Tohle je téma pro mě
Tak u mě je to chrtka, kříženka NO, akvárium rybiček a zakrslý králíček jménem Samantha, přezdívaná Carterová. Historek se všema třema mám celkem dost (jo, se zvířenou se člověk nikdy nenudí
). Například jednou, když se to v baráku zařizovalo, jsem musela spát v místnosti s králíčkem. V noci jsem se vzbudila a cejtila jsem za hlavou něco divnýho. No, milá Sammy si hrála na holiče a s velice zaujatým výrazem mi žužlala vlasy, asi aby je zkrátila na správnou délku. V tu chvíli jsem se zapřisáhla, že další den se bude k obědu podávat Carterová na smetaně.
Nepodávala a tak ta lízací mašina, věčně si pletoucí člověka s koněm, u nás pořád straší. To už je mi fakt milejší spát s tíim mým pruhovaným termoforem.
Co se chrtky týče, i tady mám zásobu historek celkem velkou, hlavně s jinými lidmi. Největší sranda je, co všechno mám podle ostatních doma za psy. Už ji považovali za dogu, pitbula, kolii, naháče, zachráněného chrta z Irska a já nevím co všechno. To, že si ji pletou s italáčkem, mlčky přecházím. Děláme spolu dogfrisbee, což nás obě baví. A zřejmě baví i ostatní lidi nás přitom pozorovat, jinak si to nedokážu vysvětlit. Největší gól byl ovšem když na mě zavolali policajty, protože svého psa týrám, páč je hodně hubenej, chudinka.
Co se NO, Brity alias Čiluš týče, tak s tou se toho dá zažít taky spoustu. Bohužel je dost bojácná, hned se všeho vyděsí, takže se s ní dá pracovat celkem těžko, proto s ní taky moc necvičím. Ovšem musím říct, že ten čokl je neskutečně ukecaný zvíře. Ne že by štěkala, to moc ne. Ovšem je skvělá ve vydávání celé škály zvuků od bručení, mručení až ke kňučení. Včera jsme odstrojovaly s mámou stromek. Máma: "Nejdřív odmotáme tyhle světla." Čiluš: "Mhmmmm." "Ale tebe jsem se neptala." "Mmhmmm." Takhle to šlo asi deset minut. Čilunka nám nepomáhala, ale ležela na křesle a pozorovala, jestli to děláme tak, jak máme. U veterináře na očkování takhle prokecala celou dobu, co byla v čekárně. Ostatní z toho měli celkem šou.
Rybičky? No, i tady by se dalo něco najít, třeba porod pavích oček, kdy maminka své novorozené dětičky považovala za svačinku. Asi během tří dnů porodily čtyři ryby, každá deset až dvacet mladých. Nebo to křížení, kdy se samičky pavích oček spustily s jakýmisy černými rybkami. Světe div se, narodili se z toho krásní černo-stříbrní kříženci.
A abych nezapomněla, babička má čtyři andulky. Dva staré, dva jejich mladé. Bylo docela zajímavý sledovat vývoj ptačích miminek. Nejdřív se o ně starala samička, když vyrostly, tak je sameček učil lítat, šplhat po kleci a podobně. Babička je chová stylem na volno, takže si lítají po celém obýváku a do klece chodí akorát se najíst a vyspat. Když se mladí učili pořádně lítat, často si vybírali za cíl babičku, pokud se v tu chvíli ohnula.