SG: Naděje umírá poslední

Nemám slov. Poslední část příběhu mě úplně dostala. I když bohužel povídka končí tak smutně, je krásná. Umí opravdu vzít za srdce.Chudinka Haliyah, neměla v životě moc štěstí... navíc Rodney, který se konečně tak trochu otrkal a pak se stane tohle..vůbec bych se nedivila,kdyby se uzavřel úplně Nedivím se, že nemáš sílu to kontrolovat, navíc jsem žádné chyby nenašla..možná taky proto,že jsem to tak zažraně četla
Doufám, že si to Anthos pak pořádně vypil.. i když byl už šílený a možná mu to ani nedošlo..

Ježkovyzraky, fuj, tohle od tebe vůbec nebylo hezké. Už takhle mě pálí oči od neustálého zírání do monitoru a teď tu ještě ke všemu pofňukávám. Už podle tvého úvodu jsem čekala ošklivý konec a bylo mi jasné, že to asi schytá Hal nebo Rodney. Ale zvládla jsi mě napínat až do samého konce. Taky bez mučení přiznávám, že se zejména teď se ti povedl John. Je takový správně minimalistický a zároveň působivý. A Elizabeth na konci se taky povedla (ach jo, mně bude děsně chybět).

Teď ta ošklivější část - překlepy

Cítil, že čaj byl ještě teplý - já bych tam dala přítomný čas (cítil, že čaj je ještě teplý, podobnou věc máš myslím i někde v minulé kapitole). Ptala jsem se na to kamarádky bohemistky a potvrdila mi to. Akorát tedy ani jedna nevíme, proč vlastně

Potom, spolu s Teylou a dvěma mariňáky, pokračovali do domu.
John přikývl, a v tu chvíli téměř zapomněl
- v obou větách to samé - myslím, že přebývají čárky (tedy doufám, já si jimi nikdy nejsem jistá).

Už trochu mizející otok na oku a čerstvá rána na čele dokreslovali - dokreslovaly

Jakoby se mu mysl zastavila
jakoby jenom spala
- jako by (když tam jde dát jako bych, píše se to zvlášť).

John jí zastavil. Tohle bylo něco, co musel Rodney udělat. Jeho mysl to musela přijmout. Sledoval Rodneyho, jak teď pro změnu téměř posvátně, hladil čelo dívky a chytil jí za ruce. Nepřítomně se na ní díval a začal se přihlouple usmívat - obě jí i ní jsou špatně

Ten se na něj jenom umíval - usmíval, nebo teda umýval, ale to se mi moc nezdá

Nikd jsem tam nikdy nebyl - chybí písmenko a přebývá slovo.

Jedna všeobecná poznámka:
"Tedy Zain může.“ Vysvětloval Teryn - většinou se tyhle uvozovací věty píšou s malým písmenem a dělá se před nimi čárka: "Tedy Zain může," vysvětloval Teryn.
Máš to tam docela často.

To jsou všechny velké věci, které jsem potkala. Jinak, já bych to neříkala, kdyby se mi ta povídka obsahově tak nelíbila, ale až budeš dělat konečnou opravenou verzi, dej si pozor na opakování slov.
Tak doufám, že jsem tě moc nenaštvala, ale věř mi, že na svoje vlastní povídky jsem většinou daleko hnusnější, tak se na mě prosím moc nezlob.
A samozřejmě gratuluji k dokončení povídky!

povieka krásna, vydarila sa ti, ten koniec je tak sladkobolný zachránili Rodneyho, no Hal nie, zvrhli Anthosa, ten sa zbláznil. Chudáčik Hal, dúfala som, že zažije niečo krajšie, zaslúžila by si to Aj ked popravde si neviem predstavit, že by prišla na Atlantis a zostala s Rodnym, rovnako že by zostala a Rodney by ju opustil. Asi to bol najlepší koniec aký mohol byt. Každopádne postavy sa ti vydarili, ako živé, len natiahnut ruku a dotknúť sa ich.

p.s. som rada, že som so Zainom mala pravdu (ide lne o ego a pýchu, že som to uhádla dopredu )

Tvoje psaní na mě působí inspirativně. Prostě chce se mi taky psát! Myslím, že je to nějaký druh virové nákazy nebo, jak to nazvat?
Rozpačitý Rodney s urnou v ruce mě dojal. Končila jsem čtení s knedlíkem v krku! Obdivuji Josiku, že stihne kontrolovat pravopis, já se propadnu do emocí a vidím jen příběh, ale zase vždy je co zlepšovat . No myslím, že ti asi nastane absťák - být tak dlouho v úzkém kontaktu s Rodneym? Asi to budeš muset řešit neprodleně další tvorbou!

[Klenotka]

Josika: Jo, těch chyb bude v poslední kapitole hodně, i ten zmatek v těch časech, protože jak říkám, fakt jsem neměla už sílu to číst a večer jsem tam ještě pár věcí opravila. Třeba to tebou zmiňované "umíval" jsem opravila ještě včera večer. Já to ve wordu pak celé smažu a zkopíruju odtud, kde to bude bez chyb.
A těmi čárkami a úvozovacími větami. S tím máš sice pravdu, ale já to měnit nebudu. Jednak jsem se na to ptala bývalého profesora a říkal, že to tak být může a jednak i když to tak napíšu, tak mi to word opraví jako chybu. Takže to v zápalu psaní pak už opravdu přepisovat nebudu
U čárek ve větách si jistá jsem, s tím jsem nikdy problém nemívala.
Ale jak říkám, jsem angličtinářka, ne češtinářka a ze střední školy jsem už hezky dlouho

Leja: Chvíli jsem si říkala "sakra, ona mi přišla na pointu, co budu dělat?" Ale pak mi došlo, že i tak to skončí dost blbě, tak proč to řešit?

No teda, Klenotko, tohle byla nejlepší část Tvojí povídky. Vynikající. Rodney u mě hned stoupl někam výš (nad Johnovy kotníky:-) )... Opravdu skvěle napsané. I když mi povídka přišla místy trochu zdlouhavá (možná kvůli těm pauzám:-) ), tohle bylo super. A ten konec jsem nečekala. Že zemře ta dívka. To, že poradce Anthose je velitel odboje, to mě napadlo hned, ale tragický konec ne:-). Moc pěkné. Mám ráda tragické konce.

Jinak ty chyby:

A tak už jim zbýval jenom jeden pokoj v téhle chodbě a jejich napětí, s ubývajícím počtem místností, rostlo. - stejný případ s čárkami, jako u té věty s Teylou, Klenotka má pravdu, ty čárky tam být mohou i nemusí, podle toho jak se to vezme:-)

„Doktore McKayi…“ Zašeptal po chvíli, když se trochu vzpamatoval. - čárka + malé z.
„Není…mrtvá. Jen ji musím…rozdýchat.“ Lapal Rodney po dechu. - totéž a je to tam ještě někde.... Pokud bys tam chtěla dát velké písmeno, pak by ta věta musla mít jiný slovosled... Rodney lapal po dechu...
Jo tady „Slíbil jsem, že jí ukážu hvězdy.“ Dodal šeptem

Bez ohledu na to, jaký Anthos je, jeho lidi jsou mu více méně loajální a poslouchají rozkazy. - mám pocit, že je být loajální k někomu a ne někomu, ale to je fakt prkotina:-).

Za tu kontrolu se omlouvám, ale já jsem na to prostě úchylná, sama taky dělám chyby a vím, že čím víc to po sobě člověk čte, tím míň chyb vidí. Pro mě ale prostě chyby v povídce snižují její kvalitu, i když je třeba jinak skvělá. Myslím, že to k tomu patří, v knížkách taky chyby nejsou (většinou:-). Ale ty to máš, Klenotko, téměř bez chyb, to se čte dobře:-)... Řekla bych, že to bude věkem, no i když nevím, kolik má kdo roků:-), hlavně z těch nových, ale mám pocit, že těm mladším je to celkem jedno:-).

Jo a souhlasím s Mrs. Sheppard,je to fakt inspirativní, taky bych už měla zase něco sepsat...

Jeto bezvadný příběh a velice hesky ukončený ale takový konec sem nečekal.

Páni, vážně nemám slov, bylo to naprosto super...všechno bylo jako skutečné, přímo jsem to viděla před očima. Musela jsem zadržovat slzy a přiznávám se, že mě jen tak nějaká povídka nedostane . Škoda, že skončila ...

Tak a už je koniec. Bola to skvelá poviedka Pri tej poslednej časti by ste sa mi krvi nedorezali, tak zažrato som čítala. Chúďa Hal myslela som si, že to bude mať happy end, niečo ako Hal nemohla s Rodneyim zostať na Atlantise a tak ju vzal na Zem, kde žila u Jeannie. No, ale ty si autorka a tak, či onak bolo to pekné čítanie. Najmä v tej poslednej časti si pekne popísala jednotlivé postavy. Ak smiem dám ti známku: 1*.

Slibuji přísahám, že už nikdy nebudu vrtat do čárek
Ale když o tom tak přemýšlím, tak jsem asi vážně divná. Nějak se mi zamlouvá Anthos. Respektive, v tomhle díle jsem ho vážně začala chápat.

čím víc to po sobě člověk čte, tím míň chyb vidí

Já si tuhle při páté korektuře našla eksistenci. Myslela jsem, že se půjdu utopit.

Josiko věř mi , že jsou i horší věci než eksistence!

je to fakt super povídka , jen škoda že nebude ve filmu jo a už se těšim na pokračování

Konec byl takovej smutnej,ale nedivím se že Rodney chtěl Anthose zabít, protože si to zasloužil