do Pegasu nebo Mléčné dráhy. Spojenci tedy stojí pouze proti silám v Pegasu, které jsou o poznání slabší. Povznesení Antikové navíc přistoupili ke změně „pravidel“. Pravidlo o nezasahování zůstává zachováno, ale přidává se dodatek, který dovoluje porušit toto pravidlo v případech, které by byly pro celou galaxii fatální. Antikové se navíc zavazují zbavit galaxii převorů, jakožto jedinců porušujících „pravidla“. Nepřítel je tedy stále vybaven orijskými technologiemi, ale je zcela zbaven vedení a uvržen do chaosu. Spojenci proto rychle získávají v Pegasu převahu.

1. Ledna 2022

Velké oslavy po půlce galaxie provázejí slavnostní a spíše symbolickou kapitulaci poslední planety ovládané příznivci Ori. Velká část primitivního obyvatelstva Pegasu stále uctívá Ori jako bohy, ale jejich ozbrojené síly jsou poraženy. Antikové odmítají zaujmout místo povznesených Ori, galaxii tudíž čeká dlouhé konvertování na méně nebezpečnou víru. Válka proti Ori je ale oficiálně označena za ukončenou.

PDF verze od jakopa, kterému az ni velice děkuji.

Kód: Vybrat vše

http://www.ulozto.cz/7131767/svata-vyprava-part-42-complet-pdf

super jen mě děsí že tohle je asi konec povídky
doufám že ještě ori přídou z jejich galaxie

důstojný konec druhé série...a teď rychle na třetí...

No tak to jsou jedny z nějkrásnějších vánoc, co znám. Mikey, né že tím ukončíš povídku. Na to jsem moc velkej fanda.

Hodně pěkný díl
Vrhneš se teď na něco nového? Protože mi nepříjde, že by se z tohohle ori vyhrabali

Díky mikey za krásný dárek k Vánocům v podobě vítězsví Země a jejích spojenců Doufám že si co nejdřív přečtu nějaký tvůj další výtvor

Všem děkuji.

Co se Ori a pokračování týče. Jak píše St0rm, Ori nejsou zrovna v pozici ze které by byli se schopni vyhrabat. Takže příběh o nich by se dal považovat za ukončený. Nicméně, nechce se mi zcela loučit s vesmírem co jsem za těch 42 dílů vytvořil, ale na druhou stranu mě láká volnost něčeho vlastního, něčeho kde se člověk nemusí ohlížet na to zda by to tak fungovalo i v seriálu. (Ne že by to byl zase takový problém, ale z jistého úhlu pohledu je to svazující) Takže mám na mysli několik možností, jednu už jsem i konzultoval s jakopem. Takže uvidíme jak to vymyslím, ale věřte že o mě ještě uslyšíte..

Jak to tak pozoruju, jakop ví všechno snad o každé povídce

Díky za hezký dárek mikey, ponožky už jsou na cestě
Hezké uzavření děje, tady to asi fakt končí.

St0rm: tak si dávej bacha, až ho naštvete, mohl by to použít proti vám

Výborný darček pod stromček.
Už sa teším na tretiu sériu.
a

mikey: To je pravda a ten nápad je výborný, jen se musí správně sepsat.

St0rm: To není pravda, nevím něco na každou povídku. Vím jen něco u Tebe, Dragona, Mikey, Patase, Daedalase a trošičku u Mooony

[Dragon]

Přišel jsem, četl jsem, nelitoval jsem.

Prostě nádhera, jediné co tomu lze vytknout (krom toho že je to konec ) je věc ohledně té exploze:

Dle mě jsi ten výbuch podcenil a to rapidně. kdyby se přetížila obyčejná hvězdná brána tak to udělá hodně paseky... neříkám že to co jsi popsal ale dost... ale napěchovaná loď nagadrií?

Když vezmu v potaz explozi pár desítek či stovek metrů nad povrchem (i když u takové síly to moc nemění), tak výsledná exploze musela během okamžiku způsobit totální anihilaci, vzniklý kráter (pokud by bylo něco na čem by se mohl utvořit) si nedovedu představit.
Dle mě se měla planeta rozpadnout, neříkám hned s explozí, ale ještě během toho dílu zajisté... procesy které by ta exploze způsobila by sami způsobili její rozpad...
tlaková vlna a vůbec veškeré záření by bylo natolik silné že by dokázalo překonat gravitační vlivy tamější hvězdy jako by tam vůbec nebyla, veškeré senzory ať pasivní nebo aktivní by byli během minut ( a více dle vzdálenosti od planety) naprosto k ničemu.
žár na planetě (pokud by pořád byla) by se přinejmenším rovnal žáru na denní straně Merkuru.

pokud je to nejasné tak se omlouvám, ale na to kolik je hodin jsem dle mě podal slušný výkon


a v další povídkové soutěži máš značné šance na můj has (nebudu psát 100 % - co kdyby náhodou že )

Děkuju.

Ad exploze. Uvažoval jsem o totální destrukci planety, ale pak jsem si řikal že to zase nebudu přehánět. Tohle je jen taková teorie, ale když byli na Jonasově planetě, jak jim tam hrozil výbuch ložisek naquadrie, tak vyhrožovali myslím právě s tim, že planeta půjde do kytek. Nicméně předpokládám, že tam bylo naquadrie o poznání více než na jedné fregatě. Na druhou stranu, v SG těžkou soudit jak je co silný, když jednou to vyhrožuje zničit celou planetu a po druhý zase celou soustavu..
Co se dlouhodobějších následků týče, ano, planeta je v tahu, beztak se rozpadne nebo kdo ví co. S tím počítám..
Senzory, asi máš pravdu že by to pro ně byl celkem problém, uznávám..

Btw, jak tak nad tim teď uvažuju, povídková soutěž bývá vlastně vždycky koncem/začátkem roku, co ?

[Dragon]

mikey píše:

Na druhou stranu, v SG těžkou soudit jak je co silný, když jednou to vyhrožuje zničit celou planetu a po druhý zase celou soustavu.

a nebo jak jednou přetíží naq. generátor a udělá to takové bum že i kapesní zásoba c4 co nosí sebou by udělala větší paseku.... a jindy když se o tom jen mluví tak je to spojováno s destrukcí planety...

A na Jonasově planetě by se ta planeta rozervala na kusy, protože jak si sám napsal bylo tam krapet větší množství, ale hlavně byl by to výbuch uvnitř planety a tlaky co by tam vznikly... fíííha

Nicméně si myslím že kdybys tam vtěsnal jak se na pozadí planeta díky následkům exploze rozpadá tak by to bylo ještě lepší... víš snad co myslím, jen taková zmínka jako popis prostředí .-)

Ale ty jsi autor a autorovo slovo je svaté .)


btw:
jj na přelomu roku, jsem zvědav kdo se toho chytí, protože já to chtěl udělat, ale už se mi do toho nechce

Zářivě bílé trupy křižníků nečinně sledovaly zánik svaté planety. Již nebylo Celestu, již nebylo vysokých síní uprostřed jezera, již nebylo sklanatých pohoří pokrytých sněhem. Planeta byla ztracena a s ní všichni kdo se nacházeli na povrchu. Ohromné síly z ní násilím vyrvaly chrámový komplex i s dobrou čtvrtinou povrchu. Jádro bylo narušeno, normálně působící vazby zpřetrhány. Planeta se rozpadala. Nezbývalo nic, co by mohla ruka smrtelníka učinit. Povznesení by možná mohli zasáhnout, ale byli daleko. Příliš daleko.
Superbrána se poklidně vznášela ve vzduchoprázdnu, nijak nezasažena nedalekou katastrofou. A v pozadí za ní se z planety odtrhávaly velké kusy a přitáhovány gravitací jiných těles v soustavě opouštěly zanikající Celestus..

Tak nějak ?

No, soutěž, to jsem teda taky zvědavej, kdo a jestli se toho ujme. Nabídl bych i jistou pomoc/spolupráci, ale sám se do toho určitě nechystám..

mikey: Jo, to by bylo super, tam dodat

Jako pokud jde o soutěž, tak i já jsem na ní zvědav, ale moc velké naděje si sám pro sebe nedělám , tak dobrá ta moje povídka není.

[Dragon]

jóoo to vypadá zajímavě .)

add soutěž:
pokud bude tak se - jako už 2x - nabídnu s pomocí, ale opravdu se mi do toho moc nechce, pokud vím 2x to měl WiX (nebo jednou?) 1x RomanArts a 1x Eleira... a vůbec se mi po zkušenostech z minulých let do toho nechce...
Ale jestli to nikdo nerozhoupe, tak to možná udělám já...

Nu dobrá, tak jsem to dodal do povídky

Dragon: Njn, vyčkáme a uvidíme..

[Dragon]

nádhera hned tomu můžu vytknout jen to že je to konec

btw: smím-li se ptát, tak co máš dalšího v úmyslu (klidně přes PM ) tedy pokud to není tajemství .)

Prima

První příspěvek a příspěvek s dílem byly doplněny o PDF verzi od jakopa, kterému za ni děkuji =)

Sice az ted jsem se dostal k precteni posledniho dilu ale musim rict ze vazne stal za to. A ted chci jen rict ze dekuju za krasne 2. rady povidky