StarGate: Intervention - 12.1.2021 - FINÁLE

Tákže, Daedale, panebože, na tenhle díl, vlastně na celou tvou povídku jde napsat pouze. "Celá literatura světa se může jít strčit, tomuto nesahá ani po kotníky," parádní povídka, díly čím dál lepší, myslím, že ty brzy budeš na nejlepší úrovni na jaké jsi kdy byl. :) S pozdravem věrný čtenář Radim. :)

mno...tak se mi tu sešlo pěkných pár reakcí a ač tahle věta může znít jako nah tak věřte, že jsem naprosto nadšen...hlavně Kramlíkem (ten dnes vyhrál moje největší poděkování za nejlepší komentář, děkuji...) - až jsem skoro brečel Ráďo

a teď se vrhnu na odpovědi samotnách čtenářů (a pěkně popořadě)

pal:
věř, že se mi bláznivý Odin psal poměrně jednoduše a nějak jsem si na takovéto "zvrat" chování vytvořil oblibu... prozatím mám do druhé série takových zvratů pár namyšlených a několik již sepsaných

posedlík:
beru to tak, že jsi ztratil slova děkuji

coldvel:
-mno, jestli bue důležitý hráč ve válce?...ale tak proč ne, něco důležitýho se mu vymyslet může (v této době jsem ještě plánoval válku hned do druhé série...ale tak nějak jsem vás nemohl okrást o jiný věci )
- Janus snažící se o převrat pobavil jsi mě ale na druhou stranu opět zajímavá nápad...jen si jaksi nedokážu představit, jak by se mu to podařilo
- chmm...zprovoznit Friggu...věř že jsem nad tím hodně dlouho přemýšlel...a není to úplně špatný nápad, dokonce se mi zrovna teď když tady píšu tuhle reakci vyrojil jistý nápad jak ji dokonce využít...ale uvidím jestli to nakonec zakomponuji
- ještě jednou Janus, tentokrát nižší úroveň...to už je zajímavější nápad...ale co s ním tady ...chmmm, let me think

daedalos:
- děkuji za pochvalu
- Odin (ano je to vtipálek a věř že sice teď nemá všech pět pohromadě, ale ví něco, co ostatní ne...)
- antikové - pokud jsem je vystihl, tak jsem upřímně rád...arogance se dá sepsat, ale aby dávala smysl a byla opodstatněná (to jde trochu hůř)
- Frigga (viz. výše) každopádně mi taky pomáháš dotvořit prvotní náčrt děje... a teď za těch pár minut jsem asi dokonce vymyslel jak s ní naložit a co s ní udělat...chm, takhle pracuje mozek vašeho známého tvůrce StarGate: Intervention v přímém přenose
- další středu? já ještě ne musím projít 17. díl, poslat Jakopovi na korekci, ale jaksi se mi do toho nechce...

kasparova:
- samozřejmě že Odin

Leafe:
- vítej, ty ses tu dlouho nevyjadřoval
- to je kšoda, ež tě to nebaví psát, protože mě to baví číst a číst bych to opravdu mohl pořád
- Spermiod je druhá verze...první verze byla naprosto trapná (Hermiprd)...pak mě ale osvítil duch svatý a přišel se Spermiodem (řekněme si na rovinu, že Asgardi tak trochu jak přerostlý spermie s rukama a nohama vypadají )

Kramlík:
- mno a teď přichází hřeb dosavadních reakcí jak u Enemies, tak u Intervention...v životě jsem nedostal lepší ohodnocení, než jaké zde vytvořil Kramlík...to mě na krátkou chvíli naprosto odrovnalo a musel jsem se i štípnout... sice vím, že to je hodně, ale opravdu hodně nadhodnocené, ale taková chvíli nikdy neurazí a ba naopak motivuje víc než kdy předtím...(slibuju že se do konce týdne pokusím dokončit 9. díl a vrhnout se na zaačátek mid-season)

Opravdu všem děkuji a snad vás poslední čtyři díly nezklamou

DEADALE: tak ti to teda budu psat pořad,a dlouho jsem tu nebyl,protože jsem měl ty dily už davno rectene,kdyz si mi j poslal za ten prispevek cislo 1100

- Nadhodnocené? Ani náhodou Daedy.. :) Nějaký Aischylos, Euripides, Kosmas, Shakespeare. Tihle všichni ti mohou podat ruku. Neuvažoval jsi o nějaké knize? :)

- V mém předešlém příspěvku jsem opravil jeden překlep.. Před tím tam bylo "světa s může" tak jsem to upravil. "světa se může" :) Jen kdyby měl někdo dotaz, co tam bylo napsáno před upravením.

- Já děkuji, že svůj čas vkládáš do psaní. :)

2Daedalos304: Neprispievam tu veľmi často, ale chcel by som napísať, že tieto časti sú veľmi dobré (prečítal som asi posledné dva mesiace /na ktoré nebol predtým čas/).
Naozaj veľmi dobré spracovaný dej.

[kasparova655365]

Spermiod je druhá verze...první verze byla naprosto trapná (Hermiprd)

tak to už je na mě moc, ale bylo by to hodně zajímavý

(slibuju že se do konce týdne pokusím dokončit 9. díl a vrhnout se na zaačátek mid-season)

Beru tvůj slib za právoplatný...


Jsem zvědavá, co Odin ještě vyvede...

Kramlík se nám rozšoupl Víš kolik je autorů, o kterých jsi nikdy neslyšel/nečetl je? Co mě tak napadá... S. Baxter, Pratchett, Tolkien (ten nás ovlivnil snad všechny), King, G.R.R. Martin, Card...
Tys vyjmenoval dva řecké tragiky, kteří jsou pod drnem už dva a půl tisíce let (jasně že jsou jejich díla teď o ničem), kronikáře a Shakespeara kterého prostě musíš slyšet v originále a ne číst komunistický překlad z roku 1965.
Netvrdím, že Dedy neumí psát (rozhodně nám chlapec vyrostl), jenom by nebylo naškodu mít trošku širší obzory než proneseš takové tvrzení

Ještě Paolini i když v podstatě trošku okopčil pána prstenů... Můj názor...
Ale abych nelezl z topicu... Pokud zrovna nevychvalujete Deadyho, taky se připojím , fakt dobrý díl, nebo nepíšete o Spermiodovi... Tak já bych se chtěl zeptat na to město... Měl jsi tam o něm jen, že je první za x tisíc let a že tam bylo 7 úlů... Tak copak tam bude hrát za roli v budoucnu?

Paolini okopíroval naprosto všechno. Ano, něco nového se vymýšlí těžko, ale v celé Eragon sérii není nic originálně podaného. jediný důvod proč se tak prodával byl fakt, že to začal psát v patnácti a tatínek vlastní vydavatelství.

mno jistou roli tam mít bude...

- St0rme, jsem si vědom, že jich bude fůra. :D Já jen říkám, že pro mne je jeho povídka stokrát lepší než celá literatura.
- Mno, asi to bude tím, že tohle mě baví určitě stokrát více. :)

Umí lítat má štít?

hh lítat a štít?...pokud se podíváš na první díl z Pegasu, tak tam uvidíš a přečteš jeho předpokládáané rozměry a to nepočítám ukryté chodby ve skalním masivu...

pěkny díl

endysku, i tobě děkuji...což mi připomíná... za chvíli jsem do editu prdnu PDF ja?

EDIT: tady je slíbené a zmíněné PDF...bohužel prozatím bez obrázku Friggy, ale ten přibude do příštího PDF

http://ulozto.cz/xUiRnvNX/stargate-intervention-1-16-dil-pdf

sice double post...ale já jako autor tohoto vlákna si to sem tam můžu dovolit, když chci, aby to bylo vidět, že?

takže moje zpráva pro vás... 9. díl 2. série úspěšně dopsán (v budoucnu ale budou samozřejmě úpravy kvůli novějším dílům a možné úpravě v ději)...nicméně hrubých 14 A4 konečně za mnou a nyní se mohu pustit do mid-season které bude navazovat na díl 9. a stejně jako v něm bude spoustu akce, napětí, humoru i zvratů (konkrétne jeden krutopřísnej )

Ahoj Daedale

Daedalos304 píše:

(konkrétne jeden krutopřísnej )

To je děsně konkrétní...

tak přece jsi nečekal, že ti prozradím takový důležitý zvrat (mno...možná se dá v rámci možností očekávat )

daedale, uz je streda, hned sem daj dalsi diel

předně zdravím vašnostové...

mno a co se týče novýho dílu?...časem...před chvílí jsem dorazil z práce, musím se nabaštit, nachystat do školy (přece jen tam budu až do 21:00) a musím si díl po korekci znovu přečíst...takže je zcela možné (a prozatím to i preferuji, že by díl vyšel jako bedtime story = pohádka na dobrou noc )

ale ještě uvidím

Nevadí teď budu stejně na PlanetSide 2

mno...nakonecj sem se rozhodl dnešní školní den vynechat jednou příjdu do pekla a tak pro vás přichází dřívější pohádka na dobrou noc...a víte proč?...protože bagr

ale teď k věci...jsitě (teda pokud si někdo vzpomene) vás zajímá postup vesmírných programů Langary a Orbány že? tak proč se na jeden z nich hned nepodívat že? (toť jen takový malý spoiler ke kterému musím přidat i varování před 18+ kratičkou scénkou)

tak snad si denšní díl užijete a snad vás poslední řádky napnou jak struny

takež čtěte, dojímejte se, smějte se...ale halvně!!! reagujte

17. Díl (Otázka přežití – Matter of survival) PART I

„V přírodě je přežití a úspěch otázkou těch nejschopnějších a nejpřitažlivějších.“ – Charles Darwin

Mléčná Dráha, Omega, 12. Dubna 2010
Hlavní administrativní budovou, která zároveň s tím sloužila jako vojenská základna skrývající hvězdnou bránu, procházel postarší generál menšího vzrůstu a většího objemu. Jeho vlasová pokrývka už taky zažila lepší časy, a proto se generál rozhodl udržovat si ten zbývající porost co nejdéle a v co pro něj nejpřijatelnější délce. Rozvážným pomalým krokem procházel administrativní částí, která byla rozdělena na sekce, podle jednotlivých národů, jejichž představitelé zde měli své kanceláře a sekretariáty. Zrovna byl v sekci velvyslance Ovirdy z Langary, když jej z jeho rozmýšlení a pomalé chůze vyrušil.
„G-generále Browne,“ zavolal za Brownem, který zrovna otevíral dveře do chodby vedoucí do části, kde měl svoji kancelář generál O’Neill.
„Velvyslanče Ovirdo?“ příjemným vyrovnaným tónem si vyměnil zdvořilostní uvítání a čekal, s čím se Ovirda vytasí.
„Předpokládám, že jdete za generálem O’Neillem?“ tipoval podle směru chůze.
„Ano, mám mu něco vyřídit?“ nechtěl, aby s ním šel i Ovirda.
„Můžete mu prosím připomenout, že za půl hodiny odcházíme? Snažím se mu dovolat, ale nebere mi to,“ byl Ovirda nedočkavý jak malé dítě, které se těší, kolik dárků bude mít dnes pod stromečkem.
„Můžete se spolehnout,“ usmál se Brown a vydal se do pozemské části.
Ta byla zcela jinak vyzdobena. Na zdech velké množství obrazů významných malířů minulosti i současnosti, doslova džungle vysokých palem a jiných rostlin, mezi nimiž nechyběly ani exempláře z Pegasu.
„Taky si to tak musím nechat vyzdobit,“ přemítal nad svoji strohou pracovnou ve spodní části komplexu SGC-O (Poznámka autora: StarGate Command – Omega), kterou prosvětlilo jen růžové spodní prádélko poručíka Williamsové, s níž si generál udržoval velice blízký a intimní vztah, který v mnoha příležitostech nabýval i záporných hodnot.
Podlouhlá chodba, ukončená dvojitými prosklenými dveřmi s jemným mlhavým povrchem plynule přešla do stejně pěkně vyzdobené konferenční místnosti, v níž měla generálova asistentka Penny kromě malé kuchyňky na kávu, také velkou tři metry dlouhou a metr a půl vysokou kartotéku, v níž měla hezky podle data a abecedy roztřízeny veškeré záznamy o obyvatelstvu Omegy.
„Hm…asi má volno,“ koukal za stůl, jestli se někde neschovává, neboť se neslušelo přijít neohlášen.
„No co, taky ke mně vtrhnul,“ vzpomněl se na malý incident a ihned po zaklepání vešel.
Jen co otevřel odhlučněné dveře, uslyšel zvuk a rámus, který by zrovna u Jacka nepředpokládal.
„Přidej, přidej,“ stála Penny zády k Jackovi s levou nohou na stole, druhou na zemi a zbytkem těla opřeným o pevný mahagonový stůl.
„Teprve se rozjíždím,“ šibalsky uklidnil Penny, že se ještě nedostal do svého pracovního tempa.
Brown si mezitím přichystal foťák, kterým měl v plánu si vyfotit Jacka do své knihy, kterou píše a připravil se na legendární foto, kterým opět dostane trumf do svých rukou. Znovu a tentokráte silněji zaklepal, čímž na sebe oba upozornil. Penny zvednula hlavu, v tu ránu zrudla a snažila se Jacka dostat ze svého „hnízdečka lásky“. Za to Jack otevřel oči, vyvalil je, a když uviděl Browna s foťákem v ruce, usmál se, neboť věděl, že teď už stejně nic nezachrání. Vyletěl ptáček a výjev, který Brown uviděl před sebou, se navždy uložil na paměťové kartě, kterou by od této chvíle nedal, i kdyby jej na kolovrátku mučili.
„Já počkám venku,“ zavřel za sebou dveře a posadil se do křesla.
Naprosto rudá Penny se ještě snažila rychle uprchnout, ale Jack ji svým pevným stiskem zastavil.
„On počká,“ ani v nejmenším Penny neuklidnil, ale byl to ten nejlepší sex, co za posledního půl roku zažila.
Jack přidal na frekvenci a ani odhlučněné dveře nyní nedokázaly zakrýt příjemné hlasité vzdychání Penny, které se pod orgasmickým náporem podlamovala kolena. Jack Penny pevně uchopil za měkké boky a ještě více zvýšil tempo, čímž svoji asistentku přivedl do hotového sedmého nebe. Hlasitost nabírala na intenzitě a ve vedlejší místnosti si generál Brown nemohl nevzpomenout na svoji poručici Williamsovou, s níž má za hodinku taktéž „menší“ schůzku. Byla to vražedná kombinace, malý generál v pozoru a za dveřmi se schylovalo k velkolepému finále, do nějž Jack položil Penny na svůj, nyní již uklizený stůl a dával mladé asistentce důležité zkušenosti a rady do života. V nejlepším oba společně vykřikli a celí zmožení ulehli na stůl, který se během krátké chvíle proměnil v kluzkou plochu plnou potu. Jack se na svých silných rukách zvedl ze stolu, opustil teplo domova a ihned si kapesníky otřel generála. V rychlosti nasadil spodní prádlo, kalhoty, nátělník a vojenské triko, na němž se vyjímala mastná skvrna od hořčice.
„Ale kruci,“ zpozoroval ji a následně si všiml rozjařeného úsměvu Penny, která již dlouho nezažila něco tak impulzivního, co by ji doslova dostalo do kolen.
„Taky myslíš na to na co já?“ laškovala s Jackem a zároveň vymýšlela, kdy by se zase mohli vidět.
„Dneska už se asi nevrátím, ale zítra bychom mohli zajít do jedné dobré restaurace hned za rohem,“ usmál se, když si uvědomil, že jediná restaurace široko daleko je kantýna na sedmém patře.
Po zemi posbíral Penniny věci a s lehce roztřesenou rukou jí je podal.
„Tady se někdo vydal ze všech sil,“ všimnula si malého třesu rukou.
„Mno, ještě párkrát a můžu vynechat cvičení na celý měsíc,“ myslel na tu příjemnější část.
Penny seskočila ze stolu, oblékla si sytě červené prádlo stejné značky, kterou měla poručík Williamsová.
„Mám rád Victoria’s Secret,“ podíval se na malé červené krajky po bocích přilnuvších k čerstvě oholeným lesklým stehnům, s nimiž si před malou chvílí užil krásné chvilky.
„Až půjdeš odsud, pošli mi sem Franka,“ vyprovodil Penny a vytáhl z prosklené vitrínky nejlepší lahev rumu, který mu z úrody Athosianů jeden z nich vypálil.
Penny s ruměnci na tvářích vyklouzla z Jackovy kanceláře a přepustila své místo generálu Brownovi, který si po stoupnutí musel lehce přeskládat nádobíčko v kalhotách. Jen tak ze zdvořilosti zaklepal, a když mu Jack rukou naznačil, aby vstoupil, zavřel za sebou dveře a sednul si.
„Budu chtít kopii té fotky,“ ukázal Jack Brownovi, že jej jeho faux pas nijak netrápí.
„Hned jak si ji nahraju do počítače, pošlu ti kopii,“ usmál se Brown při vzpomínce na tutéž situaci několik měsíců zpět.
„No co, jsme lidi, ne?“ nalíval Frankovi rum a svoji skleničkou ťuknul o tu jeho.
„Tak na ty naše prciny,“ pronesl Frank, div se Jack neudávil.
Když oba dopili první skleničku, vzpomněl si Frank, že měl Jackovi připomenout, že nyní již za deset minut musí odejít na pravidelnou každoměsíční prohlídku Langarské a následně Orbánské bitevní lodě.
„A kur…já na to úplně zapomněl. Většinou mi tyto „události“…“ naznačil rukama apostrofy: „…připomíná Penny.“
„Ale dnes měla plnou hlavu a…něčeho jiného co?“ stejně jako Jack rýpal dokud bylo vosí hnízdo plné.
„Jo…a proč si jinak přišel?“ zajímalo Jacka, proč se mu Frank objevil na prahu kanceláře, aniž by se předtím ohlásil.
„Píšu knížku, no a napadlo mě, že když už píšu kapitolu o tobě, že by sis zasloužil svoji fotku,“ vysvětlil ten náhlý příchod.
„A mám se usmívat, nebo být vážný?“ ihned se chytnul jeho nápadu a stoupnul si, aby si jej Frank mohl vyfotit.
„To je jedno, na dnešní první fotku už to stejně mít nebude,“ stiskl spoušť a zachytil i tento moment na paměťovou kartu.
Pak už je ale oba vyrušil velvyslanec Ovirda, kterého Penny pustila dovnitř.
„Generále, měli bychom jít,“ poklepával na své hodinky a ukončil tak veselou debatu mezi Jackem a Frankem.
Jack vyprovodil Franka a ještě se vrátil ke stolu, z něhož uklidil skleničky a oblékl si uniformu. Této malé příležitosti využil Ovirda, který chtěl ještě před odchodem prodiskutovat pro Langaru zásadní věc.
„Posaďte se,“ pobídl Ovirdu a stále pokračoval v oblékání.
„Generále, rád bych vás jménem Langary požádal o zapůjčení, řekněme tří vašich mobilních tanků,“ jemně a přímo zažádal o dosti drahou hračku.
„Můžu vědět na co?“
„Zhruba před měsícem začala naše druhá těžařská skupina dovážet trinium z P8L-996, kde jsme založili Stanoviště Dva. Bohužel nemáme prostředky a nestíháme odvážet veškeré vytěžené suroviny jak ze Stanoviště Dva, tak ze Stanoviště Jedna, což výrazně brzdí naše snahy o zprovoznění první mezihvězdné lodi naší planety,“ nezapomněl dodat i důsledky pro Alianci, která s touto lodí počítala co nejdříve.
Ovirda si toho byl více než vědom a jako zkušený diplomat tedy věděl, na kterou ze strun zabrnkat. Jack lehce odfoukl, ale rozhodl se poměrně rychle.
„Zkusím se optat, ale seženu vám maximálně dva, sami teď využíváme veškeré vyrobené transportní verze při stavbách měsíční základny a dvou nových těžařských kolonií na M2G-881 a J5A-723, což výrazně zvýší naši výrobní kapacitu,“ přemýšlel, ze kterého projektu dva FISTy převelet.
Ovirda pochopitelně nadšen alespoň částečným úspěchem odešel z pracovny, aby dal Jackovi prostor zjistit, co se dá dělat a čekal, až generál dohovoří se Zemí, která byla přes subprostorový koridor zkontaktována. Zhruba po osmi minutách Jack vyšel z pracovny a předal Ovirdovi papíry, které musel narychlo podepsat.
„Sehnal jsem vám dva FISTy, více jich bohužel nemůžeme momentálně postrádat,“ převzal od Ovirdy podepsané papíry a předal je Penny, aby je oskenovala, založila do kartotéky a přeposlala kopie na Zemi.
Spolu s velvyslancem Langary pak Jack prošel chodbou ke dveřím výtahu, který je svezl až do posledního patra s bránou.
„Kdy mohu očekávat FISTy, generále?“
„Dnes v 17:00 by se měli dostavit na vaše stanoviště Jedna a Dva,“ ujistil Ovirdu, že suroviny pro fabriky na Langaře budou již brzy k mání.
Společně se pak postavili před nájezdovou rampu a vyčkali, než zapadnou všechny zámky a ustálí se horizont událostí. Na druhé straně oba dva uvítal Jonas, který se již tradičně ujímal veškerých diplomatických návštěv, ať už ze Země, nebo z Orbány, která se připojila ke snahám o vývoj naquadriového generátoru, který by v budoucnu nahradil nepříliš výkonné naquadahové.
„Velvyslanče Ovirdo, generále,“ ukázal směr chůze, připraven na odpovědi o pokroku.
„Tak co je nového Jonasi?“ s úsměvem na rtech začal jako první Jack, který si všimnul ruky sádře.
„Jak vidíte, stavba naší lodě je náročnější, než jsme si představovali,“ poklepal ukazovákem pravé ruky na tvrdou bílou sádru.
„Poprvé je to vždycky nejhorší,“ neodpustil si poznámku, po které by se sám sobě nemohl zasmát.
„Bohužel máme v poslední době problémy s dodávkou naquadahu a trinia, z nichž je tvořena slitina pro pokrývání trupu,“ zabředl do témat, která Jacka zas až tak nezajímala, na rozdíl od Ovirdy, který byl celý nedočkavý, až radě sdělí, že se mu podařilo vyjednat zapůjčení dvou dopravních prostředků, kterými budou moci převážet suroviny z těžařských stanovišť 24/7.
„O to už se velvyslanec Ovirda postaral,“ vzal Ovirdovi Jack vítr z plachet.
„Jak to?“
„Generál vyjednal zapůjčení dvou přepravních modelů třídy FIST,“ nenechal se tentokráte předběhnout a očička mu zářila jako svíčky.
„To je od vás velkorysé, určitě je potřebujete jinde,“ lechtal Jonas Jackovi ego.
„Ále, to nic nebylo,“ nechal si to Jack líbit a spolu se svými dvěma „kumpány“ nastoupil do langarského výtahu, který je z podzemního bunkru vyvezl na sluncem zalitý povrch.
Sluneční paprsky hřály jako o život a každý kdo mohl, odložil dlouhý rukáv a vyšel si do ulic průmyslového města jen tak v tričku a šortkách, které se do módy dostaly teprve nedávno.
„Tady mi něco nesedí,“ pozoroval Jack kolemjdoucí, kteří razantně změnili styl oblékání.
„Jeden z našich módních návrhářů se nedávno vrátil ze Země, kde absolvoval stáž u jednoho z nejlepších návrhářů,“ vysvětlil tu náhlou proměnu Jonas, který nechal před zcela nevýznamnou budovu, pod níž se komplex s bránou nacházel přistavit vozidlo. To všechny tři odvezlo do několika kilometrů vzdáleného vojenského komplexu, pod jehož povrchem, v hloubce několika set metrů se v záři reflektorů a jisker autogenů zprovozňoval zatím prototyp mateřské lodě Langary, která si na jejím včasném postavení zakládá svoji hrdost. Po nekonečných dvaceti minutách v hustém městském provozu se delegace konečně dostala na místo, které v mnohém připomínalo Prométheův dok z Oblasti 51, který byl po zavrhnutí výstavby flotily lodí třídy Prométheus rozšířen a předělán pro účely výstavby čtvrté lodi třídy Daedalos – Apolla. Stejně jako před necelým rokem, tak i dnes Jonas zasunul svoji identifikační kartu, počkal na otevření výtahu a poté zmáčknul nejnižší tlačítko, které jej svezlo k mostu vedoucímu k přechodové komoře.
„Hezký,“ znovu a znovu uchvacovala O’Neilla velikost tohoto vesmírného drobka, který byl třikrát větší než pozemská 304ka, ovšem stále malý v porovnání s mateřskými úly nebo antickými či orijskými křižníky.
„Bohužel nedostatek surovin je na Jonasovi poměrně dost znát,“ smutnil Jonas, když se jeho jmenovci nedostávalo péče, kterou by si zasloužil.
„Když Simons s tím hadem ukradli Prométhea, taky neměl dokončené plátování, a jak panečku letěl,“ vzpomínal na první neoficiální vypuštění Prométhea na šachovnici mezi Zemí a Anubisem.
Jonas na tom byl podobně. Některé sekce měly jen vnitřní plátování, které zevnitř zakrývalo nejdůležitější koridory a v některých částech bylo dokonce vidět skrz velké množství energetických vedení do nitra lodi, v níž se procházelo velké množství dělníků jak langarského, tak pozemského původu.
„Harry, jak to jde,“ zpozoroval svého přítele, který zrovna touto částí procházel.
Ten chvíli koukal, kdo na něj volá, ale mohlo jej napadnout, že to bude zrovna generál.
„Dobrý Jacku, pracujeme, jak nejrychleji můžeme,“ odpověděl a pokračoval ve své cestě, která končila v záložní řídící místnosti o několik pater výš a několik sekcí dál.
„Můžeme?“ podíval se Ovirda na Jonase, který si připravil další, naprosto jinou vyhlídkovou trasu po lodi.
Ta započala v přechodové komoře a jako vždy končila na můstku, který byl stejně jako na ostatních lodích nejdůležitějším řídícím uzlem.
„Až budeme stavět nový typ lodě, taky budu chtít takhle prostorný můstek,“ vtipkoval O’Neill, který si všiml, že na můstek přibylo velké množství počítačů.
Jonas jako vždy přistoupil ke každé konzoli zvlášť a o každé z nich sdělil její nejdůležitější význam popřípadě jediný úkol, který zastávala.
„Jak vidíte, stejně jako na lodích třídy Daedalos je po levici velitele lodi počítač, pomocí něhož kormidelníci řídí loď jak v rámci normálního prostoru, tak v rámci hyperprostoru,“ zapojil konzoli, na níž vojenská verze operačního systému umožňovala přehazování mezi řídicími systémy nadsvětelných motorů a hypermotorů.
„Po pravé straně na vašich lodích sedí zbraňový technik, což jsme přenesli i do našich lodí. Na rozdíl od vás, je to však jediná úloha zbraňového technika, který se nestará nad rámec svého zařazení i o štít,“ přešel k jinému počítači po boku levé strany můstku.
„K ovládání štítu slouží tento počítač, který, pokud se někdy v budoucnosti podaří vyvinout spolehlivý zdroj pro udržení tak velkého maskovacího pole, bude sloužit k jeho ovládání,“ zapojil na malý moment i tento počítač, který měl ve svém kořenovém adresáři také příkaz k zamaskování lodi.
„K čemu je tenhle počítač, co je celou dobu zapnutý?“ zajímalo O’Neilla, protože byl také nový.
„To jsou senzory, generále. Teď když se v galaxii trochu zvedá napětí, raději je máme pořád zapnuté a ustavičně na ně dohlíží jeden z techniků,“ vysvětlil funkci zapojeného počítače, který byl prozatím čistý, a nic nenasvědčovalo tomu, že by k Langaře letěla nějaká cizí loď.
Na protější straně bylo ovládání naquadriových raket, na nichž si Langarané zakládali svoji odluku od jinak poměrně stejných systémů, jako mají lodě třídy Daedalos.
„Naquadriové rakety?“ divil se O’Neill, který o nich slyšel prvně.
„Ano, původně tato loď měla nést několik desítek možná až stovku naquadahem obohacených raket, kterými disponují lodě třídy Daedalos. Ale našim vědcům se podařilo zakomponovat do raket menší množství naquadrie. Toto množství je sice malé, ale svoji explozivností předčí naquadah a je i mnohem méně stabilní, což jsme museli vykompenzovat jistým technickým komponentem, který zvětšuje objemnost rakety na dvojnásobek,“ vysvětlil Jonas a pozoroval reakci Jacka, který by o této novince rozhodně měl vědět.
„Ale prozatím je to v rámci testování a prototypu, proto jsme se s tím nikde nechlubili,“ hasil oheň Jonas, což však nebylo nutné.
Jack zastával názor, že co si kdo uvaří, tím si také vyzbrojí loď a o nestabilní hlavici to platilo dvojnásob. Dokonce se zdálo, jakoby tomu všemu ani nevěnoval pozornost, když se ve velitelském křesle točil stále dokola a vydával dětem podobný zvuk: „Wuíííí, Wuíííí.“
„Generále?!“ snažil se Ovirda zastavit Jacka, kterému se pomalu začala motat hlava.
„Ano?“ zastavil své točení a pohlédl na prsty, kterých místo pěti viděl patnáct.
„Hustý,“ pro sebe si pochválil plán se točit, ale když mu Jonas luskl prsty před očima, zaměřil se na místo, kam ukazoval.
„Toto…tento počítač, ovládá asgardské zbraňové platformy, s nimiž jste se s námi podělili pod podmínkou, že je bude ovládat váš zbraňový specialista,“ ukázal na počítač na pravé straně předního průzoru můstku.
„Z pochopitelných důvodů,“ usmál se Jack dávaje najevo, že si stále není jistý, jestli se dá druhé mocnosti, která de facto zanikla a sloučila se s Kelownou, zcela věřit.
„Chápeme to, generále,“ podlézal Ovirda, což měl vzhledem ke svému postavení občas i v popisu práce.
„No a poslední počítač slouží pro normální a samozřejmě i subprostorovou komunikaci,“ ukončil svoji prezentaci u počítače na levé straně čelního průzoru.
„Rád bych t…“ přerušila Jonase konzole se senzory, které v blízkém okolí langarské sluneční soustavy odhalily loď letící v hyperprostoru.
„Jonasi?“
„Ehm…je to loď třídy Ha’tak a…a míří k nám,“ nemusel se dlouho rozmýšlet, než vydal rozkaz k evakuaci.
„Co to děláte?“ zasekl se Ovirda v jedné vystrašené póze.
„Evakuuji loď.“
„Ale proč?“ stále nechápal Ovirda Jonasův postup.
„Protože tahle loď letí do vesmíru...“

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Hele nevyměnil jsi náhodou O'neilla z SG-1 za ten jeho klon? Občas mi přijde, že je jeho chování krapet ustřelené a chová se jako puberťák.

[kasparova655365]

Jako sexy puberťák... A to je na tom to nejlepší
První byl Brown a hned ho následoval O'Neill... Počky... Kdy dojde na Caldwella?
Jinak super, super, supéééér