StarGate Ships - S02E20 : Konec utrpení, část 2

[kasparova655365]

Až tak moc?

kasparova655365 píše:

A ohledně povídek, mám ještě jednu na jiném blogu, na kterém jsem tak trochu začala stávkovat. Chceš čitáť ?

Myslíš na tom, kde jsem ti poslala komentář?

[kasparova655365]

Shayla píše:

Myslíš na tom, kde jsem ti poslala komentář?

Nn, na jiném. Já mám tři blogy =D

kasparova655365 píše:

Já mám tři blogy =D

Tak to jsem našla 2 ze 3

[kasparova655365]

Shayla píše:

kasparova655365 píše:

Já mám tři blogy =D

Tak to jsem našla 2 ze 3

2 - Který to je??

Ten jak tam máš tu Antickou databázi (mimochodem, je tam ode mně komentář, tak se koukni)

[kasparova655365]

Shayla píše:

Ten jak tam máš tu Antickou databázi (mimochodem, je tam ode mně komentář, tak se koukni)

No, tak najdi ten tří, tam je právě, že ta nedopsaná, rozdělaná povídka

kasparova655365 píše:

Shayla píše:

Ten jak tam máš tu Antickou databázi (mimochodem, je tam ode mně komentář, tak se koukni)

No, tak najdi ten tří, tam je právě, že ta nedopsaná, rozdělaná povídka

._. *le Google*

[kasparova655365]

Předpokládám, že je to na blog.cz?
(Mimochodem, kde scháníš tak dobrý fotky? - Torri ''punkerka'' a Amanda s Furlingy - a nechci slyšet, že na Google xD)

[kasparova655365]

Shayla píše:

Předpokládám, že je to na blog.cz?

Určitě

Dej mi klíčový slovo, když si tam zadám tvoje jméno, tak mi to najde jen ten tvůj blog a žádný jiný stránky :/

[kasparova655365]

Malá nápověda, zkus v menu najít links

kasparova655365 píše:

Malá nápověda, zkus v menu najít links

Jako tohle?

Kód: Vybrat vše

http://martinchristopher.blog.cz/

[kasparova655365]

Shayla píše:

kasparova655365 píše:

Malá nápověda, zkus v menu najít links

Jako tohle?

Kód: Vybrat vše

http://martinchristopher.blog.cz/

JJ

kasparova655365 píše:

JJ

Tam jsem se koukala a je tam jen ten speciál ._.

Edit: Už nic

Kód: Vybrat vše

http://martinchristopher.blog.cz/1208/stargate-sg-1-sga-sgu-movies-cz

[kasparova655365]

Shayla píše:

Tam jsem se koukala a je tam jen ten speciál ._.

Jen tam ta Velikonoční jinak tam je předělaný seriál a plus nějaké mé díly

http://martinchristopher.blog.cz/1209/season-1-cz

Edit: Hlavně se nedívej na gramatiku, to jsem ještě češtinu nesnášela

[kasparova655365]

Zdravím,
Dneska je neděle a já vám sem přináším poslední část pátého dílu. Doufám, že se vám bude líbit a že ho kladně budete hodnotit. Budu ráda za každý komentář.

Takže přeji krásné čtení a komentujte co nejvíce.

Epizoda 5 : Maskování, part 3

Prostor, Země, Odyssey, můstek
Na můstku Odyssey se objevil Jack čelem k oknu. Za ním seděl ve velitelském křesle Daniel s podepřenou bradou. Krom těch dvou byl můstek prázdný.
„Danieli?“ Jack se otočil k Danielovi.
„Jacku.“
„Co je?“
„No, beru si loď.“
„Jo, to vidím“, odpověděl Jack, když se porozhlédl po prázdném můstku.
„Posádku jsem přenesl na povrch do bezpečí.“
„To je hezký.“
„Ale jak už ti asi došlo, budu potřebovat tvoji pomoc.“
„Právě jsem si říkal, jak mi chybělo být užitečný.“
Odyssea se dala do pohybu a vstoupila do hyperprostoru.

Hyperprostor, Odyssey, tajná místnost
Na palubě krom Jacksona a O’Neilla také zůstali oba sourozenci Marksovi, jenže oni o tom nevěděli.
„Co se děje?“ zeptala se Jane.
„Právě jsme vstoupili do hyperprostoru. Pojď se mnou, musíme jít na můstek. Ale nejdříve do zbrojnice, myslím, že loď je pod kontrolou Jacksona“, řekl Kevin a vyskočil nahoru. Rukama se přitáhnul a vylezl z místnosti. Hned za ním šla Jane.

Prostor, planety, Orijská loď
SG-1 se dostala na Orijskou loď pomocí kruhů. V rukou měli připravené zbraně. Rozhlédli se kolem sebe a pak šli ke dveřím, které otevřeli. Vešli na chodbu, kde u první odbočky narazili na válečníky.
„Střílejte!“ Všichni vojáci najednou začali střílet po SG-1, která se kryla za rohem.
„Hele, lidi, dohodněme se. My řídíme tuhle loď. Bylo by pro vás lepší odhodit zbraně a vzdát se, prosím!“ Mitchell na chvilku vykoukl zpozad rohu a usoudil, že to nepůjde. Kývnul na Carterovou, která začala střílet ze své P-90ky. Mitchell se k ní přidal a během pár vteřin všechny postříleli. Pak pokračovali v cestě dál.
„Slušně jsme se zeptali“, řekl Mitchell při pohledu na mrtvé vojáky.
Teal’c s Carterovou vstoupili na můstek, ve kterém nikdo nebyl. Carterová se rychle přesunula k ovládacímu panelu a vytáhla svůj laptop, zatímco Teal’c sál u dveří, které hlídal.
Mitchell s Valou se mezitím dostali do komory, kde se nacházela Merlinova zbraň. Vala se rychle přesunula ke zbrani se slovy: „Dobře, to by nemělo být tak těžký.“ Oba stáli u krystalů, které ležely na stole.
„Myslíte? Pokaždé, když mám něco dát dohromady, zjistím, že mi nějaká součástka chybí. Matička, šroubek, prostě nějaký ten kus.“
„No, podle Danielova návodu tu má být všechno.“
„No jo, nikdy nečtu návody. Myslíte, že je to tím?“ zeptal se Mitchell a vzal do rukou Sangreal. Ale Vala mu ho hned vzala z rukou a vrátila ho zpátky do krabičky.
Teal’c hlídkuje na chodbě, která vede na můstek. Když zahlédl vojáky, neváhal použít svou P-90ku. Jakmile zabil strážné, vrátil se zpátky za Carterovou.
„Vzduch čistý?“
„Prozatím.“
„Zamkla jsem kruhy a uzavřela toto podlaží, už bychom neměli mít společnost“, řekla Carterová a aktivovala vysílačku.
„Držte se, lidi. Jestli to vyjde, skočíme do hyperprostoru.“
Mitchell sleduje Valu, jak umísťuje krystaly podle vzoru v centru zbraně.
Orijská loď opustila oběžnou dráhu a hned potom vstoupila do hyperprostoru.

Hyperprostor, Odyssey, můstek
Jack sedí na pravé straně vedle Daniela a mačká na nějaká tlačítka.
„Jo, jako za starých časů.“ Daniel se na něho podíval a usmál se. Mezitím se na můstek pomalu plížil Kevin s Jane, kteří byli po zuby ozbrojeni. Když uviděli i generála O’Neilla, na chvilku se zarazili, ale pak stejně šli na můstek.
„Řekne mi tu někdo, co se tu děje?“ zeptal se Marks a Jackson s O’Neillem na něj pohlédli.
„Neříkal jsi, že jsi celou posádku přenesl na povrch?“ zeptal se O’Neill.
„To jsem si myslel.“
„Oba dva jsme zrovna byli v odstíněné části lodi, kde nás nikdo nemůže najít. Takže, vysvětlí mi někdo, o co tu jde?“
„Náš přítel se rozhodl pomoci, tak letíme k SuperBráně“, odpověděl O’Neill.
„No výborně. Konečně mám příležitost znovu porušit další pravidla. To se mi líbí“, řekl Marks a pak se svou sestrou sklonili zbraně. Marks pak v klidu šel k pilotní konzole, o kterou se opřel.
„Mám otázku. Proč ses nám obtěžoval dávat ty informace, když jsi chtěl stejně zdrhnout?“ zeptal se Jack.
„No, očividně v tuto chvíli improvizuji. Nevěděl jsem, kdy a jestli vůbec překonám účinky proti-převorské zbraně. Čas ubíhal a Adria si mohla všimnout mojí nepřítomnosti a začít mě podezřívat. Takže vyslání zbytek SG-1 mi připadalo jako jediná možnost.“
„A proč to děláte?“ zeptala se Marksová.
„Protože mám strach, že zbytek týmu beze mne nebude schopen dokončit misi“, odpověděl Jackson.
„Ó, tady si někdo věří“, vyšlo z O’Neilla a Marks se usmál.
„To víš. A taky jsem se nechtěl nechat Woolseym zmrazit.“
„Tak teď už tomu rozumím“, řekl Marks.
„Jo. A mimochodem vám ještě dlužím poděkování.“
„Děkuji“, odpověděl Marks a pak pohlédl na Daniela a na jeho velitelské křeslo.
„Takže mi budete zahřívat křeslo?“ zeptal se Marks a Jackson na něj pohlédl.

Hyperprostor, Orijská loď, komora
Vala umístila do přístroje poslední krystal se slovy: „Dobrá. Myslím, že už je hotovo.“
„Počkat“, řekl Mitchell při naklonění nad zbylý modrý krystal, který vzal do rukou a pak se zeptal: „Co je tohle?“
„Tak s tímhle si nejsem docela jistá.“
„Vidíš, vždycky je tu nějaký zbývající kousek.“
„Ale tobě vždycky něco chybí.“
„Obvykle se mi to stává oboje najednou.“
„Aha. Jsem si jistá, že je to časovací krystal, který nastaví detonaci zbraně pět minut po jeho vložení.“ Mitchell se podíval na Valu, která s jistotou kývla hlavou.
„Dobře, neztraťte ho“, při těchto slovech položil krystal vedle zbrani.
„Carterová, hlášení“, řekl do vysílačky.
„Came, Valo, za chvilku opustíme hyperprostor“, řekla Carterová skrze vysílačku.
„Rozumím. Jsme téměř hotovi. Oprava, Vala je téměř hotova, já si nejsem jistý“, řekl Mitchell do vysílačky a pak ukázal rukou směrem k zařízení. Vala držela v rukou Sangreal, který pustila nad přístrojem, nad kterým zůstal viset ve vzduchu. Sangreal pak začal červeně zářit.
„A to znamená?“ zeptal se Mitchell.
„To znamená, že je zbraň připravena“, odpověděla Vala a najednou se začala kolem sebe dívat.
„Co je?“
„Oh, jen jsem přemýšlela o tom, kdy se tady objeví nějaký ten povznesený a sebere ji.“
„Asi jim nevadí, že to uděláme za ně.“
„Nebo…“
„Nebo co?“
„Nebo jsem ji sestavila špatně a nebude prostě fungovat“, řekla Vala. Mitchell povzdychnul a Vala se na něj podívala s úsměvem.

Prostor, poblíž SuperBrány, Orijská loď
Orijská mateřská loď vystoupila z hyperprostoru poblíž SuperBrány.
Podplukovník Carterová držela v rukou svůj laptop a Teal’c se díval před sebe do okna.
„Podplukovníku Carterová?“
„Ano, vidím to. Objevila se na lodních senzorech“, řekla Carterová a pak aktivovala vysílačku: „Came? Valo? Máme problém.“
Hned vedle aktivní SuperBrány hlídkovala další Orijská loď, která jim stála v cestě.
„Co dělá?“ zeptal se Mitchell.
„Vypadá to, že tam jen tak nám stojí v cestě. Zvednu štíty.“
Čtyři vojáci vešli do komory, kde byl Mitchell s Valou, kteří zdvihli své zbraně.
„Nazdárek“, řekla Vala s úsměvem.
„Carterová, myslel jsem, že jste uzavřela podlaží a uzamkla kruhy“, řekl Mitchell do vysílačky.
Zbraně Carterové a Teal’ca ležely na vyvýšené podlaze vedle křesla. Carterová měla zdvihnuté ruce oproti Teal’covi, který je měl sepjaté za zády. Po chvilce Carterová aktivovala vysílačku a řekl: „To já taky.“ U dveří stála Adria, které najednou začaly červeně žhnout oči.

Prostor, poblíž SuperBrány, Odyssey, můstek
Odyssey opustila hyperprostor a okamžitě se zamaskovala.
Daniel stál poblíž okna, ze kterého mohli vidět dvě Orijské lodě. Marks seděl u řízení a Marksová stála v přední části můstku u konzole.
„Toho jsem se bál. Adria musela prohlédnout můj plán“, řekl Jackson.
„Brzy nás ale odhalí“, řekl Marks.
„Jsme maskováni“, řekl Jackson a Marks pohlédl zmateně na O’Neilla.
„Ale tato loď nemá maskování“, řekl Marks, který věděl o Odyssey vše.
„Teď už ano. Se ZPM je to snadné.“
„Budu vám věřit“, řekl Marks.
„Až přijde pravá chvíle, vydej rozkaz Daedalovi“, řekl Jackson a pohlédl za sebe na O’Neilla.
„Uvidíme“, řekl O’Neill a transportoval Daniela z Odyssey přímo na Orijskou loď.
„No a co teď?“ zeptal se Marksová.
„Teď počkáme, jak to celé dopadne. To teď uděláme“, odpověděl Marks.

Prostor, poblíž SuperBrány, Orijská loď
Adria stála poblíž velitelského křesla, u kterého se objevil Daniel se spjatýma rukama za zády.
„Nemněla jsem ti nikdy věřit!“ řekla Adria, když k němu přišla blíže.
„Vypnou SuperBránu a umožní pustit naše lodě. Sestavili tu zbraň a Antikové nezasáhli, že? Udělali jste přesně to, co jsem řekl, že?“ Carterová s Teal’cem stojí v šoku a Adria je sledovala.
„Danieli, co to děláš?“ zeptala se Carterová.
„Můžeme zničit Antiky právě teď a Oriové nebudou muset bojovat. Udělal jsem to pro tebe.“ Adria přimhouřila oči a přiblížila se zmateně k Danielovi.
„Tvá mysl je uzavřená.“
„Jo.“ Daniel po chvilce nastavil ruku na Adriu. Z ruky vyšla mocná energie na Adriu, která se přitom zhroutila na zem. Teal’c rychle vzal do rukou P-90ku, kterou namířil na Daniela.
„Co to sakra mělo znamenat?“ zeptala se Carterová.
„Ehm. Omlouvám se. Ale musel jsem si být jistý, že to na ni funguje.“ Daniel vytáhl zpozad jeho zad proti-převorské zařízení, které bylo aktivní.
„Pronikl jsi jejím osobním štítem.“
„Jo, bylo to důležité“, jakmile to dopověděl, začal se před nimi hroutit. Carterová rychle zareagovala a pomohla Danielovi sednout na křeslo. Potom vzala z Danielových rukou zařízení.
„Jsi v pořádku, Danieli Jacksone?“
„Ne, trochu se motám. Podívejte, nemáme moc času. Musíte jít připravit zbraň. Jack spolu s Marksovými jsou na palubě Odyssey a vypnout bránu. Běžte!“ Carterová položila přístroj na zem a rychle s Teal’cem běžela za Valou a Mitchellem. Daniel mezitím zapnul rádio a řekl: „Jacku, vydej rozkaz.“

Prostor, poblíž SuperBrány, Odyssey, můstek
Jack sedící u druhé konzoly váhá, jestli má poslechnout Daniela, kterého přes rádio slyší, jak jeho hlas slábne.
„Prosím! Dochází mi síla.“ O’Neill zmáčkl na pár tlačítek a začal mluvit: „Daedale, tady generál Jack O’Neill.“

Prostor, poblíž SuperBrány, Orijská loď, komora
Carterová s Teal’cem přichází do komory, kde pomocí Zatu omráčili vojáky.
„Co se děje?“ zeptal se Mitchell a Carterová s Teal’cem stoupli naproti němu.
„Daniel pilotuje loď“, odpověděla Carterová.
„Daniel?“ Vala nechápala, jak se právě on dostal na loď.
„Máme připravit zbraň“, řekl Teal‘c.
„Generál O’Neill s Marksovými jsou na palubě Odyssey“, řekla Carterová.
„Takže?“
„Udělejte to“, odpověděla Carterová.
„Jo.“ Vala přikývla a šla ke zbrani. Vzala do rukou časovací krystal, který vložila do zbraně k ostatním krystalům. Přístroj začal modře blikat.

Prostor
Aktivní červí díra, která vedla z Pegasu, byla během několika málo vteřin vypnuta. SuperBrána tak byla volná.

Prostor, poblíž SuperBrány, Orijská loď, můstek
Daniel seděl vzpřímeně ve velitelském křesle a soustředil se vší silou na otevření SuperBrány do Orijské galaxie, kam se chystají poslat zbraň.

Prostor, poblíž SuperBrány, Odyssey, můstek
SuperBránou začíná proudit energie a O’Neill s Marksovými sledují jak se pomalu SuperBrána aktivovala.
„Teď doufejme, že děláme správně“, řekl Marks.

Prostor, poblíž SuperBrány, Orijská loď
SG-1 rychle běžela chodbou, která vedla na můstek. Měli dost na spěch, aby vše stihli.
Daniel pomalu s lodí letěl k SuperBráně. Mezitím druhá loď ustoupila a odletěla bokem.
Když SG-1 přiběhla na můstek, našli tam Daniela, který byl v bezvědomí se sklopenou hlavou a rukama na opěradlech. Jeho vlasy s pletí se vrátili do původní podoby. Vala klekla k Adrii, která stále ležela na zemi v bezvědomí. Carterová šla k Danielovi a naklonila mu hlavu dozadu. Tím se ujistila, že je Daniel zpátky, když uviděla jeho staré já. Pak pohlédla dopředu a uviděla, jak se blíží k SuperBráně.
Zbraň v komnatě začala zrychlovat a rychle blikat.
Mitchell se podíval na hodinky a usoudil, že už je načase odejít. Carterová aktivovala vysílačku a řekla: „Marksi, jestli mě slyšíš, měl bys nás co nejrychleji přenést!“
„A co Adria?“ zeptala se Vala a během několika vteřin všichni zmizeli z můstku, kde nechali Adriu ležet na podlaze v bezvědomí.

Prostor
Orijská válečná loď vstoupila do SuperBrány a hned potom se červí díra deaktivovala. Druhá Orijská loď tam stále byla a hlídkovala kolem SuperBrány.

Prostor, poblíž SuperBrány, Odyssey, můstek – o několik minut později
Sam seděla u jedné z konzol, na které se snažila přijít, jak Daniel zamaskoval loď. Hned vedle ní stál Kevin, který se jí stále chtěl na něco zeptat. Nevěděl, jak jí to má říci a tak se k ní naklonil blíže.
„Co se děje?“ zeptala se s úsměvem Sam.
„Můžu se tě na něco zeptat?“
„Na cokoliv, pokud to nebude nějaká kravina.“
„To nebude“, ujistil ji Kevin a pohlédl na Jane, která byla o kousek dál než byli oni. Ona pochopila, co po ní Kevin chce, a tak odešla z můstku se slovy: „Kdyby něco, tak mě brkněte.“
„Tak co je tak důležité, že jsi musel vyhnat vlastní sestru?“
„No, říkal jsem si, že už jsme spolu celkem tři měsíce a tak jsem se tě chtěl zeptat, jestli bys nechtěla se mnou bydlet?“
„Vážně? Nebude ti to vadit?“
„Jistě že nebude. Alespoň se budeme vídávat častěji. Nebudeš muset na mě čekat, až přiletím zpátky na Zem. Stačí, když na mě počkáš doma a o zbytek se postarám já.“
„Tak to říkám ano. Pokud mi slíbíš večeři, kterou mi budeš nosit jednou za určitou dobu přímo do postele.“
„Mohu k tomu přidat i snídani.“ Kevin se usmál a chvilku na to se ozval z interkomu Mitchell: „Carterová, sluníčko se nám probralo.“ Carterová na své konzoly zapnula rádio a řekla: „To je dobře. A jak se tváří?“

Prostor, poblíž SuperBrány, Odyssey, ošetřovna
„Trochu zamračeně“, odpověděl Mitchell, který stál u dveří u interkomu.
„Tak se ho zeptej, jak se mu podařilo zamaskovat loď?“ Mitchell se podíval na Daniela, který nevědomě zdvihl obočí. Vedle něho stál O’Neill, Vala a Teal’c. Mitchell ukázal rukou na Daniela a usoudil, že říká pravdu.
„Prý, že kouzelníci neprozrazují svá tajemství. A co ta Orijská loď?“

Prostor, poblíž SuperBrány, Odyssey, můstek
Marks se nahnul nad Carterovou a odpověděl: „Je stále venku. Poslali jsme zprávu na Zemi, že jsme…“ Marks se zarazil, když pohlédl před sebe.
„Oh, lidi? Měli byste sem raději přijít.“

Prostor
SuperBránou začala proudit energie.

Prostor, poblíž SuperBrány, Odyssey, můstek
Zbytek SG-1 s generálem O’Neillem a poručíkem Marksovou přišli na můstek za Carterovou a Marksem.
„Příchozí červí díra“, řekl Marks a všichni šli do přední části můstku, kde viděli, jak se otevřela SuperBrána.
„No, to se nám povedlo“, řekl O’Neill.
„Věděli jsme, že jejich věřící nezastavíme“, řekl Mitchell.
„A přitom jsme udělali správnou věc“, řekl Jackson.
„Myslím, že brzy vyrazí k Zemi. Nemáme proti nim žádnou šanci. Zbraň v Antarktidě nedokáže ubránit Zemi před patnácti Orijskými loděmi“, řekl Marks, na kterém bylo poznat, že má z něčeho takového strach.
„Ještě bych nedělal takové závěry. Udělali jsme to, co jsme museli. Může to být naše jediná šance jak vyhrát tuto válku“, řekl Mitchell.

Prostor, poblíž SuperBrány
Před SuperBránou, která se deaktivovala, bylo celkem sedm Orijských lodí, které vstoupily do hyperprostoru a letěly na setkání ke zbylým osmi lodím.

End

V obsahu bylo přidáno PDF

výborný díl ostatně jako všechny

Dobrá časť a žiadne chybičky som nezbadal.

[kasparova655365]

posedlík píše:

výborný díl ostatně jako všechny

Děkuji, jako obvykle si mě potěšil.

Puk píše:

:) Dobrá časť a žiadne chybičky som nezbadal.

Děkuji, wow, to je asi tím, že jsem to ráno ještě celý přečetla

Oba jste mě mocinky potěšili, děkuji

[kasparova655365]

Zdravím,
dámy a pánové. Už dlouho jsem slibovala bojový akční díl, který vám teďka přináším. Za časové linie se moc omlouvám, jestli se v nich nevyznáte. Jinak tento díl má tři části. Dala bych ten díl na jednou, jenže pak by z toho nic nebylo

Takže komentovat co nejvíce. Kladně i záporně, to mi nevadí, hlavně komentovat. Budu ráda za každý komentář

Takže přeji krásné čtení a komentujte co nejvíce.

Epizoda 6 : Odměna, part 1

Země, Colorado Springs, Marksův dům
Kevin pomáhá se stěhováním Samanthiných věcích do jeho domu. Zrovna vcházel do obýváku, když v rukou držel jednu velkou krabici, která byla dost těžká.
„Co v té krabici máš?“
„Knížky“, odpověděla Sam, která šla hned za ním s kufrem na kolečkách, který za sebou táhla. Měla to o hodně lepší a lehčí než Kevin. Kevin položil krabici na gauč, který už byl přeplněný krabicemi. Sam se zastavila a stoupla za Kevina. Rukou se ho dotkla zad a on se rychle otočil dozadu. Jenže, když se otočil, nikdo tam nebyl. Usmál se a rychlým pohybem se obrátil k Sam, která stála za gaučem.
„Ty… Že ty toho nenecháš?“
„A čeho?“ zeptala se Sam a Kevin ji začal honit kolem gauče. Sam se přitom smála, ale po chvilce utíkání kolem gauče uklouzla a Kevin ji stihnul chytit. Nakonec stejně oba skončili na zemi, kde se začali líbat.
„Jak já tě miluji.“
„To mi povídej“, řekla Sam a pokračovali.

Země, SGC, chodba
Podplukovník Mitchell prochází chodbou na patnáctém podlaží a chystá se na vysněnou dovolenou do rodného města za rodinou. Jediná Vala neměla nic na práci a nechtěla zůstat trčet na základně, tak rychle za ním běžela.
„Podplukovníku.“ Mitchell zrovna chtěl nastoupit do výtahu, když ho Vala zastavila. Vala k němu rychle přiběhla a hned se ho zeptala: „Mohu jet s tebou? Vím, co tě čeká. Udělala jsem průzkum.“
„Bože.“
„Obyčejně se sejde velká skupina lidí, kteří se znají z minulosti, ale které už dnes nic nespojuje. Každý hodnotí toho druhého hlavně podle materiálních věcí v kombinaci s přitažlivostí jejich přítelkyně, manželky, životního partnera. Budu tvoje přítelkyně.“
„Ne, ne, ne a ne.“
„Prosím. Slibuji, že to bude zábava. Jen mě odsud dostaň pryč.“
„Jedná se o sraz střední školy, ne o nějakou předváděcí párty. Stejně by ses tam unudila.“
„Opovaž se mi tu mluvit o nudě. Všichni ostatní tu něco mají. Sam se stěhuje k Marksovi a pak jde na nějakou konferenci. Daniel něco zkoumá v nějakém muzeu. Teal’c je někde mimo Zemi s Jaffama. Ale co já? Já chudák nemám naprosto nic na práci.“
„Valo.“
„Ano?“
„Je to až v Kansasu.“
„Musím klekat na kolena?“

Země, Colorado Springs, Marksův dům
Kevin se Sam dosud leželi na podlaze a přemýšleli o jejich životech. Krom toho Sam zapomněla na čas, který tak rychle plynul při stěhování.
„Kolik je hodin?“ zeptala se Sam, když si uvědomila, že má být na konferenci. Kevin pohlédl na hodiny, které vysely nad televizí.
„Půl jedné.“
„No bezva.“
„Co se děje?“ zeptal se Kevin a oba vstali ze země.
„Ani ne za pár minut začíná konference, na které mám ukázat prakticky plně funkční Asgardský hologram.“
„Tak zbytek přestěhujeme později a zavezu tě tam.“
„To bys byl hodný. A nespěcháš náhodou do práce?“
„Dnes jsem si výjimečně vzal dovolenou, takže se ti mohu věnovat čtyřiadvacet hodin.“
„Výborně, ale už musíme jet“, řekla Sam a rychle šla ke dveřím. Kevin šel za ní a pak vzal z poličky klíče.
„Víš, že tě miluju?“
„A moc“, odpověděla Sam a otevřela dveře.
Před domem stály dvě auta. Jedno Kevinovo a druhé Samanthino. Oba nasedli do Kevinova auta, které mělo větší výkon, než Samanthino.
„Kam to bude, madam?“ zeptal se Kevin, když si zapínal pásy.
„Na konferenci, pane. Nebo spíše, podplukovníku Kevine Marksi?“ Kevin se zasmál a nastartoval auto.

Prostor, Orijská loď, můstek
Orijská mateřská loď se nachází několik světelných let od Země. Se shodou náhod tam nebyla sama. Ještě tam bylo zbylých čtrnáct lodí.
Na můstku stála Adria, která se po Danielově zradě rozhodla, že zaútočí na Zemi vší silou.
„Orici. Lodě hlásí, že jsou připraveni.“
„Výborně. Nastavte kurs k Zemi. Nastal čas odplaty.“
„Ano, Orici.“ Převorova hůl zazářila a on se soustředil na řízení lodi.
Všechny lodě se daly do pohybu a po pár metrech vstoupily do hyperprostoru.

Země, Kansas, vesnice
Podplukovník Mitchell spolu s Valou přijeli k domu, ve kterém vyrůstal. Jeho rodiče tam stále bydleli a moc se na něj těšili. Oba na něj čekali před domem a byli velmi překvapeni, když si s sebou Cameron přivezl Valu, která musela být pro tuto chvíli v utajení. Vala se usmála, když uviděla jeho rodiče.
„Vypadají mile.“
„Jo, hlavně mě neztrapni.“
„To bych nikdy neudělala.“
„Camerone“, řekla Wendy Mitchellová, Cameronova máma.
„Mami, rád tě vidím“, řekl Cam a objal mámu kolem pasu. Pak se podíval na tátu a řekl: „Tati.“ A poplácal se s ním po zádech.
„Koho sis to s sebou přivedl?“ zeptala se Wendy.
„To je Vala Mal Doran. Pracuje u nás na základně v účtárně. Valo, to jsou moji rodiče.“
„Moc ráda vás poznávám. Cam mi o vás vyprávěl“, řekla Vala.
„Vážně? A co například?“ zeptala se Wendy.
„To, že děláte nejlepší koláče na světě.“
„Zrovna jsem jich pár upekla, dáte si?“
„Jistě. Moc ráda“, odpověděla Vala a s Wendy odešla do domu a Cameron s Frankem šli pomalu za nimi.

Země, Colorado Springs, konference
Kevin se Sam přijeli na konferenci, kde na Sam čekal doktor Bill Lee, který popíjel jeden drink za druhým.
„Podplukovníku, už jsem myslel, že tu budu všechno odříkávat i za vás.“
„Omlouvám se, jen jsem ztratila při stěhování pojem o čase. Ale jsem tady a to je hlavní.“
„No jo, já zapomněl, že se stěhujete tady k Marksovi.“
„Trochu jsme to protáhli“, řekl Marks s úsměvem a hned na to mu zazvonil telefon.
„Omluvte mě.“ Kevin šel bokem a přijal hovor.
„Kevin Marks.“ Sam mezitím s Billem stáli u stolu, u kterého měli dopředu nalité pití.
„Dáte si?“ zeptal se Lee. Sam pohlédla na stůl a zavrtěla hlavou se slovy: „Ne, děkuji.“
„Jistě, hned tam budu“, řekl Kevin a schoval telefon, pak šel zpátky k Sam, která tušila, že se něco děje.
„Děje se něco?“ zeptala se Sam.
„Musím do práce. Helen si mě zavolala na Athenu. K Zemi se blíží patnáct Orijských lodí a Odysseu jsem zrovna poslal na misi. Je vyhlášena pohotovost prvního stupně.“
„Mám jít s tebou?“
„Stejně nevím, co v této situaci zmůžeme.“
„Vrátíme se zpátky na základnu.“
„Tak pojďme“, řekl Kevin a se Sam a Billem rychle opustili místnost a běželi k autu.
„Doufám, že se při cestě nevybouráme“, řekl Bill a Sam se na něj podívala.
„Kevin je nejlepší řidič či pilot na této planetě, takže nasedněte a připoutejte se.“

Země, SGC
Na celé základně byl vyhlášen poplach prvního stupně, který byl vyhlášen před několika minutami, když zachytili na dálkových senzorech blížící se patnáct Orijských lodí. Generál Landry s několika dalšími lidmi pracovali na plánu na obranu Země. Brzy na základnu přijel i generál Jack O’Neill, který má v plánu usednout do Antického křesla v Antarktidě. Několik velících důstojníků mělo za úkol připravit evakuační plán na stanoviště Alpha a Betha.
„Jacku. Díky, že jsi přijel tak rychle“, řekl Landry, jakmile se objevil O’Neill v zasedací místnosti.
„Jaká je situace?“
„Dálkové senzory zaznamenaly Orijské lodě, které tu budou do dne. Připravujeme evakuační plán.“
„A co Odyssea, Daedalus, Apollo a Athena?“
„Odyssea je někde na misi mimo dosah subprostorového vysílače, Daedalus by tu měl být do sedmi hodin, Athena je připravena na orbitě a Apollo je ještě v hangáru, kde se ho právě snaží zprovoznit“, odpověděl Landry při cestě do jeho kanceláře. Po vstupu do ní, zavřel za sebou dveře a Jack se posadil do křesla naproti Landrymu.
„Takže jsme bezmocní?“
„Tak nějak. Vyslali jsme bránou tým, který se má spojit s Odysseou, ale nevíme, jestli se sem dostanou včas“, odpověděl Landry a oba povzdychli.
Na parkoviště do SGC přijel rychle autem Kevin se Sam a Billem. Rychle z něj vystoupili a běželi k výtahu krom Kevina, který se před ním zastavil.
„Ty s námi nejdeš?“ zeptala se Sam.
„Musím na Athenu, když Odyssea je mimo dosah.“ Sam kývla hlavou a pak popřála Kevinovi hodně štěstí. Kevin kývnul hlavou a aktivoval vysílačku, kterou držel v ruce: „Atheno, tady Marks. Přeneste mě na palubu.“

Prostor, Země, Athena
Marks se objevil na můstku, kde na něj čekala Svitsová i s podplukovníkem Mitchellem, kterého stáhli z dovolené. Vala byla dříve přenesena do SGC, než se tam objevil Marks.
„Jaká je situace?“ zeptal se hned Marks.
„Za necelý den jsou tu. Všichni jsou už v pohotovosti.“
„Tušil jsem, že nemám nikam posílat Odysseu. Nevíte, jestli se s ní už spojili?“
„Prý vyslali bránou tým, který se má s ní spojit. Ale podle propočtů by se sem stejně s pomocí ZPM dostali až za necelé dva dny.“
„Škoda, že ta Bianská zbraň nefunguje“, řekl Marks.
„A co na ní nefunguje?“ zeptala se Svitsová.
„Za prvé ji nelze integrovat na loď a za druhé je problém s napájením té zbrani. Prostě nefunguje.“

Země, SGC
Celý tým SG-1 krom Mitchella byl zpátky v SGC a zrovna jsou v generálově kanceláři, kde byl i generál O’Neill.
„Co můžeme očekávat?“ zeptala se Carterová.
„Všechny Orijské lodě míří k Zemi. Čekáme, že za necelý den budou tady“, odpověděl Landry.
„Takže nás jedině může ochránit křeslo Antiků v Antarktidě“, řekl Teal’c.
„Jenže i to je málo. Nechci dělat konečné závěry, ale proti těm lodím nemáme žádnou šanci. To křeslo nedokáže ubránit celou Zemi proti tolika lodím“, řekla Carterová, která ví, o čem mluví.
„Typuji, že za tu celou situaci můžu já“, řekl Daniel.
„Asi vím, kam tím míříš“, řekl O’Neill.
„Adria už předtím plánovala útok na Zemi, jen ji chtěla obsadit jako poslední. Tím, že jsem ji pěkně obelhal, musela změnit všechny své plány. Nejdříve půjde po Zemi, pak po zbytku galaxie.“ Carterová pohlédla na Daniela stejně jako ostatní.

Prostor, Poblíž Země, Orijské lodě – o osmnáct hodin později (Současnost)
Orijské mateřské lodě vystoupily z hyperprostoru poblíž Měsíce a pak s pomocí podsvětelného pohonu letěly blíže k Zemi, kde se na orbitě nachází Athena s Daedalem a čerstvě dostavěným Apollem.
Adria stála na můstku a čekala na hlášení od převora.
„Brzy budeme téměř na místě. Na orbitě planety jsem zaznamenal tři lodě.“
„Obkličte planetu. Uvidíme, co udělají.“
„Ano, Orici.“

Prostor, orbita Země
Na palubě Atheny plukovník Svitsová stála v přední části můstku a odtamtud sledovala postup Orijských lodí.
„Začínají nás obkličovat“, oznámil podplukovník Marks, který měl už na sobě uniformu. A také u řízení vystřídal kapitána Nyklovou.
„Štíty na maximum, nabijte zbraně!“ rozkázala klidným hlasem Svitsová při pohledu před sebe.
„Přijímáme vysílání z Daedala a Apolla“, řekl major Barta sedící u taktické konzole.
„Na obrazovku.“ Svitsová šla k boční obrazovce, na které se zobrazili plukovníci Steven Caldwell z Daedala a Abraham Ellis z Apolla. Oba jsou velmi dobří velitelé, i když plukovník Ellis stojí s Apollem poprvé proti nepříteli.
„Plukovníci. Stejně jako vy jsme zaznamenali přílet Orijských lodí. Chtějí nás obklíčit. Nejspíše čekají, jak zareagujeme, a pak teprve zaútočí.“
„Měli bychom se také rozdělit, i když tím pak padne i ta naše poslední šance na výhru“, navrhl Caldwell.
„Asi bychom měli. Doufejme, že na Antarktidě mají spoustu střel, jinak tahle bitva bude mít rychlý konec“, řekl Marks a všichni velící kývli souhlasně hlavou.
„Souhlasím“, řekl Ellis a kývnul na svého pilota či prvního důstojníka, kterým byl major Herbert Sommerfeld. Plukovník Caldwell kývnul na kapitána Pat Meyersovou, která seděla u řízení.
Daedalus a Apollo se dali do pohybu a každý letěl na jinou stranu Země.

Země, SGC, řídící místnost
Generál Landry, podplukovník Carterová, doktor Jackson, Teal’c a Vala stáli za seržantem Harrimanem, který navázal během několika vteřin spojení s generálem O’Neillem, který byl v Antarktidě připraven na okamžitý útok pomocí zbraňového křesla Antiků.
„Jacku. Orijské lodě budou na dostřel za pár minut. Měl by ses připravit.“
„Už tu sedím tak patnáct minut, myslím, že dalších pár minut mě nezabije“, odpověděl žertovným stylem O’Neill, kolem kterého chodili samí vědci, včetně několika členů vojenských bezpečnostních sil. Landry se krátce zasmál a pak se obrazovka před ním změnila na radar, který udával přiblížení Orijských lodí.
„A jsou tady“, řekla Carterová.

Prostor, orbita Země
Orijské lodě byly téměř u Země a všechny lodě typu BC-304 měly aktivované štíty na maximum spolu s nabitými zbraněmi. Všechny tři lodě dostaly zprávu, která byla poslána z lodi, kde se nacházela Adria.
Marksova konzole zapípala a on se na ni udiveně podíval.
„Páni, to už jsem dlouho nečetl.“
„Co tam máte?“ zeptal se ihned Mitchell, který stál poblíž Svitsové.
„A ti, kdo jsou pyšní a nepokleknou, poraženi rozpadnou se v prach.“
„Vypadá to, že jiná slova neznají“, odpověděl na to Mitchell.
„To mi pak pověste, až s tímto skončíme. Nechtěla bych skončit tak jako Korolev“, s těmito slovy Svitsová usedla do velícího křesla.

Země, Nevada, Oblast 51, hangár, Apollo – o dvanáct hodin dříve
Plukovník Abraham Ellis prochází chodbami, které vedou k můstku. Při cestě potkával několik členů jeho posádky, která se snažila ze všech sil zprovoznit Apolla dříve než Orijské lodě dorazí. Pár metrů od něho stál u dveří major Sommerfeld, který byl vybrán jako první důstojník.
„Majore, jaká je situace?“ zeptal se, když se k němu major s chůzí připojil.
„Štíty by měly být do tří hodin na sto procentech. Rakety právě teď chystají a railguny budou spuštěny do režimu online za necelou hodinu.“
„Vím, že děláte vše, abyste loď zprovoznili, ale pokuste se je trochu více popohnat. Tlačí nás čas.“
„Ano, pane.“ Po těchto slovech major opustil chůzi s plukovníkem a šel k výtahu, kterým jel o tři patra výše, kde je okopírovaný Asgardský panel.
Plukovník přišel na můstek, kde na něj čekala tentokrát kapitán Megan Cooperová, která byla přeložena z Daedala na Apolla.
„Plukovník na můstku“, ohlásila Cooperová a všichni se dali do pozoru.
„Pohov, lidi. Vím, že máte spoustu práce.“ Všichni souhlasně kývli hlavou a vrátili se zpátky k práci.

Prostor, orbita Země
Na orbitu Země se prozatím nacházela samotná Athena, ale po pár vteřinách se vynořil z hyperprostoru Daedalus, který byl seznámen se situací při cestě k Zemi.
Plukovník Caldwell seděl ve velitelském křesle a čekal na hlášení, které má přijít z velitelství Hvězdné Brány.
„Pane, generál Landry vás žádá, abyste se přenesl na velitelství do zasedací místnosti“, oznámil kapitán Dave Kleinman, který byl na Daedalu nejlepším zbraňovým důstojníkem, kterého Země má. Kdysi se mu plukovník Caldwell snažil domluvit i učení v létání, ale to hned odmítl, když slyšel o Marksovi, jak odvádí tvrdou práci, aby udržel loď pohromadě spolu s posádkou. Nechtěl mít na starosti život celé posádky, právě proto odmítl jeho nabídku a raději nechal řízení kapitánovi Pat Meyersové, která pilotovala F-302ku od svých dvaceti let, když byla seržantem.
„Děkuji, kapitáne. Transportujte mě tam. A můstek je váš.“
„Ano, pane.“ Caldwell vstal z křesla a stoupnul do přední části můstku. Brzy potom se objevil Asgardský transportní paprsek a Caldwell zmizel.

Země, SGC, zasedací místnost
V zasedací místnosti tam na něj čekal celý tým SG-1, podplukovník Marks, plukovníci Svitsová a Ellis a generálové Landry a O’Neill.
„Plukovníku, jsem rád, že jste tady“, řekl Landry.
„Tak jaká je situace?“ zeptal se Caldwell.
„Prosím, následujte mě do druhé zasedací místnosti, zasvětím vás všechny o situaci“, řekl Landry a šli ke schodišti, po kterém vyšli do dalšího patra, ve kterém už bylo klidněji. Všichni usedli kolem stolu, který byl větší, než dole. Carterová sedla automaticky vedle Markse a zbytek usedl, jak se jim chtělo.

To be continued

Jestli vám to připadá moc krátký, tak možná vydám ve středu, stačí jen napsat do komentáře, že chcete

určitě vydej

Nic neobzvláštní den lépe, než Sam s Kevinem jak se honí kolem gauče
Jinak dobrý díl

Toto je spoiler!!!:

Ve středu jsem něco připsala, jestli to chceš vidět.

konečně už sem myslel ,že se nedočkám souhlasím se Shaylou bylo to vynikající těším se na středu