A konečně, další díl je zase tady.
Díl 4: Dost tajnostem
John, Ronon a Daniel pokračovali hlouběji do jeskyně. Chvílemi se strop snižoval, až se Ronon musel hrbit, ale jindy by tou chodbou prošel i obr. Přibližně po 300 metrech se chodba začala stáčet a zároveň i rozšiřovat. Po pár krocích na stěnách bylo vidět, že se tu přičinil člověk. Po několika metrech se občas objevil i schod, až nakonec došli k velkým bytelným dveřím. Vedle nich byl antický ovládací panel. Daniel si k němu stoupl, chvíli si hrál s krystaly, až se nakonec dveře otevřely. Všichni tři vstoupili dovnitř a ocitli se v rozsáhlé laboratoři, na druhé straně byly vidět další dveře, ale momentálně si všichni všímali antických počítačů. Po několika minutách John přistoupil k druhým dveřím a otevřel je. Dále byla menší místnost s podstavcem uprostřed a na něm stál záhadný přístroj. John k němu přistoupil a chvíli si jej prohlížel. Vypadalo to jako vejce, ze kterého vedlo mnoho drátů a nad vejcem je spojoval velký krystal zářící zelenou barvou. John se dotkl krystalu a ten několikrát zablikal a poté zhasl. Chvíli se nic nedělo a tak se John vrátil k ostatním.
Okraj galaxie, neznámá planeta.
Do temně osvícené místnosti vstoupí vysoká postava. Zamíří k jedinému terminálu, stojícímu uprostřed místnosti. Postava aktivuje počítač a před ní se objeví monitor a klávesnice v 3D provedení. Chvíli čte data v neznámém jazyce, do té doby, než přijde druhá osoba.
„Pane, našli jsme to,“ řekne první osoba v nám známém jazyce.
„Vyšlete letku,“ odpoví zřejmě velitel.
Na planetě s SGA týmem
John a Ronon obcházel jeskyni a oba pozorovali záhadná antická zařízení. Jen Daniel pročítal antický výzkum.
„Tady jsou teda věci,“ poznamenal Daniel spíše pro sebe.
„A je něco z toho užitečného?“ zeptá se znuděně John.
„No je. Tady se píše o tzv. trychtýři.“
„To si Antikové neuměli přelít vodu i bez něj?“
„Ne trychtýř jako trychtýř. Je to zařízení připojující se k bráně. Aby fungovalo, musí jej mít nainstalované brány na obou stranách. Zvětší to průměr červí díry, aby tím mohla proletět například F-302.“
„Trychtýř to dokonale popisuje. Překopírujte data na krystaly.“
„Dělám na tom,“ odpoví nakonec Daniel, připojujíce krystaly k počítači.
Mezitím Teyla chvílemi pozoruje les, moře i oblohu. Najednou se písmena na oblouku rozsvítí červeně. Teyla neví, co to znamená, ale pro jistotu sáhne po vysílačce.
„Johne, něco se děje. Měli bychom zmizet.“
„Rozumím, Teylo,“ odpoví do vysílačky a poté se otočí na Daniela. „Musíme jít, už to máte?“
„Vteřinku,“ odpoví nervózní Daniel. „Můžeme jít!“ Téměř zakřičí a rozeběhne se k východu. Když o několik desítek sekund později doběhnou k otvoru na útesu, jako první začne šplhat Ronon, po něm jde Daniel a jako poslední šplhá John. Jakmile jsou všichni nahoře, rozeběhnou se k bráně, když v tom…
„Neslyšíte něco?“ zeptá se Teyla.
Následně se celý tým zastaví a zaposlouchá se. Ten zvuk zní, jako stíhačky Wraithů. Během několika vteřin se na obloze objeví čtyři malé skvrny. Všichni se opět rozeběhnou k bráně stojící dál od kraje útesu. Stíhačky je dohnaly a začaly pálit, první zelené střely dopadly těsně vedle týmu. Všem bylo jasné, že to nejsou wraithské letouny, i když design byl velmi podobný. Letouny přeletěly nad týmem a stáčely se s úmyslem provést další nálet. To už ale byli všichni u brány a Daniel začal zadávat adresu. Červí díra se úspěšně vytvořila a obsluha na Atlantidě obdržela kód plk. Shepparda a otevřela štít. Než ale stihli projít bránou, stíhačky opět provedly nálet. Zelené střely se zakousávaly do země mezi bránou a týmem. Jenže naneštěstí pod bránou byla opuštěná jeskyně a celá brána se propadla o několik metrů níže. Celý tým s hrůzou pozoroval padající bránu. Všichni přistoupili k okraji trhliny a podle symbolů na bráně poznali, že není obrácená.
„Nemáme jinou možnost,“ řekl John a jako první skočil přímo do brány. Celý tým ho s obavami následoval. Na Atlantidě vyletěli z brány a přistáli o několik metrů dál od brány.
„Zdravotnický tým do prostoru brány,“ zařve do vysílačky Woolsey. Jennifer a její tým přiběhne téměř okamžitě. Nejhůře na tom byl Daniel, ten jel na vozíčku a z hlavy mu tekl proud krve. Zbytek týmu šel po svých.
O pár hodin později odešel Zelenka a Woolsey na Zem. Zelenka měl být hlavním představitelem expedice Atlantida a Woolsey měl mluvit jménem IOA.
Mléčná dráha- Země
Do odhalení programu Hvězdná brána a mezihvězdného cestování zbývaly už jen tři hodiny. Novináři po celém světě se připravovali na živé přenosy. Lidé se scházeli u televize, nebo rádií. Prezident si nacvičoval svůj projev, který byl překládán do všech jazyků a s několikaminutovým zpožděním odvysílán i na druhé straně planety. Politici, vojáci, vědci, kteří nejutajovanější věc Země znali, byli dosti nervózní.
Když dojela prezidentova limuzína na předem upravené náměstí ve Washingtonu, začali novináři natáčet a fotografovat. Prezident se postavil za pult a novináři se zatajeným dechem jej pozorovali.
„Dámy a pánové, dneska je jeden z nejdůležitějších dnů lidstva. Množství lidí, kteří věří ve vesmírný život, má pravdu. Americké letectvo za asistence některých jiných států už přes deset let provozuje program Hvězdná brána. Díky stejnojmennému přístroji jsme navštívili několik set planet, získali nové technologie a spojence. Ale taky strašné nepřátele, kteří nás chtěli vyhladit nebo zotročit.“
„To není možné!“ vykřikne někdo z davu.
„Jestli nevěříte, přesvědčte se sami,“ řekne předem připravený prezident a ukáže na druhou stranu náměstí.
„Představuji vám Odysseu!“ řekne až s pýchou ve svém hlase. V tom okamžiku se odmaskuje lidský křižník Kamery se natočí na vznášející se loď a momentálně jde slyšet jen cvakání fotoaparátů. Z lodi vyletí letka F-302 a začne kroužit kolem města. Mezitím, co všichni s úžasem pozorují loď, prezidenta vystřídá doktor Zelenka a generál Landry. Letka v přesném načasování přistane v hangárech lodi a ta zamíří na oběžnou dráhu.
„Když dovolíte, ujmeme se vysvětlování. Mé jméno je gen. Landry a už přes tři roky vedu program Hvězdná brána. Toto je doktor Zelenka, ten vás seznámí s technickými detaily,“ získá si pozornost generál.
Následně se ujme slova Zelenka. „Hvězdná brána je ve skutečnosti portál…“
V příštích třech hodinách doktor a generál vysvětlovali a popisovali SGC, Atlantidu, F-302, BC-303, BC-304. Později promluvil k lidem celého světa doktor Woolsey, který oznámil existenci nových vládních stránek a stavbu zábavního a naučného parku. Návštěvníci si mohli zastřílet z tyčové zbraně, orijské tyče a z jiných mimozemských zbraní. Dále si mohli vyzkoušet antigravitační pole, let jumperem a spoustu jiných věcí.
O pár dní později vypukly první nepokoje, lidé nemohli snést, že ke zničení lidstva chyběl jen krůček. Po celém světe se tvořily demonstrace, nebo různé náboženské směry a sekty ohlašovaly konec světa. Představitelé různých států požadovali zařazení do programu, vydání plánů mimozemských technologií…
Neznámá planeta v galaxii Pegas
Do temně osvětlené místnosti vstoupí vysoká postava. Zamíří k vysokému křeslu se spoustou ovládacích kláves. Jakmile k němu dojde, zabuší postava do své hrudi a následně si klekne.
„Pane, letka se vrátila, subprostorový vysílač je poškozený, vetřelci, co jej našli, stihli utéct,“ oznámí klečící.
„Jak se opovažuješ přinášet mi špatné zprávy,“ odpoví velitel v křesle, následně se postaví a zamíří ke klečícímu vojákovi.
„Najdi je a zjisti, co jsou zač. Jestli mě ještě jednou zklameš, nebudu tak tolerantní,“ řekne velitel s výhružkou v hlase. Voják s obrovským respektem a strachem vycouval z místnosti. Velitel se vztekle posadil zpátky do křesla a dál pokračoval ve své práci.
A děkuji
Dark Angelovi za skvělou práci, kterou odvedl při korekci.