StarGate: Intervention - 12.1.2021 - FINÁLE

[kasparova655365]

Vždyť je cool Co jiného dodat?

[Patas25]

Tak musím říct, že si mě právě donutil si vzpomenout na mé začátky, zde na tom fóru. Je tomu už snad tři a půl roku, co jsem v této báječné komunitě a nelituju čas ztrávený zde, nebo u wordu.

A jak sem začínal? Náhodou jsem narazil na povídky kdesi na googlu a konkrétně na Svatou výpravu od Mikyho. Za pár hodin jsem přelouskal několik dílů a prostě mě to tak neuvěřitelně nabudilo, že jsem ihned sepsal začátek jisté povídky "Atlantis za dob Antiků" a bez korekce, bez vážnějšího zamyšlení jsem to prdl sem na forum. O pár hodin později jsem už žádal tuším Dragona ať to smázne a dal se dál do promyšlenější tvorby. Mno a tak nějak vznikla SGA- Nový řád. Na kterou navazuje Stargate Vendetta, kterou se chystá tady milý Daedalos v něčem PODSTATNÉM vykrást... (sry dady)

čekal jsem, kdy to sem hodíš a donutíš mě to vážně udělat....i když tvůj alibismus se mi líbí...schválně vynecháváš fakt, že ti to příjde náramně vhod, že?...radši už nepokračuj, nebo budu nucen s odpoledním vydáním adlšího dílu prozradit pár detailů tvého hnusného plánu

PS: nechceš se mnou hrát tuhle hru

[Patas25]

Tys to čekal? U mě to bylo spontální rozhodnutí, poškádlit tu ostatní.. Mno a jinak.. to víš že přijde vhod, další zápletka apod..

P.S. Prozradíš ty nějaký detail, prozradím já... (Nezapomeň ty už to máš napsané, já ještě v hlavě a můžu pozměnit..)

[kasparova655365]

Oujé, už je to tu zas Co takhle nový díl?? Prosím

Fajn, když tak hezky prosíš a máš slušné vychování...

dnešní čsát by mohla svým způsobem stát i samostatně, ale to byste pak byli ošizeni o nějaký díl, což by bylo smutný

malý spoiler před čtením

Toto je spoiler!!!:

konečně přidáme i další členy do nově vznikající Aliance

užijte si čtení, korekce Jakop a Patas

6. Díl (Ozvěny minulosti - Echoes of the past) PART II

Mléčná Dráha, Langara, 1. Června 2009
Jen několik dnů po úspěšném znovunavázání diplomatických styků s orbánskou planetou přišla jako druhá v pořadí Langara, o níž se vědělo, že byla pod silným vlivem orijských převorů, kteří se díky svým lodím dostali do centra Tiranie a Andarijské federace, což pochopitelně vedlo ke střetu zájmů s Kelownou, která do té doby více méně držela obě tyto mocnosti v šachu. Díky Oriům se však tato situace dramaticky změnila, avšak díky zásahu SG-1 v podobě Archy pravdy, nebyl převorský plán na zničení Kelowny nikdy dokončen. Dosvědčovaly to krátké zprávy výzvědné služby, která nad planetu pravidelně posílala Daedala, při jeho cestách z Pegasu, aby ze špionážního satelitu posbíral data. I nyní satelit sbíral data, která pomocí dálkového vysílače předával na zamaskovanou Odysseu, jejímž úkolem bylo zkontaktovat Kelownskou vládu, která posledních pár let usilovně pracovala na svém vlastním vesmírném programu, který se dal přirovnat k počátkům toho pozemského. Odyssea již několik málo vteřin pozorovala zajímavý úkaz, který se stále zvyšující se rychlostí blížil z povrchu planety směrem k orbitě, k níž se Odyssea pomalu blížila.
„Přiblížit,“ přikázal Davidson ve svém typickém postoji s rukami za zády, když pozoroval start kelownské rakety v přímém přenosu.
Byla to krásná podívaná, když se za raketou vytvářel typický ohnivý ohon, vytvářející bělostný mrak. Raketa rotovala podél své osy, až všem přihlížejícím ukázala kelownský shuttle, který v mnohém připomínal pozemský model Endeavour.
„Řídící středisko, tady raketoplán Quinn, vše jde jako po másle, právě jsme dokončili první obrátku a za chvíli provedeme oddělení nosné rakety,“ nahlásil velitel rakety, zatímco ho gravitace vcucávala do křesla.
„Rozumíme, pokračujte dle plánu,“ kontrolovalo řídící středisko, vše co mohlo.
Odyssea pochopitelně celý rozhovor monitorovala a Bishop stejně jako Kvasir byl připraven kdykoliv posádku transportovat na palubu, kdyby se něco zvrtlo. Oddělení však proběhlo bez sebemenšího problému. Naquadrií poháněné motory se zažehly, zatímco raketa klesala volným pádem do atmosféry, která ji během sestupu spálila na uhel.
„Řídící, tady Quinn, úspěšně jsme se oddělili, naquadriové palivové články běží na sto procent,“ s radostí a hrdostí v hlase ohlásil velitel, zatímco celé řídící středisko propuklo v obrovskou radost.
I v raketoplánu bylo veselo, i když ještě gravitace dělala své. Když však tohle všechno pominulo, všem se naskytl pohled k nezaplacení. Tisíce a miliony hvězd se jasně třpytily v nedosažitelné dáli, která se zdála tak nepředstavitelně daleko, přitom však byli už jen krůček od těchto hvězd. Stačilo přece jen tak málo. To málo se teď před stálou rychlostí plujícím raketoplánem odmaskovalo, což každého, kdo měl možnost se dívat, vyděsilo tak moc, že některým se musel spustit filtrující systém odvádějící lidský odpad do k tomu vytvořených míst. Majestátní gigant v podobě pozemské 304ky vehnal tepy všech do výše dvě stě úderů za minutu, což mohlo vést až k infarktu, který se naštěstí nedostavil. Místo toho se ve sluchátkách ozval hlas plukovníka Davidsona.
„Tady plukovník Ian Davidson z pozemské lodě Odyssea, slyší mě někdo?“ přátelským hlasem znělo všem v uších krátké oznámení.
„T-tady velitel raketoplánu Quinn, Tanek Birt,“ trochu opatrně navázal kontakt s Odysseou, která stále koukala čumákem na malinký raketoplán.
„Odysseo, tady Jonas Quinn, vítejte na Langaře,“ vesele přivítal své staré známé Jonas, který měl v Kelowně velice vysoké postavení.
„Jonasi, tady Daniel Jackson, rádi bychom se s vaším povolením transportovali do Kapitolu,“ požádal Daniel, který Jonase taktéž velmi rád slyšel.
„Mám ještě podkožní vysílač, transportujte mě spolu s vámi,“ prakticky přikázal Jonas, který musel být u všech meziplanetárních styků, jako zástupce Kelowny, případně Langary.
Jonas, Daniel, Mitchell a Davidson se po transportu objevili v kelownském Kapitolu, který od poslední návštěvy pozemských týmů prošel rozsáhlou úpravou.
„Vítejte na Kelowně,“ tentokráte osobně přivítal Daniela, Mitchella a Davidsona, který Kelownu navštívil poprvé.
„Rád vás vidím,“ s každým osobně si potřásl rukou a Daniela poplácal po zádech.
„Taky tě rád vidím,“ opětoval zdvořilostní konvence Daniel, který byl v oboru etiky více než vzdělaný.
„Vidím, že jste tady vymalovali,“ píchnul do Kelowňanů Mitchell, jak bylo jeho zvykem.
„No, poté, co se Tiranie a Andarijská federace sloučily do jednotné Tiranijské federace po příchodu Oriů, jsme byli nuceni přijmout pár bezpečnostních opatření. Mezi největší patří pancéřovaná vrata, která se v případě potřeby spustí z vykotlaných kapes nade dveřmi,“ ukázal první část bezpečnostních opatření Jonas, který měl na těchto úpravách velký podíl.
„Další částí jsou výsuvná hnízda rychlopalných zbraní, která jsou ovládána dvojicí mužů, přičemž jeden nabíjí a druhý pálí,“ zmáčknul jedno z tlačítek na panelu, aby tentokráte názorně ukázal kus své práce.
„To si taky musíme pořídit,“ zavtipkoval Mitchell, i když to v duši myslel smrtelně vážně.
„Na co jsem však nejvíc hrdý, je pole, které generuje frekvenční vlnění, jenž blokuje převorské schopnosti.“
Mitchell chtěl něco podotknout, ale Jonas jej přerušil.
„Ano, toto zařízení máme od vás, my jsme jej pouze zvětšili, čímž jsme dostali mnohem větší dosah. Samozřejmě jej v dnešní době už nepoužíváme, nicméně nám v mnohých případech přišlo vhod,“ ukončil Jonas malou besedu, na téma „vymalování“.
Daniel ohromen úpravami si ještě chvíli prohlížel kapsu, v níž se schovávala obrovská pancéřová vrata. Když Jonas všechny pobídl k pokračování do zasedacího sálu, Daniel poslušně následoval a držel krok, během čehož Jonas popisoval boje s Tiranijskou federací, která hrozila použitím naquadriové bomby, která by ve větším množství dokázala zničit Langarský ekosystém.
„Jonasi, všichni jsme si všimli, že jste se technologicky dost posunuli, jak se vám to podařilo tak rychle?“ zajímalo Davidsona, který tušil, jak mu Jonas odpoví.
„Myslím, že odpověď znáte, plukovníku,“ mrknul na Davidsona, který se pousmál, a hřálo ho u srdce, že Země alespoň něčím inspirovala mimozemšťany.
„Ten váš raketoplán…“
„Quinn?“ doplnil za Mitchella Jonas.
„To ho pojmenovali po tobě?“
„Řekněme, že to má být jakási pocta člověku, který dal vzniknout vesmírnému programu a umožnil Kelowně vstoupit do vesmíru,“ vysvětlil Jonas, kterému tato pocta zrovna nevoněla.
„Proč to říkáš, jako by tě to netěšilo?“ reagoval Daniel na divný tón, jakým to Jonas prezentoval.
„Až budeš „nejdůležitější“ člověk na planetě, která je rozdělená na dvě frakce, které mezi sebou bojují, pochopíš.“
„To znám,“ opět zavtipkoval Cameron, přičemž se jeho vtípek nesetkal s pochopením.
„Ne?“ koukal po všech přítomných, jestli se ještě někdo neusměje.
„Ovšem ten největší důvod, proč chce Tiranijská federace moji hlavu, je tajný projekt, na němž už pár měsíců usilovně pracujeme,“ vysvětloval Jonas, zatímco procházeli spoře vyzdobenou a vysokou chodbou.
To Daniela vedlo k názoru, že je teď Kapitol, spíše bojová základna, než reprezentativní budova. Tomuto názoru Jonas přitakal a zahnul doprava, do chodby, která vedla do obrovského sálu. Když Jonas otevřel dveře, všem se naskytl pohled na sál obrovských rozměrů kruhového tvaru, do nějž pozemská noha nikdy nevstoupila.
„Tady zasedá kelownská vrchní rada, která rozhoduje o nejdůležitějších zákonech, které zlepšují náš život sužovaný válkou a neustálým strachem z útoků,“ nastínil funkci tohoto sálu Jonas, zavřel dveře a vydal se zpět cestou, kterou sem přišli.
Na první odbočce se však vydali na opačnou stranu, z níž přišli a pokračovali do jeho kanceláře, kterou před několika lety dostal. Když se po pár minutách pomalé chůze ocitli všichni na prahu Jonasovi kanceláře, musel Jonas projet bezpečnostní kartou přes terminál, který byl hned u dveří. Procedura trvala jen pár vteřin, po čemž následoval hlasitý zvuk a cvaknutí zámku. Když se všichni usadili, Jonas nabídl expedici něco na pití, což všichni zdvořile odmítli a začali se Jonase vyptávat.
„Před chvílí si mluvil o nějakém tajném projektu?“
„Neměl bych o tom s nikým nezasvěceným mluvit, ale naše ústava se na vás nevztahuje, takže…“
„Takže, jsme z obliga,“ domyslel si Davidson, kterého tajný projekt zajímal více než ostatní.
„Quinn, na nějž jste narazili ve vesmíru je jen krycí manévr před Tiranijskou federací, které z toho jde hlava kolem. Ovšem co by je mělo zajímat více je vesmírná loď, kterou budujeme několik kilometrů odsud, v přísně střeženém podzemním zařízení, jako je v Oblasti 51 na Zemi,“ vyrazil všem dech.
„Ehm…vesmírnou loď?“ koukal po Jonasovi Davidson, který nečekal, až tak dobré zprávy.
„Ano, s její stavbou jsme začali zhruba před rokem a nyní se nacházíme zhruba ve třetině očekávané doby výstavby,“ poodkryl roušku tajemna Jonas, který si užíval ty nevěřící pohledy.
„Kde berete suroviny?“ dál se vyptával Davidson, který ne a ne uvěřit svým vlastním uším.
„Jak Daniel a Cameron ví, ne všechen naquadah na Langaře byl přeměněn v naquadrii, což nám dává velké množství surovin pro výstavbu i za cenu nebezpečných krádeží od Tiranijské federace, která o těžbě na jejich území doufejme, neví,“ vyslovil zbožné přání Jonas.
„Toho si ale dříve či později přece musí všimnout,“ logicky vydedukoval Davidson, který byl od prozrazení projektu jako opařený.
„Ano to jsme předpokládali, a proto jsme s velkou armádou odešli na jinou planetu, která byla dříve spravována Ba’alem. Ten si vždy vybíral plodné doly, což se ukázalo jako pravdivé a my získali silné stanoviště těžby naquadahu,“ ukázal v zápisníčku adresu, kterou Daniel ihned poznal.
Aby Jonas jen nemluvil, navrhl osobní prohlídku, která Davidsonovi rozhodně přišla vhod. Kvasir všechny transportoval několik kilometrů za město, kde po vzoru Oblasti 51 stála malá červeno-bílá boudička.
„Pěkné,“ pousmál se Daniel, když si vzpomněl na Prométheovu boudu.
Bouda byla oplocena a nápis „Vstup na vlastní nebezpečí,“ vysvětloval vše. Jonas svoji kartou opět projel panelem, což otevřelo dveře, které vedly do malého výtahu.
„Jako by to bylo včera, co jsem takhle projížděl s někým nezainteresovaným,“ projela výtahem špetka sentimentu v Jonasově podání.
Když se dveře otevřely, vyvalily na povrch zvláštní pocity. Vše však jako vždy utnul „vtipnou“ vsuvkou Cameron.
„Kde jen, jsem ten tvar viděl,“ poznamenal Mitchell, který v tom tvaru viděl Prométhea, jehož cesta skončila nad Tegalem, který se pod vlivem Oriů kompletně zničil.
„Chtěl jsem ho pojmenovat Generál Hammond, ale kelownská rada trvala na jménu Jonas, takže jsem musel ustoupit,“ s kyselým obličejem pokračoval ve vysvětlování původu jména Jonas, který rukou ukázal směr chůze, která vedla do útrob lodi.
„Nechci tě zklamat, ale sesterská loď Odyssey se jmenuje George Hammond, což by mohl být trochu problém,“ usmál se Cameron, zatímco vstoupili do nitra Jonase.
Chodby byly na pohled velmi prostorné, což dokazovaly už míry lodě. Jonas vybral okružní procházku po dokončených částech, jichž bylo minimum. I tak prohlídka zabrala zhruba dvě hodiny, během nichž obě strany žhavě diskutovaly nad událostmi uplynulých měsíců. Největším překvapením byl pro Jonase návrat Atlantidy a vyhynutí Noxů, což jej osobně zasáhlo natolik, že mu po lících skanuly slzy upřímného žalu. Několikrát ve službách Země Noxi navštívil a zalíbil se mu Anteaus, který svoji moudrostí neocenitelně ovlivnil Jonasovo vnímání světa, což mělo zásluhu na jeho vysoké pozici v Kelowně. Byl to přítel, který Jonasovi otevřel oči ve vnímání vesmíru, přírody i sebe samého.
„Já, já…omlouvám se, dejte mi chvíli,“ vykoktal ze sebe roztřesený Jonas, který si stejně jako Daniel uvědomoval, že smrtí Noxů skončila pradávná velká Aliance čtyř ras, jejíž jméno v mnohých vyvolávalo hrůzu. I v daleké galaxii, kde se první alianční nepřátelé radovali z Anteauovi smrti, jakožto posledního zástupce Noxů. V Mléčné Dráze se však formovala nová Aliance, v jejímž vedení se neohroženě sluní Země, která se právě díky staré Alianci může pyšnit nejlepšími technologiemi, které v Mléčné Dráze existují. Právě do této Aliance chtělo IOA přibrat Langaru, která by se v ideálním případě měla kompletně sloučit, což měl Daniel zařídit.
„Jonasi, je mi jasné, že vaši vládu nemusím přesvědčovat, ale musím mluvit i se zástupci Tiranijské federace,“ podíval se na Davidsona, který souhlasně přikyvoval a kochal se obrovským můstkem, který byl stejně jako loď třikrát větší než na Odyssee.
„Proč?“
„Pokud máme účinně bojovat s Luciánskou Aliancí, Goa’uldy, Ascheny a Wraithy, budeme potřebovat veškeré dostupné zdroje, tohoto světa, jakožto naquadriové velmoci.“
„Proto potřebujete i Tiranijskou federaci,“ domyslel si Jonas a s hlasitým oddechem přikývl na požadavek.
„Fajn, vezmu vás k nim, ale musíme letět vládním letadlem, nesmí vědět, že jste tu lodí,“ vysvětlil překvapenému Danielovi, který se chtěl zrovna zeptat, proč vládním letadlem.
„Vy máte letadla?“ zajímala Camerona zcela jiná otázka.
„Jenom pár, letecký průmysl, je teprve v plenkách, jak byste řekli,“ nechali se všichni transportovat k Jonasovi do kanceláře, odkud si objednal odvoz.
Kelownské letadlo v mnohém připomínalo pozemské Jumbojety a proto si Davidson, Cameron i Mitchell připadali jako doma. Letadlo poháněné naquadriovým jádrem velmi rychle přistálo a následně vzlétlo s delegací, která se musela předem nahlásit, protože vztahy mezi oběma zeměmi byly mnohem horší než za dob Studené války. Ovšem diplomatické styky na nejzákladnější úrovni zde stejně fungovaly. Letadlo velkou rychlostí přeletělo celou Kelownu a zamířilo do hlavního města Tiranijské federace – Andary. Jelikož Tiranijská federace vlastnila jen dvě letadla, byla zde jen jedna striktně hlídaná přistávací dráha.
Letadlo ladně přistálo a umožnilo delegaci vystoupit do zcela jiného podnebí. Zatímco v Kelowně se rtuť teploměru šplhala na pouhých dvanáct stupňů, v Tiranijské federaci jasně dominovalo slunce, které rozpálilo okolní vzduch na poměrně příjemných sedmadvacet stupňů. Jen, co nohy všech přítomných dopadly na rozpálený asfalt, seběhlo se kolem nich velké množství bezpečnostních složek, které ze všeho nejvíc zajímal jediný člověk.
„Máme Quinna, zahajte útok,“ přikázal postarší muž vysokého postu, za jehož zády startovalo velké množství raket.
„A kurva,“ vypadlo z Davidsona, který ihned dostal pažbou přes obličej, což jej rozhodilo, až ztratil rovnováhu.
„Co to děláte, jsem zde jako diplomat Kelowny, podle článku…“ rozčiloval se Jonas, který se nesetkal s pochopením.
„Článek? O čem to mluvíte, pane Quinne? Od této chvíle žádný článek neexistuje,“ ledově klidným hlasem pronesl tiranijský generál a názorně spálil papíry, na nichž se nacházela dohoda mezi oběma zeměmi.
V Kelowně i na Odyssee se mezitím šířila zpráva o vypuštěných jaderných hlavicích jako blesk. Kvasir na nic nečekal a předběhl Bishopa, který zaměřoval lokátor plukovníka a ostatních, ale než stihl zadat příkaz, přímo před ním se objevil Daniel, Cameron, Jonas i plukovník, který byl ještě na všech čtyřech, jak se snažil postavit. Tomu ihned pomohl Cameron, když měl volné ruce. Davidson se s očividnou bolestí posadil do křesla a přikázal zničit hlavice v pořádné dálce vesmíru, kam je Bishop spolu s Kvasirem transportovali. Před Odysseou se odehrávalo divadlo nevídaných rozměrů, když se v ohnivé výhni objevily snad všechny barvy, které existovaly. Asgardský štít zadržoval přívaly energie, které se vesmírem šířily jako mor a spalovaly vše, co nemělo štít. Jeden z měsíců dostal přímý zásah energií, která na povrchu zanechala viditelnou, naprosto rovnou stopu. Na moment bylo nutné rozšířit štít i přes raketoplán, který by byl bez pomoci Odyssey zničen. Tiranijská federace byla překvapena náhlým zmizením všech hlavic, když se nad hlavní město snesla Odyssea, která chirurgicky přesnými střelami zlikvidovala veškerá sila, z nichž se rakety vznesly. Delegaci tentokráte v doprovodu bezpečnostních složek Bishop transportoval zpět na místo, odkud před chvílí zmizeli, což tiranijce dokonale zaskočilo. Bezpečností složky Odyssey svými zbraněmi zabezpečili místo transportu a tiranijského generála si vzal na paškál Mitchell, který si neodpustil rozpustilé rýpnutí.
„Teď to bude po našem, parchante,“ a udeřil generála pažbou své devítky do nosu, z něhož se ihned spustil potůček husté krve.
Generál si vleže otřel nos a chtěl přikázat svým lidem, aby něco udělali, ale Mitchell si opět vzal slovo.
„No, no, no, no, no, copak to děláš? Ty jsi asi nepochopil, že teď to máme pod kontrolou my,“ s pocitem zadostiučinění, utřel generála a nechal všechny transportovat do hlavní budovy Tiranijské federace.
S Odysseou nad hlavou se Jonas cítil klidně, protože věděl, že je v bezpečí a nic se mu nestane. Když tiranijská vláda zaznamenala útok Odyssey, rozhořela se mezi členy různých stran hlasitá debata, co dělat. Tu přerušilo bílé světlo, které všechny oslepilo, že si nikdo nevšiml, co se vlastně děje. Mitchell si stoupnul za řečnický pult, kde si úderem do mikrofonu sjednal klid.
„Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vám představil. Jsem plukovník Cameron Mitchell a momentálně vás mám v hrsti, protože s Odysseou nad vašimi hlavami, nemůžete ani ň,“ opět nahodil vítězoslavný obličej, když zpozoroval kyselé a vystrašené výrazy členů vlády.
„My jsme sem přišli se seriózní nabídkou míru a navázání obchodního kontaktu, který by vám zajistil místo mezi hvězdami, ale vy, vy jste si museli hrát na kovboje a museli jste ihned po zajetí Jonase Quinna zaútočit,“ začal přitlačovat Cameron, jehož tón se pomalu ale jistě dostával do poloh, které se nikomu nebudou líbit.
Daniel se snažil Camerona lehce brzdit, ale bylo to marné, protože Cameron pořád mluvil.
„Teď jste si to ale kolosálně posrali, protože jste si proti sobě poštvali Zemi a věřte mi, že se vám to nebude líbit,“ začal vyhrožovat Cameron, což už nevydržel Daniel a vyšoupnul Mitchella z řečnického pultu.
Sám se poté ujal řeči, protože to on měl vést diplomatická jednání.
„Myslím, že to co chtěl tady můj přítel říct je, že jsme byli zmocněni s vámi vyjednat dohodu, kdy by se celá Langara spojila do jednoho velkého mocenského bloku, který by se mohl s naší pomocí dostat do vesmíru, na jiné planety a do jiných galaxií,“ začal příjemným tónem Daniel, který si obecenstvo získal mnohem více než Cameron.
„Bohužel, ač se mi to ne zcela líbí, musím souhlasit s plukovníkem Mitchellem, že na dohodu můžete zapomenout a o vašem osudu necháme rozhodnout vládní struktury Kelowny, jakožto vašeho nadřízeného národa,“ utnul všechny naděje Daniel, který taktně naznačil, že se Tiranijská federace právě stala vazalem Kelowny, která si po dlouhých staletích bojů, může konečně oddechnout a může se začít soustředit na vlastní technologický rozvoj za pomocí svých pozemských přátel, kteří přišli s příslibem nového a lepšího začátku.
Jonas, který se doteď držel v pozadí, vystoupil z řady a postavil se k prázdnému pultu, který se stal symbolem konce nekonečné války.
„Přemýšlím nad nějakými inteligentními slovy, ale myslím, že když řeknu, že si za to můžete sami, tak je to ten největší trest, který můžete kromě vazalství dostat,“ ukončil velice krátký proslov ala Jack O’Neill Jonas, který ještě upozornil, že jakýkoliv akt odporu bude po zásluze potrestán mnohem větší silou ze strany Odyssey, která měla zůstat na orbitě. To však byl jen klamný manévr, aby se na planetě udržel relativní klid. Mezitím se Odyssea i s celou posádkou odebrala na orbitu, odkud ji raketoplán Quinn pozoroval, jak vstupovala do subprostorového tunelu, který ústil nad modrou planetou, která konečně poskládala Alianci, jež měla šanci na úspěch.

doufám, že sedíl líbil a dnes rovnou přikládám i PDF

http://ulozto.cz/xcbhAoW4/stargate-intervention-1-6-dil-pdf

PS: nebojte se zanechat pod příspěvkem nějaký ten povzbudivý komentář
PS2: Příště mrknem na jaffy a poodkryjeme jistý děj, který ovlivní celou sérii
PS3: jsem rád, že se čísla u ANO neustále šplhají výš a výš... mockrát děkuji a doufám, že tento trend bude i nadále pokračovat...=> tímto chci jemně vybídnout i ty, co obyčejně nekomentují, aby ponechali svůj otisk, který autora vždy potěší (i když je špatný, stále to má svoji vypovídací schopnost)

ŠLUS skončil jsem dneska

Přečteno s kladným hodnocením. Jediné co bych vytkl byl Cameronův proslov, který se mi zdál možná až moc agresivní.

Tak to vypadá, že Země si k sobě natáhne poslední zbytky žijících civilizací v Mléčné dráze, nehledě na to, jestli to jsou vandráci nebo vidláci Všechno spojíme dohromady a budeme makat pro svoje vlastní dobro

Z Quinova lidu se asi stanou otroci, když se tak dívám na jejich možnosti a schopnosti, možná také výrobci bomb

No, jsem zvědav, jak hodlá Země tuto "Alianci" vytáhnout na výsluní. Sice disponuje vyspělými technologiemi, ale nejsem si jist, zdali má zdroje na to, aby utáhla rozvoj dvou a více planet v tak rekordním čase, asi fakt bude nutné to otroctví, popřípadě jiné extrémistické formy vlády

Dále by mě celkem zajímalo, jestli nás zahltíš nějakými novými technologiemi, popřípadě novými loděmi, jak je v povídkách zvykem. Tři sta čtyřky jsou sice dobré, ale už se několikrát ukázalo, že nejsou nepřemožitelné. A když se chystáme na krutý boj chtělo by to inovaci. Máš k dispozici asgardskou, noxskou i antickou databázi, to je podle mě dost na dělání zázraků, ale my si zatím musíme vystačit se "starými" SG technologiemi

A úplně nakonec...měl jsem ještě jednu teorii, takovou bláznivou. Na 99% se to nestane, ale docela mě překvapilo, že všechno, co za něco stojí, nese Johnasovo jméno. Divím se, že nepřejmenovali planetu na Johanu Líbilo by se mně, kdyby se nakonec z Johnase stal nějaký diktátor, který na oko hraje demokracii, ale když se kámoši ze Země nedívají, tak to tam terorizuje a buduje armádu Proto ta vojenská základna, proto ho chtěli ti druzí oddělat Toť má teorie. Sice nečekám, že je reálná, ale proč se o ni nepodělit, že?

„Přiblížit,“ přikázal Davidson ve svém typickém postoji s rukami za zády

- Jo a tohle mě teda totálně zbortilo

moc pěkné

předem vám dvěma děkuji , opravdu potěší, když pravidelní komentátoři nezapomenou dostát svým "povinnostem"

190060543: zkus přiletět na jinou planetu s nabídkou spojenectví, oni tě využijou a zatknou člověka, který jim může dát technologie, který by zničili to jediné dobré na planetě , přičemž ještě mají tu drzost po jeho zatčení vypustit několik jaderných hlavic, aby se zbavili toho póvlu na druhé straně planety
nevím jak tebe, ale mě by to šeredně nasralo

SPeeDy: pravý záměr bude odhalen v díle Politika , navíc není třeba jakkoli zotročovat...pokud chce někdo postavit alianci, určitě to nepostaví zrovna na těchto principech... to je mnohem lepší enchat je dělat to co doposud, jen je trošku popošťouchnout tím správným směrem

zahltit vás novými technologiemi? to určitě nemám v plánu...nový druh lodě bude až u konce 2. série a to z jednoho prostého důvodu, který tam samozřejmě bude vysvětlen ...co se vývoje nových technologií, tak bude docházet maximálně k menším úpravám, ale vyloženě nové neplánuji - však sami uvidíte

Jonas? To bylo jen takový můj rozmar...určitě ho neplánuji "převrátit" na temnou stranu síly - pro tento úkol mám mnohem lepší kandidáty

a rukami můj styl psaní spočívá v tom, že na prasáka píšu co mě zorvna napadne, aniž bych nad tím moc přemýšlel a posléze opravuji své neduhy, i když je fatk, že by asi bylo lepší psát to už rovnou správně

No, ohledně těch technologií je to celkem škoda, jestli se budou stále používat ty věci, které už věrně známe. No, snad to vynadradíš příběhem. I když... k čemu tedy ta šaráda ohledně databáze Noxů a Antiků, když z toho nakonec nic nebude? Je samozřejmé, že informace z databáze se dají využít i jinak, ale ten technologický růst, ať už v jakémkoliv odvětví, je podle mě zásadní.
V bitvě se člověk musí přizpůsobit nepříteli a také se nad ním snažit vyhrát, nějak ho porazit.

Další otázkou tedy je, v rámci kolika let se bude povídka pobyhovat. Zatím, co jsem pochytil, stále visíme v roce 2009, takže pokud nenastane náhlý zvrat, tak bych tipoval, že se to odehraje v rácmi několika málo roků, ale kdo ví. Jestli se dočkáme i st0rmovského cestování časem S tím by částečně souvisel i technologický pokrok. Některé povídky zahrnují stovky let a dochází k opravdu razantním změnám. Tady nás asi nic takového nečeká. Nebo ano?

tak že bych stagnoval technologicky to taky ne vývoj bude, ale až se do hry dostane jistý element takže ač to nebude nijak razantní k vývoji určitě dojde...a to nejen u Země

roky ještě nemám plně vymyšleny, ale rád bych se po konci 2. série dostal do roku 2013, aby to tak nějak odpovídalo ale to ještě uvidím

Když tam byla ta část s Goergem Hammnodem tak mě napadlo jak Carterová a jeí loď míří na kelonského George a řiká změňte si jméno lodi a necháme vás jinak budete zníčeni .ale úžasný díl no a myslim že kdyby se tam hned snesli z Odysseou dali by osobě vědět trochu více.

[kasparova655365]

Co bych měla dodat... Pěkný díl

[Patas25]

Tak technologie: víš proč to tady tak stagnuje? Carterová si létá na lodi a výzku padl na jistého doktora Billa Leeho. Myslím, že toto rozvíjet více nemusím.
A co se týče dalších technologií. Jedna razantní pokud si dobře vzpomínám tam je... sice pár tisíc let stará...

tak on ten vývoj nestojí jen kvůli Billovi...na pomoc tam má pány Asgardy, ale hlavním důvodem je. že ve všech povídkách jsou nějaký supertechy, který pak dělají Zemi neporazitelnou, čemuž jsem se chtěl vyhnout a pokud už nějakou dám, tak tam musí být napřed určitý nástin a po sléze vývoj, který je po několika měsících či letech zakončen úspěšným vývojem... takež z tohoto důvodu nebudu sypat jeden tech za druhým, ale budou postupně vyvinuty... nebo upraveny některé jiné již vyvinuté techy

Diel(y) ako vždy na vysokej dejovej úrovni, avšak mne osobne vadilo na dnešnom dieli ten razantný zásah do politiky Kelowni.
WTF??
Ako môžeš niekomu nadiktovať nadradenosť štátu, s ktorým je vo vojne už "pár" generácii, len kvôli tomu, že jeden štát mal to šťastie a našiel bránu na svojom území??? Áno máš pravdu, Federácia porušila zmluvy, zahájila útok...ale o tom je predsa studená vojna, o zabodávaní nožov do chrbta (dokonca si vravel, že to bolo ešte horšie ako na Zemi).
Súhlasím, že Odyssea urobila dobre keď odklonila rakety, fajn ale nastoliť protektorát?? Mali sa aspoň pokúsiť o diplomatickú cestu (vlastne spôsobili útok - keby neprišli, Jonas by nešiel "na návštevu", nezajali by ho, pravdepodobne by sa nepustili ešte v ten deň do vojny) kde samozrejme uvalia sankcie, pohrozia, ukážu čo môžu dostať ak pristanú na mieri. Ak by to stroskotalo a vojna začala aj po ROKOVANIACH, tak fajn nadradenosť Kelowni by bola oprávnená (no )- spojencov potrebujeme- všetci totiž vedeli čo ten útok bude stáť, ale takto...
Ak by sme aj nejak prekúsli to čo som vyššie napísal, máš tu ďalší problém. Ako chceš (keďže Zem je dobro galaxie) humánnym spôsobom prinútiť ľudí z Federácie pracovať pod záštitou Kelowni, keď ešte včera sa ich deti učili, že musia každého Kelownčana zabiť skôr než to stihne ta "sviňa prašivá" urobiť sama??

P.S.: Myslím, že najlepší príklad zo Zeme je naša studená vojne, kde by nastala situácia, že ZSSR (alebo USA, vyber si podľa gusta) nájde NIEČO, a začne vytvárať zbrane, technologie, autá... o ktorých si ty ešte ani nesníval, nato nad nimi fyzicky uvažoval. Strach prevládne prehovoríš toho, hentoho, tamtoho (pridajú sa kvôli strachu tiež) a zrazu je ZSSR úplne izolované a vojna na spadnutie. Zrazu v jeden deň sa chce človek, ktorý to všetko podnietil, hlava všetkého výskumu, stratégie,... stretnúť na tvojom území?? NO čo zrobíš?? Chrániš predsa tvoj národ a ako všetci dobre vieme, preventívny útok vojnu môže značne urýchliť. Ale zrazu bu, objaví sa niečo/niekto so silou ktorú si v živote nevidel, a potresce ťa za to, že si si chránil zadok (pravda alebo nie propaganda robí svoje)....no ja osobne by som to nezobral "len tak" (ako civil).

díky za názor, moc si ho vážím a donutil mě se zamyslet

v podstatě máš pravdu...jen tak nařídit to nejde...ale možná to je jen můj názor, ale i v seriálu jsem měl pocit, možná to bylo dokonce někde naznačeno, že tady ten boj už lidi nebaví a vše je to hnáno jen blbcama s vlády...každopdáně i kdyby ne, kdybys neměl proti takové síle co postavit, určitě by sis rozmyslel jestli budeš znovu útočit...

a druhý bodík...Odyssea ihned po tomto zásahu odletěla, aby si tohle mohli oni sami vyřešit...už dříve zkoušeli diplomatickou cestu...a to že bylo řečeno, že se stanou protektorátem nic neznamená...já tu jejich politickou scénu hodil za hlavu a nastínil jen možné řešení (a pokud jde o nějaké dořešení těch nesvárů, který sahají několik generací hluboko, druhá série naskytne druhé straně své možnosti )

stejně jako studená válka i toto je běh na dlouhou trať , každopádně ti děkuju za postřeh, je důležité aby bylo vše vysvětleno pokud jsou nějaké nesrovnalosti a pochybnosti

Toto je spoiler!!!:

věřím, že na podobný problém bueš narážet i příští díl , byl to takový větší problém jak jej správně vyřešit a ani teď si nejsem jist, zdali jsem tam vyčerpal veškeré možnosti tím správným směrem...mno budu doufat, že se to bude líbit a těch negativních ohlasů bude minimum, i když to bude mít obrovské důsledky na finále série

a to že bylo řečeno, že se stanou protektorátem nic neznamená

Táto veta ma, viac menej upokojila
Vlastne vravíš, že Dany aj Mitchell povedali, len bu bu bu, ale to, že vytvorili protektorát nič nie je. Znova budú rokovania o tom ako tento "protektorát" nastaviť tak aby bola väčšina spokojná, pričom tam bude hrozba BigBrothera zo Zeme.
Správne som pochopil? Dúfam, že hej..

Toto je spoiler!!!:

Tak teraz sa teším na budúci diel ešte viac (keďže, mne osobne také to verbovanie a politika viacej sedia - samozrejme všetko s mierou )

nejsem snílek, abych si myslel, že jedním zásahem se něco vyřeší...ale taky nejsem blázen abych rozepisoval do povídky tydle politický blbosti...takže si to "rokování" bdueš muset domyslet sám a i když bude až do konce 1. série na Langaře více méně klid...vše se na novo rozběhne ve 2. sérii zde se mnohem více zaměřím na řešení průserů co jsem si natropil v 1. sérii a tu třetí (doufejme, že se k ní dostanu a že mě to bude bavit) snad dořeším již zmiňované emzáky, kteří zde budou hrát svůj prim a jak již zmiňoval Patas, v jistém bodě naše dvě povídky propojím, i když to není propojení v pravém slova smyslu

Pekné časti sa Ti podarili.
(Politiku neriešim, ale skôr etiku, ale aj staré a osvedčené oko za oko ..... a všetci čo mali vo vypustení rakiet prsty by viseli za g"le v prievane a to nespomínam "zatknutie" diplomata. Tí by za g"le neviseli.)

i tobě děkuji puku a jsem rád, že někdo souhlasí a je stejnýho vyznání jako já, i když bych obyčejně neublížil ani obrovskýmu pavoukovi, kdyby mě tak neděsili

Zdravím, opět středa, opět double-post... je vidět, že je ho tam třeba

dnes se nebudu nijak zvlášť rozkecávat a rovnou poděkuji klukům za korekci a návrhy atd., atd.

doufám, že si díl užijete a že opět zanecháte svoji stopu pod příspěvkem

7. Díl (Rozděl a panuj – Divide and rule) PART I

„Mají-li se dát lidé do pohybu, musíte dát hlas jejich nejhlubším touhám, inspirovat je, aby uvěřili, že dokáží slézat hory, o kterých panuje názor, že jsou příliš vysoké.“ – David Gergen

Mléčná Dráha, Země, 15. Června 2009
V Americkém Coloradu byl krásný teplý den, který kazilo jen neúprosné vedro a kupící se mračno, z něhož ve Wyomingu solidně pršelo. Zatímco se většina pracujících lopotila v práci, ostatní si užívali horký, ještě slunný den u vody. Mezi těmito lidmi byl i elitní tým SGC, který si vzal malou dovolenou a snažil se z ní vyždímat, co to šlo. John s Chrisem právě uspořádali souboj v ping-pongu, Rodney natíral záda Jennifer a Ronon s Teylou blbnuli na tobogánu.
„Rodney, maž je pořádně,“ peskovala nepečlivého Rodneyho Jennifer, která měla volno po dlouhém půl roce, protože se intenzivně zabývala látkou, na jejímž vývoji se velikou měrou podílel i sám Carson Beckett.
„Já se snažím,“ kňoural Rodney, i když věděl, že to stejně bude muset dělat pořádně, protože se Jennifer Rodneyho doteky více než líbily.
„Jo, přesně tak to má mamka ráda,“ užívala si Jennifer nyní už pečlivé mazání a hlazení.
„Víš, kdybys chtěla, mohl bych ti zařídit práci na Atlantidě,“ začal Rodney a vyrušil Jennifer ze slastného rozjímání.
„Vždyť se tam nic neděje a víš, že mám práci v Oblasti 51,“ odsekla Jennifer a dala tak najevo, aby nemluvil a pokračoval.
„Nelíbí se mi, že pracuješ s tím život vysávajícím prevítem, který nám zařídil beznávratnou letenku do Mléčné Dráhy,“ skoro proklel Todda.
„Rodney, fakt se dnes nechci bavit o práci,“ otočila list Jennifer a dál se nechala mazat a hladit.
Rodney neochotně hladil Jennifer dál, ale věděl, že mu z toho večer něco dobrého kápne. Za to Ronon si užíval tobogánu jako malé dítě, protože nic takového v životě neviděl. Jezdil po zádech, po břichu, po boku, točil se, převracel, až jej musel plavčík napomenout za nebezpečnou jízdu, když málem přizabil dítě, které se ve spodní části prakticky zastavilo.
„Když neumí jezdit, tak ať na to neleze,“ remcal si pro sebe Ronon, když jej plavčík ve spodní části tobogánu vyhnal do relaxačního bazénu, kde na něj mávala Teyla.
„My jsme pěknej bručoun,“ usmála se Teyla, když s Torrenem pozorovala rozohněného Ronona.
„Už ať je zase nějaká mise,“ stěžoval si Ronon na volno, které už z principu neměl rád.
„Neboj, za tři dny jdeme na průzkumnou misi a za dva měsíce spustí nový výcvikový program,“ upozornila Ronona na další možnost, jak se vyřádit na nevinných bažantech, které bude Ronon cvičit pro boj s rychlejšími a silnějšími Wraithy.
„Už, aby to bylo,“ plácl s sebou do vody a nahodil Teylu s Torrenem, který si vodu náležitě užíval.
„Ráda bych to tady ukázala svým lidem,“ zapřemýšlela Teyla, z čehož jí vytrhl Ronon, který si hrál s Torrenem.
To John s Chrisem bojovali „na život a na smrt“, když se vsadili o půlku výplatní pásky. John parádně podal, Chris zreturnoval a John zasadil poslední smrtelný smeč.
„Jo, visíš mi pěkný prachy,“ radoval se na celé kolo John a vůbec mu nevadilo, že jej sleduje velká spousta lidí.
„Chci odvetu,“ zavrčel Chris a připravil se na podání.
John rád umožnil Chrisovi znovu prohrát a získat tak další peníze do banku.

SGC
SGC se mezitím, co si elitní tým užíval volna, připravovalo na přesun do lepšího a modernějšího zařízení, jímž se na nějaký čas stane samotná Atlantida, jejíž brána byla od návratu odpojena a nepoužita. Tato změna bude jedním z největších projektů následujících měsíců. SGC musí být zmodernizováno a kvůli projektu obrněného mobilního tanku se bude muset pod řídícím střediskem vytvořit obrovská garáž pro tyto vozidla, která by měla být dle potřeb ihned k dispozici. To je však hudba následujících týdnů, protože se napřed musí z vládních peněz konečně dokončit dostavba Marsovské základny a její nadzemní části. Spolu s přípravou přesunu na Atlantidu, SGC hostilo tým ruských papalášů a mecenášů, kteří mají s programem hvězdné brány co dočinění.
„Je to velice impozantní generále,“ lechtal Landryho ego Medveděv, který samotnou horu navštívil poprvé.
„Já tady jenom velím, skutečný obdiv patří horníkům,“ opáčil Landry a zavedl ruskou delegaci do prostoru brány.
„No to je…“ hledal Medveděv ta správná slova, když poprvé v životě na vlastní oči uviděl onen kruhový artefakt.
„Dech beroucí,“ dokončil za něj jeden z mužů, který taktéž bránu uviděl poprvé.
„To si umím představit,“ usmíval se Landry a vedl je do řídící místnosti, aby mohl ukázat, jak toto dítko antických vědců funguje.
„Musím říct, že jsem rád, že bude další loď třídy Daedalos pod ruskými barvami,“ svěřil svoji radost Medveděv Landrymu, který byl také rád, že další loď nebude mít Čína.
„Věřte mi, že vím proč,“ utvrdil Medveděva v tom, že o politickém tlaku ze strany Číny věděl, i když se neobával, že by k nějakému konfliktu ve skutečnosti došlo.
Landry navedl skupinu do hloubi komplexu, kde si je měl přebrat major Davis.
„Majore, vezměte naše hosty na povrch. Zde již čeká vládní speciál, který vás vezme do Oblasti 51,“ určil další směr cesty delegace.
Kvůli tomu sem ruská delegace přijela především. Prohlédnout si nejnovější bitevník z řady 304ek.
„Musím říct, že je generál Landry velice příjemný člověk,“ špitnul Medveděv směrem k Davisovi.
„To ano, v mnohém si s generálem O’Neillem konkurují,“ usmál se Davis a vyvezl delegaci na povrch.
Přistavený jeep převezl delegáty o několik kilometrů dál na dlouhou přistávací dráhu, kde byl pro hosty připraven druhý stroj, který se ztotožňoval s air-force-one.
„Po přistání v Nevadě projdete řadou bezpečnostních prověrek, abychom se ujistili, že jste opravdu ti, za něž se vydáváte,“ instruoval Davis své protějšky o následujících hodinách.
„To už jsme dělali v SGC,“ nechápal jeden z mužů, proč by měli tuto proceduru opět podstupovat.
„Nechápejte to zle, ale Oblast 51 má svoji vlastní bezpečnostní prověrku, kterou tak jako tak musíme všichni projít,“ ujistil tápajícího muže, že i on se těchto „testů“ bude účastnit.
Když letadlo přistálo, jak Davis slíbil, tak se i stalo. Bezpečnostní prověrka opětovně prošetřila všechny osoby, a jakmile vše svítilo zeleně, mohl Davis zavést delegaci do výtahu, který je svezl o několik set metrů níž. Nový bitevník třídy Daedalos tam jen tak ležel. Jakoby ještě spal a stovky dělníků jej operovaly.
„Nádhera,“ zářily Medveděvovi oči a s Davisem před svým nosem se vydal do přechodové komory.
Během cesty si mohl prohlížet trup, který se již blyštil novotou a byl zcela kompletní. Horší už to bylo s interiérem, kde viselo nepřeberné množství drátů, senzorů, kamer a energetických vedení, jež od dob Prométhea prošly obrovskou změnou. Nový bitevník se dokonce mohl pyšnit i jménem, které mluvilo samo za sebe - Suvorov. Ruský vojevůdce, který se stejně jako kdysi Hannibal mohl pyšnit úspěšným zdoláním Alp, které se svojí armádou v těžké situaci přešel. Byl to hrdina a stejně jako Korolev se zasadil o přepis světových dějin. Medveděv a jeho společnost se při pohledu na Suvorova dmuli pýchou. Major Davis doprovodil delegaci na palubu, aby si mohli vše pečlivě prohlédnout, i když museli být převelice opatrní, protože nebezpečí číhalo na každém kroku.

Mléčná Dráha, Chulak, 15. Června 2009
Když se před třemi roky Adria zasadila o totální devastaci Dakarského chrámu, hlavním centrem odboje a následně hlavním městem říše Svobodných Jaffů se stal Chulak, který je symbolem odporu již dvanáct let. Právě zde Teal’c poprvé povstal proti svému „Bohu“ a dal tak šanci jiným projevit své pochybnosti, které s dobře načasovanými útoky Země, stále rostly. Neustále se rozvíjející Chulak se však během posledních týdnů stále více blížil k hranici.
K hranici, která dělila dvě naprosto odlišné vládnoucí strany od pomyslného impulsu, který by mez překlenul a spustil další občanskou válku. O její „nastartování“ se už před několika týdny mohla postarat velká skupina jaffských rebelů, kteří nesympatizovali ani s jednou z vládnoucích stran a ze strachu z budoucích událostí raději prchly na jinou planetu. To by samo sebou ani jedné ze stran nevadilo. Ovšem fakt, že při odchodu rebelanti ukradli velkou spoustu pyramidových lodí, spolu s bombardéry a nákladními loděmi, nebyla ani jedna strana schopna akceptovat, neboť byly na těchto lodích přítomny i posádky, které rebelové zajali a hojně je používali pro vydírání a výměnu za požadované zboží.
„Musíme tuto rebelii ukončit, nesmíme nechat radikální stranu podrývat naši autoritu takto nevybíravým způsobem,“ hlásal Teal’c svým zvučným hlasem před radou Jaffů, kteří byli do této vskutku vybrané společnosti zvoleni.
„Co navrhuješ, mistře Teal’cu?“ zajímalo vůdce opoziční strany Pravých Jaffů – Ravena.
„Navrhuji vzít si zpět, co bylo a je naše, navrhuji získat zpět naši čest a zachránit zajaté členy obou našich stran, čímž jak doufám zakopeme nedůvěru mezi námi a opět se sjednotíme do silné jaffské republiky, která bude po celé galaxii šířit svobodu,“ překlenul na svoji stranu i pochybovače z vlastní strany.
„Zaujal si mne Teal’cu, vezmi si čtyřiadvacet Ha’taků s plnou posádkou a přines Chulaku mír,“ pobídl Raven svého protějška, který byl tímto poměrně lehkým „vítězstvím“ zaskočen.
„Děkuji radě,“ uklonil se Teal’c a vyběhl spolu s Bra’tacem ven z místnosti, aby mohli dát dohromady posádku, které bezmezně důvěřovali.
„Vezmeme s sebou naše přívržence, ještě stále Ravenovým mužům nedůvěřuji,“ svěřil se Bra’tacovi, který s tímto plánem souhlasil.
„Něco není v pořádku, už dlouho pozoruji, že s radou někdo manipuluje…někdo z pozadí.“
Teal’c jen souhlasně přikývnul a poplácal Bra’taca po rameni. Bylo až neuvěřitelné s jakou rychlostí se Teal’cův proslov a rozhodnutí rady šířilo mezi „prostými“ občany této malebné planety, na níž bylo více měst, než jen jeho hlavní. Posádky lodí se hlásily k tomuto statečnému úkolu dobrovolně a během pár hodin bylo všech čtyřiadvacet Ha’taků naplněno. Dokonce i několik stovek mužů opozičního smýšlení se dobrovolně přihlásilo na tuto misi, což jen podporovalo tendence, kterými se chtěl Teal’c po návratu zaobírat. Sjednocení rozhádané jaffské republiky. „Válečné“ tažení mohlo začít. Ha’taky za obrovského potlesku a s burácivým zemětřasem vzlétaly jeden po druhém na oběžnou dráhu, kde se sjednotily pod jedno velení, za jediným účelem. Teal’c nechal všechny pyramidové lodě překontrolovat své systémy a když bylo vše v pořádku, mohly v záři hyperprostorového okna skočit vstříc svému úkolu.

Mléčná Dráha, Velona, 18. Června 2009
Velona, dřívější planeta chráněná Antiky, jejíž populace byla jimi samotnými vyhlazena, když jim Orlin poskytnul zbraň na obranu, kterou po odražení goa’uldských útoků chtěli použít na ukojení svých dobyvačných choutek. Právě sem se uchýlila početná, několik desítek tisíc čítající skupina z Chulaku, k nimž se postupně přidávaly další a další obyvatelé jiných jaffských světů vyznávající stejnou „víru“. Loučemi a teplým ohněm osvětlený Teal’c se právě vracel na můstek, když se po lodi rozezněl signál varující před přiblížením k určeným souřadnicím. Svalnatý Jaffa přidal do kroku a na můstek se dostavil jen několik vteřin před opuštěním tunelu, v němž jaffské Ha’taky strávily posledních šedesát hodin.
„Bratři a sestry, připravte se,“ hlásal Teal’c do interkomu, zatímco se před ním zhmotňoval normální prostor chladného vakua.
„Teal’cu, na senzorech nemáme žádné kontakty, kromě…“ na chvíli se operátor řízení zastavil, zatímco se přesvědčoval, jestli náhodou nevidí špatně.
„Kromě čeho, Kamale?“
„Spousty trosek Ha’taků,“ zaměřil senzory na konkrétní sektor.
„Může to být celá flotila?“
„Podle mého nejlepšího odhadu…ano,“ zněl rozsudek naprosto jasně.
„Ale jak…?“ zajímalo Teal’ca kdo radikálům takto naložil.
Odpověď se dostavila poměrně rychle, když se zpoza senzorového stínu blízkého měsíce vynořila flotila neznámých lodí, čítající deset po zuby ozbrojených křižníků.
„Vysílají zprávu,“ objevila se na hlavní obrazovce krátká, vše říkající zpráva.
„Jste na území Aschenské konfederace, vysvětlete důvod své přítomnosti, nebo budeme nuceni zahájit palbu!“
Teal’c s Bra’tacem okamžitě věděli, s kým mají tu čest. Nechtíc riskovat další životy přišla odpověď na výzvu v řádu sekund.
„Přiletěli jsme v míru, neměli jsme v úmyslu vtrhnout na vaše území. Nebudeme dělat problémy a okamžitě se stáhneme,“ vyslal Teal’c mírovou depeši, na níž Aschenové odpověděli stažením energie ze zbraní.
„Letíme pryč,“ přikázal Teal’c všem svým plavidlům a ohlásil nečekanou zprávu na Chulak, kde Raven a zbytek jaffské rady očekávali výsledek.

Mléčná Dráha, Chulak, 19. Června 2009
Do návratu Teal’cova bojového uskupení zbývalo ještě spoustu hodin. Většina mužů a žen ještě spala a jediný, kdo byl vzhůru, byly hlídky odpovídající za bezpečnost města. Kromě hlídek byl ale vzhůru i někdo jiný. Někdo, kdo se schovával ve stínu kláštera, v němž mohl kdokoliv vyznávat kohokoliv, o němž si myslel, že si jeho víru zaslouží. Muž středního vzrůstu zahalen kápí svého roucha stál v podloubí a čekal na další zahalenou postavu, která se ladným tichým krokem blížila k místu setkání. Nebýt vzdálených loučí a jasného světla měsíců, nebylo by nic vidět. Perfektní místo pro tajné schůzky. Příchozí postava zastavila těsně u první a pozměněným hlasem se pozdravila s mužem zahaleného kápí.
„Jak je na tom Teal’c,“ zajímalo druhého muže, kterému ve skrytu tmy žhnuly oči.
„Do návratu zbývají dva dny a podle zpráv je bez posil,“ vysvětlil první muž, který toho příchozího evidentně respektoval.
„Výborně, je vše připraveno?“
„Ano, všichni jsou připraveni, můžeme začít,“ odkýval plán zakrytý muž.
V tom momentě si sundal kápi, která odkryla zjizvenou tvář postaršího muže - Ravena.
„Byl bych hlupák, kdybych dnešní situace nevyužil,“ chlácholil se Raven a když se vzdálil od příchozí postavy, ihned zamířil k nejbližší hlídce, která sympatizovala právě s Ravenem.
Následující vteřiny a činy se musely odehrát v mžiku a nebyl prostor na chyby. Hlídky Pravých Jaffů přesně podle plánu přepadly hlídky Bratrstva Svobodných Jaffů, které byly bez mrknutí oka zcela paralyzovány. Druhá část rychlé akce mohla začít! Téměř každý sympatizant Pravých Jaffů vytáhl ze svého domu a na předem domluvený signál vtrhli do domů svých oponentů, kteří naprosto nepřipraveni a neozbrojeni během krátké chvíle podlehli prvnímu útoku.

Rya’cův dům
Rya’c, který dnešní večer nemohl a nechtěl spát, se poklidným vyrovnaným krokem procházel před oknem svého domu, z nějž měl překrásný výhled na jižní část města, v němž se právě Ravenovy jednotky zmocnily téměř každého domu a obyvatele v něm bez sebemenšího problému. Už z dáli byl slyšet hluk, který však Rya’c nedokázal blíže specifikovat, když do jeho domu vtrhla dvojice mužů, kteří v rukách třímali zat’nik’tely, jimž vypálili na Rya’ca a Kar’yn. Ta ještě spala a než vůbec stihla otevřít oči, už se jejím tělem proháněla paralyzující elektřina vyvolávající po celém těle obrovské bolesti. Teal’cův již dospělí syn hodil ladnou rybičku za postel, vedle níž v nočním stolku ukrýval stejnou zbraň, která se teď opírala o stěnu za ním. Rya’c podlezl pod postelí a nikým nespatřen poslal oba dva přibližující se muže k zemi. Teprve teď mu došlo, co onen hluk znamenal.
„Ten hajzl,“ vzpomněl si na slova Bra’taca, který se o tomto zmiňoval.
Rya´c zkontroloval svoji manželku, oblékl si svůj hábit a vyběhl z domu do blízké „kapličky“ v níž byl vystaven obrovský roh, na nějž zatroubil a zburcoval celé město, neboť si všichni přívrženci Bratrstva mysleli, že je Chulak napaden. Snad každý, kdo měl po ruce zbraň, vyběhl ven na nádvoří, kde je Rya’c shromažďoval k sobě a nařídil zabarikádovat největší přístupovou cestu, po níž se blížila obrovská vlna několika tisíců Jaffů se zbraněmi a loučemi v rukách.
„Raven právě rozpoutal občanskou válku, běžte a bijte se za naši svobodu a za svobodu našich dětí,“ snažil se po vzoru svého otce a svého mistra povzbudit v rozespalých lidech jiskřičku ohně, který by je vyburcoval do boje, který by byl jinak nevyrovnaný a velice brzy by skončil jednostranným masakrem.
Kýžený efekt se však rychle dostavil a tisícovky Jaffů jednohlasně vykřikly, zatímco si našly bezpečné úkryty za barikádou, kterou narychlo vytvořily. Napětí se dalo krájet, kapičky potu kapaly z lící, které ovíval chladný noční vítr, který rafičku teploměru nepustil nad hodnotu deseti stupňů. Přibližující jednotky se dělily na několik proudů tak, aby obešly celé město a postupně zlikvidovaly odpor, který se však soustředil na jednom perfektně opevněném místě, na vyvýšených pozicích. Ani to však nezaručovalo výhru, neboť Raven měl třikrát víc lidí, což se mohlo ukázat jako fatální.
„Rya’cu, syne Teal’cův, vzdej se,“ vyzíval Raven svého soka, který za nepřítomnosti Teal’ca a Bra’taca převzal v tuto chvíli velení.
„Nikdy se nevzdáme. Nenecháme si vládnout tyranem, jako jsi ty,“ vhodil Ravenovi rukavici a připravil své spolubojovníky na okamžik, který konečně nastal.
Stovky jasných žlutých světel pročísly temnotu noci a s pro ně typickým zvukem se zakously do těl a barikády, která prozatím držela a zapříčinila nízkou palebnou efektivitu na straně jedné a velké ztráty na straně druhé. Bitva o Chulak právě začala.
Největší bitva svobodné historie jaffské republiky byla teprve na počátku a už Rya’ca škrábl jeden z energetických projektilů na pravé straně hrudi, čehož si v bitevní vřavě původně nevšiml, ale když padnul muž, který byl v jeho zákrytu, a rána padla do oblasti srdce, uvědomil si, že jej něco pálí na jen o pár centimetru vedlejším místě. To už mu kolem hlavy proletěl další projektil, který nevypálil nikdo jiný, než Raven. To v Rya’covi podnítilo ještě větší touhu po bitvě, do níž se dostávalo stále více a více mužů, kteří byli ochotni riskovat svůj život pro ideál jednoty, která již dávno neexistovala.
„Rya’cu, mí muži na střechách domů spatřili tisícovky bojovníků pochodovat k naší pozici z východu…“
„Dobře, ať se půlka mužů postaví od rohu k rohu každé ulice vedoucí sem,“ přikázal Rya’c a vypálil přes barikádu jeden z dalších úspěšných projektilů.
Jeho přítel jej však chytil za ruku a upoutal jeho pozornost.
„…a taky ze západu!“

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Přečteno. Kvalita velmi dobrá a začlenění Ashenské federace a jaffských národů do povídky není nikterak překvapivé, jen doufám, že jsme o nich nečetli naposled Jen takový banální dotaz, i když odpověď nejspíš znám. Flotilu vzbouřených Jaffů zničili Ashenové?

ano...jejich flotila nebyl zničena, nýbrž rozdrcena... měl jsem v plánu je zapojit, ale motat do povídky další (rozuměj třetí) jaffskou stranu by byl nechutný guláš...

mohli jste si všimnout několika málo náznaků, které budou mít dohru až v samotném finále, ale ti bystřejší z vás to jistě odhalí a budou se o to víc těšit na závěr