Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Dokončené povídky SG: Případ Borealis/Stargate Pegasus : Anomalies

SG: Případ Borealis/Stargate Pegasus : Anomalies


Odeslat nové téma Odpovědět na téma

Příspěvek 12.6.2009 23:14:24
Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Stargate Pegasus : Anomalies - 19 - Buď ti stejně svatý

Hudba pro díl : http://www.youtube.com/watch?v=v4Q4PyTpLuU


Z můstku své černé lodi její majitel shlížel na anomálii. Znovu. Znovu a znovu. Celé dny, plné otupění a samoty prolnuté občasným vydáním rozkazu nebo odpovědím na Delmak, aby mu tam mezitím neudělali další vzpouru. Nakonec, Svarog se projevil jako jemu jediný loajální člen Vládců Soustavy. Vypátral a veřejně popravil skutečné i domnělé spiklence, co se pokusili atentát. Galaktickým mostem z hvězdných bran, v tento čas už nikým neohrožován, přepravil svému jedinému nadřízenému hlavy spiklenců na naquadahových podnosech. Zůstal tímtéž krutým tvorem, ale Harry Maybourne, Leagnarův spolunájemník v těle, se za něj přimluvil. Ze zkušeností důstojníka NID věděl, že i tihle mají své místo ve světě. Jednoduché touhy působit bolest, násilí a ovládat druhé – pokud jim dopřeje tyhle věci, může se spolehnout na jejich naprostou loajalitu. Podobným způsobem vybírali i členy osobní gardy a důstojníky palácových stráží na Delmaku.

„Účel, účel, účel…už se ti opakují pohyby závitů v tvém malém modrém mozečku…“ začne Maybourne dialog svým obvyklým drsňáckým a rozšafným projevem. Fyzicky neexistující postava si lokne z lahvinky Jacka Danielse.
„A proč máš téměř pokaždé v rukou láhev, člověče?“ odvětí Leagnar kysele.
„Za to můžeš ty – vy symbionti ani nedovolíte člověku si zapálit žváro nebo loknou pálenky. K čertu, ani to pitomé víno ti nejde k duhu!“ odpoví Maybourne, a s úplnou ignorací otevře jinou neexistující láhev, tentokrát karibského rumu, a nalije do sebe část taktéž neexistujícího obsahu.
„Nutil jsem já snad tebe někdy vypít arsén, přestože je to pro můj druh jak ten nejsilnější opiát pro tvůj?“
„Trochu nešikovný přirovnání, parde.“ najednou si uvědomí, co zrovna řekl, a praští s oběma láhvemi o podlahu.
„Už mi to leze na mozek, nám oběma!“
„To vím i bez tebe, pane plukovníku z Tau‘ri.“
„Povím ti, dost už mě nasírá, jak se pořád povyšuješ. Máš to v povaze, dobrý – bohužel ses nenaučil mít ohledy.“
„O čem to mluvíš?“ zeptá se už nic nechápající Leagnar, vidíc projekci druhé bytosti, svého hostitele.
„Sám nevím. Prostě…jsme oba jeden. Zvenku pořád jen samý Leagnare, vládče náš.“
„A to tě tolik frustruje?“ zeptá se Leagnar udiveně „Souhlasili jsme vždy oba, a přece…“
„Dobrý, ty jsi…jedna z těch lepších osobností, co jsem měl tu čest poznat. Zkrátka – v dobách před projektem SGC jsem působil utajeně pořád. Žádná rodina a vůbec. To všechno už víš roky, od mého spojení s tebou, a byl si natolik čestný, že ses mě před spojením s pamětí zeptal, zda-li můžeš. Myslím, že tohle se nedá pochopit ze vzpomínek, je to jen, jakoby ses díval na film v televizi…“
Zmizel.
Chtěl mu jemně sdělit, že ho už v sobě nechce? Třeba to přehodnotil…no to zjistím brzy.
Ta věc rozežírající vakuum i hmotu má prioritu…

Anomálie. Z dlouhého přemýšlení nad její existencí měl pocit, že ho až hypnotizuje. V každém případě mu odebírala sílu z mysli, a nutila ho hledat stovky šancí, jak jí zastavit. Podle měření se stále rozšiřovala, a pár týdnů jí bude stačit na pohlcení nejbližší soustavy.
Tajemná flotila s neskutečnými zbraněmi na druhé straně se stále proměňvala typově i početně. I tak to pokaždé vypadalo, že jde jen o stráže.
Tři nejpravděpodobnější teorie - jedna horší než druhá - zněly, že buď šlo o cílený čin
Jako by to nestačilo, už celou hodinu pozoroval činorodé povstalce, myslejíci si, že jim pomáhá maskování zjistitelných emisí, včetně optického stínění, tedy faktické neviditelnosti.
Goa'uld už dávno z rozhovorů se svým hostitelem došel k názoru, že se lidé příliš spoléhají na štěstí. Toto spoléhání drželo i jeho stovky let naživu, přesto nikdy neusl na vavřínech vítězství. Je tu dokonce i tollánský křižník - ani se nenamáhali s velkými upgrady. Jackson zjevně žije v iluzi, že bojuje jen s dalším vládcem s proděravělým mozkem ze sarkofágu.

Vládce si lítostivě povzdechl nad hloupostí rebelů. Ostatní mu to měli vymluvit.
Svým pokusem o připravení neviditelných min a náloží mezi seskupení lodí předvedli, jak se v nich Leagnar mýlil. Také kývnul na Maybourneův nápad, aby lodě udělaly velké rozestupy, a pak pozorovat, jak si s tím poradí.
Byla to výborná myšlenka. Jestlipak propadnou panice, a utečou, nebo zůstanou na místě přibití strachem z odhalení? K Leagnarovu i Harrymu překvapení to plavidlům odboje nepřišlo divné, jen začaly umisťovat více min.
Čistě pro jistotu už byly všechny zaměřené, a křížová palba by během pěti sekund zničila miny i minonosky...

Teď už ale ztratil trpělivost. Odvážili se přiblížit k jeho dosud opomíjené lodi. Zřejmě se jim zdála podezřelá a velmi důležitá, čemuž se nelze divit. Leagnar přenastavil vícesměrové vysílání do subprostoru -
„Nepotrpím si na triumfální proslovy, takže jen shrnu fakta - vím, že je tady přesně osm lodí, vím co tady děláte, a že máte malé posádky. Abyste neřekli že neumím být milosrdný, jak by pravý vladař měl být, aniž by byl považován za měkkého hlupáka, transportujete se do orbánské lodi, která má jak vidím, neopravitelné štíty. Pak odleťte. Nemusíte mi věřit, ale pokus udělat něco jiného skončí vaším zničením. nyní zlikvidujeme vaše miny.“ odpoví, a skutečně vydá předem nahraný rozkaz.

Trasírky pulsů a výbojů odpálí zákeřné nástrahy do posledního.
Neposlechli, a pokusili se ve zmatku stáhnout do hyperprostoru. Byli roztrháni na kousky zničujícím infernem palby, sotva se o to pokusili.
Přístroje na goa'uldských válečných lodích indikovaly podivné emise z druhé strany anomálie. I tam se bojuje.
A tedy i tam, v zrcadlovém vesmíru, se děla neočekávaná událost.
Oslepující záblesk, a vtahovaná hmota ve formě tří Ha'taků zatáhla jizvu, brázdící jak mokvající rána a děsící tento vesmír.

Z midgardského okna, ze své kanceláře, viděl Daniel Jackson dvě galaxie. Pegasus a jeho vlastní, domovskou. Obě takto zdálky nevypadaly tak impozantně, jak ve skutečnosti jsou.
Do místnosti vešla jeho žena, a ptala, jestli mu má donést oběd, pokud chce zůstat tady. V jejím hlase nezněla vůbec žádná výčitka. Ani náznak. Jak by mu mohla vůbec něco vyčítat? Vše co udělal, myslel dobře. Od prvního setkání v něm okamžitě poznala tu neobvyklou touhu odhalovat pravdu a bránit ty, co se sami bránit nedokáží.
„Útok se nezdařil. Říši neporazíme. Lidi ani nemají zájem. Kdekoli.“
„To neříkej. Přece si tak dlouho věřil, nemůžeš...“
„Víš, že to tak už nějakou dobu není. Od pádu Země to začalo. Po zradě a zahnání Asgardů Goa'uldy jsem se snažil na možnost další prohry a ztrát nemyslet. Jenže teď jsem to pochopil. Musíme začít jinde. Znovu. A pak se vrátit. Thor nám město věnoval, abychom založili novou civilizaci, ne abychom s ním riskovali nemožné, a znovu dobyli Zemi.“ proplete své prsty jejími „Stejně už to dávno není ta Země, kterou jsme opustili.“
Abydosanka k němu mluví tak soucitně, jak to jen svede. Vidí svého manžela zlomeného už dlouho, dosud to však přemáhal, a nepřipouštěl si porážku.

Nacházela ho poslední dny zapadlého v nostalgii na slavné doby SGC. Je to už tak dávno. Daniel tuhle větu nyní používal v různých obměnách často, a to jí dělalo velké starosti.
Dřív si myslela, že nemá žádné hranice, a dokáže cokoliv – slevil na svých názorech, a při vzpouře několika zbytků civilizací žijících s pozemšťany z bývalé Alfy musel zabít desítky lidí při obraně Midgardu.
Kolik by ještě snesl nutných rozhodnutí, co jsou proti jeho vůli?
„Půjdu s tebou kamkoli. Jen se bojím, že si to nikdy neodpustíš.“ srovnala Shau‘ri své myšlenky „Lidé na Abydosu, i na desítkách světů ti vděčí za život. Zdá se ti to opravdu tak málo? Danieli…“
„Ale co je to za život, sloužit masovým vrahům?“ odsekl utrápeně. Je unavený. Smrtelně unavený po těch letech nemožných snah o nastolení míru a svobody v galaxii. Bože, jak hloupě to zní…
„Naděje. Tu jsi jim také předal. To, co jsme vykonali, i co vykonala SG-1, nebude zapomenuto. A ve snách budou děsit všechny, se kterými jsme bojovali. Od Raa až po Leagnara.“
Daniel jí rukou promnul husté vlasy.
„Kdybychom neměli děti, a mí přátelé tady také ne, možná bych zešílel, a zkusil jeden z nemožných…ne, ne to se nestane. Máš pravdu. Všichni ve městě mají pravdu, i když mi jí do očí neřekli. Musíte začít žít.“

Z kapsy vytáhne datakrystal a vloží jí ho do dlaně.
„Co to je?“
„Souřadnice galaxie, z níž pocházejí Antikové. Cesta potrvá dlouho.
Shau‘ri zmáčkne krystal po obvodu a na dlaní se jí rozzáří model neznámé galaxie.
„Z toho co zbylo po našich předcích jsem zjistil souřadnice místa, odkud pocházejí. A vypadá to, že z téhle desítky let vzdálené galaxie. Musíme věřit, že bude lepší, než tato…“ vysvětlil Daniel. Uvažoval, kde uprostřed Jádra té galaxie se může nacházet onen domovský svět Antiků. Svět, co je zrodil. Má být údajně mnohem větší než Země. Kdo ví, jestli už nezničili její obyvatelé.
Nějaký důvod k odchodu být musel.
Jenže to se stalo už dávno. Až příliš dávno, aby to dnes něco znamenalo…
Naposledy upravil Vlad Dracul dne 14.6.2009 11:47:40, celkově upraveno 1

Dragonsky Uživatelský avatar
Airman
Airman

Příspěvky: 62
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
výborný díl :)
"Privilegiem postavení je služba"
- Arbitra senioris Shira Calpurnia -
"Ten, kdo vypráví příběhy, vládne světu"
- Hopijské přísloví -
SG: Legacy, Ep 10. + Missio Aquarius part 4

Dragon Uživatelský avatar
Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 3020
Pohlaví: Muž

Odpovědět s citací
 
zajímavý díl... :)


ale každopádně píšu proto abych vám mohl oznámit že údaje povídky jsou aktuálně upraveny :)
+ PDF soubor :)
http://uloz.to/1936092/stargate-borealis-part-19-.pdf

;)
Povídky
Vše potřebné naleznete-ZDE
Osudový skok-ZDE
HRA
*Jumper vs. Wraith ´s
(klikni)
„Myšlenka, i když nebyla převedena do podoby obrazu, je sama uměleckým dílem. Myšlenkový proces umělce bývá často zajímavější než výsledná realizace.“
          Sol LeWitt

Werostir Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 106
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
krása fakt krása.... a hrozně se mi libil Leagnar .... :bravo:
Tak... ja ho zabiju, to je magor.. naprostej Idiot..
- Zelenka

Obrázek

Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Ještě vás na ten poslední díl natáhnu, než odjedu na FF... :lol:

Takže dva dny, a protože sem prevít, tak to čekejte ve středu o půlnoci :rflmao:

Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
A tak ne, chcu se vyspat :D

Stargate Pegasus : Anomalies - 20 - Precedens

Hudba pro díl : http://www.youtube.com/watch?v=v4Q4PyTpLuU


Vládce se vrátil na Delmak! Davy jásající milionovými městy viděly jen zlatý Alkesh s Leagnarem na palubě. Čekaly, že na oslavu zahnání nepřítele – jak byl událost vyložena – pronese slova pro obyvatele nejen této planety, ale i Tau'ri a nesčíslně držav v obou galaxiích.
Zmizel i ten záhadný zbytek poražených, dělající potíže posledních několik let. I to bylo vykladáno jako důsledek vládcových činů, nemluvě o tom, že zázračně unikl smrti po atentátu. O tom posledním se mluvilo pouze mezi Goa'uldy, zato s vyšším respektem.

Přijímací komnatou prošel mlčky. Jen kovovými prsty „ozbrojené ruky“ ťukal do soch a fontánek, cestou k trůnu, kde už čekal ke všemu svolný výběr pěti rusovlasých otrokyň, podle tváří jim bylo stěží víc jak patnáct.
Jediným strašným pohledem je poslal ven.
Chudinky ustrašené, uchechtl se, když jedné spadly uvolněné šaty, a ze strachu je nechala ležet u trůnu.
Však si je tu nechám. Něco se naučí, a pak je dám jako manželky někomu na Tau'ri.
Vyhodit dar přímo od vládce je smrtelná urážka.

Svarog nebyl zase takový patolízal jako jiní, Leagnara přesto ze slušnosti vždy něčím hodlal potěšit. Po vybití poslední přeživší aschenské kolonie mu poslal hlavu jejich kancléře zatavenou v křišťálu na podstavci z naquadahu. Neměl rád brutalitu, na druhou stranu, tady nešlo o žádné pacifisty…po delší úvaze dosud zdobí interiér jednoho z chrámů, přesněji Chrámu Vítězství, fungující spíš jako muzeum.
Kořist, modely a vycpaniny.
U těl Wraithů a Asgardů musel představený chrámu postavit Jaffy, kvůli četným plivancům od návštěvníků, a podpořil to trestem třiceti ran roubeným bičem za každý flusanec v posvátné budově.

Někteří jeho kolegové už sami zaznamenali menší nadšení pro bohůslužby, a tento laxní přístup zejména od Tau'rijců, je začal rozzuřovat neuvěřitelně.
Až tak, že s tím rušili i vládce. Vyslechl je, posoudil, a ve vší slušnosti vyhodil za tepaná vrata posetá drahokamy. Tuhle šaškárnu s božstvím už chtěl kolikrát zrušit, jenomže to není jen tak.
Zajistit se proti případným nepokojům i od samotných Jaffů, leckde dosud žijící v primitivních názorech středověku bez samostatného myšlení, nebylo jen tak.
I když ho jeho hostitel ujišťoval, že to lidé vezmou v pohodě všude, až opět na nějakou fanatickou menšinu co se možná vzbouří nebo zasebevraždí, což je v podstatě sranda s ohledem na výsledný efekt.

„Jsi si jistý, že to chceš udělat? Nenutím tě do toho. Může to pořád dost chamtivých místodržících a kněžourů pěkně rozčílit.“ upozorní Harry Leagnara ještě jednou, jak měl ve zvyku. Stará věta o dvou měřeních a jednom řezání bude platit do dalšího Velkého Třesku, pomyslel si.
Oba také ví, že to už bude spíš tisíc měření na pět set velkých změn, co nastanou v plné šíři, až dopadne šok ze zveřejnění čehosi, co by Harry svou americkou duší nazval Deklarací nezávislosti.

Zbraňový kolos Amona‘ra nad planetou byl celou svou silou připraven na rádiovém, subprostorovém i pulsarovém spojení, na všech možných frekvencích a nemožných stupnicích chrlit nepřetržité proudy dat, i obraz v ultravysokém rozlišení.
Jako vždy, vládce preferoval bezpečnější samotu, když připravoval zásadní plán. Uzavřený ve velínu nejsilnější věci, co kdy jeho rasa stvořila.
„Tak začneme.“ zašeptal, a pohnul hologramem spínače přenosu.

„Každému člověku, každému Jaffovi, každému muži, ženě, i jiným rasam s dalšími pohlavími - Kree! Slyšte mě, mí drazí poddaní. Váš vládce vám přeje jen to nejlepší, jako vám vždy přál a přeje. Promlouvám k vám osobně, jménem všech, kteří se dnešního dne nedočkali. Nikdy jsem nechtěl, abyste ve mně viděli jen dalšího nástupce svých starých pánů, sice o dost benevolentního, ale v zásadě stejného.
Věřím, že už většina z vás chápe, že nejsem žádná všemocná bytost, ani můj druh. Udělali jsme strašné věci. Obrovské chyby, kterých jsme se dopustili na nás samých a miliardy nevinných životů na ně doplatily.

S tím vším už je konec. Navždy.

Tímto dnem začne nová epochu míru, prosperity a rovnosti. Dny, kdy vás ohlupovaly řeči kněží a troufalých úředníků, kteří se vám představovali jako něco víc, a zkreslovali skutečnosti, minuly.
Náš druh byl kdysi druhem čestných válečníků, kteří se spojovali s těmi, co chtěli, nebo s nepřáteli, co námi pohrdali, a sami utlačovali jiné.
Pak se někteří z nás rozhodli chovat stejně. Staly se z nás zrůdy. Nebyli jsme hodni titulů bohů, ani jsme se podle toho nechovali. Tok'rové, já a další jsme se skrývali, a snažili to zvrátit.
Jednoho dne jsem dostal šanci, a změnil jsem to. Zbavil jsem své příbuzné hanby, pomohl jsem osvobodit milardy životů od utlačovatelů, abych vám všem dokázal, že to všechno je pryč.

Výsledky vidíte už dnes. Světy jsou zbaveny řetězů místodržitelů a Jaffů beze cti. Nikdo netrpí hlady, ani nemocemi, co jsem živ jako váš vládce.
Jsem váš panovník. Můj život i osud je v rukách každého z vás, mých poddaných. To já sloužím vám, ne vy mě.

Ať zář miliard sluncí posvětí vaše životy štěstím.

Tek'mate každému.“


Maybourne na mimosmyslové úrovni požádal o dočasnou kontrolu nad tělem. Taky chce z něj chvíli něco mít.
Vládce napadlo, že ta chvilková bolest po vyhnání těch mladičkých pečovatelek byl asi záchvat rozhořčení. Nikdy nerozuměl té lidské vůli si pořád něco vychutnávat a užívat, a zároveň si udržet základ zdravého rozumu.
Jednou se z Harryho popudu vydal do transportní lodi plnou pozemských žoldnéřů. Následek byl tak katastrofální, že kdyby mu na tři dny nepředal kontrolu, tak by zešílel z těch tělesných následků hostitele.
A jak mu bylo známo nejlépe, etanol dělá malému tělíčku symbionta dvacetkrát větší potíže než člověku.

„Smím tě požádat o cigaretu? Vím, že ti tyhle kratochvíle dělají špatně, ale tak výjimečně…“
„Jen do toho.“ svolí Leagnar, a otevře jednu ze zlatých skříněk pod okny. Z poloviny spotřebovaný karton Lucky Strike, možná posledních v celé galaxii. Výroba cigaret na Tau'ri se sice zachovala i po podmanění planety, ale většina lepších šla stejně na export.

Rostlinu zvanou tabák už pěstovali na kdejakých světech.
Harry Maybourne, dočasně mající navrch, si obřadně zapálí cigaretu o uhlík na řetízku zavěšeného ohřívadla. Nešlo ani tak o ohřívadlo, jako o dýmadlo. Leagnarovi se lépe přemýšlelo, když bylo trochu zamlženo od kouře.
Tento zvyk Harry počastoval hláškou o psychu z války…
Co ten ví. Žít stovky let, to si neumí předsta…
„Pořád tě slyším, nezapomínej.“ řekne Maybourne „Každopádně, říkám ti – tohle nám jen tak neprojde. S reformama je vždy problém, že se najde dost blbců, co to nebude akceptovat.“
„Pochybuju. Teď už těžko.“
„Chceš se vsadit?“ odpoví Maybourne

V třetí galaxii, Idě, ty roky také nelenili. Asgardská rasa se po deseti tisíci letech skomírání a letargie celkově obrodila v každé sféře. Kultura, sociální požitky, staronové způsoby řešení problémů.
Tedy věci, na které zapomněli už velmi dávno.
U lidí už roky záviděné schopnosti citů a empatie, lásky a nenávisti, se Asgardi znovu učili chápat. Bouřlivé období revolt Mladých proti Starým až teď začaly povážlivě opadat, a zklidňovat se pomocí moudrých slov pár zbylých „tisíciletých“, a mnozí tak učinili pouze nedobrovolně, z povinnosti a rozhořčení, aby se zmrtvýchvstání druhu nestalo jeho epilogem.

Na určité věci názory přetrvávaly jak u tisíciletých, tak poslední asgardské generace.
Názor, že jednoho dne se vrátí do antické galaxie, jak jí vždy říkali, vydrží navždy, nebo se tak alespoň zdá, že se tak stane.
A tento zásadní názor, nutkavá myšlenka na porážku Goa'uldů přetrvávala i na můstku nové válečné lodi, kde nejproslulejší z Tisíciletých, Omrenel, vykládal zásadní strategický plán mladým důstojníkům.

„Ponížili nás kvůli Lokiho nepředloženostem. Zaplatí za to. Brzy.“ řekne Omrenel, nejvyšší velitel asgardské flotily, sedící v bitevní lodi Krendell, dvojnásobně větší než cokoli předtím.
Se čtveřicí děl na bombardování planetární kůry do hloubky.
Při pohledu z větší dálky – jsou jich desítky…
„Jsou mnohem silnější než kdy předtím.“ namítne mladý velitel Lavaper
„Přesně tak. Proto nesmíme opět zasáhnout nepřipravení. Dáme jim čas. Jim na otupění, nám k posílení…“
Naposledy upravil Vlad Dracul dne 01.7.2009 22:55:34, celkově upraveno 2

Werostir Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 106
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
oooo to bylo skvělé zakončení :bravo: , ale doufám ze napíšeš další povídku která bude navazoat na tuhle :bye:
Tak... ja ho zabiju, to je magor.. naprostej Idiot..
- Zelenka

Obrázek

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Tak jsem přečetl povídky 19 a 20 je to super zakončení super povídky.

Toto je spoiler!!!:
Doufám, ale že budou ještě další díly, objevení asgardů na konci je dost nečekané, možná by to chtělo trochu ostvětit, jak to, že přežili, když tam někde už bylo někde napsáno, že byli vyhlazeni.
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

Werostir Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 106
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
jo a doufam ze pokud budou dalsi dili tak tam budu nejen asgardi ale i midgard v galaxii ori :D
Tak... ja ho zabiju, to je magor.. naprostej Idiot..
- Zelenka

Obrázek

Dragon Uživatelský avatar
Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 3020
Pohlaví: Muž

Odpovědět s citací
 
upraveny údaje povídky............
(omlouvám se za abstenci, ale málem jsem to ani tentokrát neudělal.........)

EDIT:
PDF
http://uloz.to/2124472/stargate-borealis-part-20-complet..pdf
Povídky
Vše potřebné naleznete-ZDE
Osudový skok-ZDE
HRA
*Jumper vs. Wraith ´s
(klikni)
„Myšlenka, i když nebyla převedena do podoby obrazu, je sama uměleckým dílem. Myšlenkový proces umělce bývá často zajímavější než výsledná realizace.“
          Sol LeWitt

Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
RE: New story
TO: Jakop, Werostir


:) Nějak nemyslím, že z toho něco bude :) :D

Jen mám rád temný, neuzavřený děj 8) :ok:

Werostir Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 106
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
musí z toho neco být.... co bychom pak cetli :D neco monstrozního, co nikdo nikdy neviděl :D
Tak... ja ho zabiju, to je magor.. naprostej Idiot..
- Zelenka

Obrázek

Dragon Uživatelský avatar
Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 3020
Pohlaví: Muž

Odpovědět s citací
 
Dodatečně děkuji jakop/ovi za soubory PDF.....a zároveň i všem četnářům za jejich přízeň ;)
Povídky
Vše potřebné naleznete-ZDE
Osudový skok-ZDE
HRA
*Jumper vs. Wraith ´s
(klikni)
„Myšlenka, i když nebyla převedena do podoby obrazu, je sama uměleckým dílem. Myšlenkový proces umělce bývá často zajímavější než výsledná realizace.“
          Sol LeWitt

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Je to smutné, ale teprve teď jsem se dokopal k přečtení posledního dílu. Opravdu povedené a fakt perfektní povídka od dvou výborných autorů. Jen tak dál :bravo:

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Předchozí

Zpět na Dokončené povídky

cron