Stargate Vendetta III Epilog.

Patas25:

Toto je spoiler!!!:

Pokud narážíš na to, co si mi řekl, tak máš pravda Kasparova tě zabije, hned jak se dostane ze šoku. Připrav se na krvavavou a pomalou smrt. Koukni, co udělala u sebe St0rmovi či mu ještě udělá, jak mi naznačila.

[Patas25]

Toto je spoiler!!!:

Tak ta už mě ukecala a ví to hlavní. Ovšem je možné, že se u ní objevím na špalku taky já, když nějaké scénky půjdou jistým směrem do extrému. Ale to je taky píseň budocnosti..

Rači ani nechci vědět co jste té chudince udělaly.
Jinak těším se na pokračování ale toto jsi neměl psát rovnou k tomu měl být přihození další díl to by bylo pěkné překvapení.

[kasparova655365]

deadale, to vážně nechtěj vědět, co mi tam udělal (nebo-li udělá)... Ho za to pověsím na špagát

Néé nikam ho nevěš je to moc dobrej autor a pokud se nepletu řikal že chce eště jednu povídku dodělat to ti zakazuju.

deadalos:

Toto je spoiler!!!:

Neboj, když se kasparova655365 naštve, tak se mstí tak, že podle dotyčného udělá postavu a na té se pak vyřádí. (Zeptej se Str0ma)

JJ vim Ships čtu

Toto je spoiler!!!:

Ale vendetta je lepší ale pššt

[kasparova655365]

deadale, jak se ve skutečnosti jmenuješ??

[Patas25]

daedale: Tak to díky. Ale já osobně Vendettu považuji za kupku hnoje. Ale je fakt, že člověk se na něčem vyvíjet a učit musel.

Ale tím, čím bych kasparovu byl schopný tak nasrat. To stejnak přijde nejdříve v druhé sérii, mého nového díla, tak je to hold ještě daleko.

Jinak, díl krapet kratší, než jste byli zvyklí, další už jsou minimálně ty 4 stránky dlouhé. V druhé povídce mám napsané cca 11 dílů a každý přesně na osm stran, tak si počtete více. Jinak každopádně, přeji příjemné čtení

Díl 3x19- Právo na život – část první

Sanctuary, současnost

Carina stála v potemnělé místnosti a právě si utírala své ruce do bílé osušky. Bílá hedvábná vlákna pohltila veškerou krev, kterou měla na rukách. Poté, co si ruce pečlivě a klidně očistila, přešla do pozorovací místnosti, kde použila lodní interkom a nechala se spojit s můstkem.

„Předpokládám, že jste nějak pokročila,“ řekl plukovník Pospíšil, který si u hlavy držel sluchátko, aby tak rozhovor byl trochu soukromý.
„Ano. Mám souřadnice tří planet, na kterých jsou obyvatelé Země. Celkově jich je ještě víc, ale zajatec zná pouze tyto tři.“
„A co nějaké informace o tom viru?“
„Čas se nám krátí. V podstatě potvrdil teorii mé matky. Ovšem řekl mi něco dobrovolně. Něco, co sám bral jako výhružku. Podle něj nemáme šanci. Nové posily se blíží a informace pro naši záchranu najdeme pouze v centru Aschenské říše.“

U.S.S. Loki, současnost

Syn generála O´Neilla právě procházel chodbou a zastavil se u dveří uprostřed chodby. Dvakrát klepl a vešel dovnitř. V nitru této malé kajuty se již nacházel Pavel Zelenka a Petr Sheppard, kteří již na něj čekali.

„Tak jak jste pokročili?“
„Zachytil jsem hovor pro tvého otce. Od jedné z důstojnic na Sanctuary,“ řekl Pavel který seděl před monitory.
„Něco co by stálo za řeč?
„Mají zajatce. Od něj zjistili lokace planet s pozemšťany a taky, že vzorec na onu nemoc je v centrálním počítači na jejich planetě.“
„Jaký mají plán?“
„To se ještě neví, ten hovor proběhl před deseti minutami.“
„Dobrá, najdi co nejvíce informací o jejich federaci. Ty Petře shlédni záznamy ze senzorů, během posledních střetů s nepřátelskými křižníky. Vím, že na ně platí Sanctuary, ale tu máme bohužel jenom jednu. Já si jdu promluvit s tatíkem,“ začal přirozeně vydávat pokyny mladý O´Neill.

Říše povznesených, současnost

Hluboký řev se nesl krajinou a pouze patnáct povznesených bytostí se nacházelo v dosahu a dohledu. Řev pomalu zesiloval a následky se daly pozorovat na fialové mlze, která se proháněla těsně nad zemí. Ve větší dáli, se řev projevoval na trávě, která se chovala jako při vichru, ovšem bez větru. Svět povznesených byl pro Daniela tak totožný jako předchozí úroveň bytí, přitom se tak lišil.

„První je tu. První povznesený je v galaxii,“ řekl Skaara a ostatní jeho druhové mlčky hleděli.

V dáli se vynořil první záhyby tvaru. Netrvalo dlouho a Daniel viděl siluetu a po chvíli rozeznal i jemnější detaily na obří postavě.

„To je jako v Narnii, já mám teda divné chápání této úrovně bytí,“ řekl spíše pro sebe Daniel.
„Je sám. Bude to předvoj!“ řekl antik druhý po pravé straně od Daniela.
„Nejspíš máš pravdu. Je třeba jim dát najevo, že tu nejsou vítáni.“
„Jdeme tu fialovou nádheru vyrušit!“
„Vyrušit?“ Zeptal se nechápavě Daniel.
„Jak víš, jsou energie. Souboj na této úrovni probíhá tak, že silnější energetická bytost vlastně vyruší tu slabší.“
„Podobným způsobem nám Asgardi popisovali zbraň na zničení Oriů,“ řekl Daniel a stejně jako zbytek této družiny se zvedl.

Daniel byl sice povznesený ale vnímání této říše bylo tak detailní, že cítil váhu zbroje, tíhu meče u pasu a když nakonec vstoupili do fialového oparu, cítil nepříjemný zápach a podivné vlhké teplo u svých kotníků.
Když patnáct Antiků vstoupilo do tohoto oparu, ihned se na ně zaměřila pozornost jejich protivníka. Ten bez váhání vyslal proud energie do skupiny a zasáhl dva muže, kteří odletěli několik metrů a zmizeli pod fialovou hladinou. Než stihl vyslat další proud, už u něj byl Skaara, který zasadil první úder svým ostřím. O pár chvil později dopadlo na tělo tohoto monstra několik dalších úderů, z nichž jeden zasadil i Daniel.
Furling tyto rány ustával a přešel na jiný typ útoku. Po malých protivnících se oháněl svými pařáty, které několik mužů odhodily pár metrů daleko. Zrovna když se napřahoval na odhození Daniela, tak Skaara vychýlil svým útokem jeho ránu, ale vzápětí Furling zvedl oba své údy a vší silou udeřil Skaaru z vrchu. Mladík se před ranou skryl pod svým štítem a s bolestným sykotem ránu přečkal v podřepu. Než se Skaara vzpamatoval, ucítil na svém levém rameni něčí nohu, která se od něj odrážela, a pak jediné, co viděl, byla lady Morgana, která vyskočila do výše obrových prsou a zapíchla mu své ostří a využila své pohybové energie k provedení čistého řezu přes celou hruď až ke spodním partiím. Jakmile stanula nohama na zemi, následovalo několik vteřin, než tento zlobr padl na lopatky.

Teprve nyní se Daniel a Skaara otočili směrem, kde dříve vyčkávali a viděli na pahorcích stovky antiků připravených k boji, čekajíc pouze na rozkaz.

Sanctuary, současnost

Generál O´Neill, byl právě v zasedací místnosti a pomalu obcházel stůl. Hlavou mu projížděli myšlenky, kam to svůj národ, svou zemi, svou planetu dostal. Dříve si myslel, že hvězdná brána bylo to nejlepší, co Zemi potkalo a v tom nebyl sám. Ale od té doby, co narazili na Furlingy, své stanovisko přehodnocoval. Moc dobře věděl, že milióny lidí jsou měsíce, ne-li roky na cizích planetách, kde jsou nuceni žít v otroctví.
Jediné co měl v ruce, jediné jeho eso v rukávu, byla monstrózní loď, jakou vesmír nepamatoval. A jediný problém, že byla pouze jedna.

„Pane,“ řekl plukovník Pospíšil, který jako velitel tohoto bitevníku přišel do zasedačky.
„Sedněte si, Jane. Bude to chvíle klidu, kterou si v brzké době neužijeme.“
„Napadá vás, jak dál postupovat?“
„Obávám se, že máme pouze jednu možnost,“ řekl ustaraný O´Neill.
„Náš útok je zcela nevyhnutelný. Ale máme tři cíle, který zvolit první?“

Najednou na konci stolu vyskočila holografická obrazovka, kde se zjevil generálův syn, Martin Christopher O´Neill.
Dvojice v zasedací místnosti na něj pohlédla a syn v otcových očích uviděl malé jiskřičky rozčarování, či hněvu.

„Zaslechl jsem jisté řeči, chceme pomoci!“ řekl syn, který se zpříma podíval a postavil svému otci.
„Pomůžeš jenom tak! Když odtrhneš Pavla od klávesnice a zabráníš mu v nabourávání systémů!“ opáčil se Jack.
„Je těžké sedět a nic nedělat. Já jsem šel za tebou, kdybych se řídil tvým chováním, už máme loď pod kontrolou a letíme pro tu genovou terapii. Ta je dalším klíčem, nemá cenu zachraňovat další pozemšťany, když budou nakaženi stejným virem jako plukovník Caldwell. Nevím, nad čím tak dlouho přemýšlíš!“ řekl rozčileně a ukončil spojení.
„V tomhle bude mít pravdu,“ konstatoval plukovník Pospíšil.
„Já vím. Ale pořád je to celá planeta, v srdci jejich říše. Jak tam něco takového najít?“
„Informuji Carinu, ať na tom ještě zapracuje. Porušili jsme už mnoho zásad a co je další navíc?“ řekl Jan a vstal od stolu.
„Co přesně myslíš?“ zeptal se generál O´Neill a odpověď se rozhodně příčila jeho zásadám.

Díl se mi líbil a to jsem přečtl asi prvních 5 řádků zatím
Jinak Kasparova Roman Faltys né taková svině nebudu jedná se o jednoho idiota ze který v minulosti byl mým kamarádem teď bych ho nejrači zabil, ale jestly by jsi tam někoho ráda mučila prosím.
No tak dočteno a měl jsem pravdu skvělý díl i když kratší.

vynikající díl

posedlík:

Toto je spoiler!!!:

To ani neříkej, Patas chce Vendetu už "doklepat" do konce, aby se mohl soustředit na svůj nový projekt - Nová generace (pracovní název, možná změní)

[Patas25]

Jen mezi námi posedlíku. Píšeš někdy něco jiného, než samé pozitivní komentáře?


Jakop: je název takový od pasu. Určitě je ještě změním, ale viz skype..

co si pamatuju tak ne protože jsem nenáročnej čtenář

mírně řečeno nenáročný.

Stal se zázrak dobrý Patasi, ale musel jsem si přečíst několik minulých dílů, než jsem si vzpomněl

Prečítané (dobré ) a momentálne bez ďaľších rečí , ale teším sa na pokračovania.
Som rád, že vydávaš.

pěkny dil

Dřív jsi to sem dát nemohl, abychom zapomněli úplně všechno, že? Člověk si musel přečíst pár dílů a prohledat paměť, aby v ní vyhrabal nic.
No nic, tenhle povídkový cyklus se mi líbil již od začátku, jestliže ho ovšem toužíš ukončit, tvá volba. Jen prosím, ne žádný otevřený konec.

[Patas25]

Tak jako za to se omlouvám. Aspoň to nějak dokončím a ten konec, bych řekl, že bude dost definitivní...

Copak, necháš zničit všechno?

[Patas25]

Jsem snad já nějaký Storm?

to by tak chybelo aby jsi byl
staci ze jsi s nim ve skype klubu

No tady to bude naštěstí lepší konec a né že Cladwell umře.

já zase doufám, že to nebude: A jestli neumřeli žijí dodnes, nebo zazvonil znovec, a pohádky je konec...