Stargate Pegasus : Anomalies - 15 - Vnucená pravdaHudba pro díl : http://www.youtube.com/watch?v=djL17Pqc65E
Největší a nejsilnější. Dvě slova, vyobrazující scenérii u anomálie. Ha'taky rozdělené po padesáti v osmi flotilách, každá s velící lodí Nemis. A dalece nad nimi, silou i velikostí, ční znak Nové goa'uldské dynastie, palácová loď Amona'ra, jejíž jméno patří goa'uldské královně, která dala život nadějným pokračovatelům odkazu starých panovníků, zavražděných těmi, co si otrávili mysl údajnou a vysněnou nesmrtelností.
Leagnar, ostatně i jako Egeria a jiní rozumní jedinci chápali, že nejde žít donekonečna, a prodloužený život rozhodně neprospívá pro zušlechťování duše, zvláště, když tam brzy převáží negativní vjemy, co potlačí všechno ostatní.
Zotročovali, ničili a dobývali, a sami Vládcové se rychle stali otroky svých tužeb, až nevěděli, z jakého důvodu. Bezhlavě hromadili bohatství, nerozvíjeli své panství, nestarali se patřičně o své poddané, aby byli spokojenější, čímž by byli užitečnější.
Loajalita vynucována strachem, nejednotnost a prohlubující se destrukce všech hodnot, kdysi velmi ceněných.
Jednota. Rovnost. Čest.
Před lety by se tomu obyvatelé vypálených kontinentů kdekoli jen hořce smáli, je to totiž velmi dávno, kdy se Goa'uldi drželi nepsaných kodexů a nezpůsobovali zbytečné ničení. Doby, kdy všichni do jednoho bojovali za stejnou věc, pokud byli napadeni. Doby, kdy každý goa'uld, i ten nejbezvýznámnější mohl vyzvat vládce na souboj, pokud ten v něčem selhal.
Tehdy se ani nenazývali Goa'uldy, žádnými bohy nebyli, ale vším podobným opovrhovali. Věřili jen v sebe a svůj úsudek.
Obroda rasy, zapříčiněná Leagnarem, není stále jistá, a existuje riziko. Takové, jaké vládce Nové dynastie zažil před týdnem. Naneštěstí nešlo o Goa'ulda, nýbrž o Aschena, o jehož loajalitě nepochyboval.
Metoda tvrzení slitin zesílila pevnost lodí dvojnásobně. Zradil svůj svět, a mohl
Co ho mohlo vést k takovému činu? Zrádců tu bude víc.
Bude si muset dávat větší pozor. Stejný, jako za dob minulých, kdy si hrál na Apophisova lokaje, a zjistit, jak mohla ta rebelská hrstka přesvědčit spokojeného a loajálního člověka bez použití manipulace mysli. Něco takového je v jeho blízkosti neproveditelné. Na senzorech odhalující tisíce odchylek strojních i organických věcí si dal za ty roky až moc záležet.
Doktor Jackson si zachovává už jen jednu iluzi - že dokáže zvrátit i nemožné o 360 stupňů.
„Tak moment, vy Goa'uldi nemáte stupně, ale fa'rry, a je jich tisíc.“
„Co kdybys to nechal být? Sám používáš můj slovník, tak nekibicuj! Potřebuju přemýšlet o samotě.“
„Aby jsi z toho zase nezblbnul. Chvíli tě nechávám s naším tělem o samotě, a už tě musím tahat z pokusu o vraždu.“ rýpnul si Maybourne před tím, než zmizel.
Snaží se nemyslet na to, co mu právě jeho hostitel podal jako oprávněnou výtku, a zkusil úvažovat o taktických možnostech. Zkontroloval konzoli a ověřil si svou teorii.
Skutečně. Anomálie je vytvořená uměle. Pak by jí mělo jít uzavřít správně nasměrovanou formu energie.
Před dvěma dny obdržené návrhy od inženýra Gonishe, na jednoduchou úpravu primární obeliskové zbraně, se zdají přijatelné.
Líbí se mu, jak jsou tvůrčí jeho, v podstatě děti.
Hathor ani jiná původní královna by se nesnížila k tomu, aby se obětovala k vyplození nové, se získanými vědomostmi od obyčejného potomka, nemajícího ani právo předat své DNK potomkům.
Žádná královna, opilá mocí, by to neudělala.
Ta v tom prvním jezeře na domovském světě, nezkažená sarkofágem a tisícemi let událostí, to udělala. Chápala touhu potomků dostat se do velkého světa nad hladinou, chápala i cenu, za jakou tuto svobodu získají.
Unasy, ty hloupé tvory s velkou silou nenáviděli.
Mohli kdykoli odejít, ale neznali ani svůj potenciál. Oni museli své životy trávit ve tmě, bez kontaktů s živými bytosmi, vyjma těch, ze kterých potřebovali nutné živiny.
Chtěli jen poznávat. Vidět víc, než jen svá jezera. Jít do neznáma, snad do jisté smrti, neznalí ničeho, co je čeká. Královna v jezeře byla šťastná, že se mnozí dokázali vydat do vesmíru. Dál, než dokáží snít pod vodou.
Potěšilo jí, že se najde mnoho hostitelů, ochotných žít v symbióze, čímž získají obě bytosti.
Když získala povědomí o tom, co se s těmi, co odešli, stalo, nedokázala se přinutit k ničemu jinému. Musela pomoci Leagnarovi. Jedinému, kdo se k nim vrátil.
Rozuměla tomu, že její rasa dosáhla velikosti, ale nemohla, stejně jako Egeria, pochopit, co se to z nich stalo.
Z objevitelů, toužících po vědění, přes válečníky, kterými se stali kvůli nesnášenlivosti a xenofobii, se staly trosky, závislé na sarkofágu, nešťastně vytvořený podle čehosi antického, se zjevnými mouchami.
Leagnar na ní musí stále vzpomínat. Dokázal, co mohl, ale bez ní by to nedokázal. Nehodlal zlikvidovat svou rasu, a Tok'rové dávno ztratili ambice k vytvoření silného demokratického státu. I oni zdegenerovali.
Pomalu, a také spíše myslí, než tělem.
Je škoda, ze Egerie zemřela. Velmi si jí vážil. Jistě by navýšila počty Tok'rů o tisíce a připomněla jim, že vláda nad galaxií nám náleží.
Sen o galaktickém státě, kde se Goa'uldska rasa zbaví svého prokletí, a stanou se dobrými a spravedlivými vladaři nad lidmi i ostatními, se rozplynul i s ní.
Udělám cokoli, aby nezemřela zbytečně.
Napíše dvacetimístný kód a potvrdí ještě tři úrovně zabezpečení. Tohle není Ha'tak, kde si může strčit ruku cokoli, co má aspoň jednu, a vesele si s tím letět.
Téměř inteligentní operační systém ověřuje zabezpečení.
Amona'ra se po celé své délce i šířce připravuje k palbě. Překrývající se paluby, mnohde jen pouhé zdi, se tvarují do obelisku, až vznikne čtyřicetikilometrový tlustý obelisk, na motorové části tvarované do špičky o šestnácti hranách, na špici se čtyřmi stěnami, z každé se vysouvají polozapuštěné menší obelisky.
Tenkými paprsky červenožluté energie se propojují samy na sebe, i se špicí hlavního obelisku.
Můstek se nachází uprostřed spodní konstrukce. Je stavěný tak, že pokud její jediná posádka – Legnar – zemře, povolí uchycení vnitřního trupu, a celá loď se rozpadne.
Ještě předtím, než by se tak stalo, to vyšle naprosto nadřazený signál, aby se kriticky přetížilo všech osm antických zásobníků energie.
„Naprogramování potvrzeno. Kondenzátory se nabijí za 3…2…1…“ píše se v hieroglyfech panelu před vládcem
Bočními obelisky projde fialový výboj, zároveň s tím jiný mohutný výboj projde celou lodí od samého konce motorové části, až ke špici, a všechny se spojí.
Celá Amona'ra je velký kondenzátor obelisku.
Nahromaděná energie ve fialovočerném skupenství, kolísající ze strany na stranu, po celé délce zaútočí na nebezpečnou časoprostorovou trhlinu.
Není nic známého, co by dokázalo vytvořit tak silný proud temné energie. Čistá, subprostorová, z antických zásobníků.
Začíná se uzavírat.
Zazáří jako supernova, a rozšíří se o jednu menší.
Hodnou dobu se neděje nic. Vládce přemýšlí, zda-li má připravit Amona'ru k novému zásahu. Zásah temného paprsku na plný výkon anomálii jen pocuchal a nakonec jí akorát nakrmil, aby vydala další.
Teď se děje hodně.
Ha'tak i Nemisy, věrné rozkazům napadly první objekt, co se dostal z pulsující kosmické jizvy. Naštěstí z té menší. Její obyvatelé na duhé straně jsou buď zbrklí, nebo se to otevřelo v blízkosti strategického místa.
Skenery z něj opravdu hlásí planetu s množstvím staveb hluboko pod zemí.
Otevřelo to okno do úplně jiného vesmíru!
Biolodě bizarních tmavých tvarů napadnou Ha'taky, pálící po nich světle fialovými homogenními pulsy, silně průraznými, a manévrují efektivněji, než co kdy viděl.
Útok je během vteřin zastaven, a sto lodí bez přestání střílí do vzniklého okna do alternativního kosmu, aby se nic za žádnou cenu už nedostalo do toho jejich.
Leagnar se nenechá ovládnout panikou. Zkoumat je nechce, chce to jen napravit. Znovu vystřelí. Je to menší, takže je tu nepoměrně vyšší šance na zacelení. Možná.
Jako zázrakem se příval nepřátel zastavil, a nová mokvající rána se zatavila do prázdna.
Flotila na druhé straně původní anomálie nejeví známky znepokojení. Nejspíše to jejich realitu nezasáhlo.
Musí být jiný způsob.
Vždy je možno s něčím dělat.
Nebo ne?
Jestli ti na druhé straně mají jasné úmysly, snad si je rozmysleli dobře. Můžou je i mínit dobře.
Dobré mínění měla i Amona'ra. Všem svým dětem vštípila stejnou snahu o dosáhnutí hvězd. Její potomci byli Ra – poutník.
Jen jeden Ra přežil. A zklamal ji.