Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
Drazí přítomný, jednoho dne - celkem nedávno, ani ne před 24 hodinami - se stalo, že se potkali dvě invi... dva autoři a z úcty k vám se nevědomky rozhodli udělit vám vánoční dárek v podobně této pohádky... Protože ani jeden k jiné povídce se nemají, líné haitry jsou to a raději cukrovím cpát se budou, než aby psali, tak raději pohádku vám věnují. Pohádku, která vznikla úplně stejně jako tento úvod... v rámci vznešené konverzace. Pohádka na FB přes tamní chat a úvod prostřednictvím ctihodného programu jménem Skype. A tak přejeme vám, drazí zesnulí... ehm... drazí přátelé, veselé Vánoce a šťastný nový rok 2014
Za opravu děkujeme jakopovi
Vánoční příběh aneb o krutých autorech
Za sedmero horami a devatero řekami, pod krutovládou místního parlamentu, v malé zemičce, žili byly dva autoři. A ti dva autoři byli, děti, tuze zlý! Abyste pochopili, ti dva, byla žena a muž.
Ona žena byla doslova čarodějnice. Ale ne tak ošklivá, byla docela pěkná, ale... nepěkná svým chováním... milé děti, takovou čarodějnici by jste nechtěli potkat. Ta by vás neprosila, aby jste sedli na lopatu. Ne! Vy byste, milé děti, na tu lopatu sedli sami, jen aby jste se jí konečně zbavili.
Kdežto on, ten byl velevýznamný NIC. NIC, co tak rádo zlobilo a provokovalo, že nemělo jiného kamaráda než onu ošklivou čarodějnici... Na druhou stranu, kdo by se s ním chtěl kamarádit? Malý a zlomyslný! Neustále provokující, ojeje, děti, toho byste za kamaráda nechtěli. Ale nakonec se s čarodějnicí skamarádili a rozhodli se terorizovat své okolí.
Jejich praktiky byly děsivé, jejich jména se zarývali pod kůži a kdykoliv se ukázali, lidé ječeli hrůzou, každý zjevení bylo horší a horší.
Zlý a zlomyslný autor se před ničím nezastavil a dával příklad nádherné čarodějnici, která se nechtěla držet v pozadí... Mezi nimi byla soutěž o to, kdo koho více vyděsí, kdo komu více ublíží. Chtěli krev! Hodně krve! Potoky krve...
A pak jednoho dne, milé děti, se čarodějnice vzhlídla v jednom mladíkovy. NIC se to samozřejmě nelíbilo. Hrozilo, že přijde o mocného spojence. O spojence s takovou mocí, že byl ochoten pro udržení spojenectví i vraždit malé a nevinné děti.
Jednoho dne se však ukázala vznešená učitelka, která sama sebe nazývala Nudou. Rozhodl se proto NIC s ní potají uzavřít spojenectví. Protože pokud se mladík, do kterého se čarodějnice zakoukala, bude s ní nudit, nechá ji a jemu se pak čarodějnice navrátí a bude se chtít pomstít. Plán měl, nakonec ale došel k názoru, že by stačilo jenom to, kdyby mladík skočil ze skály. Měl ovšem tuze velký problém. Mladík údajně ovládal tajemné umění boje, a co víc jako jeden z mála se ho vůbec nebál. Musel proto vymyslet dokonalý plán. Hodně dokonalý, protože onen mladík se nechal očarovat kouzlem čarodějnice. Pomluvy nepřipadaly v úvahu, nějaké rozeštvání taktéž ne. A pak ho to napadlo! Nechá čarodějnici umřít! Ano byla mocná, ale když jí nemůže mít za spojence on, tak jí nebude mít nikdo!
V jeho hlavě se rodil jeden plán za druhým. Každý další končil pro čarodějnici hůř a hůř. Jediné jisté bylo, že se to musí stát mezi 28. prosincem a 2. lednem.
A tak NIC nic netušící pár pozval na oslavu Silvestra k sobě do své chaty daleko v horách. Na místo, kde lišky dávaly pusu na dobrou noc a veverky umíraly mrazem. Soby se zahrabávali do stromů a ryby raději páchaly sebevraždu.
Mladík ovšem nepřišel s prázdnou. V kapse měl svojí krabičku poslední záchrany, která obsahovala: nafukovací člun, stan pro pět osob, plynový hořák, bombu s plynem a pětilitrový kanystr s pitnou vodou. Samozřejmě nechyběla ani přenosná lednička s mrazákem a mnoho dalších věcí.
Tato jeho krabička poslední záchrany NIC značně kazila plány...
Rozhodl se vše nechat náhodě a pozval i pár svých "kamarádů", kteří měli onomu mladíkovy onen vztah rozmluvit a pokud se nevzdá, tak je všichni společně zabijí. Jenže stalo se to, co NIC nepředpokládal. Mladík, se jeho "kamarádům" zalíbil a co víc, chtěli ho změnit. Ten ale nechtěl a tak raději utekl do exilu.
Čarodějnice propukla v šílený pláč a smutek. Nechtěla nikoho vidět ani s nikým mluvit. Uzavřela se do svého vlastního nitra. Nikoho k sobě nechtěla pustit a děsivé činy. které spolu s NIC kdysi vykonali se změnili v legendy a mýty...
A tak se zrodila legenda, jediná a největší mezi legendami. Jeden zlý autor, který utlačil jiného a sebral veškerou jeho moc a byl neporazitelný! A to je milé děti konec naší pohádky, ale nenechte se děti zmást, páreček zlých autorů je stále tam venku a jednoho dne se vrátí a s jejich návratem nastane nový řád.
Ať už čarodějnice, nebo zlý autor NIC – oba vás sledují a čekají na svůj den, který nastane... brzy!
Za sedmero horami a devatero řekami, pod krutovládou místního parlamentu, v malé zemičce, žili byly dva autoři. A ti dva autoři byli, děti, tuze zlý! Abyste pochopili, ti dva, byla žena a muž.
Ona žena byla doslova čarodějnice. Ale ne tak ošklivá, byla docela pěkná, ale... nepěkná svým chováním... milé děti, takovou čarodějnici by jste nechtěli potkat. Ta by vás neprosila, aby jste sedli na lopatu. Ne! Vy byste, milé děti, na tu lopatu sedli sami, jen aby jste se jí konečně zbavili.
Kdežto on, ten byl velevýznamný NIC. NIC, co tak rádo zlobilo a provokovalo, že nemělo jiného kamaráda než onu ošklivou čarodějnici... Na druhou stranu, kdo by se s ním chtěl kamarádit? Malý a zlomyslný! Neustále provokující, ojeje, děti, toho byste za kamaráda nechtěli. Ale nakonec se s čarodějnicí skamarádili a rozhodli se terorizovat své okolí.
Jejich praktiky byly děsivé, jejich jména se zarývali pod kůži a kdykoliv se ukázali, lidé ječeli hrůzou, každý zjevení bylo horší a horší.
Zlý a zlomyslný autor se před ničím nezastavil a dával příklad nádherné čarodějnici, která se nechtěla držet v pozadí... Mezi nimi byla soutěž o to, kdo koho více vyděsí, kdo komu více ublíží. Chtěli krev! Hodně krve! Potoky krve...
A pak jednoho dne, milé děti, se čarodějnice vzhlídla v jednom mladíkovy. NIC se to samozřejmě nelíbilo. Hrozilo, že přijde o mocného spojence. O spojence s takovou mocí, že byl ochoten pro udržení spojenectví i vraždit malé a nevinné děti.
Jednoho dne se však ukázala vznešená učitelka, která sama sebe nazývala Nudou. Rozhodl se proto NIC s ní potají uzavřít spojenectví. Protože pokud se mladík, do kterého se čarodějnice zakoukala, bude s ní nudit, nechá ji a jemu se pak čarodějnice navrátí a bude se chtít pomstít. Plán měl, nakonec ale došel k názoru, že by stačilo jenom to, kdyby mladík skočil ze skály. Měl ovšem tuze velký problém. Mladík údajně ovládal tajemné umění boje, a co víc jako jeden z mála se ho vůbec nebál. Musel proto vymyslet dokonalý plán. Hodně dokonalý, protože onen mladík se nechal očarovat kouzlem čarodějnice. Pomluvy nepřipadaly v úvahu, nějaké rozeštvání taktéž ne. A pak ho to napadlo! Nechá čarodějnici umřít! Ano byla mocná, ale když jí nemůže mít za spojence on, tak jí nebude mít nikdo!
V jeho hlavě se rodil jeden plán za druhým. Každý další končil pro čarodějnici hůř a hůř. Jediné jisté bylo, že se to musí stát mezi 28. prosincem a 2. lednem.
A tak NIC nic netušící pár pozval na oslavu Silvestra k sobě do své chaty daleko v horách. Na místo, kde lišky dávaly pusu na dobrou noc a veverky umíraly mrazem. Soby se zahrabávali do stromů a ryby raději páchaly sebevraždu.
Mladík ovšem nepřišel s prázdnou. V kapse měl svojí krabičku poslední záchrany, která obsahovala: nafukovací člun, stan pro pět osob, plynový hořák, bombu s plynem a pětilitrový kanystr s pitnou vodou. Samozřejmě nechyběla ani přenosná lednička s mrazákem a mnoho dalších věcí.
Tato jeho krabička poslední záchrany NIC značně kazila plány...
Rozhodl se vše nechat náhodě a pozval i pár svých "kamarádů", kteří měli onomu mladíkovy onen vztah rozmluvit a pokud se nevzdá, tak je všichni společně zabijí. Jenže stalo se to, co NIC nepředpokládal. Mladík, se jeho "kamarádům" zalíbil a co víc, chtěli ho změnit. Ten ale nechtěl a tak raději utekl do exilu.
Čarodějnice propukla v šílený pláč a smutek. Nechtěla nikoho vidět ani s nikým mluvit. Uzavřela se do svého vlastního nitra. Nikoho k sobě nechtěla pustit a děsivé činy. které spolu s NIC kdysi vykonali se změnili v legendy a mýty...
A tak se zrodila legenda, jediná a největší mezi legendami. Jeden zlý autor, který utlačil jiného a sebral veškerou jeho moc a byl neporazitelný! A to je milé děti konec naší pohádky, ale nenechte se děti zmást, páreček zlých autorů je stále tam venku a jednoho dne se vrátí a s jejich návratem nastane nový řád.
Ať už čarodějnice, nebo zlý autor NIC – oba vás sledují a čekají na svůj den, který nastane... brzy!
.. Pěkné. 
. 
