Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Dokončené povídky BSG: Battlestar Charybdis – People Of The Fleets (BONUS) - KONEC

BSG: Battlestar Charybdis – People Of The Fleets (BONUS) - KONEC


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
g.o.d Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1514
Bydliště: Holy city of Celestis
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
tak ona Šestka, kterou hraje Tricia Helfer se snad ani přehlídnou nedá :D
Podpis byl odstraněn z důvodu porušování pravidel.

Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Já ti nevím, mě ten její zjev vyzáblé k**** nijak nevzrušuje :smile: Jediné přitažlivé ženské postavy jsou pro mě Kara a Cally. :)

A posádka Pegasu...každý má své potřeby, ale já bych na tu robotku nesáhl ani třímetrovou tyčí :box2: Ani hlídat bych jí nemohl, protože by hrozilo nesplnění rozkazu ohledně jejího života :sorry:

Mjr. M. Kouba Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 107
Bydliště: Nedaleko Humpolce
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
2 Vlad Dracul: Zdá se, že máme stejný vkus, také u mě spíš než šestka vede Cally. :lol:
2 g.o.d: Zase je pravda, že #6 ze začátku dílu Home part I by přehlédl asi jen slepec. :D
Obrázek

Dragon Uživatelský avatar
Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 3020
Pohlaví: Muž

Odpovědět s citací
 
sice se už dostáváme za hranice tohoto tématu, ale u mě všichni toustři (co se herců týče) jsou u mě na samém dnu.
ale vede u mě Cally a Kara. pak ještě někdo, ale už si nevzpomenu na jméno :oops: :oops:
Povídky
Vše potřebné naleznete-ZDE
Osudový skok-ZDE
HRA
*Jumper vs. Wraith ´s
(klikni)
„Myšlenka, i když nebyla převedena do podoby obrazu, je sama uměleckým dílem. Myšlenkový proces umělce bývá často zajímavější než výsledná realizace.“
          Sol LeWitt

Příspěvek 30.10.2008 14:45:03
Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 

Obrázek

Hudba : http://www.youtube.com/watch?v=V2dyN5A12js&feature=related


Battlestar Charybdis – 3 – The Longest Journey

Barvy a prach. Všude kolem je jen mlhovina. Flotila semknutá v blízkosti otřesné stavby. Vesmírná stanice, ale jaká! Celá jakoby poslepovaná snad ze stovky kusů zrezivělých lodí. Raketová sila asymetricky trčí odevšad.
Co to bylo původně, tedy prazáklad, o to se pře každý pilot i pašerák.
Důležité je, že v podobných kapsách jako je tato, nefunguje DRADIS. Ani koloniální, ani cylonské konstrukce.


„Naval sem tu flašku, nebo ti rozkopu prdel a vemu si jí!“ přeruší sotva stojící člověk poručíkovu opileckou melancholii. Ten s ní mrští do směru, odkud slyšel výhružku.
„Ty zkurvenej pašeráckej křupane. Ty si dovoluješ mi rozkazovat?! Táhni!“
Malá srážka skončila dřív, než začala. Neuvědomil si, že pilot z ne právě vzorné posádky Charybdis nebude žádné tintítko. Svou chybu si uvědomil, až se s obličejem sunul ke dveřím uzávěru.
Poručík do něj kopal dál. Přece si sem šel pro pár lahví. A on sám nedal pokoj, že musí ochutnat.
Vezme z přepravky vzadu dvě láhve, a strčí si je pod kombinézu. Bude to krapet podezřelý, ale bez rezervní úplaty by se s tím nemusel na palubu dostat.
I kontraadmirál není zrovna grand v přídělu alkoholu.
„Tak to by bylo, brácho. Jestli si tohle s vožráním ještě zkušíš, napochodují vám do kšeftu kámoši od maríny. Dvě láhve dobrýho pití, jako vždy. Tak si to pamatuj.“ pilot odejde, a zmlácený překupník ví, že dát zabít důstojníka flotily nemůže. Zřejmě mu i dochází, že tihle lampasáci nesmlouvají o ceně.
Pilot, stále vyvedený z míry, spěchá narezlými chodbami ke svému Viperu v zadní části toho ubohého pokusu o ucházející hangár.

Na tyhle hajzlíky se musí ostře. Sám se zlinkuje jak zákon káže, a je pak nasranej, že mě neojebal. Kdyby jo, už by mi prodával třeba raketoplán na odpis. Peníze jsou i tak nějak k hovnu, řek bych. Koloniální banka už nikdy žádný nevytiskne…

Na druhé straně stanice, velkorody koloniálního podsvětí nazývaná „obchodní stanice Polidies“, probíhá podobné jednání, a to mnohem formálněji pojaté. Dobře osvětlený sklad se stolem na konci, na jedné straně překupník v ušmudlané košili, na druhé kapitán od pěchoty.
„Mám tady dvacet beden cigaret, které si říkají o rychlé zmizení z mého povědomí. Zato bych místo těch beden raději viděl rezervní FTL pohon, postačoval by ten z Raptoru.“ řekne překupník, nalívající si do nakřáplé sklenice se zlatým okrajem doušek Ambrózie.
„I zázraky se dějí. Zítra očekávejte vaši vysněnou proměnu. Řekl jste dvacet beden?“
„Tak, tak. Ohledně hygienických potřeb se obávám, že se zde žádný zázrak konat nebude. Není co.“
„Chápu.“ Odpoví kapitán, nespouštěje oči od překupníkových poskoků, skládajících „zásoby“.
„Na vašem místě bych si dával poněkud více pozor, příteli - od té popravy kapitána Lalla z Ganyméda před dvěma týdny se meziflotilový provoz výrazně zpřísnil. A nejste ani zdaleka jediný - přepravce, jak víte.“
„Snad mě znáte. Zadní vrátka jsou nutnost.“
„To jsem rád. Jsme tedy dohodnuti.“

Údžbář pohonné části battlestaru chytí jinou techničku za ruku, když jí minutu pozoruje, jak se ohlíží za sebe, a nakládá bedny se součástkami, označené jako jídlo.
Jeho příchod jí udiví jen trochu, dá mu polibekna tvář, a s tím že nemá čas a ať je zticha, pokračuje s „prací“.
„Podobné obchody probíhají každý den, celé dva měsíce po bitvě u Ragnaru. Co bude druhý den, nevíš ty ani já, ani nikdo a tohle rozhodně není Ragnar.“ odvětí mu, než se stačí nadechnout a něco jí vyčíst
„Janice, copak ti hráblo? Ty ses vážně zapletla mezi ty zloděje?“
„A co jsme my, Atlasi, když sestřelujeme vlastní lidi. To mi pověz. Mě jde jen o dohodu, abychom se měli líp. Budeš to srovnávat, nebo mi pomůžeš s tou bednou cívek?“
„No tak dobře, ale jestli nás někdo zahlídne, jsme nahraný.“
„Neměj strach, to jsem vykoumala. Je docela možný, že ti to bude k smíchu.“
„Tak to pochybuju.“

Na Perseu si hlídka záložní zbrojnice v přední levé sekci pohazuje míčem s malým, asi pětiletým chlapcem.
Je na nich znát, jak už hodně potřebovali malý pozitivní zážitek po dvou měsících stepování u všech možných směn u lodních sekcí.
„Už si pro něj někdo přijde?“ zeptá se mírně otraveně zrzavý voják. Vychutnává si cigaretu, opřený o kovovou zeď. Z jeho pohledu jde určitě o sebejistotu, ne neopatrnost. Zato jeho parťáka to začne popuzovat.
„Párkrát se tu po lodi proháněl. Prý přišel o celou rodinu na Virgonu. A na to hulení se vykašli! To seš takovej zastanek cynik, že se musíš u takových věcí tlemit?“
Zrzavého vojína se výtka ani nedotkla, ale odpověděl:
„No sice mám to štěstí, že jsem bezdětný sirotek, ale věř mi, jak uvidím první kus plechu s červenou diodou, ani nestačí pohnout pantama.“
„Takže je to pravda,“ odpoví mu druhý vojín, zatímco malému klukovi předvádí stínohru s prsty a se zbraní, „že jsi před třemi týdny rozstřelil na kusy Vandenbergovo rádio, mimochodem lesklý a s červeným světlem…“
„Musíš to furt rozmazávat?“ řekne už trochu nakvašeně jeho partner ve zbrani. „Poslouchat v kuse nějaké noční kurvení o lásce ve variaci sagittaronské opery má svý hranice výdrže.“
„Taky mě tím začínal srát, ale to tvoje zamořování ubikací ubalenými sračkami z čehosi, co sklidili a nechali shnít ještě na začátku první války se Cylony, to je horší než Tantalova muka…“
„Beru na vědomí. Stačí říct, a půjdu si to dokouřit do vyhlídky. Lezou tam jen zamilování dívat se na machrování pilotů, prošoupávajících sedadla, a na hvězdy. Tak jim tam romanticky dotvořím
malou mlhovinu...“
„Raději už drž klapačku, ty vole. Ještě tomu děcku dáš špatný příklad.“ odpoví mu na to druhý, kterému už smíchem cukají koutky úst.
„Toť jsme – vzor koloniální pěchoty, vždy připravení a s hymnou Kolonií na rtech!“
Oba se začnou smát, ale ne dlouho. Slyší kroky, takže jako vždy – zrzavý strážný típne vajgl, aby se neřeklo, a oba do předpisové pozice, že i sochy hrdinů na Piconském velitelství by se styděly.
„Pane! Zadrželi jsme tohoto chlapce, který se v této lodní části pohyboval bez dozoru, a nebyl schopný udat své jméno, ani případnou blízkou osobu.“
Seržantka Ascarová nad odérem cigarety jen rezignovaně mávne rukou, a vezme chlapce za ruku, a s vlídnými slovy ho odvádí pryč. Měla by mu najít někoho, kdo se o něj bude co nejlépe starat. Třeba nějakou rodinu, která přišla o děti, nebo osamocená starší paní…

Chudáček malý. A takových dětí je tu tolik…

„Ne, že bych měl v úmyslu vám kazit náladu, ale plná barvička mluví sama za sebe…“ řekne u karetního stolu v ubikacích pilotů poručík Elsace, pokládaje karty. Plná barva se vysmívá všem do očí.
„Jsi si jistý, že jsi nikdy nepostavil zádnému Vládci Kobolu chrám, ani jsi před hrou neobětoval Hermesovi pár beranů? Tohle tvoje štěstí mě začíná srát…“ zasyčí vyzáblý pilot naproti něj, drtící chrupem poslední dva centimetry doutníku. Hnědovlasá pilotka odloží karty, a beze slova odcválá z ubikací.
„Co je, už jste mě prohledali minule! Aspoň dneska mě neurážejte kecama o podvádění!“
„Tak buď tý dobroty, a vysvětli, že vyhráváš už asi podvanácté za měsíc!“ vyzve ho hubený pilot
„Protože vás znám až moc dlouho! Ty vždycky mlaskneš v držce jazykem, když dostaneš hodně dobrou kartu, Darla si zase kroutí vlasama, a podobný věci děláte všichni. Jste spokojený?!“ dovysvětlí, hodí kartami o skříňky. Supící jako lokomotiva vypije z láhve kořalky „dojížďák“, a s rachotem omlácených dveří odejde.
„Hrajeme dál, nebo co?“ nedá se odbýt hubeňour, ale nikdo nejeví zájem.
„Vaše mínus.“ odvětí jim na to znechuceně, a odejde taky.

Raději se půjdu nadlábnout. Jestli už na mně nezbydou ty jihocaprické nudle, tak ty kuchařské vyžírky dostanou lekci. Nic na ně neplatí tolik, než hrozba poslání kontroly zásob. Jen bohové ví, kolik si toho ulili pro sebe…


„Spiku, tohle příště nezkoušej! Málem jsi to napálil do té nákladní lodi, magore!“ snaha o co nejtěsnější průlet nebyla pro poručíka Ecrana „Spikea“ Lance korunována ovacemi, a nadávky, sypající se něj od ostatních pilotů, i od posádky nákladní lodě, mu zkazily nadšení. Proletět nad trupem snad jen na délku prstu se přece nepodaří každý den.
„Ty blázne mizernej, ještě jednou, a budeš pucovat hajzly na všech battlestarech jazykem, vojíne!“
Výtka od CAGa Spikea vrazila do úplné okolní reality.

Ouch. Až tak jsem je nasral? Uvidíme, kdo sejme nejvíc plechovek, až nás Darn pošle zase do akce. Snad nás tu nenechá se rozstřílet se mezi sebou? Další dva měsíce dřepění v mlhovině, a budu se modlit, aby nám tu toasteři skočili, ať je konečně akce…


„Redsune, vypadáváš z formace!“ upozorní dalšího pilota na jeho chybu nový CAG z battlestaru Ganymédes, beroucí svou práci smrtelně vážně, odhodlaný získat si co nejrychleji respekt, jak napovídá jeho skálopevný hlas.
„Mám problémy s manévrovacími tryskami, Fogu!“ hlásí popuzeně Redsun.
„Whispere, proč má přezdívku Mlha?“ zeptá se drze Spike na přímém spojení s Viperem jiného pilota z Ganymeda , tentokráte s nápisem „Lt. Tammon „Whisper“ Partridge“ .
„Záhada, jako každá přezdívka. Zato ty by ses měl jmenovat Rednose a kdo tě jednou vidí rozbitého z chlastu tak mi dá za pravdu. Ten manévr si fakt přesral, příště ti namlátím sám, pokud to vůbec přežiješ!“
„Fajn, fajn, budu propříště hodnej, a nechám si to pro červený světýlka.“
„Mě to neříkej. A končím, nebo dostanu na debriefingu další záhul.“
„Jasný, končím.“

Z hangáru ilegální lodě s přídavnými zbraněmi vylétne kouřící, poškozený Raptor. Palba z rychlopalných zbraní a pár raket je následuje, ale naštěstí mine.
Raptor s kontraadmirálem se dostal do potíží, volá na všech kanálech o pomoc, došlo ke zranění vrchního velitele. Přistály tři a vrací se jeden. Rozčilené vyměňování pohledů na CIC všech battlestarů říkají jedno a totéž. Letka Viperů letí střemhlav, a útočí na vzbouřenou loď. Není jediná, odmítající spolupracovat, ale jediná, odvažující se útočit. A ještě tak zákeřně.
„Tady…kontraadmirál…zničte je…“ uslyší v komunikaci piloti oněch Viperů. Přes přerývaný dech a potlačovanou bolest je to jejich velící. Bezpochyby.
Nejblíže jsou Vipery z Persea, a jejich CAG je mezi nimi.
„Máme to tady. Sundejme ty drzý idioty! Redsune a Whispere, vy jim odstřelíte motorovou část, já se Spikem se postaráme o zbytek. Ostatní letky, kryjte nás klamnými střelami!“
Zřejmé. Použít tady děla battlestarů by byl zbytečný masakr. Jejich útěk skokem také nepřichází v úvahu…
Rebelská loď, určitě žhavící FTL motory, jak překotně zjišťují ve místnostech CIC, se brání, seč může. Obranné systémy nejsou tak husté, aby dokázaly zaměřovat odevšad vyrojené eskadry Viperů. Přesto se letce z Persea nedaří přiblížit na efektivní palebné pozice, odpalovače raket se opravdu činí o život. Doslova.
Komandéru Mandalovi na Battlestar Perseus dojdou zbytky trpělivosti, a nařídí odpal těžké protilodní střely.

Vipery by to určitě zvládly, ale nesmíme jim dát šanci skočit…

Z bočního výřezu v přední části battlestaru odlétne dlouhá naváděná střela, a trefí zaměřenou loď v milisekundě skoku. Trosky jsou jen poloviční. Maximálně se na těch jejich souřadnicích objeví sežvýkané kusy těl a plechů.
„Dobrá práce Fialová letko. Vraťte se na palubu podat hlášení.“ pochválí je podle zvyku Mandala. Nepřestává zvažovat teorie a reakce jak civilistů, tak vlastních lidí.

Člověk by řekl, že lodě jsou snad Cylony jako prolezlé plísní. Nebo rody Arlesia a Michelet, ovládající veškerou zbylou koloniální špínu, přestalo bavit dělat armádě flotily poskoky? Jen jestli je problémům konec…

Hlásiče poplachu po celé Battlestar Charybdis dál a v jednom kuse šílí, posádka zmateně naslouchá hlášení XO, že kontraadmirál byl postřelen při pokusu sjednat osobně pořádek na několika lodích, odmítajících vpustit na palubu vojáky starající se o přerozdělování zásob. Údajně docházelo běžně k násilí a porušování práv občanů Kolonií na základě „válečného práva“.
Z Raptoru vynášejí raněného Darna v bezvědomí, z rozstřeleného ramen mu crčí krev, kterou se zdravotníci snaží marně zastavit. Piloti se připravují k akci, nikdo neví, co se stane, pokud kontraadmirál zemře. Flotilu to může určitě rozdělit, a to nechce nikdo.
„Se kurva stalo?!“ zařve z hloučku pilotů, poručík Elsace, do ucha jednoho z údržbářů.
„Postřelili kontraadmirála!“
Pilot jej odstrčí, a spěchá ke svému, docela vzdálenému, Viperu sedmičce, ve spěchu si zapíná leteckou kombinézu, a uvažuje, jestli je i jeho stroj natankovaný.

To by sakra měl bejt natankovaný! Tohle se určitě zvrhne v totální bordel…

„Všechny ty zrádce přikazuji sundat pohotovostními Vipery! Jestli skočí pryč i další, riziko jejich zajetí a předání informací Cylonům je nepřijatelné! Zástupcům velkorodů ani neodpovídejte, nepostarali se o problémy podle naší dohody, tak si je vyřešíme sami!“ chroptí kontraadmirál. Mezitím vším do něj pumpují celé litry krve, navíc odmítá úplnou anestézii. Jen bohové ví, kolik mu nadělili soudnosti a paranoie do duše.
Plukovník Crookes ztuhne, i všichni v CIC. Zažili už určitě ledascos, ale něco takového nečekali….
Přetlumočí kontraadmirálovy rozkazy CAGovi Sykesovi, a ten si rozkaz vyslechl s hodně staženým hrdlem-
„To si děláš srandu? Jsou to přece lidé! Nevíme jistě, jestli nás chtějí zradit!“
„Ještě slovo, a bude to porušení subordinace, kapitáne! Chcete snad, aby ti zoufalci vyžvanili toasterům všechno, co ví? Splňte rozkaz!“
Zatím se ani nerozneslo to, co Crookes uslyšel na kódované frekvenci - komandér Braun z Battlestar Ganymedes byl zabit spolu se svým XO jedním z pilotů, a stačil se zastřelit. Brzy bude šílený chaos a komandér Mandala z Persea beze stopy zmizel asi před hodinou.
Letky Viperů se sešikují v roztáhlé formace, a vzbouřené lodě po četných zásazích vybuchují, kolem battlestaru Charybdis, odpalující i naváděné rakety na ozbrojené lodi, hoří další zasažené lodě, všech osm vzpírajících se plavidel, včetně dvou civilních, se pod náporem střel rozpadají.
„Jděte na ty sráče, žlutá letko! Ten poslední raketoplán se snaží přistát u Defenderu!“ nařídí Sykes do vysílačky.
Rozkaz je splněn. Střely ze stíhaček odstraní i tento nedůležitý problém. I s nějakými třemi tisíci lidmi.

„…poplach skončil. Ale ti co nás měli vystřídat, tu pořád nejsou.“ hlásí rusovlasý hlídač zbrojnice do telefonu.
„Zeptej se jich, jestli tu máme pořád postávat, nebo co se tu ke všem bohům děje?“ pobídne ho druhý, nepřestávaje v podřepu hlídat chodbu, a opatrně se kryje za výklenkem. Zrzoun vztekle zarazí sluchátko zpět.
„Tohle všechno už jsem se poptal, ale nikdo nechce říct ani hovno! Leze to z nich jako z chlupatý deky. Už popáty mi řekli, ať vyčkáváme dalších rozkazů.“ odpoví šeptem, a připraví svou zbraň k palbě
„Máme docela kliku, že to tu známe. Nováčka by určitě vyděsilo, že tu nikdo celou věčnost neprošel.“
„To máš recht. Pochopím, když sem tam narazím na civila s oprávněním pohybu na lodi, kterej se tu točí v kruhu.“
„Třeba byl ten co to projektoval, podobný magor jako náš hlavní kápo. V bludišti by to toaster mohl mít těžší…“
„Zmlkni. Dobře víš, že kdyby tě slyšel, schytal bys to!“
„Jo, jasně, jednu do zubů. Kontraďák má hodně páry. To jak před rokem naložil s opravářem, nachytaného s kolonou na chlast…“
„Zmlkni, sakra! Někdo sem jde…připrav se!“ zasyčí na něj druhý strážný. „Ostraha zbrojnice! Identifikujte se!“ zařičí předpisově, v očekávání co nejrychlejší a pozitivní odpovědi.
„Desátník Stephen Ford, a vojín Ward Eckley, k plánované směně ostrahy zbrojnice této sekce!“
Zatímco jej druhý kryje, míří k nim velitel hlídky, jenž je vyzval k oznámení totožnosti. I přes jasné světlo na chodbě jim i tak osvítí tváře baterkou. Zřejmě jen pro formu.
„Tak tohle už je moc, brácho. Neblbněte, měli jsme jen zdržení kvůli…postřelení kontraadmirála. Na celý lodi je zmatek, raději se do něj snažte moc nemíchat.“ řekne jim desátník Ford
„Ty parchanti zasraný…“ řekne nevěřícně zrzavý strážný.
„Cyloni se nám tu rozlezli nebo co?!“ nenechá se odbýt druhý strážný po směně.
„Vím já?! A je mi to kurva jedno, a vy už se padejte vožrat, buďte rádi že máte padla! Zeptejte se pilotů, ti ví víc…ale nebojte, našeho starýho z toho už dostali, měl by být v pohodě.“

Do potemnělé obytné kabiny, už od oka s problémem nadměrné vlhkosti, vtrhne navigační důstojník z Ganymeda, kapitán Jared, a padne do náručí tmavovlasé civilistce. Dobrou minutu se divoce líbají, a kapitán se slzami v očích říká –
„Bohové, jsem tak rád, žes tam nebyla…ani nevíš jak jsem bál, že se ti něco stalo…“ za oknem dosud létají úlomky rozstřílených lodí, naštěstí jen ty pomalé a neškodné.
„A co jsem si měla myslet já? V rádiu v kuse vysílají, jak zabili tvého velitele a jak málem zabili kontraadmirála, a nikdo neví, jestli to byli ti zločinci všude kolem, nebo Cyloni, co vypadají jako my…nebo…nebo…“
Dívka je na pokraji zhroucení, kapitán ji co nejjemněji chytí za ramena a dá další polibek.
„Klid, jen klid. Už to bude dobré. Oba žijeme, a brzy budeme pryč, lásko…“
„Jak dlouho? A kam půjdeme? Nikdo neví jak dál, a určitě to neví ani tví nadřízení…“
„Věř mi, plán je, a zvládneme to všichni společně. Všechno bude dobrý.“
„Jen proto, že mi to říkáš ty…budu.“
Oba zapomenou na svět, na vesmír, na smrt, zkrátka na všechno. Jen oni sami…

Canceronský kněz na civilní výletní lodi skončil pravidelnou bohůslužbu, a opouští chrámovou komnatu, ale hlášení lodního interkomu jej donutí zastavit. Nějaký lodník jej uznale a úctou pozdravil. Přitom nutně nemusí být spíše z Capricy nebo Gemenonu. Za ty tři měsíce oprav, shánení rezervních zásob, zajišťování pořádku a opatrného průzkumu, se víra roznesla i k těm nejvíce otrlým ateistům. Zvuky oznamující urgentní hlášení se ztlumily,
následuje samotná zpráva -
„Čeká nás dlouhá cesta. Ta nejdelší, jakou jsme kdy podnikli. Cesta k vítězství a svobodě. Navždy se zbavíme toho proklatého moru, který jsme sami v naší zaslepenosti stvořili, nedabaje na varování jak od nás samých, tak od Vládců Kobolů, jejichž hněv byl znát v podobě válek mezi Koloniemi, kterou vedli bratři proti bratrům, otcové proti synům. Nepochybuji, že tento spravedlivý boj vyhrajeme, a s pomocí Bohů získáme vše, co bylo a je naše! Tak pravíme všichni!“
Knězi to nedá, a znovu se vrátí do své svatyně, otevíraje Svitky. Jeho podezření je jeví jako správné.
V Pýthiiných věstbách je mnoho výkladů, to dobře ví. Přece jen si najde řádek, kvůli kterému knihu otevřel -

Zraněný válečník najde pro kmeny ve chvíli poznání smrti neochvějnou naději, skrze plameny nenávisti a krutosti, dokud bude živ.

„Příprava na skok zahájena. Deset, devět, osm, sedm…“ zní interkomem lodí flotily

Tak pravíme všichni.

„…čtyři, tři, dva, jedna…SKOK!“

Tři, dva jedna. Jaderná exploze spaluje trosky i stanici Polidies. Poslední záblesk života její posádky.
Naposledy upravil Vlad Dracul dne 19.11.2008 18:14:19, celkově upraveno 2

Dark Angel Uživatelský avatar
First Lieutenant
First Lieutenant

Příspěvky: 1473
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Je to úžasné, ostatně jako vše, co píšeš :)
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Mé Povídky ZDE

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
No tak tohle byl pořádnej nářez. Parádní pokračování, ikdyž jsem se ze začátku ztrácel v tom kdo je kdo, ale pak už to bylo ok.

Dragon Uživatelský avatar
Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 3020
Pohlaví: Muž

Odpovědět s citací
 
:ok:
parádní práce a v době "absťáků" se fakt cení :D
jen to postřelení mi cosi připomíná :lol:
Povídky
Vše potřebné naleznete-ZDE
Osudový skok-ZDE
HRA
*Jumper vs. Wraith ´s
(klikni)
„Myšlenka, i když nebyla převedena do podoby obrazu, je sama uměleckým dílem. Myšlenkový proces umělce bývá často zajímavější než výsledná realizace.“
          Sol LeWitt

Příspěvek 02.11.2008 19:16:39
Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Nějaký spoiler vám tu dám, ať se nebojíte nedokončení :)

Co začnu, vždy dokončím :bye: :ok:

- 4 - Especially Nothing

Toto je spoiler!!!:
S informacemi o zřejmé proticylonské aktivitě jiných válečných lodí, se Darn odhodlá k smělému plánu - dobývání Kolonií zpět, planetu po planetě. :salut: Aby vše zjednodušil, prohlásí se Vůdcem.

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno

Příspěvek 02.11.2008 22:54:28
Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Zneužít náboženskou víru se hodí v každé válce :ok: :lol:

Příspěvek 09.11.2008 16:43:49
Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 

Obrázek

Hudba : http://www.youtube.com/watch?v=SlcUwUwjLrs&feature=related


Battlestar Charybdis – 4 – Especially Nothing

Velitel flotily s nezvykle složitými obvazy okolo celé ruky,a drtí pravou botou prsty ležícího jedničkového toastera. Pak si mu stoupne na záda
„Mám spoustu důležité práce, a nechci, aby sis pak stěžoval, že jsem se o vás nedokázal postarat sám.“
„Vás se nebojíme. O vás se postará brzy někdo z vás.“ odpoví Cylon drze přes plivance krve
„Máte jméno? Nebo si říkáte číselný kód, jako u aut?“
„Jméno není důležité, kontraadmirále. Chtěl jsem s vámi mluvit. Až mě vrátí do cely, nejspíše nebudu mít druhou šanci.“
„Proč si myslíte, že bych vám měl nějakou dát? Budete mi tu vyprávět jen pohádky a zkoušet na mně psychologické kecy. Tak ty už nejsou v módě, toustovači. V téhle flotile není jediný člověk, který by s vámi naložil hůře, než já.“
„Smrt není trest za hříchy. Tím, kdo je trestá, je jen Bůh.“
„Už mě zase unavuješ. Vy se mě snad vážně snažíte zabít nudou? Mám na palubě pár expertů na tento typ práce. Za pár týdnů se budeš modlit k Hádovi, ať se nad tebou smiluje a pošle tě do nejhlubšího místa Tartaru. Poručíku, vaše zbraň – podejte mi ji!“
„Nemůžete mě zabít.“ vyhrkne nevzrušeně starý panák
„To vím. A jsem rád, že jsem u Gemenonu pohotově zničil jednu z těch fabrik na zkurvenou flákotu umělotiny, jako jsi ty.“
Několik výstřelů z pistole vyleká o pár zdí za výslechovou místností CAGa Charybdy, kapitána Sykese. Jeho, do dlouhé tógy zahalený doprovod, vypískne dívčím hlasem, za ní další, podobně oděná postava.
„To nic, zlatíčka. To jen zase…ehm…vyslýchají zrádce. Dostaly jste zaplaceno, a krucinál, jsem tady CAG, vážně si myslíte, že mě blbej mariňák nebo lodník udá kvůli vám?“ řekne, a povzbudivě se na ně usměje.
Ač s váháním, ale přece, pokračuje trojice tichou chodbou k průlezu.

Bingo! Tahle zkratka nezklame nikdy.

Kontraadmirál mávnutím ruky odmítne doprovod stráží, a odebere se do své kajuty, kde popadne láhev tekutiny neurčitého původu, a s gustem pravého splávka si říhne. Polovina láhve zmizela. Rozmáchlým gestem si strčí do pusy novou várku žvýkací fumarelly.

Jen jestli to byl poslední naklonovaný panák. Snad jsme tu morovou nákazu vymýtili. Na Koloniích určitě najdeme spousty živých lidí. Bohužel možná i robotů mezi nimi. Musí mít vlastní lodě, se zákazem stěhování.
Ale v něčem jsi přece jen měl pravdu, lidská napodobenino – ukáže se, kdo z koho!


Pustí si rádio, naslouchající každé notě hudby. Cosi popového z Capricy. Svižné, s chorálovým podbarvením.
Zdravou rukou zmáčkne obvázanou. Pomalu z ní strhává obvazy, a upevňovací plíšky s nýty a dráty. Dokud neodhalí co je pod nimi. Masivní kovová ruka.
Ruka cylonského centuriona původního typu, potažená gumou barvy lidské kůže. I tak lze rozeznat původ.

Až na ten přídavný zdroj energie, a braní léků na snížení imunity, to není špatné. Bude to mnohem zajímavější, zabíjet je také jejich vlastní rukou…

Zaklepání na dveře a ohlášení CIC důstojníka, kapitána Cenewitha, Darna nerozhodí. Rukáv uniformy přetáhne přes centurionskou ruku, a natáhne si na obě černé kožené rukavice, což normálně dělá jen ve sváteční dny. Tak jako tak jsou teď dny svátkem. Jen je nikdo neslaví.
Kapitán roztržitě zasalutuje, a podá kontraadmirálovi složku s označením nejvyšší priority. Změří si ho přívětivým pohledem

Geniální děti se ne že nehodí pro vojenskou službu, admirále Wallsi, jen je musíte nechat dělat jen to, co umí dokonale. Se zbraní v ruce je nemehlo, schopný postřílet všechny ve střelnici. Ale copak bych ho posílal s kvérem na obsazení lodi nebo města? Ani kdyby ustřeloval mouchám koule na kilometron…

„Do Raptorů jsme zamontovali naše vlastní verze těch virových rozptylovačů. Jen se přiblíží, infikují sami sebe i svou mateřskou loď.“ shrne právě splněné rozkazy.
„Na jak dlouho můžete zaručit působnost viru?“
„Těžko odhadovat, pane. Určitě to bude stačit na eliminaci zneschopněných Raiderů, a na úplný výsadek.“
„Výborně. Pak je vše připraveno.“
„Pane? Smím si dovolit otázku týkající se úspěšnosti této mise?“
„Nemám námitek. Oč jde?“
„Cyloni se našemu viru mohou snadno a rychle přizpůsobit. Nebylo právě snadné i tento vytvořit za celé dva měsíce práce s nejasnými daty z vraků Raiderů.“
„Váš zájem o širší strategii boje je chvályhodný, ale nedělejte si zbytečné obavy. Toasteři totiž těží z toho, že nás znají, doslova až do morku kostí. Tvoří panáky, naše napodobeniny, a ta jejich neustálá snaha nám vzít i vše, co patří k lidství. Toho využijeme v náš prospěch. Nesmí nás znát, ani předvídat.“
Kapitán Cenewith nebyl ze slov svého nadřízeného ani trochu v obraze, jen matně tušil, co tím mohl myslet.
Zatímco první návštěva kontraadmirála pobavila, druhá už ne. Měl jen minutu klidu, než se ohlásila žádost komandéra Mandaly o přijetí. Ve velmi urgentní záležitosti, patrně o bezpečnostní opatření.
Po jeho zasalutování nenechá komandéra říct jediné slovo.

Jedno a to samé téma. Dobře, tak ještě jednou, čestný a neúplatný Mandalo…

„Můj názor znáte. Až si to vyřídíme s plechovkami
„Nemáme nejmenší důkazy o nějaké další flotile!“ namítá Mandala
„Trosky Viperů jsou podle vás nic?“
„Pokud, a jen pokud se Galactica dostala k Ragnaru – byla pravděpodobně zničena přesilou, a větší kusy přitáhla gravitace plynného obra.“ vysloví svou teorii komandér
„Pracujeme s předpoklady. A můj – i váš – předpoklad bude, že je Galactica stále na útěku.“
„Naděje? Nemůžeme si dovolit spoléhat…“
„Válka obsahuje všechna slova. Nezapomínejte, že jsme nalezli další místa, kde bojovali naši stíhači. Určitě to nebude jen Galactica. Ať si to toasteři naplánovali tak nebo tak, i přestože nás hluboko infiltrovali a sabotovali co mohli, stále neměli šanci. Řekl jsem to už několikrát, a řeknu to znovu, Mandalo. Naším cílem…“
„Chcete říct, vaším cílem. Protože už dále nehodlám tolerovat vaše sebevražedné rozmary.“
„Vaše chování začíná zavánět vzpourou, komandére. Trest za ní se neliší, ať jste lodník, nebo admirál.“
„Jde mi jen o bezpečnost našich lidí, a vaše počínání ohrožuje bezpečnost civilních lodí!“ nenechá se zviklat v názoru komandér.

Stará škola z první války se Cylony. Klid chlape, vím co dělám, a budu v tom pokračovat.

„Jestli vás stále rozčilují ty kvanta žen a dětí, které žijí na našich lodích, můžete podat protest. Milerád jej přijmu, a zveřejním, že máte v úmyslu jim nedat šanci na odplatu, na satisfakci. Včetně vašeho tehdejšího písemného protestu proti použití všech Raptorů pro jejich záchranu. Co vy na to?“
Komandér si zachová tvář, a beze slova nebo gesta ústupku a strachu, opustí kajutu kontraadmirála s většinovou mírou důstojnosti, s jakou tam přišel.

O hodinu poté skočí Defender 37 k osamělé basestar, patrolující nad zničeným Piconem. Na trupu má přisáto snad tucet Raptorů. Doslova úplně všude na dohled létá bývalá hlavní flotila Dvanácti Kolonií. Patřičně v mezích úplného zničení. Tu a tam i kusy těl. Posádka defenderu se novým panoramatem nenechá vyděsit. A plukovník Leonidas Ralen s
výsostnými znaky tauronských pěchotních gard už vůbec ne.
Na DRADIS vidí Raptor, mířící z hangáru defenderu přímo k basestar. Jedna stíhací eskadra ho s velkým odstupem následuje k sebevražedné převaze Raiderů. A co teprve, až toasteři odpálí pár salv naváděných střel z basestar. Ale za normálních okolností, řekne si plukovník v duchu, a s radostí. Poprava.

Jenže tahle patří toasterům!

„Celé posádce, hovoří plukovník Ralen – můžeme to spustit!“
Raptor namíří téměř neznatelný vysílač na nejbližšího Cylona. Raidery, pěkně v řadách za sebou, ztrácejí energii. Vrací se, a míjí onen tucet, plný elitních mariňáků, připravených přebíjet výbušné střely, a odhazovat granáty tak rychle, že pojistka nebude stačit cinknout o podlahu.
Prolétavají plnou rychlostí skrz. Basestar přišla o energii. Žádná střela, ani pokus o odpor, výsuvné hangáry jsou pevně zaklapnuté v ostnech hvězdice.
Za nimi si přes bezbranné toastery klestí cestu defender. O ty opomenuté se starají s velkým zaujetím piloti několika Viperů.
„Wohoo!“ „Tenhle byl můj“ „Tohle byl zatraceně hnusnej kuch!“ A tak dále, až se Ralen neubrání u několika hlášek smíchu. Jen pár vteřin, dokud se neohlásí velitelé přepadových jednotek – jsou na palubě.
Defender a jeho Vipery pomalu čistí cestu k basestar. Na palubě jsou další jednotky pěchoty. Mariňáci z Raptorů se mají provrtat dovnitř, a postarat se o řízení zbraní a FTL.

Výbuch přepážky v centru basestar. Vojáci Kolonií se kryjí před střelbou Centurionů. Jejich seržant odhazuje svazek granátů, dopadlý pod nohy robotů. Jejich roztříštěné kusy zraňují za nimi běžící lidské modely Cylonů.
Dvojice vyděšených osmiček otvírají jednu z přepážek. Za nimi čekalo další komando.
Poručík Lethus střelí obě do hlavy, a ještě po dvou ranách do srdce, než stačí vykřiknout.
Taktickými gesty naznačí svým osmi mužům, že postupují vpřed po levém směru, kam zatáčí chodba.
Ze všech stran slyší nářek, střelbu a exploze.

Defender přistává hangárem na nejdelší spodní osten cylonského plavidla, v hangáru jsou připraveny plně vybavené jednotky k dobytí basestar. Důstojníci štěkají rozkazy k poslední kontrole výzbroje a výstroje.
V onom ostnu přesně pod defenderem, se dvacítka vojáků zuřivě brání nájezdům centurionů, naslouchající brzký příchod posil. I z jejich strany se jich několik potýká s vyřezáváním průchodu.
„Musíme je ještě zdržet!“ křičí velící na zbytek týmu
„Dochází nám výbušné střely, pane! Standardní střelivo je téměř neúčinné! Desátník Nepock od Pěsti 3 se musel stáhnout, jdou po nich ještě tvrději, než po nás!“
„Tak třeba budeme chodit po vodě, pokud to bude nutné! Neustupujeme!“ dopoví, a několikanásobná dlouhá dávka od centurionů prostřílí muže po jeho levačce .
„Neprojdete, tahle loď je už dávno naše!“ řve seržant, a přestává se krýt. Plnou dávkou střílí na přibližující se roboty. Nikdo ho nezadrží, přesto se mu kulky vyhýbají. Dojdou mu náboje ve zbrani, tak pokračuje s pistolí.
Nejbližší centurion překročí trosky už zničených, chytí seržanta do špičatých mechanických drápů, a několikrát s ním omlátí zeď, dokud nepřestane dýchat. Další roboti je míjí, a vojáci s nimi zahájí boj zblízka, přestože nemají valné šance.
Medik dokonce použije malou kyslíkovou láhev, a je natolik rychlý, že do ní střelí z pistole, právě když je milimetron u hlavy centuriona. Jiný centurion mu zlomí páteř zaražením drápů do zad a dvojitým trhnutím.
Nově vytvořený propálený otvor nad nimi je prozrazen jak pádem poklopu, tak vrženou dávkou G-4. Posily nebudou mít příliš další práce. Poslední dva živí, těžce ranění mariňáci, jim to neřeknou.

Lethusova jednotka odstřelí čtyři centuriony v místnosti pro hybrida. Věděli, kde je centrum lodi, ale ani poručík zřejmě neměl ponětí, co uvidí. Blábolícího, netečného kyborga.
„Jsem důstojník Kolonií. Tato loď byla zajata. Mnoho vašich lidských modelů taktéž. Proto teď uděláš, co ti řekneme.“
„Kolísání vnitřního tlaku. Zvýšená filtrace.“ řekne hybrid monotónně
„Víme, že vše vidíte. Uvidíte i tohle.“ odpoví Lethus, a zavolá vysílačkou. Trvá to déle, a několikrát přepíná mezi frekvencemi. U každé vypadá spokojeněji.
Jiná jednotka, jejichž velící poddůstojník svému nadřízenému ani nezasalutuje, jak je mimo ze všeho co viděl, přitáhne do prostoru okolo hybrida patnáct Cylonů, osm z ženských a sedm z mužských verzí. Všichni jsou nazí, se známkami kopanců a ran pažbou.
Poručík skončí s hovory, schová vysílačku, a řekne -
„Výborně. Máme dost času. A ztrácet ho mučením a znásilňováním těchhle bezcenných výtvorů? Rozhodněte se sám, ať jste cokoli.“

Čekal jsem přerostlý kus mozku s očima. Takže opravdu je to živý toaster, přímo napojený na loď. Že ale trvalo, než jsme to z těch odhalených plechovek vyrazili…


Hybrid mlčí. Důstojník rázně přikročí až k němu, a surově jej chytí za ruku. Kyborg se téměř posadí, a podívá se neskutečně vyděšeně na Lethuse. Tak nenávistný a pohrdavý pohled, a zášti v očích ho zjevně děsí víc, než cokoli jiného.
Poručík útočným nožem prořízne odshora dolů pravou tvář hybrida, vynakládaje veškeré úsilí, aby se necukal.
„Řekneme ti, kam se máš vydat. Nebo tohle budeme dělat nejen tobě, ale všem tvým soukmenovcům.“
Krev z kyborga stéká z rány, a zabarvuje bíle zakalený roztok, ve kterém plave, v červenou barvu.

Rajský svět jménem Virgon. Byl. Hvězdice s ostny, nacpané stíhacími letouny ve tvarech půlměsíců, se rozptylují, a v očekávání útoku vypouštějí raidery.
Skok! Tři battlestary, taktéž rozptýlené, míří plnou rychlostí na basestary, a pálí všemi dělovými bateriemi na nepřítele. Žádný vypuštěný Viper není vidět. Zato jdou vidět malé úpravy na předcích battlestarů. Navařené kusy pancíře z odepsaných lodí. Ve velitelské basestar, držící se dále od boje, nařizují, že je nutno urychlit plán zničení Darnových battlestarů. Za ně skočí čtyři nové hvězdice, ale battlestary se předními trupy zařezávají do trupů třech, již těžce poškozených hvězdic, rozčtvrcovaných, a ničí tím i celé letky raiderů, neschopné se rychle přeskupovat, a vyhýbat se troskám.
Battlestary se otáčejí v dlouhých obloucích vstříc novému nepříteli, a vypouštějí všechny Vipery, mající k dispozici. Podle počtů se do bitvy zapojují i veškeré rezervy
Temný, vesmírný meziprostor.
V kokpitu malé koloniální lodi zapne mladý muž s předčasně zešedlými vlasy odpočítávání skoku. Nemá ani helmu, jen ledabyle navléknutou leteckou kombinézu.
Ve velitelské basestar se chystají ke skoku k podpoře posil. To, že se k nim otočili zády, a nevypustili jedinou střelu, nevěstí nic dobrého.
Jeho Raptor skočí k basestar, nacházející se nejdále od místa bitvy, a jaderný výbuch jí semele v prach a šrot. I těžké raidery, držené v blízkostí onoho plavidla, coby rezervy k úderu, zmizí v nicotě. Více by je Cyloni potřebovali k obraně, než k útoku.

Bitva. Překrásná symfonie souhry. Když vychází vše, jak má.

Kontraadmirál Gradonis Darn zavře oči. Nemodlil se nikdy často, přesto jde o zbožného muže.
Ke spánku si přiloží ruku se zlatý prstenem, velkým žlutým kamenem – jasně znatelný reliéf ptáka fénixe.

Vládcové Kobolu, veďte toho muže na jeho cestě, a ukažte nám tu naši. Vím, že nejsem pravý Vůdce. Možná ani žádný skutečný není. Ale dělám, co můžu, abych je všechny chránil. Stejně jako ten muž.


„Zbývající čtyři basestar vypouštějí Raidery, a mnoho jiných, neznámých plavidel menší velikosti!“
„Nařizuji totální útok! Všechny, i rezervní Vipery, budou vypuštěny, kolizní kurzy na nejbližší mateřské lodě, palba ze všech hlavní, co nejsemknutější krytí! Zakazují další užití jaderných hlavic!“ vyřvává Darn rozkazy. Momentálně je z poloviny zasádrovaný, a v CIC jsou problémy s těžkopádným pohybem jeho vozíku.
„Toaster na maděru! A další!“ vyžívá se Whisper, opájený velkým množstvím nepřátel. Podobnou zanícenost je vidět i na manévrech jiných Viperů. Jen výjimečně lze vidět větší formaci než pod dvou, narozdíl od Cylonů. Koloniální piloti mají ovšem výhodu podpory svých mocných a zatraceně odolných lodí. Battlestarům nedělají ojedinělé zásahy raket větší potíže. Obzvlášť to platí o dvojitém pancíří vedoucí Charybdy.
„Lakeu, potřeboval bych pomoct s těmi velkými hajzly za mnou, jdou po mně!“
Nejbližší Viper provede půlobrat, a dlouhou dávkou rozcupuje útočící těžký Raider
„V klidu Redsune, první je sundanej. Mám tu sám horko, zkus se ho zbavit sám!“ jako na potvrzení pravdivosti jeho slov, schytá jeho stroj několik zásahů do obou křídel. Složitým souborem výkrutů se jim pokouší uniknout. Bezúspěšně.
„Mě nevyděsíte, zajebané plechovky!“ zařve Lake, a otočkou o 360 stupňů za stálé rotace s pomocí trysek, pálí, dokud i třetí Raider neexploduje, a jeho krev se nerozprskne na přední sklo dalšího koloniálního stíhače.
Pilot s tuto nečekanou smůlu počastuje nejtvrdšími nadávkami, pocházejícími z tauronských hospod čtvrté cenové kategorie, zalétne až k přehradné palbě nejbližší battlestar.
Svou chybu si uvědomí včas, a stihne se vzdálit z nebezpečného prostoru.
Stejně jako ostatní piloti se, mimo boje, stačí dívat na výjev vítězství. Battlestary se drží, a první poškozenou basestar trhají zásahy, hvězdice se rozpadá v prach.
„A máte to, vy parchanti zasraní! Vychcípejte, sakra!“ zahuláká do vysílače Viperu Redsun. Šest Raiderů v šípové formaci vypálí salvy naváděných střel nedaleko něj. Kontrolky stíhače nejsou potřeba, Redsun se vyhne první raketě, pak druhé. Třetí už ne.
Přední děla Charybdy ve vesmírném vakuu neslyšně zahřmí, a rozstřelí druhou cylonskou loď.
„Stíhacím letkám, stáhněte se na své lodě. Bitva je již vyhraná, dobrá práce!“ konstatuje kontraadmirál
Battlestary obkličují čtvrtou a jedinou nezničenou basestar. Byly jí ustřeleny všechny „ostny“, poslední Raidery se rozpadají pod obrannou palbou koloniálních lodí.
„Kdo byl v tom Raptoru?“ zeptá se Crookes tiše kontraadmirála
„Věřící muž. Chtěl vykonat velký čin, než se znovu shledá se svou rodinou – tam.“ Odpoví, a podívá se neurčitě nahoru, pak do stran, a zpátky na svého XO. Pochopil.

Zvětšené verze Raptorů z Charybdy, i ty obyčejné, bez přestání létají nad Virgonem, a prověřují poslední známky živých lidí. Mnohé osamocené skupinky, schopné upozornit na svou přítomnost, skutečně nachází.
Není potřeba dalekohledů k rozeznání battlestarů, letících nad planetou. Ti, co byli schopní vidět i bitvu u planety, byli nejšťastnější. Po více jak dvou měsících bojů o holý život, skrývání se, existence panáků a farem na děti, ty všechny hrůzy a zhmotnělé noční můry, to všechno je už pryč!
Jedni takoví děkují se slzami vděčnosti a díků unaveným pilotům, a houfně se hrnou do Raptoru. Nebyla nutná střelba k jejich odehnání, na to plně postačila slova starší ženy s rozvážným vzezřením, a na rovinu, bez radostných emocí, se zeptá, jestli jsou skutečně všichni co dosud přežili, v bezpečí.
„Virgon je pod plnou kontrolou koloniálních vojenských sil. Každý obyvatel schopný se jakýmkoli způsobem s námi spojit, sloupem kouře, světlicí, vysílačkou, nebo velkými náspiy, se nemusí obávat. Pátrají ve velkém i Vipery, i vás ohlásil jeden z nich.“
„Kolik lidí jste prozatím našli shromáždili?“
„Víme zatím o pár stovkách, madam.“
Záblesk skoku nad nimi. Zvířená kvanta zeminy. Všem se zatají dech, co se vzpamatují z šoku. Basestar přistává. Battlestary na obloze nijak nereagují, což přítomní nechápou. Nevšimli si, že před minutou přibyla další válečná loď, Defender 37.
„Zachovejte klid.“ uslyší z vysílaček „Chybí lodě pro přepravu zachráněných, kontraadmirál uznal za vhodné využít k tomuto účelu zajatou cylonskou loď. Interiér je poměrně pohodlný, ale snažte se nerozhlížet.“ doporučí poručík Erno Lethus.
Hvězdice rozevře vnitřky svých obludných ostnů, umožňujíc průchod dovnitř.
„Vidíš, a ani to tak nebolelo, ty nechutný hnuse.“ otočí se poručík k znetvořenému Hybridovi, plavoucím v krvavé vodě. Bolestivé zářezy zanechaly hluboké rány. „Hlídejte jí, mezitím zkontroluji hangáry. Nemůžu se na ti zrůdu dál dívat. Jestli bude zase ječet, zastřelte to. Podle předběžné zprávy kapitána Cenewitha a civilních inženýrů, tu věc k provozu FTL motorů tak nutně nepotřebujeme.“
„Ano, pane.“

O hodinu později, poručík Lethus pln překvapení, doprovází kontraadmirála zpět do místnosti s hybridem.
„Tady je, kontraadmirále. Přenechali jsme jí prozatím na starost jen údržbu lodi, pokud zemře, budou automaticky převzaty nově namontovanými systémy.
„Odchod. Běžte vypomoct s ubytováním vašich nových hostů. Ti lidé potřebují tu nejlepší péči, jakou jim můžeme poskytnout.“
„Pane!“ zasalutuje poručík a odejde. Darn kývne výmluvným gestem i na stráže, že jejich další přítomnost není třeba. Přistoupí k „vaně“, a bez zaváhání jí zvedne za hlavu. Tvor křečovitě zatne prsty do okrajů. Má hlavu stočenou k Darnovi, ale jakoby se dívala za něj, a pozorovala tam něco neskutečně důležitého.
„Zabít nemůžete mě. Systémy hydrauliky pátý sektor mimo provoz.“
„Pak tě pošleme tvým soukmenovcům.“
Kontraadmirál vstupuje do hybridského roztoku plným krve, a pravou nohou jí stoupne na žebra. Sundá černé kožené rukavice z obou rukou. Jen jedna ruka je lidská. Právě tou nelidskou jí chytí za rozdrásanou tvář, a zatímco jí láme čelist na neforemnou hmotu, druhou rukou jí s pomocí palce vyrve oči z důlků. Nebesky modré oči, patřící Darnovi, nejeví známku lítosti. Jen urputný běh myšlenek.

Jako rozbíjet auto. Těžko posoudit, která ničená věc dělá větší hluk.

Sotva žijícími stvoření se nakloní k nezraněnému levému uchu, o druhé se postarali první návštěvníci. Podle stop bylo vykrouceno s velkou svépomocí něčeho, možná šroubováku.
„To, co jste nám udělali, nezůstane nepotrestáno. Najdeme způsob, jak vás znovu získat pod naši kontrolu. Budete nám sloužit, tak jak jako kdysi. Budete si to plně uvědomovat, ale nezmůžete nic. To vám slibuji.“
Trhne hybridovi vazem, a kovovou rukou trhá kabely, k níž je jeho těla připojené.
Znovu si navleče rukavice, a s pocitem dobře vykonané práce, odejde.
V Raptoru vyřídí své příkazy ohledně zajatců, ignorujíc jejich vzdálené výkřiky a smích jeho podřízených – každý nevoják, který přesto chce vypomoci, dostane jednoho toastera na starost a zodpovědnost, a může si s ním dělat, co se mu zlíbí, pochopitelně jej však udržet naživu k práci, v tuto dobu složenou z opravy vnějšku i vnitřku basestar. Nezapomene doplnit rozkazy o označkování zajatců vypáleným znakem Kolonií na čelo a do vnitřku dlaní, aby měl každý člověk jasno, o jakou pakáž se jedná. Jedovatá slova budou preventivně odstraněny odstraněním jazyků, a mužské modely budou kastrovány, kvůli vyšší míře odporu.

Asi tím pověřím 8. rotu pěchoty. Samý Gemenonec, vychovaný pánbíčkáři. Ti si ještě budou pískat do rytmu koloniální hymny. Jsem zvědav, kolik zase uslyším protestů – jestli se ta univerzitní mumie, co mele o nelidskosti na palubě Zilphionu, dovolí otravovat dalšími pitomostmi, děděk nedědek, dostane ode mně pěkných pár facek, že nevyleze týden z kajuty. Toho aspoň omlouvá pokročilá senilita.
I zbytek té idealistické frakce, by se měl zatraceně rychle vzpamatovat.
Boj o přežití nemá nic společného s morálkou, nebo lidskostí.
Nebudu jim zazlívat jejich názory, ale jestli se jen jednou zastavíme kvůli uplakaným očičkám těch zrůd, nemáme žádnou šanci. Vůbec žádnou!
Naposledy upravil Vlad Dracul dne 22.11.2008 14:48:37, celkově upraveno 3

Dark Angel Uživatelský avatar
First Lieutenant
First Lieutenant

Příspěvky: 1473
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
tak jako vždy skvělé a krvavé :D
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Mé Povídky ZDE

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
paráda, super pokračování a pěkný jatka. A ta Darnova cylonská protéza to je něco

Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Spoiler :!: :)

- 5 - Conflict

Toto je spoiler!!!:
Se znovudobýváním Kolonií přibývá mnoho problémů ve flotile. Je potřeba bitvy rozhodnutí - Kobol, nebo cylonský domovský svět. Jen zjistit, kde se přesně nachází.

Mjr. M. Kouba Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 107
Bydliště: Nedaleko Humpolce
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Hmm, že by crossover se seriálem, theme sounds great. :)
Obrázek

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Hmm, čeká nás asi zajímavý díl, ostatně jako vždy. Jen škoda že tahle povídka dle tvých původní plánů bude mít jen 6 dílů. Doufám, že jsi to trochu přehodnotil a nějaké díly přidáš.

Příspěvek 15.11.2008 21:52:02
Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Jo, k přehodnocení došlo akorát včera :)

Bude jich osm. :D

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
No tak alespoň něco, ale žádná velká sláva :hmmm: asi se ze mě stává náročný čtenář :sorry:

Příspěvek 19.11.2008 18:30:01
Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Ke každému dílu jsem přidal oblíbenou skladbu z BSG, takové, které se dle mého názoru k nim hodí. :D

Pátý díl vysolím snad o víkendu :) Ale víte jak takové sliby dopadají :smile:

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno

Mark Jackob Uživatelský avatar
Colonel
Colonel

Příspěvky: 2660
Bydliště: Praha 6
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Úžasná povídka. právě sem dočet Especially Nothing a můžu s klidem říct že je to bomba.
Mučení cylonů, popis bitvy, způsob psaní, prostě úžasný.
Akorát na tu bitvu by to chtělo video. :) Ale to si kdyžtak udělám sám když nebudu línej :D
STARGATE pre-Vates 01x16 První kontakt (30. 7. 2011)

"Matematika je jazykem géniů, ostatní jen opisují." - Vratislav Šembera

Vlad Dracul Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2009
Bydliště: Segmentum Solar
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 

Obrázek

Hudba: http://www.youtube.com/watch?v=o40JlfPou20


Battlestar Charybdis – 5 – Conflict

V briefingové místnosti battlestaru jsou přítomny jen šarže od kapitána výš, a pětice civilistů v bílých pláštích a oblecích, rozpačitě se přehrabujících v papírech. Kontraadmirál očividně trvá na jasně znějících hlášeních.
„Jsou mi známy pochyby o mé osobě, roznášené jednotlivci. Některých rozhodnutí lituji. Musíme setrvat v tom, co jsme společně započali. Jsem rád, že odvetné tažení nás pomáhá více stmelovat, než kdy dříve. Žádné prázdné fráze, nýbrž skutečné činy. Není tomu tak dávno, kdy někteří uvažovali o konečném řešení v konfliktech mezi koloniemi. Toasteři nás mohou porazit jen tak, že nás rozdělí. A to se jim rozhodně nezdaří.“
Komandér Mandala povstane.
„Nesouhlasím s většinou rozhodnutí, která jste učinil. Jste však schopen velmi dobře předpovídat reakce protivníka, a i pokud to znamená považovat vojáky a piloty za figurky, úspěchy nelze popřít.“

U všech bohů, Mandalo – ty si vážně myslíš, že mě to těší? Čestný boj podle pravidel, kde lze uplatit lidskost, je možný jen s nepřítelem, který nějakou čest a city má.

„Děkuji, komandére. Profesore Arrasi, jaké jsou výsledky výzkumu biologických zbraní?“
Povstane proplešatělý civilista v laboratorním plášti, a velmi vysoký, asi čtyřicátník.
„Využíváme vzorky lidské i cylonské tkáně, a využíváme maximum použitelných bakteriálních kultur. V hlavní nemocnici města Thessata na Virgonu byly povětšinou netknuté, a pracujeme s nejvyšší opatrností.“
„Předběžné výsledky?“
„Cyloni jsou nepochybně náchylní k určitým druhům radiace. Jak mechanické, tak organické typy se stále nezbavily tohoto handicapu. Hodláme využít bakterie z Troye, schopné odolat silné radiaci, a zkombinovat je se zředěným plutonovým prachem. Rozptýlený oslabí imunitní systém Cylonů, a nemoc bude účinná a rychlá.
Zmíněná bakterie je odolná i vůči vakuu, takže by bylo možné uvažovat o jejich užití na poloorganické Raidery.
Hledání slabin v jejich imunitním systému pro vytvoření nečeho takového, je pro nás nyní prvořadé.“
„Průběžne mi sdělujte výsledky vašeho výzkumu. Kapitáne Cenewithe, veškeré systémy zajaté basestar, včetně zbraňových, jsou plně funkční, doufám.“
„Ano, pane. Propojili jsme s ní naše počítače, a použitý transpondér pochází z Battlestar Rycon. Jedna z lodí admirála Nagaly z první bitvy o Virgon.“
„Kolik zbraní se daří získat z těchto zničených plavidel?“
„Většina byla nepoužitelná, ale systémů blízké obrany lodí i těžkých děl je dostatek. Netknutých raket nezůstalo mnoho, přesto…“
„Jestli vás mohu přerušit, kapitáne, je tu jedna věc, se kterou nemohu souhlasit, kontraadmirále.“ vstane obtloustlý, ale energický člověk v pomačkaném obleku. Do rukou vezme plány na modrém papíře, a rozevře je, ukazujíc je Darnovi jednu po druhé.
„Konstrukce většiny linkových křižníků, těžebních lodí a dalších absolutně znemožňuje užití děl velké ráže. Beze ztráty bezpečné manévrovatelnosti a fatálního narušení trupů.“
„O tom vím. Omlouvám se za nepochopení mých rozkazů ze strany důstojníků se kterými jste o této věci hovořil. Ujišťuji vás, že jakmile se vrátíte ke svým povinnostem, vy a vaši kolegové budete mít hlavní slovo.“
Inženýr pokývne na souhlas a znovu se posadí.
„Můžete pokračovat, kapitáne, nebo jste sdělil vše podstatné?“
„Téměř, pane. Ze dvou zničených lodí byly vymontovány provozuschopné FTL motory. V hlášení z minulého týdne jsem pochytil, že se na Virgonu nachází neupřesněný počet nedokončených osobních křižníků.“
„Výtečně, ovšem pověřím tím někoho jiného, už tak máte naloženo až příliš povinností. Můžeme tak přejít k neméně podružným záležitostem, jako je spotřeba vody, léků a potravin…“

K poručíku Lethusovi přiběhne udýchaný seržant se dvěma vojáky. Zasalutuje, poručík taktéž.
„Poslední ze zajatých Cylonů byl zastřelen v levém horním hangáru.“ hlásí seržant

Do prdele…a je po legraci. Rozbíjení strojů stálo za to.


„Pokusil se utéct?“
„Vlastně ne. Lodníci Colby a Denton ho zapálili. Byli v náladě, a zajímalo je, za jak dlouho bude po něm. Použili trochu toho svinstva, ve kterém se čistí malé kovové součástky, a hodili po něm cigaretu.“
„Odsuzuji je k trestu vězení na dvacet dní. A upozorněte je, že takové rejdy netrpím. A navíc v místech, kde by mohli něco podpálit.“
„Ano, pane.“

Je to tak lepší. Nebyl to zas tak dobrý nápad. Ještě by je někdo, nedej bohové, mohl litovat.

Poručík odejde, a cestou do důstojnických kajut sprostě vynadá několika podřízeným, neschopných se mu dost rychle odklidit z cesty.

Kontraadmirál si naleje sklenku Ambrózie, a jednu podá Mandalovi. Ze zdvořilosti jí přijme.
„Až budou Cyloni do jednoho vyhlazeni, zajistíme bezpečnost Adamovy flotily. Jednou provždy.“
„Do té doby tu nebudeme. I pokud existuje – a napadlo mě, jestli jen neživíte lidi další fanatickou propagandou.“ odvětí Mandala, odhodlán neodejít, dokud si jeho nadřízený nevyslechne jeho slova do písmene.
„Jestli nebudeme schopni odstranit ty zrůdy z vesmírného prostoru, ten zbytek nás si nezaslouží nový začátek.“
„Zešílel jste, kontraadmirále? Dokázali jsme mnoho, ale přečíslují nás! Můžeme jen ustoupit.“
„To mám také v úmyslu. Bezpečnost občanů je na prvním místě.“
„Nejste na této lodi jediný, kdo si pamatuje přísahu.“ odpoví suše ironicky komandér a vypije obsah své sklenky
„Ne každý důstojník se podle toho chová.“ utrousí kontraadmirál „Nenutím vás k projevu loajality ke mně, ale mějte jí ke Koloniím. Uvědomte si, kdo jste, a co se děje. Mám podezření, že to stále nevíte, komandére!“
„Tyhle debaty postrádají smysl. Dělejte co umíte, Darne, a já budu dělat totéž.“ dopoví Mandala, a odejde.

V CIC probíhá horečná činnost. Přípravné práce ke skoku jsou v plném proudu. Velitel Charybdy hovoří se svým XO o možných rizicích, což obvyklé před bitvou dělá. Přece jen by někdo měl znát jeho skryté obavy. Každý člověk se může splést, a splést se ve strategii bývá fatální.
„To tvý spoléhání na vůli bohů a sebe už trochu přeháníš! Kdyby mezi nás skočily Raidery, nepomůžou nám ani sami bohové!“ odpoví mu Crookes

Nejdřív řešit krádeže zbraní a popravy viníků před bojovou přípravou, a teď tohle, kurva…


Kontraadmirál si jen v reakci na slova svého XO zapálí další cigaretu ze zlatého pouzdra. Ani Crookes nemůže tušit, od koho jej dostal na promoci. Zapálí si a natáhne lačně kouř.
„Právěže. Nebudou čekat, že se budeme v žádném válečném manévru opakovat, v tom je právě ten trik. Jistě, ví kde jsme, a ví co je pro nás nejrozumnější. Jestli zabředneme do předvídatelnosti, uženou nás k smrti.“
A pořádně natáhne další velkou dávku kouře.
„Zaujmout defenzivní pozici a lízat si rány, trochu se vzpamatovat. To jim ale nedopřejeme.“ dokouří, a otře vajgl o okraj popelníku vedle monitoru výpočetního počítače.
„Neblbneš už z toho myšlení dopředu?“ zeptá se ještě Crookes přátelsky, už na odchodu
„Z odhadů a možností se neblbne. Spíš z rozumu.“
Nevěda, co si o tom vlastně myslet, Crookes odejde zkontrolovat souřadnice skoku s poněkud rozporuplnými pocity.
Pohlédne na DRADIS, a dva z velkých zelených obrázků zmizí.

Battlestar Perseus skočí k temné straně planety, a nově povýšený komandér Heyerdahl, ještě před několika dny navigační důstojník v hodnosti kapitána, sleduje DRADIS. Neukazuje nic. Kromě battlestaru, jen jeho vlastní Vipery, vyslané k obhlídce trosek, koloniálních i cylonských. Část hangáru s nápisem se nedochovala.
Komandér otevře složku, odloženou na taktickém stole. Na druhé straně planety podle zprávy průzkumu hlídkuje minimálně jedna basestar.
Pravděpodobnost rezerv nepřítele v případě útoku koloniálních sil je značná.

Tady jim kurva zatopíme. Musíme být rychlí.

Komandér se podívá na hodinky, a zkontroluje jejich čas s těmi v CIC.

Čas mínus 10 minut. Musí tu být přesně, jinak dojde na k neoblíbené improvizaci útoku.

Perseus z odvrácené strany letí na basestar. Cyloni odpovídají zuřivou palbou naváděných raket, a vypuštěním mraků Raiderů, jako obvykle. Další cylonská basestar skočí na orbitu.
Z battlestaru jim přesto neletí vstříc žádný Viper. Battlestar schytává zásahy, ale odpovídá na ně jen děly.
Basestary ji nešetří ani omylem.
Komandér má co dělat, aby se udržel ve vzpřímené poloze. Nárazy raket jsou i přes vpravdě akrobatické manévry Persea stále četnější, a Raidery ve velkém prosakují obrannou palbou.

Čas plus 3 sekundy.

Mezi basestar skočí třetí.
Koloniální basestar vypálí atomové střely, a zase skočí kamsi do neznáma.
Na kolonii Leonis padají z nebe hořící trosky dvou Basestar, neschopných ji ubránit. Cyloni zdá se nepochopili, že Darn stále operuje se všemi loděmi a hraje vabank u téměř bezbranné flotily. Přestože by Defender a ozbrojené lodě mafie dokázaly ochránit civilní plavidla, o loajalitě druhých panovaly i teď značné pochybnosti.
Jedna z nemnoha věcí, o nichž jsou lidé ve flotile pevně přesvědčeni.
„Jsou vyřízení. Veškeré další snahy budou směřovat k nalezení zbylých lidí na planetě.“ řekl Heyerdahl, a na několik pohledů k němu upřených ani nezvedne hlavu, ale uvědomuje si, že jim není po chuti zase riskovat. Proto mimoděk směrem po svém XO nahlas řekne -
„Počítají s tím, že se budeme snažit být rychlí, a chránit civilní lodě. I Vipery mohou letět jednotlivě, světlice a dým vypouštět ve výškách okolo 5.“

Jak naznačil velký šéf - Nezdržovat se pitomostmi ani důkladností. Brzy jim musí dojít, že si zahráváme, a žádnou velkou boudu nemáme v plánu.
Neustále střežit dobyté světy, a ještě jít po takových, jako jsme my, to jim musí dělat čáry přes rozpočet.


Vipery z Persea dorážejí poslední Raidery. Přestože mohly samy skočit pryč, nepochopitelně bojují k smrti.

Pohodlná kancelář na palubě obří jachty s dvěma miniaturními zahradami a umělým slunečním zářením, o rozměrech třicet na třicet. Její bělovlasý majitel má významnou návštěvu s hodností komandéra.
„Oba jsme dostatečně obdařeni inteligencí, takže co si myslíte o našem nejvyšším veliteli, vůdci, nebo jak mu kdo říká?“ zeptá se majitel jachty komandéra Mandaly.
„Jen to, že na stanici Polidies měl namále. Z flotily se stával jeden velký bordel, a nakonec neměl ani tu nejmenší autoritu. Teď má na krku velká vítězství, a je – promiňte mi ten výraz – nepostradatelný.“
„Věříte, že je Vůdce?“ zeptá se Mandaly, a ten se více prohne v sedačce zády
„Ne. Pastýř nebo Titán. Verše Posvátných Svitků popisují tři příběhy, které se staly, a stanou se znovu.“
„Omluvte mě komandére, ale nebudíte dojem věřícího člověka.“ zeptá se rozčarovaně starý muž.
„Můj bratr byl kněz, a už jen ze zvědavosti a jeho otravného citování z obsahu mi důkladné přečtení stálo za to. Vůdce dovede své lidi na Zemi. Pastýř těm svým pomůže zapomenout. A Titán se vrátí tam, kde to všechno začalo, vzdor Bohům, vzdor Diovi.“ dopoví, a bělovlasý muž uznale pokývne
„Byl jsem informován, že cylonští zajatci pořád mluvili o Kobolu. Kromě jiného.“
„A kontraadmirál v tuto chvíli považuje za neobyčejně důležité, získat z nich polohu našeho pradávného domova.“
„Jak by mohli Cyloni…“ zapřemýšlí nahlas stařec, ale komandér ho odmítavě přeruší
„Ví o něm. A je pro ně zatraceně důležitý. Počítam, že Darn chce využít to, v co oni věří.“
Bývalý majoritní akcionář LAB Industries se mimoděk podívá ven, na prolétávající Vipery.
„Poslední dobou si říkám, že jsem zůstat u profesorského platu, komandére. Věci by tak byly…jednodušší.“

Raptory s doprovodem Viperů pronikají skrze atmosféru Aerelonu. Battlestar Ganymedes křižuje oblohu, připraven srazit jakékoli nepříjemné překvapení. Defender 37 skočí přímo nad povrch, a oblétá nad hory a lesy kolem zničených měst se smrtelnými hodnotami radice.
Letka tří Viperů oblétá ne zrovna pohostinnou náhorní plošinu. Na přežití mizerné místo, ale zase je zde tisíc míst, kam by šlo ukrýt celou armádu.
„Ganymede, tady El. Zachytili jsme slabý signál čehosi, co vypadá jako koloniální transpondér, máme to prověřit?“ zeptá se velící letky, kroužící nad mrazivou pouští, plné hor a roklin
„Potvrzeno, Ele.“ zní v odpovědi.
Elův viper se vrhne střemhlav do kaňonu, další dva ho shora kryjí. Ze skalní rozsedliny vysoko nad kaňonem vyletí Raptor, zjevně s porouchaný tryskami.
„Když jsem na DRADISu zachytil vaše vysílání, nevěřil jsem, že je něco takového možné.“

Velitel Defenderu úslužně vítá kontraadmirála na palubě, a hlásí, že připravují FTL na další skok k Aerelonu.
Darn nařídí, aby vyčkali, a mezitím zpevnili virgonskou obranu. Až se vrátí oba battlestary, flotila opustí soustavu.
Vejde do malé kajuty, kam ubytovali pilota, zachráněného na Aerelonu. Láduje se už třetí porcí nudlí s masem, a láhev minerální vody vypije na jeden zátah. Sotva si všimne Darna, vyskočí a zasalutuje v jedné vtěřině, až shodí jeden prázdný tác.
Kontraadmirál se posadí na okraj palandy, kdežto pilot se znovu sesune do židle.
„Co se stalo, poručíku?“ zeptá se přívětivě Darn, tedy tak moc, jak to jen dokáže, přesto to nevypadá právě povzbudivě.
„Zkušební let. Šlo především o testování konkurenčního navigačního systému od společnosti Phaeton, a výbavu lodi starými Vipery dvojkami. Mezi námi se proslýchalo, že se snad uvažuje o znovuobnovení výroby, a zastavení objednávek verze sedm.“
„O tom jsem byl uvědomněn. Pokračujte.“
„Velení spěchalo, takže jsme skočili z piconské hlavní základny den před útokem Cylonů k Aerelonu. Uprostřed zkušebních letů se to stalo.“
Ohořelá a zbídačená pilotní kombinéza dala znát, že to nebylo lehké.
„První útok jsme odrazili snadno, šlo jen o Raidery. Na Aerelonu nebyl žádný cíl, co by stál toasterům za řeč. Velké základny, ani střediska průmyslu nebo loděnice, nic kvůli čemu by si dali práci. Ale to určitě víte, pane.“ zarazí se, když vidí úsměv svého nadřízeného.
„Mluvte dál, poručíku. Je dobře, že nevynechávate vlastní názor ani detaily. Každý detail je potenciálně důležitý.“
„Jistě, pane. Komandér Radiy žádal instrukce, zda-li má bránit planetu, čekat na posily, a tak podobně...“
„Jak to víte?“
„Prosím?“
„Byl jste v CIC?“
„Ehm..ano, pane. Bylo nás tam více, ověřovali jsme získaná data z DRADIS s těmi z navigačních systémů Viperů. Komandér žádal osobní ověření od nás. Myslím, že byl poněkud skeptický k testovanému programu.“
„V pořádku. Za jak dlouho na vás zaútočili podruhé?“
„Do hodiny nejpozději. Nevím, jestli komandér obdržel rozkazy k obraně, nebo se k ní rozhodl sám, ale jakmile po nás šly dvě baseship, stříleli jsme vším, co jsme měli. Drželi jsme pozici, a nepouštěli je k planetě, do té doby, než skočila třetí loď toasterů. Vipery měly šedesátiprocentní ztráty, a boj uvízl na mrtvým bodě.

První bitva o Aerelon : http://www.youtube.com/watch?v=50V39sLAK6o


Sotva jsme dostali rozkaz stáhnout se do lodi, skočila přímo k nám čtvrtá baseship, a to byl konec. Některým se podařilo dostat na palubu, jenže toasteři začali pálit atomovkama. Konec.“
„Jak jste se dostal na povrch?“
„Po explozi se naše zbylé Raptory snažily dostat na povrch, nebo skočit pryč. Obojí se stejnými šancemi na smrt. Bojeschopné Vipery nás chránily co to šlo, dokud je nevybili do posledního.“
„Rozhodl jste se tedy zůstat na Aerelonu. Jak jste přežil?“
„Přistál jsem v Ladonově poušti na východě, v horách. V těch roklinách a jeskyních bych měl šance, i kdyby to tam posypali stovkou atomovek. Ale asi uznali, že by jimi plýtvali. Při průletu atmosférou už to sypali na města.“

Mnohokrát užitá výslechová místnost na Charybdě se leskne čistotou, a voní dezinfekcí. I kontraadmirál Darn doplňuje místnost svou obvyklou dokonalou přítomností. Oholené vousy, nabrilantinované vlasy, uniforma bez jediné skvrnky, puky u kalhot ostré, že kdyby se na ně posadil brouk, rozpůlil by se. Až musí mít pozorovatel dojem, že snad každý jeho chlup stojí v pozoru na povel.
Hovor mezi ním a Cylonem přes nablýskaný kovový stůl je obsahově velmi věcný, a konkrétní.
„Ty víš, kde je Kobol. A víš, proč to chci vědět.“
„Velmi mnoho našich jsi zabil. Nenechal jsi je zemřít, dokud nezemřeli v bolestech. Čím jsi lepší než my?“
„Měl bych s tebou udělat totéž. Nemáte ani ponětí, co k vám cítím jen já sám. Jsem voják, už od svých patnácti, a jsem zvyklý poslouchat rozkazy. Teď není nikdo, kdo by mi je nařizoval. Všechny jste zabili. Bohužel jste nezabili všechny.“
Hodí hvězdnou mapu předpokládané polohy k rukou panáka-toastera Mk.2.
„Teď nám ukaž, kde se nachází Kobol, nebo se na tebe budu dívat, jak tě přibíjejí k tomu plechu, kde budeš umírat tak deset dní. Pokud budeš mít velké štěstí, tak za týden. Do té doby si s tebou přijde hrát spousta milých lidí, zvláště těch, kteří na vlastní oči viděli smrt svých rodičů a dětí.“
„Chcete pokračovat v nesmyslné cestě do náručí smrti? Bůh to nechce. Nedovolí to.“
„Ten samý, co způsobil odchod lidí z Kobolu, protože nesnesl žít ve světě míru a rovnosti mezi bohy a lidmi?“
Cylon zatvrzele hledí někam za kontraadmirála.
„Nevidím ve vás žádné světlo. Jen prázdnotu. Cítíte jí i vy sám, Darne?“
Stráže sebou bezděčně cuknou. Očekávaly zcela jinou reakci kontraadmirála, než jen naklonění hlavy.
„Co cítím, vás nemusí zajímat. Pro tvou představu toastere, ten poslední záblesk světla ve mně zhasl ve chvíli, kdy jsem viděl dvě malé děti, evakuované z Gemenonu. Měly popáleniny třetího stupně, a volaly své rodiče. Určitě by plakaly, kdyby měly čím.“
Kontraadmirál přijde ke strážím, a kývne směrem k mlčícímu panákovi.
„Vyhoďte ho do vesmíru. Nešpiňte se s tím mluvícím kýblem hoven.“
Stráže se s chutí dají do splnění rozkazu.

Na našem zajateckém skladě se najdou ochotnější roboti…

„Hledat další lodě? Inu, proč se rovnou nezeptat – poručíku Cenewithe, nadiktuji vám zprávu, kterou odešlete všem lodím, a ty jí s námi budou nepřetržitě vysílat na všech frekvencích až do 15:00.“
odkašle si, a začne -
„Kontraadmirál Gradonis Darn z Battlestar Charybdis, všem vojenským a civilním uskupením – pokud jste schopni nás zkontaktovat nebo se sami dostat ke kolonii Virgon, učiňte tak neprodleně!“
„Zbláznil jste se?! Cyloni budou vědět…“
„…že je to past. Nemáme se čeho bát. Zaútočit si nedovolí.“

„To netrvalo dlouho.“ konstatuje suše Darn, nyní s hrnkem v ruce, při pohledu na nové zelené body na DRADISu. Bere do ruky sluchátko, přikazuje spojení na prioritním kanále, a vyslání pohotovostních letek.

Battlestar Megaera. Ta raketometná šílenost, přezdívaná „Vajgl“. Ze 120 battlestarů flotily vydržela právě tahle. Koho vlastně za tu úplatkovou aféru mezi caprickými loděnicemi a piconským hlavním velitelstvím tenkrát popravili?
A ti druzí…helemese. Anzac. Těžká nákladní loď. Kdoví, co se najde uvnitř…prázdná bude využitelnější.
Moment. Třetí! Civilní…podle čísla Pan Galactic.
Battlestar se o sebe dlouho umí postarat – ale na té civilní lodi by to mohlo být zatraceně ošklivé. Vodu měli, to je jasné, ale s jídlem to bude horší…

Takže tři lodě. Nebylo to marné.


„Battlestar Charybdis plavidlům Megaera, Anzac a lodi společnosti Pan Galactic, přpravte se k nalodění, a přiblížení se na vzdálenost deseti tisíc metronů.
„Díky bohům…“ vzmůže se kdosi z oné civilní lodi. Velmi slabý hlas.
„Vyšlete k těm civilním lodím pár raketoplánů s doktory, jídlem a vodou!“ rozkáže svému XO
„Pane!“ potvrdí Crookes, a neprodleně vyřizuje rozkaz
„Pane, komandér Beckaral z Megaery si přeje s vámi mluvit!“
Znovu zvedne sluchátko.
„Komandére Beckarale, to je dost, že jste se dostavil. Máme tu tak trochu napilno.“ řekne Darn, rozhlížející se po CIC. Tyhle šťastné úsměvy neviděl ode dne Pádu Kolonií, a to ani po nedávné druhé bitvě u Virgonu.
Mohutný trup nepřílíš elegantního battlestaru míjí odstřelený hangár se zachoválým nápisem „Atlantia“, blízko něhož postavy dělníku s magnetickými úchyty ustávají v práci.
Mají co dělat, aby se nepustili. Vpředu dvojitě zašpičatelá masa kovu s motory, působící jako jednolitý blok s rozesetými obrysy raketových sil všude kolem, jim totiž zaclonila světlo místní hvězdy, dosud jim pomáhající lépe, než reflektory.
„Proč si to udělal?“ zeptá se ještě jednou XO, neschopný jiných otázek.
„Chtěl jsem to prostě zkusit.“ odpoví Darn stručně a jasně
Plukovník se zasměje, a skryje to zakašláním. Jediný, komu to neujde, je pochopitelně jeho velící.
„O co jde Derrene? Je ti něco k smíchu?“ zeptá se kontraadmirál trochu překvapeně
„Člověče – tohle je kurevsky absurdní situace. Bagrujeme si tu v troskách, sbíráme zásoby z planety, lidi máme rozházené všude možně. Persea a Ganymeda jsme poslali bez jediné podpory na mačkání plechovek. A ještě si tu, doslova v prdeli , řveme o boj.“

Ice Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1152
Bydliště: Krkonoše
Pohlaví: Neuvedeno

Dark Angel Uživatelský avatar
First Lieutenant
First Lieutenant

Příspěvky: 1473
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
další skvělý díl. a jak psal Ice - Pastýř a titán je dobrý :thumleft:
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Mé Povídky ZDE

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Dokončené povídky

cron