Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Dokončené povídky SG: ZDP - druhá série bude - asi :)

SG: ZDP - druhá série bude - asi :)


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Len tak na okraj: Akosi sa Ti poviedka zvrháva do iného žánru :rflmao: , ale aj tak bola určite kvalitná. :yes: :)
Možno si Ace zvykne a už nebude chcieť byť Wraithom. :mrgreen:
:wink:
:ok: :write: :arrow: :yahoo: :study: :book:
:bye:

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Děkuju, Puk :)
Do jiného žánru? Myslíš historický román? Možná trochu ano. Když mám psát o boji, mám raději meče než pistole a Andoriel občas ráda vymění triko a kalhoty za krásné šaty.
Ace se nemůže dočkat, až se všechno vrátí do původního stavu. Hlavně on :D

:sunny:

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
:scared: Myslel som toto:
Toto je spoiler!!!:
„Ty jsi ten nejlepší, jediný, výjimečný,“ šeptal hlas ženy mezi vzdechy.
:rflmao:
:mrgreen:

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Ach, toto? Ale to Tě zklamu, protože víc toho tam určitě nebude :oops: Jenom mi to jako důvod k původnímu zazdění lady Alexandry přišlo docela vhodné :twisted:
Tentokrát to vypadá, že se zazdění vyhnula. Uvidíme, co bude dál :D

:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
andoriel píše:
Tentokrát to vypadá, že se zazdění vyhnula. Uvidíme, co bude dál


tak toto mi hneď evokuje, že to, že sa tomu zamurovaniu vyhla, nie je definitívne a že sa jej to ešte stále môže pritrafiť... :twisted:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Jako bys to neznal, Aiwendille. Možné je všechno. Zelená obloha, modré listy stromů, vyhlazení Wraithů...
A kdo určí, co z toho je pohádka? :D

:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
žeby autor? :D
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Já mám pohádky ráda, Aiwe. :D

A protože je to správné datum, tady je další kousek:

50. Princ na bílém koni

4.

Ráno přišlo dřív, než si kdo na hradě přál.
Alexandra se Stephanem se zbytek noci třásli strachy, kdy pro ně přijde stráž a odvede je do vězení a pak na popraviště. Na útěk nepomysleli. Život ve vyhnanství jim připadal horší nežli smrt. Alexandra si neodpustila vyčítavé pohledy. Stephan je zpočátku nekomentoval, ale nakonec vybuchl: „Netvař se tak! Chtěla jsi to víc než já!“
Sklopila hlavu. Částečně měl pravdu. Tolik chtěla, aby se uklidnil, že se mu sama vrhla do náruče. Ale kdyby věděla, že její manžel konečně najde cestu do jejího pokoje, nikdy by nepřipustila pokračování. To ona měla lépe plánovat a přemýšlet o budoucnosti. Po svém krásném prudkém bratrovi nemohla chtít domýšlení důsledků. Co se pamatovala, měli jasně rozdělené úlohy. Ona se starala, aby byli oba dobře zajištěni a měli vše, na co mohli dosáhnout, a Stephan bral, co se mu nabízelo, a byl Alexandřiným výkonným orgánem pro špinavou práci.
V pokoji stále ozářeném jedinou svíčkou nastalo ticho rušené jenom občasným vzdechem. Alexandra nepochybovala, že ji stihne trest o to krutější, o co déle na něj musí čekat. Nebyla si jistá, jak skončí Stephan, ale byla rozhodnutá ho do poslední chvíle chránit stejně, jako to dělala celý život.
Ráno jim otevřela Alexandřina komorná, chystající pro svou paní ranní toaletu. Její vyděšený pohled nad tím, co po otevření dveří uviděla, by jindy Stephana rozesmál. Tentokrát jenom se zavrčením vyběhl z místnosti a zmizel v útrobách hradu.
Cleris utíkala celý zbytek noci a ráno ji zastihlo ještě stále na pozemcích, patřících k hradu. Zhluboka se nadechla mrazivého jitřního vzduchu a rozběhla se dál. Věděla, že za nejbližším kopcem už bude v bezpečí. K hrudi si tiskla darovaný poklad. Věděla přesně, jak s ním naloží.
Andoriel pronásledovaly noční můry, dokud si ji Ace nepřitiskl k sobě a neposkytl jí vlastní rameno místo polštáře. Pak teprve usnula klidným a hlubokým spánkem.
Ace ležel a přemýšlel o absurdní situaci, do které se dostali. Pořád ještě nechápal, jaký význam má jejich pobyt v tomto místě a čase, ale pochopil, že Alexandra svému krutému osudu neunikne, jestli je s bratrem někdy přistihne pravý pán hradu. Pokud bylo toto jejich úkolem, mohl by se už ráno probudit ve vlastním těle. Těsně před usnutím mu ještě blesklo hlavou, že dokud bude Stephan naživu a poblíž, lady Alexandře hrozí stálé nebezpečí.
Za svítání si na svoji poslední myšlenku vzpomněl, když zjistil, že je stále lordem Chritopherem.

Ranní pokrm byl pro většinu zúčastněných utrpením.
Lady Alexandra seděla na svém místě a očima neuhýbala ze stolní desky. Její bratr byl také pobledlý a každou chvíli střelil kolem sebe výhrůžným pohledem.
Z obou byla cítit nejistota. Pán hradu jim nijak nedal najevo, jaký trest je stihne. Na to ani jeden z nich nebyl zvyklý. Lord Christopher se před svým odjezdem rozhodoval okamžitě, s vykonáváním své vůle nikterak neváhal a také o ní nepřemýšlel. Nový hradní pán na sobě nedával nic znát. Alexandra poznávala, že je to ještě mnohem horší než jeho původní zuřivé výbuchy. I Stephana Christopherovo váhání s trestem mátlo. Sourozenci s napětím čekali na vývoj dalších událostí.
Andoriel si jich nevšímala. Krčila nos nad dalšími plackami. Tentokrát byly připálené.
Jenom Ace seděl v čele stolu a tvářil se spokojeně.
„Doufám, že ses včera moc neunavil a dnes se zúčastníš turnaje,“ otočil se ke Stephanovi.
Stephan se jenom mlčky uklonil.
„Budu tě sledovat z tribuny,“ pokračoval Ace.
Alexandra zvedla překvapeně hlavu.
„Všichni očekávají, že…,“ zarazila pod jeho pohledem a znovu sklonila hlavu. Tak dlouho usilovala o pozici hradní paní a po minulé noci byla přesvědčená, že ji ztratila stejně jako svůj život, ať už rozhodnutí o vině přijde kdykoli. Ale její muž se netvářil rozezleně. Vlastně to vypadalo, že se docela baví.
Alexandra potlačila ochromující strach a začala rychle přemýšlet. Andoriel zůstala naživu. Zdála se nezraněná. Cleris zmizela z hradu a nikdo o ní neslyšel. Nejspíš se jí Andoriel šikovně zbavila a její rozpadající se tělo najdou po pár letech v některé z blízkých roklí. Christopher byl na duši zraněn vážněji, než se obyvatelé hradu domnívali. Jeho fyzická síla se sice znásobila, jak předvedl večer při hostině, ale až doposud si nedovedla představit, že by po dnešní noci zůstali se Stephanem naživu až do rána. Christopher, kterého si vzala, by je oba na místě zabil. Stejně, jako to udělal se svojí předcházející ženou za mnohem menší prohřešek.
S překvapením si uvědomila, že si přeje, aby se Christopher neuzdravil. Mnoho by se tím zjednodušilo. Nebo také ne. Možná si z dalekých cest přivezl povědomí o nějakém mnohem horším trestu, než je obyčejná smrt.
Stephana strach potupně přecházel. Z vlastní zkušenosti se domníval, že když je Christopher nezabil hned nebo alespoň nenechal zavřít do žaláře, má velkou šanci přežít. Po osudu své sestry ani nevzdechl. To ráno se mu už v hlavě začaly honit možnosti, jak co nejvíce ponížit Andoriel tak, aby na něho Christopher nemohl. S ním se do křížku pouštět nechtěl. Včera pocítil jeho sílu a také poznal jeho slabost. Stephana nijak netrápilo, že Christopher dává očividně přednost jiné ženě před jeho sestrou, ale odmítnutí té ženy jeho samotného nemohl nechat bez potrestání. Stephana ještě nikdy žádná žena neodmítla. Ani jeho sestra.
Ace si užíval toho, že ho nikdo nenutí k jídlu. Alexandra a Stephan se očividně postupně uklidňovali. Jistě už plánovali další akce, jak Christophera a Andoriel zbavit života. Andoriel vypadala odpočinutě, i když trochu zklamaně. Na jeho tázavý pohled se smutně usmála.
„Kávu,“ řekla nahlas. „A království za kartáček na zuby.“
Ace se rozesmál. Jestli ji trápí takové drobnosti, je v pořádku.
Sourozenci vyděšeně zvedli hlavy.
Ace vstal a natáhl k Andoriel ruku. Trochu překvapeně se jí chopila a zvedla se také. Na ranním pokrmu nebylo nic, co by ji lákalo zůstávat u stolu.
„Shawn s námi chce ještě před zahájením turnaje mluvit,“ řekl jí a vedl ji ke dveřím. V jejich rámu se zastavil.
„Vy máte také mnoho povinností, jestli se nemýlím,“ přísně se na oba podíval.
Sourozenci rychle vyšli z místnosti a zamířili každý jiným směrem.
„Shawn?“zeptala se Andoriel sotva s Acem osaměli.
„Ten, kterého jsme potkali jako prvního,“ upřesnil a vedl ji na nádvoří.
Shawn už na ně čekal. Vyšli za hradby a sledovali jeho výklad turnaje. Většinu z toho už Ace slyšel od Andoriel před včerejší hostinou. Zarazil Shawna podrobnějšími dotazy.
Stáli na hraně útesu, pod kterým bude turnaj probíhat, a dívali se dolů na rozlehlou louku končící hustým lesem. Tribuna byla částečně vytesaná do skály a částečně sbitá ze silných fošen. Její část, určená pro pána hradu a jeho nejbližší doprovod, byla krytá chatrnou slaměnou stříškou. U okraje lesa rozložili svá ležení páni a rytíři. Skupina sloužících čistila místo turnaje od kamenů.
Andoriel to sledovala se smutkem v očích. Podobné zábavy neměla ráda.
„Ve tvé říši nemáte něco takového?“ odvážil se jí Shawn zeptat.
Rychle pátrala v paměti, jaký druh zábavy by mohl provozovat lid od moře.
„Naši mladící se potápějí na mořské dno pro mušle. Vyhrává ten, v jehož mušli je největší a nejkrásnější perla,“ řekla první věc, která ji napadla.
Shawn se nad tím zarazil. „V naší zemi skoro nikdo neumí plavat,“ řekl za chvíli. „Och, podívejte!“ vykřikl, když se jeho pohled dotkl ležení. „Není krásnějšího koně,“ dodal procítěně.
Bělouše, který den předtím Andoriel zaujal rozhodně víc než jeho pán, právě vyváděli z přístřešku. Měl připevněnou uzdu a na hřbetě červenozlatou pokrývku. Nohy mu na krátké trávě jenom hrály. S vysoko zdviženou hlavou se rozhlížel kolem.
Stephan vyšel ze stanu a zvedl ruku, aby svého koně pohladil po nozdrách.
Zvíře se vzepjalo a Stephan stěží uskočil před kopyty bušícími do vzduchu.
Andoriel tiše vykřikla, když ve Stephanově ruce uviděla bičík. Odvrátila se, aby neviděla, jak je ten krásný tvor ponižován.
„Krásný a divoký,“ řekl Ace vedle ní. „Děkujeme, Shawne, vrátíme se zpátky.“ Položil Andoriel ruku na rameno a odvedl ji mezi studené zdi hradu.
„Až se slunce dotkne nejnižšího schodu, bude turnaj zahájen,“ zavolal za nimi Shawn. Zůstal stát na hraně skály a díval se dolů.
„Jak jsi dospěl k rozhodnutí turnaje se neúčastnit?“ zeptala se Ája, sotva se dostali z doslechu.
„Jednoduše,“ ušklíbl se Ace temně. „S potěšením bych je všechny zabil, ale to, bohužel, nejde ani při turnaji. Aspoň ne zabít všechny.“
Ája se na něj ohromeně podívala a pak se začala smát.
„V tomto případě bych tě v tom nejraději podpořila,“ řekla. „Kromě pár výjimek,“ dodala s krátkým pohledem zpátky na Shawna. Ze všech obyvatel hradu, se kterými se zatím setkala, jí byl právě Shawn nejsympatičtější.

Andoriel seděla v první řadě tribuny a slunce zuřivě bušilo do její hlavy. Pod střechou pro ni nezbylo místo. Alexandra se postarala o to, aby byla Ája co nejvíce vzdálená od jejího muže. Rozhodla se, že udělá všechno proto, aby co nejdříve zapomněl na včerejší noc i na Andoriel, a aby ho získala zpátky pro sebe. Andoriel to nevadilo. Před odchodem svázala všechny svoje věci do ranečku, který jí na tribuně ležel pod nohama. Měla pocit, že se budou hodit, i když nedokázala říct, proč.
Lord Christopher seděl se svou ženou pod střechou obklopen sloužícími. Kdykoli Andoriel zvedla hlavu a podívala se jeho směrem, zuřivě odmítal všechny hojně nabízené pochoutky a nápoje. Už zase se stěží bránila smíchu. Úsměv jí tuhnul na tváři ve chvílích, kdy na vymezeném prostranství docházelo k zápasům mezi rytíři.
Zbraň byla pro každý boj určena zvlášť a bojovalo se tak dlouho, dokud jeden z protivníků stál na nohou a mnohdy i potom, dokud dýchal.
Andoriel se znechucením sledovala muže zápasící pro potěšení ze smrti a k pobavení ostatních. A s odporem se odtahovala od žen, které seděly kolem ní. Jásaly nad každou ranou, při které se objevila krev, tleskaly nadšením a hrdě uvazovaly barevné šátky zápasícím na kopí pokrytá zbytky jejich protivníků. V duchu děkovala Shawnovi, že jí vybral místo na samém okraji tribuny, i když se přitom mračil a mumlal si neslušná slova, kterým nerozuměla. Po její levici už nikdo nebyl. Prázdné místo jí poskytovalo prostor pro hluboký nádech.
Zápasy pokračovaly a byly stále krutější. Sloužící po každém střetu čistili prostranství a čím dál častěji odnášeli těžce raněné nebo padlé bojovníky, leckdy po částech.
Nejkrutější ze všech byl Stephan. Po každé jeho bitvě zůstávaly v udupané trávě kusy hrdých rytířů rozeseté v širokém okolí. Všechny dámy na něj mávaly svými šátky, a když si některý vybral, mnohá se skácela zpátky na sedadlo, přemožena návalem citu.
Andoriel se odvracela stále častěji. Puch, valící se z hromady odpadu po zápasech, byl pro ni nesnesitelný. Těžce polykala a málokdy se přinutila zvednout oči ke kolbišti. Řádil tam Stephan. Po každém vyhraném souboji s přehnanou oddaností zdravil lorda Christophera.
Christopher seděl vedle Alexandry a znechuceně sledoval jatka před sebou. Prudce zvedl hlavu, když za sebou ucítil pohyb, a oddechl si, že k němu přistoupil Shawn a ne někdo s dalším podnosem jídla.
Shawn počkal, až dostal svolení, a sklonil se k Christopherově uchu. Hradní pán se spokojeně usmál. Konečně dobrá zpráva. Brzy bude konec.
Řada Stephanových protivníků se krátila. Nikdo z větších pánů se nepřihlásil k souboji s ním, pouze několik mladých potulných rytířů nebo zbrojnošů bez pána, kteří si na živobytí vydělávali jenom turnaji, se nechalo strhnout bojem nebo nutností. Ze všech už zbývali jenom dva. Na Stephanově opasku vlálo tolik šátků, že by si s nimi mohl otevřít obchod. Obrátil se k tribunám a očima přejel po řadě dychtivých žen. Pohled se mu zastavil na Andoriel, ale nakonec si vybral dívku, sedící hned vedle ní.
Ája si toho ani nevšimla. Seděla odvrácená a dívala se na ještěrku. Klidně se vyhřívala v kamení na sluníčku a křik a sténání bojujících mužů ji nerušil. Andoriel jí skoro záviděla. Ze zamyšlení ji vytrhly ruce dívky usazené vedle ní. Chytila ji za ramena a začala s ní třást.
„Vzal si ho,“ šeptala horečně. „Vzal si ho.“
Andoriel se na ni vyděšeně dívala. Nechápala, co jí dívka říká, dokud se neotočila a neuviděla Stephana stát před nimi. Pomalu a s rozmyslem si vázal k pasu další šátek.
„Tento boj povedu pro vás, lady,“ uklonil se dívce, ale jeho poslední pohled patřil Andoriel.
Ája letmo zhodnotila jeho protivníka. Byl to statný muž s jasnýma očima. Usmála se na něho. Krátce jí pokynul a rozmáchl se mečem. Krátká výměna nechala na Stephanově ruce škrábanec a oči jeho soupeře potemněly. Znovu začali boj. Nikdo z nich neměl výraznou převahu. Andoriel se zdálo, že už takto bojují věčnost. Zvonění kovu o kov, přidupnutí pevně zapřené nohy, těžký dech, všechno pokračovalo bez ustání jako tlukot srdce.
S prudkým výdechem Stephanův soupeř udělal výpad, stáhl se, zaháknul meč nepřítele a vytrhl mu ho z ruky. Zbraň odletěla vysokým obloukem mimo jejich dosah. Muž se dotkl Stephanova krku a sklonil meč. Bylo dobojováno. Otočil se a odcházel.
Andoriel celou dobu tajila dech. Přála si, aby Stephana někdo porazil a konečně se to stalo. Ještě raději byla, že Stephanův protivník vyhrál tak čestně, jako v celém turnaji málokdo. Předtím nevnímala vyvolávání herolda, takže nevěděla, kdo je ten zázrak, a jméno by jí stejně mnoho neřeklo. Důležité bylo, že zvítězil.
Chvíli sledovala vítěze pohledem a pak se podívala na Stephana. V tomtéž okamžiku varovně vykřikla. Stephan vytáhl dlouhý nůž, skrytý do té doby mezi šátky na opasku, a vrhl se na odcházejícího soka. Ten se ještě otočil a pokusil se útok odrazit. Pozdě. Nůž, namířený na jeho srdce, sice minul svůj cíl, ale zajel muži do břicha. Prorazil kůži a otvorem se vyvalily střeva i s obsahem žaludku, který byl útokem také zasažen.
Muž klesl na kolena, zvedl hlavu a překvapeně zamrkal ve slunečním světle. Pohledem přejel ze Stephana na Andoriel a skácel se k zemi.
Ája si ani nevšimla, že stojí a ruce zatíná do pěstí.
Stephanův poslední protivník chtěl využít situace a s jekem se na něj vrhl. Stephan neměl meč a dýku upustil vedle muže, kterého rozpáral. Než k němu poslední soupeř doběhl, rychle se sehnul a v ruce se mu objevilo tenké dřevěné kopí. Soupeř už nestačil zastavit. Kopí mu probodlo oko a pokračovalo dál, dokud nenarazilo na lebku na druhém konci hlavy. Stephan chvíli sledoval, jak se tělo jeho protivníka třese, pak se o něj opřel nohou a se skřípáním a nechutným mlasknutím vytrhl zbraň z jeho hlavy. Oko zůstalo nabodnuté hluboko za špičkou kopí, pokrytou našedlou krvavou hmotou.
Stephan se konečně sehnul pro nůž a ledabyle si jej zasunul za opasek. Rozhlédl se a zvedl i meč. Pak zamířil k okraji tribuny.
Andoriel stála a ještě pořád se dívala na padlého vítěze. Vzpamatovala se, až když jí Stephan strčil odporný konec kopí pod nos.
„Ochutnáš?“ zeptal se jí posměšně.
S hrůzou k němu zvedla oči. Couvla, když se hrotem dotkl její tváře.
„Chci tvůj šátek,“ řekl a přesunul kopí tak, aby jí směřovalo pod bradu. „Hned,“ upřesnil.
Ani se nepohnula. Dokonce ani nemrkala. Dívala se mu do očí a přemýšlela, kam se ztratil jeho strach z dnešního rána.
Lord Christopher se objevil vedle Stephana.
„Je dobojováno. Jako vítěz tohoto souboje máš…,“
„Ne!“ vykřikl Stephan. „Není dobojováno, dokud nedostanu šátek za svoje poslední vítězství.“
„Není dobojováno?“ zeptal se Christopher a Andoriel v jeho hlase zaslechla hrozbu.
„Není,“ trval na svém Stephan. Oči nespouštěl z bledé tváře Andoriel.
„V tom případě tě vyzývám k boji já,“ řekl Christopher a pohled mu ztvrdl.
„Co?“ Stephan nechápal, co mu jeho švagr říká. Vždyť se přece turnaje nechtěl zúčastnit. „Nebudu s tebou bojovat,“ odmítl okamžitě Christopherovu výzvu.
„Když nebudeš, tak nebudeš,“ usmál se Christopher. „Ale já s tebou bojovat budu, ať chceš nebo ne.“ Chytil ho za ruku, ve které svíral kopí, bez námahy ho odklonil od Andoriel a vytáhl mu ho z dlaně. Dřevo mu mezi prsty zaprasklo a po délce kopí se rozběhla úzká trhlina.
„Nebudu bojovat,“ zavrčel Stephan a couval. Vzpomínka na hostinu, kdy s ním Christopher tak snadno hodil přes celou jídelnu, ho nenechala na pochybách, kdy by byl tentokrát vítězem.
Pronásledován švagrem došel pozpátku až ke svému koni. Vyšvihl se na něj a ujížděl do lesa.
Christopher se krátce zasmál a rozběhl se za ním.
Andoriel se jako ve snách shýbla pro ranec svých věcí a vykročila za nimi mezi stromy. Nevěděla, proč to dělá, a nezajímalo ji, co se děje za ní.
Lady Alexandra seděla na svém místě a trochu bezradně se rozhlížela. Její bratr a její muž zmizeli v lese, aby se vzájemně zabili. Najednou nevěděla, jestli si přeje jejich návrat. Kéž by se nevrátil ani jeden a Andoriel zmizela s nimi, napadlo ji.
„Promiňte, lady,“ naklonil se k ní Shawn. „Je třeba ukončit turnaj a vyhlásit vítěze. Pán od Modré řeky přežil jako jediný nezraněn a porazil nejvíce svých protivníků. Když tedy nepočítáme-,“ zarazil se.
Alexandra vážně přikývla a vstala s pohárem v ruce.
Zakončení turnaje proběhlo podle všech pravidel.

Děkuju za všechny komentáře :) a Shaně za poslední korekturu :yes:

Příště se konečně dozvíte, jak to celé dopadlo.

:bye:
:sunny:

BB20 Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 314
Bydliště: Atlantida, střídavě Cz nebo Florida
Pohlaví: Žena
Odpovědět s citací
 
Bože, nafrfněný idiot, který si myslí, že mu každá padne k nohám, ten Stephan. Jó, těch znám. :box2:

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Jó, já taky :D Hezký princ na bílém koni, co? Ten kůň je nejhezčí :)

Díky BB20 :)

:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
well, nooooo, ako by som to...

toto nebola rozprávka! to bol výňatok z rytierského eposu...

ja chcem rozprávku! Na dobrú noc!!! :box2: :box2: :box2:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Aiwendille, i v pohádce musí nejdřív hlavní hrdina zabít draka (to by si mohl zkusit!) nebo vykonat nějakou jinou podivnou činnost, než se může vrátit do vlastního života. Ale za nejdůležitější považuju dobrý konec :)
Co má znamenat ten box? Opatrně, chodila jsem na karate :twisted:

:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
áno, alebo sa dohodnúť s drakom, oženiť sa s princeznou a keď už bude po svadbe, hodiť ju drakovi a sám zhrabnúť dedičstvo...

s karate ma neporazíš. Ja som chodil na kurzy zbabelosti. Utekať pred nepraiteľom viem neuveriteľne rýchlo... :bye:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Začínám mít pocit, že tohle jsme už někdy někde probírali :D
Tak jako tak, všechny moje dostupné pohádky už jsi četl. Víc jich nemám a v dohledné době mít nebudu :(
Teď pracuju na závěrečných SPW, a to teda žádná pohádka není.
Napiš nějakou pohádku Ty. Třeba o tom, jak si zívla černá díra :D

:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
nie, nie, nie, nie a nie

čiernu dieru nie...

teraz riešim ako vymontovať z jedného svojho príbehu nacistov, ktorých som tam nechtiac zamontoval...

ops. asi som to nemal prezrádzať... :oops:

nevadí, Anička sa s nimi nejako dohodne...
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Tak to se nebojím. Anička se umí moc dobře dohadovat s kýmkoli. Má na to dost velkou bojovou flotilu :D

Tak jinou pohádku. A téma si vymysli sám :wink:

:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
práve tam, kde je teraz, tak tú flotilu nemá. má so sebou len jednu lodičku, ako si si mohla všimnúť v PDF. a nebude to vôbec košér, čo práve píšem... :D

ja a rozprávku? to nie, na to nemám...

rozprávka je ten najťažší žáner literárneho diela. Najmä taká, ktorú ocenia deti. Tie ti povedia rovno do očí, či je pekná alebo nie. Nevedia klamať. A ja viem, že ja peknú a kvalitnú rozprávku nedokážem napísať... :(
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

Paci Azanyrmuth Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 340
Bydliště: Aldeneerin
Pohlaví: Muž

Odpovědět s citací
 
Přečteny poslední dva díly. Tohle se mi hodně líbí, středověké prostředí mám rád. Pěkný byl popis hostiny, nebo spíš žranice jak jsem si představoval: mastný ruce a huby, pivo stejká po hubě a oblečení :lol: . A turnaj, pěkný jatka. Teď jsem hodně natěšený na závěr.
Starší tvorba: Fantasy román "Dobrodruzi z Antaru" k počtení zde: http://www.psanci.cz/autor.php?trideni=2&id=1404

posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
vynikající :bravo:

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Aiwendill, to nemusí být pohádka pro děti. Může být pro mě :D

Azanyrmuth, děkuju :) při žranici i turnaji jsem si užila :twisted: :write: :twisted:
O středověku si ráda přečtu, ale žít bych v něm nechtěla :scared:

Posedlíku, děkuju :)

:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Andoriel, jediný autor, o ktorom viem, že písal rozprávky nie pre deti, je J.R.R.Tolkien a na toho ja proste nemám. To je iná liga... :oops:

ale navnadila si ma s tou mrtvou rodinkou, takže v jednom časovom prestrihu sa to skutočne stane. Vieš o čom hovorím...
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Vím, Aiwendille, a moc se těším :twisted:


:sunny:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
no tak sa neteš, nebude to permanentné... :D

permanentné je len vyhubenie Wraithov Aničkou... :twisted:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

Daša Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 164
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Aiwendille, neprovokuj! Nebo ještě přivoláš invazi Wraithů na Zem! Já být wraithským velitelem, tak se nasáčkuju do Mléčné dráhy už jen proto, abych zarazila tyhle řeči! :D :D :D

(Anebo taky začnu psát Mimoňky a dvě wraithomilky už nepřepere ani Anička! :-D)

Sleduju tohle téma, trochu sleduju i Aničku, i když se zas až tak moc neprojevuju. Netěš se, Wraithíky nevyhubí nikdo!) :palka:
Daša

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
:hmmm: Tak myslím, že aspoň tu nie. :rflmao:
:lol:

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Dokončené povídky

cron