Díl 24: Nová hrozbaZ hyperprostoru nad planetou vyletěl Phoenix, z kterého byl ihned transportován tým plukovníka Shepparda. Celý tým ani chvíli neváhal a zamířil do zasedací místnosti na Atlantidě.
„Kam zmizela?“ Řekl Rodney, když procházel místností, kde dříve byla brána.
„Nejspíše se tu stalo, to samé jak na Janusově základně.“ Řekl John, který měl obvázanou hlavu.
„No, řekne nám toho více Woolsey.“ Odpověděl Rodney, a poté zamířil za Teylou do zasedačky.
Všichni se pohodlně usadili ke stolu a poté přišel Woolsey, který zavřel za sebou dveře.
„Svolal jsem vás sem, abych vás informoval o novinkách, které se staly v poslední době.“
Začal na úvod Woolsey.
„Souvisí to s tím, že nám chybí brána?“ Zeptal se Ronon a ze zvyku si dal nohy na stůl.
„Ano souvisí to s branami. Jakmile jsme zpustili přístroj, Avatáři pracovali na zprovoznění bran. Naneštěstí obešli náš vir a nějakým způsobem otevřeli červí díru, která se větvila a větvila. Nakonec zároveň otevřeli osmdesát procent bran z celé sítě Pegasu a všechny tyto brány explodovaly.“ Řekl Woolsey.
„Co je to za idioty? Takhle odpálit systém bran!“ Vybuchl Rodney a ihned vyskočil a odešel ze zasedačky.
„Osmdesát procent?“ Řekl nevěřícně John, jakmile odešel Rodney.
„Taky jsem tomu nevěřil, dokud nám to nepotvrdil Hammond. Podle něj jsou milióny mrtvých po celé galaxii.“ Řekl Woolsey.
„A jak vůbec otevřeli více bran zároveň. Já myslel, že ta díra má dva konce na dvě brány.“ Řekl Ronon.
„To nevíme, nejspíše se jim podařilo rozvětvit tunel.“ Řekl Woolsey.
„A co budeme teďka dělat?“ Zeptala se Teyla.
„Vy zajděte na ošetřovnu a já dohlédnu na instalaci druhé brány, sem k nám na Atlantidu.“ Vydal pokyny Woolsey, vstal a odešel pryč ze zasedačky.
O pár hodin později, Terra Pegasus- jednací sálJack O´Neill byl na poradě pěti ras jako jediný zástupce lidí. Tuto poradu si vyžádali Noxové, kteří chtěli znát nejnovější podrobnosti a následně zasáhnout do dění v Pegasu. Bohužel se porady prozatím neúčastnili povznesení Antici, ale Hammond slíbil, že se co nejdříve připojí.
O´Neill potichu seděl na své židli a bylo evidentně vidět, že je myšlenkami úplně jinde. Nakonec jej ze zasnění vyvedl hlas diplomata Noxů, který položil všemi očekávanou otázku.
„Co navrhujete dělat dále?“ Zeptal se diplomat.
„Nevím, co konkrétně myslíte.“ Odpověděl Jack.
„Po celé galaxii vybouchla většiny bran. Na desítkách planet jsou tisíce mrtvých a stovky zraněných lidí a jiných tvorů.“ Vysvětlil diplomat.
„V tomto ohledu vám nemohu plně odpovědět. Nemáme dostatek zdrojů, abychom pomohli všem lidem. A navíc po výbuchu bran máme dost znatelně omezený pohyb po galaxii.“ Vysvětlil Jack.
„Pak nyní musíme všem lidem pomoci. Z naší společné galaxie přiletí několik transportních lodí a jedno naše město. Pomůžeme vám s humanitárními prostředky.“ Informoval Nox.
„No jsem si jist, že i my pomůžeme s dodáváním leků, potravin a různých materiálů na postižené planety.“ Řekl Asgard a poté co dořekl, objevil se v místnosti Hammond. Ten vypadal na první pohled vyděšeně a zároveň ustaraně. Jeho pohled ihned zamířil na hologram Furlinga a poté na celé osazenstvo v sále.
„Máme velký problém. Všechno, za co jsme bojovali v posledních letech je v ohrožení.“ Řekl Hammond.
„Co se děje?“ Neváhal a zeptal se Jack.
„Když všechny brány explodovaly, několik povznesených antiků se snažilo jednotlivé brány ochránit. Jenže jak víte, explodovalo mnoho bran a s nimi i ta na planetě Avatárů.“ Řekl Hammond a bylo na něm znát, že se při mluvení uklidnil.
„To je snad ale světlá stránka na téhle nešťastné události.“ Nechápal stále Jack.
„Obávám se, že ne.“ Řekl Hammond a poté pokračoval. „V místě exploze se nacházel Hlídač Avatárů a podle všeho byl poslední. Jakmile zemřel, hranice padla.“ Řekl Hammond.
„To není možné.“ Zahuhlal ve své mateřštině Furling, ale poté to přes slovník přeložil do Angličtiny.
„Pořád nechápu a jak vidím, Asgardi a Noxové také ne.“ Řekl O´Neill.
„Před čtyřmi tisíci lety, objevila tuto galaxii povstalecká frakce Furlingů, a téměř ihned začali ničit jednotlivé planety. Nejdříve se spojili Wraithové s Avatáry a pokusili se hrozbu odehnat. To se jim ale nedařilo, dokud nezasáhla skupina Antiků, kteří se vrátili z povznesené úrovně bytí. Společně poté postavili vesmírnou stanici s přístrojem, který znemožnil přístup lodí Furlingů do galaxie Pegas.“ Vyprávěl příhodu Hammond.
„Je tu ale jedna nesrovnalost. Když, nemůžou Furlingové do Pegasu, jak se sem dostanou spojenecké lodě?“ Zeptal se Asgard.
„Ten přístroj deaktivuje veškeré zdroje energie Furlingů. Ale povznesené bytosti dokážou generátory ochránit a udržet v chodu.“ Odpověděl Hammond a poté pokračoval.
„Je tu, ale jeden problém. Zařízení je náročné na energii a tak se na stanici po určité době objeví Hlídači a obnoví zdroj napájení. Jenom oni znají přístupové kódy a polohu stanice.“ Řekl Hammond.
„Dvě otázky. Kdy se musí obnovit zdroj, a kde je ta stanice?“ Zeptal se Jack.
„Bohužel, polohu neznám a jediné co vím, je že zdroj bude vyčerpán do dvou měsíců. I když patřím mezi povznesené, tak nikdo z nás není schopen stanici najít, nebo nějakým způsobem obnovit pole.“ Řekl Hammond.
„Ale vždyť jste povznesené bytosti, něco musíte znát.“ Řekl Jack.
„Možná víme něco, co by mohlo zastavit rebelské Furlingy, ale je to proti našemu pravidlu nezasahování. I když jsme udělali v poslední době výjimky, tak jen pro to, že jste v alianci pěti ras. Už na první schůzi jsem podotkl, že nebudeme zasahovat nijak aktivně!“ Řekl Hammond.
„No tak to jsme v pytli!“ Zvolal Jack, vstal a odešel ze sálu. Po jeho odchodu se ozval pouze Furling, který řekl jednu krátkou a jednoduchou větu.
„Naše loď dorazí do dvou vašich týdnů.“ Řekl a jeho hologram se následně rozplynul.
Jack jakmile odešel ze síně pěti ras, zamířil si to ihned k jedné ze základen na pevnině. Konkrétně k té, u které nedávno stávala brána. Nasedal do jednoho z vojenských tréňáků, když se v jeho vysílačce ozval hlas majora Carterové.
„Pane, dostavte se urychleně na Atlantidu. Máme nové informace, které nejsou zrovna dobré.“ Řekla Sam a ukončila spojení. Na tento signál změnil Jack směr a zamířil si to k městu Antiků.
Trvalo deset minut, než plukovník dojel k městu a poté si už jen vychutnával jízdu po molu. Jakmile se ocitl v blízkosti transportéru, nechal se přepravit do centrální věže, kde již čekala Sam.
„Pane, mám špatnou zprávu a dobrou zprávu.“ Řekla Sam.
„Nejdříve tu špatnou prosím.“ Řekl Jack.
„Jak jistě víte, cestovatelé nám momentálně slouží jako zpravodajská služba po této galaxii. Jejich lodě jsou malé a tudíž ideální na průzkumy.“ Vyprávěla Sam, ale plukovník ji přerušil.
„To vím, majore, přistupte k hlavnímu problému.“
„Podle nich Avatáři seskupují své lodě a jejich pozemní síly pátrají po naší kolonii. Jestli zjistí polohu, je vysoce pravděpodobné, že zahájí odvetný útok.“ Řekla Sam.
„To nevypadá dobře. Ještě tu dobrou zprávu a já učiním obranná protiopatření.“ Řekl si spíše pro sebe Jack.
„Ta dobrá zpráva je, že právě dorazila další naše loď. Je to BC-304 patřící České Republice. Její jméno je Karel IV. Na palubě lodi je taky jeden z politiků České Republiky, který dohlíží na nový provoz lodi.“ Řekla Sam.
„Který politik?“ Zeptal se Pospíšil, který procházel kolem a náhodou zaslechl rozhovor.
„Jmenuje se Jiří Paroubek.“ Přečetla jméno Sam.
„No nazdar.“ Poznamenal Pospíšil a dál zamířil svojí cestou.
„Ubytujte toho politika v jednom z pokojů na severním molu. Dále kontaktujte Thora, ať se dostaví do naší zasedací místnosti.“ Vydal pokyny Jack a poté zamířil do zasedačky.
O patnáct minut později
Jack seděl v zasedací místnosti a před sebou měl počítač, na kterém byla Terra Pegasus a přilehlá soustava. Kolem celé planety byly strategicky rozmístěné satelity a za přilehlé měsíce umisťoval jednotlivé lodě. Zrovna když byl tak zabraný do plánování, tak se dveře otevřely a v nich stál drobounký Asgard.
„Thore, děkuji, že jste se dostavil tak rychle.“ Uvítal jej Jack.
„Vaše zpráva zněla naléhavě. Týká se snad tématu, který byl zmíněn na schůzi pěti ras?“ Zeptal se Thor.
„Ne, máme ještě jeden problém.“ Řekl Jack, stoupnul si a vzal si počítač.
„Něco vám ukážu. Jedná se o antickou holografickou místnost.“ Řekl Jack a poté následován Thorem zamířil do holografické síně. Jakmile tam došli, začal Jack vysvětlovat a pokoušel se připojit počítač k antickému panelu.
„Avatáři na nás plánují útok plnou silou. Proto jsem už navrhl nějakou strategii případného boje.“ Řekl Jack a stále se pokoušel připojit počítač.
„To je ovšem problém, jelikož jediná loď, která dokáže vyřadit štíty jejich lodí je Zeus.“ Řekl Thor.
„To je pravda. Naštěstí jejich křižníky nejsou vybaveny štíty, takže bychom aspoň je mohli zneškodnit.“ Vysvětloval Jack a konečně se mu podařilo připojit počítač. Téměř okamžitě se uprostřed místnosti promítla planeta, satelity na orbitě a několik měsíců.
Obrázek pozemsko-antického satelitu.
„Nechápu, proč jste jen tak ledabyle rozházel naši flotilu za měsíce.“ Řekl Thor po pár chvílích, co si prohlížel hologram.
„No přece, abychom se jim dostali do zad. Měli bychom je v kleštích a ostatní lodě by snad napáchaly dost škod, než by se Avatáři stihli přizpůsobit.“ Vysvětlil Jack.
„Nápad je to dobrý, ale jelikož si nemůžeme být jistí, kde přesně vystoupí z hyperprostoru, tak je nesmyslné schovávat lodě za měsíce. Stačilo by, aby jednu loď objevili a náš plán by byl prozrazen.“ Vysvětlil Thor a stoupl si místo Jacka k panelu.
„Když část flotily necháme rozmístěnou kolem planety, ihned se střetne za podpory satelitů s Avatáry. Zbývající lodě budou čekat z dosahu senzorů. Jakmile zaútočí, vyšleme jim signál a lodě skočí do hyperprostoru.“ Řekl Thor a vymazal O´Neillovu strategii a začal vytvářet vlastní. Jeho práce na počítači šla o mnoho rychleji a celkový hologram se stával přehlednější.
„Tak vidíte, Zeus bude…“ Začal vysvětlovat Thor.
Stejná doba- Atlantis řídící místnostV místnosti seděl Zelenka u jednoho z počítačů a věnoval se své obvyklé práci. Když najednou do místnosti přišel ten poslední, koho by v Pegasu čekal.
„Vy musíte být doktor Zelenka. Jmenuji se Jiří Paroubek a je mi ctí, že poznávám nejvýznamnějšího vědce z našeho státu.“ Představil se politik.
„Vítám vás na Atlantidě a je mi potěšením vás poznat.“ Uvítal jej zdvořile Radek.
„Byl byste tak laskav a provedl mne po tomto městě?“ Zeptal se Paroubek.
„No chtěl jsem si dát přestávku, tak bych vám mohl ukázat nějaké zajímavosti.“ Řekl Radek, ale už ne tak nadšeně. Moc dobře věděl, jak jsou politici nudní, ale bohužel se už nemohl vykroutit.