Galaxy At War [Aktuálně 10.Díl, Skončeno]

[Dragon]

myslím že se ti to opravdu plete s jinou povídkou
to co jsi tu napsal mi sedí na svatou výpravu (snad jsem to nezvoral i já )

jj je to ze svaté výpravy.....dříve jsem tak nějak přecházel takový drobný nedostatky s tím že si autor může de fakto upravit sílu lodě štítů a zbraní...prakticky všeho co si jen pomyslí...ale destiny??...to už je trochu moc i na mě.. ale nechci tím říct abys nepokračoval...rozhodně piš dál..

Možno to nieje Tá Destiny.

mno já myslím že to asi bude ta destiny...ale uvidíme no.. co nám k tomu řekne sám autor

ups .. no znáte to .. moc povídek O:-)

Sázka, že to původně měla být opravdu Destiny, jakože Destiny?

Vašek, co vím, teď má docela omezenej přístup na internet, protože se jaksi stěhují, takže další díl je asi v nedohlednu a tak trochu mi přijde, že se snaží ze sebe pod tlakem něco vymačkat - asi neúspěšně, jak tady čtu ty komenty .

Pravda, moc se omlouvám poslední dobou to pletu, dobře, skusim s tim něco udělat takže držte mi palce.

Oki. A hlavne žiadne násilné pokračovanie. Pekne krásne si urob osnovu deja a pokračuj vo vydávaní.
Ak to nebude každý týždeň, tak nevadí. Čo by ma mrzelo je to, ak ostane poviedka nedokončená.

Dnes se do toho pustím, držte palce.

Galaxy at war (část sedmá)

Oběžná dráha Dakary
Důstojník na Bleckbertu, který obsluhoval senzory známek života, si zatím s klidem kontroloval svoje data, když v tom k němu přišel kapitán:
„Tak seržante, co nás čeká na Dakaře?“
„Pane, zachycuji 2569 známek života, ale zdá se, že nemají na planetě žádná letadla!“
Vojáci v hangárech se naloďovali na výsadková plavidla V-XP34. Představte si je jako vznášedla akorát s vesmírnými motory a střechou, dole měly umístěný těžký granátomet 70mm, a měly černý nátěr.
Do hangáru vstoupil mladík, kterému mohlo být tak 22 let nanejvýš, představil se jako kapitán.
„Vojáci, jmenuji se kapitán Jackie a budu vám velet při pozemní operaci.“
Všichni se na něj podívali a někteří z nich tiše poznamenali něco jako ‚mladej cucák‘.
Určitě je zaslechl, protože se ihned ozval:
„Určitě si teď říkáte, že jsem velice mladý, ale nebojte se, měl jsem ten nejlepší výcvik a studoval jsem nejlepší vysokou školu!“
Nařídil rozchod a odebral se do šatny pro svou výzbroj.
Několik vojáků se sešlo do kruhu a debatovali.
„Pánové říkám vám, jsme v průseru, tenhle cucák nám má velet? Tak to dlouho nepřežijeme, ale ať nás nikdo neslyší!“
Najednou se rozezněl poplach značící, že se budou otevírat vrata, všichni se okamžitě přesunuli do svých lodí.
Vrata se otevřela a lodě začaly vylétávat, první salva činicí pět v-xp34 se vydala k planetě, neočekávaly žádnou palbu v atmosféře a tak letěly bez doprovodu, další salva měla vyletět deset minut po první.
Na orbitě se lodě zatím shromažďovaly do palebné pozice, aby mohly podpořit pěchotu.
Konečně dorazila první skupina, lodě přistály kousek od hlavního centra nepřátelského města, kde byla ukryta replika zbraně proti replikátorům.
Okamžitě opustili stroje a rozmístili se kolem, jako to dělali za války ve Vietnamu, výsadky se mezitím odebraly zpět na orbitu pro další zásoby.
Kapitán se ozval:
„Všichni muži přítomni? Dobrá, volám velení, Bleckbert1, tady výsadek, jsme na pozicích a jdeme směrem k městu, výsadek, konec!“
Všichni se skrčili a pomalu se blížili vpřed.
Když v tom se ozval známý zvuk, který ohlašoval výstřel z obří tyčové zbraně, a byla to pravda, kousek od města bylo stanoviště děl.
Všichni okamžitě zalehli a spustili palbu na nepřítele.
„Velení, tady výsadek, jsme pod palbou, okamžitě požadujeme podporu, nepřítel 50+ a dva kanony, souřadnice S-43, B-65, palte dle libosti, konec!“
Nepřítel stačil akorát zaměřit kanon na blížící se střely, když jeho tělem prošlo asi 50 nábojů za sekundu, stanoviště bylo zničené.
Vojáci se hrnuli vpřed, když ale procházeli kolem zničeného stanoviště, udělalo se většině špatně.
Dorazila druhá vlna a přistála kousek od města, opět se všichni vyhrnuli ven a spojili se s týmem jedna, třetí vlna, která vyletěla hned po druhé, přistála na druhé straně od města, a čtvrtá s pátou ho obklíčily ze stran.
V tom se ale aktivovala brána a z ní vyletěly, Gate Gildery.
Okamžitě se zformovaly a zamířily k výsadku jedna.
„Kapitáne blíži se stíhače jaké jsou vaše rozkazy?“
Ale ten jen zmateně pobíhal kolem a nevěděl, co má dělat, když v tom ho zasáhl výstřel z děla.
Najednou přiběhl seržant a podíval se kolem:
„Kapitáne? Sakra, přebírám velení útoku, okamžitě zahajte palbu z raketových zbraní na letouny, pěchota vpřed a kryjte se!“
„Bleckbert, žádáme podporu stíhačů“
Během pěti minut se ve vzduchu objevily F-304 a začaly s útokem.
Když bylo po leteckém útoku, všichni konečně pečlivě obklíčili město a připravovaly se na závěrečný útok.
Ovšem nikdo si jaksi nevšiml, že při aktivaci brány zmizela většina většina vojáků a zůstalo jich pouze několik.
Všichni vtrhli do města za letecké a dělostřelecké podpory zlikvidovali poslední odpor, když v tom skrz bránu vyletěl veliký předmět, všichni ho okamžitě poznali, nakadahový generátor, který byl načasován na 10 sekund.
Teď už nebylo moc času zmizet…

Za korekci a převod do PDF děkuji Danu Duškovi (D.Dušek).

Povídky naleznete v mé veřejné složce:

Kód: Vybrat vše

http://ulozto.cz/m/m4tt/GAW/

Dobrej díl (klasicky).

Pár výtek....

*Jestli to takhle dělali ve válce ve Vietnamu, touhle dobou to jsou bezzubí stařící.
*Kapitán zmateně pobíhal kolem... ano, byli zformováni a on si jen tak pobíhá kolem. Nehledě na to, že je to kapitán .
*Vojáci nemohli z města zmizet při aktivaci, protože hvězdná brána je na tenhle druh hmoty jen jednosměrná. Skrz zvenčí otevřenou bránu by asi nikam neutekli .

Ale jo, pokračuj, začíná mě to čím dál tím více "bavit" .

jak už zmínil tvůj korektor...sem tam pár detailů ale pokračuj...

D.Dušek : Mám k přím k tvé osobě jednu velkou výtku. Já když dělám korekce, tak takové věci jako si ty zmínil po vydání dílu já řeším s autorem už během korekce, protože když na to upozorníš až po vydání a dokončení korekce, tak to je korekce na jednu věc

tady musím souhlasit... stejně to dělá i Jakop když mi koreturuje díly... napíše připomínku..pokecáme o tom..

Díky, dneska bude další díl.

jako to dělali za války ve Vietnamu

-"Jako se to dělalo (dělávalo) ve Vietnamu" - a hotovo. Podľa bojov a stratégie kedysi vo Vietname.

Ale ten jen zmateně pobíhal kolem a nevěděl

- "zmateně těkal očima kolem sebe" - by mohlo byť reálnejšie. Proste "šoknutý" veliteľ.
No a pokračuj ďalej.

jako to dělali za války ve Vietnamu

Jako že vystoupily z vrtulníku a rozmístili se kolem
Ok, další díl hotov jen čekám zase na tu korekci

Jakop: Samozřejmě, kdybych byl s Vaškem v realtimeovém kontaktu, tak bych to nějak zařídit mohl a také bych to tak udělal - ale když není věčně ani na tom blbém IM ICQ a já jsem pověřen jeho povídku zveřejnit, tak to těžko udělám .

Galaxy At War (část osmá)

„Proboha, všem lodím na orbitě, okamžitě požadujeme přenos.“

O několik minut dříve…
Na orbitě čekaly dva zamaskované Hataky, ty měly úkol přepravit jednotky z Dakary domů.
Zatímco se vojáci zabývali s letouny, Hataky pomocí ukořistěného zařízení pro přenos transportovaly vojáky po stovkách na lodě.
Nakonec jich na planetě zůstalo jenom pár.
Vojáci vtrhnuli do města a mysleli si, že nepřítel se vrátil skrz bránu, ale to není možné, protože hmota může proudit jenom jedním směrem.

Zpět na planetě.
„Tak rychle, ten přenos, nebo je po nás…“
Nádherná bílá záře a všichni byli z planety pryč a zpět na svých lodích.
Najednou se všechno začalo chvět a všichni pohleděli na planetu.
Obrovská modrá tlaková vlna se šířila po znatelné části planety, výbuch zasáhl i bránu a ta způsobila reakci.
Seržant velící útoku se přepravil na můstek a podával hlášení.
Muži mezitím odpočívali a debatovali, jaké měly štěstí.
Konečně bylo hlášení pro SGC kompletní a lodím nezbylo nic jiného, než skočit do HP, ale najednou na můstek vtrhl vědec, který to zastavil.
„Hlavně nepanikařte, doktore, co se děje?“
Ten se konečně vydýchal a spustil.
„Muži na planetě nemohli uniknout hvězdnou bránou, všechno to vychází ze zákonů, ale to znamená, že musejí mít transportní zařízení, a tím pádem loď na orbitě!“
Kapitán se nadechl a otočil se na senzorového důstojníka:
„Převeďte všechnu energii do senzorů a proveďte sken oblasti!“
Trvalo to pár minut, ale bylo to, na orbitě byly zachyceny dva Hataky.
„Nenápadně je zaměřte ve volném vesmíru a spusťte palbu z beamů.“

Na palubě jednoho z hataků
„Můj pane, pozemšťané nabíjejí zbraně, zaměřili nás, co teď?“
Jenom to dořekl a lodí otřásl zásah
„Myslím, že se toho dělat moc nedá proto –“
Nedořekl to a lodí projel další zásah a ten jí rozpůlil.
Na druhém Hataku to sledovali, chtěli nařídit skok do HP, ale už by to stejně nestihli.
„Myslím, že je na čase skočit do – sakra, to už je jedno“
Druhou lodí projely zásahy a byla rozčtvrcená.

Pozemská flotila byla po návratu na Zem označena jako hrdinskou a všichni za to byli pochváleni.

Luciánská aliance utrpěla velikou ztrátu, Dakara byla jejich loděnicí, nyní neměli dostatek sil pro odražení Země a Wraithů, kteří na ně utočili po celé galaxii.
O jejich osudu se mělo rozhodnout v bitvě na zemi…

Za korekci a převod do PDF děkuji Danu Duškovi (D.Dušek).

Povídky naleznete v mé veřejné složce:

Kód: Vybrat vše

http://ulozto.cz/m/m4tt/GAW/

Dobrej díl.

...Václava jsem stále nepotkal . Váhám, ještě, že v povídce přepíšu jednu část, aby tolik nebila do očí. Počkám, jestli si toho někdo všimne, pokud ne, nechám to tam .

//Ale né, nakonec jsem to upravil hned
//// I když... jak tak na to koukám, možná je tam ještě jedna...

Síce veľmi krátke, ale dá sa to.

až na to a sakra - to už je stejně jedno docela dobrý.. trochu neomalený.. ale hoď sem pak další díl

D.Dušek¨Já tě plácnu, neustále tě vidím na Facebooku ale ty nenapíšeš.
Pro all : další díl možná dneska, až přejde kocovina

pokud tvá kolonka věk je pravdivá, tak ty máš pít jedině kolu ne?

Hele Dave moc nedělej ze sebe svatouška, určitě jsi v jeho věku taky a pak načež následovalo . (sakra s těma smajlama se dá napasat skoro celá věta )