SG: Sedm Stran - Dokončeno

[Patas25]

musím říct skvělá práce... však to znáte... akorát nevím co to našli v kamelotu...

Musím říct, skvělý díl.
Skvěle propracovaná taktika vesmírný bitvy.
Ty dialogy místy stály za to: ...se vší úctou plukovníku, n****** si....
Jinak, ta scénka s tou kočkou, tady se někdo až příliš koukal na MIB 2
To dohadování Asgarda a Noxe na konci bylo taky tak trochu k popukání
Jinak ale opravdu báječný díl

Opravdu velmi pěkný díl.
Líbilo se mi, jak si pěkně popsal bitvu z Zem, prostě nádhera.

Už se nemohu dočkat pokročování.

Toto je spoiler!!!:

Těším se až se dozvím, co je s Danielem. Co to měl za medailon a taky zda se objeví ještě Furlingové a jak dopadne setkání Forda s "přáteli" ze Země.

[Dragon]

Tak vám všem děkuji za příspěvky a jsem rád že se vám díl líbil

Co se volání o pomoc týče tak někde jsem snad i psal že ze záhadného důvodu nefunguje komunikace (tedy pokud jsem to nevyškrtl, ale o tom pochybuji mělo by to bít v rozmezí dílů 23-25)
Což mě přivádí k sgcatlantic, který to vystihl
Jinak když už jsem u něj tak MIB I ani MIB II jsem se neinspiroval, spíš jsem konzultoval s DA z legrace jak by se cosi mohlo stát a nakonec jsem z legrace něco plácl, ale pak vylepšil a už to zůstalo (ale něco jsi mi připomněl…;)) a pokud jde o jisté úseky co jsi vyzdvihl..tak jsem měl slabou chvilku (však ještě uvidíte…)

Jinak v kamelotu našli spoustu knih, prachu..., a ten medailon, který Daniel sundal té kočce a následně oprášil…

Toto je spoiler!!!:

Daniel? Medailon? Furling/ové? No nechte se překvapit

(jinak asi již chápete proč ta korekce trvala tak dlouho (nehledě na nedostatek času)

vynikající díl...fakt paráda...už se těším na další díl...

wow další zajímavý a povedený díl. Jen to napínání na konci by sis mohl občas odpustit

[Dragon]

i vám díky za příspěvky a jsem rád že se vám to líbilo
další díl?
...těžko říci, kdý bude
odpustit si ono ukončování?
...no tak to je zajímavé přání a obávám se že nesplnitelné .
původně jsem chtěl napsat že jsi si měl říc dříve abych to stihl již u dílu 26, ale jak tak přemýšlím, já mám více méně (odhadem) asi 14 povídkových dní do začátku konce což opravdu není mnoho a těch dílů do konce taky nebude asi moc....no co tím chci říci?
1) obávám se že co díl to podobné zakončení
2) možná se mi povede zakončit jinak (popřípadě tím budu donucen délkou), ale na druhou stranu otevřený děj bude někde uprostřed dílu, což vlastně vyjde nastejno...


každopádně budu se snažit vás napínat co nejméně....ale s blížícím se koncem kdy to bude pravděpodobně "jeden díl" rozkouskovaný na několik částí to bude asi problém...

EDIT:

k vzhledem jistým okolnostem dojde k velmi nepříjemné věci a to pro obě strany.....jedná se o nepříjemné zpomalení, ale NEzastavení...
Jelikož tuším že se budete ptát co se zas stalo a podobně.popřípadě že tato povídka nebude nikdy hotová a že se z toho stane další portmorior, Tak věřte že tato povídka se svého konce dočká jen kvůli škole bude později

[Patas25]

Safra škoda... no ale já to musím brát z té lepší stránky DA bude mít více času na moje kousky... nic ve zlém.. snaž se psát další!

opravdu škoda už sem se dost těšil nu což...poslední dobou se s pozastavenými bo zpomalenými povídkami snad rozsypal pytel to je veliká škoda...

[Dragon]

bohužel je to tak ale nemusíte si moc zoufat možná to ani moc nepostřehnete, jelikož díl 26 je na korekci a 27 mám, právě otevřeno a na konci měsíce budou prásky a když budu doma tak bych mohl s povídkou pohnout... ale je tam mnoho proměnných, bohužel škola je svinstvo

[Dragon]

ok lidi po cca 11 dnech další díl poděkujte DA
jinak vám přeji aby jste si díl užily

26


Lodě v prostoru sluneční soustavy Země se stále pokoušely dovolat trojici neidentifikovaných Auror. Lidé ze Země o těchto lodích doposud nebyli informováni a na Atlantis kvůli kritickému stavu generátoru nikdo nevěnoval senzorům pozornost.
Sheppard stále seděl v křesle a létal nad oceánem jen pár čísel od hladiny, zatímco Ronon doprovázel McKaye do míst, kde se nacházel onen zdroj energie. Nikdo, ani oni sami, nevěděl, jestli Ronon má roli toho, kdo má vědce dotlačit ke generátoru, nebo jestli mu dělá ochranku.

Na palubách všech Auror se nacházela minimální posádka, která mezi sebou horlivě komunikovala pomocí jakýchsi divných vysílaček.
Na jedné z Auror na velitelském křesle se nacházel člověk, který ještě donedávna žil jen ve snu…Ford.
„Pane, podařilo se nám obnovit komunikaci, ostatní systémy by měly naběhnout v řádu několika minut.“ Oznámil jakýsi člen posádky přímo Fordovi. Ten se ale jen usmál a sám otevřel komunikační kanál.
„Hovoří k vám poručík Aiden Ford, velitel trojice lodí, které se snažíte jistě kontaktovat, naše lodě jsou momentálně mimo provoz, prosíme vás o pomoc.“ Ford okamžitě ukončil komunikační kanál z jeho strany a začal si levou rukou mnout čelo. Během okamžiku se mu dostalo odpovědi.
„Hovoří k vám Filimos od Asgardů. Pokud se přemístíte do prostoru hangárů, budeme ochotni vás transportovat do pozemského zařízení, kde si vás lidé převezmou.“ Ford krátce kývnul na jednoho z lidí na můstku a sám se vydal do příslušných prostor, během příštích okamžiků se nacházel v zabezpečené místnosti uvnitř SGC.


Na ošetřovně zatím doktorka Lamová dělala vše možné pro Daniela, když do toho přišel generál Landry.
„Jak je na tom?“ Zeptal se krátce, na což ona již obsáhleji odpověděla.
„Jeho tkáň začala odumírat a nenašli jsme nic, co by to mohlo způsobovat, tedy nic až na ten šrám od té kočky, od kterého se to šíří, antibiotika nezabírají…“
Generál ji ale gestem zarazil.
„To chceš říct, že není nic, co by ho mohlo zachránit?“ Doktorka se nadechla…
„Je tu možnost, že by mu mohlo pomoci odstranění nekrotické tkáně, ale morfium ani jiné utišující látky nezabírají, dokonce ani etherem se nám ho nepodařilo uspat. A všichni červi hned po nasazení zemřeli…ať je to cokoliv, tak je to velmi zákeřné.“ Generál se chvíli koukal na Daniela, jak leží na posteli, ze které již nemusí nikdy vstát. Chvíli se mu dokonce i zdálo, že s Danielem je na jakési zvláštní úrovni komunikuje…
„Odřízněte mu to.“ Nařídil generál a přitom se neustále díval na Daniela, který mrknul na znamení souhlasu a odpuštění.
Doktorka na generála chvíli nevěřícně koukala, ale ten pokojně odešel řešit jiné, celosvětově důležitější věci, než záchranu člověka, který v minulosti již mnohokrát svět zachránil.

Kolem Auror začaly létat nejrůznější lodě, zatímco ty asgardské lidem poskytovaly jakousi transportní výpomoc. Asgardé na oplátku žádali jen, aby mohli být u toho. Oni totiž na rozdíl od Noxů stéle věřili v přítomnost a náklonnost Furlingů a chtěli být u toho. Lodě Noxů se ovšem vydaly již jinam, jejich posláním bylo zabezpečení vlastních planet.
Málokdo to věděl, ale dokonce i Noxové měli síť několika soustav, které takříkajíc pasivně ochraňovali, ale nyní již byl čas přejít na ochranu aktivní.
Hromady replikátorského šrotu, nálety Lucianské Aliance a křížová výprava Ori, ti nejvíce v současnosti ohrožovali jejich planety.


Atlantis zatím stále létala nad oceánem, zatímco se McKay konečně dostavil do určených prostor, kde se již nalézali všichni vědci ve městě. McKay se nenápadně otočil a rozešel se pryč, ale sotva udělal krok, tak narazil na Ronona. Rodney pochopil a šel přímo do záplavy vědců, kde začal hledat okamžitě Zelenku. Asi po minutě hledáni ho konečně nalezl, ale český vědec už Rodneyho znal a okamžitě reagoval na nevyslovenou otázku.
„Čerpá energii z paralelních vesmírů, vždy na jednu vteřinu otevře jeden vesmír a vyčerpá z něj maximum energie, následně onen most okamžitě uzavře.“ Rod vzal okamžitě nabízený tablet do ruky a začal v něm číst údaje, když v tom si toho všimnul.
„Moment, říkal jsi jednu vteřinu, ale podle těchto údajů je každý další most otevřen o jednu miliontinu vteřiny déle.“ Oznámil mírně na rozpacích McKay, ale Zelenka na něj okamžitě hodil svůj pohled.
„Ano, Rodney, to už víme. A ano, proto z generátoru dostáváme čím dál tím více energie.“ Rodney ale nasadil svůj samolibý úsměv a zatímco odcházel, prohodil:
„Takže, už mě tu nepotřebujete…asi půjdu do jídelny něco zakousnout.“ Zelenka si promnul své čelo a ve své mateřštině vykřikl:
„DEBIL! Prostě debil.“ Všichni se na něj podívali, ale on si to namířil k McKayovi a vrazil mu do ruky laptop a ukázal na údaje, které si předtím Rodney prohlížel...
„Až okno dosáhne něco málo přes dvě sekundy, tak generátor exploduje silou supernovy.“ Mckay okamžitě zrudnul a následně změnil barvu přes zelenou na bílou.
„Ale to nám dává asi tak jedenáct a půl dne.“ Oznámil velmi zaraženě Rodney, ale Zelenka pokračoval.
„Ano, Rodney, takže běž se pokojně najíst a potom oslň zázrakem, nebo ten generátor oslní svým výbuchem nás.“
„Myslím, že mě hlad přešel.“ Oznámil rozklepaným hlasem Rodney a chopil se laptopu a ihned se dal do práce spolu s ostatními. Radek se na Roda usmál a ve své mateřštině prohodil.
„A dobře tvůj žaludek udělal…jinak bys ochutnal pomerančovou směs alá Pohlreich,“ ale přitom se neustále na Roda usmíval a pokyvoval hlavou…až později se přidal do pracovního nasazení.


Kdesi jinde v galaxii
Lodě Noxů se vynořily nad velmi řídce obydlenou planetou a trpělivě tam vyčkávaly příletu replikátorů, kteří se měli každým okamžikem z logického hlediska dostavit…pro replikátory to byla jen další planeta v cestě. Oni nikam nespěchali, jejich zájmem bylo množení a ochrana sama sebe, ale pokud ve vesmíru existovala trpělivější rasa, tak to byli právě Noxové, a právě pro ně to nebyla jen jedna planeta z mnoha.


Prostor Země
Trojice lodí Aurora již byla plně obsazená dobrovolnou posádkou z Pegasu a doplněna o vedení a vůbec o veškerý personál z pozic Země.

Ze všech lodí od Asgardů již zbyla pouze jedna, která pomáhala lidem s transportem, zatímco ostatní lodě vyrazily hledat svůj cíl, který byl naprosto shodný s cílem Noxů.

Na Atlantis se vědci neustále snažili opravit onen zdroj energie a doufali přitom, že se stane zázrak a pomůže jim povznesená bytost, nebo někdo odpovědný.


V SGC zatím doktorka Lamová čekala na operačním sále s vybraným specialistou na svého pacienta, kterým byl Daniel.
Po několika okamžicích čekání do sálu dostrkalo několik sester postel s Danielem a následně ho přenesli na operační stůl.
Daniel těkal očima po obou doktorech a očekával, co přijde.
Doktorovi se evidentně nechtělo řezat do neuspaného člověka, ale nakonec se podvolil vzniklé situaci a ujal se příslušného načiní, které mu podávala doktorka Lamová jakožto asistentka.
V momentě, kdy se doktor dotkl nástrojem nekrotické tkáně, tak Danielovi vyhrkly do očí slzy. Doktor ani nechtěl pomyslet, co bude, až začne operaci. Ještě chvíli opět váhal a poté se pustil do operace.
Jako první začal skalpelem odřezávat tkáň a následně odumřelé maso. Daniel byl při tom všem při plném vědomí. Jeho postižení, které si nikdo nedokázal vysvětlit, totiž nedovalovalo uspání, narkózu a dokonce nedokázal ani z bolesti upadnout do bezvědomí.
Čím více doktor odřezával Danielovi obličej, tím více se doktorka Lamová děsila toho, co přijde.
Netrvalo dlouho a doktor na postu chirurga se dostal k čelisti a oční bulvě.
Jediné, co Daniel zaregistroval, bylo, jak oznamuje doktorce, že bude muset odstranit čelist a že oko pravděpodobně téže padne, aby mohl zaručit, že veškerá nákaza bude odstraněna.
Daniel sice zůstával neustále při vědomí, ale kdykoliv se bolest dostala k určité hranici, tak okamžitě ztrácel přehled o tom, co se děje kolem něho.
Ale hlasy lidí na operačním sálu nebyly jediné, co slyšel během operace. Z jakési hlubiny mysli se mu ozývalo několik hlasů. Všechny dokázal přiřadit k dané osobě - ať už Omě, Merlinovi, Morgan či někomu jinému. Byly to vesměs slova, co dané osoby v minulosti pronesly, ale jediný hlas mu nezapadal do vzorce, který si utvářel ve své hlavě. Jen ten jediný neodpovídal ničemu, co dosud slýchával. Dokonce ani daná slova, co mu paměť sahala, od nikoho neslyšel. Slova: „Pamatuj, mysl nemusí vždy putovat spolu s tělem.“
Ačkoliv tomu sám Daniel nechtěl příliš uvěřit, tak mu právě tato slova otevřela další cestu, kterou předtím neviděl. Nyní se snažil proti nesnesitelné bolesti bojovat vlastní myslí. Snažil se myslet na vše dobré, co kdy zažil a převážně na svojí ženu Sha’re.

Když operace po několika hodinách skončila, tak Daniela opět odvezli na lůžko s nadějí, že má to nejhorší snad už za sebou, ale sotva mu sestra upravila polštář pod hlavou, tak zpod obvazů, které obklopovaly již téměř celou hlavu, opět vykukovala zčernalá tkáň, ale tentokrát v oblasti krku.


Na Atlantis se zatím stále vědci potýkali s vážným nedostatkem znalostí o daném generátoru. Mckay si ale i tak nalezl dostatek času na to, aby něco zakousnul, ale jeho chutě mu pořád kazil Zelenka, který házel na jeho časté svačinky zlostné pohledy. Rod samozřejmě nevěděl, na co Zelenka myslí, ale jeho pohledy (a po nějaké té svačince i pohledy ostatních) mu jasně naznačovaly, že by si měl začít dávat pozor na to, kdo mu jídlo přináší.
Sheppard po konzultaci s vědci navedl město ještě blíže k hladině, aby povrch štítu neustále narážel do vodní hladiny, přičemž vědci samotný štít rozšířili o tři sta procent, k jejich zděšení ovšem žádné z opatření nikterak nesnižovalo hladinu energie v bufferu daného generátoru a mezihvězdného pohonu se všichni obávali, protože nikdo nevěděl, jak se generátor bude chovat v HP.



Kdesi jinde v galaxii
Zatímco Noxové pokojně čekali u jedné jediné planety, tak Asgardé začali jednat dle ustanovení rady.
Jelikož jejich primární cíl, neboli replikátoři, byli zatím stále mimo dosah, tak se začali zaměřovat na sekundární cíle, kterými byla stanoviště Ori a příležitostně i Lucianské Aliance.
Jejich útoky měly vždy stejnou charakteristiku.
Nenápadný vpád následovaný rychlým přeletem s devastující palbou na zaskočený cíl a následně okamžitý ústup do HP, kde se stočili a celé to zopakovali ještě jednou z jiného místa jakožto výchozího bodu. Až po druhém přeletu se vydali někam jinam nehledě na to, jestli byl cíl zničen, nebo ne.

Nad planetou, kde sídlí flotila Noxů
Lodě Noxů dokonale obklopovaly planetu, kterou se Noxové rozhodli před tisíci lety ochraňovat. Během těch tisíců let byla planeta několikrát vydrancovaná Goauldy a v nedávné minulosti se stala terčem Ori, které vyhnali Wraithové při svém honu za potravou. Tisíc let Noxové poskytovali pasivní ochranu tak, jak uměli, ale nyní přišel čas splatit staré dluhy.

čtveřice replikátorských lodí vystoupila z HP poblíž planety a zároveň s tím se aktivovala hvězdná brána na povrchu planety, ale během okamžiků se celá, již aktivní brána přenesla do vesmírného prostoru.
Noxové nečekali na reakci a sami navázali rádiový kontakt.
„Okamžitě odleťte z prostoru Velkého společenství stávajících pěti a budete ušetřeni.“
Jak předpokládali, tak jedinou odpovědí od replikátorů byla střelba ze všech lodí v podobě několika velkých projektilů z jejich vlastních bloků.
Lodě Noxů projektily pohotově zaměřily a následně sestřelily, ale to nebyla jediná akce Noxů, jako další krok neustálou palbou začali likvidovat veškeré lodě.
Štít replikátorů neměl proti zbraním Noxů žádnou šanci. Noxové, jakožto hrdí spoluvynálezci dronů a vynálezci mnoha jiných zbraní a nejrůznějších technologií, se nebáli použit veškeré prostředky. Jednotlivé bloky replikátorů u sebe nedržely dosti pevně na to, aby mohly odolat tak intenzivní palbě.
Replikátoři se ovšem také snažili a pálili vším, co měli, ale jediné, co měli, byly projektily bloků, které Noxové bez milosti sestřelovali.
Bitva netrvalo dlouho a po jejím konci se lodě Noxů rozletěly.


Prostor Země
V SGC doktoři připravovali Daniela na další operaci, aby mohli odebrat další nekrotickou tkáň, když vtom na jeho „soukromý“ pokoj vtrhl dr. Keml z SG-5. Jeho první slova vlivem zadýchání byla velmi nesrozumitelná, ale po chvíli se opakoval.
„Okamžitě zastavte tu léčbu…vše, co děláte, mu jen přitíží.“
Všichni na něho samozřejmě nevěřícně upnuli svůj zrak, ale Keml pokračoval.
„Nevím, co to je, ale vždy, když se nasadila nějaká léčba, tak se průběh onemocnění jen urychlil.“
Dr. Lamová, která byla u toho přítomná, tomu příliš nechtěla věřit, ale poté, co projela veškeré záznamy o daném onemocnění, tak musela uznat, že dr. Keml má pravdu.
Veškeré přípravy na operaci byly okamžitě zastaveny…

Během následujících okamžiků se u jeho postele objevila Vala s Teal‘cem, ale téměř okamžitě je vyrušila Carterová, která si již mezi dveřmi navlékala něco na ruku.
Všichni přítomní v tom okamžitě rozpoznali ruční goauldské zařízení pro léčení.
Carterová pomalými pohyby začala kroužit svou rukou, na které bylo ono zařízení, nad Danielovým tělem. Zařízení se takřka okamžitě rozzářilo a Sam započala léčebný proces.
Carterové se začala okamžitě motat hlava, ale to přisuzovala vysílení a emocím, ale během dalších okamžiků již i ztrácela barvu v obličeji. Teal’c ani Vala si toho nevšímali, jelikož stáli za Carterovou, ale Daniel se jí díval přímo do očí a spatřil v nich smrt.
Daniel se snažil sebrat své poslední síly, což se mu nakonec i podařilo, a prudce uchopil svou levačkou ruku, ve které Sam držela ono zařízení.
Sam okamžitě přerušila léčbu a dříve, nežli stačila pomyslet, tak se svalila na podlahu. Během okamžiku v pokoji byly sestry a doktorka Lamová, která ji okamžitě přidělila vlastní postel a podrobila sérii testů, ale všechny testy, stejně jako u Daniela, byly negativní.
Doktorka ačkoliv nerada, tak ji musela propustit, ale v okamžiku, když si Carterová brala ponožky, zjistila, že lůžko pod nehtem na malíčku u levé nohy je černé. Sam se na daný prst chvíli upřeně dívala a přemýšlela.
Z myšlenkového pochodu ji vytrhla až přítomnost doktorky Lamové, na což Sam reagovala rychlým navlečením ponožky.

U Danielovy postele mezitím seděl Jack.
„Tohle mi nikdy nešlo….“ Začal Jack a v okamžiku, kdy se nadechl, aby mohl pokračovat, tak se ze všech přístrojů začal šířit varovný tón.
Jack okamžitě vystartoval ze židle s úmyslem zavolat doktora, ale zarazila ho oslepující záře, která se objevila v místě, kde ležel Daniel, který se nyní již povznášel.
Jack chvíli sledoval jak povznášející se Daniel směřuje ke stropu…
„Už zase! Sakra, Danieli, že tě tenhle ohraný trik pořád baví!“ zařval O’Neill na povznášejícího se Daniela a následně si to zamířil ke dveřím s úmyslem odejít, ale ještě mezi dveřmi se zastavil a s úsměvem na tváři prohodil.
„A příště, až budeš umírat, tak vymysli něco jiného.“ Následně odešel směrem k řídící místnosti. Jen kousek od svého cíle narazil na celou SG-1, jak jde proti němu.
„Jestli jdete za Danielem, tak už je pozdě.“ Oznámil Jack, a přitom šel v klidu dál, ale na skupinku to mělo velký vliv.
Carterové téměř okamžitě zrudly oči a Vala se zmohla jen na jednoduchou otázku, kterou ani nedokončila.
„On je…“ Vala se zasekla a nedokázala pokračovat, ale Jack jí pomohl.
„Mrtvý? Ne, ale zas se ten parchant povznesl.“
„Už zase?….“ začal Mitchell „….jak jen to dělá?“ dokončil a následně začal odcházet.

Korekci u tohoto dílu provedl Dark Angel za což má opět již moje 26 uznání ....vážně děkuji

all:
doufám že se vám díl líbil

Ohraný trik, tak tohle mě vážně dostalo

[Dragon]

jsem rád že se ti to líbilo

a přidávám i PDF ;)

Kód: Vybrat vše

http://ulozto.cz/2815589/sedm-stran-part-26-.pdf


PDF zhotovil jakop za což mu děkuji

Výborně .. ..

tak musím říct že díl to byl parádní...a ten ohraný trik byl taky dobrý...opět výtečně napsaný...už se těším na další díl...

[Dragon]

Samozřejmě jsem rád že se díl líbil i vám

a samozřejmě děkuji za příspěvky (all)

[Patas25]

Jedním slovem PARÁDA. Akorát se mi zdá že jsem tam našel jeden překlep. Viz dole.

Štít replikátorů neměl proti zbraním Noxů žádnou šanci. Noxové, jakožto hrdí spoluvynálezci dronů a vynálezci mnoha jiných zbraní a nejrůznějších technologií, se nebáli použit veškeré prostředky. Jednotlivé bloky replikátorů u sebe nedržely dosti pevně na to, aby mohly odolat tak intenzivní palbě.
Replikátoři se ovšem také snažili a pálili vším, co měli, ale jediné, co měli, byly projektily bloků, které Noxové bez milosti sestřelovali.
Bitva netrvalo dlouho a po jejím konci se lodě Noxů(Nemá tam být Replikátorů?) rozletěly.

[Dragon]

jsem rád že se to líbilo a vítám tvojí aktivitu

Patas25 píše:

(Nemá tam být Replikátorů?)

ne opravdu nemá
Replikátoři byly zničeni a lodě Noxů se rozletěli (změnily směr, rozdělili se, opustily oblast)

[Patas25]

jako tak já sem to pochopil jako že rozletěli na několik částí... kdyžtak tam dopiš například do hyperprostoru at je to všem jasné ale jinak jak sem říkal SUPER!

vsechno sem to precetl za jeden den a je to proste nej uz se nehorazne tesim na dalsi

tak další povedený díl a to s tím opakovaným povznesením bylo fakt povedené

[Dragon]

Vítám dalšího čtenáře
jinak jako vždy jsem rád že se vám povídka líbila a díky za příspěvek

Patas25:
nevím, nevím. možná to upravím až bude další díl (s odstupem kvůli PDF...aby nebyly dvě verze a aby jakop nemusel předělávat ) ale jestli to upravím se ještě rozhodnu ale jinak díky za připomínku

Dragon Mě to neva, u tebe je předělání otázka tak 5 minut. To u StarGate_-_Last_Ancient od Mackenzie je to horší, těch jejich 848 (z toho je 844 stran povídek) se převádí víc jak 10 minut

Jinak díl jako vždy pěkný a to že se Daniel opět pozvnesl jsem opravdu nečekal, čekal bych spíš, že ho necháš umřít .

Pacoz Jen tak pro informaci, četl jsi to přímo z Fóra nebo z PDF???

z fora já pdf neberu ....proc?

a kdy bude další díl?

Pacoz píše:

z fora já pdf neberu ....proc?

Já jen tak, zajímá mě, zda PDF čte i někdo jiný, než jen já