StarGate Ships - S02E20 : Konec utrpení, část 2

[kasparova655365]

Ahojky lidi,
možná se mi povede v neděli vydat další díl. Ale nebude to tak rychlo. Musím ještě dodělat korekci dílu a na počítač se maximálně dostanu jen na chvilku. Takže by byl díl někdy až k večeru.

Tak zatím ahoj. Doufám, že na mě myslíte

kasparova655365 píše:

Doufám, že na mě myslíte

Tak určitě

ne nemyslim,myslim na to kdy bude další díl

[kasparova655365]

deadalos píše:

myslim na to kdy bude další díl

Taky to jsem myslela Takže podle mého kalendáře do školy, buď díl vydám v neděli večer, nebo až v úterý ráno, kdy se na dvě hodiny dostanu na počítač.

[kasparova655365]

Zdravím,
vytahujte fanfára a jásejte Neděle je tu a i přes to, že nemám počítač, tak vydávám nový díl s názvem Maskování. Doufám, že se bude líbit a že se budete více těšit na šestý díl.
Doufám, že do toho dílu už budu mít doma vlastní PC.

Úplný konec tohoto dílu bude navazovat na začátek šestého dílu. Malé prozrazení, ať můžete mít nějakou představu, co v šestém díle můžete očekávat.

Takže přeji krásné čtení a komentujte co nejvíce.

V případě za chyby se předem omlouvám Papá

Epizoda 5 : Maskování, part 1

Neznámá planeta, vesnice
SG-1 byla na misi na jedné planetě, kde právě procházejí vesnicí s Tevarisem, který je vůdce vesnice.
„Byl velice přesvědčiví“, řekl Tevaris při procházení kolem skupiny lidí. V rukou nesl kopii knihy Počátku, kterou jim tam zanechal převor.
„Uvěřte, nebo zemřete, pouze spasení a život věčný“, řekl Mitchell.
„Nemluvil o smrti, pouze o spasení a o věčném životě. O požehnání Oriů.“
„Nevyhrožoval vám?“ zeptala se Vala.
„Mluvil o náboženství. Dal nám tuto knihu, abychom ji přečetli a posoudili. Dnes se má vrátit pro odpověď.“
„Nejste jediní. Děje se to v celé galaxii“, řekla Carterová, která se po třech týdnech vrátila do aktivní služby.
„Chcete říct, že tato převorova tvrzení jsou falešná?“
„Tvrdíme, že v té knize je pravdy jako Da Vinciho kód“, odpověděl Mitchell.
„Hele, to oni chtějí, abyste si to mysleli“, řekla Vala.
„Chtějí? A kdo?“ zeptal se Mitchell, když se otočil na Valu, která šla hned za ním spolu s Carterovou. Teal’c šel úplně vzadu a rozhlížel se kolem sebe.
„Nerozumím vám“, řekl Tevaris.
„To je kniha z naší planety. Je moc zábavná, ale přesto je to fikce“, vysvětlil Mitchell a Vala se zasmála. Přiklonila se blíže k Tevarisovi a řekla: „Tím bych si nebyla tak jistá.“
„Dobře. Myslím si, že jsme odbočili trochu od tématu“, řekla Carterová a stoupla před skupinu, která se hned zastavila.
„Jaké máte důkazy na podporu vašeho tvrzení?“ zeptala se Tevaris.
„No, vlastně žádné. Ani vám nemůžeme radit, co máte dělat. Ale podmaňovat lidi pohrůžkami smrtí je jistě špatné. Když se postavíte na odpor, budeme vám ze všech sil pomáhat“, odpověděla Carterová.
„Nemůžeme toho předem moc slíbit, ale viděli jsme hodně takových vesnic úplně vyhlazených.“
„Jak už jsem říkal, převor nám nehrozil, pouze vyzdvihoval přednosti Počátku jako skutečnost pravé spásy.“ Mitchell se naklonil ke Carterové a řekl: „Hodný strýček. To je mi novinka.“ Carterová tomu přikývla.
„Převor Oriů se vrátil“, svolal jeden z vesničanů. Všichni se najednou obrátili k muži, který stál na cestě.
„Poslyšte, bez ohledu na to, jak to berete, ale asi bude nejlepší, když nás převor neuvidí“, řekl Mitchell.
„Zde je možné se ukrýt“, řekl Tevaris zavedl všechny do stanu, který byl po jejich levici. Pak šel ke skupině vesničanů, která se shromáždila na jednom místě. Orijský převor s holí v ruce přicházel k Tevarisovi.
„Vítejte zpět, převore.“ Převorova tvář byla kryta kápím.
„Děkuji, Tevarisi. Uvažovali jste o božském právu?“
„Ano, převore. Ale rádi bychom slyšeli více z tvé moudrosti“, odpověděl Tevaris.
„Není to má moudrost, ale moudrost věků předaná nám jedinými pravými bohy.“ Převor zdělal z hlavy kápi a pokračoval v mluvení: „Blahoslavení budiž Ori.“ SG-1 byla ohromena, když uviděli Daniela Jacksona jako převora, který sklonil před Tevarisem hlavu.

Země, SGC, zasedací místnost
Carterová, Mitchell, Vala a Teal’c sedí v zasedací místnosti spolu s generálem Landrym.
„Adria mu musela něco udělat. Myslím, než ho proměnila v převora“, řekla Vala.
„Myslíte, že mu nějak vymyla mozek?“ zeptal se Landry.
„Daniel by nikdy nechtěl být jedním z nich a přijmout jejich víru. Ne dobrovolně“, řekla Carterová sedící po pravici generála Landryho.
„Je v tom zatraceně dobrý. Ti lidé mu zobali z rukou bez jedné malé výhružky“, řekl Mitchell sedící naproti Carterové.
„Proto si myslím, že je stále nějaká část Daniela tam někde uvnitř. Je lepší než Oriové.“
„Ano! Ale musíme si připustit, že je tu velmi reálná možnost, že to vůbec nemusí být Daniel. Merlinovo vědomí nahrané do jeho mysli ho mohlo úplně zničit. Oslabit natolik, aby z něj mohla Adria udělat převora“, řekla Carterová.
„Přesto ho nemůžeme opustit“, řekl dosud mlčící Teal’c.
„Tak co budeme dělat?“ zeptal se Landry.
„Sebereme ho. Zjistíme, co se stalo a pokusíme se ho dostat zpátky“, odpověděl Mitchell.
„To bude velice riskantní“, řekl Landry.
„Možná s tím Adria počítá a doufá, že tak pronikne k nám“, řekla Vala.
„Pořád je to Daniel. Jestli je nějaká šance…“
„Nemáme jinou možnost“, přerušil Teal’c Carterovou.
„Tak dobrá. Zavolám na Odysseu, aby přiletěla k nejbližší bráně a vyzvedla vás“, takové znělo Landryho rozhodnutí.
„Ano, pane.“

Neznámá planeta, vesnice
Převor Daniel Jackson stojí na náměstí na veliké dřevěné bedně a předčítá před davem lidí z knihy Počátku.
„Aroden poté sundal masku a odhalil svou tvář. Poté řekl: „Na tvém vzhledu nezáleží, zaleží jen na pravdivosti duše v tvém srdci.““ Daniel zavřel knihu a řekl: „Blahoslaveni budiž ti, kteří kráčí po cestě Počátku.“ Jakmile to dopověděl, objevil se transportní paprsek a najednou byl pryč. Vesničané zděšeně vykřikli.

Prostor, neznámá planeta, Odyssey
Daniel byl přenesen do místnosti, kde bylo křeslo, které použili na zabezpečení Khaleka, spolu s přístrojem, který byl postaven na stole. Před Jacksonem byl Mitchell s Teal’cem, kteří v rukou drželi Zaty.
„Hele. Proč vám to tak dlouho trvalo?“ zeptal se Daniel. Mitchell pohlédl na Teal’ca, který sklonil Zat. Mitchell ani na chvilku nezaváhal a vystřelil na Daniela, který v bezvědomí spadl na podlahu.
„Marksi, máme ho“, řekl Mitchell do vysílačky.
Marks seděl ve velitelském křesle a hned za ním stála Carterová.
„Výborně. Vezměte nás do hyperprostoru“, řekl Marks při pohledu na sestru, která kývla hlavou.
Odyssea opustila oběžnou dráhu planety a vstoupila do hyperprostoru.

Hyperprostor, Odyssey, zadržovací místnost
Marks s Carterovou po vstupu do hyperprostoru přišli za ostatníma do místnosti. V místnosti u dveří stála stráž se zbraněmi v rukou.
„Takže zbraň proti převorům funguje?“ zeptala se Carterová.
„No, omráčení se nebránil“, odpověděl Mitchell. Daniel seděl v křesle, kde měl připevněné ruce kovovými pásy. Jeho nohy byly drženy opěrkou. Daniel byl převlečen do modrého vězeňského oblečení a na obličeji měl několik Orijských znaků.
„Lidi?“ ozval se najednou Daniel. Carterová s Marksem k němu přistoupili blíže.
„Danieli?“ řekla Sam.
„Co se děje?“ zeptal se Daniel.
„To bychom se měli ptát my“, odpověděla Vala.
„Dobrá, tohle není nutné“, řekl Daniel, jakmile si uvědomil, že je připoután ke křeslu.
„Bez urážky, doktore, ale podíval jste se v poslední době do zrcadla?“ zeptal se Marks.
„Nic vám neudělám“, řekl Jackson.
„Dokud si to nerozmyslíte, měl byste vědět, že tu někdo vždycky budu čekat u tlačítka, které vás transportuje do vesmíru“, řekl Marks.
„Bylo to nutné. Je to součástí našeho plánu.“
„Jaký náš?“ zeptala se Carterová.
„No, přece můj a Merlinův“, odpověděl.
„Takže ho ještě máš stále v sobě?“ zeptala se Vala.
„Jo. Pamatujete si, jak jsem na té planetě bojoval s Adriou?“
„Jo, mimochodem díky“, odpověděl Mitchell.
„No, jsem rád, že jste se dostali pryč. Ale byla na mě moc silná a Merlinova zbraň nemohla padnout do jejich rukou. Vím, že to je naše jediná šance, jak zničit Orie.“
„Vzdal ses“, řekla Vala.
„Víceméně“, odpověděl Daniel.

Prostor, Orijská loď – o několik týdnů dříve
Orijská válečná loď letí prostorem pouze podsvětelnou rychlostí.
Adria s Danielem procházejí chodbami. Na krku měla náhrdelník, který ji chránil. Daniel měl na sobě modrou uniformu, kterou nosívá posádka.
„Samozřejmě, Počátek je navržen tak, aby přenášel energii věřících na Orie. I když se to může zdát sobecké, jednou to povede ke spáse a povznesení. Není to žádné tajemství. Kniha Počátku hovoří o cestě. Nech se jí vést a dosáhneš věčnosti. Bez síly, kterou Orie čerpají z naší víry, Antikové by je dávno vyhladili.“
„Proč?“ zeptal se Daniel.
„Vždyť víš. Taky jsi byl povznesený.“
„Protože nebudou tolerovat nikoho, kdo nenásleduje a nedodržuje jejich pravidla?“
„Tvrdí, že nezasahují, ale přesto manipulují. Používají svou sílu k uplatnění vědění a zabraňují těm pod nimi v dosažení jejich úrovně.“

Hyperprostor, Odyssey, zadržovací místnost - současnost
„Zdá se, že o mně věděla všechno. Byla nepředstavitelně přesvědčivá, jako bych slyšel její hlas v hlavě, jak mi říká, čemu mám věřit. Tak jsem jí nechal uvěřit, že se ke mně dostala a přeměnila.“
„Proč?“ zeptal se Mitchell.
„Protože jsem potřeboval, aby mi věřila.“
„Ona ti věřila? Nechápej to špatně, nejsi špatný lhář, ale na mě nemáš“, řekla Vala.
„Kdo má?“ zeptal se Mitchell.
„A Adria mě skrz prokoukla. Jak se ti jí podařilo oklamat?“
„Podařilo se mi Daniela ochránit, aby si myslela, že jí podlehl.“
„Merline?“ Carterová se dívala na Jacksona, ze kterého právě promluvil Merlin.
„Bylo to nutné.“

Prostor, Orijská loď, Adriina komnata – o několik týdnů dříve
Daniel spolu s Adriou klečí na zemi obklopeny několika polštáři. Každá jejich ruka spočívá nad jedním kolenem. Oba se chovají velmi uvolněně. Adria klečela naproti němu a oba meditovali. Po chvilce otevřela oči a sledovala Daniela.
„Za dobu, co jsme spolu, jsem poznala, proč v tobě našla má matka zalíbení.“ Daniel otevřel oči a zeptal se jí: „Zalíbení? V co?“ Adria se přiblížila k Danielovi a stále klečela na kolenou.
„Záleží mi na tom, abychom ji spolu zachránili.“
„Oh, samozřejmě.“
„Cítím, že ses změnil“, řekla s úsměvem Adria a při dotýkaní Danielových ramenou.
„Protože jsi toho pro mě tolik udělala. Ukázala jsi mi správnou cestu.“
„To jsem ráda. Ale je tu mnohem více, co pro tebe mohu udělat. A ty pro mě.“ Daniel zvědavě sleduje Adriu, která se k němu předklonila a začala ho líbat. Po chvilce líbání se rozzářil přívěšek, který Adria nosí na krku. Záření obklopilo Daniela a po zmizení záření se stal Daniel převorem a Adria se dotkla jeho tváře.

Hyperprostor, Odyssey, zadržovací místnost - současnost
„Takže ti věřila natolik, aby z tebe udělala převora?“ zeptala se Vala.
„Musela.“
„Proč přesně?“ zeptal se Mitchell.
„Věděla, že se mnou je nejlepší šance konvertovat Zemi.“
„A mě.“ Vala pohlédla na Mitchella a on na ni.
„No, to by vysvětlovalo, proč ti chtěla věřit, ne proč musela“, řekla Carterová.
„Má Merlinovu zbraň a neví, jak ji dokončit“, odpověděl Daniel.
„Myslel jsem, že ví všechno“, řekl Mitchell.
„Je to člověk, její vědomosti jsou stále omezené“, vysvětlila Vala.
„Ale Merlin to věděl“, řekla Carterová.
„Byl to rychlý a snadný způsob, jak zabránit otevřené válce mezi Orii a Antiky. Ví, že to zařízení může být použité taky proti Antikům. Tak jsem jí řekl, že ho pro ni dokončím.“
„To jste vážně řekl? Dokončit?“ zeptal se Marks.
„Úplně ne, ale jsem blízko! Musím ještě uskutečnit zbytek mého plánu, než to udělám.“
„Což je?“ zeptal se Mitchell.
„Potřeboval jsem, aby ze mě udělala převora.“
„No ne!“ vyšlo z Mitchella.
„Takže mohu ukrást Orijskou loď, letět se zbraní na palubě k SuperBráně a v galaxii Oriů je zničit.“
„Musím říct, že je to šílený plán, ale stejně to má jeden háček“, řekl Marks.
„Já vím, že červí díra z Pegasu blokuje SuperBránu. A to je právě ten důvod, proč jsem tady. Potřebuji, abyste ji vypnuli.“ Daniel sledoval ostatní, kteří byli šokováni tím, co jim řekl.
„Myslím, že to necháme na ostatních na Zemi. Takovou pravomoc nemá nikdo z nás“, řekl Marks a chystal se k odchodu.
„Oriové mají hned blízko této galaxie druhou SuperBránu“, řekl Jackson a Marks se hned zastavil. Obrátil se a šel zpátky k němu.
„Co jste to řekl?“
„Oriové mají druhou SuperBránu, která vede do galaxie poblíž této. Byl jsem v jejich galaxii. Už tu nemají jen čtyři lodě, ale devět. Brzy se připravují na útok na Zemi.“ Sam pohlédla na Kevina, který nemohl věřit vlastním uším.

Země, SGC, zasedací místnost
Carterová, Marks, Teal’c, Vala a Mitchell seděli kolem stolu, u kterého také seděl generál O’Neill s Landrym.
„Věřil, že se jí nemůže rovnat. Ale nemohl nechat nedokončenou zbraň spadnout do jejich rukou. Takže on a Merlin přišli s plánem, jak přesvědčit Adriu aby si myslela, že jí podlehl“, řekla Carterová.
„Aby mohl pokračovat ve výrobě zbrani, jakoby pro ni a proti Antikům“, dopověděl Mitchell.
„S Merlinem?“ nechápal je O’Neill.
„Říká, že má stále Merlina ve svém vědomí“, vysvětlila Vala.
„Vypadalo to, že Merlin může sám občas i mluvit. Daniel říkal, že to ho právě chránilo před Adrianou a přesvědčilo ji, aby z něj udělala převora“, řekla Carterová.
„A proč se potřeboval stát převorem?“ zeptal se O’Neill.
„Aby mohl ukrást jejich loď a se zbraní na palubě letět k SuperBráně“, odpověděla Vala.
„Chce po nás, abychom vypnuli příchozí červí díru, aby mohl vytočit SuperBránu“, připojil se do konverzace i Marks, který tam jen seděl a poslouchal.
„To ale říká on.“
„Problém je v tom, že nám řekl, že Oriové mají poblíž této galaxie druhou SuperBránu. Je jen otázkou času než vyrazí k Zemi. A k tomu je i bonus. Už jich tu máme devět, ne čtyři. Jediná věc, kterou Země má je Antická základna v Antarktidě. Ale i přesto to nebude stačit“, řekl Marks.
„Vy nevěříte Danielu Jacksonovi, že říká pravdu?“ zeptal Teal’c.
„Chci mu věřit“, řekl O’Neill.
„To je přesně to, co by od nás očekával“, řekl Mitchell.
„Jestli Adria opravdu ovládá Daniela pomocí vymytí mozku, pak….“ Než to Carterová stihla dopovědět, přerušil generál Landry: „Tohle všechno může být promyšlený plán, jak nás přinutit k vypnutí červí díry, aby mohly přiletět přímo do naší galaxie další lodě, aby nemusely brát okliku.“ Marks s Carterovou tomu přikývli.
„Nerad to říkám, ale tím, že je na palubě Odyssey, vystavuji posádku velkému ohrožení.“
„Tak co budeme dělat?“ zeptala se Vala, když se předklonila dopředu. Všichni si začali mezi sebou vyměňovat pohledy bez odpovědí.

Prostor, Země, Odyssey, zadržovací místnost
Odyssea právě setrvává na oběžné dráze Zemi.
Generál O’Neill přišel za Danielem, kterého hlídají dva těžce ozbrojení muži, které vybral Marks. O’Neill se zastavil ve dveřích a s pohledem na muže řekl: „Nechte nás.“ Oba muži opustili místnost a hned za nimi se zavřely dveře. O’Neill přišel blíže k Jacksonovi a stoupnul si hned před něho.
„Ahoj.“
„Tohle je mi novinka“, řekl po chvilce mlčení Jack.
„Jo, všechno není tak, jako vždycky, viď?“
„Ale musím říct, že to není tvůj styl.“
„Je to jen dočasně.“
„Opravdu?“ Generál mu to chtěl věřit, ale i přesto si nebyl jistý.
„Ano!“ odpověděl Daniel a Jack mezitím si šel pro židli, kterou si dal blíže k Danielovi, který přitom mluvil: „No, když Merlin nastavil Antické zařízení, aby přeneslo jeho vědomí do mě, přidal časový limit. Věděl, jak dlouho můžu přežít s dvěma rozdílnými osobnostmi v mé mysli, takže…“
„A co bude pak?“ zeptal se Jack a sedl na židli.
„Geneticky naprogramoval moje tělo a mysl tak, že se samo vrátí do stavu, než byl nahrán.“
„To může udělat?“
„Ano, to alespoň doufám. Už takhle nebudu vypadat. Nebudu mít žádné zvláštní schopnosti převorů, bohužel to bude zase mé staré já.“
„Ale to je dobrá zpráva.“
„Jo, ale bohužel už nebudu schopen moc řídit Orijskou loď. Bude pozdně na uskutečnění plánu a Adria bude mít Merlinovu zbraň.“
„Myslel jsem, že ta zbraň ještě není hotová.“
„Skoro. Všechny kousky jsou na místě, zbývá to jen poskládat a Adria na to přijde.“
„A kdy má dojít k té zpětné proměně?“ zeptal se Jack. Daniel povzdychnul a odpověděl: „Nemám moc času. Tak asi den.“
„Den? Trochu riskantní nechávat to na poslední chvíli.“
„Neměl jsem moc na výběr. A zajmout mě vám trvalo déle, než jsem plánoval, tak…“
„Ano… Tak znovu. Proč bychom to měli udělat?“
„Nemohl jsem prostě jen tak přijít, Adria by mě podezřívala.“
„Jo, chápu.“
„Jacku, musíš mi věřit!“
„Proč?“
„Proč?! No, protože, já nevím… Osud galaxie visí na vlásku?“
„Hele. Víš, že to, co říkáš je docela starý.“
„Ne! Tahle část nikdy nebude stará. Musíte vypnout SuperBránu a musíte mě nechat jít.“
„Víš, jak já nesnáším, když mi někdo říká, co mám dělat.“
„Jacku! Jsem to já!“
„Co? A to mě má přesvědčit? Podívej se na sebe!“ Jack zvýšil hlas, když nic jiného na Daniela nepůsobilo.
„Už jsem tě někdy zklamal? Ne, neodpovídej. Zklamal jsem tě někdy, když na tom opravdu záleželo?“
„Teď už doopravdy nevím, s kým tady teď mluvím!“
„Byl jsi mučen Ba’alem, zabit, oživen a stále dokolečka. Stál jsem při tobě po celou tu dobu…“
„Dobře, přestaň! Není třeba mi tohle připomínat! Už jsme to několikrát dokolečka řešili. Jen proto, že víš, to co ví Daniel, neznamená, že jsi on, a že mi říkáš pravdu. Hele, měl bys vědět, co po mě chceš, abych právě teď udělal.“
„Ano, vím!“
„Víš, je tu v podstatě malý problém. Carterová s Marksem si nemyslí, že to jde udělat.“
„Ale ano, jde. Mark IX přenesená přímo za bránu v galaxii Pegas ji zničí a spojení bude přerušeno.“
„Jak tohle můžeš vědět? Kdo ti to řekl?“
„Zdravím, Merlin!“ zařval Daniel.
„Ach no jo, Merlin!“ Daniel se zoufale podíval na strop a pak zpátky na Jacka.
„Jacku, chtěl bych mít důkaz, přál bych si tě přesvědčit, ale nemůžu. Tohle byla jediná možnost a já se jí chopil. Je to dobrý plán. Ale podaří se jen, pokud mi budete věřit. Mějte trochu víry. Ze všech lidí, ty bys mohl!“
„Já? Proč? Ty nejvíc, bys měl vědět, že nevěřím nikdy ničemu a nikomu, i když zrovna chápu, o čem mluví.“
„Jacku, jsem to já!“
„Jo?“ Daniel sebou vrtí v křesle spolu s kroucením očí. Jeho výraz byl plný naděje a v to doufal nejvíce.
„Jo“, odpověděl Daniel a Jack mávl rukou do stran, když vstal ze židle a odešel pryč.

To be continued

úžasný díl má jediná připomínka je ,že místo později tam mělo být asi dříve

[kasparova655365]

Děkuji (chybičky opraveny)

dobré zase sem to četl jen letmo protože věčina rozhovorů byla v seriálu ale moc se mi to líbilo ale mohla bys tam přidávat o něco víc do těch dílů když už musíš tam dávat ty rozhovori ze seriálu.

[kasparova655365]

Rozkaz, kapitáne daedalosi Více čistého textu bude od šestého dílu.

Nejlepší stejně bude jedenáctý díl. Tam bude dobrých pět partů, možná i více

Ale na druhou část tohoto dílu budete trochu čekat, nemám hotovou korekci. Na papíře to mám opravený, ale ne v počítači.

já jen že to čtu pro zábavu a i když jsou díli SG které jsem víděl více jak 10x možná i 20x rozhodně se mi nechce číst tolik rozhovorů co jsem sysšel tak ta doba čtení se dost zkracuje

[kasparova655365]

Neboj, brzy se dočkáš jíž víckrát zmíněného šestého dílu a tam, myslím, že nepřeskočíš nic

Souhlasím s ostatními, taky ty poslední díly čtu jen tak letmo, pac jsem devátou a desátou sérii SG-1 viděla celkem nedávno (asi mesic dozadu, šlo to na Prima Cool)

[kasparova655365]

Nebojte, tenhle díl je, doufám, že poslední, který je totožný. Zbylé díly se stejnými názvy mám už jinak rozvržené, takže se máte na co těšit.

[kasparova655365]

Lidičky, mám pro vás dobrou zprávičku. Mám doma počítač.
Už mi ho opravili a je plně funkční. Rekord v opravování

„Jo. Pomatujete si, jak jsem na té planetě bojoval s Adriou?“

Inak dobré.

[kasparova655365]

Zdravím,
začáteční proslovy mě nějak došli, takže to zkrátím. Dneska vám sem přináším pokračování pátého dílu a doufám, že se vám bude líbit a že ho kladně budete hodnotit. Budu ráda za každý komentář.

Takže přeji krásné čtení a komentujte co nejvíce.

Epizoda 5 : Maskování, part 2

Země, SGC, pracovna Carterové – o několik hodin později
Kevin byl se Sam v její kanceláři, kde studovali nějaké papíry. O’Neill za nimi přišel a Carterová hned řekla: „Má pravdu, pane. Mark IX vyslaný přímo za horizont události tak, aby síla nebyla absorbována aktivní červí dírou, by zničila bránu a přerušila spojení.“
„Jo. To jsem měl vědět“, s těmito slovy přistoupil blíže k oběma.
„Takže už mu věříte?“ zeptala se Carterová.
„Upřímně, doopravdy nevím“, odpověděl O’Neill.
„V tom případě je detektor lži k ničemu“, řekl Marks.
„Ne, o to se nebojím. Myslím, že máme něco lepšího.“ Sam s Kevinem pohlédli na O’Neilla.
„Vážně?“ zeptal se Marks.
„Jo“, odpověděl O’Neill.
„Tak my posloucháme“, řekla Carterová a oba sledovali O’Neilla.

Prostor, Země, Odyssey, zadržovací místnost
Tentokrát za Danielem přišel Teal’c, který stoupnul blízko k němu.
„Čím déle jsem pryč, tím větší bude mít Adria podezření.“
„Proč jsi na té planetě kázal těm lidem?“ zeptal se Teal’c.
„Cože? Já už jsem ti říkal, že jsem zjistil, že tam budete, takže jsem se nechal vámi chytit“, odpověděl zmateně.
„Ty mi nerozumíš, Daniele Jacksone. Proč nebylo Adrii podezřelé zrovna toto? Kázal jsi na bezvýznamné planetě lidem, místo dokončení té zbraně.“
„Vlastně, ona byla ta, která mi zabránila, abych ji dokončil.“
„Proč?“

Prostor, Orijská loď, komora – o několik týdnů dříve
Merlinovo zařízení se nacházelo v komoře, kde Daniel využívá stroj k budování zbrani. Velké kusy zapadaly postupně na místo. Najednou se za ním objevila Adria, která na něj položila ruku, pak šla k přístroji, který byl skoro hotov.
„Jsem skoro hotov.“
„Já vím. Musíš pro teď přestat.“ Daniel vyhověl Adrii a přestal s budováním zbrani. Otočil se a šel k ní.
„Bojíš se, že Antikové nám tu zbraň vezmou dříve, než ji budeme moci použít.“
„Už kdysi jednou zabránili jejímu vzniku. Máš Merlinovy vědomosti. Vědomosti z doby, kdy byl povznesený.“
„Ale když ji nedokončím…“
„Já vím. Pro tuto chvíli musíš pomoci získat další energii z následníků na naši stranu.“

Prostor, Země, Odyssey, zadržovací místnost – současnost
„Původně měli Oriové v plánu proměnit celou naši galaxii, aby shromáždili dostatek sil k poražení Antiků. Ale i konflikt na takové úrovni není zadarmo. Teď ale mají zbraň, která dokáže zničit všechny povznesené bytosti v celé galaxii na jedno použití. Jenom potřebuji Antiky dostatečně zabavit, aby ji mohli použít.“
„Bojovat s nimi v dostatečně dlouhém boji, aby dokončili tu zbraň.“
„A pak ustoupí do bezpečí, než ji Adria použije.“
„Je-li pro Antiky ta zbraň hrozbou, proč nezasáhnou a nevezmou si ji?“ zeptal se Teal’c při pochodování kolem Daniela.
„Nemám vůbec tušení. Možná chtějí dát mému plánu šanci, aby fungoval. Tak či tak, Oriové stále věří, že potřebují zvýšit svou moc, aby zvýšili své šance na úspěch.“
„Více síly. To také znamená, že budou potřebovat více věřících.“
„Přesně tak. Adria na tom tvrdě pracuje, což mi dává možnost ukrást tu loď i se zbraní na palubě. Kdybyste mi jen věřili, že jsem pořád na vaší straně.“ Daniel na chvilku zvýšil hlas a přitom se díval na Teal’ca. Pak se zhluboka nadechnul a s vážnou tváří tiše říká: „Dochází nám čas.“

Země, SGC, zasedací místnost
Marks, Carterová, Mitchell a Vala sedí s O’Neillem kolem stolu. Brzy za nimi přichází Teal’c se slovy: „Věřím, že Daniel Jackson mluví pravdu.“
„Samé dobré zprávy“, řekl O’Neill a ukázal palcem na Landryho kancelář, ve které byl Landry spolu s Richardem Woolseym. Landry otevřel dveře se slovy: „Musíte jim to říct sám. Já na to nemám žaludek.“ Jakmile to generál dopověděl, do místnosti za ostatními přišel Woolsey.
„To je v pořádku, pane. Generál O’Neill s námi vše prošel. IOA to celé popletla“, řekl Mitchell.
„Ne, myslím, že nevíte vše.“ Všichni se najednou zaměřili na Woolseyho, který k nim přišel blíže.
„Já… Musíte pochopit, že jsme zvážili všechna dostupná fakta, ale hlavně, i přes to, jak je to těžké, obávám se, že nemáme jinou možnost.“ Mitchell vstal a řekl: „Tak nám řekněte, o co vám vlastně jde?“
„Ujišťuji vás, že tohle je nejtěžší rozhodnutí, které jsem kdy udělal. Ale beru za něj plnou zodpovědnost. Na základě mého doporučení, IOA navrhla prezidentovi, aby byl život Daniela Jacksona ukončen, okamžitě.“ Všichni se podívali na Woolseyho a doufali, že to nemyslí vážně. Jenže i přesto to tak Marks nenechal být. Stoupnul a přišel k němu blíže.
„Pane Woolsey. Vím, že to slýcháváte od každého, takže mě to nenuťte říkat. Už tolikrát jste toho tolik podělal a my jsme to za vás museli zpravovat“, dosud vše řekl Marks klidným hlasem, ale při další větě ho zvýšil: „Takže, jestli vás uvidím na mé lodi, postarám se o to, abyste skončil zavřený v cele. K doktoru Jacksonovi se nikdo nepřiblíží, dokud za něho ručím já na palubě Odyssey. Je vám to jasný?“ Marks byl vyšší než Woolsey a tak on musel zdvihnout hlavu, aby se mu podíval do očí. Jen co se na něj uraženě podíval, odešel z místnosti. Marks pak pohlédl na Landryho se slovy: „Doufám, že jsem vám tím nějak nezavařil.“
„Ne, myslím, že jste udělal správně“, řekl místo Landryho generál O’Neill.
„Tak já zkusím jít ještě za Danielem, třeba mi ještě něco řekne“, řekla Vala a odešla z místnosti.
„Generálové, vím, že do toho nemám co povídat, ale kdybych byl na vašich místech, vyškrtl bych IOA z našeho seznamu. Než bylo všechno po jejich, bylo všechno v pořádku“, jakmile to Marks dopověděl, opustil místnost stejně jako Vala.
„On má vlastně pravdu“, řekla souhlasně Carterová a s Mitchellem vstali ze židlí. O’Neill s Landrym se na ní podívali a O’Neill souhlasně přikývl.
„Měli bychom s tím něco udělat a to co nejrychleji, než se Woolsey dostane na Odysseu přes Marksův rozkaz ho tam nepouštět“, řekl Mitchell.
„Pokusím se s ním ještě promluvit, než ho nechám hlídat“, řekl Landry.
„Tak já jdu pokusit se ještě něco vymyslet“, řekla Carterová a odešla z místnosti.

Prostor, Země, Odyssey, zadržovací místnost
„Takže, o co sakra jde?“ zeptal se Jackson, když Vala seděla na jeho klíně.
„To a tohle. Však víš, jako obvykle. Nevěřil bys, co se děje v televizi.“
„Víš, že na vás nerad tlačím, ale dochází mi čas.“
„No, to nám také.“
„Ano, jasně. Než přijdu na to, jak překonat tohle zařízení. Myslel jsem, že mi Teal’c věří.“
„Ten ti věří.“
„Jack?“
„Ten je taky na tvé straně. Ale je tu jeden chlapík, který jaksi zastupuje vaši vládu.“
„Woolsey?“ Daniela to ani nepřekvapilo, že je to zrovna on.
„Nemůžu si tím být úplně jistá, ale myslím, že tě asi nemá rád.“
„Chce mě nechat zabít, že jo?“
„No, nevím, jak vážný je, mě připadal jako vtipálek, než se tě zastal podplukovník Marks. A za to bys mu měl taky poděkovat.“
„A za co?“
„Že nařídil, aby se k tobě Woolsey ani na metr nepřiblížil.“
„Pak mu poděkuji. Jenže Woolsey je jeden z těch, kteří chtěli udržet Khaleka naživu a využít ho.“
„Khalek?“
„Byl to Anubisův vyvinutý napůl syn. Dva lidé přitom zemřeli, ale mohlo to být mnohem horší.“
„Tak teď, když o tom vím, vypadá to, že je to na něm. Ale neměj strach, jestli na to dojde, tak mám plán.“ Vala poplácala Daniela na stehna a pak z něj slezla.
„Tak ty máš plán? Skvělé. A co je to za plán?“
„No, když jsem řekla, že mám plán, myslela jsem tím, že mám v plánu vymyslet plán. Takže až… Ne, jinak. Jestli bude nejhůře, pak budu mít plán. Celé odpoledne mám volno… na plánování.“
„Věříš mi, že ano?“ zeptal se vážně a Vala odpověděla kývnutím hlavy.
„Dobře, protože já ti nevěřím.“ Vala posunula židli, která byla poblíž ní, blíže k Danielovi a sedla na ni.
„Představ si, že by naše pozice byly obráceně. Co bys udělal?“ Daniel naklonil hlavu a díval se na ni ostrýma očima.
„Já vím, že jsi mi věřil, i když jsi měl mnoho důvodů nevěřit. Ale možná jen já vím, jak nebezpečná a mocná je Adria. Neexistuje žádný důkaz, jen tvoje slovo. Mělo by to stačit, ale v sázce je moc.“
„Nenechal bych tě zabít.“
„Ovšem, že ne. A já je to nenechám udělat tobě. Ale podpořil by si mě, kdyby to, co bych navrhla, mohlo otevřít dveře ke konečnému vítězství Oriů? Ne, i kdyby byla sebemenší šance, že bych mohla lhát. I kdyby tu byla nejmenší pitomá pochybnost.“ Jakmile to Vala dopověděla, vstala ze židle a odešla z místnosti, kde Daniel zůstává zticha.

Země, SGC, Landryho kancelář
Generál O’Neill spolu s Woolseym sedí v křeslech naproti Landryho, který sedí za stolem s opřenýma rukama o stůl.
„To je blbost! Plýtváte naším časem“, řekl O’Neill.
„Doktor Jackson byl ten, kdo byl přesvědčen, že bychom měli Khalaka zabít.“
„Bylo to monstrum stvořené Anůbisem“, řekl O’Neill.
„A doktor Jackson je teď možná ještě větší hrozbou.“
„Myslím, že kdyby byl Jackson naší hrozbou, že by ten proti-převorský přístroj překonal už dávno“, řekl Marks, který náhodou zaslechl jejich rozhovor, když procházel kolem kanceláře.
„Vy byste se do toho neměl plést.“
„To řekl kdo?“ zeptal se O’Neill, který se zastává Markse.
„Myslím, že tu zde padlo klíčové slovo možná. Stále nevíme, o co přesně jde“, řekl Landry a Marks zůstal stát mezi dveřmi.
„A než to zjistíme, může už být pozdě. Víme, že proti-převorská zbraň účinkuje jen po určitou dobu. Potom už ho nebudeme moci zastavit.“
„Tak teď mě dobře poslouchejte, protože to řeknu jenom jednou. Zabijete ho, jen přes moji mrtvolu“, zdůraznil O’Neill natolik, že se ho málem Woolsey leknul.
„Očividně potřebujeme prodiskutovat nějaké reálné možnosti“, řekl Landry.
„Nemůžeme doktora Jacksona dlouho držet a nemůžeme ho propustit s tím, co ví“, řekl Woolsey.
„Kdyby opravdu propadl vlivu Oriů, jak říkáte, pravděpodobně už by od něj všechno věděli.“
„Co navrhujete?“ zeptal se Woolsey.
„No, doktor Jackson tvrdí, že se brzy vrátí jeho staré já. Musíme ho držet jen tak dlouho, dokud neuvidíme, že je tomu tak. Jestli ne, stále budeme mít možnost poslat ho do stázové komory“, odpověděl Landry.
„Jestli mezitím nezpůsobí obrovskou katastrofu.“
„Ale už s tím přestaňte. Jestli doktor Jackson mluví pravdu, tak můžeme přijít o možnost, jak jim nakopat zadky, kterou bychom později nemuseli mít“, řekl Marks.
„Tak mě nechte s ním mluvit“, řekl Woolsey.
„To ani náhodou. Na Odysseu a pryč se může dostat pouze tým SG-1, generálové O’Neill a Landry. A rozhodně já, když jsem její velitel. A myslím, že jste to byl i vy, který tuto možnost schválil. Takže teď si to pěkně vychutnejte, protože už mě zpátky odvolat nemůžete. Je to zařízené, pane.“
„Děkuji, Marksi. Pospíšil jste si rychle“, řekl O’Neill.
„Co tím myslíte?“ zeptal se Woolsey. Marks vstoupil do kanceláře a naklonil se nad Woolseyho.
„Dnes jsem byl u vedení, kde jsem jim oznámil, že IOA nemá pravomoc na Odyssey stejně jako na Atheně. Takže jste právě přišel o jednu možnost, jak zabít doktora Jackson, která nakonec vyšla v náš prospěch. Takže jestli mě omluvíte, čeká na mě Carterová v laboratoři“, řekl Marks a chystal se odejít z kanceláře.
„Počkejte, jdu s vámi“, řekl O’Neill a spolu s ním odešel z Landryho kanceláře, kde nechali Woolseyho napospas Landrymu.

Země, SGC, pracovna Carterové
Teal’c, Mitchell a Carterová čekají v její pracovně na příchod Markse, který sebou přivedl i O’Neilla.
„Jak to vypadá?“ zeptala se Carterová.
„Stíská se mi po dnech, kdy jsem ještě nosil zbraň. Máte něco?“ zeptal se O’Neill.
„Šílený nápad“, odpověděla Carterová.
„To se mi líbí. Já a šílenost jsme jako bráchové“, řekl O’Neill.
„Cam ji má taky rád“, řekla Carterová a pohlédla na Mitchella.
„Poslyšte, jestli Jackson mluví pravdu, je tam někde Orijská loď s téměř dokončenou zbraní, která by se v boji proti Oriům mohla hodit. Myslím, že bychom po ní měli jít.“
„Máte pravdu, je to šílené“, řekl O’Neill.
„Jen říkám, že jestli nenecháme Jacksona dokončit jeho misi, není důvod, proč bychom to neměli zkusit sami.“
„Daniel Jackson by nám mohl poskytnout informace potřebné k zabezpečení úspěchu mise“, řekl Teal’c.
„Mohl by nám říct, kde ta loď je a jak na ní proniknout bez povšimnutí“, řekl Mitchell.
„Musí vědět o jejich technologii dost, aby mi poradil, jak se napojit na rozhraní řídicích systémů lodi“, řekla Carterová otočena směrem k O’Neillovi.
„Za předpokladu, že je nám řekne.“
„A proč by ne?“ zeptala se Carterová.
„Kdyby věděl, že nikam nepůjde.“
„Zkusit to můžeme“, řekl Mitchell.
„Za pokus nikdo nedá, tak běžte“, znělo O’Neillovo rozhodnutí.

Prostor, Země, Odyssey, zadržovací místnost
O’Neill s Marksem se vrátili na Odysseu. Marks zůstal na můstku a Jack šel za Danielem do zadržovací místnosti, který nemohl uvěřit tomu, co mu řekl Jack hned po jeho příchodu do místnosti.
„To je šílené!“
„No jistě, to jsem právě říkal. Je to šílený, praštěný, divný. Ale abych byl upřímný, co není…“
„Jacku, jsem jediný, kdo by měl jít. Pro ostatní je to příliš nebezpečné.“
„Ne, pokud mi dáš ty informace, které potřebujeme.“
„Je to můj plán!“ Jack přestal pochodovat kolem Daniela a přiblížil se k němu blíže se slovy: „Ale za nic nestojí. No tak, Danieli. Měl bys vědět, že pro tebe SuperBránu nevypneme.“
„Neměli jsme na vybranou!“
„Ó, tak na jednou jste to my?“ zeptal se Jack s kroužením hlavy.
„Už jsi byl v mé situaci taky. Dobře, ne v takové, ale podobné.“
„Ano, jsem si jistý, že byl. Ale v mém mozku se už hrabali tolikrát, že si to nepamatuju.“
„Počkej chvilku, i tak budete muset vypnout SuperBránu!“
„Hele, kde je ta loď? Jak ji má Carterová řídit? A dej mi nějaké další informace, aby byla mise úspěšná. No tak!“ Daniel ignoroval O’Neilla, který se k němu naklonil se slovy: „Já ti věřím.“
„No jasně, opravdu cítím tu důvěru!“
„Teď musíš věřit ty nám. Nech nás dokončit, co jsi začal.“ Daniel na chvilku zavřel oči, ale pak se podíval na Jacka.

Země, SGC, zasedací místnost – o několik hodin později
SG-1 krom Daniela sedí kolem stolu, kde byl také Woolsey a Landry. Generál O’Neill raději stál poblíž jedné nezaplněné židle.
„Orijská loď obsahující Merlinovu zbraň je na orbitě planety s bránou“, informovala všechny Carterová.
„Projdeme tam bránou a pak se kruhy přesuneme na palubu“, dopověděl Mitchell.
„Lodi velí převor, ale každý den chodí kázat lidu“, řekl Teal’c.
„Myslel jsem, že pouze převor je schopný řídit loď“, řekl Woolsey.
„Systémy se aktivují pomocí mysli, ale Daniel mi poradil, jak bych je mohla obejít.“
„Také nám dal instrukce, jak dát poslední součástky dohromady“, řekla Vala.
„Daedalus je připraven v galaxii Pegas zavřít bránu.“
„Použijeme Orijskou loď k její aktivaci a pošleme ji skrz“, řekla Carterová.
„Ale poté, co nás z ní Odyssea přenese.“
„Tak tomu říkám plán“, řekl O’Neill.
„Který ovšem závisí na slovu Daniela Jacksona.
„Poznáme, jestli mluvil pravdu, než vypneme SuperBránu. Takže momentálně, jediné co riskujeme, jsme my“, řekl Mitchell. Woolsey se porozhlédl kolem sebe a na všech poznal, že jsou rozhodnuti.
„A co doktor Jackson?“
„Ten bude přemístěn“, odpověděl Landry.
„Chci na to dohlédnout, když už jinak nedáte“, řekl Woolsey.

Prostor, Země, Odyssey, zadržovací místnost
Daniel se opíral a se zavřenýma očima meditoval. Během několika vteřin se otevřely dveře, za kterými stál Woolsey, který vstoupil za ním do místnosti.
„Žádná zbraň. Ha. Přinesl jste smrtící injekci? Vysoké napětí, nebo mě jen tak přenesete do vesmíru?“
„Myslím, že chápete moji pozici.“
„Dal jsem Jackovi informace, které chtěl.
„A proto budete umístěn do stáze, dokud se mise SG-1 neukáže jako úspěšná.“
„Beru to tak, že vy mi nedovolíte, abych se vrátit ke svému starému já.“
„Pokud všechny informace ukážou, jako věrohodné, budete rozmražen a váš proces proměny bude pokračovat, pokud se to opravdu má stát.“
„Chápu“, řekl Daniel a Woolsey přišel k němu blíže.
„Jsem tady z úcty k vám. Chtěl jsem vám osobně vysvětlit, proč vás přeneseme do Antické kóje v Antarktidě. To je vše“, řekl Woolsey a šel k interkomu, který byl umístěn vedle dveří.
„Už můžete vězně přenést.“ Woolsey čekal, ale nic se nestalo a tak znova zapnul interkom.
„Co se děje?“
„Máme jisté technické problémy, zdá se, že se nemůžeme zaměřit“, odpověděla poručík Evansová. Woolsey pohlédl na Daniela, který se vzápětí dostává ze zajetí. Jeho ruce a nohy byly uvolněny. Stráže hned vešla do dveří, ale Daniel je myslí odrazil a zavřel přitom dveře, než Woolsey stihnul utéci z místnosti. Obrátil se vyděšeně k Danielovi, který ho telekineticky vznesl pár centimetrů nad podlahu. Daniel šel k němu a řekl: „Tohle jsem v plánu neměl.“

Země, SGC, zasedací místnost
Generálové O’Neill a Landry šli po schodišti do zasedací místnosti.
„Vždycky jsem býval ten, kdo starosti přidělával, ne ten, kdo je neměl.“
„Není to lehké sám se nezapojit. Zapomeň na pochyby, tohle je nejlepší řešení“, řekl Landry.
„Přesně! Akce je dobrá. Posedávání, špatné.“
„Pokud se budeš cítit nějak lépe, taky mám někdy starosti. I o tebe.“
„Tak děkuji.“
„Není zač.“ Jakmile to Landry dopověděl, za nimi se objevil Woolsey, který stále vypadal hrozně. Landry s O’Neillem se hned na něj podívali.
„Myslel jsem, že jsme tu věc opravili, aby se tohle už nestalo.“ Landry se začal smát, ale nakonec s tím přestal, když přímo před ním byl O’Neill transportován pryč.

To be continued

Za chyby se moc omlouvám, jestli nějaké najdete, mám rýmu a přitom se mi hodně těžko hledají.

„Ten je taky na tvé straně. Ale je tu jeden chlapík, který jaksi zastupuje vaši vládu.“
„Woolsey?“ Daniela to ani nepřekvapilo, že je to zrovna on.
„Nemůžu si tím být úplně jistá, ale myslím, že tě asi nemá rád.“
„Chce mě nechat zabít, že jo?“

Já tam žádný chyby teda nenašla (možná jsem slepá, kdo ví), ale jen mně tak napadlo, neměl by se Převor psát s velkým P?

[kasparova655365]

Shayla píše:

ale jen mně tak napadlo, neměl by se Převor psát s velkým P?

Já "převor" píši malým, nevím, jestli to tak je, ale měnit se mi to nechce , protože slovo převor je tam více jak stokrát.

kasparova655365 píše:

měnit se mi to nechce , protože slovo převor je tam více jak stokrát.

Toto je spoiler!!!:

Kdy se koukneš na mou povídku?

[kasparova655365]

Shayla píše:

Toto je spoiler!!!:

Kdy se koukneš na mou povídku?

V brzké době =D Jen co si ve škole srovnám známky, tak se na to mrknu až budu na praxích Ty jsou za týden 20., takže se těším, co tam na mě čeká

kasparova655365 píše:

takže se těším, co tam na mě čeká

Jak už jsem říkala: lámání nohou a padání z věží

nezklamala si jako obvykle to bylo vynikající

[kasparova655365]

Shayla píše:

kasparova655365 píše:

takže se těším, co tam na mě čeká

Jak už jsem říkala: lámání nohou a padání z věží

No, už se těším. A ohledně povídek, mám ještě jednu na jiném blogu, na kterém jsem tak trochu začala stávkovat. Chceš čitáť ?

Я люблю Звездные врата

[kasparova655365]

posedlík píše:

nezklamala si jako obvykle to bylo vynikající

Děkuji, Posedlíku. Jako obvykle jsi mě nezklamal. A hlavně děkuji za komentář. Od tebe, Shayly a Puka mě nejvíce těší

já se červenám