SGA - nový řád -Díl 34: End = Povídka komplet

Slušný díl, který byl dost ovlivněn obrovitou logickou chybou na začátku, kdy jedna nukleární bomba v prázdném prostoru byla schopna zničit takové množství lodí. To je věc, která pro mě ten díl částečně kazí, ale celkově musím říct, že jinak díl nevybočuje z vysokého standartu.

„Jsou to Wraithské vzorce, nikdo jim nerozumí tak jako já.“

Pěkný, Caldwella je mi opravdu líto, chudák, přijít o svojí loď..

[Patas25]

Jména jsou opravena.
O BC-305 mám i obrázky a musím říct, že mě se líbí. Je to celkem dost upravená BC-304
Další díl uvidíte v úterý a můžu jen říct:

Toto je spoiler!!!:

Střetneme se s novou neznámou rasou.

Dark Angel píše:

Slušný díl, který byl dost ovlivněn obrovitou logickou chybou na začátku, kdy jedna nukleární bomba v prázdném prostoru byla schopna zničit takové množství lodí. To je věc, která pro mě ten díl částečně kazí, ale celkově musím říct, že jinak díl nevybočuje z vysokého standartu.

Musíš si uvědomit, že to byla Mark IX-ka a ta při výbuchu na sebe naváže i nakadah v bráně. Tos neviděl ten díl, kdy jí použili proti převorovi, co stavěl superbránu (tehdy bohužel v jeho prospěch )

Vynikající!

[Patas25]

sgcatlantis píše:

Dark Angel píše:

Slušný díl, který byl dost ovlivněn obrovitou logickou chybou na začátku, kdy jedna nukleární bomba v prázdném prostoru byla schopna zničit takové množství lodí. To je věc, která pro mě ten díl částečně kazí, ale celkově musím říct, že jinak díl nevybočuje z vysokého standartu.

Musíš si uvědomit, že to byla Mark IX-ka a ta při výbuchu na sebe naváže i nakadah v bráně. Tos neviděl ten díl, kdy jí použili proti převorovi, co stavěl superbránu (tehdy bohužel v jeho prospěch )

A ještě přidejte tlakové vlny z ostatních lodí a ještě k tomu když byly blízko sebe naskládané.

PŘESNĚ

Stejně na to mám svůj názor Stejně si myslím, že by to nešlo, ale to je přesně to, o co tu jde vpovídkách - fikce, vymýšlení, kombinování......každý si může sílu zbraní upravit jak se mu hodí

Nj kdybych to psal ja, tak dam na všechny lodě ultrasuprmegagigatera asgradský beam, napajen jednou duracelkou který by i tu wraithskou super lod rozříznul vejpůl .

A proto radši nic nepíšu

[Patas25]

Ha xDDD Zkus něco malého napsat a dej to sem at uvidime xD

třeba yvhraješ pro svou jednoduchost a dobrej nápad..xD

Dark Angel píše:

Stejně na to mám svůj názor Stejně si myslím, že by to nešlo, ale to je přesně to, o co tu jde vpovídkách - fikce, vymýšlení, kombinování......každý si může sílu zbraní upravit jak se mu hodí

mark IX není jen atomovka...je to nejsilnější lidská atomová bomba obohacená naquadahem a jestli se nepletu tak i naquadrií...( mark VIII je obohacená jen naquadahem ) - ale tady si nejsem na 100% jist

No ve volnym prostoru by se výbuch podle mě rozšířil po celé orbitě. Ale jak v SGA ty wraithské stíhačky sestřelovali ty jaderné hlavice aby se nedostali k lodi, tak je to podle mě blbost. Ta energie v tý hlavici už je a když se zničí tak se musí někam uvolnit a častečně by úl bez štítu určitě zasahla, nehledě na radiaci, ktera by taky měla organickému trupu vadit. Přece to dava rozum energie jen tak zmizet nemůže.

[Patas25]

No tak to by v té raketě musela probíhat nějaká reakce už. Atomovka spočívá v tom, že se dostanou do kontaktu dva nestabilní materiály a reakce je téměř okamžitá. Ale když ji sestřelí tak ty dva materiály se vůbec ihned zničí, vypaří, natož aby se ještě smísili...

No, tohle se moc neví, ale všechny atomový hlavice (jakýhokoliv druhu) co jsou, jsou chráněny proti výbuchu před odjištěním, a po odjištění je tu pojistka proti sestřelení, která zabrání detonaci před cílem, aby se zabránilo obětem ve vlastních řadách.

I kdyby si ji sestřelil, a ta střela zasáhla jádro hlavice, tak k výbuchu nedojde, protože hlavice nesou podkritický pnožství plutonia, obklopený C-4-kou (nebo podobnou plastickou výbušninou) která při detonaci imploduje plutonium na kritické množství a dojde k samovolné řetězové reakci a samotnému výbuchu.

To, co říká Patas25 se použilo v bombě na Hirošimu a Nagasaki, (asi viděl ten film o tom) od tý doby se modernizovaly techniky (viz výše) a tohle se už neužívá protože to bylo moc riskantní.

A kdybu se roztříštil ochraný obal, tak se stane z ATOMOVÝ bomby bomba ŠPINAVÁ a po okolí se rozšíří radio-aktivní částečky plutonia a samy o sobě nadělaj slošnou paseku na lidskym organismu.

Jo a Mark IX je jen v podstatě malá nukleární nálož působící jako roznětka pro NAKADRII, která ji v kritickym množství celou obklopuje a sílu výbuchu satomý atomovky z X-násobí.

Tak mě se díl moc líbil
Už se těším na další, jsem hodně zvědavej na tu novou rasu a BC 305. K rasám, který se v seriálu neobjevili (nebo o nich alespoň nebyla řeč) mám obecně skeptický postoj, tak jsem zvědavej, co vymyslíš

[Patas25]

Vánoce, Vánoce přicházejí čtěme si vesele.

Díl 13: Noví neznámí


„Tak jak jste pokročili s výzkumem?“ Zeptal se Woolsey na brzké ranní poradě.
„Nijak slavně, takové výpočty jsou nesmírně složité a překvapuje mě, že Wraithi pokročili tak v matematice a vyrobili si generátor podobný ZPM.“ Odpověděl mu Rodney a na konci své řeči si dlouze zívl.
„Už ale na tom děláte necelé dva týdny. Doktore Mckey vy se vrátíte ke svému týmu a na výpočtech bude pracovat plukovník Carterová, než sem přiletí její nový tým.“ Mluvil Woolsey.
„Ale pane, rád bych pracoval na tomto projektu.“ Odporoval Rodney.
„Ne, na projektu budete pracovat maximálně ve svém volném čase. A co se týče vašeho týmu Carterová ten dorazí za týden a půl na Hammondovi ze Země. Sheppardův tým ponese označení Pegasus Tým 1, neboli PT-1. Členové týmu plk. Sheppard, doktor Mckey, Teyla a Ronon. Členové PT-2 bude plk. Mitchell,plk. Carterová, Teal´c, doktor Jackson a připojí se k vám major Lorne, který má asi největší zkušenosti s Wraithy.“ Oznámil všem Woolsey.
„Proč k nám musí Lorne? On má přece svůj tým a je sním spokojený ne?“ Zeptala se Sam.
„Major Lorne je zkušený voják a jelikož zbytek vašeho týmu nemá s Wraithy takové zkušenosti, bude přidělen k vám. Aspoň pro začátek, než si všichni dokonale zvyknou v Pegasu.“ Znovu vysvětlil Woolsey.
„A jinak jak je na tom plukovník Caldwell a Daedalos?“ Zeptal se pro změnu Rodney.
„Mezinárodní komise, co hodnotila celou misi, podle simulací boje zjistila, že se plukovník zachoval opravdu pohotově. Proto se stane velitelem BC-305, která je nyní ve výrobě. Asgardi zapojili dilatační pole a celá loď by měla být hotová do našich šesti týdnů.“ Opět vysvětloval Woolsey.
„Dobře a proč je dnešní porada tak brzo ráno?“ Zapojil se do hovoru John, který do teďka mlčel.
„IOA při nočním hlášení vyjádřila znepokojení, co se týče vaší neaktivity. Už jste nebyli v akci pár týdnů a jako vlajkový tým to IOA nevidí ráda. Proto jsem musel svolat poradu tak brzo ráno. A teďka něco o příští misi.“ Mluvil Woolsey a otevřel si složku o planetě.
„Planeta P3X 262 je v zapadlém kvadrantu galaxie. Podle sondy je obyvatelná a několik mil jižně od brány je středověká osada. Navrhuji, abyste šli pěšky, jumper by mohl vesničany vyděsit.“
„Souhlasím pane, Rodney nám nějak přibral a menší trénink by mu neuškodil.“ Pronesl John a neodpustil si poškádlil Rodneyho, který se zatvářil uraženě.
„Vyrážíte za dvě hodiny, do té doby se připravte.“ Rozhodl Woolsey a odešel ze zasedačky.

O dvě hodiny později

„Chucku prosím zadej adresu.“ Promluvil John, který stál před bránou a díval se do řídící místnosti.
„Ano pane.“ Odpověděl Chuck a zadal adresu cílové planety.

Brána se aktivovala a vytvořila se stabilní červí díra. John prošel jako první následován zbytkem týmu. Na druhé straně se ocitli na menší louce a nedaleko hučel malý potůček. John se podíval na kompas a určil jejich směr. Po pár minutách chůze narazili na stezku, která vedla podél potoka. Přibližně po půl hodiny chůze potkali na stezce starce, který držel na laně sněhobílou kozu.

„Zdravím, nebojte se neublížíme vám.“ Pronesl John, když si všiml vylekaného výrazu starce.
„Kdo jste? A co tu pohledáváte?“ Odpověděl mu stařec.
„Já jsem John Sheppard a toto je Rodney Mckey, Teyla Emmagan a Ronon Dex.“ Při představování ukazoval rukou na jednotlivce.
„Jsme výzkumníci a hledáme nové přátele a obchodní partnery.“ Převzala slovo Teyla.
„Já vám můžu nabídnout leda nejlahodnější mléko od mých koz. Ale pokud chcete víc musíte si promluvit s Galvanem. Je to správce vesnice a všechny větší obchody domlouvá on.“ Vysvětlil stařec.
„A odvedete nás k němu?“ Zeptal se John a stařec mu na to pouze kývl a s týmem se vydal po stezce. Přibližně po půl hodiny chůze přes potok vedl dřevěný most a na druhé straně byla vidět středověká vesnice. Po okrajích vesnice byly dřevěné sruby a domy. Náměstí ale obklopovaly už domy, které byly místy dvou patrové a u spodní části domu bylo kamenné obložení. Stařec si to po boku kozy a následován Johnovým týmem zamířil k největší budově stojící na druhé straně náměstí. Při bližším pohledu viděl John ve středu náměstí kamenný kruh, ale tomu nevěnoval velkou pozornost. Z budovy jim vyšel naproti muž v koženém oblečení.

„Vítám vás v naší vesnici cizinci. Mé jméno je Galvan a jsem správce vesnice.“ Představil se muž.
„Těší nás Galvane. Jsme průzkumníci a hledáme nové obchodní partnery. Věřím, že se nějak domluvíme na výhodném obchodu.“ Ujal se slova John.
„Pak jste u nás vítání. Prosím následujte mne do hostince, tam si poslechnu vaše nabídky.“ Odpověděl Galvan a zamířil k jedné z mnoha budov. Když vešli dovnitř, usedli k jednomu ze stolů, kde je ihned obsloužila hostinská a donesla každému nějaké místní pití.

„Tak co nám můžete nabídnout?“ Zeptal se Galvan Johna, protože poznal, že je to velitel.
„Jsme ochotni vypomoct téměř ve všech směrech. Myslím tím naše léky, technické prostředky a samozřejmě prostředky k obraně.“ Vysvětloval John.
„V tom případě věřím, že se dohodneme.“Povídal Galvan a následně ukázal na nového příchozího.
„Chtěl bych vám představit Noema, je to náš archivář a v podstatě je považován na nejvzdělanějšího muže ve všech oborech.“
„Zdravím vás cizinci, slyšel jsem, že jste přišli kvůli obchodu.“ Promluvil Noem.
„Ano, samozřejmě.“ Odpověděl mu Johna posunul se, aby uvolnil na lavici místo pro Noema.
„A určitě nám nabízíte technologii. Chtěl bych o ní slyšet více.“ Požádal archivář.
„Naše technologie je vyspě…“ Začal Rodney, ale nedokončil to, jelikož jej přerušil John.
„Běžte si o ní povídat někam jinam, my tu mezitím domluvíme ten obchod.“
„Dobře.“ Souhlasil Rodney a s Noemem odešli z hostince. Venku se vydali pomalým krokem okolo náměstí a vedli zajímavou konverzaci.
„Tak naše technologie je vyspělá, ale spousta je skloubená s mimozemskou.“ Začal vysvětlovat Rodney a pokračoval.
„Jsme schopni vesmírných cest i několikanásobnou rychlostí světla. Ale máme také účinné prostředky k odražení Wraithů. Palné zbraně, raketomety a v neposlední řadě energetické štíty.“
„To je úžasné. Wraithi k nám letí sklízet pravidelně jednou za několik generac.“
„A kdy mají přiletět?“ Zeptal se vyděšeně Rodney.
„Nebojte se, byli zde před půl rokem. Zničili mnoho vesnic a naše byla nejzachovalejší a uprchlíci se sestěhovali sem. O několik desítek mil daleko je taky několik vesnic, které zůstali.“ Vysvětloval Noem, když úplně změnil téma Rodney.
„Proč tamten kluk tak zběsile utíká?“ Zeptal se Rodney a ukázal na běžícího chlapce.
„To je syn hostinské.“ Odpověděl mu Noem a dále pozoroval chlapce.
Ten jak přiběhl na náměstí začal křičet do celého okolí.
„Přicházejí, démoni přicházejí.“
„Démoni? Myslí tím Wraithy?“ Zeptal se Rodney.
„Ne, myslí tím démony, musíte se s přáteli schovat.“ Řekl Noem a utíkal následován Rodneym do hostince. Jakmile v trhli dovnitř, Noem řekl o démonech a v tu chvíli vypukl zmatek. Každý utíkal a jen Galvan odvedl celý tým na půdu hostince a řekl, ať se tam ukryjí. John ale ihned přistoupil k oknu a podíval se skrz.
Do vesnice vešla neznámá trojice. Uprostřed kráčela postava v černém hábitu. Díky kapuci jí nešlo vidět do tváře, ale její ruce byly po celé odkryté ploše po tetované. Po obou bocích postavu doprovázely vojáci. Jejich kůže byla zbarvená do zelena a na hrudníku měly hnědé a na pohled tvrdé brnění. Oba vojáci měli nad levým okem červeně zářící čip.

„Neviděli jsme je už někde?“ Zeptal se John ostatních.
„Jo, to jsou ti vojáci z toho Daedala.“ Odpověděl Ronon a vytáhl svou pistoli.
„Zatím nestřílej, takhle můžeme zjistit co jsou zač.“ Promluvil Rodney.
„Nerad to říkám, ale má pravdu.“ Podpořil jej John.
Mezitím trojice došla ke kamennému kruhu, kde již čekal Galvan s Noemem.

„Co tady děláte? Zde nic nenajdete!“ Vyhrkl Galvan na osobu zahalenou v černém hábitu.
„Mýlíš se a to ti dává život. Kde je váš mudrc?“ Zeptala se osoba svým velice hlubokým a chraplavým hlasem.
„Jaký mudrc? Já jsem archivář a v naší vsi nejste vítáni.“ Promluvil na neznámého Noem.
„Ty si ten mudrc. Cítím z tebe znalosti a to my nestrpíme.“ Odpověděl muž a na to si sundal svoji černou kapuci. Jeho hlava naháněla na první pohled strach. Po celé lebce se táhlo symetrické tetování, které končilo u jeho brady. Jeho oči byly temně rudé a pohled do nich naháněl husí kůži.
„Mudrc je člověk, který toho příliš ví.“ Promluvil chladným, chraptivým hlasem a lehce mávl rukou. Jeho strážci chytli Noema a donutili jej si kleknout, zatímco muž v hábitu pokračoval.
„Kdybychom tě nechali žít, časem pomůžeš tvému lidu na vyšší úroveň. V krátkodobém měřítku by to nic nezměnilo, ale kdybychom nechali všechny tobě podobné žít, časem byste se nám postavili.“ Na to muž zvedl svou pravou ruku a bedlivě si jí prohlížel. Jeho ukazováček se jako na povel změnil. Prst byl třikrát větší, ale tentokrát nepřipomínal prst, nýbrž dlouhou jehlu. Vojáci pevně drželi zmítajícího se Noema, zatímco muž v hábitu jehlu přiložil k Noemovu spánku. Pár vteřin nic nedělal, ale poté jehlu prudce vrazil do vesničanovi hlavy. Celá jeho hlava dostala rudou barvu, a několik bílých flíčku vletělo skrz jehlu do těla neznámému.

To už ale nevydržel John, který prudce rozrazil přivřené okno a několika ranami poslal k zemi muže v černém hábitu. Jeho vojáci ale dlouho neváhali a opětovali palbu svými zbraněmi. Zelené střely prudce spálily parapety a okolí okna. Zatímco se je snažil John zabavit, zbytek týmu seběhl dolů a vyrazilo dveřmi na náměstí. Teyla a Ronon svými zbraněmi rozstříleli jednoho vojáka na cucky. Rodney mezitím zašel za hostinec, který vzápětí oběhl spolu s několika domy. Když opět vykoukl stál na druhé straně náměstí a viděl kryjícího se vojáka za převráceným vozem. Všichni pálili tím směrem, když v tom si všimli Rodneyho, který se potichu přibližoval k neznámému vojákovi. Teyla a John přestali střílet, jen Ronon přepnul na omráčení a dále pálil. Rodney byl nepochybně rád, že mu hrozila menší šance zasažení. Nakonec stál přibližně pět metrů za vojákem, který neustále pálil po ostatních a o vědci v zádech neměl tušení. Rodney zamířil a zplna hrdla zařval.

„Chcípni ty hnusný ZOMBIKU!“ A následně desítky kulek prorvaly vojákovo tělo. Ten se sesunul mrtvý k zemi, ale ještě než spadl otočil se na Rodneyho, aby spatřil tvář toho, který jej zabil.
„To bylo dobré Rodney.“ Zařval John z okna, potom zašel dovnitř a za pár vteřin dobíhal k ostatním, kteří stáli u mrtvého vojáka.
„Já ho fakt zabil? Co to do mě vjelo?“ Začalo docházet až teď Rodneymu.
„Ale byl to dobrý nápad si ho obejít. To bych od tebe nečekal.“ Uklidnil jej John.
„No já se původně chtěl někam schovat a počkat až ho dostanete. No a najednou jsem stál za ním a zbytek víte.“ Vysvětloval Rodney.
„Aspoň, že jsme všichni v pořádku.“ Uklidnil všechny John, ale Rodney ihned vyhrkl.
„Noem. Co se stalo s Noemem?“ A na jeho slova se všichni rozeběhli k ležícímu vesničanovi. Teyla si k němu ihned přičapla a změřila mu tep.
„Je mrtvý.“ Řekla a stoupla si. Mezitím se na náměstí scházeli zbývající vesničané a pomalounku obcházeli vojáky. Galvan, který se při střelbě schoval, nyní přistoupil ke čtveřici.
„Děkujeme, že jste nás zbavili démonů.“
„To nestojí za řeč. Máme ale jednu prosbu. Žádáme, ať si můžeme odnést ty démony a Noema k nám na základnu. Provedeme podrobný výzkum a zjistíme co se přesně archivářovi stalo.“ Odpověděl a zažádal John.
„No rádi bychom jej pohřbili ve svaté půdě ať jeho duše dojde klidu. A pokud chcete démony, spálili bychom je, ale pokud je to vaše přání.“ Odporoval Galvan.
„Tak děkujeme a rozhodně vám pomůžeme s obranou, ať už nikoho nepotká podobný konec jako Noema.“ Promluvil John a sebral zbraně vojákům, která dal do svého batohu. Vesničané následující chvíli zabalili Noema do dek a odnesli jej pryč z náměstí. Vojáky a muže v hábitu naložili na trakaře z temně rudého dřeva a odvezli je k bráně a následně skrz.

Jennifer se po příchodu PT-1 skoro vůbec nezastavila. Chystala se právě provést pitvu nových nepřátel.

O několik dní později, řídící místnost.

„Zaznamenáváme hyperprostorové okno. Je to George Hammond.“ Oznámil Chuck a poté se dál věnoval své práci.
„Rozumím. Povolte přistání u západního mola a zavolejte tam PT-1 a plukovníka Carterovou.“ Rozkázal Woolsey a poté odešel do své kanceláře.

O pár minut později, západní molo.

Nablyštěná BC-304 se už objevila na obzoru několik set metrů nad hladinou moře. Její silueta se každou sekundu zvětšovala. Po pár minutách loď pomalu, ale jistě přistála na molu. Ze spodní části trupu se vysunula rampa a o pár chvil později po ní sestoupil Mitchell a Teal´c, následováni několika mariňáky, kteří už vykládali zásoby. Vstříc jim už vyšel John s Rononem a z další chodby už přibíhala Sam, která se ihned vrhla Teal´covi kolem krku.

„Vítejte na Atlantidě, ráda vás oba vidím. Teal´cu ty ses zase ostříhal, nebo se mi to zdá, že tvé vlasy jsou kratší.“ Uvítala je Sam.
„Je mi ctí zde opět být.“ Odpověděl Jaffa.
„Ahoj Sam, jééé Johne. Tak co máš to?“ Zapojil se do hovoru Mitchell.
„Čau Camerone. Jasně, že mám.“ Odpověděl mu John a hodil mu citron.
Mezitím si Ronon vyzývavě stoupl před Teal´ca a promluvil.
„Tělocvična je volná.“ Na to se Teal´c vyzývavě usmál a oba zamířili pryč z mola.

Mě se ten souboj v SGA tealc vs. ronon nelíbil. Byl naprosto nerealný tealc je velice starý zkušený bojovník který ovlada mnoho umění jafů, prošel tvrdym výcvikem a navíc ho posiluje tretonin, teoreticky by ho ronon nikdy nemohl porazit.

[Patas25]

Nj ale Ronon zase myslím přes osm let byl běžcem a nakopával Wraithům zadek.

myslim že tealc sloužil apofisovi mnohem déle pod trestem smrti pokud selže

přez 7 let..ale jde o to, že Tealc bojoval ve válce ( tam se nebojuje každý den )...kdežto Ronon bojoval každý den ( skoro )...ne pro někoho jiného, ale jen aby zůstal živ...

Zkušeností a znalostí ma víc Tealc...ale Ronon je daleko pohyblivější a co se týče boje tak je zase on napřed a tak si jsou vyrovnaní řekl bych....tam kde je silnej Ronon je Tealc trochu slabší a naopak...

To že je ronon silnější snad nemyslíš vážně podiv se jaký ma tealc svaly

neřekl bych, že někdo z nich je silnější....na sílu je Tealc trochu lepší a na rychlost zase Ronon atd....

mám tu čest jako první říct že díl byl super...docela dobře si i popsal ten mini souboj....už se těším na vesmírný bitvy a jak si s nima poradíš...btw. budeš mít obrázek 305ky??

[Patas25]

Deadalos: To si piš že mám!