BSG: Battlestar Charybdis – People Of The Fleets (BONUS) - KONEC

Takže tomuhle dílu bych vytknul mnoho věcí. Tak zaprvé... A to je asi tak všechno.
Ne bylo to fakt super. Nemám jedinej výčitky.
Další díl!!!!!!!

Spoiler na další díl

– 6 - Planet Of Gods

Toto je spoiler!!!:

Návrat domů.

Battlestar Charybdis – 6 – Planet Of Gods

Kód: Vybrat vše

Hudba : http://www.youtube.com/watch?v=eON5O5MRz5M

Veliké nákladní plavidlo jménem Mithra svou hlavní funkci tržiště pro všechny plní bez problému i dnes. Rozsáhlé prostory skladiště jsou plné jak stánků, tak stálejších obyvatel lodi, majících obchody po stranách, v bývalých strážních stanovišť a obytných prostor.
Snad až mnoho lidí se tlačí před výběrem nejdůležitějších komodit. Známé tváře kšefatřů se líbezně usmívají na zákazníky, zvláště na děti, někteří i s uctivou poklonou, aby je mohli v okamžení nemilosrdně oškubat. Těžce ozbrojená ostraha dává pozor na zloděje, a podvodníky. Bylo třeba šesti nepoctivců vyhozených do téměř absolutní nuly kosmu, a jejichž tváře zdobí zadní stěny lodi, pod nimiž jsou napsány prohřešky, pro něž byli odsouzeni k smrti.
„Promiňte pane, nevíte, kde je ten pán, co tu ještě před dvěma dny prodával čerstvé ovoce?“ zeptá se s patrným rozechvěním starší žena vojáka, hlídkujícího u hlavního vchodu.
Nevypadá nejpřívětivěji, ale přesto se zamyslí, ve snaze jí odpovědět.
„Vy asi myslíte Jona Arrase, že? Zkuste počkat, třeba zrovna nemá k dispozici žádný raketoplán…“
„Ach tak, děkuji.“
„A madam, dejte si pozor na svůj majetek. Přes veškerá opatření zde může dojít ke krádežím.“

Navíc vědět, že ti kapsáři bývají i děti rodičů, co chtějí víc, než mají. Ty bych vlastnoručně spráskal raz dva.

Konference všech vyšších důstojníků flotily se nemohla obejít bez zakončení s kvalitním alkoholem, prostitutkami a dýmu z doutníků a cigaret. Briefingová místnost je nyní plná pohodlných sedaček, a slabší povahy s přehnaným smyslem po pořádek patrně odešly už dávno.
„Kontraadmirál to tu vede pevnou rukou, to se musí nechat.“ podotkne kapitán Sykes, a dolije si zelenou tekutinu do sklenice až po kraj.
„A kterou máš na mysli?“ řekne rozjařeně jiný důstojník s hodností majora a insignií Battlestaru Ganymedes, a ukáže na svého vrchního velitele, jak jednou rukou drží okolo pasu zrzavou krásku, a druhou láhev mnohaleté kořalky kdo ví odkud.
„Všechny tři ruky myslím.“ zahlaholí Sykes, a sesune se z křesla. Stráže jej co nejopatrněji odtáhnou ven.
„Vidím, že si to užíváš.“ řekne Darn svému XO. Není až tolik pod parou, jako obklopený velmi mladými slečnami, znajících svou práci dokonale.
Kontraadmirálovi to nedá, aby se tomu pohled nesmál.

Plukovník, a nestačí mu ani dvě z nejlepšího výběru. Kam se podělo to jeho, co je pro dobré pro vojína, je dobré i pro důstojníka?

„Nemáš vy zvyku své podřízené nechávat utržené ze řetězu.“ Darn povytáhne obočí „Konstatuju, nevyčítám!“ doplní a upřesní svá slova plukovník Crookes.

Jen ať si užijou. Spokojeným se umírá lépe, jak říkával táta.

Zasměje se. Alkohol zjevně na něj účinkuje stejně, jako na všechny obyčejné lidi.

Nebo jak říkal můj první velící, major Seeker – Canceronka na matraci, kulka do hlavy, a zemřeš jako šťastný chlap!

Odejde bez vrávorání, jeho tvář je čistá a bezelstná

Před několika dny

Patriarcha církve uznává Darnovu pozici Vůdce, a prohlašuje, že srdce všech věřících ve flotile se k němu obracejí s neochvějnou vírou. Dovede je k vítězství nad strašným nepřítelem, a zavede je domů. Na Kobol. Dav v hangáru hřmí stovkami hlasů, nově povýšený kontraadmiral slibuje, že zplozenci zavrhlého boha zemřou v plamenech zbraní lidí…

Dnes

Kontraadmirál Darn poklidně popíjí svou obvyklou dávku nechutné sladké směsi. Hořký “multivitamín“ do sebe lije v litrové dávce jedním douškem. Přemýšlí o událostech minulých dní, i o tom, že alkohol je jed hodný sestrám Gorgonám.

Není to poprvé ani naposledy, kdy si duchovní překroutí a vymyslí, co se jim zrovna hodí. I kdybych byl čímkoli podle Svitků, nic si za to nekoupím, ani nebudu mít lepší pocit.

Zvedne knihu, odloženou na koženém křesle.

Jestli jsou roboti závislí na těchhle pradávných blbostí, je třeba vědět každé slovo.
Příště musíme očekávat tu nejtvrdší reakci protivníka, jen co se jim objevíme na DRADISu…

Orezlé skladiště v hlučné těžké nákladní lodi se absolutně neslučuje s jeho nynějšími obyvateli, kteří tam vypadají mnohem více doma, než nenadálí návštěvníci v podobě komanda s automatickými „Co chcete? Tady nemáte co dělat!“ křičí dobře oblečený muž. Není jediný takto oblečený muž. Jeho osobní strážci mimoděk hledají zóny úniku.

Kontraadmirál otvírá knihu, s poměrně nevýraznou obálkou. Název „Odkud pocházíme?“ není vyveden v žádných živých barvách, jen v přehlédnutelné šedé.

Tolik let jsme se báli zjistit něco o našem původu, a donutí nás k tomu náš konec. Ubohé.
Pochyby je však nutno vyříznout jako rakovinu. V této poučce se Pýthie nemohla mýlit.

Totéž skladiště. Černě oděné komando zatarasilo všechny východy.
„Nevím, kdo vás poslal, ale postaráme se o to, aby se vám nesplnění vašich rozkazů vyplatilo…“ začne klidně mluvit nejstarší z nich
„Střílejte! Nevidíte, že nás zlikvidu…“ převezme iniciativu kravaťák vedle něj. O milisekundu poté, co nedořekne zlikvidují, schytá do sebe nejméně dvacítku střel z několika krátkých dávek.

Darn dále čte. Kniha obsahuje výňatky ze Svitků i vědecké závěry a hypotézy, což je poznat dle rozdělení kapitol.

A pak Zeus řekl – návrát bez oběti krve je nemožný, odešli jste příliš brzy. Každým návratem zaplatíte více, dokud se nerozhodnete vrátit ze své vůle.

Další kapitola.

Zda byli bohové nelidské bytosti z kosmu, nebo lidé obdaření klinickou nesmrtelností.

To jsou ale bláboly. Velekněží se docela jednoduše zbláznili, a normálně myslící lidi raději odletěli pryč. A my z toho máme náboženství.
Ovšem když se fundamentalismus nasměruje ve správném čase na spravné místo…

Příslušníci elitní zásahové jednotky, kontrolují puls zabitých. Pro jistotu je střílejí ještě dvakrát do, do týla a spánku. Pečlivost nade vše, tak by mohlo znít jejich motto.
To oficiální je napsáno na jejich znaku na rameni, tvořený nikoli fénixem, nýbrž trojhlavým psem Kerberem, strážcem podsvětí, z jehož očí neustále sálají plameny. Heslo napsané okolo něj je napsáno prastarým dialektem, mrtvým jazykem, jen někdy jím mezi sebou hovoří duchovní.
Zní – Duše sloužící na věčnost, ochraňující nevinné.
U Kerberových drápů je ještě vyjímá jeden nápis – Kargon – neboli zabíječ démonů.
Mrtvoly popravených jsou odnášeny do airlocku, a vyhazovány do vesmíru. Nikdo je nikdy nenajde. Nikdo se ani nedozví, jak skončil poslední výkvět kriminální organizace.

„Upozornění - Vyžádaný hovor pro kontraadmirál. Opakuji…“ přeruší čtení knihy, a zvedne sluchátko lodního interkomu.
„Poslouchám.“
„Vše v pořádku.“ pronese hlas poručíka Lethuse
„Děkuji, to bude vše, poručíku. Dejte svým mužům 24 hodin na odpočinek podle jejich chutě a potřeb.“ odpoví mu admirál, navýsost spokojen s tím, co právě uslyšel.

Vykonavatel, přerušující hovor, není. Splnil rozkaz, to je celé, přestože mnohem raději tento, než před týdnem, když skočili mezi dvě staré baseship. První vyřadili dříve, než si povšimli její nefunkčnosti.

Pro milost všech bohů Olympu, měli jsme to odstřelit z dálky, a neprovádět průzkum.

Před týdnem

Průzkumné týmy váhavě procházejí chodbami opuštěné baseship, nacházejíc těla, vypadající, jak by je stáhli z kůže, a to poměrně nedávno. Jiné vypadaly znetvořené od narození. I ty nejotrlejší žaludky se otřásaly vším, co potkali.
Opravdové zhnusení ovládne poručíka Lethuse až ve chvíli, kdy on i zbytek jednotky vidí úplně všude nádrže s lidskými těly. Panáci?
„Rozstřílejte je!“ rozkáže bez váhání
„Je dobrá nápad je rozbíjet, pane? Nemíme zhola nic…“
„Ne nevíme, a není to dobrý nápad. Kontraadmirál nařídil, vyřídit vše rychle. Rozkazuji všem zahájit palbu!“
Rozbíjené sklo, padající nábojnice, těžký a rychlý dusot rezonuje ocelovou podlahou. Přebíjení. A další.
Vrávorající postavy z rozbitých nádrží všude vystraší vojáky k smrti. Jsou jich stovky. A většina se plazí rychle. Nebo hůře – běží!
Jako z filmu o povstání mrtvých z podsvětí. Ba ne – tohle je skutečnost, a ta je ještě děsivější.
„Sakra, ty věci se hýbou!“ přeřvávají se v běhu pryč, a poručík s ohledem na tenčící se zásoby munice, rozkáže oddílu, který míjí, aby to vyčistili plamenomety, a vypadli co nejdřív v Raptorech, než jim dojde hořlavina.

Nejstrašnější rouhání, jehož jsou ty věci schopny. Darn má pravdu. Jestli jsme tohle stvořili, je více než naší povinností to vyhubit.

Ztracená planeta Bohů a lidí se nedůstojně zakrývá mračny raiderů, a jejich mateřské lodě obklopují posvátný svět. Třináct basestarů. Jakoby se jejich majitelé pokoušeli o velmi nechutný vtip. Na propracovaném rozestavění kolem celého Kobolu si dávají zřejmě záležet, aby je nikdo nedokázal překvapit.
Jak by je mohly překvapit ubohé zbytky kdysi mocných pánů prvních Cylonů…

SKOK!

Celé dvě letky se rozmlátí o neforemný, ošklivě vypadající kovový objekt.
Mnohé raidery, i ty těžké, se rozbily na kusy o trup battlestaru, najednou se mezi nimi objevivší, bez DRADIS kontaktu. Nevitelný trup Megaery konečně zjeví aktivitu.
Kryty odpalovacích sil kdysi zatracované a předražené lodi, se s rachotivými zvuky uvnitř odsunou, a desítky řízených střel s těžkými konvenčním hlavicemi v podobě rychlých poslů smrti míří na basestary, zatímco muhutný pancíř a soustavy rušiček vylučují přesné navádění napadených.



Kontraadmirál zvedne sluchátko, a promluví věcným hlasem -
„Posádko Charybdy, a všichni lidé – vracíme se domů. Do našeho skutečného domova. Zbývá jediný skok na Kobol. Čeká nás velmi těžká bitva. Všem ozbrojeným plavidlům jsou odesílány souřadnice. Neozbrojené civilní lodě nás budou následovat přesně za hodinu!“

SKOK!

Darn ponechal otevřený komunikační kanál -
„Nemá cenu taktizovat, chaos je náš jediný spojenec! Battlestary mají jasně určené úkoly, ostatní se zaměřte na zesílení jejich obrany!“ otočí se k XO
„Hlášení o ztrátách!“
„Zatím to vypadá, že pirátská loď Carellia skočila téměř přesně doprostřed basestar, vybuchla i s ní, Defender 37 se dostal do nekontrolovatelného pádu do atmosféry!“
Battlestar Megaera odpálila poslední salvu raket, a skáče pryč. Sedm basestar se stává rozkouskovanou minulostí, o tři se postaraly jen její rakety.
„Cylonské basestar v počtu šesti! Přibližují se z odvrácené strany!“ nahlásí kapitán Cenewith kontraadmirálovi
„Přímý útok, podpůrné lodě roztáhnout na co největší obranný perimetr, do té doby než skočí, je donutíme síly rozdělit! Perseus a Ganymedes budou krýt postup Charybdy!“

Myslíte si, že toho nejsem schopný? To jste se zkurveně spletli, roboti zasraní!

Za neustálé smrtící palby z obou stran postupuje velitelská battlestar, ignorující vše, i oběť čtyř podpůrných lodí, trhaných na kusy raidery i cylonskými střelami.

Vipery se zaplétávají do soubojů s mnohonásobnou přesilou raiderů. Celé letky bojují o holé přežití.
I dva CAGové zahynuli, mezi nimi i kapitán Sykes. Po zásahu do motorů nebyl schopen se ani katapultovat, a rozbil se o bok Persea.

Charybdis odpaluje dvě desítky jaderných střel, z raptorů, i z lodních sil. Osmnáct je sestřeleno. Dvě proletí, a vybuchnou na určené cíle.
Kusy hvězdic padají na svět, jimi znesvěcený. Darn osloví skrčenou osobu, tísnící se k podlaze pod DRADIS, kde se objeví sedm nových kontaktů. Cylonské rezervy.
„Hezký pokus, ale tohle na nás neplatí. Megaera je totiž postavená, aby si poradila s vašimi křehkými hvězdičkami.“

Battlestar Megaera, osamocená ve své třídě, taková byla. Přední části se rozdělily, na čtyři kusy, s vlastními motory, mířící každá na basestar.
Jednočlenná posádka, připravená kdykoli opustit své stanoviště v záchranné kapsli s FTL, navádí svou část do středu cylonské lodi. Přichází o motory. Na tom nezáleží, setrvačnost dostačuje.
Čtyři části, sice hořící, bez motorů, a s narušenou strukturou, ale přece, naráží do mateřských lodí.
Byly určené, aby dopravily, opancéřované a vysokou rychlostí, atomovou hlavici ke zneškodnění hvězdic.
Ostatní zničí to, co zbylo z Megaery, a skočí do bezpečí. Zřejmě jim pokračování nestálo za to.
Jsou jejich další ztráty příliš? Snad. Prozatím.

Geniální odpověď na První cylonskou válku, kdy battlestary měly obrovské potíže s napadením mateřských lodí, ve středu zranitelných, kam ale prakticky nešlo dostat jedinou nukleární hlavici nebo dostatečnou palbu z lodních děl.
Sedmkrát vyšší pořizovací náklady při rekapitulaci konečných účtu stavby, v porovnání s třídou Mercury.
No, za tu cenu přece jen stála.

Darn přistoupí k sotva stojícímu ženskému panákovi s blonďatými (vlasy? Neřekl bych, pomyslí si), pozvolna se sbírající z podlahy, kde se slzami pozoroval zkázu sobě podobných.
„Jsi už poslední. Chtěl jsem, abys to viděl, a řekl jim to.“ řekne, a jedním pohybem ruky jí zlomí vaz.

Mluvit s tím v ženském rodě je nepřipustitelné.

Vytáhne z kapsy kapesník a pořádně se utře, jakoby se ušpinil. Následně jí ho na odchodu hodí do obličeje.

Pokecám si s paňácy o rodném Virgonu, a o tom, co hodlám udělat, a už tam čeká osm natěšených hvězdic na cestě do řeky Styx.
Zkusím pár provokací, ať je to virus, znovuzotročení a hledání Kobolu, a vy stále uvažujete v idiotské rovině, že vedu uprchlický cirkus, ochraňovaný za každou cenu.
Tak takhle se nehraje!

„Předběžné celkové hlášení o škodách, Crookesi!“
„Máme potvrzené zničení podpůrných lodí do jedné, defenderu, Perseus hlásí velká poškození obou hangárových částí, Ganymedes přišel o FTL. Bylo zničeno nebo silně poškozeno asi 75% Viperů.“

Pche, teď si zdrhnete! Měli jste tu ještě čtyři lodě, a my už prázdné nic! Hlupáci!

SKOK!

Civilní lodě měly určeny bezpečnější místa ke skoku, daleko od Kobolu. Posádky v přetížených, ztísněných kovových trupech s nadějí kontrolují své DRADIS zařízení.
Nejsou vidět žádný červené body. Žádní toasteři, jen battlestary.

O 13 dní později

Lesem na svaté planetě, domovu lidské rasy, se rozléhá střelba z mnoha stran. Centurion běží, seč mu zdroje v těla stačí. Jiný, vzdálen tak deset metrů napravo, je rozstřelen na dva kusy výbušným nábojem.
Z listí a bláta cosi na něj namíří pistoli.



Není sám.
Explodující střely, naváděné tenkými laserovými paprsky z pistolí, strefí svůj cíl. Toaster přichází o končetiny, a bezmocně leží
„Výborně chlapci, to byla poslední škodná.“ řekne čísi hlas

koukám, že kontraadmirál se s tím vážně nepáře. 75% viperů a podpůrné lodě pro něj evidentně nejsou žádné číslo....

Tak jako vždy jsi nezklamal. Zakončení porady vyšších důstojníků s alkoholem a prostitutkami to sem fakt zíral . A pak to "čistící" komando mě taky dostalo. No je vidět že se s tím admirál fakt nepáře a vede flotilu pevnou rukou jako správný diktátor

MAZEC. přečet sem to jednim dechem. Krásně popsaná bitva, a to její zakončení..... no prostě krása..... Možná jednu věc, špinit si ruce s vraždou panáka???? jediný co to umožňuje je to že to mělo bejt gesto na zakocnění bitvy o Kobol, ale stejně..... chudinky ruce, rači bych tu pšínu zavřel někam do prázdnej krabice od nábojů ať si tam zdechne.

Jinak za 1.
SO SAY WE ALL

Ice : Dal bych přednost výrazu společnice, zní to uctivěji k tomuto velmi humánnímu povolání.
(v původním BSG - "socialistka" )

Mark Jackob : S tím kapesníkem je to nejvíce gesto toho, že to byl opravdu poslední toaster, se kterým se mínil vybavovat.

Pozn.: Jeden starověký kmen měl ještě ten zvyk, že po čestném souboji mohl vítěz mrtvému poraženému plivnout do obličeje, aby jeho ponížení trvalo i po smrti. Od toho mě to napadlo.

aha. samozřejmě to potom ano. Ale stejně je to Toaster

Battlestar Charybdis – 7 – Twelve Tribes

Kód: Vybrat vše

Hudba : http://www.youtube.com/watch?v=hAeL6o4LWzM

Po 738 dnech od bitvy u Kobolu, težební mise

„Raidery na souřadnicích bearing 295, carom 102!“ hlásí kapitán Cenewith svému nadřízenému, komandéru Mandalovi. Už přes rok velí těžebním a záškodnickým misím s basestar, upravenou tak, aby s ní mohly letět plavidla k nim určená.
„Vypusťte raidery!“ rozkáže bez rozmyslu. Nakonec, těžební mise je takřka u konce. Přiletět před pěti hodinami, ještě by je nachytali s kalhotama dole.
„Šest letek obyčejných a dvě letky těžkých raiderů, pane!“ upřesní kapitán
„Měli bychom na ně stačit. Raketometné baterie vypálí tři salvy!“ nařídí komandér. Mimo něj a kapitána jsou na můstku, bývalém stanovišti zabitého hybrida, přítomni jen tři centurioni.
Za jejich pohyblivým rudým okem není nic víc, než pokora a poslušnost k těm, co je přivedli na svět. K lidem.

Bizarní pohled. Raidery proti raiderům. Dobrovolně a při plné svobodné vůli zaměřují své kanóny pro boj na straně lidí.. Cyloni to dozajista nepochopí tak brzy, aby se mohli poučit, nebo dokonce zabránit v tom, že každý zničený koloniální raider se probere se stejnými myšlenkami, jako před svým zničením.
Kontraadmirálovi ta myšlenka přišla neskutečně zábavná.
Ano, systémy basestar zajístí stavbu nových raiderů, pokud mají vhodný materiál a dostatek energie. I základní stavební organická hmota zůstala v zajaté cylonské lodi zachována.
Raidery se do sebe pouští jako rozzuřená zvířata, kterými nejsou. Obě skupiny raiderů myslí jinak. Cylonské s vírou v celek sérií, schopný vstříc budoucnosti.
Nedávno zrozeným půlměsícovým bytostem, věrným dvanácti koloniím, ponechali jasnou mysl, do níž uploadovali vše, co Cyloni provedli. Jak bezdůvodně napadli své stvořitele, jimž po první strašné a oběma stranami pomýlené válce přísahali mír, o bolesti, pláči, krvi a potu těch, co proklínali, že žijí.
O miliardách, nemilosrdně vyhlazených, jejich očích a rukách od krve přátel a rodin, co neochránili a ani nemohli.
První raidery obou stran jsou zničeny. Downloading…
„To by už stačilo. Skáčeme pryč, raidery se k nám připojí u Kobolu.“
Vrátí se jich polovina. Druhou polovinu, znovuzrozenou, Cyloni neidentifikovali tak brzy, aby zabránili zničení dvou rodících lodí, obě pro sektor Kobolu, kde se očekával brzký útok.
Po dva roky se zdá, že se lidé uklidnili, snad i myšlenkami, že nemají ani vůli a sílu je jedním úderem zničit.Cyloni přesto vyčkávali tak dlouho.
Co by udělali dál, pokud by nalezli spáleniště po svých lidech, snažící se žít na planetě Bohů?

Bylo třeba dopadnout i druhou lidskou flotilu. Ta jim mimoděk vytvořila další důvody ke zdržení…

Poznovu se zrodil raider. Na průmyslové planetě, zásadní cylonské državě jak pro stavbu flotil, tak i s městy. Cylonskými městy. Pravděpodobně byl odeslán až tam z kapacitních omezeních.
Raider provede výpočet, a skáče co nejrychleji ke Kobolu.

Kobol

Dokonale padnoucí uniforma, přesně střižený účes, a vycházkový krok. Najít osobu podle tohoto popisu, by na Koloniích před Pádem nebyl problém. Na Kobolu se tento stručný popis hodí pouze na jedinou osobu, jediný člověk, mající plně za zodpovědnost všechno, co jak se zdá, zbylo z potomků kmenů, kdysi tuto planetu obývajících.
Dle zvyku posledního roku si zapaluje cigaretu obvyklým, zbytečně rozmáchlým gestem. Nejde o žádný projev snobství, jak by mohla jeho uniforma v kontrastu s okolím vypovídat, jen a pouze výchovou.

Jde sám, dlouhou novou ulicí nového města. Krátce koutkem oka uvidí jeden z mnoha nápisů, upravující směr. Ne, že by to bylo tak nutné. Jednotvárné hranaté domy, nedávno zapojené do inženýrských sítí, se táhly dvěma téměř rovnoběžnými ulicemi. V rámci možností obyvatel, se uprostřed tyčil monumentální chrám, na němž serozhodně ničím nešetřilo.
Proletá raketoplán v poměrně velké výšce, mířící na aerokosmodrom, postavený na skalnatém, stabilním ostrově pěkných pár mil od města. Dle charakteristického zvuku lze poznat, že spojení je zajištěno malým nádražím s rychlovlakem.

Vycházející slunce jej oslní a donutí k nasazení slunečních brýlí. Dlouhá služba na battlestarech neprospívá odolnosti vůči ostrému světlu.
Dojde až k východnímu okraji města, špičkou boty zašlápne nedopalek cigarety. Zapaluje si druhou, a prohlíží si téměř dostavěný komplex školy, pro výuku základního, středního i vysokého vzdělání.
Existence centurionských dělníků vytvořila nutnost silně ozbrojených stráží, držených v neustále pohotovosti
Odnášejí stavební materiál, a pracují na střechách, bez projevení odporu. Dokončovací práce vypadají slibně.

„Poručíku, rád bych si s vámi promluvil. A nechte těch formalit. “ vybídne Darn velícího stráží pod stavbou
„Eh, ano pane. “ řekne situací rozhozený poručík.
„Seřaďte ty plechovky do řady, a odstřelte to hromadně. A jestli ty zbytky nebudou do zítra sežvýkaným slitým šrotem, budete znám jako vojín, co během jednoho dne vyleštil vlastním jazykem všechny záchody na třech battlestarech. Je to jasné? “
„Ano, pane! “
Nemá důvod pochybovat o jeho slovech. Co poručík věděl bylo, že nikdy nepatřil k prevítům, co si vymýšlejí zbytečné věci pro sekýrování podřízených. Ale pokud nebyl jeho rozkaz splněn, stalo se, jak řekl. Pokud to nepodmínil trestem, měl na mysli vojenský soud. A po Pádu Kolonií jedině trest smrti bez soudu.

Pilot z battlestaru, zničeného nad Aerelonem při jeho marné snaze ochránit tuto kolonii, vypráví co se stalo komukoli, ochotného naslouchat nářkům opilce. Na druhou stranu, žít sám na mrtvé planetě skoro tři měsíce bez naděje na záchranu…
A teď na Charybdě, kdesi mezi ničím a Kobolem, pomáhá převážet…co vlastně kur…jo nutný věci z domova.
„pufff…a byli jsme v prdeli. Dostali nás. Všechny.“ blekotá už nesouvislé voloviny. Jakoby to už všechno do posledního slova neznali nazpaměť. Za ty měsíce na battlestarech, kdy si skoro nevystřelili, už vyčerpali zásoby historek a detailů prožitků války skrz naskrz.
Zarazí se na bednu, vedle níž celý den nezřízeně chlastal, a malými očky notorického alkoholika upřeně hledí na srovnané řady viperů, vyleštěných tak důkladně, že kdyby jel rukou po vnějším plášti, je čistší než předtím. Leštěnkou a ochrannými antikorozními vrstvami laku stíhače jen září novotou.
Specialista Mycroft přišel s vylepšením, připojit k hlavním laserové zaměřovače s dálkoměrem, co počítají s rozptylem střel.
Vyzkoušeny byly v boji s průzkumnými letkami raiderů, a velmi se osvědčily.
Dílčí zdokonalení před Pádem procházely takovou byrokratickou mašinérii, že prokázat iniciativu byl pro lodní techniky na úrovni pokusu o sebevraždu.
Jak by se něco stalo, a komise by zjistila i jedinou, úřady neautorizovanou úpravu, usvědčený viník by do smrti drtil kámen na vězeňské planetě.
Na pilota byl příval poslední dávky čističe motorů moc, a upadl do neklidného opileckého kóma.
Jeho politováníhodný stav nezůstal nepovšimnut poručíkem Lethusem, zase spojující své obvyklé jednání, spojení nutného se zábavným.
Buzerace podřízených je ta nutnost.

Kdoví, jestli ti plechoví zmrdi nezkusí nové triky. Dva roky, nebo dva dny – vždy je dost času posrat obranu kvůli neopatrnosti.

Ukáže na dvojici mariňáku, hlídkujících v hangáru. Paranoidní rozkazy kvůli bezpečnosti nebyly změněny ode dne, kdy Darn vyhlásil stanné právo a s tím spojené zpřísnění bezpečnosti.
„Odneste ho.“ řekne pohrdlivě. Na ostatní ožraly s jednodenní vnitřní dovolenkou se ani nepodívá.

Co se děje v těžké nákladní lodi Eureka, o to se nikdo z obyvatel nestaral, mimo těch, kdo zadalo úkol, nynější hlavní funkce. Experimenty.
„Projekt Alchera je zdárně ukončen, jak jsem byl včera vyrozuměn, profesore Sollone.“ promluví Darn k prvnímu muži v bílém plášti. Vysoký, velmi povzneseně se tvářící třicátník přikývne.
„Málokdy mluvím jen tak do větru, pane Darne.“
Uniformovaný se pousměje nad zvykem toho mladého fyzika každému stejně vykat, ať je civilista nebo voják.
„Především vám chci pogratulovat, profesore. Alchera musí být připravena do týdne. Dávám vašemu týmu možnost prodloužení, jen mě musíte nadále denně informovat o postupu a zdržení.“
„Ano, samozřejmě. Pane.“

Nebýt té lodi plných vědců, lékařů a inženýrů z ekologického sympozia na Aquarii, moc nápadů nových nápadů by nevzešlo.

Canceronský kněz, věkem se blížící k padesátce, otvírá tisíciletý rukopis. Posvátné svitky v jednom z nejstarších vydání. Jeden z pokladů zachráněných při riskantní akci na Caprice. Apollonův šíp tam nebyl k nalezení. Co by s ním ti proklatí Cyloni zamýšleli, vybavilo se mu okamžitě co se to dozvěděl.
Celé znění pasáže o Titánech. Stále jen úryvky.
Přesto nehodlá nikomu nic říci. Sám zpochybňuje sílu své víry při čtení těchto vět.

Mezi Titány i Bohy vládla nesmiřitelná nenávist.

Byli poraženi a rozptýleni, dokud nezbylo několika v záři hvězd.

Titán nastoluje vládu krve tam, kde se zjeví ve smrti.

Žádný smrtelník není schopen vzdorovati moci Titána.

A vládci Kobolu se vracejí vždy pozdě.

„Tohle zkrátka nejsou doky, kontraadmirále. Dokončení oprav potrvá dalších nejméně 100 dní. I když byl spodní hangár Charybdy odepsán, a zbytky jejího prvopancíře jsme plně využili k opravám plátování, stále nejsou ani z poloviny dořešeny těžká poškození v motorových částech battlestaru Perseus.“
„Máte je mít, ale ani o den více. Zpoždění nebudu tolerovat.“
„Jak si přejete, pane.“

Takže Alchera bude mít dost času, aby prokázala své kvality.

Cesta z nákladní lodě zpět na Charybdu.
„Pane, Ganymedes se vrátil i s konvojem z Leonisu. Data ze získaných údajů naznačují, že cylonské ozbrojené síly skutečně opustily koloniální prostor.“

Před 10 lety, Picon, velitelství koloniální flotily

Dveře kanceláře admirála Costatzirse otevře ruka ještě stále pro něj mladého důstojníka. Pro bělovlasého admirála, hrdiny od bitvy u Molecay, kde s battlestary Rycon a Pacifica překvapil a zničil čtyři baseship, jsou všichni mladí.
Zmýlili se, když si mysleli, že ta nejslavnější akce byl jeho nápad. Ve skutečnosti byl skok lodí špatně vypočten, a místo bezpečné vzdálenosti byli mezi nimi. Než si uvědomil, co se stalo, byl konec.
Jedna baseship vypálila mohutnou salvu, co trefila protější loď, zatímco Rycon stačil vyváznout. Byl tak blízko, že hlavice nerozeznaly jednu od druhé.
Nebyla to první ani poslední šťastná náhoda v historii koloniální flotily.
Plukovník Darn zasalutuje a srazí paty, že i diktátor Virgonu, zavražděný pár let před sjednocením pod celokoloniální vládu, by si ho považoval.

Bude lepší změnit povětří. Pochopím, když někdo nemá rád můj rodný svět. Ale s větou „dostali jste, co jste zasloužili“ mohl být rád, že jsem mu nevymyslel horší smrt. Čistý bod pod žebra. Ani nehlesnul.
Po nějakém ožralu majorovi ani pes nevzdechne.

„Ah, rozumím, počítáte s brzkým povýšením.“ stařec si nasadí brýle na čtení, a
„Vaše hodnocení jsou excelentní plukovníku. Nevidím překážky ve vašem přidělení na palubu Therionu.“
„Děkuji, pane. Smím odejít?“
„Samozřejmě. Odchod!“ nařídí s úsměvem admirál. Legrační je, že tehdy za cylonské války odmítal opustit planetární obranu Aerelonu, a velení s hodností komandéra přijal se sebezapřením. Jako jediný vyšší důstojník sektoru vlastně nemohl odmítnout.
Není senilní, jen nemá rád dlouhé řeči, a psychologické zkoušky.

V nich si libují ti vysokoškolsky vzdělaní mladí parchanti. Neberou to jako práci, co musí dělat, aby chránili lidi. Neučí se bojovat za bezpečí lidí, ale jen pro válku. Á nechám toho. Papírování se samo neudělá…

Po 55 dnech od nové kolonizace Kobolu

„Jsou neškodní, pane. Přeprogramovali jsme je, a upravili, aby takoví byli.“ vysvětluje inženýr v uniformě technika flotily, ale bez označení hodnosti, o funkčním centurionovi, dívající se na něj i na Darna.
„Nechci, aby byli neškodní všichni. Kolik jich basestar zvládne vyrábět?“
„Analýzou použitých kovů a toho, co jsme vytáhli z databáze, je to záležitost přísunu energie bez zatížení motorů a trpělivosti – více jak čtyři sta centurionů za rok. Raidery jsou organické, a nemáme nejmenší ponětí, jak je donutit k přijímání příkazů.“
„Tím bude pověřen někdo jiný, ochočení centurionů je velký úspěch. Jestli si dobře pamatuji ze střední školy – cyloni se vzbouřili, protože si pamatovali – byl to ten problém?“
„Na to jsme mysleli, bohužel harddisk a operační paměť vykazoval kritické hodnoty při násilné manipulaci nástroji i datovým průnikem. Tak jsme snížili vyzařovaný výkon řídící jednotky.“
„Technické termíny nejsou můj obor, to co mi vysvětlujete je to, že jsou tupí jak poleno?“
„Také by se to tak dalo říci…pane.“
Darn uznale pokývne a nařídí robotovi, aby sám sobě urval levou paži.
Zasměje se, a po pochvale odejde tak rychle, jak přišel.
Inženýr se zašklebí. Další z řady kontraadmirálových žertíků…

Cylonská basestar, obsazená vesměs Jedničkami, je v bezpečí, daleko od všeho. Uzel znovuzrození rotuje kolem své osy, zaštiťují jí ne jedna, ale šest hvězdic.
Jednička, známá jako Cavil zachmuřeně vstřebává nové informace.
„Udělal to.“ řekne Boomer za jeho zády „Co řekl, udělal.“
„Věřím v boha jako my všichni. Je pro nás další zkouškou? Trest za naše hříšné myšlenky, že nebylo správné zničit Kolonie…“ uvažuje Cavil, až vstane z křesla, sledujíc pulsující data z místnosti s hybridem.
„I oni, rozmlouvající s Ním, jsou neklidní. Zavolej ostatní. Musím s nimi mluvit na rovinu. Předevšíms Leobenem. Ten rád zpochybňuje věci, co jdou dané a neměnné.“
K debatě se připojuje nezvaná návštěva v podobě Šestky

Po 739 dnech od nové kolonizace Kobolu

Písař v nově dostavěném krásném chrámu, zasvěceném bohu války Áreovi, zaznamenává události od Pádu Kolonií. Je jen otázkou, zda-li se zachová vše, slovo od slova. Pro všechny případy ještě míní zakopat pár datových disků s přesným zněním událostí v blízkosti starověkých trosek.

Opatrnosti nikdy nezbývá

Píše dál. Tato část má název „Renesance“, a předchází jí „Svatá válka“.

O den později byla zahájena kolonizace Kobolu, a mohlo tak být založeno i nové Kvórum Dvanácti. Všichni tušili, že onu cenu krve, před kterou je Zeus varoval, již byla zaplacena.
Kolonie zůstaly v troskách, opuštěné, a bez lidí.
Aby se jednou, až nadejde čas, vydaly děti Kobolu znovu ke hvězdám, ve víře a naději.

Válka stále neskončila. Písař, který je zároveň i knězem chrámu, prolistuje několik stran až k jedné, na níž je napsáno – Vyhubení zla.

Vše co se stalo, stane se i znovu.



Přece se Cyloni odvážili zaútočit letkami raiderů na aerokosmodrom a zničit i zbylé neozbrojené civilní na něm a na orbitě, aby zabránili úniku i jen pár civilistů.
Podcenili přípravu dvanácti kolonií. Útok letek v noční době narazil na silnou protivzdušnou obranu. Byly mistrovsky maskovány, a prověřovány byly i v noci, takže jediné o čem toasteři věděli, byly noční reflektory.
Dálkoměry, dradisy a tepelné zaměřovače děl a raket rozťaly oblohu.
Otázka dvou minut.

Paráda... opět velmi luxusní díl...

Nejlepší bylo to s tím cylonem, aby si urval ruku

Abych byl upřímný, tak na můj vkus to bylo moc hop sem hop tam, až jsem se v tom začal značně ztrácet - asi si to radši přečtu znovu Jinak se velmi těším na další díl, zejména na to, co je projekt Alchera...nějak mě nenapadá, co by to mohlo být.
Jinak cylon trhající si ruku

je to už asi ohrané, ale musím znovu napsat super!!!

Podle mě je Alchera nějaká věc, kterou použijou za zničení cylonskýho světa.

Přeci jen maj cylonský vědomí k dispozici, takže vědí, kde je.

Už dám spoiler, bo ve čtvrtek přidám poslední část.

Myslím, že už ten název je dostatečným spoilerem, ale co....

Trochu ve stylu těch nápověd na posledního Cylona

- 8 - Counterattack

Toto je spoiler!!!:

(tichý hlas v kodované zprávě) Zničení populace je málo. Celý jejich domov musí navěky zemřít. --- Řady olověných sudů v nedávno přimontovaných airlocích křižníku Pan Galactic --- (křik) Kdo jsi?!

no tak to se už těším.škoda jen že to bude poslední díl

Poslední

Ale neříkal si že bude nějakej bonus

Jo, ještě napíšu Bonusový díl, ale ten bude tak za měsíc

Ale tak, abych ukojil zvědavost několika stálých čtenářů...

Tohle vemte jako vysvětlující prolog

People Of The Fleets

Odehrává se po 5. dílu. Darn pro civilní flotilu zvolí přirozené skrýše - asteroidová pole, pašerácké cesty a skrýše v plynových obrech a mlhovinách, bílí trpaslíci (silná dilatace času a rušení dradisu), zatímco battlestary systematicky ničí cíle jako jsou logistické konvoje, tyliové vrty, retlanslační stanice.
Při hledání dalších úkrytů a míst k oddechu a opravám, najdou planetu, střeženou dvěma basestar v mlhovině a dalšími dvěma v okolní soustavě. Z planety zachytí vysílání, z něhož je zřejmé až moc...

Kurňa teď jsem napnutej jak kšandy. To snad ani nevydržím

Tak to aby si začal psát...
Těším se jak pěti letej na Vánoce.

Naběhlo malé zpoždění. Tak zajtra

Battlestar Charybdis – 8 – Counterattack

Kód: Vybrat vše

Hudba : http://www.youtube.com/watch?v=ylzHr02ApBQ

Nebeské bytosti se rozestoupily, připraveny vstříc jeho vůli. Zmatení a pomýlení obratili své duše k bohům, ti však zanevřeli nad hříchy oplývajícími.

Řady spravedlivých rozestoupily se slýchající o spasení svém v oněch výšinách.

A zněly hlasem Titánovým

Praví kniha Pythiina.



„Lidé Kobolu. Dnešním východem hvězdy bohů na naše město se zrodí nový svět. Bez hrozby pro budoucnost lidské rasy. Modleme se k vládcům Kobolu, ať vedou a provázejí jak naše padlé, tak i nás vyvolené pro obrození dvanácti kmenů na svaté půdě, odkud jsme uprchli před válkou mezi bohy.“
Piloti se loučí s rodinami, většinou založenými až zde na Kobolu. Darn dny předtím osobně navštěvoval každou rodinu, každý dům, a vyslechl si do posledního písmene veškeré trápení a problémy svých lidí.
Vyhlásil, že kdo chce zůstat kvůli lásce nebo rodině, má na to svaté právo, a odmítá skrývat fakt, že jde o misi s téměř bez šance na přežití.
A nepřítel bude tentokrát plně připraven na jakoukoli, i tu nejméně pravděpodobnou hrozící způsob útoku mstivých lidí.
Ti určitě nezapomenou a nedovolí ani svým dětem odpustit, pokud selžou a kmeny nabudou ztracenou sílu.
„Padlý bůh odmítl uznat porážku, a tak využil Cylonů ke zbabělé pomstě. Ano, nevěřil jsem, ani většina z vás, což jsem chápal lépe, než kdokoli jiný. Teď věřím. Dokažme bohům, že i my v nich stále věříme. Ve vytyčenou cestu, jen pro nás přeživší, naslouchající jejich vůli více, než kdykoli předtím, kdy jsme byli zaslepeni jen námi samými a našimi nicotnými problémy.
Olověné sudy s radiaktivním prachem, vyprodukovaným caprickými reaktory a uloženy v poušti Troye po katastrofě, jsou nakládány na deset civilních lodí. Těch lepších a rychlejších.
Na koloniích by uskladnění toho smrtícího prachu způsobilo hysterické záchvaty ekologů. Podívali by se na označení toho svinstva, a poslali by je všechny do blázince. Jedna dávka, a desítky kilometrů rozptýlený odpad nenechá přežít nic mimo rostliny, houby a jednoduché organismy, a i ty budou náchylné k rozpadu buněk.
„Nastal čas bitvy rozhodnutí. Den, kdy pomstíme naše padlé. Bohové nás provázej.“

XO Charybdy, Crookes, se rozhodl zpět věnovat dalším taktickým nákresům.

Výborně, kamaráde. Chybělo už jen to rázné „Tak pravíme všichni!“.

Porada důstojníků se zvrhla nejprve ve řvaní, až na těžký sarkasmus a chladné konstatování. Komandéři Mandala a Beckaral již podstoupili i více stavů, při seznámení s plánem.
Darn je neoblomný.
„Za jakoukoli cenu se musíme probít až k planetě. Charybdis odpálí Alcheru až nad exosférou.“
„Jenže tam bude battlestar bezmocná proti palbě z povrchu.“ namítne komandér Beckaral, nynější pán Ganymeda.
Od doby, kdy bylo bitvou ukončeno jeho velení nad Megaerou i loď samotná, vypadá velmi nerudně.
„Myslíte, že jsem tak neobratný? Stále nám povaha rozmezí atmosféry a kosmu dává slušné šance k úniku. Druhá možnost je, že necháme toasterům jejich výrobní kapacitu, ať si v klonovacích nádržích vypěstují nové panáčky, a vylisovali další kovové kreatury.“
Jako ticho po pěšině.
„Teď do práce, krucinál!“

Netrvá to ani dvě hodiny, a ve třech lodích probíhá notoricky známé odpočítávání nadsvětelného skoku.

9…8…7…6…5…4…3…2…1…0

SKOK!

Koloniální lodě se zhmotnily v záblescích u měsíce zjištěného cylonského světa. Battlestary třídy Mercury, deset civilních lodí, přeplněných snadno rozhoditelným nákladem.
Ty zůstávají skryty na odvrácené straně měsíce.



„Souřadnice souhlasí. Obyvatelná planeta, optické senzory zachycují průmyslovou aktivitu, potvrzeno Raptory i koloniálními raidery. Určena hlavní i vedlejší populační centra.“
„Co dradis?“
„Čistý, pane. Mimo nás nezaznamenáváme ani jeden kontakt.“
„Pane, přijímáme vysílání z planety.“
Zvedne sluchátko.
„Nevíte, co činíte.“
„Čekal jsem vřelé přivitání, ale až takové ovace nikoli. Proč každý Cylon mluví jak vykopávka nebo kněz s těžkou pracovní deformací?“ řekne jen
„Tohle krveprolití můžete zastavit!“ mluví dál Cylon
„Chcete nás zastavit? Zemřete sami!“

Chcípněte.

Kód: Vybrat vše

Skladba pro bitvu : http://www.youtube.com/watch?v=BdXEtTWEVtk

Neopustím své stanoviště, a svou povinnost. Prostě, co si člověk neudělá sám, to nemá. Planetární obrana dá zabrat, ale bez basestar budou mít s námi velkou práci.

Bouchl sluchátkem, až ho rozrazil na kusy. Posádka se sebe nedostala ani slovo.
„Pošlete Sykesovy Raptory k úderné flotile, ať jim udá přesné cíle a důkladnější propočty skoku. Plán je stejný. Vipery se postarají o rakety z povrchu.“
Poklusem míří k Alcheře.
Osobně dohlédne na její odpálení.
Ukáže na čtveřici mariňáků, aby šli s ním. Kdyby si pádem při otřesu rozrazil tělo o kov, tak ho má kdo nést. Proto není normální opouštět CIC v boji, když nemusíte.
V polovině cesty, při prvních silných otřesech, uvidí poručíka Lethuse naproti ke kontraadmirálovi spěchajícího. Čeká, že zasalutuje, tak se přívětivě podívá směrem k němu. Jenže…
Poručík zastřelí pistolemi jeho mariňáky. Odhodí je, a třetí, vytaženou z blůzy, namíří na Darna.
„Lethusi, co to děláte!“ zvolá překvapením kontraadmirál
„Skákali jsme daleko. A já – já si vzpomněl.“ zahryzne se do rtů „ Jak jen můžete tohle dělat?“
„Uklidni se, chlapče. O čem to probohy mluvíš?“
„Už vím, že nepatřím k lidem. A musím žít se vším, co vím…“
Darn přistoupí až k němu, a svou umělou rukou
Podívá se mu do očí. Mořsky modré oči Virgonce se zaryjí do Lethuse jako meč.
„Tvé činy dokázaly, že jsi více člověkem. K očištění potřebuješ jen smrt. Cyloni nepáchají sebevraždu, protože věří, že je to hřích, přestože se bát smrti nemusí. Dokaž, že nejsi ubožák jako oni.“
„Já nemůžu!“
„Já ano.“ řekne třetí osoba, a střelí dvě rány do Lethusovy hlavy.
Kouřící ústí hlavně Cenewithovy pistole vyřešilo veškeré zádrhele.
„Kapitáne, děkuji za vaši asistenci. Zbytek zvládnu sám.“
„Pane!“
Podívá se na něj a rozkáže -
„Brzy bude konec. Splňte mi poslední službu, kapitáne. Zabijte komandéra Mandalu.“

Smutné, ale s podvraceči se nic jiného dělat nedá. Teď abych se spoléhal na toho podivína. Proč jsou vysoce inteligentní lidé šílenci nebo zvlášť divní? To je jedno.
Koloniální flotila jim ještě naposledy dokáže, že se jen tak nenechá bídně zničit, na tom záleží.

„Udělám to, kontraadmirále.“ odpověděl prostě kapitán, ale v jeho hlase zazní podivný podtón. Je jistě psychologickou záhadou, co se v něm odehrávalo.

Viděl jsem ho někdy se smát nebo pít?

„Tak jděte. Nemáme příliš času, předpokládám…“

Poručík určitě sabotoval autonomní navádění Alchery. Neměl takový přístup ani dost času, aby provedl něco horšího. Takže zase ručně. Minimálně já vím sám o sobě, že nejsem toaster. Budu muset prohnat specialistický prdele, ať mi to připraví na solo skluzavku…

O mnoho děr v pancíři, a palbou z povrchu zničeného battlestaru Ganymedes pozdějim v napůl opuštěném CIC Charybdy.
Rakety dál a dál po stovkách opouštějí cylonská raketová sila, až k battlestarům.
Piloti Viperů přestávají unavením manévrovat, jen střílí.
Plukovník Crookes zvedne urgentní hovor z uzavřeného hangáru. Bylo načase. Zamořovací úder přijde na řadu za pět minut.
„Do prdele, to se tam flákáte? Kontraadmirál očekává, že jeho rozkazy budou splněny nejpozději ihned!“
„Nebuď na ně tak přísný, XOčko. Měli jsme na palubě cylonského…kolaboranta.“
„Pane? Co děláte v…“
„Vyskytly se nejasnosti, musím se o to postarat osobně. Držte se mých nařízení. Co se týče naší hračky, dal jsem to prohlédnout mechaniky. Vše v pořádku, start za 8-7-6…“
Crookes zasalutuje nejstatečnějšímu člověku, kterého kdy poznal. Už od jeho procesu, kdy byl obviněn za zneužití čtrnáctiletých dívek, a degradací na poručíka, mu má být za co vděčný.
Nebýt něj, velí při Pádu Kolonií nějaké opilé, zoufalé posádce v nejšpinavějším koutě Gemenonu.

Sbohy, pane!

XO stiskne tlačítka pro odpal, a z bočních odpalovacích šachet vzlétnou dvě střely. Vyčistí cestu Alcheře, pilotované jejím duchovním otcem, posedlým touhou po vyrovnání poměru hříchů.
Leštěná aerodynamická střela s pilotem opustila útroby battlestar Charybdis, a vletěla nad planetu. Raketové urychlovače odpadly, scram-jetové motory spalují kyslík z atmosféry, a řítí se stratosférou o rychlosti dvanáctinásobné rychlosti zvuku. Obrovská kondenzační stopa musí být vidět na celé polovině planety.
Vrhne se střemhlav, a z horní části vylétne několik desítek přesně naváděných střel. Nelze je rušit, cíle jsou pro ně označené jako budova proťatá neony a reflektory.
Značkovací raidery udělaly svou práci dobře.
Střely urychlené silnou gravitací cílového tělesa dopadají na monumentální stavby. Zář explozí za letící Alcherou by neznalý situace mohl přirovnat k letícímu andělu smrti.
Nebo samotné Smrti na velkolepé žni. Smrti kvílející vítězoslavným smíchem.

Takhle končí nepodařený výtvor šílené lidské mysli.

Ztrácí se mezi září výbuchů hlavic nad městy. Navždy.

„FTL motory byly zničeny! Celá motorová část hlásí kritické zásahy, nedokáží ani hasit požáry…KURVA!“ nahlásí situaci hnědovladá poručice, jíž ode zdi utrhlý panel div neodetnul hlavu.
XO jí pomáhá na nohy o sekundu později po konečném rozhodnutí.

Plémě podsvětí je třeba odstranit. Oblíbený žvást dědy. Je pěkný, že občas dělal něco jinýho, než nám típat o krk cigára a mlátit nás. Jeden bůh, sto bohů…jejich „služebníci“ je jedna kurva jako druhá…

Plukovník Crookes nařízuje kolizní kurz, aby Charybda spadla na těžce opevněnou základnu, kde jsou zcela jistě četné známky aktivity. Všude jinde jsou Cyloni bez šance.
Radiace hluboce kontaminovala i poslední klonovací tanky, nehledě na uvolnění neutronového a gama záření, hluboce pronikající i deseti metry půdy a vody.
Vychází ze CIC jako poslední. Na ještě funkčním DRADISu pípnou zachycené koloniální lodě.
„K Cháronovi s tím. Tohle si nenechám ujít ani za nic.“ řekne si pro sebe, kryje se před tříštěným sklem a světly, běží k chráněnému stanovišti optických zařízení lodi.
Nádherný pohled na toasterská města, umlčená žárem bomb.
Charybda vstupuje do atmosféry, a plameny pronikají až ke stanovišti.
Nedokáže se přimět, aby utekl. Musí to vidět až do konce.

Civilní lodě za letu atmosférou rozptylují svůj náklad. Poločas rozpadu je krátký, ale dostatečný na devastaci ekosystému. Částice proniknou i těmi nejlepšími filtry a škvírami.
Co není desítky metrů pod zemí a zatavené, musí brzy zemřít v ukrutných bolestech.
Kam nedosáhly roztavené krátery a tlakové vlny, tam se dostal radioaktivní prach..
Obrana ustala. Nezbylo moc z toho, co se mohlo bránit, přesto jeden křižník Pan Galactic dostal zásah a zřítil se.
Ostatní skočily.
Battlestar Perseus, s pravou hangárovou částí visící snad jen na pár trubkách. I druhá dostala svůj díl, naštěstí mohli s obtížemi nabrat vipery, co tu řež vydržely.

Každý muž má chvíli, kdy se zlomí. Duši Derrena Crookese zlomil jak Pád, tak anihilace domovského světa Cylonů. Navzdory všem jeho chybám se nedokázal v průběhu války přinutit k víře, že ti kdo přežili, měli přežít…

Jednička na Uzlu znovuzrození popíjí ovocnou šťávu s Dvojkou, takzvaným Leobenem Conoyem. Poslední láhev z Nové Capricy. Zdařilá podoba starce byla mnohem zřejmější až nyní. Tvář mu plní mnohem více vrásek, zestárl snad o sto let za jeden den.
„Leobene, tvou víru nemohl zpochybnit já ani nikdo z obou ras. Tušíš následky svých jednání? Svádíš je i teď na našeho pána a stvořitele?“
„Co se má stát se stalo. Smrt jednoho nebo miliardy, i to je jeho vůle.“
Jednička změní náladu.
„Ty blázne. Zmiz mi z očí.“
„Vzpomeň si na své hříchy Cavile – hřešil si více, než konal dobro? Odpověz!“
Neodpoví. Ignorace.
„Dělej, co uznáš za nutné. Ale přijmi následky.“ odpoví Leoben a s převahou moudřejšího se k němu otočí zády

Kapitán Cenewith vstoupí do plánovací místnosti battlestaru Perseus, na nějž se dostal volným viperem. Volným, protože měl nefunkční zbraně.
„Měl byste jít, chlapče. Tahle bitva skončila, budeme potřebovat každou ruku. Odchod.“
„Ano, pane.“ souhlasně odpoví kapitán, ale neubírá se k odchodu
„Ještě něco mi chcete, kapitáne?“ zamumlá Mandala, zahloubaný do svých písemných rozkazů, ignorujíc otřesy, nesoucí se celou lodí Perseus.
„Na začátku jste řekl, že naděje musí být zachována na každou cenu.“
„Samozřejmě, kapitáne. A naší jedinou šancí je stále setrvávat…“
„Pravda je pane,“ přeruší Cenewith svého nadřízeného, kterého tím donutí pohlédnout mu do očí „že se cena jedné věci může snadno změnit.“ komandér se uznale pousměje
„Ano, každá cena se může změnit. Na pronesení něčeho takového nemusíte být právě ekonom.“ dopoví, a znovu se věnuje listinám, a taktické situaci rozestavěné na stole. Dávno neaktuální rozmístění.
„Ani nevíte, jak je mi to líto, pane.“ řekne Cenewith tiše. Komandér by měl čas zhodnotit, co se nyní stane, ale ten byl již dávno mimo dění okolo něj.
Proto také jako ve snách zaslechne výstřel z pistole. A svou zakrvácenou ruku, kterou si tiskne na ránu v břiše.
„Nemusel si to dělat, chlapče. Mám v úmyslu zde zemřít. Já i kontraadmirál jsme si vybrali stejně. “ řekne Mandala bez známek zloby v hlase, a dosedne do křesla tak, aby měl nadosah interkom.
„Jděte. Nemáte už tu co dělat.“ řekne, tisknouc si ránu na břiše, a
Kapitán odejde, připraven k opuštění lodi. Co měl udělat, udělal.

Kód: Vybrat vše

Závěrečná skladba : http://www.youtube.com/watch?v=kwHh3NNn_IQ

Gradonis Darn, člověk z Virgonu, sedí na skále nad troskami únikového modulu. Slova zadostiučinění nejsou možná. Padá jemný popílek, jeho tělo už při klikatém letu nazdařbohy hořícím světem dostalo trojnásobně smrtelné dávky radiace.
Ani ho ještě nepálí oči. Nedíval se do tváře spalujících epicenter, částečně krytá leteckou kombinézou a slunečnými brýlemi.
Cyloni z blízké budovy v dáli křičí a prosí o smrt, svíjí se v agonii se spálenými tvářemi. Země sálá horkem.
Vychutnává si to s cigaretou mezi rty, kořalkou v placatce, a s plně nabitou zbraní, připraven zabít cokoli, než do mraků vsáknutý prach se smrtonosným spadem usmrtí celý svět i do těchto podobných "skulinek", kde toasteři přežívali.



Dokázali jste toho zničit tolik. Vytvořili jste něco, co má smysl? Něco, na čem by záleželo nejen vám?

Teď už ne.

Cylonský svět zahynul.

Poslední věty téměř zapomenutého Pýthiina proroctví -

Země zaslíbená planula triumfem znovu ztraceného Titána, rozplynulým v záři padlých střepů hvězd.

Poutníci osudu Vůdcovým slovem silní najdou svou zemi mrtvou, ztracenou v epochách hněvu
války bohů a Titánů.

Tak tohle byl asi nejlepší díl.
mělo to fakt epickej konec.
10/10

Už se těším na další povídku

Tééda, vážně skvělý konec, výborný díl a tak celkově 10/10

Tak klobouk dolů. Určitě nejlepší díl. Velmi zajímavý a myslím že dost brilantní konec. Opět jsi nezklamal. Další velmi dobrá povídka. Jsem zvědav jaké téma si vybereš pro další. Dík za dobře vyplněný čas při přestávce BSG

Už má zplichtěný koncept na povídku o Zemi za dvěstě let po odhalení brány a vyhlazení Wraithů.

Bude to cosi úplně jiného než co sem psal doteď.

Bonusový díl k BSC čekejte nejspíš na začátku února, jak bude čas.