Stargate - Nová aliance ( komplet )

Tak po dlouhé době na mě zase přišla chuť trochu uplatnit svoji kreativnost, původně jsem chtěl pokračovat a dokončit jinou povídku, ale už jsem ji nenašel, asi ji někdo smazal, no už je to dlouho co jsem něco psal… Tak tato povídka je zasazena do doby po válce s Ori. O co v ní jde? Příběh je o tom jak na Zemi začala třetí světová válka. Atlantida se vrací na Zem. Na Zemi zatím vypulk nový virus a rozšířil se do galaxie. Setkáme se také s Furlingy, avšak nebudou to zrovna klaďasové.

Země:

Odysea se vznášela nízko nad povrchem země. Kapitán právě přicházel na můstek, aby zareagoval na volání.
„Spojte nás“
Na obrazovce se objevil ministr obrany Ruska.
„Nacházíte se ve vzdušném prostoru Ruska, Odysea je vojenská loď, čímž porušujete mezinárodní smlouvu o vojenských předmětech získaných pomocí programu Hvězdná brána. Ihned tento prostor opusťte!“ Přikázal ministr obrany.
„Je mi líto, mám důležitý úkol.“ Ministr nasadil zvídavý výraz.
„Jaký úkol?“
„To nemůžu říct.“
„Pak je líto i mě.“ Přenos byl přerušen.
„Pane!“ Ozval se zbraňový důstojník.
„Otevírají se raketová sila!“
„Zapnout štíty!“

***

Datar:

Datar je planeta nejblíže jádru galaxie, je nově kolonizována nejrůznějšími národy a rasami. Právě zde probíhá shromáždění za účelem projednání věcí ohrožujících galaxii. Jsou zde i zástupci lidí ze země SG-1 a generál O’Neill. Na pódium před všechny nastoupené předstoupí zástupce nám doposud neznámé rasy, byl dva a půl metru vysoký, s obrovskýma modrýma očima, vyzáblým tělem, bez vlasů a modrou barvou pleti.
„Vítejte! Jsem Fread zástupce rasy vám známé jako Furlingové.“
Členové SG-1 se podívali jeden na druhého, ostatní nejspíš ani nevěděli kdo to vlastně Furlingové jsou.
„Vrátili jsme se z velké dálky na žádost asgardů, abychom splnili naše slovo a ochránili tuto galaxii. Předmětem jednání je Země. Na několika planetách se objevili různé nemoci, za které jsou pozemšťané odpovědni. Jsou to potomci antiků, ale ani to jim nedává právo vměšovat se do věcí, kultur a národů galaxie stejně jako antikové.“
Jack se zamračil „To nebude dobré…“ Danielovo nadšení ochablo, na tento den se nesmírně těšil, setkání se čtvrtou rasou, avšak nečekal, že budou horší než antikové.
„Proto Furlingové zakládají Novou alianci, kam se mohou národy přihlásit. Země má tímto zakázáno planety aliance navštěvovat nebo se přibližovat do jejich sektorů pod hrozbou smrti!“

***

Galaxie Pegase:

Na Atlantidě se právě řešily problémy s novým virem přeneseným ze Země, již bylo infikováno více jak polovina obyvatel Atlantidy. Virus napadal jen lidi bez antického genu, avšak když se antický gen implantoval již nakaženým, virus ho zneškodnil a infikovaného okamžitě zabil. Bylo nemožné se po městě pohybovat, byl vyhlášen karanténí stav a město se samo uzavřelo. Sam se připravovala na pravidelné hlášení na Zemi, když v tom se aktivovala brána.
„To je Země.“ Promluvil mladý důstojník u konzole.
„Na obrazovku“
Na obrazovce se objevil generál Landry, v pozadí běhalo spoustu lidí a byl slyšet zvuk poplachu. Sam ovládl strach, ale je voják, musí zachovat chladnou hlavu.
„Co se děje generále?“
„Mám rozkaz od prezidenta, ihned s Atlantidou přileťte na Zemi, zatkněte všechny členy expedice neamerického původu! Začala třetí světová vá…“
Zbytek doplnil šum. Sam nevěděla co si má myslet, nebyla schopna ihned reagovat.
„Mám provést rozkaz?“ Zeptal se mladý důstojník.
„Ne!“ Odpověděla okamžitě. „Ještě ne.“ Začala přemýšlet. „Připravte město ke startu a ať Drea přistane v hangáru!“

***

Stanoviště Beta:

„Tak znáte rozkazy, připravte se!“ Křičel generál Grek do komunikačního zařízení. Piloti začali nasedat do F-302 a z hlavní rampy odstartovala loď třídy 501 Ikaros. Ikaros byl postaven na stejném principu jako staré dobré 304, jen měl řadu vylepšení a desinkových změn, jako hangáry pro F-302 umístěné pod hlavním trupem lodi přilepené přímo na sobě. Nad a pod hangáry byly umístěny primární zbraně vypadající jako dvě jehly, vlastně to byli zbraně převzaté z lodi antického původu třídy Aurora. Lodě série 500 byli anticko-pozemské hybridy. Na základně stejně jako v SGC všichni pobíhali, byl tu chaos. Před oběmi zbrojnicemi se vytvořily dlouhé fronty vojáků čekajících na svou zbraň. Generál panikařil v řídící místnosti, na všechny křičel a tu a tam se skoro zhroutil.
“Co čumíte, vytočte bránu!“ „Co tu sakra děláte!“ Bylo toho moc na jednoho člověka, a generál Grek to nezvládl, zkolaboval.
„Zdravotník!“ Křičel vojín klečící u generála.

***

Atlantida:

Sam seděla ve svém křesle v kanceláři a tvrdě přemýšlela. „Co mám sakra dělat?“ Pokládala si otázku stále dokola. „Nemůžu uvěznit polovinu expedice jen, protože nejsou Američani. Zvlášť když už polovina lidí zde je nakažená. Ne! Musím si ověřit okolnosti.“
Sam vstala z křesla, přešla můstek spojující její kancelář s řídící místností a promluvila k mladému důstojníkovi u konzole.
„Piersi, vytočte Zemi.“ Piers začal zadávat symboly na panelu, když zadal poslední osmý brána se otevřela.
„Tady Atlantida, volám SGC.“ Odpovědi se ale nedostalo, byl slyšet jen šum. Sam opět ovládl pocit strachu. „Zavřete to!“ Opět začala přemýšlet. „Kontaktujte Triu a ať se plukovní Sheppard dostaví do mé kanceláře“ Sam se otočila, opět přešla můstek a posadila se do křesla v kanceláři, kde čekala asi pět minut, než plukovník přišel.
„Sam? Co se děje?“
„Dostala jsem rozkaz, rozkaz vrátit se s městem na Zem.“ Rozhodla se zatím si nechat rozkaz o zatýkání a informaci o válce pro sebe.
„Fajn kdy?“
„Hned.“
„Takže…?“
„Takže tě žádám, abys šel ke křeslu a řídil let k Zemi.“
„Oh.“ John neskrýval své překvapení. „Dobrá jdu na to“ John byl na odchodu, když Piers vtrhl dovnitř.
„Máme kontakt s Triou.“ Sam se opět zvedla a přešla do řídící místnosti.
„Tady Atlantida“
„Sam?“
„McKayi?“
„Oh zdravím“
„Jak je na tom Tria, fungují už hypermotory?“
„Ještě ne, bude to podle plánu za dva dny.“
„To nestačí! Chci, aby byly v provozu do pěti hodin, jo a ať Deadalus a Apollo nastaví kurs na Zem!“
„Cože?“
„Nemám čas na vysvětlování!“ Sam se otočila na Pierse. „Vypněte to.“

***

Datar:

„Jacku?“
„Jo já vím Danieli, měli bychom se zdejchnout.“
„Ne to jsem nemyslel, zkusím si s tím Freadem promluvit.“
„Cože?“
„Mohl bych ho nějak přesvědčit.“
„Jsi blázen, to v žádnym případě!“ To už ale Daniel opouštěl skupinku pozemšťanů a zamířil k pódiu. „Freade!“ Křičel ve řvoucím davu.
„Freade!“ Když si Daniela všichni všimli, uklidnili se.
„Pozemšťan.“ Promluvil Fread povýšeně.
„Jsem Daniel Jackson z SG-1.“
„Ano slyšel jsem o vás hodně. Máte můj respekt.“ Daniel se cítil uvolněněji.
„Co se stalo, proč jste proti Zemi?“
„Jak jsem řekl, Země je odpovědná za vytvoření a rozšíření smrtelného viru do galaxie a ne jen této! A teď vás žádám, opusťte tuto planetu, nejste zde vítáni.“
„Tak Danieli slyšel jsi ho, jdeme!“ Daniel si ani nevšiml, že všichni stojí za ním a cukl sebou.
„Dobře už jdu“

Příště:

Toto je spoiler!!!:

Jak válka začala, kdo ji začal, se dozvíte příště. Atlantida bude bojovat s replikátory a přiletí na Zem. Dozvíme se více o lodi Drea.

Jinak jsem se snažil, aby zde bylo co nejméně chyb, tak snad se mi to povedlo.

doufám že se to dozvíme brzo a držím ti palce při psaní pokračovaní

Je tu pokračování, dle mého pohledu je mnohem obsáhlejší a zábavnější, prostě lepší než předchozí díl. Jen jsem se nechal dost unést SGA, takže tvoří 95% této části. Na Zem a SG-1 se zaměřím v příštím pokračování.

Atlantida:

Město již bylo ve vesmíru. Sluneční paprsky se jemně odrážely o štít. Sam stála vedle Pierse v řídící místnosti.
„Johne, připraven?“ Odpovědí bylo to, že městem prošlo cuknutí, jak vstoupila Atlantida do hyperprostoru. Piers zareagoval na něco na monitoru.
„Přišla zpráva z Ridiktu, dokončil skenování světa, kam odešel Teylin lid, všichni jsou mrtví včetně Teyly. Udělali to replikátoři.“ Sam se zatvářila smutně, i když Teylu nikdy v oblibě neměla, nechápala její vysoké postavení na Atlantidě, ani Teal’c si to po tolika letech dovolit nemohl. Často jí posílala ke svému lidu, aby se do věcí expedice nepletla, ráda ji neměla, ale smrt jí nepřála. Byla ze sebe schopna vypustit jen potvrzení, že zprávu pochopila.
„Dobře“ Vytrhla se z myšlenek zpět do reality.
„Sam! Nemáme dost energie pro cestu na Zem!“ Sam se vrátila ke svým obvyklým myšlenkám.
„To není možné, spočítala jsem to, dvě ZPM nám na tu cestu stačí.“
„Tak jsi to spočítala špatně!“ John začínal mít pocit, že má kolem sebe už dva McKaye, ne jen Rodney je neomylný.
„Dobře tak…vystoupíme z hyperprostoru u nejbližší planety s bránou.“
„Ok“
Sam přešla k nejbližší konzoli, stiskla pár tlačítek a na obrazovce se objevila mapa. Na mapě byl modrou tečkou vyznačen svět, jež opustili a druhou tečkou byla vyznačena země, oba body byly spojeny čárou na níž se pohybovala tečka zelená znázorňující Atlantidu. V okolí byly červené tečky označující nepřátelské lodě wraithů a aplikátorů jež odhalily dálkové senzory. Obraz se přiblížil na zelenou tečku a přilehlé okolí, zobrazili se další modré tečky značící planety, pod každou byla adresa brány. Čára se přerušila a město vylétlo z hyperprostoru, vytvořilo se spojení s nejbližší planetou a město opět skočilo do hyperprostoru. Planeta nesla jméno Wadan, jméno bylo zobrazeno hned pod adresou, na obrazovce se ukázal detail planety a popis. Wadan byl svět ovládaný wraithy s hvězdnou bránou na oběžné dráze. Těsně vedle planety svítila červená tečka značící nepřátelskou loď.
„Je tam jedna loď.“
„Jo já vím“ Odpověděl Sheppard.
„Vědět a něco s tím dělat je rozdíl, to mi připomíná, že jsem se chtěl zmínit o tom, že nemáme žádné drony.“
„Máme jumpery a město má štít. To nám poskytne čas, na něco přídu.“ Sam měla naději v hlase, problémem bylo, že ji nic nenapadalo.
„Počkat, máme střely s retrovirem.“
„Dobrej nápad Sam, ať je někdo naloží do jumperu a připraví se odstartovat.“
„Piersi zařiďte to.“

***

Wadan:

U planety se právě vynořila z hyperprostoru Atlantida. Z hlavní věže vylétl jumper a velkou rychlostí mířil k planetě, po chvilce zapnul maskování a zmizel. Sam stále byla u konzole s obrazovkou. Zarazila se, když senzory něco zachytily.
„Ať se ten jumper hned vrátí!“
„Co se děje?“ Zeptal se Piers.
„Nejsou to wraithové, tuto planetu dobili replikátoři, jsou jich tu milióny!“ John seděl v křesle a řídil město, v hlavě se mu přehrávali veškeré informace o městě a okolí. Právě dostal nápad.
„Sam mám nápad, jako moc dokážeš rozšířit štít se dvěma ZPM?“
„Hodně ale moc dlouho by nevydržel, proč?“
„Navrhuji použít Rodneyho antireplikátorský štít, dokážeš ho rozšířit kolem celé planety?“
„Se dvěma ZPM možná, ale kompletně by je to vyčerpalo“
„To nevadí, na planetě jich bude víc než dost, vezmeme si jiný“ Město se otřáslo.
„Co se děje?“ Vykřikla Sam.
„Mám tu problém s Alanis.“
„Alanis?“
„Jo je to takové parodie na Atlantidu.“
„Takhle štít moc dlouho nevydrží, střílí na nás z povrchu z Alanis a ten otřes kterej teď příde je obranej satelit.“ Jakmile to dořekl, město se otřáslo.
„Sam připrav ten štít!“
„Pracuju na tom.“ Atlantida zrychlila v přibližování k planetě za stálého dopadání dron na štít z Alanis a výstřelů paprsku z obraného satelitu. Atlantida prolétla atmosférou a stále sestupovala.
„Sam?!“
„Jo už to bude.“
„Doufám, že to UŽ nebude pozdě!“ Zakřičel John.
„Spouštím to!“ Štít kolem města se začal rozšiřovat, pojal replikátorské město pod Atlantidou, Alanis sestupující do atmosféry, satelit až nakonec celou planetu.
„Hotovo!“
„Slavit budem později víš, jak jsi se s Rodnym hádala minulej tejden o tom dálkovim ovládání jumperu?“
„Jo proč?“
„No přistávám s městem a mam co dělat letět rovně, Alanis je přímo nad náma a nemá ji kdo pilotovat, tak jsem si řek, že by bylo skvělí, kdyby na nás nespadla a já s ní přistál! Jelikož jsme teď bez štítu!“
„Zelenka už na znovuspuštění štítu pracuje.“
„Dobře, tak ty začni pracovat na tom ovládání!“
To je rozkaz?“
„Jo!“ Sam se zatvářila zaraženě a začala pracovat s konzolí.
„Nerad bych na tebe tlačil, ale Alanis na nás dopadne během pár minut.“
„Já vím, nemůžu se dostat přes jejich rozhraní.“
„Kdyby to slyšel Rodney…“ Nadhodil John ve snaze, že to Sam pomůže, jako to vždy dělal u Rodneyho. Na Alanis se rozzářilo prázdné řídící křeslo.
„Mám to!“ Obě města začala brzdit svůj sestup.
„Letíme dost rychle, Johne!“
„Nedělám to prvně, Sam! Je těžký řídit celý město, natož dvě! Co ten štít?“
„Ještě moment“ Ozval se Radkův hlas z vysílačky.“
„Žádnej spěch…“ Obě města se nacházela vedle sebe ve stejné výškové poloze, avšak Alanis klesala rychleji.
„Připravte se na náraz!“
„Štít běží!“ Zakřičel Radek.
Alanis dopadla jako první, vytvořila obrovskou vlnu kolem, na níž přistála Atlantida s napůl aktivovaným štítem. Obě města se začala houpat na vzájemně vytvořených vlnách u okraje města aplikátorů, jež vlny částečně zaplavily.
„Město, města jsou v pohodě…“ S úlevou v hlase oznámil Sheppard.
„Uf…“ Oddechla si Sam. Zvedla se od konzole a přešla k Piersovi.
„Kontaktujte Triu a její vlečné lodě, Drea ať ihned odstartuje a přikažte Ridiktu ať ihned přiletí!“
„Wou, měli byste to tu vidět, můžu ovládat celou planetu. Měli jsme to udělat už dávno, dobít replikátorskou planetu. Je tu ještě další město beze jména a spousta lodí jako je Drea.“
„Myslím, že by to byla dobrá základna pro expedici.“
„To jistě byla, ale replikátoři se jí pokusí získat zpět.“
„Jo škoda. Jsem na cestě do řídící místnosti“
„Výborně promluvíme si o tom, kdo tu dává rozkazy.“
„Jistě.“ Řekl John s humorem v hlase.
„Piersi vyberte deset lidí s genem, ať letí s jumpery do města a přinesou ZPM, drony a všechno další co nám chybí.“
„Jistě.“

***

Datar:

SG-1 přicházela k bráně v doprovodu O’Neilla.
„Víš, mluvili jsme o tobě s Teal’cem, změnil se.“ Nahodil téma Jack. Daniel nasadil zvídavý výraz.
„Jak jsem se podle vás změnil?“
„No víš, před pár lety bys toho chlápka ukecal k smrti.“
„Problém je v tom, že s ním v určitém ohledu souhlasím a to mě zaráží.“
„Jo to mě taky.“ Skupina došla k ovládacímu panelu a Daniel začal zadávat adresu.
„Ještě že nejsem ze Země.“ Utrousila Vala.
„Jo to máš velké štěstí.“ Řekl ironicky Daniel.
„Zařekla jste se lidu Tau’ri.“
„Už teď toho lituju.“
„Nejsi sama.“ Doplnil Daniel.

Pokračování příště:

Toto je spoiler!!!:

Kdo začal válku a info o lodi Drea až příště.

fakt good a dost zajimavy urcite pokracuj

chtelo by to dalsi cast!!!

Jo už o tom přemejšlym 14 dní už mam větší část napsanou, ale nějak mi to neladí dohromady... chci dodržet slovo a konečně tam vměstnat něco o začátku války kam jsem ještě nedošel, pořád jsem na Atlantidě. Mohl bych sem dát zatím kratší část, ale je to pokračování části s městem. Ještě uvidím, zítra se vyjádřím

EDIT: Tak tady je taková "mezičást", příště už se opravdu zaměřím na tu válku

Wadan:

Poslední dva jumpery se vracely se zásobami dron a modulů ZPM.
„Johne? Jsme skoro připraveni odletět.“
Mluvila Sam do vysílačky a pozorovala senzory zobrazující okolí města. Poslední dva jumpery přistály v hangáru, vše bylo připraveno. John byl stále v křesle.
„Jsme připraven, jak jsou na tom týmy na Alanis a na Kvitaře?“
Kvitara znamená anticky číslo čtyři, John tak pojmenoval loď třídy Aurora nalezenou v replikátorském městě. Kvitara byla právě čtvrtou expedicí nalezenou antickou lodí této třídy.
„Alanis i Kvitara jsou připraveny, ale nikdo si s Alanis netroufá letět Johne, bude to na vás.“
„No to si děláš… bylo celkem těžký s ní přistát a teď s ní mam letět?“
„Byl to tvůj nápad.“
„Měl jsem ji nechat spadnout do oceánu.“
Sam se ušklíbla.
„Dobře udělám to, napojím se na její ovládání.“ Odpověděl hned John.
Sam se zaměřila na senzory v pohybu, něco na nich spatřila, tři tečky. Tyto tečky znamenaly lodě na oběžné dráze planety.
„Johne máme problém, replikátoři dorazili.“
„Mám je, nejsou to replikátoři.“ V Johnově hlavě se ukazovaly modely těchto lodí, byly to dvě BC-304 a antická loď třídy Aurora.
„Atlantido, tady je plukovník Caldwell z Daedala a plukovník Ellis z Apolla, vezeme Triu.“ Ozval se Ellis z vysílačky v řídící místnosti.
„Plukovníci.“ Odpověděli současně Sam i John na pozdrav.
„Vezete nám zpět i Rodneyho?“ Zeptal se John.
„Jsem tady Shepparde.“
„Škoda“
„Johne!“ Napomenula ho Sam.
„Máme teď důležitější úkol.“
„Ok Sam jdu na to.“
Motory Atlantidy se zažehly a město začalo stoupat. Tentokrát už se netřásla, jako bylo zvykem předtím, s podporou všech tří ZPM bylo vše jak má a mohly být spuštěny společně všechny systémy včetně tlumičů. Město prolétlo atmosférou, modrá barva oblohy byla nahrazena temnotou vesmíru s malými tečkami, vzdálenými hvězdami. John si konečně ulevil, když bylo město na oběžné dráze nedaleko tří lodí.
„První fázi mam za sebou.“ Mluvil sám k sobě. „Tak vzhůru na tu druhou.“
Motory Alanis se také zažehly a město začalo stejně jako Atlantida stoupat vzhůru. John se v křesle potil, měl napjaté všechny svaly v těle. Sam sledovala senzory, když si opět něčeho všimla.
„Johne?“ To už tu dlouho nebylo, pomyslel si. „Zaznamenávám podivné údaje, podle senzorů se z planety blíží dvě města.“
„Znáš to Sam, když ti jedno nestačí… vem si dvě!“ Mluvil rychlým křečovitým hlasem.
„Nemůžeš přece letět se třemi městy najednou, to je nad tvé možnosti!“
„O tom si promluvíme později!“ Snažil se ukončit rozhovor.
„Je to rozkaz Johne, nech tam to město!“
„Madam?“ Promluvil Piers. „Komunikace je blokovaná.“
„Sakra!“ Sam neskrývala svůj hněv.
Mezitím se obě města dostala na stabilní oběžnou dráhu. John deaktivoval křeslo a zvedl se. Vydal se směrem do řídící místnosti.
„Komunikace už není blokována.“ Informoval Piers Sam.
„Ať se všichni velící dostaví do zasedací místnosti.“ Sam se odebrala do zasedačky, kde se posadila na židli a vyčkávala.

Tak po dlouhé době je tu zase kousíček příběhu, tentokrát opravdu zaměřený na Zemi a válku. Snad mi moderátoři prominou dva příspěvky pod sebou.

Datar:

Když se Daniel chystal zadat šestý symbol brána se začala aktivovat zvenčí. Otočil se k ostatním a nasadil zvídavý výraz. Všichni se ihned chopili zbraní. Brána se aktivovala, SG-1 zatím zaujala obrané pozice. Bránou prošel jediný člověk, byl to generál Hammond. Sotva prošel bránou padl na kolena, brána se zatím zavřela.
„Generále!“ Promluvil překvapeně Jack.
„Co se děje?“
Až teď si všiml, jak se Hammond drží za bok a krvácí.
„Musíme se odsud Jacku!“ Generálův hlas byl slabý.
„Musíte ležet generále.“
„Ne musíme hned odejít na jinou planetu, hned!“
„Dobře, Danieli zadej adresu!“
„Kam půjdeme?“
„To je jedno!“
„Dobře.“
Daniel se vrátil k ovládacímu panelu a začal zadávat adresu, současně s jeho zadáváním se aktivovala brána zvenčí, bylo to kdo z koho. Brána se aktivovala, Daniel si nebyl jistý, jestli to stihl první, ale nebyl čas.
„Jdeme!“ Zakřičel Jack.

Stanoviště Alfa:

Jakmile všichni prošli bránou zavřela se. SG-1 prošla na planetu, na níž se momentálně nacházelo stanoviště alfa. U brány stáli čtyři vojáci.
„Lékařský tým, potřebujeme lékařský tým!“ Rozkázal Jack.
Do prostoru brány za okamžik dorazili dva zdravotníci s nosítky a odnesli Hammonda na ošetřovnu.
„Co se tady sakra děje seržante?“
Jack se dožadoval odpovědí od vojáka s nejvyšší hodností.
„Na Zemi vypukla třetí světová pane.“
„To si děláte pr…“
„Ne pane, jsme ve válce s většinou národů na Zemi, všichni se proti nám spojili.“
Jack ani ostatní jsou mimo, neví jak reagovat ani co dál dělat.
„Mitchelli, zjistěte co nejvíc informací a podáte mi hlášení za 20 minut, já se jdu podívat za Hammondem.“
„Jdu s tebou O’Neille“
„Jo já jdu taky“
Dokončil Daniel, potom se rozešli, Vala a Cam šli do řídící místnosti a Daniel, Jack a Teal’c na ošetřovnu.
„Jak je na tom?“ Zeptal se Jack nejbližšího lékaře.
„Nic vážného, zítra bude v pořádku.“
„Můžu s ním mluvit.“
„Je mi líto, ale měl by odpočívat.“
„Nepotřebuju odpočívat, pojď sem Jacku.“ Přerušil generál.
„Co se stalo pane?“

Hammondovo vyprávění:

„Odysea dostala za úkol najít na území ruska antický sklad dron, o kterém jsme se dozvěděli z Antarktické základny. Byla to tajná mise, loď byla maskovaná, ale při skenování povrchu nás zachytili. Pak rusové na Odyseu zaútočili. Prezident nařídil použití zbraní, ale než se Odysea začala bránit, byla zničena. Nastal chaos, program hvězdné brány se dostal na veřejnost během hodiny. Tou dobou už rusové útočili na SGC svými loděmi. Neměli jsme na planetě jinou loď něž Odyseu, byli jsme bezbranní. Ještě toho dne nám Rusko vyhlásilo válku, přidávalo se více a více států. Nakonec prohráváme. Na prezidentův příkaz se Atlantida vrací na Zem, aby nám pomohla válku vyhrát. Nemáme žádné spojence Jacku, Amerika prohraje, nasadili proti nám vesmírné lodě.“

Konec Hammondova vyprávění

Jack se to všechno snažil vstřebat. Bylo to těžké, nemohl tomu uvěřit.
„Co základna na Antarktidě?“
„Dobita rusy.“
„SGC?“
„Ztraceno.“

Pokračování, no zase někdy příště...

..paráda, ale chtělo by to už to pokračování..

taky se tesim na pokracovani

Pracuju na tom, hodilo by se zařízení na dilataci času

Bude teda neco???

Stanoviště Alfa:

Na základně se z ničeho nic rozezněl alarm. Většina vojáků jen chaoticky pobíhala po chodbách a základna se začala otřásat.
„Co se sakra zase děje?!“ Jack byl čím dál víc nervózní.
Na ošetřovnu přiběhl velitel základny dva metry vysoký černoch s plešatou hlavou středního věku generál Glaasen.
„Co se děje veliteli?“ Dožadoval se Jack odpovědi.
„Rusové dorazili svými loděmi.“ Jack se prudce zvedl od Hammondova lůžka.
„Zadejte adresu na Atlantidu.“
„To nejde pane, Rusové blokují bránu.“
„Máte tu alespoň nějaké lodě?“
„Ne pane, základna Alfa už slouží výhradně pro vědecké účely.“
„Tak tu musíte mít nějakou superhračku se kterou ty lodě sundáme.“
„Ne pane, zaměřujeme se na botanický výzkum.“
„Tak to budeme muset střílet kytky.“
Jack s Teal’cem a Danielem opustili ošetřovnu a došli do řídící místnosti.
„Kolik lodí na nás útočí?“ Ptal se Jack důstojníka obsluhujícího konzoli s orbitálními senzory.
„Dvě lodě třídy 303.“
„Na Zemi se ale vyrobila jen jedna tahle loď, Prométheus.“ Zareagoval Daniel.
„Rusové se museli zbrojit už dlouho.“ Odpověděl důstojník.
Na obrazovce dálkových senzorů u vedlejší konzole začalo blikat 7 červených světýlek.
„Pane další flotila nepřátelských lodí!“ Zakřičel důstojník u dálkových senzorů.
„Zaznamenávám sedm lodí.“
„Sakra“ Zaklel Jack.
„Přijímáme signál z jedné z lodí pane.“ Promluvil mladý seržant u komunikační konzole napravo.
„Pusťte to seržante.“
Na obrazovce byl stále šum a zvuk také šuměl, pomalu se obraz začal vyostřovat a zvuk být zřetelnější.
„…ady šššš-ovník Cart-šššš slyšíte mě? Opak-ššš tady plukovník Carterová slyší mě někdo?“ Na obrazovce se objevila dobře známá tvář Sam.

Atlantida:

Sam stojí u komunikační konzole a snaží se spojit se stanovištěm Alfa.
„Tady plukovník Carterová slyšíte mě? Opakuji tady plukovník Carterová slyší mě někdo?“
Sam se otočila na obsluhu komunikace.
„Je komunikace rušena?“
„Ne madam.“ Odpověděl. Sam stiskla tlačítko na vysílačce.
„Johne? Jsou na planetě nějaké známky života?“
„Jo jsou, je tam něco kolem 50 lidí.“
„Dobře, zastav ty lodě útočící na planetu, ale neznič je!“
„Ok“
John se soustředil a vypustil tucet dron na obě útočící lodě. Drony neměli žádné problémy s proniknutím skrz štít a nadělali do obou lodí velké díry. Obě lodě se následně dali na ústup.
„Ustupují.“ Oznámil John.
„Nech je jít.“
„To nemůžeme, můžou znamenat hrozbu, pokud prozradí, že jsme na ně zaútočili my.“
„Je to rozkaz Johne!“
John však rozkazu nedbal a vypustil další tucet dron. Obě lodě se pokusili o obranou palbu, ovšem bez úspěchu. Když drony provrtaly jádra hyperpohonu obě lodě explodovali.

Stanoviště Alfa:

„Pane, obě útočící lodě byli zničeny.“ Oznámil důstojník u orbitálních senzorů.
„Otevřete kanál!“ Přikázal Jack.

Tak další mezičást, už se pomalu blížíme k bitvě o Zemi, ta za to bude určitě stát

Pokračování opět zase někdy příště, slibovat nic nebudu, snad jen to, že do půlky ledna bych toto chtěl dokončit.

cha cha, John to dělá správně. Žádné servítky s Rusákama, drony do nich

Superpoviedka dalsiu cast a noxovia nic nevyskytnu sa

Ne neplánuju výskyt noxů... Jinak díky

Mno supr jenom by mě zajímalo z jakýho z těch tří měst ty drony vypouštěl

mno tak už chci pokračování

Atlantida:
Sam pořád stojí u konzole a snaží se spojit s planetou.
„Tady plukovník Carter…“ Je přerušena hlasem z komunikačního zařízení.
„Carterová tady O’Neill.” Sam se usmála, oddychla si, že slyší Jackův hlas.
"Pane, jste v pořádku?”
“Nic mi není.”
“Žádáme okamžitý přesun ze základny.“
Sam kývne na mladíka obsluhující komunikační rozhraní se zbytkem flotily.
„Ať je Apollo vyzvedne.“
Mladík jen přikývl a dal se do práce. Sam se opět otočila ke komunikaci.
„Tohle už je podruhé co jsi neuposlechl můj rozkaz.“
„A ne naposledy, ten rozkaz byl špatný, jsme ve válce Sam.“
„Pokud se to bude opakovat, budu nucena tě odvolat.“

Apollo:
Generál O’Neill se zhmotnil na můstku lodi.
„Pane!“ Zasalutoval plukovník Ellis.
„Plukovníku…“ Jen tak prohodil Jack.
„Zařiďte poradu všech důstojníků, kteří něčemu velí.“
„Pane?“
„Už jsem vás zdravil a teď proveďte rozkaz.“
„Ano pane.“
„A přestaňte mi už říkat pane!“
„Ano pa.. .“
Jack jen křečovitě ukáže rukou na Ellise a otočí se k navigačnímu důstojníkovi.
„Takže sedm lodí, co všechno tu máme?“
„Teď jste na Apollu, je tu také Deadalos. Tři antická města jako je Atlantida a dvě antické lodě, Tria a Kvitara, pane.“
„Wou a kde je Drea a Ridikt?“
„Drea je pořád v hangáru, má poškozené motory a Ridikt se neozývá.“
„To není dobré.“
„Nepotřebujeme celou flotilu abychom zničili pár ruskejch plechovek pane.“
„Ruský plechovky jsou náš nejmenší problém.“
„Skenery něco zachytily pane!“
„Co?“
Navigační důstojník chvíli zkoumá data a pak promluví.
„Dvě lodě pane, Ridikt a nějaké neznámé plavidlo.“
Od komunikačního zařízení se ozve mladík jež ho obsluhuje.
„Příchozí zpráva: Ridikt žádá a podporu, jsou těžce poškození, ta loď na ně pořád útočí.“
„Přebírám velení nad lodí, šťávu do motorů a leťme jim pomoct, Deadalos ať se k nám připojí, zbytek ať tu zůstane!“
Obě lodě se dají do pohybu směrem k blížícím se lodím.
„Pane! Ridikt byl zničen!“
Skrz průhled na můstku je vidět záblesk v dáli.
„Připravit zbraně!“
„Jsme zaměřeni, útočí na nás!“ Apollo se otřese.
„Štíty na 60%.“
„To není možné, opětujte palbu!“
„Jsou ještě moc daleko pane.“ Jack se nechvíli odmlčí, přemýšlí. Loď se znovu otřese.
„Štíty na 23%.“
„Otočit!“
„Pane?“
„Otočte to a Deadalos ať udělá to samý!“ Jack se znovu zamyslí a loď se znovu otřese.
„Štíty jsou dole!“
„Nastavte kurz do sluneční soustavy, k Jupiteru.“
„Ano pane.“
„Ať nás ostatní následují.“
Apollo a Deadalos skočí do hyperprostoru, zbytek flotily je po chvilce následuje.

Dark Angel: Byla to Atlantida, není to tam přímo napsané, ale podle mě to z toho vyplývá.

V Další páté části už přejdu k bitvě o Zemi a další šestou částí skončím

ok, já si to myslel. Jinak konečně další část, supr.

Země:

Nad planetou poletuje spousta trosek a dvě lodě třídy Deadalos, když se otevře hyperprostorové okno. Z okna vyletí loď třídy Prometheus následována Furlingskou lodí (viděna v epizodě Grace). Bez váhání je BC-303 zničena a Furlingská loď útočí na obě BC-304. Pozemské lodě prohrávají a tak se k nim připojuje podpora z povrchu planety, z planety jsou vypuštěny rakety, které jen bez většího účinku narážejí do štítu Furlingské lodi.

Jupiter:

U planety se otevřou dvě hyperprostorová okna, z prvního vyletí Apollo a Deadalos, z druhého zbytek flotily, tedy Atlantida, Alanis a třetí zatím nepojmenované antické město, Tria a Kvitara.

Atlantida:

Sam stojí u navigačního důstojníka a sleduje údaje na obrazovce před sebou.
„Zachytáváme signály tří lodí na oběžné dráze, dvě jsou naše.“
Prolomí napětí mladík u panelu. Sam se tváří ustaraně.
„Vědí o nás?“
„Ne, zachytáváme energetické výkyvy mezi loděmi, bojují s polu.“
„To nám dává čas navíc. Monitorujte veškerou komunikaci na Zemi, zjistěte co se stalo.“
„Sam!“ Ozve se z vysílačky.
„Johne?“
„Okamžitě přiď sem dolů.“
„Jsem na cestě“

Apollo:

Ellis přichází na můstek a postaví se vedle Jacka.
„Porada je připravena, pane.“
Jack se chystá něco říct, ale nakonec zůstane ztichat.
„Kde?“
„Na Atlantidě, pane.“
„Dobře, přeneste mě.“
Jack zmizí v záři bílého světla.

Atlantida:

John sedí v ovládacím křesle, místnost je osvětlována bílou září, jak se do ní transportují všichni velitelé. Jako poslední se přenese Jack.
„Vítejte.“ Prohodí John.
„Takže situace je taková…“ Ujme se slova Jack. „na Zemi zuří válka a ještě k tomu je Země pod útokem z vesmíru.“
„Kdo na nás útočí?“ zeptá se Sam.
„To je dlouhý příběh, podstatné je to, že musíme pomoct!“
Chvilku je ticho a všichni si jen vyměňují pohledy.
„Přijal jsem velení celé flotily.“ Zakončí Jack.
„Takže, takový je plán…“ Je však přerušen Johnem.
„Tohle by ste měli vidět.“
„Co?“
Jakmile to Jack dořekne, objeví se nad křeslem zobrazení Země. Je na ní devět červených teček s popisky v řeči antiků.
„Na co se díváme?“ Zeptá se Sam.
„Město začlo se Zemí komunikovat, jsou to dokovací stanice pro města jako je Atlantida, je jich celkem devět.“ Chvilku se odmlčí.
„Navrhoval bych s městy přistát. Můžu Alanis a to další město nastavit a automatické přistání, každému městu je přiřazeno dokovací zařízení.“
„Ne s jedním městem poletím já.“ Ozval se Jack.
„Dobře takže s tím třetím městem, s Alanis už mám stabilní propojení.“
„Dobrá, takže plán je takový, města přistanou na Zemi a naše zbylé čtyři lodě se zapojí do bitvy. Rozchod!“

Země:

Jedné z BC-304 už selhaly štíty, energetické střely z lodi Furlingů naráží přímo do trupu a trhají ho na kusy. V tom okamžiku když už se zdá, že je pozemská loď vydána napospas nepříteli, odláká její palbu přilétající flotila od Jupitera. Kvitara schytá první plnou ránu od nepřítele. Paprsek proniká štítem a loď ničí. Té chvíle využijí ostatní lodě a spustí plnou palbu na loď Furlingů. Štít začíná kolísat. Furlingové znovu vystřelí, tentokrát na BC-304 bez štítu, ta bez je zničena okamžitě, bez možnosti obrany. Štít Furlingské lodi zmizel a zbraně flotily mají konečně účinek. Na trupu lodi začíná série malých explozí. Zbylá BC-304 překvapivě přestává útočit na Furlingy a obrací palbu na lodě flotily. Mezitím všechny tři města dosedají na svá dokovací zařízení, Atlantida v Antakrtidě, Alanis na moři jižně pod Austrálií a poslední město ve Středozemním Moři poblíž Itálie.

Tak, to je část pátá, no a snad do pátku doladím tu poslední.

Super, dík za další část.

Super. Sam je nějaká měkká, ještěže John prvně střílí (likviduje rusáky). Dokovací zařízení na Zemi, zajímavý nápad. Těším se na další část..

moc dobrý, těšim se na další díl

Wow super jen pokračuj...

Kdy bude další díl je tu nějak mrtvo!!!???!!!