Stargate Atlantis: Delenda Est, part 2.7Intro - http://www.youtube.com/watch?v=qHmuJhQu67s
"Což lze dostát slovu, když se kolem nás vše mění? "
- Lope de Vega
„Jsme bez štítu!“ křičí přidělenec IOA, agent Gordon, zoufale mačkající sekundární panel pro kontrolu systémů.
Zelenku to nepřekvapí, povzdechne si a vztekle odpoví, běžíc ke vchodu, kde mu nějaký vyčerpaný mariňák podává zbraň –
„Pancíř by to měl vydržet do aktivace, tak zvedněte tu svojí prdel, musíme jim venku pomoct, jak jen můžeme!“
Agent běží, stále nepřesvědčeně, ke vchodu, a kdosi mu na rameno hodí několik kulometných pásů.
Exploze silných pulsů z lodí dopadají víceméně přesně na disruptor, i tak jich několik dopadá stranou, a znovu a znovu tvoří krátery všude kolem, náhoda tomu dává, že žádný nedopadá ke vchodu, stačily by dvě rány, a wraithská pěchota by nemohla pokračovat ve své nynější zábavě.
„Podle rozkazu má být brána…“ ječí agent, zatímco běží za Zelenkou, a všemi techniky a zdravotníky, aby nahradili padlé boji, jejichž těla pokrývají celé okolí města, mezi nimi mrtvoly nepřátel, a vyhořelé vraky vozidel, z kterých nezůstal bojeschopný ani jediný džíp.
Některé skupiny obránců jich využívají jako místo pro krytí. Dorážející jednotky Wraithů byly momentálně největším problémem. Minové pole je na nějakou chvíli zaměstnaly, ale k poslední obranné pozici přímo u vchodu míří zjevně všechny jejich zmobilizované síly
Ustává palba z orbity. Laura Cadmanová se svým bojovým týmem přeživších zmateně pozoruje ustupující Wraithy, bezdůvodně zkolísaných ve své předešlé snaze. Netrvá dlouho, a nové pozemní údery míří s neztenčenou silou na pozici vojska TFP, ze kterých utíká zoufalý zbytek lidí přímo ke vchodu, přestože to znamená ponechat raněné jejich osudu. V chaotické střelbě a veškerých událostech zde by bylo velmi snadné přehlédnout množství předmětů, rozesetých po celé délce zákopů, a spojené dráty, vedoucí k disruptoru.
„Aktivujte bránu! Než nad ní ztratíme kontrolu, musíme to dokázat!“ křičí až hystericky Gordon ke Cadmanové, kterou zadržel pohybem ruky, jinak zbytek jejích vojáků přebíjí zbraně, a spolu s ostatními se kryjí u vchodu tak dobře, jak jen dokáží. Jeden z vojáků před vchodem zvedne připravené ručné detonátory.
„To bychom mohli, ale pokud nemáte po ruce telefon na nejbližší antický bránoservis, tenhle nápad padá!“ odpoví Cadmanová a zbraní ukáže na bránu, která schytala zásah od lodí, a jediný pohled laika stačí k tomu, aby mu bylo jasné, že tahle věc je už k neupotřebení, prasklá a pokroucená jako obyčejný kus plechu.
Gordonův pohled jakoby zakalila vlčí mlha, zůstane strnule civět na všechno, co vidět může, mrtvoly v pozemských uniformách, hromady nakupených těl Wraithů před zákopy, i ty živé, kteří se přes ně valí. Pak už jen vidí paprsky, mířící na něj. Poslední co vidí, než padne k zemi.
Cadmanová jej ignoruje, běží ke vchodu a přebírá odpalovací zařízení. Stiskne jeden z nich.
Řetězové výbuchy, jejich plameny, zář a tisíce kovových kuliček z nich vystřelených se rozletí prostorem, a rvou útok Wraithů na kusy.
Zastavení palby z lodí sice poněkud ulehčilo zbytkům sil TFP na planetě, bohužel to neznamenalo ústup, jen převedení zbraňových kapacit na obranu před Curranovou flotilou, která se jim dostala do týlu.
Za normálních okolností by tato (v porovnání s nimi) miniaturní bojová formace nezpůsobila mnoho velkých problémů, ale bez Dartů, a podpory Křižníků, které byly zpola zničené, a z druhé poloviny stále po přistání na planetě, takže Hive musely zaujmout co nejvíce obrannou taktiku, a zamířily přímo na nepřítele, jehož lodě však jsou mnohem hbitější než jejich mateřské.
Darty byly vyčerpány útoky na Aspolis, zvláště při počátečním útoku a následnými údery na obranné štíty, navíc měla flotila výhodu, že hologramy jsou Wraithům k ničemu, před jejich možným zapnutím byly dávno označeny skutečné cíle. To však byly stále jen ztracené výhody jedné strany. K vítězství to mělo daleko.
„Energii převeďte do předních štítů! Prince Of Wales a Repulse, zde loď Themistokles, potřebujeme podporu!“ nařizuje plukovník Wells na můstku jednoho z několika BC-304, ke kterému se připojí dvě menší lodě podpůrné třídy Yakami, a celá útočná trojice zamíří palbu, rozdělujíc se do tří stran, BC-304 vystřeluje raketovou salvu, která likviduje motory Hive a zbylé dvě lodě palbou z hlavních zbraní, ruku v ruce s F-302, vyzbrojenými taktickými raketami, a wraithská loď se pod mnoha zásahy rozpadá.
Ostatní lodě TFP si příletosti nenechávají ujít, a mezitím, co kryjí útok Themistokla, kryjí i několik letek F-302, které se probíjejí posledními Darty, až ke čtveřici Křižníků, z nichž jen dvě byly letuschopné, a opouštějící atmosféru. K poškozené dvojici se přiblíží jen šest F-302, zbylé dobývají vzdušnou nadvládu od Dartů, které se znovu objevily nad bojištěm, snad rezervy z poškozených Křižníků.
Šestice stíhačů se rozdělí, každá trojice na jeden Křižník, a jedna z každé z nich odhodí malé těleso, přičemž se všechny z nich vznesou zpět na orbitu.
Každé jedno těleso se rozdělí, a z obou stran se zarazí do země u boků lodí. Wraithové u nich hlídkující si prohlédnou onu věc. Jeden z nich se jí pokusí dotknout.
Dvojice malých nukleárních explozí zanechá obě lodě rozstřelené na povrchu, nad kterým vyhrávají F-302 v boji o vzdušnou nadvládu s Darty, které budou brzy zničeny do jednoho. Už teď musí ta hrstka bojovat s přesilou, přestože se Wraithským pilotům je daří držet dál od disruptoru, kde se obránci, už jen posledních několik desítek vyčerpaných a zoufalých lidí, bojuje poslední odpor.
„Za jak dlouho, doktore?!“ křičí na Zelenku jeden z mariňáků, který znovu prokázal svůj rekord ve střelbě granátometem. Zelenka neodpovídá, možná neslyší, vzhledem ke střelbě a cinkajícím nábojnicím, kterýžto hluk se už i tak pokouší prolomit poručík Cadmanová, žádající o podporu, a také žádost o evakuaci, pokud je to možné. Co se na orbitě semlelo, nejsou zkrátka z to obránci cokoli vědět.
„Doktore!!!“ zařve seržant Radkovi přímo do ucha „Jak dlouho?!! Mým mužům dochází munice!!“
„Neobávejte se, seržante. Energie dosáhne kritického stavu za…minutu a 55 sekund.“ dopoví mu Zelenka, také přímo do ucha, zatímco jednou rukou drží tablet a druhou devítku.
Srocený a neuspořádaný dav Wraithů tlačící se do disruptoru, je hromadně skosen přeletem dvou letek stíhačů, které spotřebovaly veškerou podvěšenou výzbroj v předcházejících soubojích, střely z palubních railgunů očividně bohatě stačí na masakr nechráněné pěchoty, která z části zůstavá na místě, jiní se snaží kryt u zdi disruptoru a trosek, ale většině nic z toho nepomůže. Po čtyřech průletech není nic, co by se hýbalo, vidět.
„Modré letce Tartarus, návrat pro přezbrojení!“ zní palubními vysílačkami F-302ek, jemž tak jako tak došla zásoba munice.
Na orbitě flotila TFP dočasně ustoupila, stačila eliminovat ještě jednu Hive, ale za cenu těžkého poškození Prince Of Wales, jejíž posádka mohla mluvit o štěstí, že se jí podařilo v pořádku evakuovat, než jí definitivně dorazila salva z jednoho z Křižníků, které se vznesly z planety. Moment překvapení byl ztracen, a přestože měl být disruptor co chvíli aktivován, Wraithské lodě nemínily ustoupit, a i nynější silou jsou schopny vyřídit drzé útočníky. Ale ani oni neměli v úmyslu vzdát boj, zvláště Repulse, která složitým atmosférickým manévrem pokropila smrtící palbou celou délku Křižníku, kterého donutili ustupit za vedoucí dvojicí Hives.
Doktor Radek Zelenka v prozatím zabezpečeném disruptoru váhá. Jedna minuta. Zvládnou to naši v lodích? Brána je k ničemu. To by pak…55 sekund…
Zelenka přejde k hlavnímu panelu, a podívá se po řídících krystalech, s tabletem v ruce kontroluje hladinu energie, která se zvyšuje pravidelně, a do aktivace zbývá už jen půl minuta.
V oné části místnosti nikdo není, a je plná beden, povětšinou prázdných. Stačí vytáhnout jeden z krystalů, jediný pohyb ruky. Deset vteřin. Radek se ohlédne a váhavě natáhne pravou ruku dopředu, k blokům krystalových obvodů.
< VÝBĚR MOŽNOSTÍ FINÁLE JE NA DRAGONOVI (to ale neznamená že to nemůžete okecat)>