StarGate Genesis: S02E03 – Počátek konce
Mléčná dráha
Neznámé místo na pokraji galaxie, Columbia, 11.března, 8:00Plukovník Olsson se svou lodí vyrazili na okraj samotné galaxie, kde by se měla nacházet obydlená planeta. Jenže když dorazili na správné místo, nikde nic nebylo. Žádná planeta, žádný měsíc.
„Jsme na správných souřadnicích?“ zajímalo Jacka, když mu byla oznámena situace.
„Podle navigace jsme na správném místě. Jen tu nic není,“ odpověděl major Carl.
„Vypusťte sondu. Necháme ji tady a budeme pokračovat v kurzu. Třeba se tu někdo objeví, až zmizíme.“
„Ano, pane,“ odpověděl major Eric Logan Willson, který seděl u taktické konzoli vedle velícího křesla.
„Někde se nacházet musí. Nejsou to duchové… Doufám,“ ‚plácl‘ z úst velitel lodi při stoupnutí z křesla.
„Plukovníku, nezapomínejte, že vesmír je hodně veliký a neprozkoumaný,“ řekl na to Matthew.
„Mno jo, máte pravdu, majore. Jsou různé formy života a my jich známe jenom hrstku.“
„Mám zadat nový kurz?“
„Ano, majore. Pokračujeme v cestě,“ odpověděl plukovník a sledoval, jak se vzdalují od vypuštěné sondy a vstupují do hyperprostoru.
Galaxie Pegasus
Adolia, Atlantis, 10:00Poté co Rodney zavedl dceru do školy, sedl si opět v operačním k počítači, kde zkoumal antickou databázi, u které zjistil, že má velké nedostatky. Hodně informací, které získali od samotných Antiků, tam chybí. Ale taky není divu, když Atlantidu při válce s Wraithy opustili. Při dopisování jejich databáze se Rodneymu přepnula obrazovka na dálkové senzory, které detekovaly několik neznámých lodí mezi Pegasem a Mléčnou dráhou.
„Do hajzlu,“ řekl Rodney, když počítač potvrdil shodu s pozemskou databází. Rychle vstal od počítače a běžel do kanceláře, kde zrovna Martina diskutovala s Johnem.
„Máme problém!“ řekl Rodney, když jim tam vběhl.
„Co se děje?“ zajímalo Martinu. Rodney jim řekl, ať jdou za ním. Když všichni tři stoupli k obrazovce, viděli tři lodě setrvávající na místě.
„Kdo je to?“ zeptal se okamžitě John.
„Klipriti,“ odpověděl Rodney, „Našli nás.“
„Poručíku, chci Zemi!“ Martina se vzdálila od obou mužů a stoupla k poručíku Campbellovi, který zadával na panelu adresu Země.
„Můžete, madam.“
„SGC, tady Atlantida.“
Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, Stargate CommandNa druhé straně seděl u počítače kapitán Simmons, který okamžitě zavolal brigádního generála Mitchella.
„Generále, volá nás Atlantida.“
„Martino, co se děje?“ zeptal se Cameron, když ji viděl na obrazovce.
„Mezi oběma galaxiemi se objevily tři lodě Klipritů. Okamžitě tam někoho musíte poslat.“
„Nejblíže je Columbia, pane,“ oznámil Graham.
„Dejte jim okamžitě vědět. Pošlete také zprávu na Odysseu, měli by být kousek od nich.“
„Ano, pane.“
„Senzory stále ukazují, že se jejich lodě nikam nehnuly. Setrvávají na místě,“ oznámil Rodney.
„Takže buď čekají na zbytek, nebo…“
„Nebo čekají, jak zareagujeme my,“ dokončil John větu.
Hyperprostor, ColumbiaJak již bylo řečeno, nejbližší lodí byla Columbia, která letěla hyperprostorem k další planetě na seznamu. Majoru Carlovi zapípala najednou konzola, která udávala příchozí zprávu ze Země. Jakmile ji dekódoval, obrátil se na svého velícího důstojníka.
„Našli nás,“ oznámil Matthew. V tu ránu zavládlo na můstku hrobové ticho.
„Klipriti, jsou tady. Na Atlantidě je zaznamenaly dálkové senzory, zprávu hned poslali na Zemi. Jsme nejbližší loď.“
„Změna kurzu. Namiřte loď přímo k nim,“ rozkázal plukovník Olsson. Po celou dobu, co se objevili v této realitě, všichni pevně doufali, že se tu Kliprité nikdy neobjeví. Právě opak se stal jejich realitou.
„Odpovězte Zemi, že letíme přímo na ně.“
„Ano, pane,“ odpověděl major Willson.
Galaxie Kaliam
Grimia, 15:00Wenis s Lewrenem se nacházeli v paláci v hlavním sále, kde se krom nich nacházelo několik dalších velících engarských vojsk. Mezi nimi nemohla chybět Claris, vůdkyně Karakaiů. Všichni seděli kolem velkého kulatého stolu, na kterém byl uprostřed holografický přístroj znázorňující mapu planety. Podle rozmístěných značek bylo poznat, že jde o plán útoku na některou z planet obývající Antiky.
„Antikové před mnoha lety postavili přístroj, který dokáže posílit jejich lodě, aby vydržely lety na větší vzdálenost. Kdybychom tuto technologii získali, mohli bychom zaútočit na Zemi. Zároveň s posílenými štíty by nás jen tak nesundali,“ začal poradu Wenis.
„Jak se tam chcete dostat? Určitě takovou technologii mají pod neustálím dohledem,“ zajímalo Claris.
„Planetu orbitálně nehlídají, mají pouze pozemní dohled,“ odpověděl na tuto otázku Lewren.
„Jak jste získali takové informace?“ zeptal se jeden z velících.
„Určitě znáte mou dceru Theu, že?“ Wenis ukázal rukou směrem ke dveřím, kterými Thea prošlo dovnitř a připojila se ke svolané schůzi, „Infiltrovala se tam blízko k Antikům, že se dozvěděla o několika důvěryhodných informacích přímo od nejvyšších.“
„Jelikož nás poslední dobou zaměstnávají svými nečekanými útoky, rozhodl jsem se, že jim dáme milnou informaci. Třeba že plánujeme útok na Olymp. A mezitím, co své bojovníky budou přesouvat tam, tak my zaútočíme. Sebereme jim vše, co půjde, a pak budeme moci vyrazit k Zemi,“ Lewren oznámil svůj plán.
Mléčná dráha / Galaxie Pegasus
Neznámé místo ve středu mezi galaxiemi, Columbia, 18:00Poté, co se Columbia vynořila z hyperprostoru, netrvalo ani vteřinu a hned se pustili do třech lodí patřící Klipritům. Jen co známí Kliprité spatřili pozemskou loď, okamžitě se rozletěli do obkličující formace.
„Obklíčili nás!“ zakřičel major Carl.
„Štíty?“
„Štíty na sedmdesáti procentech,“ odpověděl tentokrát major Willson.
„Úhybné manévry, zkuste nás dostat za některou jejich loď.“
„Ano, pane. Zahajuji hyperprostorový skok na pozici 1-0-2.“
Poté, co se Columbia přemístila na bezpečnější místo, měli chvilku čas na nabití všech paprskových zbraní.
„Nabito. Můžeme pokračovat,“ oznámil Carl.
„Přímo na ně,“ rozhodl Olsson, který za každou cenu chtěl zastavit Kliprity v osídlování této galaxie.
Jen co je Kliprité opět nalezli, okamžitě po nich začali střílet všemi zbraněmi. První klipritská loď tak byla zničena během několika vteřin. Zbývaly už jen dvě, které se tak rychle nenechaly sestřelit. Právě naopak přidaly na agresivitě a pořád střílely po Columbii, která naštěstí má od posledního střetu s Kliprity zlepšené štíty.
Hyperprostor, OdysseyPlukovník Paul Emerson po zjištění, že se Kliprité objevili v této realitě, vyhlásil na lodi poplach a rozkázal všem připravit se k boji. Motory pracovaly na plný výkon, až se někteří obávali jejich přehřátí.
„Za jak dlouho tam budeme?“ zeptal se Felipe, když po kratším spánku dorazil na můstek.
„Za deset hodin. Letíme na plno,“ odpověděl Paul. Felipe si všiml, že je táta neklidný. A není divu, když mu zničili domov. Na oplátku ale získal rodinu zpátky.
„Určitě budou v pořádku,“ snažil se ho uklidnit.
„Já jen doufám, že nevyvede nějakou ‚volovinu‘, za kterou by pak všichni zaplatili životem.“
„Je tátou. Myslím, že jeho prioritou je vrátit se domů vcelku,“ řekl na to Felipe a podíval se na Sharon, která s úsměvem ve tváři kývla souhlasně domů. Paul se na chvíli zarazil. Uvědomil si, že Felipe tohle moc často neříká. Když se otočil na Felipeho, mezitím Sharon stoupla k nim.
„Nechtěli byste mi něco říci?“
„Myslíš to, že já budu tátou nebo že ty budeš dědečkem?“ Sharon se přitulila k manželovi, který ji políbil na tvář. Paul nevěděl, co říci. Přišel k oběma blíže a oba je objal.
Země, Colorado Springs, Stargate Command, 20:00Rodina Marksových se nacházela na Zemi, kde po zjištění, že nepřítel, o kterém pouze slyšeli od posádky Columbie, se rozhodla, že poletí jim na pomoci. Kevin ale tentokrát chtěl letět sám. Byl by rád, kdyby si Emma zvykla na pozemský život, a ne na kaliamský. Pořád se totiž chtěla vracet do Kaliamu. Karina s tím souhlasila a nechala tak manžela letět samotného.
Galaxie Pegasus
M5S-224, 15.února 2015, 15:00Plukovník Ellis spolu s týmem sledovali uvězněné Replikátory v mlhovině. Všichni přítomni pozemšťané měli takovou zlost, že na ně namířili ARG a vystřelili. Přítomní Replikátoři tak byli jednou pro vždy zničeni. Zbývalo najít ostatní a dostat i je.
Po chvilkovém čekání se na planetě objevil i plukovník Sheppard, který byl zdrcen zprávou o Lornově a jeho týmu smrti. Přišel k jeho tělu a řekl: „Dostali jsme je… Díky tobě. Dostaneme vás všechny domů.“ John se pak postavil na nohy a kývnul na Ellise, který dal povel Apollu, aby celý tým přenesl na palubu. John s Abrahamem tam chvíli ještě setrvávali.
„Jak dlouho je dokážete udržet v nehybném stavu?“ zajímal se John. Mlhovina zformovaná v podobě generála O‘Neilla přišla k oběma plukovníkům. Pro oba to byl nezvyk, že ho mohou vidět. I když to nebyl pravý O‘Neill.
„Tak dlouho, jak budete potřebovat,“ na chvíli zavládlo ticho, než dodal: „Mrzí mě, co se vašemu týmu stalo. Kéž bych mohl vše vrátit zpátky.“
Pozemšťané tuto šanci nechtěli promarnit ani vteřinu, a tak za pomoci detektoru Replikátorů je postupně nacházeli a ničili. Až byl poslední Replikátor zničen, samotná mlhovina jim to potvrdila. Po tolika letech měli pozemšťané vyhráno nad Replikátory. Jenže teď je čekalo to nejhorší, rozloučení se čtyřmi nejlepší muži.
Mléčná dráha
Země, Colorado Springs, 20.února 2015, 13:00Všichni vojenští důstojníci se nacházeli na hřbitově v Coloradu Springs, kde se dnes konal pohřeb jejich kamarádů, kteří měli největší podíl na zničení Replikátorů. Jejich vojenský důstojník plukovník John Sheppard stál vpředu u jejich rakví. Na psaní moc nebyl, a tak svou řeč vymýšlel na místě z hlavy. Byla tak dojemná, že někteří své slzy nedokázali zastavit. Všichni poté jim dali své sbohem a zbylé nechali na deseti důstojníkům, kteří na jejich poctu vystřeli několikrát do vzduchu.
Mléčná dráha / Galaxie Pegasus
Neznámé místo ve středu mezi galaxiemi, Odyssey, 12. března 2025, 4:00Když plně po zuby ozbrojená Odyssea vystoupila z hyperprostoru, na senzorech zachytili pouhé trosky. Všichni počítali už s nejhorším, ale jako obvykle je Jack překvapil.
„Přiletěli jste pozdě, naši hosté byli posláni do věčných lovišť,“ ozval se Jack. Stěnná obrazovka se zaktivovala, a tak všichni na můstku mohli vidět, že Columbia a všichni na palubě jsou v pořádku.
„Jacku, Jacku. Jednou z tebe dostanu infarkt.“
„Omlouvám se. Ale pro naše větší znepokojení, byli to naši staří známí.“
„Cože?!“
„Jsou z naší reality. Měl jsem tu možnost s nimi mluvit, než jsem je poslal do pekel.“
„Cestovali tak dlouho, až nás našli.“
„Přesně. Dejte nám pár hodin, než dáme dohromady hyperpohon se štíty. Dostaly docela zabrat.“
„Pošlu ti tam lidi, aby pomohli. A dáme vědět Queenmary, že jste je dostali. Když se o tom taktéž dozvěděli, vyrazili na cestu.“
„Ať klidně dorazí, mile rád jim předám hledací štafetu. Už se těšíme na horkou vanu. Columbia konec.“ Přenos byl ukončen a Paul spokojeně sedl do křesla a dal vědět opravářským četám.
Q3R-911, 8:00Generál Carterová spolu s týmem z Hammonda zkoumali antickou základnu, která v sobě skrývala samá tajemství. Sam totiž náhodou při studování zjistila, že to byla Janusova laboratoř. Zkoumal tam a vytvářel věci, kteří by mohli oživit mrtvého člověka. Pro Sam to i po deseti letech neskončilo. Ráda by opět žila vedle Jacka O’Neilla. Proto veškeré Janusovy výzkumy stáhla k sobě do počítače, aby se k nim nikdo další nedostal a neměl tak podezření o tom, co má v plánu udělat. Dále jen seděla u antických počítačů a dělala to co vždycky, zkoumala a zjišťovala další užitečné informace.
Dlouho v utajení nezůstala, přišla tam totiž za ní major Jennifer Haileyová, která něco málo zahlédla na jejím počítači. Naštěstí šla za ní s jinou věcí.
„Generále, tohle byste měla vidět.“
„Co jste našli?“
„Pojďte a uvidíte sama.“ Sam vstala ze židle a šla za Jennifer. Po několika minutách chůze přišli ke dveřím na samotném konci jeskyně. Když se otevřely, viděly tak kus vzácné historie.
„Janus zjevně rád vynalézal i na Zemi.“
„Co je to?“
„Prototyp hypermotorů, štítů a nových zbraní. Antikové Januse neměli tak moc pod kontrolou, jak si mysleli. A to ještě není všechno.“ Jennifer kývla na vojáka, který stál u panelu. Když se ho dotkl, zobrazil se hologram, který znázorňoval antické doposud známé galaxie. I s menším doplňkem, který nikdo nečekal.
„Jsou tam planety, které navštívili. Mezi nimi jsou i ty, kde si stavěli laboratoře a základny. Myslím, že než je všechny prohledáme, budu už v důchodu,“ zavtipkovala Jennifer, jelikož těch zvýrazněných teček, tam bylo miliardy.
Neznámé místo, 18. března, 12:00Všichni doufali v to, že se Kliprité už nevrátí. Opak bylo bohužel pravdou. Několik klipritských lodí se objevovaly v prázdném vesmíru přímo v Mléčné dráze. Když se totiž předchozí tři lodě neozvaly, věděly, že nalezly tu správnou realitu.