Přestože jsem myslel že tuto část dnes nevydám, tak je tady.
25 - Bitva o Atlantis - část šestá
Elizabeth se nechápavě podívala na McKaye, ale ten jí pohled oplatil stejným nechápavým výrazem. Tak se dotkla své náhlavní soupravy.
„Johne?“. Ten, ale už seděl v ovládacím křesle a neodpovídal. Elizabeth se, ale nevzdávala.
„Shepprde! Co chceš dělat?“ Na to se jí dostalo krátké odpovědi.
„Nemám čas vám vše vysvětlovat.“ A zároveň s tím se městem začal šířit podivný bzukot, který každým okamžikem sílil.
Elizabeth se vystrašeně podívala na Rodnyho, ale ten jí naprosto ignoroval a s hrůzou v hlase se Johna zeptal.
„Doufám že to nemyslíš vážně?“
John mu po chvíli odpověděl.
„Proč? Máš snad lepší nápad?“
Na to Rodney neměl odpověď a mlčel. Elizabeth stále vyžadovala nějaké informace, ale dříve něž se stačila na něco zeptat začala pociťovat mírné vibrace města a téměř okamžitě jí kdosi zavolal.
„Dr. Weirová. Tohle musíte vidět.“
Elizabeth neváhala a rychlejší chůzí přešla ke dveřím na „balkón“, které byly otevřeny.
Když tam Elizabeth dorazila, tak nemohla uvěřit vlastním očím.
Kolem celé kopule štítu stoupala mračna páry.
Elizabeth celou scénérii sledovala s užaslým výrazem a na chvíli dokonce zapomněla i na jejich situaci, ale do reality jí vrátilo naprosté ticho a zmizení všech vibrací. Hned se tedy rozeběhla do řídící místnosti, aby zjistila co se děje, ale v polovině cesty jí uzemnila obrovská exploze a otřesy, které začaly shazovat a převracet vše co nebylo nějak upevněno.
Každý kdo mohl si instinktivně chránil hlavu a ležel na zemi, ale Elizabet to nedalo a musela se podívat co se děje, kvůli nepřetržitým otřesům se však nemohla zvednout.
Na pevnině se mezitím Sniper probral z bezvědomí v jákési provizorní cele, ze které by uteklo i pětileté dítě, jen kdyby ho nepřetržitě nehlídala pětice Scianů.
Na štít předmostí dopadaly spojenecké střely, ale štít byl silný a držel.
Sniper byl už připraven na nejhorší, když v tom na štít přestaly dopadat veškeré střely.
Pár vteřin po explozi otřesy města ustaly, a tak se Elizabeth mohla bezpečně zvednout, ale místo toho aby pokračovala do řídící místnosti tak se rozeběhla opět k „balkónu“ aby se spolu s ostatními podívala co způsobilo onu explozi.
Když dorazila na balkón, tak tam bylo už někkolik zvědavců.
Elizabeth nemohla uvěřit vlastním očím, to co viděla bylo něco mimořádného.
Bájné město Atlantis letělo k pevnině a to jen několik desítek metrů nad vodou.
Zatím co Jumper z bývalé pozice Atlantis na pevninu letěl několik minut, tak Atlantis pobřeží dosáhla do minuty a následně město začalo zpomalovat.
Sciani si nemohli nevšimnout blížícího se města a okamžitě po něm začali střílet vším co měli.
Jejich střely prolétávaly vlastním štítem, ale štítem, který chránil Atlantis už ne.. Po chvíli si Atlantis našly i zbraně Scianských lodí na pevnině.
Shepprdův plán vyšel. Na předmostí panoval dokonalý zmatek a Nikdo si už nevšímal Hvězdné brány, která se právě aktivovala .
Sciani, kteří měli hlídat snipera se též rozprchli a on měl, tak možnost k útěku.
Na hvězdné bráně se deaktivovalo ochranné pole a krátce potom se z ní vynořila desítka Alterianů, kteří začaly okamžitě zabezpečovat nehlídanou oblast brány.. Z počátku se sami divili proč bránu nikdo nehlídá, ale pak se pořádně rozhlídli a spatřili Atlantis.
Sheppard začal navádět město na přistání. A to na druhé straně předmostí, než byla hvězdná brána, a tak veškerou pozornost Scianů odváděl daleko od hvězdné brány.
Předsunuté jednotky Alterianů, daly okamžitě signál ostatním na druhé straně červí díry a ti okamžitě začali přicházet.
Alterianské jednotky úspěšně a nepozorovaně pronikly do předmostí. Okamžitě se začaly dělit do několika menších skupin.
Na Atlantis veškerá okna a balkóny s dobrým výhledem na předmostí zabrali zbývající odstřelovači ve městě a zatím co si dělali pohodlí, tak všichni vojáci i s Fordem začali zaujímat své pozice před městem, blízko štítu.
Sheppard totiž přistál tak že se štíty předmostí a Atlantis téměř dotýkaly.
Ronnon se blížící bitvy chtěl taky účastnit, ale jeho noha byla ve vážném stavu a navíc se mu do ní při startu dostalo několik střepů, i tak ale chtěl do boje. Proto ho musel Becket uspat, což proti jeho vůli nebylo nikterak lehké, ale na konec se mu to přeci jen podařilo.
Jedna z útočních skupin Altrianů se přiblížila k jedné z lodí. Loď nebyla nikterak zabezpečena, a tak neváhali a vešli dovnitř.
V lodi se setkali jen s minimálním odporem. Netrvalo dlouho a jedna ze Scianských lodí byla v rukou Alterianů.
Alteriané neváhali a deaktivovaly štít, čímž se zmenšila plocha kopule a několik Scianů se tak ocitlo v nechráněném prostředí.
Lidské střely jim nezpůsobovaly velké zranění, ale množství střel už zanedbatelné nebylo.
Navíc snipeři dokázali Sciana skolit jednou ranou, nanejvýš dvěmi.
Zbývající Sciani pod štítem se okamžitě otočili a běželi co nejdál od okraje štítu. Uvnitř chráněné oblasti na ně však už čekaly dobře rozmístěné jednotky Alterianů.
Sciani se ocitli pod křížovou palbou, ale díky své početní převaze, začali některé Alteriany vytlačovat z dobrých pozic. A navíc si je někteří Sciani začali obcházet.
Hvězdná brána se opět na pár vteřin aktivovala, ale nikdo skrz ní neprošel.
O chvíli později se na pláni, ze které Sciani čerpali energii pro štít, ozval chladný smích.
Uprostřed oné pláně se objevilo malé zařízení a jako by ho někdo, nebo něco hodilo si to zamířilo do jedné z děr. Téměř okamžitě ho následovaly další, jen do jiných děr.
Hvězdná brána se znovu aktivovala, ale tentokrát z ní vyšlo několik Noxů.
Noxové skrčili před sebe ruce, jako by se vzdávali a šli přímo do bitevního pole. Ale všechny střely které na ně letěly mizely a někdy i ti co stříleli se následně objevovali před svými vlastními střelami.
Z ničeho nic a bez varování se ozvaly dvě zvukové vlny, které se spojily v jeden ohlušující celek.
Velká vlna byla složená z jedné menší , kterou vytvořila Asgardská loď sestupující do atmosféry a z druhé mnohem větší, kterou způsobilo několik synchronizovaných explozí. Na pláni odkud brali Sciani energii došlo k několika výbuchům, což mělo katastrofální následek.
Celá zem v oblasti několika kilometrů se zatřásla silou pěti až šesti stupňů Richterovi škály a štít nad předmostím zmizel. Toho využili lidé a plně se začali účastnit bojů v celém rozsahu.
Na to se Sciani z většiny znovu ocitly pod křížovou palbou, ale na rozdíl od spojenců neměli žádnou možnost ústupu.
Asgardská loď se neslyšně vznášela nad celou scenérií a paprsky rozebírala všechny lodě na pevnině. Sem tam se jeden z paprsků letěl mimo a vytrhl Scianům zbraně z rukou, jako by si Asgardé s nimi hráli na kočku a myš.
Jeden Scian se z ničeho nic zastavil, ze zadu zastřelil pět Scianů předním a potom zraň namířil na sebe. Ale dřív než stačil vystřelit tak mu zbraň zmizela.
Mezi dvě Noxy se ozval uširvoucí řev. Noxové na rozdíl od ostatních účastníků pozemní bitvy moc dobře věděli co to znamená.
Noxové se na sebe podívali a udělali mezi sebou větší mezeru. Mezi nimi se objevila směs energie a plazmy, která si to nasměrovala na jednoho ze Scianů a ten odletěl několik desítek metrů do zadu.
Sciani okamžitě začali střílet na místo odkud vyletěl smrtící výstřel, ale střely proletěly na prázdno. Útočník už tam nebyl.
Jednomu Scianovi vyletěla zbraň z ruky a vystřelila na něj, zároveň s tím se objevil další smrtící výsboj, ale tentokrát si to namířil na větší shromáždění Scianů.
Výboj zasáhl šest Scianů, kteří odletěli do všech stran.
Další Scian se začal najednou dusit a jeho nohy byly několik čísel ve vzduchu, ale ještě než se udusil tak útočník vystřelil ještě jednou, tentokrát na osamělého Sciana, který se chystal k útoku ze zadu.
Zajatý sniper byl beze zbraně. Kryčil se za jednou bednou a všechno sledoval a sám sebe se zeptal.
„Co to sakra je?“
k jeho velkému překvapení se za ním objevil Nox, který mu odpověděl.
„Je to jejich zábava.“
Sniper se zatvářil nechápavě a tak Nox dodal
„Je to Furling na lovu“
to už sniperovi k pochopení stačilo.
Skupinka Scianů si našla mezeru a začala ustupovat do hustého porostu a členitého terénu. Furling si jich všimnul a chtěl po nich hodit granát, ale granátu si všimly jiný Sciani a zahrnul ho palbou.
Sniper slyšel vedle sebe něco dopadnout, ale nepodíval se na to, Furling své poslední chvilky využíval k zabití co nejvíce nepřátel a i přes četná zranění, která utrpěl dál střílel. Sciani však nepřestávali s palbou dokud Furlingova palba neutichla. Teprve teď si snaipr prohlížel to co vedle něj spadnulo.
Sniper držel v ruce jakousi pušku se spousty tlačítek a divnou optikou.
Když se podíval přes optiku tak zjistil že mu sama vyhledává místa na kterých lze zabít na jednu ránu co nejvíce cílů. Na střelci tedy bylo jen zamířit na dané místo a vystřelit.
Sniper se rozhodl že si jí nechá a půjde na lov místo padlého Furlinga a hned vyrazil za unikající skupinkou Scianů.
Sniper běžel kolem hvězdné brány, která se z nenadání aktivovala a jeho málem srazil vír, který vytvořila, ale on si toho nevšímal a dál běžel za Sciany.
Brána byla otevřena několik minut ale nikdo z ní nevyšel.
Asgardská loď pořád rozebírala lodě Scianů. A bojů si už vůbec nevšímala.
Před hvězdnou bránou se opět začal rozléhat známý Furlingský řev, tentokrát však mnohem silnější.
„už je to tady.“ Pomyslel si jeden Nox a zařval. „K zemi!!“
Sotva někdo stačil na nečekané varování zareagovat, tak z okolí hvězdné brány vyletělo několik desítek střel.
Furlingům bylo absolutně jedno jestli jsou snadným cílem, nebo že mají všichni stejný cíl chtěli jen jediné.
Tělo mrtvého Furlinga, které leželo uprostřed bojiště a to znamenalo že se bojů musí účastnit ať chtějí nebo ne.
Někteří Sciani zahájili palbu na místa odkud vylétly střely, ale Furlingové tam už nebyli a Scianů rychle ubývalo.
Sniper běžel za prchajícími Sciany a i přes hustý porost je sem tam zahlédl, proto se rozhodl vyzkoušet Furlingskou pušku. Když dal oko k zaměřovači, tak zjistil že mu označuje cíle i přes proniknutelné překážky.
jakmile sinper zamířil tak vystřelil. Trefil jednoho Sciana do zad, ale ostatní si nemohli nevšimnout hluku, který způsobil při svém pádu a otočili se. Když nikoho neviděli tak se rozhodly pro palbu na slepo, ale střely létaly daleko od Snipera.
Zamířil na další cíl, který mu zaměřování nabízelo a vystřelil.
Tentokrát střela letěla mezi dvěma Sciany, ti byli tak blízko sebe že střela trefila oba a odhodila do stran.
Poslední Scian se okamžitě přenesl pár metrů do předu a dal se na zběsilý útěk.
Na předmostí bylo již dobojováno, ale jedna z lodí, dřív než stihla být vyřazená stihla vystřeli na orbitu několik střel.
Střely se převážně zachytily o štíty různých lodí, ale jedna loď v bitvě štíty ztratila.
Jednalo se o Auroru cestovatelů.
Střela zasáhla loď z boku a způsobila minimální poškození, naneštěstí dost velké aby někoho zabilo.
V poškozené části se nacházela právě Larrin s jedním vojákem, kterému dávala rozkazy. On přežil, ona to štěstí neměla.
Sniper běžel za Scianem, ale Snian měl větší výdrž a byl hlavně rychlejší.
Sniper se zastavil a začal se rozhlížet, kousek od něj byla vysoká skála a Scian běžel na druhou stranu do údolí. Sniper neváhal a okamžitě se rozeběhl ke skále.
Skála byla příkrá, ale dalo se na ní vylést.
Sniper šplhal jak nejlépe dovedl a pokaždé když už si myslel že je konec, tak začal vzpomínat na své speciální výcviky, kterými prošel jako jeden z nejlepších.
Když byl konečně nahoře tak se začal přes zaměřovač rozhlížet a hledat Sciana. Když ho nemohl najít tak zařval z plných plic:„TADY JSEM!!“
Jeho hlas se díky prostředí dokonale rozléhal.
Scian ho samozřejmě slyšel a v domnění že jeho pronásledovatel je za ním a jen si sním hraje se zastavil a začal se rozhlížet.
Zahlédl mezi stromy a začal střílet, ale bylo to jen zvíře.
„A mám tě.“ Řekl si pro sebe sniper, když ho díky jeho výstřelu dostal do zaměřovače.
Sniper zadržel dech aby se ani nehnul a vystřelil.
Střela proletěla korunami stromů, udělala do nich cestičku a Sciana zasáhla přímo do hlavy.
Sniper se ještě chvíli díval jestli se Scian nepohne a pak šel zpátky k bráně.
Korekci provedl St0rm tak ho prosím za případné chyby neukamenujte
a jako vždy doufám že se vám díl líbil.