Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Dokončené povídky Stargate: Perseus - Mise Medusa - PŘIDÁN DÍL 29 - THE END

Stargate: Perseus - Mise Medusa - PŘIDÁN DÍL 29 - THE END


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Teď jsem si konečně dočetl poslední díly co mi chyběli a ta podobnost s novým ST je fakt zarážející :), být autorem, tak chci poplatek za ukradený nápad :D :D :D.

No už se těším na další díl.
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

Radooz Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 115
Bydliště: Praha
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Pro věrné čtenáře, a taky jako důkaz, že se na mém "veledíle" pořád ještě pracuje, je tu další díl (omlouvám se, přes léto prostě byly jiné starosti)

25. Na počátku všech bitev

Lanphier překvapeně zamrkal. Zrak se mu vracel rychle a ihned věděl, co se stalo. Byl transportován.
„… tohle není normální situace, ale potřebujeme vás. Musíte nás krýt, než odtamtud vytáhneme ostatní.“ Hlas, který zněl trochu zkresleně někde poblíž, byl kapitánu Lanphierovi povědomý, stejně jako pocit, který v něm vyvolávala změna okolního prostředí. Vrátil se mu zrak.
Seděl v kokpitu ef-třistadvojky v hangáru Persea, a nebyl tam sám. Zkreslený hlas přicházel z vysílačky a patřil přidělenci námořní pěchoty na této misi, plukovníku Smithovi. Když se rozhlédl kolem sebe, kabiny většiny ostatních strojů byly obsazeny a probíhala v nich horečná předstartovní činnost. Některé stíhačky se již řadily ke startu. Otočil se k sedadlu za sebou. Poručík Lucas Robertson, jeho zbraňový operátor, si právě nasazoval přilbu.
„Tak co je?“ zeptal se, když si všiml překvapení v Lanphierově obličeji, „makej, kapitáne, máme tady velkej kšeft!“

* * *

„Ztratili jsme piloty, pane,“ hlásil Goodman Deakinsovi, „jako by najednou zmizeli. Vypadá to, jako by byli transportováni pryč.“
„Jejich lokátory jsou silnější,“ odpověděl na to vysílačkou plukovník, na vteřinu zaváhal a pak opět stiskl tlačítko na svém komunikátoru, „okamžitě stáhněte všechny naše lidi i Bamořany do bamorského tábora. Perseus si pro nás přece jen přišel.“
Dobrá práce, Jacku, nebo kdokoliv je tam nahoře. Dobrá práce, právě včas.

* * *

„Je to tak, plukovníku,“ řekl Fukutu na velitelském můstku Persea, „hive shipy právě začaly vypouštět darty.“
A jsou jich stovky, blesklo Smithovi hlavou. Stočil loď znovu doleva a dolů, aby se dostal mezi Medusu a ostatní lodě, kde by Perseus byl v ideální pozici pro vypuštění svých vlastních stíhačů, ale šlo to těžko, protože všechna plavidla byla v pohybu, nemluvě o slábnoucí, ale nepřetržité palbě. Smith protáhl křižník mezi dvěma hive shipy, které se k sobě rychle přibližovaly. Medusa si hledala další cíl, a jeden z dvojice hive shipů se ve snaze vyhnout se jí natočil jak nejrychleji mohl na pravobok a přitom se otřel o další, který se snažil o totéž. U dvou kolosů o váze miliónů tun byl takový kontakt devastující. Do prostoru byla vymrštěna mračna trosek, obě lodě zůstaly zaklíněné do sebe. Jejich darty ale již byly venku z hangárů. Část jich mířila k Meduse, část k Perseovi, který zužující se mezerou proletěl v plné podsvětelné rychlosti právě včas. Smith se na okamžik otočil k Fukutovi a kývl, na mluvení byl v tu chvíli příliš zaměstnán.
„Máte povolení ke startu,“ zahlásil kapitán-astrofyzik do vysílačky k pilotům ef-třistadvojek, „dobrý lov. Letová kontrola konec.“
Dobrý lov? Smith nad tímhle hlášením z úst vědce jen zavrtěl hlavou.

* * *

„Dobrý lov? Kdo to sakra byl?“ Lanphier měl nasazenou helmu a stál se svým strojem ve frontě před vraty hangáru, připravený k bojovému opuštění lodě, manévru, který obě letky nacvičovaly ještě před odletem do galaxie Pegas. Šlo při něm dostat z paluby Persea co nejvíc stíhačů v co nejkratším čase.
„Tak to nevím, kapitáne,“ odpověděl na to Robertson, „ale určitě někdo, kdo hodně hrál Starlancera.“ Lanphier si vzpomněl, o kterou šlo hru, a zasmál se, dneska asi poprvé.
„Připrav se, poručíku,“ řekl, „je to tady.“
Vrata hangáru se začala otevírat.

* * *

Medusa znovu zažehla svůj „sklízecí“ paprsek a zasáhla další ze zbývajících hive shipů. Ten sebou škubl jako zvíře probodnuté loveckým oštěpem, a na pár vteřin ty z jeho zbraní, které ještě fungovaly, spustily divokou palbu, díky přetížení pomocnou energií, jež se snažila marně kompenzovat úbytek. Několik výbojů zasáhlo i divoce manévrujícího Persea, jehož těžce zkoušené štíty toho tento den vydržely už příliš. Pozemská loď se pod několika zásahy, které jimi pronikly, prudce otřásla, ale letěla dál.

* * *

„Máme tu místní selhání štítů u vrat do hangáru,“ zakřičel do vysílačky Felger ve strojovně, „hangár samotný pravděpodobně schytal zásah!“
„Proboha,“ uklouzlo Fukutovi, protože mu okamžitě došlo, co by znamenal zásah hangáru wraithským velkorážním energetickým kanónem. Japonský vědec začal na své konzoli horečně hledat schéma hangáru. Smith, který se musel věnovat pilotáži, ale zmáčkl přepínání radarového obrazu na velké obrazovce a zamlaskal, aby upoutal Fukutovu pozornost. Všichni na můstku vzhlédli.
Na radaru bylo vidět šest linií teček, vzdalujících se od lodi, formace, která vznikla tím, jak jedna vlna stíhaček za druhou v rychlosti opustila loď těsně před zásahem. Stihli to všichni, přední i zadní hangár. Byli v pořádku. Stíhací skupina Persea byla v pořádku, alespoň prozatím.

* * *
Pilot jedné stíhačky první vlny Robert Roycewicz, kapitán amerického letectva a velitel letky Gatebusters, v kabině svého stroje vzhlédl od malé radarové obrazovky, na níž se ikony vzdálených nepřátelských cílů slévaly do jednolité červeně. V prázdném prostoru vesmíru před sebou viděl jen jakoby dva závoje, dvě hejna mušek. V tom okamžiku mu shodou okolností prolétla hlavou stejná myšlenka, jakou se zaobíralo i osazenstvo Perseova můstku.
Bude to masakr.
Kapitán Roycewicz se ale na rozdíl od mužů a žen na palubě Persea pod svou dýchací maskou usmíval, zatímco jej jeho ef-třistadvojka unášela vstříc desateronásobné přesile.


TO BE CONTINUED



Dark Angel Uživatelský avatar
First Lieutenant
First Lieutenant

Příspěvky: 1473
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
:yahoo: další díl :yahoo: a opět to bylo skvělé :-)
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Mé Povídky ZDE

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Opět skvělý díl a povídka se nám nejspíš blíží ke konci, ale určitě si ještě užijeme několik pěkných bojů. :D
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

Kocourr Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 273
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Tak sem právě dočetl poslední vydaný díla musím říct, že je to naprosto skvělé :bravo: :bravo: :bravo: , těším se, jak popíšeš pokračování bitvy :smile:

Radooz Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 115
Bydliště: Praha
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Fakt je, že už jsem dvakrát začal, a pokaždý jsem to zas smáznul, což obvykle nedělám, a předhazuju nebohým čtenářům svoje výtvory tak, jak jsem je nadrásal. Ale ta závěrečná bitva je něco extra, příběh tím v podstatě končí. Takže pořád váhám mezi verzí "běžná střílečka" a "matka všech kosmických bitev".

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Radooz Já jsem pro "matka všech kosmických bitev".
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

Radooz Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 115
Bydliště: Praha
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Kratičká ochutnávka začátku další kapitoly, už to píšu na čisto, tak snad do Vánoc se toho finále dočkáte :-) Název jsem ještě nevymyslel.

26.

Roycewiczova myšlenka byla pravdivá a o necelých dvacet vteřin poté, co na ni pomyslel, se začala plnit.
Byl to masakr.
Jakou šanci může mít třiačtyřicet pozemských stíhaček, prvních svého druhu, proti stovkám mimozemských strojů, stojících o celá milénia před nimi ve vývoji?

Janci001 Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 263
Bydliště: Martin-Praha
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
dalsi diel :bounce: dalsi diel :bounce: rychlo :)

Radooz Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 115
Bydliště: Praha
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Pro všechny: dočkáte se, bohužel v poslední době na to nemám moc čs, takže prosím o trpělivost. Díky za vaši podporu.

Radooz Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 115
Bydliště: Praha
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
S dalším zpožděním,ale přece - další díl :D

26. Jeden jestřáb…

Roycewiczova myšlenka byla pravdivá a o nějakých dvacet třicet vteřin poté, co na ni pomyslel, se začala plnit.
Byl to masakr.
Jakou šanci může mít třiačtyřicet pozemských stíhaček, prvních svého druhu, proti stovkám mimozemských strojů, stojících o celá milénia před nimi ve vývoji?

* * *

„Tak už jsme připraveni?“ houkl Smith na ostatní. Šarapatka i osazenstvo strojovny bubnovali do svých klávesnic, aby překalibrovali transportéry na přenos tolika lidí najednou.
„Dvě minuty, plukovníku,“ odpověděl český parašutista s těžkým přízvukem, který Smithe rozčiloval. Plukovník rozdrtil mezi zuby další kletbu a prudce potlačil řízení. Už byli blízko Medusy, ale ta mrcha o nich věděla. Její palubní počítač vyhodnotil mnohem menší Perseus jako hrozbu, a loď se k němu snažila natočit přídí, aby mohla to smítko zasáhnout svou hlavní zbraní. Smith měl co dělat, aby se tomu vyhnul.
Tohle sakra není třistadvojka, Jacku, prolétlo mu hlavou. Ale umíš to vůbec jinak?
NE, odpověděl si v duchu a začal znovu oblétávat obrovitý trup nepřátelské lodi.

* * *

„Wots, boys,“ zahlásil do rádia smluvené heslo kapitán Roycewicz, a o vteřinu později mu čtyřicet hlasů vrátilo odpověď: „wots, boss.“ Roycewicz přidal na výkonu, odjistil zbraně a rozhlédl se kolem sebe. Teď ti parchanti zjistí, co ta zkratka znamená. Tohle je naše chvíle.

* * *

Velitel útočné skupiny z jednoho hive shipu sledoval ubohou skupinku cílů na svém monitoru a na okamžik ubral plyn, jen proto, aby si vychutnal pocit, který prostupoval nejen jeho, ale všechny piloty v této náhodnými okolnostmi vytvořené bitevní skupině, v níž bylo zapomenuto na nepřátelství. Byl to pocit opojný jako ta nejlepší droga, podávaná poprvé někomu, kdo ještě nemá návyk. Pocit nezlomného, nenarušitelného, nezničitelného sebevědomí. Chtěl si to vychutnat, ještě než dojde k nevyhnutelnému, přál si prodloužit tento okamžik až na věčnost. Cítil téměř lítost, protože věděl, že pocit vítězství, které bylo nevyhnutelné, nemůže tenhle slastný okamžik nikdy přebít.
Lidé jsou slabí. Jejich technologie je stejná jako oni, slabá, nedokonalá a odsouzená k zániku.
Co ale tenhle wraithský pilot v těch zběsile ubíhajících vteřinách netuší, je to, že jeho vědomosti o pozemských stíhačích jsou už zastaralé. Sám se utkal s ef-třistadvojkami dvakrát, zničil tři z nich. Nemá důvod považovat je za nebezpečného soupeře, i když jejich manévrovací schopnosti a raketová výzbroj jsou v rukou zkušeného pilota velmi nepříjemné. Co netuší, je rozdíl mezi jeho vlastním strojem a pozemskou stíhačkou. Dart je zbraň teroru, používaná v posledních tisíciletích především proti těm, kdo na svou obranu mohli použít jen o něco málo víc než jen klacky a kamení. Wraithští piloti se málokdy setkávají v boji s někým na své úrovni, nebo lepším, kdo by je nutil zdokonalit svůj výcvik a taktické schopnosti. Technologická převaha dartů končí tam, kde začíná pozemská vynalézavost.
Velitel wraithské stíhací skupiny neví nic o tom, že třistadvojky, kterým letí vstříc, byly upraveny speciálně pro setkání s ním a jeho piloty. Neví nic o hlavním motoru třistadvojek, výkonnějším o dvacet osm procent, což jim dává nejen vyšší rychlost, než jaké dosahuje dart, ale výrazně posiluje i jejich manévrovací trysky. Neví nic o pozemsko-asgardském navigačním a zaměřovacím systému, který je oproti svému předchůdci jako Playstation III proti Gameboyi.
A už vůbec nemá tušení o zbraních, především o dvojici třicetimilimetrových rotačních kanónů Gatling, podvěšených pod křídly každé třistadvojky a uzpůsobených pro střelbu ve vakuu, s pěti tisíci nábojů na zbraň, které jsou všechny určeny exkluzivně jen pro něj a jeho spolubojovníky.
Ve vesmíru, v němž je dart určen k terorizování bezbranných, byla tahle verze ef-třistadvojek vyvinuta k jedinému účelu.
Stát se zabijákem dartů.

* * *

„…avte se k opuš… …di,“ zachrchlala v tu chvíli vysílačka plukovníka Deakinse na palubě Medusy. Stál uprostřed transportního talíře v bamorském táboře, obklopený svou posádkou a bamorskými vědci.
„Ať je to kdo je to, už to sakra spusťte!“ zakřičel Deakins do vysílačky svou odpověď.

* * *

„Ještě se nedostali na dostřel,“ ohlásil poručík Robertson kapitánu Lanphierovi, „ale my už ano.“ Současně přepnul, stejně jako zbývajících dvaačtyřicet operátorů, na rakety s nejdelším dostřelem. Nahoře na obrazovce radaru se rozsvítila malá ikonka, označující dvě podvěšené zbraně a písmenko „S“. Označovalo počátek zkratky „šrapnelové paměťové řízené střely“. Jako každá věc v armádě nebo letectvu, i tenhle vynález měl svou přezdívku, používanou posádkami ef-třistadvojek.
„Připravit Rozháněče,“ zavelel v rádiu Roycewiczův hlas.

* * *

„To zní, jako by byli připraveni,“ houkl Smith na můstku Persea na ostatní, když vyslechli silně rušenou Deakinsovu odpověď, „jak jsme na tom my?“
„Připraveni, jakmile nás tam dostanete,“ odpověděl Folger. Smith smýkl s křižníkem podél trupu hive shipu, rozpadajícího se rychle na kusy, vyhnul se kusu trupu dalšího, který byl mnohem větší než celá pozemská loď a přitáhl řízení. Stoupali teď prudce do svíčky, vzhůru vzhledem k horizontální ose, kterou palubní počítač nastavil podle roviny ekliptiky nejbližší hvězdy. Inerciální tlumiče teď běžely naplno, ale stejně to byla dost kodrcavá jízda. Vynořili se zpoza vraku hive shipu, ale výhled na hvězdný prostor jim zakrývalo něco mnohem, mnohem většího. Smith provedl prudkou zatáčku nahoru a vlevo, aby se k té věci ještě víc přiblížil.
„Kopněte do vrtule, takhle se tu dlouho flákat nemůžeme.“
Perseus teď totiž letěl ve formaci s Medusou. Ve velmi, velmi těsné formaci.

* * *

„Zaměřeno, kapitáne,“ ozval se Roycewiczův operátor, podporučík Duncan Willis.
„Buster jedna všem,“ ohlásil se jeho pilot na společné frekvenci, „palte dle uvážení.“ Willis stiskl spoušť, a oba jejich Rozháněče poslušně vystartovaly závratnou rychlostí zpod křídel jejich ef-třistadvojky směrem ke svým cílům. Stejně jako u všech ostatních stíhaček.
wots, boys…
We Own The Sky…


TO BE CONTINUED

Kocourr Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 273
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Tak na tohle jsem se hóóódně dlouho těšil :smile: a musím říct, že právem. Skvěle napsaný díl, sice trochu kratší, ale vzhledem k tomu, že se děj pomalu chýlí ke konci, tak není na škodu trocha závěrečného napětí :smile: . Kdy plánuješ přidat další brilantní kousek? :P

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Radooz: I já jsem se velmi těšil na tento díl a nezklamal mě. Byl sice poměrně krátký, ale co se dá dělat. Jak to ale vypadá, tak se pomalu blížíme k závěru povídku a já se na něj moc těším, snad nebudeme muset čekat další 4 měsíce na další díl.
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Nová časť ma veľmi potešila. :yahoo: Už som sa začal báť, že skončí nedokončená ako veľa iných.
Tak šup šup ďalšiu časť. :) Už teraz sa na ňu teším. :)
:idea: :write: :bravo: :bye:

Dark Angel Uživatelský avatar
First Lieutenant
First Lieutenant

Příspěvky: 1473
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Vzhledem k tomu, že poslední dobou se tu skoro neobjevuji jsem neskutečně rád, že jsem si všiml dalšího dílu. Byl opět výborný, ačkoliv jsme si na něj museli chvíli počkat. Doufám, že na příští nás takhle čekat nenecháš :-) . V každém případě to byl ale skvělý díl :bravo:
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Mé Povídky ZDE

Radooz Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 115
Bydliště: Praha
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
27. Paprsky života, paprsky smrti

Nejsou to jen zaostalí slaboši. Ta myšlenka zarezonovala v myslích wraithských pilotů jako úder zvonu, odbíjejícího poledne, při pohledu na bílé stopy, které za sebou zanechávalo hejno raket, odpálených z pozemských stíhaček. Další, jako zvuk hřebu, zatloukaného do víka rakve v níž ležíte, ji následovala v těsném závěsu.
Jsou to odporní zbabělci.

* * *

Perseus se držel Medusy jako klíště a Smith se pomalu za řídící konzolí začínal potit. Nebyla žádná hračka manévrovat s vesmírným křižníkem tak jemně, jako by se měl trefit do hangáru jen o centimetr na každé straně větším, než byla jeho loď, a provádět to při téměř maximální podsvětelné rychlosti byl výkon skoro nadlidský.
„Tak už to,“ vydechl plukovník, „někdo zmáčkněte!“ Mnoho set metrů od něj se ve strojovně setkaly pohledy Folgera a Sharpové, každý od své klávesnice, jejichž životnost oba v právě uplynulých minutách podstatně zkrátili zuřivým bušením. Oba naráz kývli. Hlavní reaktor, odklonění energie ze zbraní, nouzové spuštění a zdvižení štítů, zaměřovací systém transportního paprsku a jeho zesilovač, všechno bylo s pomocí dalších rychlých prstů na můstku hotovo, vše připraveno.
Sharpová něco zamumlala a stiskla na své klávesnici ENTER.
„Co jsi říkala?“ Kapitán Hendersonová jí visela na rtech, Folger ostatně také.
„Že je čas se začít modlit.“

* * *

Čelní část formace dartů se začala pomalu roztahovat do všech stran, piloti vpředu pátrali na svých obrazovkách, zda se některá z raket nezaměřila na jejich stroj. Vzdálenost mezi oběma hejny stíhaček se rychle zmenšovala, pozemské rakety letěly jako blesk přímo do mračna dartů před sebou. Žádná z nich ale nevyvolala varovný signál v navigačním počítači některého dartu. Žádná se nezaměřila.
Jeden z wraithských velitelů se na okamžik přestal plně věnovat řízení svého stroje a poslal svým mužům další myšlenku, kterou zachytili i stíhači z ostatních hive shipů: jedna salva a utečou. Tohle bude jen další hon. Vlna něčeho, co mohlo být telepatickým souhlasným mručením, ho zasáhla jako nástup účinku drogy.
V tom okamžiku Rozháněče zapadly do čela wraithské formace jako hrst kamenů. A jen o zlomek vteřiny později všechny zasáhly své cíle.

* * *

„Teď už se to nedá odhadnout, se vším tím vnějším poškozením,“ zavrtěl hlavou doktor Oakland, na palubě Medusy, „může být po nás každou vteřinou!“ Deakins jen tlumeně zaklel. I přes dunění zásahů do povrchu lodě bylo slyšet ze všech stran, ze všech chodeb, že vyhladovělí Wraithové se blíží. A jeho muži už měli na obranu většinou jen pistole a nože, nepočítal-li pár granátů, které by ale byly v davu shromážděném na transportní platformě hodně zoufalou zbraní.
Povědomé mravenčení, předcházející přenosu paprskem, je zasáhlo všechny naráz. Bože, blesklo plukovníku Deakinsovi hlavou, díky. Díky za všechny tyhle lidi, i když třeba nejsou ze Země.

* * *

Rozháněče explodovaly v oblacích bílého prachu a plynu, v který se proměnila jejich pohonná směs. Ani jeden z nich nebyl zaměřen na jeden určitý cíl, ale to šrapnelová raketa ani být nemusí. Rozháněč nehledá jeden cíl, hledá nejlepší místo v prostoru mezi více cíli, aby mohl co nejvíc poškodit všechny naráz, pomocí kinetické energie částic z tvrdého materiálu, kterými je obaleno jádro z výbušniny, zkonstruované přirozeně tak, aby žádná z těchto částic neletěla zpátky k tomu, kdo raketu vypustil.
Když se takových raket použije osmdesát šest najednou, je to jako lovit ryby granátem v hodně malým rybníce.
Čelo wraithského hejna se ve zlomku sekundy proměnilo v jedinou oponu trosek strojů a roztrhaných těl wraithských pilotů. Desítky dartů byly zničeny okamžitě, desítky dalších byly poškozeny, ať už díky Rozháněčům nebo troskám, do kterých narazily. Polovinu zdánlivě nepřemožitelné armády dartů zachvátil chaos, rázové vlny vybuchujících reaktorů dartů dokonce způsobily krátkodobé poruchy navigace ostatních.
Ti, kteří nebyli zasaženi, kličkovali mezi troskami, snažili se celé místo katastrofy obletět a vrhnout se na prchající pozemšťany. Samozřejmě že prchající, protože po tomhle si ti ubožáci musí být jistí krutou nemilosrdnou pomstou, která je čeká. Nikdo z nich nepřežije.
Když ale první z nich získali znovu vizuální kontakt s pozemskou formací, okamžitě poznali, že lidé neprchají. Jejich stroje překonávaly s odjištěnými raketami a kanóny poslední, kratičký úsek, dělící pozemšťany od jejich úhlavních nepřátel v galaxii Pegas.
Letěly na plný plyn.

* * *

„Nedá se to určit, pane,“ řekl Fukutu na Smithovu otázku. Perseus se odpoutal od Medusy a na plné podsvětelné rychlosti prchal pryč se štíty na maximu.
„Tak kolik jich chybí?“
„Nedá se to říct, pane.“
„To máme poruchu na senzorech?“
„Je to možné. Počítač nalezl víc biosignálů, než kolik uvádí seznam posádky. Žádné wraithské.“
Smith měl příliš práce na to, aby se tomu divil. Vzápětí zachraptěl od stropu lodní interkom.
„Tady Deakins, jsme tu, myslím, všichni, ať je za kniplem kdo chce, šlápněte na to! Ta loď za pár okamžiků vybouchne!“
„Ááá, náš pán a velitel,“ zakřenil se McBrady, než Deakins stačil vyslovit poslední větu. Pak jeho obličej ztuhl stejně jako všech ostatních.

* * *

Formace pozemských stíhaček vpadla mezi Wraithy jako smršť. Darty se málokdy střetávaly ve stíhacích soubojích v kosmu s někým jiným než zase s jinými darty, a za těch pár let pozemské přítomnosti v galaxii Pegas si nestačily jednotlivé oddělené frakce wraithské rasy vyvinout účinnou taktiku ani proti původním ef-třistadvojkám, o Perseových nových stíhačích nemluvě. Letecké skupiny dartů byly jako starověká falanga, sevřený útvar, kde dnešní energetické zbraně nahradily tehdejší kopí. Měly úžasnou palebnou sílu, ale pozemská skupina byla proti nim jako oddíl lučištníků na koních – rychlí, obratní, smrtící a nepolapitelní.
Rychlost, s jakou se zdánlivě neuspořádaný roj pozemských stíhaček rozpadl na čtveřice a vzápětí na dvojice, brala wraithským pilotům dech. Nebyl tu najednou žádný velký cíl, každá dvojice bojovala jako jeden muž, jako velitel dvojice a jeho wingman, česky číslo, který se vedoucího stroje před sebou držel jako klíště a kryl mu záda. Platilo tu stejné nepsané pravidlo, které znali již válečníci ohánějící se mečem před tisíciletími.
V bitvě nebojuješ za nikoho jinýho než za toho, kdo stojí vedle tebe.
Pozemšťané byli ve výhodě – dartů bylo příliš mnoho a překážely si. Během pár vteřin prořízly věčně ledový prostor vesmíru první dávky z kanónů ef-třistadvojek.

TO BE CONTINUED



Kocourr Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 273
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Tak musím říct že tohle bylo naprosto famoźní :bravo: , tímhle stylem začínáš aspirovat (v mém osobním žebříčku) na vůbec nejlepší povídku co jsem tady na fóru četl :yes: , všechno perfektně popsané a ten styl...radost pohledět :ok:

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Tak k tomu už asi ďalší komentár sa pridať nedá. :yahoo: :bravo: :ok: :kapela:
Pripájam sa ku Kocourrovi. :yahoo: :bravo: :sorry:

:!: :palka: :write: :write: :write: :arrow: :study: :pivo:

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Radooz: Jedním slovem - nádhera. To jak si popsal vzdušný souboj stojí za to. "Upírci" museli bytí dost v šoku, když Rozháněče bouchli :-)

Už se nemohu dočkat pokračování. Kolik vlastně plánuješ ještě dílů??
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

Radooz Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 115
Bydliště: Praha
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Děkuju, že to vůbec ještě někdo čte, když se tak loudám s pokračováními :D
Moc dílů už bohužel, nebo bohudík nebude, jdeme do finále, ale myslím, že po ty, kdo dočetli až sem, těch pár, co zbývá, může být ještě zajímavých. Zatím si můžete přečíst další:

28. Odchody a návraty

Roycewicz se se svým strojem pustil do prudké stoupavé svíčky. V kosmu by to byl samozřejmě holý nesmysl, ale umělý horizont dával pilotům jakous takous náhražku toho, kde je nahoře a kde dole. Podstatné bylo, že měl za zády dva darty, které se předháněly, kdo jeho stroj jako první pokropí dávkou ze svých zbraní. Roycewicz byl sám, vzhledem k tomu, že ef-třistadvojek byl díky ztrátám na palubě Medusy lichý počet, stroj jeho obvyklého wingmana byl pořád ještě na palubě Persea.
Oba útočící darty ale nespolupracovaly, pocházely patrně z rozdílných hive shipů, takže k tomu ani neměly důvod.
Roycewicz stoupal na plný plyn, ale oba darty ho doháněly. Potlačil, což by v planetární gravitaci a atmosféře, společnými silami brzdícími jeho stroj znamenalo, že zůstane na pár okamžiků bezmocně viset na hraně přemetu, téměř bez rychlosti, kterou právě vyměnil za ošidnou výhodu výšky.
Tohle ale nebylo planetární prostředí, nýbrž volný vesmír. Ef-třistadvojka se netřásla na hraně pádové rychlosti. Tady se jen kabinou ozvalo zavrnění motorů pomocných trysek a systému inerciálních tlumičů, zvládajících svůj úkol na jedničku. Ef třistadvojka se obrátila o sto osmdesát stupňů v podélné ose, jako by ji někdo nakopl do břicha. Oba darty spustily palbu, ale Roycewiczův prudký manévr způsobil, že se jim nepodařilo provést okamžitou opravu míření.
První z nich se v Roycewiczově zaměřovači rychle zvětšoval.
Držel spoušť jen vteřinu, možná i o něco méně. Při kadenci, jakou mají moderní rotační zbraně, to znamenalo, že první z dartů se octil v cestě stovkám průbojných střel. Roztrhl se jako pytlík chipsů. Druhý se nestačil vyhnout jeho troskám a vletěl do nich v plné rychlosti. Jeho pilot byl i přes vychvalovanou wraithskou odolnost mrtvý téměř v tom samém okamžiku, kdy utržená příď prvního dartu rozbila jeho kokpit napadrť.

* * *

Byla to bitva, podobná tomu, jako kdyby Real Madrid vyzval k zápasu tým z páté ligy. Nic proti pátým ligám, ale tohle je největší bitva, jakou galaxie Pegas zažila za dlouhá staletí .
Ale žádná ze stran nevyšla z tohoto boje beze ztrát.
Poručík Rerman, letecké eso se šesti sestřely (dva afghánistánské Migy a čtyři goa´uldské glidery) z německé Luftwaffe, provedl náhodně příliš pomalou zatáčku a dostal se do linie palby dvojice dartů.
Kapitán Rožecký, nejlepší žijící pilot Gripenů, legenda českého stíhacího letectva, zničil společně se svým operátorem devět dartů, než instinktivně uhnul se svým strojem, aby se vyhnul srážce dvou nepřátelských strojů, jen aby se srazil s dalším z nich.
V žádné letecké bitvě se nestane, aby jedna ze stran vyšla beze ztrát. Piloti ef-třistadvojek byli původně vychováni k leteckému boji v oblacích matičky Země, nebyli vycvičeni k vesmírným soubojům, které více než letecký boj v moderních válkách na Zemi připomínaly dobu, kdy jejich dědové vybojovávali vzdušnou převahu nad Luftwaffe a letectvem Japonského císařství na nebi Evropy a Pacifiku. Ale výcvik vesmírných stíhačů nebyl vždy jen o vysedávání v simulátoru nebo suchých přednáškách.
Před sedmi měsíci, na druhém zkušebním letu Persea v Mléčné dráze, byl křižník napaden útočnou letkou Luciánské aliance. Devadesát původně goa´uldských gliderů, celá zesílená bitevní letka ha´taku, který sledoval Persea přes tři solární systémy, vyrazila do boje proti osmačtyřiceti ef-třistadvojkám, oběma letkám, které měla pozemská loď k dispozici.
Pro čtenáře tohoto příběhu, který se odehrává mnohem později, tedy nebude překvapení, že dvanáct posádek F-302 se toho dne stalo leteckými esy, když zničily každá pět nebo více nepřátelských strojů.
Po eliminování hrozby protivníkových stíhačů se obě letky poté, co Perseus zničil subprostorové motory ha´taku, vrhly na nepřátelskou mateřskou loď a pomocí raket těžké ráže ji rozstřílely na cucky.
Žádný div, že nikdo z pozemských pilotů tváří v tvář přesile nepropadal malomyslnosti.

* * *

Posádka Persea se nezhmotnila po transportu na jednom jediném místě, protože vyjma hangárů nebyl na palubě nikde poblíž obou ošetřoven žádný větší sál, který by pojal všechny. Ani lodní nemocnice nebyla dost velká. Naštěstí právě tam se zhmotnili Hodge s Vrchlavským, Dilbeckem a Schmeichelem, všichni zranění, potlučení, ale živí.

* * *

„Fajn,“ řekl kapitán Condron a pomalu pustil Taavigova zápěstí, za něž jej duchapřítomně zachytil, když ucítil první polechtání transportéru, „teď mi hlavně neutrhni hlavu, jo?“ Mimozemšťan byl pořád transformovaný do „obří“ podoby, jíž mu dodal emitor životní síly, ale na první pohled již nebyl tak „nafouklý“. Energie, kterou vydal při boji s Wraithy, mu vracela pomalu ale jistě jeho původní podobu.
„Žádný strach,“ zahučelo splaskávající stvoření neuvěřitelně hlubokým hlasem.

* * *

Plukovník Deakins se po transportu rychle rozhlédl kolem sebe. Jeden pohled mu stačil k tomu, aby zjistil, že se nachází příliš daleko od můstku. Zbývala jediná možnost, stiskl tedy tlačítko na svém komunikátoru: „Deakins můstku, Deakins můstku.“
„Slyším, plukovníku,“ ozval se povědomý (Fukutův) hlas, který ale nedokázal ihned zařadit.
„Ta obří wraithské loď během pár vteřin vybouchne, proveďte nouzový skok!“ zavelel Deakins a čekal.
„…nárůst energie uvnitř trupu…“ zaslechl plukovník hlas v pozadí ve vysílačce, než to Fukutův hlas přehlušil: „rozumím, plukovník Smith vzkazuje, že se máte držet.“
Deakinsovi prolétla hlavou myšlenka na stíhače, kteří museli nepochybně být venku a snažit se držet Perseovi od těla darty.
Snad to…
Myšlenku už nestihl dokončit, protože v její půli provedl Perseus krátký nouzový prostorový skok, jedinou věc, která možná byla rychlejší, než myšlenka sama. V jednom zlomku vteřiny byla pozemská loď zde, uprostřed největší bitvy s wraithskou flotilou, a v příštím byla o půl světelného roku pryč.

TO BE CONTINUED

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
:bravo: Zase veľmi dobre popísaný boj a celkové podanie príbehu. :)
Pre 302-ky sa určite vrátia, len si počkám koľko Wraitských lodí a Dartov ostane po výbuchu Medusy. :wink:
Čakám na pokračovanie. :bye:

Kocourr Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 273
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Jojo, další vydařený kousek, sice trochu kratší, ale rozhodně lepší, než žádný :smile: Zajímalo by mne, kolik těch dílů do konce bude a jestli pak neplánuješ navázat nějakou další povídkou, protože co se mě týče, tak tohle je povídka roku - sic jsem do zdejší soutěže nikoho nenominoval, ani sem dění ohledně povídkové soutěže nikaj zvlášť nesledoval, tak tahle povídka je na tomto fóru v mém osobním žebříčku na prvním místě :bravo:

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Radooz: Moc pěkný díl :) Moc pěkně napsaný souboje stíhaček :)

Zajimá mě, kolik stíhaček vlastně přežilo :-)
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

sgcatlantis Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1149
Pohlaví: Neuvedeno

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Haloooo, je tu niekto? :scratchanym:
Ako to vyzerá s pokračovaním?
:cry: :lupa: :faint:

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Dokončené povídky