31
kdesi ve vyšší úrovni
V okamžiku kdy se ostatní povznesení sjednotili s Danielem proti Adrii, byly zahnány i poslední pochybnosti a rostoucí napětí.
Zatím co ostatní pomáhali menšími zásahy, jako záchrana klíčových spojenců či hromadné odpouštění a svolávání všech ostatních, mezi kterými byla například Oma Desala, která byla donedávna chycena v nekonečném boji s Anubisem, ale také třeba Chaya Sar, která ochraňovala jednu jedinou planetu v Pegasu a mnoho dalších „vyvrženců“.
Adria se naopak aktivního zasahování vůbec nebála. Díky její pomoci již byla značná část flotily hotová a planety v Mléčné Dráze byly chráněny hned několika satelity.
I přes veškerou svojí moc se Adria obávala toho co může přijít. Moc dobře věděla že jí již nikdo nemůže zastavit, ne jednotlivec, stále tu bylo Společenství stávajících pěti, které se skládalo ze čtyř ras, které proti ní neměly samy o sobě žádnou šanci, ale po jejich spojení by vše mohlo vést k její porážce. Tyto čtyři rasy jí ovšem dělali nejmenší starosti, více se obávala páté rasy, rasy jenž byla u zrodu Vesmíru. Bála se Pánu Velkého Prostoru…Furlingů. Moc dobře věděla že budou klást jen minimální odpor a raději se stáhnou než aby bojovali, ale to pouze a jen v případě že jim nedá důvod na ní zaútočit. Nikdo neznal pravou sílu Furlingské flotily dokonce ani sílu jich samotných a toho se Adria nejvíce obávala.
V galaxii Mléčná Dráha
Na Zemi kvůli mimořádným událostem byl výjimečný sjezd všech delegátů IOA a vůdců jednotlivých států a nejrůznějších specialistů.
V debatě se probírala hlavně bezpečnost planety a budoucí postoj Země jako takové.
Uprostřed debaty o novém obraném systému se uprostřed sálu objevil jasný záblesk. Do místnosti okamžitě vtrhlo mnoho vojáků jednotlivých národností, ale jediné co spatřili byly postavy Asgarda a Noxe.
Vojáci čekali na rozkaz, připraveni bez mrknutí oka zahájit palbu, ale veškeré vlády je okamžitě odvolaly.
„Doufám že nejdeme nevhod,“ Utrousil sarkasticky Nox, na což se Asgard pousmál.
„Jsem Thor“ představil se Asgard
„A já se jmenuji Tutus.“ Dodal Nox
„Jsme tu abychom vás varovali.“ Pokračoval Asgard „Domníváme se že Adria brzy učiní kroky proti společenství a my se domníváme že jako první zaútočí na vás jakožto na nejslabší článek.“
„Počkat chcete snad říci že vás jen brzdíme?“ zeptal se arabský zástupce, na což reagoval Nox.
„Rozhlídni se člověče, nemáte žádnou loď, vaše obrana byla rozdrcena jediným útokem a vaše města drancována, jediné co máte je Antické město ve kterém nemáte zajisté dostatek energie…“ dál ale už Nox nedomluvil.
„Přišli jsme vás varovat a pomoci vám.“ Oznámil Thor, který přerušil Tutuse.
Po krátké chvíli ticha se slova chtěl ujmout opět Tutus, ale někdo ho předběhnul. Celým sálem se ozval krátký smích.
„Mýlíte se, Země je nejlépe chráněnou planetou, jakou jste kdy poznali……..Již bylo objeveno velké a mocné město pradávné Antické říše. Terrus Atlantis je nyní v držení Lidí.“
Všichni okamžitě hledali zdroj onoho tajemného hlasu, ale nikdo nic nenacházel.
„Jen další město na víc!“ prohodil Nox a dál se rozhlížel.
„Město na víc?“ ozval se opět ten hlas, ale již vycházel z úst jaké si postavy, jenž byla celá zahalena a opírala se o hůl. „Thor by mohl zajisté o tom městě vyprávět, již v něm byl.“ Dodala postava.
„Kdo jsi?“ zeptal se Tutus krátce, ale odpověděl mu někdo od koho to nečekal.
„Je to přítel.“
Všichni se okamžitě otočili za zdrojem onoho prohlášení a spatřili generála Landryho.
Postava kývla hlavou na znamení souhlasu a pokračovala.
„Jak jsem již řekl, Země je velmi dobře chráněná, přesto bude brzy napadena, ale ne Adrií, ta nejprve zaútočí na světy kde snáze získá podporu. Útok přijde náhle a z jiné galaxie. …V Pegasu se již rozeběhlo běsnění, je jen otázkou času než Pegesus padne a poté přijde na řadu Mléčná Dráha. Darujte Zemi obraný systém, já daruji lodě.“ oznámil jako by nic neznámý.
V místnosti se rozhostilo hrobové ticho, které porušil až opět onen neznámý.
„Pokud nepomůžete s obranou spojence, tak Společenství nemá smysl, nemá-li smysl společenství, není naděje, není-li naděje, tak není za co bojovat a mé oběti v minulosti a v budoucnosti budou zbytečné, stejně tak i vaše.“
„To jsou slova prvního a posledního…“ začal Thor
„Odkud je máš?“ zeptal se pohotově Tutus.
„Já nemám co více říci, my pomůžeme lidem se stavbou nových lodí, které budou schopny odolat síle, která přijde z Pegasus, na vás je výstavba obraného systému a až bude Země připravená, pomoc dosáhne i na vás. Nyní mě ale omluvte, Mckay se opět hrabe v rozvodné síti velkého města.“ Po těchto slovech se neznámý doslova vypařil.
V místnosti bylo ještě dlouho ticho, které narušil až asgardský transportní paprsek který Tutuse a Thora přemístil, pryč, ale ještě předtím stačili oba kývnout na znamení souhlasu.
Krátce poté co Daniel, jakožto neznámý zmizel z konference, objevil se v prázdné místnosti na Terrus Atlantis, přesněji v hlavní řídící místnosti, kam se lidé zatím nedostali, a započal v ní provádět nejrůznější potřebné úkony.
Mckay se mezitím vracel zpět na Atlantis, kde měl potřebné vybavení na analýzu získaných dat, ale stále byl na Terrusu, když v tom ho jakýsi hlas v jeho hlavě začal přemlouvat aby se otočil a šel směrem k hlavní řídící místnosti. McKay hodnou dobu odolával, ale nakonec podlehl a šel přesně jak mu hlas říkal.
Netrvalo dlouho a došel přímo do řídící místnosti kde se nacházel Daniel.
„Rodny, díky propojení lze toto město řídit i z Atlantis pomocí hesla, ale odtud máš mnohem více možností a nemusíš znát hlavní heslo, tady je srdce tohoto města, jistě zde získáš veškeré informace, které potřebuješ.“ Oznámil Daniel a posléze zmizel.
Rodny se chvíli přemlouval že je to celé jen sen, ale marně. Chvíli si to tam prohlížel a poté zavolal veškeré vědce a techniky.
Netrvalo dlouho a kontrolní místnost byla plná vědců a techniků, kteří se snažili přijít na vše co se dalo, bylo toho hodně podobného jako na Atlantis, ale přesto mnohem složitější a pokrokovější.
Jinde v galaxii se Lucianská Aliance rozhodla stáhnout na pár planet, které byla schopna lépe zabezpečit a na ostatních planetách mít jen malé pobočky, z kterých by se řídil jen obchod, stejně jak tomu bylo za starých časů.
V galaxii Pegasus
Pegasská Aliance již zaregistrovala nového nepřítele a vypozorovala jeho pohyby, okamžitě vyslala veškeré možné lodě na ochranu některých planet. Z počátku bitvy probíhali ve prospěch Aliance, ale Nanoti během pár těchto útoků pozměnili svojí strategii a místo aby posílali lodě po jedné jich vždy k planetám mířil minimálně tucet.
S takovýmito počtem se již Aliance vypořádávala velmi obtížně a ve většině případů byla nucena se stáhnout. Vítězství bylo spíše o náhodě a velkém štěstí.
Průzkumníci Aliance dokonce začali nalézat velké Anitické sklady plné dronů a dalších věcí. Přičemž by obyvatelé jednotlivých planet odpřísáhli že tam ty sklady nikdy předtím nebyly. Ale nikdo z Aliance se na nic neptal, všichni byli rádi za každý dron, jelikož právě lodě bývalých Asuranů byly nejzranitelnější právě drony, které měly na Nanoty překvapivě velký účinek a nalezli taktéž velmi pokročilý štít, jenž dokázal přestát i největší a nejsilnější zbraň Nanotů a to Nanoty samotné.
Lodě Nanotů byly totiž tvořeny jen z Nanotů. A pokavaď to situace umožňovala, tak se jejich loď přiblížila k lodi Aliance a Nanoti jí následně kompletně obklopili a začali svírat tak dlouho dokud lodi nevypadl štít, trup lodě byl již pro Nanoty jen prázdná plechovka, která nekladla proti zmáčknutí žádný odpor.
V galaxii Mléčná Dráha
V SGC seděl generál za svým stolem a doslova hypnotizoval dveře pln očekávání…
Netrvalo dlouho a dveře se otevřely, jako první vkročily do místnosti dva vojáci, následně Ford a poté opět trojice vojáků.
Generál vybídl Forda gestem ruky aby se posadil a poté promluvil.
„Poručíku jistě jste již slyšel že Aliance v Pegasu má údajně nějaké potíže.“ Ford jen přikývnul.
„Prezident a IOA jsou ochotni vám darovat milost v plném rozsahu za vaší pomoc, měl byste naprostou volnost a pohyb bez ostrahy.“
„A co za to?“ zeptal se Ford. „Prošel jsem si peklem, abych se dostal domů, a když tu konečně jsem tak mě zajmete a s mými lidmi…“ dál ale už nedomluvil.
„Poručíku, právě je na veškeré lodě, se kterými jste přiletěl nakládán náklad zbraní a probíhá obohacováni posádky o dobrovolníky z celé planety. Žádáme po vás aby jste se vrátil do Pegasu a pomohl tamějším lidem.“ Oznámil generál a očekával odpověď.
Ford se postavil a podíval se ze shora generálovi do očí.
„Takže mě posíláte zpět? Zpět do toho pekla, které ze mě udělalo to co jsem? Ne pane tam se nevrátím.“ Oznámil Ford a otočil se k odchodu.
„pokud odejdete, tak nabídka padne a vy budete nadosmrti pod dohledem a jednoho dne vám ten enzym dojde…“ začal generál a Ford se zastavil, ale ne kvůli tomu co říkal generál, ale kvůli tomu co se dělo v jeho hlavě.
Fordovi se znenadání začaly objevovat nejrůznější obrazy z dob kdy sloužil v Evropě, z počátku to byly pouhé záblesky, ale postupně záblesky přešly na ucelenější vzpomínky. Vzpomínky na neštěstí, které ho potkalo, na auto jeho snoubenky, jenž náhle explodovalo. Celé se mu to objevilo v hlavně hned několikrát, ale každý záblesk se lišil v mnoha detailech, ale i to po chvíli skončilo a Fordovi se zjevil obraz jeho snoubenky, ale již to nebyla žádná vzpomínka.
„Mrzí mě co se stalo, ale na zemi jsem byla pouze jak vy lidé říkáte na dovolené, bohužel jsem byla odvolána zpět, mezitím jsem ovšem potkala tebe. To co se mezi námi stalo bylo opravdové. A ty si zasloužíš znát pravdu.
Vaše rasa by mojí rasu označila jako Furlingy. A ta nehoda při které jsem měla umřít nebyla nehoda, ale plánovaná akce ostatních aby mě dostali daleko od tebe. Zakázali mi vstup do Mléčné Dráhy, protože jsi tam byl ty. Báli se našeho vztahu, vše se totiž odehrávalo jak mi kdysi předpověděl Furs Termofilus. Pokud se vrátíš do Pegasu, tak se o tebe postarám, budu tam čekat na tebe.“
Ford se otočil na generála a na znamení souhlasu přikývnul a poté odešel, na což se stráže rozešly.
Na Terrusu, mezitím podával McKay hlášení Elizabeth.
„Generátory se zdají byt stejného, nebo podobného typu jako byl ten na Atlantis, jen jsou mnohem větší…“ víc ale nestihl, protože mu do toho skočil Zelenka
„Už vím proč má město tak velkej odběr energie.“ Oznámil Zelenka a pokračoval. „Pod městem je zapnutý štít, tak aby vytlačoval stejné množství, jako když bylo město potopeno, pravděpodobně jen díky tomu nenastaly žádné záplavové vlny ani pokles hladiny…“
„To ale nevysvětluje tak velkou spotřebu…“ reagoval McKay
„Je to velké město.“ Oznámila Elizabeth, která se vmísila mezi dvojici vědců
„Ne Rodey má pravdu, je tu ještě něco jiného.“ Oznámil Zelenka a následně je odvedl k jedné obrazovce.
„Podle těchto údajů se to spustilo jen krátce poté co jsi nás zavolal.“ Oznámil Zelenka a přepnul obrazovku, na které se zobrazilo celé město i se štítem pod vodou, ale to na co se všichni dívali byla slabá přerušovaná čára okolo města.
„Co to je?“ zeptala se, se značným zájmem Elizabeth, na což McKay začal zjišťovat veškeré údaje, ale Zelenka, který si to vše již našel byl rychlejší.
„Je to štít, tedy ne štít tak jak ho známe, ale myslím si že je to něco jako Merlinova zbraň, jen s krátkým dosahem a s menší účinností.“
„Podle těchto údajů ale neběží na plno.“ Oznámil McKay a dál se snažil zjistit více informací.
„Ano toho jsem si vědom, ale…“ začal Zelenka, ale již nedomluvil. Obrazovka se totiž opět změnila a dvojice vědců spolu s Elizabeth se na ní udiveně zakoukala.
„To jsi byl ty?“ zeptal se Zelenka na což McKay odpověděl.
„Myslím že ano.“
„Kam zmizela…“ načala Elizabeth, ale Zelenka jí předběhl.
„Doufám že je to jen simulace.“
„Proč?“ zeptala se pohotově Elizabeth.
„Ano je to simulace.“ Odpověděl Rodney Zelenkovi a poté se otočil na Elizabeth. „Podle těchto údajů je pole při plném výkonu schopné dosáhnout vzdálenosti pětiset tisíc mil od hranic hlavních štítů což by vzhledem k přítomnosti povznesených, kteří na nás jistě dohlíží nebylo nejlepší.“ Elizabeth se již chtěla zeptat na následky, ale Zelenka, který začal doplňovat McKaye jí odpověděl na její nevyslovenou otázku.
„Povzneseným to sice neublíží, ale ruší to jejich schopnosti, vlastně nás nemůžou nikterak ovlivnit, ani ohrozit a to i když se nachází mimo pole.“
„Takže pokavaď se Adria rozhodne nás napadnout tak do tohoto města nemůže zasahovat svojí mocí?“ zeptala se pro jistotu Elizabeth. Na její otázku jí bylo odpovězeno kývnutím obou vědců.
„Jakou má kapacitu tohle město?“ Zeptala se Elizabeth, která již začala uvažovat o využití města.
„Sice nevíme jaký podíl mají ubikace, ale vzhledem k tomu že to mělo být hlavní město Antické říše, a k rozloze, která je přibližně stejně velká jako má Francie, nebo Španělsko, tak může předpokládat že by neměl být problém aby celá planeta evakuovala do toho to města.“ Oznámil McKay.
„No ale nezapomeňme že město je vlastně velká vesmírná loď, a že značnou část města zabírají nejrůznější generátory a jiné prostory…“ Oponoval Zelenka
„Pravda, ale můj výpočet vychází z předpokladu že hustota zalidnění se vejde někam k dvaceti tisícům na kilometr čtvereční…“ reagoval McKay „…a za předpokladu že má město nějakých pět set tisíc kilometrů čtverečních rozlohu, tak si myslím že můj odhad je více než skromný.“
Elizabeth spolu se Zelenkou se již chystali reagovat, ale celým městem se ozval podivný zvuk, přičemž se značné množství obrazovek v místnosti začalo rychle měnit.
„Rodny.“ Zeptala se opatrně Elizabeth. McKay se letmo rozhlédl a spatřil jednoho vojáka, jak se opírá o jednu z konzol a přitom neopatrně mačká jakési tlačítko. Už chtěl nadávat, ale zarazil ho jeden z vědců, kteří se mu ozval ve vysílačce.
„Doktore, tohle by jste měli vidět.“ oznámil hlas, zatímco voják pomalu začal odcházet.
McKay se rozhodl nejprve odstraňovat možné následky, nežli příčiny a spolu se Zelenkou a Elizabeth svižnější chůzí dorazili na místo kam je volal onen vědec. Byl to jeden z balkónů.
Na balkónu se jim naskytl pohled na značnou část města, ale jedna věc si získala jejich pozornost okamžitě…část platformy na které bylo město postavené se dala do pohybu. Původně vyčuhovala z města, ale nyní se přibližovala ke zbytku města.
„Tohle ještě bude zajímavé.“ Prohodil Zelenka.
Mezitím se trojice lodí Aurora otočila zády k planetě a skočila do HP směrem do Pegasu, zatím co se Ford ve vrtulníku přepravoval na Atlantis, odkud měl být vyslán spolu s některými zásobami.
Pokaždé kdykoliv zavřel oči, tak spatřil obličej své snoubenky, přičemž se mu v hlavě rozezněl její hlas, kterým mu oznamovala že vše bude dobré…
V galaxii Pegasus
Zuřivost Nanotů neznala mezí. Skákali od planety k planetě, přičemž likvidovali vše živé. Z již ovládnutých planet navíc během času začaly vzlétávat další lodě, čímž se vše jen urychlovalo.
Aliance se všemožně snažila zabránit tomuto šíření a důsledkem toho svojí flotilu neopatrně členila na malé skupinky lodí, které neměly takřka žádnou šanci.
Obyvatelé se již vraceli ke starým modlitbám, ve kterých prosili své předky o pomoc a spásu. Antikové se jim snažili všemožně pomoci, všemožnými dary jako byly drony či jiné zbraně a věci, ale proti Nanotům se již báli zasáhnout přímo. Nikdo totiž nevěděl jak by mohla jednat Adria, které se všichni, nikoho nevyjímaje, obávali.
V galaxii Mléčná Dráha
Ford již stál na Atlantis před Hvězdnou bránou, která se právě vytáčela, přičemž byl oblečen veš svém obleku, který mu již nejednou zachránil život.
Po aktivaci brány se Ford ohlédl na balkón, kde stála Elizabeth a celé to sledovala, poté se ohlédl na upravenou sondu, která byla plně naložena.
„Za budoucnost.“ Prohodil Ford směrem k Elizabeth a následně si vzal nemalou dávku séra ze svého inhalátoru.
Ještě několik okamžiků sledoval přítomné osazenstvo na Atlantis, poté si nasadil přilbu a vkročil do hvězdné brány. Sonda ho okamžitě následovala.
Elizabeth se již otáčela ke své kanceláři, ale dvojice vědců McKay, Zelenka jí dohnala.
„Elizabeth!“ zařval McKay „…přišel jsem na to.“ Dodal ještě po chvíli, poté co dorazil blíže.
„Cože?!“ Zeptal se pohotově Zelenka
„on na to přišel…“ oznámil již krátce McKay, jako by to vůbec nestálo za řeč.
Elizabeth byla z obou vědců čím dál tím více zmatená, ale dříve než stačila nějak reagovat, tak Zelenka pokračoval.“
„Našli jsme jakousi historii tohoto města…“
„Tedy spíše jen jakýsi výcuc, ale hlavní je…“ Pokračoval McKay, který Zelenkovi Skočil do řeči. „…že jsme zjistili že toto město bylo původně Navrženo ze strachu z Ori, kvůli nějakým planetám se jménem…“ tentokrát McKayovi skočil do řeči Zelenka.
„Hlavní je Atlantis, byla navržena jako doplněk města Terrus Atlantis, které ovšem bylo dostavěno až dlouho po Atlantis…“ Zelenka byl opět přerušen McKayem
„Jde o to že toto to město je postaveno na nějaké geniální platformě, která umožňuje přemisťování budov a tím měnění tvaru. Antikové totiž počítali dopředu s tím že nemusí najít dostatečné vhodné prostředí pro přistání a taky s pohybem zemských mas.“ Dokončil McKay, ale po pár okamžicích ticha, během, kterého se Elizabeth nestačila ani pořádně nadechnout Zelenka pokračoval.
„Nejzajímavější je že celou dobu jsme znali jeho přesnou polohu. Již O’Neill, když měl v mozku nahranou Antickou databázi zjistil přesné údaje o Terrus Atlantis, ale později si asi spočítal že není možnost jak se k němu dostat a tak zavedl SG-1 k základně v Antarktidě.“ Ukončil definitivně Zelenka.
V bývalých docích po pozemských lodí se začala opět spouštět výstavba dalších lodí…zbrusu nových lodí, jaké se již dlouho na Zemi nestavěly…
Daniel, jakožto neznámý přítel předložil Zemi kompletní plány Antických lehkých křižníků, které byly v dobách Antiků známy svými malými náklady na výstavbu.
Tento typ Antických lehkých křižníků byl dokonce ještě menší něž Prométheus, ale o mnoho smrtelnější.
Ostatní spojenci začali s výstavbou dvou obřích prstenců okolo planety. Prstence se navzájem protínaly a celý jejich povrch byl pokryt palebnými stanovišti nejrůznějších zbraní. Prstence navíc měly být podpořeny značným množstvím obraných satelitů vybavených senzory, energickým paprskem na velké cíle a dvěma stanovišti malých rychlopalných zbraní na cíle menší.
V galaxii Pegasus
Ford vyšel z hvězdné brány na planetě ze které v minulosti udělal hlavní planetu Aliance. Tenkrát planeta přímo srčela životem, ale v současnosti se Fordovi zdálo že se planeta rozpadá před očima.
Aiden neváhal a okamžitě si to namířil přímo k místu kde co pamatuje vždy zasedala rada Aliance.
V okamžiku kdy došel k posledním dveřím, které vedly přímo do místnosti rady, chvíli poslouchal. Jediné co slyšel bylo jak jedni obviňovali druhé. Fordovi se z jejich hádek začínalo dělat špatně a proto vtrhnul přímo do místnosti.
Jeho nástup na scénu byl impozantní.
Velké dvoukřídlé dveře, které sahaly až ke stropu místnosti se pod silou, jakou do nich Ford kopnul doslova rozletěly a narazily do zdi, čímž si upoutaly naprostou pozornost.
Poté co vstoupil do místnosti si sundal svojí helmu.
„Jsem zpět.“ Oznámil suše Ford a přešel přímo doprostřed sálu, zatímco všichni přítomní na něm mohli jen oči nechat.
Ford si všechny chvíli prohlížel s úmyslem k nim promluvit, ale po chvíli jejich směrem mávnul ledabyle rukou a dodal: „Politika je všude stejná.“ Následně odešel.
Všichni přítomní si vyměnili beze slov pohledy, ale jen několik jich Forda následovalo, přímo doprostřed jakéhosi náměstí odkud již Ford nejednou vedl své proslovy.
„Lidé Pegasu!!“ zařval Ford, ale k jeho úžasu vykouklo z oken přilehlých domů jen pár obličejů, ale i přesto pokračoval.
„V minulosti jste za mě bojovali! A nyní jsem tu abych splatil svůj dluh vůči vám. Tentokrát Vás neopustím a povedu vás k vítězství, nebo zemřu.“ Když Ford domluvil, tak si spočítal své posluchače. Jejich počet byl sice mizivý, ale Ford dobře věděl že je jen otázka času než se zpráva o jeho návratu rozšíří.
Po několika okamžicích se Ford vydal do svého bývalého domku…
22.12.2009 12:50:07
jsem rád že se to líbilo i tobě 
nevím kolik toho bylo již uveřejněno, ale
takže je to ve spoileru)
az skoda ze to skonci. mal by si 
viac castejsie a rychlejsie aby si uspokojil moje chute 
Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
