SG: směs povídek - Vítejte doma, majore.

moc pěkné
už se těším, jak to na Atlantis vyřeší, protže samotny Deadalos je asi nespasí

I tobě děkuji za příspěvek
Spasí - nespasí, přiletí - nedoletí ....uvidíš v neděli Stejně jako skoro všichni ostatní

jo dobrý to bylo.ale teda zastavit v týhle situaci...no nevim nevim..musíš sem dát rychle další díl...

i tobě děkuji za komentář ...však do neděle není daleko ne?

No takže tradične som to tu objavila už po sto rokoch existencie... Idem si to teda prečítať... ako vždy večer v posteli na mobile....

Tak přeji příjemné počtení

Musím říct, že je to opět velmi povedený a pěkný díl. Jen nechápu, proč my autoři máme ty móresy dávat konec v nejnapínavější části. No hold si musíme počkat do neděle Alespoň pěkné povzbuzení do dalšího týdne . Prostě nádhera!

Jééé, děkuju
Njn, jsou to zvláštní móresy

[Dragon]

počkat toho datumu tu na nějakýc 80% nebudu, takže předem...fakt povedená část, a moc se mi to líbilo, zvlášť mě dostalo to jak *** *** ***
btw:
kolik vůbec bude dílů?

ale teď vážně, doufám že pracuješ na další tvorbě


btw_2:
k těm zvláštní návykům povídkářů zde na fóru se radši nebudu vyjadřovat

tak jsem tu se slíbenou další, respektive poslední část. Doufám, že se vám bude líbit.

Atlantis, o 2 minuty dříve

6 eolanských bitevních lodí pálí rudé pulzy do štítu Atlantis, štítu, kterému každým výstřelem odebírá tolik potřebnou energii, která se pro lidi na Atlantis stává stále nedostatkovějším zbožím. Znenadání ustane palba ze všech lodí a Atlantský štít si může po dlouhé době oddechnout.
„Rodney, co se děje?“ptá se Elizabeth vědce, který něco zuřivě ťuká do svého notebooku.
„Vůbec si to neumím vysvětlit, ale tři lodě odlétají od planety a zbylé tři lodě se také kousek odsouvají od naší orbity.“

Eolanská vlajková loď, před třemi minutami

„Pane, senzory zachytily nepřátelskou loď. Přílet do 3 cinonů,“ zahlásil Eolan od senzorů.
„Dobře, připravíme jim uvítání,“ začal se smát velitel, „bojové uskupení C5.“

Deadalus vystoupil z hyperprostoru, ale dříve, než vůbec stačil plukovník Caldwell vydat hlásku, nebo Deadalus zvednout asgardský štít, se na něj spustila prudká palba ze dvou směrů – zepředu a zezadu. Vyspělá eolanská technologie byla totiž schopna na metr a setinu sekundy přesně určit bod a čas výstupu z hyperprostoru.

Deadalus

„Pane, hyperpohon je zničený, podsvětelné motory dostaly také co proto, ale stále fungují, paluby 7-12 na přídí a 6-10 na zádi vypouští atmosféru, asgardské zbraně jsou mimo provoz, hlavní vysílací anténa byla zničena,“ odříkával major Marks hlášení o stavu lodi, které se zároveň stalo jejím testamentem.
6 bitevních lodí ničilo již zvednutý štít lodi, který byl těsně před zkolabováním. Nikdo na palubě lodi nemohl přežít, snad jen při troše štěstí piloti stíhaček, které byly vyslány na boj. 10 stíhaček F-302, proti téměř třem stům eolanských elitních pilotů. Boj netrval ani 10 sekund. Eolanské stíhačky zničily F-302 téměř okamžitě po opuštění hangáru. Jen jedné stíhačce se podařilo vystřelit raketu. Jediný zásah, jediný drobný úspěch na poli prohry.
Bitevní křižník Deadalus nedobrovolně následoval příklad svých stíhaček jen nedlouho poté. Po zkolabování štítu bylo jen otázkou 15 zásahů jeho zničení. Nikdo z posádky chlouby pozemského hvězdného programu nepřežil.


Atlantis

„Deadalus byl právě zničen,“ zazněla od senzorů zpráva, kterou všichni očekávali již několik okamžiků. Zpráva, o které všichni doufali, že ji nikdy neuslyší.
„Nepřátelská flotila se opět stahuje na orbitu.“
„Jak jsou na tom štíty?“ zeptala se Elizabeth
„Štíty na 13%, už toho moc nevydržíme, pokud budou pokračovat stejně silnou palbou, tak štít vydrží nejvýše 1 hodinu.“
„Spojte mě s celým městem.“
Chuck přikývl a Elizabeth pokračovala: „Prosím pozor všichni, připravte se na evakuaci, Atlantis již není schopna déle vzdorovat nepřátelskému útoku.“


Po 45 minutách, Atlantis

Většina obyvatel Lanteanského města již byla připravena na evakuaci, ale stále se někteří vědci snažili zálohovat co nejvíce dat z Antické databáze.
Atlantský štít ale začal mít již problémy s nedostatkem energie. ZPM, kterému zbývalo energie něco těsně pod 5%, začalo dělat problémy zásobovat velkou plochu štítu a na okrajových místech se mu již nedařilo zachytit veškerou energii eolanských energetických střel.


Eolanská vlajková loď

„Pane, štít Lanteanů začíná kolabovat,“ řekl zmateně senzorový důstojník. Při nástupu do služby před třemi dny očekávali všichni velké vítězství, ale že to bude takto jednoduché nikdo nečekal. Když před třemi dny 4 Lanteané přišli na Vinaol, jeden ze světů, který odjakživa patřil Eolanům a byl první Eolanskou kolonii, s cílem získat co nejvíce surovin pro svůj lid, zajali je Eolanské obranné sbory. Při výslechu jim celkem ochotně vyzradili polohu Atlantis a také jim řekli, že nebyla nikdy zničena. Nepřímo jim potvrdili teorii prvního důstojníka admirála Nerina, který nikdy neuvěřil tomu, že Atlantis byla zničena. Admirál Nerin měl však jasné důkazy – exploze, záznamy ze senzorů. Nikdo u královského dvora nevěřil jeho bláznivé teorii, ale přesto se mezi lidmi vytvořila malá skupinka lidí, která tomu věřila. Tito lidé však byli odnepaměti pronásledováni, ale paradoxně díky pronásledování následovníků tato teorie vstoupila do povědomí široké veřejnosti.
„Vypusťte výsadkové lodě. Atlantis je naše.“
Z každé lodi během dvou minut vyletělo na deset výsadkových lodí. Narozdíl od Lanteanských výsadkových plavidel, které byly přizpůsobeny i pro let bránou a které pozemšťané překřtili na Puddle jumpery, měly tyto lodě jen minimum zbraní, které by stěží stačily na jejich obranu před tím, než by se schovaly pod štít své mateřské lodi. Pro výsadek však byly přizpůsobeny téměř dokonale. Jejich plochý trup, na kterém byla zespodu speciálním štítem umístěna jedinečná organická látka, pro jejíž získání již zemřel v dolech Suatharu nejeden Eolan, která zaručovala dokonalé přilnutí k lodi, na kterou se výsadek koná. Zároveň v této organické látce jsou 4 otvory, místa, ze kterých po přisátí na loď vyšlehávají silné energetické pulzy. Tyto pulzy dokáží rozžhavit doslova cokoliv, nic, ani speciální zkušební eolanský pancíř, tvořený slitinou těch nejodolnějších prvků, tlustý 1,5 metru, nevydržel takovýto nápor.
Celkem 56 výsadkových lodí se přiblížilo k Atlantis. Většina, 22 z nich, zamířila na jižní molo. Bylo to logické rozhodnutí, protože právě jižní molo dostalo jako jediné zásahy, a proto bylo pro výsadek jednodušší prořezat se tímto místem. Ne že by jim to jinde dělalo problémy, ale proč nevyužít výhodu, kterou jim neopatrnost a bláhovost Lanteanů naskytla. Stále však zbývalo překonat poslední překážku – štít legendárního Lanteanského města. Palba z mateřských lodí již před chvíli utichla. Velitel nechtěl zničit Lanteanské město, když může pod plnou nadvládou posloužit jako zdroj cenných informací pro eolanské vědce. Lanteané jsou sice arogantní zbabělci, ale jejich vědcům není možno odepřít místy až neuvěřitelnou velikost a sílu technologií.
Všechny senzory hlásily to stejné – štít je na pokraji zhroucení. Proto Eolané přestali bombardovat a poslali jen stíhače, k vyčištění cesty pro výsadek. Štít pod náporem palby ze dvou stovek stíhaček vydržel 27 sekund.


Atlantis

„K městu se blíží desítky neznámých lodí, palba z orbity i od stíhaček po zničení štítu ustala, hlásil nyní již Rodney od senzorů. Již ho nebylo potřeba nikde jinde, nyní již byla jediná možnost, zničit město dřív než ho ovládne nepřítel a evakuovat zpět na Zem. Opustit město, které se pro mnohé stalo víc než jen domovem. Stalo se pro ně vším, věcí, kterou nechtěli nikdy opustit. Nyní vše vzalo za své a Elizabeth společně s Johnem zadávají do počítače autorizační kódy autodestrukce. Je nejspíše konec a všichni to vědí, nemohou zachránit své město. 45 minut do konce odpočítávání autodestrukční sekvence. Přesto v mnoha chodbách vznikají nová opevnění. Vojáci se ještě s prohrou nesmířili. Budou bojovat až do konce.......Nemohou se vzdát, to totiž voják sám sobě nikdy neodpustí. Musí bojovat do posledního záblesku hlavně, do poslední vystřelené kulky, do posledního sloupce vystřeleného střelného prachu. Nemohou jen tak sklopit hlavou, i když musí porušit přímý rozkaz svého nadřízeného. Ne, oni nebudou evakuovat, k tomu je nikdo nedonutí.
„Všichni se okamžitě stáhnou do řídící místnosti,“ ozývá se z městského rozhlasu, „za chvíli budeme nuceni vypojit transportéry, aby proběhla evakuace bez problému. Opakuji, všichni se okamžitě stáhnou do řídící místnosti.“
Teď je to již na nich, už nemají cestu zpět, všechny mosty jsou spálené. Vojáci jsou v provizorních pevnostech připraveni na vše. Munice mají na menší válku. Nyní se ukáže, kdo je lepší....

Do díry na jižním molu již vchází první Eolan. Voják v lesknoucí se šedivé zbroji, která na první pohled neposkytuje žádnou možnost dostat střelu až k tělu Eolana. V ruce drží krátkou zbraň, připraven okamžitě střílet na vše, co se pohne a se zbraní nastavenou na maximální účinnost. Nyní není čas na to brát zajatce. Za ním přichází dalších 9 mužů, z nichž jeden má na sobě temně rudou zbroj a velkou pušku. Přepadová jednotka deseti mužů je nyní připravena dobýt řídící místnost. Už za prvním rohem je však čeká první ozbrojená skupinka. Kulky se však zdánlivě neškodně obráží od zbroje vojáků. Narozdíl od pozemšťanských, eolanské zbraně mají okamžitý efekt. 20 zásahů do bunkru a palba ze všech tří kovových hlavní utichá.
Deset členů se okamžitě stahuje k nejbližšímu transportu, ale ten je již mimo provoz. Centrální místnost je transportem nedosažitelná.
Čím blíže se eolanské útočné sbory stahují k centrální věži, tím větší je odpor. Již několik eolanských vojáků pod přívalem kulek padlo, ale proud Eolanů to nijak neochromilo. Pochodují stále dál.
První větší problém nastává až téměř u centrální věže. Poprvé, co se eolanské sbory zastavily a stáhly. Než však vojáci mohli pocítit drobnou radost z drobného vítězství, zpoza rohu vyšla řada tří vojáků, kryjící čtvrtého, nesoucího plazmomet. 10 sekund trvala tato akce. Hotovo. Eolanské sbory dále postupují.
Již před třemi minutami začala evakuace. ZPM sice již nebylo schopné udržet štít, ale mělo stále ještě dost energie na otevření mezigalaktické červí díry. Vědci a technika, naložená v jumperech, které se rozhodli lidé vzít sebou na Zem, odchází první, jen Rodney McKay na senzorech stále sleduje postup Eolanských sborů.
„Už jsou u centrální věže, nebude dlouho trvat a budou tu. Nemůžeme je nijak zastavit.“
„Za jak dlouho se spustí autodestrukce?“zeptala se věcně Elizabeth.
„Necelé tři minuty.“
Elizabeth nyní prožívala těžké chvíle. Nechtělo se jí opustit toto místo. Místo, které mělo obrovský potenciál pro vývoj lidstva.
Již červí dírou procházeli poslední muži a ženy expedice a nastal tedy čas toto místo opustit i pro velící sbor. John, Rodney a Elizabeth odcházeli, loučili se s městem, které již neuvidí.
První prošel horizontem událostí John, následovaný Rodneym.
Do autodestrukce zbývala minuta.
Poslední ohlednutí a již chtěla Elizabeth projít na druhou stranu, když ji zasáhl rudý pulz z Eolanské zbraně. Eolanský voják nastavil zbraň na omráčení, chtěl zajmout alespoň nějakého zajatce a vlastně Elizabeth, která zůstávala při vědomí, jen byla paralyzovaná, ušetřil volbu. Dlouho se rozmýšlela jestli odejde, nebo zůstane zde, na místě, které pro ní znamenalo víc, než by kdy mohla na Zemi mít.
Do autodestrukce zbývá méně než 30 sekund a Eolané, vojenští vědci, kteří přišli mezi prvními vojáky, se snaží prolomit autodestrukční kódy. Kódy jsou ale příliš silné a času je příliš málo.
20......

10.....

5......

3.....
2.....
1.....

Všude, po celé ploše města, se ozývají mohutné exploze, které trhají město na kusy.
Chlouba Lanteanské říše pomalu klesá ke dnu, k místu, ze kterého již nikdy znovu nepovstane.

Wow.... no... prečítala som prvé dve časti, a keď som si myslela, že sa z toho ešte nejako vystrábime, mýlila som sa. Som... šokovaná... Ak mám pravdu povedať. Takýto koniec som nečakala, lebo... je to vlastne prvá poviedka ktorú čítam a ktorá skončila takto... Pri konci ma mrazilo po celom tele, bolo to výborné. A keď mám prejsť k celej poviedke.... Najviac ma na nej zaujal ten štýl opisov.... nebola to vlastne písané ani v prvej osobe ani tak nejak... časť tretej osoby, ale ten štýl ma tým vtiahol viacej do deja A chudák Elizabeth.... Výborná poviedka! Musíš písať ďalej Máš talent na tragické konce

Moc moc děkuju za komentář A taky jsem rád, že se Ti to líbilo....
Ktomu pokračování tvorby - nepopírám, že jsem o tom neuvažoval, ale mám dva takové "koncepty", nebo spíše myšlenky. U obou jsem se ale dostal do slepé uličky, ale pokusím se z ní vymotat

tak ten konec mě dosti zaskočil. Čekal jsem nějaké posily nebo něco podobného, ale zničení města jsem fakt nečekal
Jinak velmi pěkná povídka.

Děkuji za komentář i tobě.....nějak se mi holt omrzelo, aby Atlantis stále vyhrávala

[Dragon]

tak k tomuto finále se musím vyjádřit
sice jsem měl na mě dosti obsáhlý příspěvek již na začátku povídky, ale nedámi to a musím se vyjádřit k celému celku, zvlášť když se nemusím bát spoilerů

už když jsem Dark Angela kontaktoval ohledně povídky, tak mě překvapil svojí myšlenkou nového nepřítelem z dávných časů, který zničí pozemskou loď a ve finále i samotnou Atlantis. Pak mě dost překvapil když jsem mu poslal velmi hrubý návrh a on mi ho vrátil kompletně přepracovaný ale musím říc že jeho nápady se mi velmi líbily a jejich zpracování zvládl velmi bravurně a o jeho jedinečném stylu ani nemluvě


Dark Angel:
jaképak pokusím?? , ale teď vážně , věřím že se z toho vymotáš bez větších komplikací na vrh, ale jak tě "znám" tak bude další velká katastrofa, ale tentokrát ke "dnu půjde" určitě SGC, aneb velký nepřítel brány (joke)

rovnou zničím celou Zem
Ne ted vážně - i tobě dík za příspěvek a za pochvalu Jinak se vážně pokusím z toho vymotat

no parádní..chvíli sem si říkal že třeba si to ty eolané rozmyslej když zjistěj že to osu lidi a nezničej to ale nakonec si to vyřešil více než dobře

Dark Angel píše:

:rflmao: rovnou zničím celou Zem
Ne ted vážně - i tobě dík za příspěvek a za pochvalu Jinak se vážně pokusím z toho vymotat

Njn, vymotávaj sa A to s tou zemou nech ti ani nenapadne!

No i když bylo všechno takové rychlé, ale bylo to nejspíš profesionalitou a vyspělostí útočníků, bylo to docela dobrý... I když jsem se ke konci bál, když strefili Jennifer a největší hrdina všech dob John Sheppard odešel dokonce dříve než Rodney, bál jsem se, že tu autodestrukci ještě zastaví, ale nakonec, ačkoliv to bylo dost natěsno se stalo to, co mělo a co kdyby se nestalo by Zemi pěkně zahanbilo...
Akorát toho Daedala mi bylo líto, zrovna v mé povídce sem mu zatím narozdíl od ostatních amerických lodí přál docela štěstí...
EDIT: S tou zemí to je skvělej nápad, přidej se k máločlenným zástupům těch, kteří se nebojí to pozemšťanům nandat...

děkuji i vám za příspěvky
Jack - myslím, že k tomu zástupu jsem se již zařadil . Jinak jenom takový detail - střelili Elizabeth, ne Jennifer, ale to není podstatné, ještě jednou děkuji za příspěvek

paráda

Nj vlastně, já píšo Jennifer a myslím Elisabeth, pouze chyba v psaní...

¨Dragonsky, i tobě dík za příspěvek
Jack : Mě to bylo hned jasné, že to je jen přepis

Ještě jsem zapomněl !!!
Doufám že budeš ve své tvorbě pokračovat a další povídky budou trošku méně destruktivní - neznič Zemi a bude to fajn

Konečně jim to někdo nandal ...ok už mlčím, nebo mě tu pak někdo zbije. Jsem zvyklá na dobré konce, takže tohle pro mě bylo nečekané překvapení. Musím smeknout nad skvělým příběhem, stylem psaní a vším . Ke konci jsem pomalu přestávala dýchat a říkala jsem si: "Oni zničí Atlantis? No zbláznili se?" , ale pak sem se smála a říkala si: "Dobře jim tak... " Konečně nevyhráli...prostě celá povídka byla vážně skvělá a hlavně piš dál! Klidně odpráskni i Zemi. Proč ne? Však oni pozemšťané jsou taky takový drsňáci...ehm...my pozemšťané . Takže doufám, že se tu brzy objeví další příběh