StarGate Ships - S02E20 : Konec utrpení, část 2

Zajímavej díl a rozhodně zajímavé vítězství těšim se na 100% na další díl a doufam že bude zajímavej jen nechápu proč Markse pořád přizabíjíš.

[kasparova655365]

posedlík píše:

1.Vybuchující převor.
2.Určitě
3.Ano bude. Marks si bude dělat co chce.
vynikající konec 6 dílu

No, Marks může dělat co chce, to je pravda, ale bude v tom ještě něco jiného.

Shayla píše:

„To je dobrý. Jen mám pár zlomených žeber a k tomu mě bolí celý hrudník."

Chybí ti tam k

1. Převor rozprsklý o C4
2. Jj, hádám, že to bude něco jako v Arše pravdy nebo v epizodě Projekt Pegasus
3. Bude Já být Kevinem, tak si užívám nezávislosti s "novou" lodí

Vypadá to, že převor uspěj nejvíce

deadalos píše:

Zajímavej díl a rozhodně zajímavé vítězství těšim se na 100% na další díl a doufam že bude zajímavej jen nechápu proč Markse pořád přizabíjíš.

Zajímaví určitě bude. No a Marks,.... Asi ho ještě dvakrát tak trochu přizabiju. Ale nebude jediný Ale to až v druhé sezóně. O té si zatím můžeš nechat zdát


Jinak děkuji za komentáře

deadalos píše:

Zajímavej díl a rozhodně zajímavé vítězství těšim se na 100% na další díl a doufam že bude zajímavej jen nechápu proč Markse pořád přizabíjíš.

Tomu se říká láska až za hrob

[kasparova655365]

Shayla píše:

deadalos píše:

Zajímavej díl a rozhodně zajímavé vítězství těšim se na 100% na další díl a doufam že bude zajímavej jen nechápu proč Markse pořád přizabíjíš.

Tomu se říká láska až za hrob

Láska až za hrob? To myslíš Markse?

ano

kasparova655365 píše:

Shayla píše:

deadalos píše:

Zajímavej díl a rozhodně zajímavé vítězství těšim se na 100% na další díl a doufam že bude zajímavej jen nechápu proč Markse pořád přizabíjíš.

Tomu se říká láska až za hrob

Láska až za hrob? To myslíš Markse?

Né, myslím tu zeď za ním (samozřejmě, ze jeho)

[kasparova655365]

No jo, láska je láska....

[kasparova655365]

Zdravím,
neděle je tu už zase a mě nezbývá nic jiného než vydat další díl s názvem Panství. Díl se skládá ze třech malých částí, doufám, že mě za to neuškrtíte . Doufám, že se vám bude líbit tak, jako ten předešlí a že ho kladně budete hodnotit. Budu ráda za každý komentář.

Takže přeji krásné čtení a komentujte co nejvíce.

Epizoda 7 : Panství, part 1

Od té doby, co je v Adrii Tok’ra Za’lmala, je vše při starém. Na Daedalu, Atheně a Apollu se provádějí poslední opravy, po kterých by už všechny lodě měly být plně schopny létat na mise.
Podplukovník Mitchell se musí smířit s jednou zprávou, kterou mu řekla podplukovník Carterová. Před několika dny mu oznámila, že z SG-1 odchází a přebírá velení nové lodi, která by měla být dostavěna do roka. Do té doby bude setrvávat v týmu, který kdysi dávno i vedla. Pro Mitchella to byla největší špatná zpráva, kterou za poslední rok dostal. Dlouho dával tým dohromady a teď ho pomalu ztrácí. Carterová byla rozhodnuta přijmout velení lodi a nic jí v tom nezabrání.

Země, SGC, pracovna Carterové
Podplukovník Carterová sedí u svého pracovního stolu a prohlíží album, ve kterém byly fotky rodiny i pracovníky, se kterými si je velmi blízká. V polovině alba bylo místo na další fotku, kterou vytáhla z kabelky. Nejdříve se nad ní usmála a pak ji vložila do alba. Byla to první fotka s Kevinem v domě, kde teď právě bydlí. Teď si Sam myslí, že když žije s Kevinem, že zapomene na bývalého přítele, i když jich bylo trochu více než pouhý jeden. Kdysi chodila s Petem, kterého si málem vzala. Další byl generál Jack O’Neill, se kterým chodila půl roku. Bohužel tento vztah ukončili dříve, než plánovali. Při jejich práci to bylo obtížné hrát, že spolu nechodí. Proto se shodli, že bude pro oba lepší, když to mezi nimi skončí. Sam položila otevřené album na stůl a pak odešla z kanceláře, protože se z interkomu ozval seržant Harriman, který řekl, že má jít za generálem Landrym do kanceláře kvůli nějakým papírům, co se týče jejího přeložení. Sam se zdálo, že je to nějak moc brzo, ale i přesto to chce mít co nejrychleji zařízené.

Galaxie Oriů, prostor, Orijská loď
Na Orijské lodi byla Adria, ve které byla nadále Za’lmala, které se zatím daří držet Orie z dosahu Mléčné dráhy. Jen jediná Orijská loď létá do Mléčné dráhy skrze SuperBránu.
„Nastavte kurs k SuperBráně“, řekla při odchodu z můstku.
„Ano, Orici.“
Orijská loď vstoupila během několika vteřin do hyperprostoru.

Prostor, K9P-358, Odyssey
Podplukovník Marks sedí na můstku ve velícím křesle a čeká na hlášení týmu, který vyslal na planetu.
„Pane, volá vás major Jennings“, oznámila Marksová. Marks spustil na křesle komunikaci a řekl: „Majore, tady Marks. Co se děje?“
„Pane, máme tu dole menší problém. Vesničané nám nechtějí uvěřit. Potřebujeme tu někoho, kdo by je dokázal přesvědčit“, odpověděl Jennings.
„Za chvilku jsem tam. Marks konec.“ Jane nemusela ani nic říkat, protože Kevin hned po těchto slovech opustil můstek.
„Jako vždycky“, řekla Jane a pohlédla na Sharon.
„Nikdy se nezmění“, odpověděla na to Sharon.
Marks šel chodbou do zbrojnice, kde na sebe vzal jen vestu a při odchodu vzal do rukou P-90ku, kterou při cestě ke kruhům připnul k vestě.

K9P-358, vesnice – o pět minut později
Podplukovník Marks přišel do vesnice za tříčlenným týmem, který se snažil přesvědčit vesničany, že Oriové všem lhali. Když major Jennings uviděl Markse, šel hned za ním.
„Pane.“
„Tak, kde je hlavní problém, majore?“ zeptal se rovnou Marks.
„Tamta skupina dělá největší problémy.“ Poukázal major na skupinu lidí, která stála uprostřed na náměstí.
„Zkusím s nimi promluvit, vy zatím pokračujte dál.“
„Ano, pane.“ Major se svým týmem šli do jiné části vesnice a Marks tam zůstal sám. Po nechápavém zakroucení hlavou šel za skupinou, která se k němu otočila.
„Tak jaké máte problémy, pánové?“ zeptal se Marks.
„Ti tři muži nám nalhávají o nesprávnosti vůle Oriů.“
„Jak se jmenujete?“
„Jim.“
„Tak jo, Jime. Ti tři vám nelhali. Kdy jste tu naposledy viděli nějakého převora či někoho z jeho poddaných?“
„Před necelým měsícem.“
„Tak vidíte. Už se jich bát nemusíte. Vrátili se do své galaxie a do této se už nevrátí. Nikdo už vás nenutí uctívat falešné bohy. Jestli mě a mým mužům nevěříte, tak se podívejte na jednu z planet, která podlehla Oriům kvůli víře, která je jen o zabíjení nevinných lidí. Už nemusíte říkat ty posměšné modlitby, můžete žít tak, jako předtím. Nikdo už vám v tom nebrání. A i kdyby se vrátili, víme jak na ně. Na moji domovskou planetu zaútočilo patnáct Orijských lodí a dokázali jsme jejich útok odrazit.“
„Vy jste dokázali odrazit jejich útok?“
„Ano. Všechny lodě byly za pár hodin zničeny. I když naše lodě potom byly vážně poškozeny, dokázali jsme ubránit naši planetu.“
„Mluvíte vážně?“ zeptal se Jim a Marks se usmál.
„Mluvím vážně. Nebyli bychom tady, kdybychom vám lhali. A i kdyby se Oriové vrátili, dokážeme vás ochránit.“ Jim před Marksem kleknul na kolena a řekl: „Děkujeme vám, buďte požehnáni.“
„Tak to ne“, řekl Marks a pomohl Jimovi vstát.
„Žádné klanění. To ze všeho nejvíce nesnáším.“
„Promiňte.“
„Nic se nestalo, nemohl jste to vědět.“
„Jistě.“
„Teď řekněte všem to, co jsem teď řekl já vám. Nebudete muset poslouchat falešné bohy, teď jsou všechna rozhodnutí na vás a na vašich lidech. Nepromarněte tuto šanci. Kdybyste někdy potřebovali pomoc, ozvěte se, ale teď už se musím vrátit na moji loď.“
„Vždy tu budete u nás vítáni“, řekl Jim a Marks na něj při odchodu pohlédl.
„Rádi přijdeme na návštěvu.“ Marks šel k majoru Jenningsovi, který na něj čeká s týmem u hlavní brány. Všichni tři byli překvapeni, když Marks vesele šel k hlavní bráně. Prošel kolem nich a nic neřekl. Všichni se na něj obrátili a nechápavě šli za ním.
„Pane, co se stalo?“
„Co by se mělo stát? Mise na této planetě skončila, letíme k další.“ Jennings překvapeně pohlédl na své kolegy a pak na Markse.
„Ještě, že vás máme.“ Marks se k nim otočil a pokračoval v chůzi pozpátku.
„Hlavně se přede mnou neklaňte.“
„A co se stane, když to uděláme?“ zeptal se poručík Kestr a Marks se tomu akorát zasmál.
„Tak to udělejte a na lodi se setkáme u mě v pracovně“, odpověděl a otočil se zpátky ke směru chůze.
„Óh, pane. Vy jste tak boží“, zažertoval poručík Kestr a kleknul na kolena.
„To je blbec“, řekl na to Jennings, který tušil, jaký bude trest. Marks se zastavil a obrátil se směrem k poručíkovi, který klečel na kolenou. Kevin se usmál a pak přišel k němu blíže.
„Poručíku?“
„Ano, pane?“
„Pomatujete si na ten včerejší mejdan, který jste tajně pořádal?“
„Ups. Ano,… pane.“ Kestr se bál už teď, protože včera pořádal ve své kajutě mejdan, který skončil v jídelně. Když Marks po ránu přišel do jídelny, byla vzhůru nohama.
„No, to znamená, že na celé lodi vyčistíte všechny záchody, protože ještě do včerejšího rána byly čisté. A zapřáhněte s sebou i ty vaše kamarády, kteří tam byli s vámi“, řekl Marks a Kestr vstal ze země se slovy: „Ano, pane.“
„Odysseo, tady Marks. Přeneste nás na palubu a pak hned vstupte do hyperprostoru“, řekl do vysílačky, kterou měl ve vestě.
„Ano, pane“, odpověděla Marksová a Marks s týmem byl přenesen z planety.

Země, SGC, Landryho kancelář
Podplukovník Carterová sedí před Landrym v křesle se štusem papírů na klíně.
„Pane, je vážně nutné všechny ty papíry vyplnit teď? Nemám nic proti papírováním, ale tohle je děsný.“
„Rozumím vám, podplukovníku. Také to nemám rád, ale je to nutný.“
„Takže, jestli to chápu správně, mám se jen na ty papíry podepsat?“
„Správně.“
„Tak dobrá“, řekla Carterová, a aniž by přečetla celý štus papírů, začala vše podepisovat. Generál Landry ji přitom sledoval a nemohl věřit svým vlastním očím.
„Jste nějak rychlá.“
„Taky to chci mít co nejrychleji za sebou. I když odcházím za necelé tři čtvrtě roku.“
„Já tohle nevymyslel. A proč jste se vlastně k tomuto rozhodla?“
„Po smrti generála Hammonda jsem se rozhodla, že bych tu loď ráda vedla jeho jménem. Byl to skvělý muž a hlavně velitel. Ta loď si zaslouží nést jeho jméno.“
„Souhlasím s vámi. A proto jsem schválil vaši žádost. Myslím, že když loď bude ve vašich rukou, bude všude proslavena.“
„Budu se snažit ze všech sil“, řekla Carterová a štus papírů podala Landrymu. Landry vzal papíry do rukou a položil je vedle sebe na stůl.
„Jestli mě omluvíte, musím se vrátit do pracovny. Mám tam rozdělaný projekt.“
„Jistě. Jde o tu Bianskou zbraň?“
„Přesně tak. Jednou v budoucnu se bude hodit. Jen ji stačí integrovat na trupy lodí“, odpověděla při vstávání z křesla. Pomalu šla ke dveřím, u kterých se zastavila. Otočila se na generála a řekla: „Víte, je to pro mě důležité. Ne jenom kvůli generálu Hammondovi, ale i kvůli podplukovníku Marksovi. Ti dva mi nejvíce leží v srdci. Proto se chci postarat o loď, která bude nést jeho jméno a o Markse, kterému budu vždy poblíž.“ Po těchto slovech opustila Carterová Landryho kancelář.

Země, Česká republika, Olomouc, hangár pro Athenu
Plukovník Svitsová se prochází po trupu 304ky, která po útoku Oriů vypadá už docela slušně.
„Madam“, z dálky na ni zvolal major Barta, který pomalým krokem šel za ní.
„Copak se děje, majore? Ještě řekněte, že máte strach z výšek?“
„Popravdě… Ano, mám. Ale snažím se to překonat.“
„Ale kvůli tomu jste nepřišel, že?“
„Správně“, odpověděl major zvláštním hlasem. Svitsová na něm poznala, že něco není v pořádku a tak se ho zeptala: „Co se stalo?“
„No,… madam… My jsme tak…“
„Tak už se vymáčkněte.“
„Asgardský panel se tak trochu přetížil. Je nefunkční.“ Svitsová zavrtěla hlavou a šla k žebříku, který byl vedle přechodových dveří.
„A to není všechno.“ Svitsová se okamžitě zastavila a obrátila se na majora.
„Pamatujete si, jak jste dala přísný zákaz, aby se nikdo nehrabal v hyperpohonu?“
„Jo.“
„No, tak hyperpohon je na tom hůře než Asgardský panel.“ Kdyby major Barta mohl, tak by se schoval pod trup, na kterém právě stál, ale to nešlo. Když tam takhle stál, čekal, že si ho plukovník Svitsová podá jako hlavní chod na obědě.
„Teď mi řekněte čistou pravdu. Byl jste to vy, kdo se v obou zařízeních hrabal?“ zeptala se s ukazujícím prstem na něj.
„No… Já…“ Major se zakoktal a plukovník ho hned okřikla: „Čistou pravdu, majore!“
„Mám v tom taky zásluhy.“ Svitsová se zhluboka nadechla a pak raději pokračovala v cestě k žebříku.
„To jsou dneska lidi. Strhnu jim to z platu. Už vidím, jak si budou stěžovat. Vojáci jedni“, řekl pro sebe Svitsová.
„No tak, majore. Trochu pohybu do těla!“ zařvala Svitsová při lezení dolů z žebříku.
„Ano, madam“, odpověděl sklesle Barta a šel pomalu za Svitsovou.

Neznámá planeta, Orijská loď
Adria právě šla chodbou, která vedla ke kruhům. Jakmile vstoupila do místnosti, řekla: „Přeneste mě na planetu.“
„Ano, Orici.“ Jeden z poddaných počkal, až Adria vstoupí do středu kruhů a pak je teprve aktivoval.

Neznámá planeta, louka
Adria se objevila na planetě, kde na ni čekal Ta’seem. Oba šli do hlubokého lesa, aby je nikdo neviděl. Když usoudili, že kolem nich není nikdo, kdo by je sledoval, zastavili se.
„Za’lmalo, rád tě vidím.“
„Já tebe taky, Ta’seeme. Jak jste na tom?“
„Lidé nám už věří, že Oriové jsou falešní bohové. Ale stále nám chybí přesvědčit spoustu lidí na mnoho planetách, které čekají na jejich přílet.“
„Pokuste se je nějak přesvědčit. Mě se zatím podařilo zastavit stavbu dalších lodí. Ale začíná to být podezřelé, přestávají mi věřit.“
„Nějak je přesvědč. Musí ti věřit.“
„Pokusím se. Ale už bych měla jít, budou mít podezření i tak.“
„Hlavně buď opatrná.“
„Spolehni se“, řekla Za’lmala a pomalu se vracela na místo, kde byla přenesena. Ta’seem šel mezitím na druhou stranu, jenže po chvilce se zastavil, protože zaslechl použití Zatu. Rychle se otočil a běžel zpátky. Když uviděl Jaffy, skryl se za kamen. Jaffové drželi v zajetí Adriu, která byla v bezvědomí. Po chvilce čekání se na louce objevil Ba’al.
„Za’lmalo…“ řekl tiše Ta’seem, který uviděl, jak Ba’al s Jaffy a Adriou byli přenesli pryč.

Hyperprostor, Odyssey – o deset minut později
Marks rychlým krokem přišel na můstek se slovy: „Co se děje?“
„Volají nás Tok’rové“, odpověděla Marksová. Marks šel rovnou k obrazovce a řekl: „Pusťte to.“ Na obrazovce se objevil Ta’seem, který se tvářil poněkud jinak, než předtím.
„Ta’seeme, co se děje?“
„Ba’al unesl Za’lmalu.“
„Sakra. Víte, kde teď je?“
„Ba’alova mateřská loď vstoupila hned do hyperprostoru. Ale naštěstí má Za’lmala implantovaný subprostorový vysílač, takže ji najdeme.“
„Jakmile vystoupí z hyperprostoru, pošlete nám ty souřadnice.“
„Ano, podplukovníku. A ještě byste měl něco vědět.“
„A co?“
„Zaslechli jsme, že na P3R-112 se plánuje setkání Ba’alových klonů.“
„Hned o tom informuji Zemi. Marks konec.“ Obrazovka ztmavla a Marks šel ke svému křeslu.
„Obraťte loď a leťte na P3R-112. Informujte Zemi o situaci a ať vyšlou pozemní jednotky bránou.“ Obě důstojnice kývly hlavou a začaly pracovat na svých konzolách.

Země, Česká republika, Olomouc, hangár pro Athenu, Athena, kontrolní místnost dvě
Jedna skupina lidí byla seřazena do řady, před kterou stála plukovník Svitsová. Po chvilce čekání přišla do místnosti i kapitán Nyklová, která v rukou držela umělé ukazovátko. Nyklová ho podala Svitsové a pak stoupla bokem.
„Děkuji, kapitáne.“
„Není zač.“ Svitsová začala pochodovat kolem skupiny a přitom plácala ukazovátkem do ruky. Tím dokázala všechny natolik znervóznit, že se jí začali bát.
„Takže se přiznejte rovnou. Kdo se hrabal v Asgardském panelu, udělá krok vpřed. Ten, kdo se hrabal v hyperpohonu, krok vzat. A ten, který se hrabal v obojím, zůstane stát uprostřed.“
„A co ten, který se nehrabal ani v jednom?“ zeptal se jeden člen posádky.
„Ten se postaví bokem“, odpověděla s úsměvem Svitsová. Během chvilky se celá skupina přesunula bokem krom majora Barta, který se už předtím přiznal.
„Výborně. Majore, vy se vraťte na můstek a pomozte jim konečně zprovoznit skleněnou mapu.“
„Ano, madam“, odpověděl s kleslou hlavou Barta a odešel z místnosti.
„Kapitáne, vy běžte s ním.“
„Ano, madam“, odpověděla Nyklová a doběhla Bartu.
„Takže, ten kdo se nepřizná, dostane ještě horší trest, než ten zbytek.“ Každý pohlížel na toho druhého a nikdo se nechtěl přiznat.
„Nikdo? No tak dobrá.“ Svitsová přišla k hlavní stanici, na které zmáčkla na pár tlačítek. Na boční obrazovce se spustil záznam z kamer, které vše zaznamenaly.
„Ups“, vyšlo z jednoho člena.
„Ano, ups. Takže všichni máte stržený plat o polovinu a k tomu ještě si rozdělíte služby v kuchyni. A ti, kteří se hrabali v Asgardském panelu i v hyperpohonu, se budou navíc hlásit u uklízečů. To je ode mne vše. Rozchod!“ řekla hlasitě Svitsová a všichni hodně rychle odešli z kontrolní místnosti dvě.
„Tak, teď abych všechno spravila já.“
„Mohu vám pomoci?“ zeptal se Barta, který se vrátil se špatným svědomím.
„Jistě“, odpověděla s úsměvem Svitsová a oba se pustili do práce.

To be continued

Tak, a já jdu rychle dopsat 11. díl, jinak počítejte s hodně dlouhou pauzou

vynikající

[kasparova655365]

posedlík píše:

vynikající

Děkuji

Je to good díl jen mam otázku jak se jmenuje Athena správně by to měla být CZS/CRS Athena ale to je jen detail a už se těšim na další díl.

[kasparova655365]

deadalos píše:

Je to good díl jen mam otázku jak se jmenuje Athena správně by to měla být CZS/CRS Athena ale to je jen detail a už se těšim na další díl.

Děkuji Jinak dobrá otázka. Athena se správně jmenuje CZAF Athena (Jinak v překladu Czech Air Force Athena) Chtěla jsem ji předtím pojmenovat USSCZAF, protože byla postavena v Americe - jenže to je poněkud dlouhé. Takže CZAF Athena

Pro všechny, budu více ráda, když mě budete klást podobné otázky

Správně jsou tyto lodě pod námořnitvem USA nebo United States Ship takže česká by měla být CRS nebo CZS to už je jedno no ale česko námořnictvo nemá takže je to sprvně,protožei ten tvuj název se trochu ěpatný česko nemá letectvo ve stejnym stylo jako USA ale má armádu a ta se dělí na letecké síli a pozemní takže nejlepší by asi pak bylo CRAS Czech Republich Army Ship ale na tom nezáleží jen takoví dlouhý malí doplněk.USA to maj tak že maj několik odělených složek US Marines (mariňáci) US Air force (letectvo) US Navy(námořnictvo) US Army(pozemní armáda)

[kasparova655365]

Trochu historie Ale tahle povídka se nevztahuje ke skutečnosti, takže CZAF Athena. Mě se to tak i líbí A taky ČR není jako Amerika. A plukovník Svitsová si mohla vybrat sama přesný název lodi.

deadalos:US Marines (mariňáci)

presneji to je us marines corpse a jeste tam patri pobrezni straz - coast guard.

kasparova655365:takže CZAF Athena. Mě se to tak i líbí A taky ČR není jako Amerika

ach jo to mladi,poradne si precti co deadalos napsal.
omlouva te ze jsi nezne pohlavi a pubertak.
a mas prvdu v tom ze cr neni amerika. a proto by tam nemelo byt oznaceni pouzivane v us air force. za mych mladych let byl v cssr armade lepe receno chaos, ale ne bordel. ani v dnesni dobe cr armada neprevzala znaceni podle americanu. jestli plukovnice svitsova pozadala o prirazeni atheny pod veleni cr tak nejspise prijala i znaceni obvykle v cr armade.

[kasparova655365]

Já nemám moc času na pořádné čtení, ve škole píšeme samé písemky, takže to jen přelítávám očima a něco na to odpovím

No ten nápis před názvem nemá s názvwm nic společného to jen řiká že je to loď spojených států (např) a u Velké Británie zase myslim že je to loď jeho veličenstva ale na 100% si nejsem jistý,to znamená že Athena je pod neexistující složkou

[kasparova655365]

deadalos píše:

to znamená že Athena je pod neexistující složkou

Ale CZAF existuje, jen přeložené z češtiny do angličtiny
http://en.wikipedia.org/wiki/Czech_Air_Force

né neexistuje myslíš Czech Air Force né to fakt neexistuje už jsem jednou psal že CR má jen armádu a ta se dělí na letecké síli a pozemní plus eště nebojové odíli ale nebudu tu vysvětlovat strukturu české armády to by bylo moc pracné

[kasparova655365]

Zdravím,
jak rychle týden ubíhá, a neděle je tu zas. No, a tak mi nezbývá nic jiného, než vám dám sem pokračování, takže doufám, že se vám bude líbit, a tak dále, a tak dále.....

Takže přeji krásné čtení a komentujte co nejvíce.

Epizoda 7 : Panství, part 2

P3R-112, povrch
Tým SG-1 s SG-3 a několika mariňáky se plížili k táboru, kde měly sraz Ba’alovy klonové. Mariňáci se rozdělili a hlídali určité území. SG-1 lehla na břicho a schovali se za skalní stěnu. Hledají nějaký pohyb, podle kterého by věděli, kde se klonové nacházejí.
„Je tu nějak ticho na tak velké setkání“, řekl Mitchell.
„Myslím, že je to schválně“, řekla Carterová a Mitchell vytáhnul z kapsy dalekohled.
„Nevidím žádný pohyb“, oznámil Jackson. Mitchell přes dalekohled viděl detaily táboru, kde na zemi leželi mrtví Jaffové oblečeni v bitevním brnění.
„Myslím, že vím proč.“ Mitchell podal Carterové dalekohled a ta se hned na to podívala.
„Wow. Pojďme dolů“, řekla Carterová a podala zpátky Mitchellovi dalekohled. Vstala ze země a šla k táboru. Všichni hned šli za SG-1 k táboru, který byl obklopený mrtvolami.
„Vypadá to, jakoby nás někdo předběhl“, řekla Carterová.
„Nevidím, žádná zranění. Nebyli zabiti při jakémkoliv boji“, řekl Tea’lc.
„Použili jed na symbionty. Ale to nevysvětluje, proč by Ba’alové zaútočili na své Jaffy“, řekla Carterová při chůzi.
„Pochybuji, že Jaffové byli hlavním cílem. Pojďte sem!“ zavolal na zbytek týmu, který stál u hlavního stanu. Zbytek týmu šel hned za ním. Když vešli do stanu, uviděli všechny Ba’alovy klony, které seděly mrtvý kolem stolu.
„To není dobrý.“
„Teď alespoň víme, že Adria je u dvou zbylých Ba’alů“, řekl Jackson.

Prostor, P3R-112, Odyssey
Marks seděl ve křesla a mluvil s týmem skrze zapnutou vysílačku.
„Všichni jsou mrtví?“
„Ano, podplukovník“, odpověděl Mitchell.
„Někdo tu byl dříve než mi. Už se ozvali Tok’rové?“ zeptala se Carterová.
„Před chvílí. Máme souřadnice.“
„Dobrá, tak nás přeneste na palubu“, řekl Mitchell.
„Rozumím.“ Marks kývnul na sestru, která už věděla, co má dělat. Po pár vteřinách oznámila: „Týmy jsou na palubě.“
„Vstupte do hyperprostoru“, po těchto slovech zapnul vysílačku na uchu.
„SG-1 do zasedací místnosti.“ Marks vstal z křesla a odešel z můstku.

Prostor, Ba’alův Ha’tak, zadržovací místnost
Adria byla uvězněna v cele, před kterou stál Ba’al. Musel chvíli čekat, než se probudí, protože ji během půl hodiny odstranili Tok’ru. Adria se po chvilce začala probouzet.
„Dobré ráno“, řekl Ba’al. Adria chtěla použít schopnosti, ale nemohla.
„Kdo jste?“
„Lord Ba’al. Cítíte se pohodlně?“
„Děláte strašnou chybu. Ihned mě propusťte a já se slituji.“
„To mi ani nepoděkujete, že jsme vás zbavili té Tok’ry?“ zeptal se Ba’al a Adria na tuto otázku raději ani neodpověděla. Když na to jenom pomyslela, bylo jí tak dost blbě.
„To jsem si myslel. Ale je to skvělé, že mě nemůžete zabít pouhou myšlenkou.“
„Jste hlupák. Zahráváte si se silami, které nechápete. Až vás moje armáda….“
„Vaše armáda tu už dávno není. Ta Tak’ra, kterou jste měla v sobě, poslala veškerou armádu zpátky do vaší galaxie. Nikdo o ničem neví.“
„Tak byste měl vědět, že pokud mě zabijete, povznesu se a pak se sem vrátím s větší armádou.“
„Já se vás ale nechystám zabít, to by byla osudová chyba. Vlastně celý plán závisí na tom, že zůstanete pořád naživu.“
„Chcete mě vyměnit za svou svobodu?“
„Ani zdaleka. Je tu něco cennějšího. Chci ovládnout vaši armádu.“ Adria se tomu zasmála a odpověděla mu na to: „Nikdy vás neuposlechnou.“
„Mě ne, ale vás ano.“
„Ničím mě nedokážete přinutit, abych vám předala svou armádu.“
„Tím bych si nebyl tak jistý“, řekl Ba’al a jeho oči na chvíli žhnuly.
„Myslím, že tohle už znáte.“ Adria se přestala smát v okamžiku, když to uviděla.

Hyperprostor, Odyssey, zasedací místnost
SG-1 seděla v zasedací místnosti kolem stole a čekali na příchod Markse, který tam přišel během pár vteřin.
„Děkuji, že jste přišli“, řekl Marks a sednul vedle Carterové.
„Jak dlouho bude trvat cesta?“ zeptala se Carterová.
„Máme pět hodin na to, abychom zprovoznili maskovací zařízení a vymyslet plán na získání Adrii.“
„Myslíte, že z ní vyjmuli Za’lmalu?“ zeptal se Jackson.
„Je to pravděpodobné. Jestli chce Ba’al vládu nad její armádou, nic jiného mu nezbývá. Ale teď tu budeme mít ještě horší situaci. Zbylé tři lodě ještě nejsou schopny letu a my nemůžeme zůstat u SuperBrány a jen čekat na moment, než se otevře a proletí ni zbylé lodě, které mají ještě v zásobě. Teď, když mají v zajetí Adriu, určitě vědí, že už Zemi nemůže bránit Antické křeslo. Teď to bude jen mezi nimi a 304kama.“
„Tak tomu musíme zabránit co nejrychleji“, řekl Mitchell.
„Souhlasím. Sam, budu potřebovat tvoji pomoc.“
„Jsem ti k dispozici“, odpověděla Sam a s Kevinem vstali ze židlí.
„Tak dobrá. Za čtyři a půl hodiny buďte všichni na můstku.“ Kevin se Sam odešli ze zasedací místnosti a zbytek po chvilce hned za nimi.

Prostor, Ba’alův Ha’tak, zadržovací místnost
Ba’al stojí před celou, ve které Adria pochoduje z jedné strany na druhou. Během chvilky se otevřely dveře a do místnosti přišel Jaffa, který držel v rukou skleněnou nádrž.
„Oh, konečně. Náš čestný host.“ Jaffa sundal víko od nádrže a Ba’al vyhrnul levý rukáv. Pak ruku dal do nádrže a z ní vytáhl Goa’ulda. Adria se okamžitě zděsila hrůzou.
„Vy dva už se brzy velmi dobře poznáte.“

Hyperprostor, Odyssey – o tři a půl hodiny později
Podplukovníci Marks a Carterová byli v kontrolní místnosti dvě, kde pracovali na maskovacím zařízení, který by jim měl pomoci při získání Adrii. Oba dva sedí u hlavní stanice, kde si musejí pohrát s několika programy. Sam po chvilce práce zazívala a pak pohlédla na Kevina, který seděl za ní otočený zády. Se židlí se k němu blíže přisunula a opřela se o jeho ramena. Kevin se usmál a rukou se dotknul její ruky.
„Copak je?“
„Už jsem skončila a ty?“
„Ještě chvilku. Jen dopíšu poslední řádek“, řekl Kevin a rychle dopsal poslední řádek programu.
„Hotovo.“
„Měli bychom vystoupit z hyperprostoru mimo jejich dosah, abychom si byli jistí, že maskování správně funguje.“
„Souhlasím. Pojďme na můstek“, řekl Kevin a oba vstali ze židlí a šli na můstek.
Po pár minutách chůze přišli na můstek, kde dávno na ně čekala SG-1.
„Mohu?“ Jane pohlédla na Kevina a uvolnila mu místo u pilotní konzole, ke které usedl.
„Vystupujeme z hyperprostoru.“ Sam stoupla za Kevina a sledovala ho zezadu.

Prostor, Odyssey, můstek
Odyssea opustila hyperprostor a během několika vteřin se úspěšně zamaskovala.
Vala, Jackson, Teal‘c a Mitchell stojí v přední části můstku, odkud sledují prostor.
„Maskování je plně aktivní, můžeme vyrazit“, oznámil Marks a podsvětelnou rychlostí se s Odysseou přiblížil k Ba’alovému Ha’taku.
„Mohu zpátky nebo s ní poletíš ty?“ zeptala se Jane. Kevin na ni pohlédnul a pak vstal z křesla. Sam se na něj usmála a oba šli k oknu, odkud sledovali Ba’alovu loď.
„Páni, podruhé jsme zamaskováni“, řekla Carterová.
„Vlastně jen díky, tady doktoru Jacksonovi“, řekl Mitchell. Po pár minutách Marksovi přinesl Evans tablet, na kterém měl nahraná data o Ba’alově lodi. Rychle prohlédl očima data a pak tablet podal Sam, která se usmála.
„Můžeme vyrazit. Data, která máme shromážděna, naznačují, že jedna část v jedné místnosti má stejné záření jako naše proti-převorské zařízení“, řekla Carterová.
„Tak jdeme pro ni“, řekl Mitchell a celá SG-1 odešla z můstku.

Prostor, Ba’alův Ha’tak
SG-1 byla transportována do chodby se zbraněmi v rukou. Všichni byli v takové pozici, že si vzájemně kryli záda. Carterová vytáhla z kapsy PDA a prohlédla si mapu lodi.
„Tudy.“ Carterová šla vpřed a zbytek šel hned za ní. Všichni ostražitě šli chodbou k zadržovací místnosti, ve které Ba’al stojí u Adrii, která je stále v kleci. Ba’al v jeden okamžik, když mluvil s Adriou, zaslechnul střelbu vycházející z chodby. Rychle se otočil a zařval: „Jaffa!“ Dveře se otevřely a Mitchell hned střílí s Carterovou na oba Jaffy. Pak se oba zaměřili na Ba’ala, který padl hned na zem. Vala se Zatem v rukou přišla do místnosti a vystřelila na Adriu. Daniel mezitím vzal do rukou tyčovou zbraň a vystřelil na zámek na kleci. Vala otevřela klec a vešla dovnitř. Vytáhla z kapsy zaměřovací zařízení, které připnula Adrii na paži a potom pohlédla na Mitchella, který už věděl, co to znamená. Zapnul vysílačku a řekl: „Odysseo, můžete nás přenést zpátky!“ SG-1 i s Adriou byli přeneseni z lodi během několika vteřin.

Prostor
Odyssea se otočila a během chvilky se demaskovala, pak rychle skočila do hyperprostoru.

Hyperprostor, Odyssey, zadržovací místnost
Adria byla připoutána k židli, tak jako kdysi Daniel, když byl převorem. Mitchell nechtěl dlouho čekat a tak postrčil Adriu, která se po chvilce probouzí. Chvíli jí trvalo, než si uvědomila, že se nemůže hýbat.
„Za to se omlouvám“, řekl Mitchell. Dveře do místnosti se otevřely a zbytek SG-1 s Marksem přišli za ním.
„Dobrá práce“, řekl Marks.
„Díky“, odpověděl Mitchell.
„Asi vím, jak se cítíte. Není to příliš pohodlné. Věřte mi, protože to vím z vlastní zkušenosti“, řekl Daniel.
„Je konec, Adrio“, řekla Vala. Adria se na ni usmála a řekla: „Obávám se, že jste se spletli. Adria tu již není k dispozici.“ Všichni byli překvapeni, když promluvil Ba’alův Goau’ld v Adrii. Kevin pohlédl na Sam a pak na Adriu jejíž oči zažhnuly.

Hyperprostor, Odyssey, instruktážní místnost – o pár minut později
Celá SG-1 spolu s Marksem byli v instruktážní místnosti, kde čekali na spojení s generálem Landry, které bylo navázáno během několika vteřin. Během té doby přemýšleli, co s ní udělají. Ba’al chce vládnout její armádě, ale oni chtějí, aby se to této galaxie nevrátili. Bylo to buď to, nebo tamto.
„Takže Ba’al je v Adrii?“ zeptal se Landry.
„Ano, pane. Musel přijít na to, jak odstranit Za’lmalu z jejího těla, jinak by tohle nemohl uskutečnit. Nejhorší na tom je, že je teď v Adrii, která má kontrolu nad Orijskou armádou. Jestli mu dovolíme, vrátit se SuperBránou do galaxie Oriů, budeme je tu mít dříve, než vymyslíme nějaký plán“, řekl Marks sedící vzadu před obrazovkou.
„Co navrhujete?“
„Zabít je oba“, odpověděl Teal’c a všichni se na něj překvapeně podívali.
„Já souhlasím. Dvě mouchy jednou ranou“, řekl Mitchell.
„To ano, ale tím si nezaručíme, že se Orijská armáda nevrátí zpátky, když zjistí, že je mrtvá“, řekla Carterová.
„Když Ba’al dokázal dostat z Adrii Za’lmalu, tak co kdybychom ho dostali z ní?“ napadlo Markse.
„Myslíte, že bychom ho vyměnili za Tok’ru?“ zeptal se Teal’c a Marks souhlasně kývnul hlavou.
„Už jednou jsme to udělili, myslím, že by nebyli proti, udělat to podruhé.“
„Ozvěte se, až budete hotovi. Do té doby dávejte pozor na svého hosta“, řekl Landry.
„Ano, pane.“ Obrazovka ztmavla a Mitchell s Teal‘cem odešli z místnosti a šli rovnou do zadržovací místnosti, kde drží Adriu. Kevin se Sam zůstali v místnosti, kde se spojili subprostorem s Tok’rama. Chvíli oběma trvalo, než přemluvili Ta’seema, aby znova souhlasil, že použijí další Tok’ru. Nakonec se shodli, že je to jediné řešení a tak si určili místo setkání.

Hyperprostor, Odyssey, zadržovací místnost
Mitchell s Teal’cem přišli za Adriou, která stále nemohl překonat proti-převorské zařízení, které jí brání v použití jejích schopností. Když oba dva přišli do místnosti, zajímalo ji, co s ní chtějí udělat. Kdyby Teal’c mohl udělat to, co navrhnul, byl by spokojen a vše by se vyřešilo.
„Víte, stále zvažujeme co s vámi. Jeden dobrý nápad měl Teal’c.“
„To si dokážu představit.“
„Ne,… to nedokážeš“, opravil ji Teal’c.
„Musím vás varovat, že kdybyste mě pustili, bylo by to nejlepší řešení, které byste udělali.“
„Myslím, že tu máme dva rozdílné názory. Co myslíš, Teal’cu?“
„Souhlasím. Armáda Oriů v této galaxii už není. Nemáme žádný důvod vás pustit na svobodu. Ne v tomhle těle.“
„Co tím myslíte?“
„Tím myslel, že se znova seznámíte s Tok’rou. Během pár desítek minut by tu měli být, do té doby si můžete užít života, který vám ještě zbývá.“
„Věřte mi, že děláte chybu. Tak’rové nemají takovou sílu, jako Goa’uldi. Nemluvně o tom, že zabijete Adriu v okamžiku, kdy mě odstraníte.“
„To byl také Teal’cův plán. S tím se dokážeme smířit.“
„Možná, ale stále zapomínáte, že sdílím Adriinu mysl. Byla by škoda, kdybyste přišli o všechny její vědomosti, které obsahuje. Mohu vám pomoci.“
„Například?“
„Mohu vám potvrdit, že Oriové jsou mrtví. A také jsem vám v minulosti pomohl najít Sangreal“, odpověděl Ba’al.
„Nevzpomínám si, že by vaše snaha nám nějak obzvlášť pomohla“, řekl Teal’c.
„Je to vaše rozhodnutí. Ale máte pouze dvě možnosti. Buď budete se mnou spolupracovat, nebo zabijete nás oba a přijdete o všechno, co vám mohu nabídnout.“

Prostor, Odyssey, kruhy
Daniel spolu s Valou přišli ke kruhům za Marksem a Carterovou, kteří čekali na příchod Tok’rů.
„Přišli jste právě včas. Brzy tu budou“, řekla Carterová. Během několika vteřin se aktivovaly kruhy a na palubě Odyssey se objevili tři Tok’rové. Mezi nimi byl i Ta’seem, který povede celou operaci. Za ním stojí muž, který v rukou držel nádrž, ve které byl Toke’rský symbiont.
„Zdravím, toto jsou mí asistenti.“
„Zdravím, Ta’seeme. Vítejte na palubě Odyssey. Jsem podplukovník Kevin Marks. Podplukovníka Carterovou, doktora Jacksona a Valu už určitě znáte.“
„Ano. Ale před nedávnem jsem si vzpomněl, že jsem tě znal jako Qetesh.“
„To už je dávno. Věci se od té doby změnily.“
„Zřejmě víte, jaké jsou rizika této operace. Je možně, že Adria nepřežije.“
„Ano, to víme. Ale i přesto nemůžeme nechat Ba’ala v jejím těle“, řekl Jackson.
„Měli bychom s operací začít co nejdříve. Vybrali jsme Tok’ru jménem Zanufa, který už dlouho nepřežije bez hostitele.“
„Jistě, dovedu vás na ošetřovnu“, řekl Marks a všichni ho následovali.

Prostor, Odyssey, zadržovací místnost
Mitchell s Teal’cem přišli za Adriou do místnosti se Zaty v rukou.
„Je načase se rozloučit.“
„A co naše dohoda?“
„Co vím, tak jsme se na žádné dohodě nedomluvili“, odpověděl Mitchell a vystřelil ze Zatu na Adriu.

To be continued

[kasparova655365]

Asi všichni zapomněli

Nezapomněli, jen se nechce komentovat ... Když se do toho nikomu nechce tak začnu já. Díl byl pěkný, ale obrana Hataku mě zarazila. Nezvedli ani štíty, aby zamezili transportu jednotek z lodi.... Když byla SG-1 uvnitř Hataku a pěkně to tam pročistili, mohli to rovnou dokončit a loď obsadit... Člověk nikdy neví, kdy se mu bude hodit nějaký ten vesmírný koráb Toť můj názor. Není to nic moc, ale nechci moc namáhat moji hlavičku.

[kasparova655365]

Děkuji, moc si mě potěšil.
Nezvedli štíty kvůli tomu, že nečekali návštěvu. Jelikož Odyssea byla maskovaná, tak neměla důvod je aktivovat. No, a proč ji nezničili.... chyba lávky....
Asi vím, proč se nikomu nechce. Venku je teplo

A jak si na tom s povídkou ty?

Mám kolem 30ti stránek nepoužitelného materiálu Ta myšlenka nebo základ nejsou tak hrozné si myslím, ale musel bych to předělat...
Poměrně dost to ztěžuje i fakt, že tady na foru už je toho napsaného tolik, že je skoro nemožné být originální s tak chabou představivostí jakou mám já.