Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Rozepsané/Nové povídky SG:ZDP -111. Na Věčných Časech - KONEC (+PDF za Obsahem)

SG:ZDP -111. Na Věčných Časech - KONEC (+PDF za Obsahem)


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Příspěvek 09.12.2015 18:44:41
Ondra Daške Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 851
Bydliště: Atlantis, Bučovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Kdo umře?

Příspěvek 09.12.2015 19:41:18
andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Děkuju, Puk :)

Umře? Všichni, Ondro :rflmao: Jen Wraithové jsou nesmrtelní a i ti jenom téměř a jak kdy :D

:sunny:

Příspěvek 09.12.2015 20:18:46
posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
výborný :bravo:

Příspěvek 09.12.2015 20:25:04
andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Děkuju, posedlíku :)

:sunny:

Příspěvek 09.12.2015 20:52:44
Ondra Daške Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 851
Bydliště: Atlantis, Bučovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Myslel jsem kdo umre v tom skafandru

Příspěvek 09.12.2015 20:58:01
andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
To bude překvápko, Ondro :twisted: Zatím mu můžeme říkat Hrdina :D

:sunny:

Příspěvek 10.12.2015 01:03:25
Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
:pst:
Toto je spoiler!!!:
Preto je to upútavka.

:wink: :)
:bye:

Příspěvek 10.12.2015 18:32:55
Ondra Daške Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 851
Bydliště: Atlantis, Bučovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Mě se nechce čekat :bounce:

Příspěvek 10.12.2015 18:42:00
andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Vydrž, Ondro, vydrž, Nový Rok se blíží.
Aspoň se máš na co těšit :wink:

:sunny:

Příspěvek 10.12.2015 22:16:13
Ondra Daške Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 851
Bydliště: Atlantis, Bučovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
No to mám

Příspěvek 10.12.2015 23:06:22
Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
:hmmm: Ešte vždy sa dá vydávanie posunúť o nejaký ten mesiac. :D

Příspěvek 11.12.2015 06:57:14
andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Myslíš jako třeba na duben, Puk :D
To bych se snad konečně dopsala k bodu, u kterého jsem byla původně rozhodnutá začít dávat ZDP 2 na fórum. Než začnu psát o Krabatovi v Mléčné dráze bude ještě pořád chvíli trvat :roll:

Slibuju, že první kapitolu ZDP 2 sem dám hned na Nový Rok :yes:

:sunny:

Příspěvek 18.12.2015 07:15:51
andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Upoutávka číslo 7

„K čemu nám bude, když si necháme jednu loď na orbitě, Jacku?“ vyjel Daniel Jackson na generála O‘Neilla. „Co s ní uděláme, jestli se nepovede společný útok? Namalujeme na ni ošklivý obličej, aby se nepřítel lekl a utekl?“
Jednání se zastavovala na maličkostech, které Daniela přiváděly do stavu hlasité hysterie. Ostatní rasy shromážděné v SGC postupovaly více méně jednotně, ale pozemšťané měli v povaze všechno zbytečně rozebírat a pitvat.
Korunu tomu všemu dal generál Davis, který bez předchozího upozornění dal z vězení přivést Baala.
„Pokud to má být společná akce Mléčné dráhy, tak by se jí měli účastnit všichni,“ zdůvodnil svůj čin s pokrčením ramen.
Baal se rozhlédl po společnosti a neodpustil si překvapené hvízdnutí. „To už musíte být opravdu v koncích,“ prohlásil uštěpačně. „Ale nebojte se, váš bůh vás zachrání.“
Křik, který se po jeho slovech zvedl, utichl v hlasitém smíchu podplukovníka Lornea. Věděl, že je to nepřiměřená reakce v napjaté situaci, ale prostě si nemohl pomoci. Celé setkání mu začalo připadat jako fraška. Pár zoufalců se snaží vymyslet plán, který je od začátku předurčen k nezdaru.


:bye:

:sunny:

Příspěvek 18.12.2015 22:16:51
posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
trošku pesimistický ale jinak výborný :bravo:

Příspěvek 18.12.2015 23:45:51
andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Děkuju, posedlíku :)

:sunny:

Příspěvek 19.12.2015 14:06:20
Ondra Daške Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 851
Bydliště: Atlantis, Bučovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
A sakra Bál no zabte ho dokaď mužete

Příspěvek 19.12.2015 17:30:32
andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Baal rozesmál Evana Lornea a mě taky :D Je to miláček.
Díky, Ondro :)

:sunny:

Příspěvek 19.12.2015 22:50:05
Ondra Daške Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 851
Bydliště: Atlantis, Bučovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Počkat a jak to že žije?

Nemám ho rád a ani nebudu, je to hnusnej goald kterej okupuje lidský tělo a vydává se za boha :scared:
To je můj názor na goaldy obecně

Příspěvek 19.12.2015 23:32:07
andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Je to přece nesmrtelný bůh :D
Na stejnou otázku Jacka Baal odpověděl, že je mrtvý možná v jiném vesmíru. V tom svém s ním mám ještě nějaké plány :wink:

:sunny:

Příspěvek 19.12.2015 23:33:33
Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
HEJ!!! a nemal by náhodou on mať plány s tebou? Zlé nekalé plány??? :twisted: :twisted: :twisted:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

Příspěvek 19.12.2015 23:47:24
andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Že by? :twisted: Hm. Aby se mi to nakonec nelíbilo :hmmm:
:D
Jestli se mi to povede, tak kolem Baala budou nějaké plány každou chvíli... a nebude je mít jenom on :wink:

:sunny:

Příspěvek 20.12.2015 01:28:27
Ondra Daške Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 851
Bydliště: Atlantis, Bučovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
tak to jsem zvedav

Příspěvek 01.1.2016 10:05:33
andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Přeji všem krásný nový rok

První kapitola navazuje na konec původního ZDP, takže se v ní na nějakou dobu naposledy setkáte s Erin a Andoriel. Dál už se příběh Mléčné dráhy většinou obejde bez nich.
Bavte se :D

1. Mezihra

Atlantis netrpělivě očekávala přílet Daedala na okraji galaxie Pegas. Bylo zbytečné použít energii na dva hyperpohony, když k přesunu antického města i pozemské lodi stačil jeden.
Daedalos přistál na jednom z městských mol a byl k němu před cestou mezi galaxiemi pevně ukotven.
Andoriel i Erin vystoupily z lodi v chumlu techniků a pomocného personálu a každá chtěla co nejrychleji zmizet ve svém pokoji. Jen se na sebe letmo ohlédly, aby jim bylo jasné, že mají obě ty samé úmysly. Bohužel, na Atlantis s nimi měli jiné plány.
Erin zastoupili cestu dva vojáci a odvedli ji k doktoru Woolseymu. Nestačila říct ani slovo, když ji popadli za lokty a skoro vyvlekli po schodech do Richardovy kanceláře. Před Andoriel se zastavila Teyla s Rononem. Čekali s odchodem, aby se mohli rozloučit aspoň s jednou z knihovnic. Osud Erin nemohli zvrátit, Richard byl rozpálený doběla, že porušila zákaz, a chystal se ji zavřít do vězení alespoň na cestu k Zemi, jejich přímluvy smetl jediným netrpělivým gestem ruky.
Andoriel s nimi šla k Bráně a zamávala jim. Její okamžitý nápad hned v prvopočátku překazil John. Nenápadně ji sledoval, a když Teyla a Ronon prošli horizontem červí díry, chytil ji za rameno a zabránil jí na poslední chvíli proběhnout také. Sice nevěděla, jak by pak hledala ten správný wraithský Úl, ale věřila, že Ace by ji dokázal objevit.
Jakmile se Brána zavřela, bez ohlédnutí se Johnovi vytrhla, tryskem doběhla ke svému pokoji a zamkla se tam. Opřela se dlaněmi o zavřené dveře a oddechovala, jakoby uběhla maratón. Trvalo jí dlouho, než se dokázala otočit do kajuty a udělat v ní pár kroků.
Plukovník Sheppard se ještě okamžik díval na temnou Bránu a v duchu se loučil s přáteli, kteří se rozhodli zůstat ve své galaxii. Chápal je. Teyla pospíchala za Kannanem a Torrenem Johnem v Athosianské vesnici a Ronon už si najde způsob, jak pokračovat v boji proti Wraithům.
„Taky bych raději zůstal v Pegasu,“ zamručel nenápadně k Rodneymu McKayovi, když spolu šli k antickému křeslu.
„Podle rozhodnutí Mezinárodní komise a na žádost představitelů zemí seznámených s existencí Hvězdné Brány musíme s Atlantis do Mléčné dráhy a chránit Zemi. Mají strach, i když nám jaksi zapomněli říct, z čeho,“ začal Rodney, pak se zarazil a zhluboka se nadechl. „Ale taky se mi vůbec nelíbí, že utíkáme. Nerad opouštím rozdělanou práci.“
John se v křesle jen temně ušklíbl a navedl Atlantis na kurz k Zemi. Přesvědčil se, že mají správnou trasu, a trochu se zavrtěl, aby se pohodlněji usadil. Ještě v křesle pobude nějaký čas, než předá posezení Evanu Lornemu a vydá se zpátky do řídící místnosti. Průběh cesty pak bude moci kontrolovat odtamtud nebo to přenechat kterémukoli z techniků. Kdyby došlo k nějakým potížím, zavolají ho. Návrat do křesla plánoval až na přistání.
Rodney se na Johna v křesle podíval skoro závistivě a zmizel v jedné ze suterénních laboratoří. Chtěl využít co nejvíc času k dalším pokusům.
Nikdo nevěděl, co je na Zemi čeká. Velitelství mlžilo víc, než bylo jeho zvykem, a mnohoznačné náznaky nového nepřítele dávaly tušit, že pro pokojnou vědeckou práci nebude dost času. Jako vždy, povzdechl si Rodney pro sebe.
Erin se povalovala po tvrdé matraci vězení a šklebila se na každého, kdo se objevil v její blízkosti. Na jednu stranu se těšila domů za Nathanem, na druhou by nejraději z vězení utekla, zmocnila se křesla a celé Město otočila zpátky. A kdyby pro ni přiletěl Marcus – nejspíš by ho požádala, aby odnesl Andoriel, kam jí srdce táhlo. Podle nenápadně pronesených poznámek pochopila, že na velitelství se na její poslední soukromou akci nedívají tak přísně jako doktor Woolsey, ale to nic neměnilo na tom, kde se teď nacházela, i když byla jenom pod dohledem v jedné z nepoužívaných místností a ne v té hrozné místnosti za silovým polem. Většinu těch pár dní nakonec prospala. Takže to nebyl tak úplně ztracený čas, pomyslela si, když na sebe mrkla do zrcadla v koupelně.
Andoriel chodila po pokoji a na klepání, bouchání a hlasité volání odpovídala jednou větou, která se jí stala skoro mantrou: „Běžte pryč!“ Nic jiného od ní celou cestu nikdo neslyšel. Richard Woolsey z toho byl značně rozladěný, protože jí toužil osobně poděkovat, že zničila tu pekelnou wraithskou loď. Andoriel udělala jednu jedinou výjimku v případě doktora Zelenky. Pustila ho dovnitř, předala mu krátké hlášení o zničení wraithského Úlu posíleného ZPM a vyzdvihla roli Erin v následné bitvě. Nezmínila se ani o tom, kam se zípíem ztratilo po zničení lodi, ani o tom, jak se z planety bez Hvězdné Brány dostali spřátelení Wraithové. Ovšem je třeba podotknout, že druhá otázka většinu lidí ani nenapadla, natož, aby na ni hledali odpověď. Andoriel se také nezmínila o dalších věcech, které byly pro zbytek osazenstva Atlantis i pro obyvatelstvo Země neznámé nebo nezajímavé. Proč motat člověčí hlavy popisem jakýchsi Strážců, kteří se stejně nejspíš vyskytují jen v Pegasu a nikdo kromě Erin a jí je neviděl? Proč se zabývat nepodstatnými detaily bitvy mezi mimozemšťany, která se lidí ani netýká? A proč z hlášení dělat dívčí románek končící něčím jako svatbou chudé knihovnice s tajemným cizincem?
Doktor Woolsey nad Andorielininým hlášením krčil čelo a kroutil hlavou. Tak strohý výčet událostí už dlouho nečetl. Ale důležitá fakta její hlášení obsahovalo, a protože Andoriel i nadále nepřijímala návštěvy a odmítala vycházet z pokoje, spokojil se s tím, co bylo psáno.
Doktor Zelenka pilně pracoval na vlastních projektech a přemýšlel, jak by Atlantis mohla mít zapojený štít a zároveň maskování. Pro přistání na Zemi by to bylo více než vhodné. Vzpomněl si, s jakými nápady za ním chodily knihovnice. Respektoval dobrovolný azyl Andoriel a k jejím dveřím byl rozhodnutý přijít až jako k poslední možnosti. Nejdřív chtěl zajít za Erin. Třeba ji malé mozkové cvičení přijde vhod.
Erin se na něho jen zazubila a navrhla něco tak prostého, že jen překvapeně zamrkal. Jumperů měli dostatek, jejich zdroje byly v pořádku a nabité na maximum, a pokud simulace proběhnou úspěšně, mohlo by to být jednorázové řešení.
„Hlášení všemu personálu,“ ozvalo se třetí den letu hyperprostorem z interkomu. „Obyvatelé Atlantis, kteří nebudou mít v čase přistání na Zemi žádné důležité úkoly spojené s fungováním městské lodi, se shromáždí v místnosti s Hvězdnou Branou. Budou dopraveni na Zem asgardským transportním zařízením. Na Atlantis zůstane jen nezbytně nutná posádka.“
Erin ve vězení zvedla hlavu a zamračila se na krabičku interkomu. Toto hlášení se jí nelíbilo. Moc nahrávalo všem dohadům a šíleným představám, co vlastně Zemi postihlo. Zdálo se, že Atlantis bude určena kdoví k čemu. V nejlepším případě ji obsadí vojáci a stane se plně válečnou lodí, pomyslela si knihovnice ve vězení. Zatoužila soucitně pohladit nejbližší kousek lodního pláště..
Antická městská loď vystoupila z hyperprostoru krytá pohledům ze Země Jupiterem. Daedalos se od ní odpoutal a vyrazil k Zemi po vlastní ose. Atlantis setrvávala na místě a připravovala se na nenápadný poslední úsek cesty. Erinin způsob maskování byl otestován v reálu a označen za sice velmi nestabilní a nespolehlivý, ale dostačující.
Atlantis se s Johnem Sheppardem v křesle vydala k Zemi a před Branou se začali shromažďovat její obyvatelé se svými osobními věcmi, kteří v poslední fázi letu nebyli potřební.

San Francisco se topilo v zapadajícím slunci. Zlatavá sluneční koule se tolik leskla na hladině oceánu, že přímý pohled na západ si dovolil jenom málokdo. A těch pár, kteří se zatajeným dechem čekali u pobřeží, se snažilo být tak nenápadní, jak to jenom bylo možné.
„Už to bude?“ zavrčel malý a hubený muž se světlou rozčepýřenou kšticí. Brýle mu seděly na konci nosu a nelítostné slunce odhalovalo všem pozorným divákům množství mastných skvrn po celém jejich skleněném povrchu.
Žena stojící hned vedle něho mu položila ruku na rameno. Neřekla nic a úsměv vypadal na její tváři trochu nuceně. Prsty druhé ruky si přihladila vlasy stažené do culíku a poposunula na nose tmavé brýle, aby ji lépe chránily. Trochu volné oblečení se jí pod poryvy větru tisklo k tělu.
„Nemáš to spočítané, Radku?“ zeptala se další žena. Dlouhé černé vlasy jí divoce poletovaly kolem obličeje a ramen.
Radek znovu zavrčel, tentokrát nesrozumitelně.
„Buď rád, že můžeme být aspoň tady,“ pokračovala černovláska. „Podívejte,“ ukázala na hladinu oceánu.
Zdánlivě se nic nedělo. Horký vzduch se chvěl nad vodou a někde v dálce se hladina lehce zvířila, jakoby ji protnula hřbetní ploutev vodního predátora.
„Asi nic,“ ušklíbl se Radek.
„A teď?“ zeptala se žena, která dosud mlčela.
Pohyb hladiny byl znatelnější.
„Jako když pírko dosedne na vodní hladinu,“ povzdechla si žena s culíkem a přikrčila se, když k pobřeží dorazila první velká vlna vytvořená dosednutím „pírka“ a poslala studenou spršku až k jejich vyvýšenému stanovišti.
Radek si přitiskl prsty na ucho.
„Ano,“ zamumlal. „Dobře. Rozumím.“ Spustil ruku podél těla a otočil se k ženám. „Přistání proběhlo hladce. Všechno funguje.“Podíval se černovlásce do očí. „Děkují za nápad se štítem a maskováním, Erin.“
Erin se zasmála. „Jasně. Mám u nich malé a zcela bezvýznamné plus.“ Hlas jí zazněl tajenou hořkostí. O jejím případu zatím nikdo rozhodl a nebyla si jistá, jestli dalších pár let nestráví ve vězení. Každý její dotaz skončil v propasti krčení ramen a mumlaných neurčitostí.
„Půjdeme.“ Za zády trojice u pobřeží se objevili dva vojáci a ukazovali k autu stojícímu opodál. „Chtějí vás všechny na velitelství.“
Radek, Erin i třetí žena bez protestů nastoupili. Automobil se zařadil do kolony na hlavní silnici a splynul s ní.

„Tak vás tady konečně máme.“ Generál O’Neill si Erin důkladně prohlížel.
Stála klidně a čekala, co z něj vypadne. Konečně se snad dozví, jak o ní rozhodli. Věděla, že Andoriel vyslýchali nejméně dvě hodiny. Od Radka se dozvěděla, že se po opuštění výslechové místnosti ani jeden z účastníků netvářil zrovna nadšeně. Andoriel odvedli do jejího pokoje na velitelství SG a ostatní se zavřeli v jedné z konferenčních místností. Nedělala si žádné velké iluze. Opustila Atlantis bez povolení. Možná zase tolik nezáleželo na tom, že tím Městu pomohla. A nejenom jemu.
Generál se opřel do křesla. „Opustila jste své stanoviště. Opustila jste dokonce i oblast, která vám byla určena. Nějakým neznámým způsobem jste se dostala z Atlantis chráněné antickým štítem, abyste co? Abyste sprovodila ze světa pár mimozemšťanů? Abyste se připojila k přísně tajné misi, o které jste správně ani neměla vědět? Á – pravda. Upravovali jste s doktorem Ze... zi... eee... s tím doktorem Jumper. Takže jste o ní věděla. Kdybyste byla v armádě, čekal by vás vojenský soud, degradace, vyloučení, pokuta, vězení...“
„Poprava,“ doplnila tiše Erin. Nedokázala se ovládnout a být zticha.
Generál vstal, obešel stůl a využil toho, že se k Erin na okamžik obrátil zády, aby se usmál. Usmál se znovu, když se zastavil těsně u ní a ona před ním o půlkrok couvla. „Nejste v armádě,“ řekl spokojeně. „Žádný soud nebude. Po důkladném prověření vaší role doktor Woolsey přehodnotil svůj návrh a všechna obvinění stáhl.“ Obešel Erin a otevřel dveře.
Za nimi přešlapovala Andoriel a tvářila se naštvaně. Nechali ji tam čekat dost dlouho. Že prý se jí bude generál hned věnovat. Hned si představovala jinak. Zamračila se na otvírající se dveře, ale výraz se jí změnil, když se podívala do místnosti a uviděla Erin. K nevoli se přidalo odhodlání.
„Pokud se jedná o moji výpověď,“ spustila bez pozdravu.
„Další už nebude potřeba,“ skočil jí generál do řeči. „Země i Pegas vám oběma děkují za záchranu před wraithským nebezpečím a zatím vás nebudeme potřebovat, takže můžete odjet. Vyberte si místo k životu podle vlastního uvážení. Za dlouholetou práci v utajení vám náleží malá renta.“ Otočil se ke stolu, sebral z něj dvě obálky a podal je ženám. Chvíli váhal, které patří která obálka, nakonec pokrčil rameny a strčil je obě do ruky Erin. „Podělte se samy,“ utrousil polohlasem. „Doufám, že nemusím zdůrazňovat, co všechno je stále v přísném utajení,“ zamračil se na ně. Počkal, až obě kývly, pak nenápadně obě ženy vystrkal na chodbu a zavřel za nimi dveře. Ještě pohledem zkontroloval, že je v kanceláři opravdu sám a hlasitě si oddechl. Neměl takové věci rád. S většinou civilního personálu nemusel jednat, to byla práce jejich přímých nadřízených, ale právě tyto dvě musel vyřídit osobně. Byl rád, že to šlo tak lehce a může se věnovat mnohem důležitějším věcem. Andoriel a Erin byly jedny z mála, které po návratu na Zemi neoslovili s nabídkou další spolupráce. Po pravdě tak trochu nevěděli, co s nimi, takže bylo rozhodnuto upustit od všech případných sankcí a krátce a přátelsky se rozloučit.

Andoriel se pomalu ploužila chodbou velitelství SG a nenápadně se ohlížela přes rameno. Že nemá za zády nějaký vojenský dohled, ji docela překvapovalo. Od příletu se jí něco v uniformě drželo jak hladové klíště. Rozhodovala se, jestli obálku od generála O‘Neilla otevře hned nebo si to překvapení nechá na soukromou seanci. Rychlým pohybem nakonec obálku roztrhla a zadívala se na uvnitř ukrytý papír.
„Příjemný překvápko,“ zamumlala Erin. Šla Áje v patách a také si trochu nedůvěřivě prohlížela obálku, než ji otevřela.
„Jo,“ řekla Andoriel nepřítomně. „Nevíš,“ otočila se k Erin čelem. „Nevíš, proč s námi tak rychle vycukrovali? Žádný soud nebude,“ trochu se zapitvořila po generálovi.
„Chtěla jsi mě odsoudit?“ pozvedla Erin obočí.
Ája přimhouřila oči. „Možná.“ Rozesmála se. „Možná jsem jim chtěla vynadat ještě jednou a veřejně.“
„Obejdu se bez toho,“ ujistila ji Erin. „Stejně by mě zajímalo, co mají tak důležitého.“ Ohlédla se ke generálovým dveřím.
Andoriel se tam podívala taky. „Pokud to není návrat, je mi to jedno,“ prohlásila rozhodně.
„Bude se mi po Atlantis stýskat,“ povzdechla si Erin.
„I mně. Ale jestli jsem to dobře pochopila, máme vypadnout,“ ušklíbla se Andoriel. Původně chtěla dodat, že to stýskání není ani tak po Atlantis jako po jiných záležitostech galaxie Pegas, ale nechala si svoje stesky pro sebe.
„Na povrch tudy, dámy.“ Voják procházející kolem nich jim ukázal kovové dveře výtahu.
Sotva se otočil, Erin na něj vyplázla jazyk.
Z areálu se dostaly rychle. Sotva se ocitly pod otevřenou oblohou, hned je naložili do auta a řidič s nimi odjel do hotelu v blízkém městě. Odnesl jim zavazadla na recepci a zmizel. Erin a Andoriel se po sobě podívaly, pokrčily rameny, vzaly si klíče od pokojů a za pár minut se znovu sešly před hotelem. V tiché shodě zamířily do kavárny na náměstí.
„Co teď budeš dělat?“ zeptala se Andoriel, když míchala našlehanou mléčnou pěnu svého latté. Prohlídla si dlouhou lžičku obalenou napěněným mlékem a pak ji s potměšilým výrazem přejela jazykem, než ji odložila na talířek.
Erin se na to ušklíbla. Drobná společenská faux-pas jí také nebyla cizí. Někdy se v nich dokonce vyžívala víc než Andoriel. „Představila jsem si domek na pobřeží moře,“ zasnila se.
„Nemáš dost slané vody?“ Ája zvedla vysokou sklenici s nápojem a přidržela si ji před očima.
„Té není nikdy dost,“ ujistila ji Erin a lokla si své kávy. Černá a silná, tak podle ní měla správná káva vypadat. „A co ty?“ zeptala se.
Andoriel si dala s odpovědí načas. Když se konečně rozpovídala, Erin se částečně divila a částečně chápala. Jedno bylo jisté. Nebudou mít s Andoriel blízké adresy.

Další kapitola bude 8.1. a od té doby postupujeme jako vždy 8., 18. a 28. v každém měsíci.

:bye:

:sunny:
Naposledy upravil andoriel dne 01.1.2016 13:03:33, celkově upraveno 1

Příspěvek 01.1.2016 12:58:15
endysek Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 305
Bydliště: Jindřichův Hradec
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
pěkny díl

Příspěvek 01.1.2016 13:02:04
andoriel Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1753
Bydliště: Praha
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Děkuju, endysku :)

:sunny:

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Rozepsané/Nové povídky

cron