neděle je tu a já vám přináším poslední část čtvrtého dílu. Doufám, že se vám bude líbit a že ho budete kladně hodnotit.
Takže vám přeji příjemné čtení a na vše, čemu byste nerozuměli, ráda odpovím.
Epizoda 4 : Pravda, part 3
P9C-882, vesnická knihovna
Carterová ležela na lůžku přikrytá dekou. Na chvilku zasyčela bolestí a Mitchell stojící u okna se otočil směrem k ní.
„Je to stále horší?“
„Nelepší se to“, odpověděla Carterová a Mitchell šel k ní.
„Poslyš, trochu jsem přemýšlel.“
„A jeje.“
„Jo. Nebezpečný, já vím.“ Mitchell sednul vedle ní a vzal do rukou další stříkačku morfia.
„Můžu odejít z toho pole a stále budu mimo fázi, je to tak?“ zeptal se Mitchell a přitom vstříkl Carterové do nohy další dávku morfia.
„Tak jsem pomyslel, že bych vzal nějakou C-4ku a rozmístil ji okolo vesnice. Vrátil bych se, využil exploze k odvedení pozornosti…“ Carterová zavrtěla nesouhlasně hlavou. Mitchell si jí všimnul a tak se jí zeptal: „Co je? Neslyšelas zbytek plánu.“
„Nemůžeme tu nechat to zařízení.“
„Chtěl jsem si trochu C-4ky nechat i na něj.“
„Ale kvůli mně to zařízení nesmíš obětovat! Pořád je naší jedinou nadějí proti Oriům.“
„Bez urážky, ale ten krám nevypadá, že by ještě k něčemu byl.“
„Bude to fungovat. Jenom jsem nebyla připravená. Stejně to už asi nezvládnu.“
„Ne! S tímhle ani nezačínejte.“ Carterová na něj pohlédla a řekla: „Came,… musíme si konečně přiznat, že tady zemřu.“
„Ne, tohle neberu. Protože to nedopustím. Jak bych to pak vysvětloval Marksovi?“ Carterová byla zaskočena tím, když uslyšela Marksovo jméno.
„Vážím si toho. Ale pravda je, že i když se ti podaří zabavit a zničit tohle zařízení, nikdy mě sám k bráně nedoneseš.“
„Ale ano, dostanu.“
„Ne živou.“
„Ale ano. A konec diskuze.“
Prostor, P9C-882, Odyssey, můstek
Marks byl připraven jít na planetu spolu s týmem, který ochotně přijal jako doprovod. S připnutou P-90kou na vestě stál na můstku, kde se na něj polovina posádky dívala.
„Jestli na mě takhle budete pořád zírat, snížím vám plat o polovinu.“ Jakmile to dopověděl, všichni se najednou vrátili ke své práci.
„To už je lepší.“ Jane přišla k němu a zeptala se ho: „Co máš vlastně v plánu?“
„Máme s sebou dost lokátorů, abychom označili všechny vesničany. Pak vám dám znamení a přenesete je na palubu. Mezitím já budu hledat Carterovou a Mitchella.“
„Jsme připraveni, pane“, řekl jeden člen týmu, který jde s Marksem dolů. Marks kývnul a řekl: „Přeneste nás.“
„Ano, pane“, řekla Evansová a během pár vteřin byl tým a Marks přeneseni na planetu.
P9C-882, louka
Tříčlenný tým spolu s Marksem se objevili na louce, kde nikdo nebyl.
„Tak dobrá, dáme se do práce. Každý ví, co má dělat.“ Všichni na rukou měli Sodanské maskovací zařízení, které aktivovali. Všichni byli posunuti do jiné dimenze a tak je nikdo neviděl.
„Hezký“, řekl Kevin a všichni vyrazili k vesnici.
Prostor, P9C-882, Orijská loď, pokoj
Vala seděla na křesle s nohama na stole. Tomin za ní přišel do místnosti se slovy: „Odpusť mi, že jsem tě uhodil.“ Vala se na něj nejdříve podívala, ale pak obrátila hlavu na jinou stranu.
„To, že jsi mě uhodil, není nic ve srovnání s životy, který jsi nemilostně utratil. To nikdy neodčiníš, Tomine. Myslela jsem, že tě můžu zachránit, ale vidím, že je pozdě.“
„Ano, to je. Už mě nikdy neuvidíš“, řekl Tomin a chystal se odejít, jenže Vala ho zastavila těmito slovy: „Ještě poslední příběh. Kvůli mně.“ Vala vstala ze židle a opřela se o stůl.
„Už je to velmi dávno, co někteří lidé jako ty a já dosáhli časem tak velikého pokroku, že se dokázali přeměnit v energii a vystoupit na vyšší úroveň existence.“ Vala šla blíže k Tominovi, který se zdá být nezaujatý.
„Já vím, že to zní bláznivě, ale stalo se to. Zjistili, že když je obyčejní lidé uctívají, mají ještě větší moc. Proto využili své vědomosti, aby získali co nejvíce lidí. Pak vytvořili náboženství, které lidi nutilo uznávat je. Čím víc uctívačů měli, tím byli mocnější. Tím náboženstvím udržovali všechny v povolnosti. Náboženství říká, že tyto bytosti jsou laskavý, ale vůbec tomu tak není. Ale kdyby je nechali povznést, museli by se dělit i o jejich moc. Pouze ty lidi využili a odhodili. Vím, že tě nijak nepřesvědčím, ale všechno, čemu věříš, je lež.“ Tomin se otočil, vyšel z místnosti a za sebou zavřel dveře.
P9C-882, vesnice -> vesnická knihovna
Marks se nenápadně plíží vesnicí k budově, kde se nachází Teal’c. Jenže, při procházení kolem jedné budovy, se zarazil. Zastavil se a šel k jedné budově ke dveřím. Chtěl chytnout za kliku, jenže ruka klikou normálně prošla. Kevin hned věděl, co to znamená a tak prošel zavřenými dveřmi dovnitř, kde uviděl Carterovou a Mitchella.
„Mitchelle. Carterová.“ Mitchell rychle vstal ze židle, když uslyšel Markse.
„Marksi, co vy tu děláte?“
„Snažíme se vám zachránit zadek“, odpověděl Marks a šel k Sam, která ležela lůžku.
„Kevine.“
„Sam. Co se stalo?“ Kevin se zarazil, když uviděl Sam, jak tam s brečením leží. Chtěl ji chytnout za ruku, jenže nemohl. Oni byli fázově posunuti a on byl v jiné dimenzi. Mitchell dal Marksovi znamení hlavou, aby šli bokem.
„Co se stalo?“ zeptal se tiše Marks.
„Trefili ji do břicha. Je to vážný, musíme ji co nejrychleji odsud dostat.“
„Mám plán, který právě probíhá. Mám tu s sebou tým, který právě šel k Teal’covi. Postupně všem vesničanům budou dávat lokátory. Odyssea nás pak může transportovat.“
„A co my?“
„Vás vezmeme s sebou.“
„Ale ten přístroj nesmí padnout do jejich rukou“, řekla tiše Sam. Kevin pohlédl na Mitchella a pak šel k ní. Dřepnul vedle lůžka a řekl: „Neboj se. Dostanu tě odsud klidně i s tím přístrojem.“ Sam kývla souhlasně hlavou a Kevin vstal.
„Jakmile všichni budou označeni, vypnete ten přístroj a všichni se necháme transportovat“, řekl Marks, ale s nejistou tváří, které si všimnul Mitchell.
„Co se děje?“
„Vala je na Orijské lodi. Jedinou naší šancí je ji transportovat, pokud nezapnou štíty“, odpověděl Marks. Jakmile to dopověděl, objevil se převor, který prošel zdí.
„Ale ne“, vyšlo z Mitchella a ukázal prstem na převora. Marks se hned otočil a převor se zastavil.
„Bude to jedna ku nule pro vědu, nebo nula ku jedné pro převora?“ zeptal se Mitchell.
„Myslím, že jedna ku jedné, protože on mě uvidí. Za chvilku se vrátím“, řekl Kevin a pak šel k Sam.
„Brzy jsem zpátky“, řekl Kevin a rychle prošel zdí ven a utíkal od převora co nejdál. Mezitím převor aktivoval svou hůl, která velmi jasně zářila na tolik, že lidé zavírali oči. Carterová tam s Mitchellem tiše seděli a sledovali převora, který najednou deaktivoval svou hůl. Mitchell šel pomalu k němu a řekl: „Zdá se, že tvoje triky na nás nezabírají, co?“ Převor se rozhlížel kolem sebe a přitom neviděl Mitchella, který stál hned u něho.
„Ukažte se, nebo tato vesnice bude zničena!“ Po chvilce odešel frustrovaný převor z domu, který neviděl.
„Jedna ku nule pro vědu!“ řekl Mitchell a pohlédl na Carterovou, která uznala jeho slova.
P9C-882, obecní dům
Teal’c stojí v místnosti, kde se mezitím dva z týmu z Odyssey shromáždili. Všem lidem podávali lokátory a říkali jim, aby si je nechali u sebe. Brzy se tam objevil i Marks.
„Jak jsme na tom?“
„Jsme skoro hotový“, odpověděl člen týmu.
„Výborně.“
„Thilano, to je podplukovník Kevin Marks, velitel vesmírné lodi Odyssea“, řekl Teal’c a Thilana přišla blíže k Marksovi.
„Ráda vás poznávám. Jsme vám zavázáni.“
„Také vás rád poznávám, ale teď si musíme pospíšit. Carterová je na tom dost špatně, potřebuje doktora.“
„Jsem hotov“, řekl vojín, když se objevil.
„Tak se dáme do toho.“
P9C-882, vesnická knihovna
Mitchell sleduje z okna Orijské vojáky jak rychle opouští vesnici.
„Vyklízejí pozici a budou bombardovat vesnici z oběžné dráhy.“ Mitchell pohlédl na Carterovou, která měla zavřené oči, a tak šel k ní.
„Myslím, že budeme v pořádku. Zařízení vydrží a oni si budou myslet, že nás dostali. Ale zabijí ostatní, jestli nevyjde Marksův plán.“
„Ten právě vychází o mnoho lépe, než jsem si myslel“, řekl Marks, když se tam najednou objevil.
„Jak jsme na tom?“ zeptal se Mitchell.
„Všichni byli transportováni na Odysseu. Teď jsme na řadě my.“
„Počkej chvilku. Musíme zachránit tuto vesnici. Je to jejich domov.“ Kevin pohlédl Sam a souhlasně kývnul hlavou.
„Dobrá. Ale slib mi, že vydržíš, než to skončí.“
„To teď nedokážu říci.“
„Ale dokážeš, jen si to musíš připustit.“
„Tak dobrá.“
P9C-882, Orijská loď
Vala spí na posteli a Tomin sedí vedle ní.
„Proč se neukážou?“ zeptal se Tomin. Vala, když ho slyšela, sedla vedle něj.
„Kdo?“ zeptala se zmateně.
„Tví přátelé. Ukryli na povrchu planetu jednu budovu. Převor chce kvůli nim zničit celou vesnici. Kvůli jejich proradnosti zemřou stovky lidí.“
„Stovky nevinných lidí!“
„Ano.“
„Tebe to trápí?“
„Nevím…“ Vala zavrtěla hlavou.
„Převrátil význam“, začal mluvit Tomin o někom jiném.
„Kdo?“
„Převor. Změnil význam příběhu o Markonovi, aby se to hodilo na tuto situaci. Aby ospravedlnil zabití těch vesničanů.“
„Když myslíš, že je to špatně, tak něco udělej.“
„Je to převor.“
„Tomine, ti lidé nemusí zemřít. Ty jediný s tím můžeš něco udělat. Udělej něco, dokud je ještě čas.“
P9C-882, vesnická knihovna
Marks stojí poblíž Mitchella a radí mu, jak rozšířit fázové pole na celou vesnici.
„Nemáme dostatek energie“, řekla Sam.
„Energie krystalu v Merlinově zařízení je vyčerpána. To je ten důvod, proč byly použity naquadohové generátory. Naštěstí Orijské a Antické technologie jsou si podobni. Takže vytáhněte krystal z té tyčové zbrani“, řekl Marks a Mitchell vstal od počítače a šel k Orijskému vojákovi, vedle kterého ležela tyčová zbraň. Vzal ji do rukou a pak z kapsy vytáhnul zavírací nůž.
„Hotovo. Co mám udělat?“ zeptal se Mitchell, když vytáhnul krystal.
„Vlož krystal do zadní části zařízení“, odpověděla Carterová.
„Jasně.“ Mitchell stoupl k zařízení a otevřel zezadu malou zásuvku. Snažil se dovnitř vložit krystal, jenže se tam nevešel.
„Je to příliš velké. Nevejde se tam.“
„Tak použije kabelový napájecí adaptér“, řekl Marks.
„Cože?“
„Konektor k Antické části.“
„Zkuste mi to vysvětlit, tak abych to pochopil.“
Prostor, P9C-882, Orijská loď, můstek
Převor sedí ve velitelském křesle a drží svoji hůl. Z můstku byl krásný výhled na planetu. Za převorem se otevřely do místnosti dveře a na můstek vstoupil Tomin.
„Promiňte, převore.“
„Pojď dál, Tomine. Je dobře, že jsi prohlédl, Tomine. Blahoslaveni budiž ti, kteří kráčí v souzvuku.“
„Odpusť mi, převore, ale stále jsem znepokojen. Věřím, že se mýlíme. Lidé z vesnice vyjádřili svou ochotu hledat pravdu. Věřím, že to myslí vážně. Copak si Oriové nepřejí, aby každý kráčel po jejich cestě?“ Převor vstal z křesla a stále se díval směrem k oknu.
„Jsem zklamaný, Tomine. Zdá se, že jsi začal zpochybňovat vůli Oriů. Nebo ta nevěřící pod tvým dozorem tě přivedla na scestí?“
„Ne, nezačal jsem zpochybňovat vůli Oriů. Ale začal jsem pochybovat o výkladu jejich slov. Nehledě na to, co řeknete, neuvěřím, že kniha Počátku schvaluje masakrování nevinných lidí! A já už nebudu přihlížet, jak je svaté učení dobré vůle a víra, kterou jsem přísahal podporovat, pokrucována dle potřeby a používána k ničení lidí!“ Tomin zlostně křičel na převora.
„Jak se opovažuješ!“ zakřičel převor a Tomin ho sledoval se vztekem.
P9C-882, vesnická knihovna
Mitchell stál u zařízení, ke kterému připojoval pomocí kabelů krystal. Marks stojí vedle něho a snaží se ho popohnat.
„Mitchelle, nechci vás hnát, ale jestli si nepospíšíte, budu dříve mrtvý já. Vy jste fázově posunuti, já jen v jiné dimenzi.“ Jakmile to Marks dopověděl, Mitchell byl kopnut slabým elektrickým výbojem. Rychle strčil prst do pusy a chladil si ho.
„Dobré znamení“, řekla Carterová.
„To se ti lehce říká, ty jsi nedostala kopanec. Dobře, tak co dál?“
„Nejdříve musíte vypnout to pole, abych pak mohl být s vámi fázově posunut“, řekl Marks.
„Dobrá, jak to mám udělat?“
„Běžte do hlavního seznamu přístroje a napište: „Turn off Merlin device“. Mitchell přepnul okno na ploše a na obrazovce se objevilo hlavní okno. Na klávesnici rychle napsal to, co mu Marks řekl. Během několika vteřin se objevilo jasné světlo a všichni krom Markse byli přesunuti zpátky. Mitchell se rozhlížel kolem sebe a nikde neviděl Markse, který se během několika vteřin objevil.
„Dobrá práce.“
„Teď jste na řadě vy“, řekl Mitchell a uvolnil Marksovi místo. Marks rychle stoupl před počítač a začal na něm pracovat.
„Běžte za Sam.“
„Jo.“ Mitchell odešel od Markse a šel za Carterovou, která už upadla do bezvědomí.
„Kevine, tady Jane. Musíte odtamtud co nejrychleji vypadnout. Senzory zaznamenávají, že Orijská loď nabíjejí zbraně.“ Kevin ignoroval vysílačku a nadále pokračoval v práci.
Prostor, P9C-882, Orijská loď, můstek
Převor stál na můstku spolu s Tominem, který nemohl s rozhodnutím převora nic udělat.
„Hleď, jak se činí práce rukou Oriů!“ Převorova hůl začala zářit.
Z Orijské lodi vyšlo několik paprsků na vesnici. Z planety se objevovaly výbuchy.
Prostor, P9C-882, Orijská loď, pokoj -> kruhy
Vala sedí na stole a brzy do pokoje rychlým krokem přišel Tomin.
„Co se stalo?“ zeptala se Vala a Tomin ji chytl za předloktí.
„Pojď se mnou.“
„Nech mě jít!“ řekla a Vala a snažila se vysmeknout ze zajetí.
„Převor zničil vesnici, nemohl jsem nic dělat. Teď mlč, prosím, pro dobro nás obou“, jakmile to Tomin dopověděl, vzal Valu za ruku a odešel s ní z pokoje.
Tomin opatrně s Valou procházejí chodbou, která vedla ke kruhům. Vešli do místnosti s kruhy a Tomin za sebou zavřel dveře.
„Loď se chystá opustit orbitu, za tohle mě pravděpodobně zabijí, ale přenesu tě na planetu.“
„Pojď se mnou. Prosím, Tomine.“
„Máš pravdu, stále tě miluji.“
„Tak pojď!“ řekla s úsměvem. Tomin přiložil své ruce na její tvář a začal ji líbat. Po chvilce líbání poodstoupil dozadu a řekl: „Tohle je vše, co mohu udělat.“ Tomin šel k ovládacímu panelu ke kruhům.
„Ne, Tomine, můžeš udělat víc.“ Tomin aktivoval kruhy a Vala zmizela se zklamáním ve tváři.
P9C-882, vesnice
Vala jde prázdným místem, kde měla původně stát vesnice. Bohužel, tam byl jen kouř. Neexistovala žádná vesnice. Vala se zastavila na jednom místě a otočila se opačným směrem, než šla.
„Haló? Je tu někdo?“ Během chvilky se rozzářila oblast a objevila se tam vesnice, ve které na ni čekal Mitchell.
„Valo.“ Vala se otočila a běžel k Mitchellovi, kterému skočila do náruče.
„Marksovi se podařilo rozšířit pole právě včas.“
„Marksovi? A kde je zbytek?“
„Jsou na palubě Odyssey, která je na oběžné dráze.“
„Marksi, vše už je v pořádku. Je tu i Vala“, řekl do vysílačky.
P9C-882, vesnická knihovna
Marks seděl u Sam a držel ji za ruce.
„Rozumím. A jak je na tom ta Orijská loď?“
P9C-882, vesnice
Vala zapnula Mitchellovu vysílačku a odpověděla: „Pokud vím, tak už odletěla.“
P9C-882, vesnická knihovna
„Dobře. Carterová je na tom špatně, přeneseme se na Odysseu a za chvilku se vrátím i s vesničany.“ Marks pohlédl na Carterovou, která v bezvědomí ležela na lehátku.
P9C-882, vesnice – O čtvrt hodiny později
Podplukovník Marks spolu s Valou, Mitchellem a Teal’cem stáli před davem vesničanů, kteří jim byli vděčni za jejich pomoc.
„Jsme vám zavázáni za vaši pomoc. Vždy tu budete u nás vítáni.“
„Rádi jsme pomohli“, řekl Marks.
„Nechcete tu zůstat na hostinu, která se pořádá na vaši počest?“ zeptala se Thilana.
„Rádi bychom zůstali, jenže už se musíme vrátit domů. Když tak se tu někdy stavíme, až bude podplukovník Carterová v pořádku.“
„A jak je na tom?“ zeptala se Thilana
„Je stále na operačním sále, ale doktoři říkají, že by měla být v pořádku“, odpověděl Marks a otočil se k SG-1.
„Už bychom měli jít“, jakmile to Marks řekl, aktivoval vysílačku a řekl: „Marksová, tady Marks. Přeneste nás.“ Marks se krátce zasmál, když při práci musí své sestře vykat. Během několika vteřin byl Marks se zbytek SG-1 přeneseni na Odysseu a Thilana s několika vesničany šli oslavovat.
Hyperprostor, Odyssey
Jakmile všichni byli na palubě Odyssey, vstoupili do hyperprostoru.
Marks se zbytkem SG-1 byli ve zbrojnici, kde si odkládali všechny své zbraně s vestami.
„Měl jste krásné načasování, Marksi. Musím vám poděkovat.“
„To nemusíte. Vlastně jsem měl v rozkazech jinou planetu, která byla dvě hodiny letu odsud. Věděl jsem, že jste tam, tak jsem se chtěl za vámi zastavit a pozeptat se na pokroky. Když jsme na senzorech zaznamenali Orijskou loď, tušil jsem, že se něco stalo“, řekl Marks při převlékání do lodní uniformy.
„To jsme měli štěstí.“
„Tak, jestli mě omluvíte, musím jít na ošetřovnu“, řekl Marks a opustil zbrojnici. Mitchell kývnul hlavou a pohlédl na ostatní, kteří se na něj podívali.
„Co se děje?“
„Je tu něco, co bychom měli vědět?“ zeptala se Vala.
„To vám bohužel nemůžu říci“, odpověděl Mitchell a odešel z místnosti.
Marks přišel na ošetřovnu a šel hned k Sam, která ležela na posteli připojená na EKG a pulsoxymetr. Sedl vedle ní a chytnul ji za ruku. Sam pomalu otevřela oči a Kevin se usmál.
„Ahoj.“
„Ahoj“, odpověděla Sam a také se usmála.
„Jak ti je?“
„Mnohem lépe. A co ty? Jak to dopadlo?“
„Všichni jsou v pořádku. Vesničané jsou zpátky ve vesnici a Orijská loď dávno odletěla. Za pár hodin budeme zpátky na Zemi.“
„Děkuji, že jsi tady.“
„Já děkuji, že jsi to nevzdala“, řekl Kevin a políbil Sam na čelo.
End