StarGate: Intervention - 12.1.2021 - FINÁLE

No rozhodně v obrázcích a taky příběh Pegasu.A pak mají nastejno konce obě končí když je to nejnapínavějí.Ale nechi se rozepisovat v čem všem vede to a včem zas to.

Daedalos má taky obrázky. Tančík, nějaký žlutý ufoun a pak možná ještě něco

deadalos píše:

a taky příběh Pegasu

O Pegasu napsal jen, že je tam hafo wraithů a přistála tam Atlantida. Nevím co je na tom tak super

Třeba jeho povídka pude do kytek, je to jenom první díl zatím, uvidíme

Jo ale zatím byla skvělá takže jí zatím docela věřím.

Neboj, nijak mě neurazíš.. Já to píšu kvůli tomu, že mě to baví, takže tak. :-) Právě jsem vyšel ze základky a no, řeknu to na rovinu, Čeština byla, je a bude propadak.. A pokuď to bude někoho bavit, budu jenom rád :) Jo a 1 i 2 díl jsou na korekci u Patase, takže mi tam opraví ten bordel.. :-D Zacož mu děkuju. :)

Takže ten 1. díl budeš vydávat znovu?

Jo jo Když nad tím teď uvažuju zapoměl jsem napsat to stím Emersonem.. hmm to abych to zítra napsal. A podle rad, které mi tam psali, jsem to upravil. ) ps: snad se na to pak koukneš Daedy akdyž tak mi vněčem poradíš. fúha, trochu už spamuju, takže za to se ti Daedy omlouvám..

Já na češtinu nehledim, stejně za ty dva měsíce jsem ji už skoro zapomněl, budu si ji muset připomenout, já neříkám, že je ta povídka špatná zatím vyšel jen jeden díl uvidíme

Coldvel to máme stejné taky na češtinu nehledím a též jsem jí zapměl teda kdybych zní něco někdy věděl.

[kasparova655365]

Hoši, čeština je základem vzdělání

A konec spamování, jinak dostanete dutky

kasparova655365 píše:

Hoši, čeština je základem vzdělání

A konec spamování, jinak dostanete dutky

Jak ve škole, co?
Pár komentářů nikoho nezabije

kdy to tady bude?

[kasparova655365]

Až Daedy přijde z práce

Zavolejta někdo jemu šéfovi ať ho pustí domu .

Máš číslo ? :-D Asi až pozdě odpoledne.. :-( :-D

Znovu doporučuji ubrat na elánu. Znovu se pouštíte do kolosálního spamování. Kdybyste alespoň vedli diskuze na úrovni a nějak logicky se snažili rozvíjet příběh, ale tohle je vážně přehnané.
Snad Daedalos pochopí a omluví, že se takhle osočuji na jeho fandy, ale už jsme zase ve starých kolejích

nevadí, sme zvyklí

vy jste ale spameři Speedyho na vás...

P.S.: jen co se trochu vzpamatuju a posbírám dost energie na to, abych prošel psolední část, tak ju sem prdnu...(dnes ale bez PDF, to dodám začátkem září )

EDIT: kašlu na čtení, prostě to sem dám...bych u toho jinač usnul

Korekce Jakop => děkuji

12. Díl (Totální zkáza - Total destruction) PART III

Mléčná Dráha, Hebridan, 10. Října 2009
„Pane, stíhači hlásí, že se jim podařilo zarazit přísun nových aschenských jednotek,“ nedokončil celou zprávu, operátor, který netušil, jak to generálovi říct.
„Výborně, ti chlapci u mě mají pivo,“ rozradostnil se generál, kterému tak ubyla jedna starost.
„Ale nechtíc při útoku shodili bránu, takže je teď nemožné posílat sem nějaké zásoby,“ vystřelil to ze sebe čekaje velice rychlou generálovu explozi.
Ten místo toho, jen usrkl kávu a se zaťatými rty a pěstmi se uklidnil.
„Až jednotky vyčistí okolí brány, pošlete tam inženýry, aby nám ji zase postavili a informovali Zemi o stavu, který se nám tu trochu komplikuje,“ již ledově klidným hlasem přikázal operátorovi, který informace přerozdělil a předal dál.
Zároveň ještě stíhal sledovat situaci na orbitě, kam se dostavily po zuby vyzbrojené 302jky, jejichž zbraně a zkušenosti ve spojení s obratností měly za úkol prověřit zdecimované štíty poslední Aschenské lodě v systému, jejíž zničení zcela jistě nebyl nemožný úkol. V čele útočné formace opět stanul plukovník Mitchell, který si dnes nevzal z Odyssey jumper, ale právě 302jku, díky níž sestřelil nejednoho protivníka. Teď se co nejvyšší možnou rychlostí blížil i se svou skupinou ke korábu, jehož senzory řvaly jako na lesy a téměř vyčerpané štíty se zapnuly do nejvyššího možného stavu. I přes minimální stav posádka nepanikařila a spustila ze svých předních baterií palbu, která měla opravdu široký rozptyl, takže bylo téměř nemožné uhnout, aniž by se dvě nebo tři stíhačky srazily.
„Pozor na ty střely, chtěj nás donutit se srazit, ale to se jim nepovede,“ povzbuzoval své spolubojovníky Mitchell, když se jeho stíhačka prodrala skrz bodovou obranu a z bezprostřední blízkosti odpálil dvojici raket. Ty na štítu explodovaly a nabobtnaly do krásných barev a rozměrů. Další a další rakety následovaly, až se pod štítem začaly objevovat první známky poškození, které nakonec vyústilo v naprosté selhání štítu, což už práci nijak neztěžovalo. Zbylé rakety udělaly svoji práci a postupně pokropily trup, který ač byl poměrně silný a energii vzdorný, neměl jakoukoli šanci vydržet. Přetížení všech systémů jen logicky vyústilo v explozi, která s sebou smetla i tři 302jky, které nestihly včas uletět do bezpečné vzdálenosti.
„Velitelství, tady Mitchell, nepřítel zničen, vyčkáváme další rozkazy,“ oznámil radostnou zprávu Mitchell, i když při útoku ztratil šestici dobrých mužů a žen.
„Plukovníku, generál gratuluje a posílá vás nad tábory v sektoru sedm, deset a patnáct,“ oznámil operátor, opět mačkajíc své pravé ucho, aby přehodil na navolenou frekvenci.
Sestup atmosférou oproti stoupání zabral jen poloviční čas, takže se 302jky velice rychle dostaly na požadované souřadnice v sektorech sedm, deset a patnáct. Mitchell náhodně rozdělil skupinu na tři menší a sám se vydal k té nejbližší, která byla vzdálena jen asi minutu letu. Pro jistotu zkontroloval zbraňové systémy, předem nabyl, a když byl nad táborem, uviděl jen spoustu zelených pulsů, které se křížily se stovkami a tisícemi kulkami.
„Ti parchanti ještě nepochopili, že tohle nemůžou vyhrát,“ spíše pro sebe pronesl Mitchell a sejmul dva strážné, kteří se objevili na věži.
Tím sebral práci odstřelovačům, kteří čekali na svoji další příležitost. Stroje velkou rychlostí prolétly přes celý tábor a až při otočce si mohli všichni všimnout, jak na východní straně tábora uniká velká skupina stovek a tisíců Serrakinů, kteří byli konečně osvobozeni a obdarováni teplým oblečením, nějakou vodou a energetickou tyčinkou, která sice nepomohla od hladu, ale lepší než nic. Ti, kteří chtěli, dokonce obdrželi předem připravené zbraně, které ihned použili a vrhli se proti svým zotročitelům. Křížová palba zepředu a následně i zezadu netrvala ani dvě minuty. Palba Serrakinských zbraní ustala a jediné, co bylo slyšet, byl nářek zraněných a umírajících. Vyděšení, přemožení Hebriďané se vzdávali po desítkách a možná i stovkách, když jim konečně došlo, že nemají šanci proti lidem, Jaffům, Serrakinům a 302jkám zároveň.
„Velení, tady Mitchell, Hebriďané v táboře ze sektoru sedm, poraženi a zbytek se vzdává, pokračujeme k dalším táborům,“ oznámil Mitchell, zatímco nasměroval svůj stroj hlouběji do vnitrozemí.
Po cestě potkal mnoho menších či větších jednotek, které nezapomněl se svojí skupinou pokropit, takže ztráty na životech rapidně rostly. Podobný a téměř totožný obraz rychlého osvobození serrakinského obyvatelstva v dalších dvou táborech už Mitchell nestihl zkontrolovat, neboť se s ním spojil major Henry Cole, který velel druhé skupině 302jek.
„Plukovníku, tábory v sektorech deset a patnáct dobyty, máme pokračovat k dalším?“
„Negativní, nemáme tam naše lidi a jenom bychom je upozornili a předem nažhavili, i když tohle určitě slyšeli,“ usmál se Mitchell, zatímco otáčel svoji 302jku zpět k městu, v němž po dlouhých hodinách konečně alespoň na chvíli utichly zbraně.
Bylo to poměrně překvapivé, že bylo město tak rychle dobyto, ovšem nikdo si nestěžoval. Pozornost se tak obrátila na upevnění obranných pozic ve městě, vylidnění posledního civilního obyvatelstva za okraj a přijetí serrakinských uprchlíků, kteří si budou moci konečně pořádně odpočinout, najíst se a možná i připojit k bitvě za osvobození Hebridanu. Proto bylo důležité zničit odpor u brány a rychle ji dostat na „nohy“, aby mohlo být obnoveno zásobování z Omegy, která se od zničení původní základny velice změnila. Nad dříve vykopanou dírou, která již byla zastavěna, se dokončovalo druhé nadzemní podlaží, sloužící spolu s prvním jako reprezentativní budova a hlavní stanoviště rady Aliance Mléčné dráhy. Podzemní část již schovávala hvězdnou bránu, k níž vedl dlouhý tunel integrovaný při výstavbě, takže nebyl problém se zásobováním. Kousek od hory stály první kamenné, ale i cihlové domy, v nichž žilo několik rodin s malými dětmi. Zbytek ještě stále přespával ve stanech a Ha’tacích, což v teplých měsících nikterak nevadilo. Na opačné straně staveniště totiž rostlo hned několik bytových jednotek, kam se za pár měsíců nastěhují další osadníci, kteří Omeze začali říkat domov.

Mléčná Dráha, Země, Pentagon, 11. Října 2009
Vrchní velení amerických ozbrojených sil sotva stíhalo řešit problém s explozemi bomb a už aby žehlilo další problém jak na poli domácím, tak mezinárodním. CNN přesně dle očekávání Jeffa Hutchinsona zveřejnilo jeho fotografie, které by Bílý Dům spolu s Pentagonem ještě obhájily, ale smrt prezidenta Ruské federace už ne. Tohle bylo třeba řádně promyslet, ale tak či onak, program Hvězdné brány se ocital na tak tenkém ledě, že by bylo nebezpečné se jen nadechnout. Vše podtrhovaly titulky renomovaných ruských, britských, francouzských, německých, japonských či čínských novin, které se záhadnou a nikým nevysvětlenou smrtí zabývaly. Vše korunovala druhá videonahrávka, s níž před pár minutami vyšel bin Ládin do světa.
„Nedbali jste mých varování a nyní jste poznali, čeho jsem schopen. Celý svět mi leží u nohou a já ho ve jménu Alláha spálím, dokud se mi všichni nepokloníte,“ důrazným hlasem pronášel bin Ládin výhružky, přičemž z něj sálala energie, jakou bylo možné vidět jen při projevech spojených s útoky na věže Světového obchodního centra.
„Vyzívám vlády celého světa, aby odhalily tajemství, jež skrývají již mnoho let a nechávají nás v nevědomosti. Pokud se tak nestane, budou následovat další útoky, při nichž budou umírat lidé, jejichž smrt bude na vašich rukou,“ ukončil svůj plamenný projev směřovaný do nejvyšších míst.
Jack vypnul video, které se během několika minut objevilo na všech velkých televizních stanicích USA.
„No, tak to se nepovedlo,“ zamračil se a tušil, že z tohohle kouká katastrofa.
„Jestli tohle nepovede k občanským nepokojům, tak už nevím, co by mohlo,“ prohodil jen tak do větru Landry, který se před malou chvílí nechal transportovat do Pentagonu.
„Hanku, příteli, vítej,“ uvítal jej Jack.
„Ty vypadáš,“ zaměřil se na jeho ucho, kterému scházel kousek chrupavky.
„Teď na mě ženský poletí ještě víc,“ usmál se, aniž by tím snižoval závažnost situace.
„Jak jsme na tom?“ obrátil řeč Landry, kterého poslední poznámka taktéž lehce rozesmála.
„Civilní ztráty jsou plus mínus devět milionů. Zraněných nebo pohřešovaných je asi šest milionů. Škody jsou v řádech bilionů dolarů nemluvě o ekonomickém dopadu, který se brzy začne projevovat. Tuhle bitvu těžce prohráváme Hanku,“ ve zkratce shrnul nejdůležitější informace, které se sám dozvěděl během celého dne.
„Sleduješ televizi?“
„Jo, prezident ještě leží v nemocnici, ale až bude dost silný, chce vystoupit před kamerou a uvést vše na pravou míru, i když nemám sebemenší tušení jak,“ nehodlal odhadovat budoucnost nejbližších dnů.
„Po celých státech už se začaly sbíhat velké peníze na pomoc zasaženým,“ dodal Walter, který rozhovoru obou naslouchal.
„Alespoň něco pozitivního na už tak zkaženém dni,“ snažil se Landry vrhnout proti negativům, alespoň nějaké pozitivum.
„Co Hebridan, máme už nějaké zprávy?“ připomněl O’Neill Landrymu, proč zde vlastně je.
„Nic. Omega i Atlantida se snažila s Hebridanem spojit snad tucetkrát, ale poslední zámek nikdy nezapadl,“ přidal ke špatným zprávám ještě jednu.
„Potřebujeme tam dostat aspoň jednu loď!“
„Můžeme poslat Sun-Tzu nebo Apollo,“ navrhl Landry, ale tušil, že se nesetká se souhlasem.
„Nepovolím odlet žádné naší lodě, dokud nebudu mít naprostou jistotu, že se nám zde neobjeví Luciánská Aliance,“ dle očekávání argumentoval O’Neill.
„Kdyby chtěli, už by dávno zaútočili. S jejich novou technologií, která maskuje let hyperprostorem, můžou zasáhnout kdykoliv se jim zachce, nemůžeme tu všechny lodě držet 24/7. Potřebujeme informace a to možná co nejdříve,“ vyjednával Landry, poukazujíc na fakt, že ideální doba útoku už dávno pominula.
„Dobrá, pošlete Apollo a kontaktujte Omegu, aby poslali Ha’taky spolu se zásobami,“ rozhodl O’Neill, který nakonec pochopil, o co Landrymu šlo.
„Ať Ellis naplní hangáry, až po strop, vším čím může a vezme si z Hammonda ZPM. Bůh ví, co se na Hebridanu stalo,“ ještě v rychlosti přikázal O’Neill, když si všiml, že se Landry chystá na transport na Atlantidu, která bude ještě zhruba měsíc a půl nahrazovat funkci SGC.

Mléčná Dráha, Hebridan, 11. Října 2009
„Warricku, jak jsou na tom vaši lidé?“ zjišťoval po chladnější noci Mitchell, který zaparkoval svoji 302jku na okraji města, které se pomalu plnilo uprchlíky z táborů.
„Prošli si peklem stejně jako já, nicméně cítí obrovskou vděčnost vám a vašim lidem. Neumím si představit, že bych já nebo někdo další strávil v těch hrozných táborech ani o minutu déle,“ konstatoval Warrick, který se od příletu na Hebridan staral o poradenství v mobilním přívěsu.
„Ještě je jich spoustu, které musíme osvobodit. Nicméně věřím, že za pomocí vašich lidí je to jen otázka času.“
„Ano, když získáme zbraně, věřím v totéž,“ přitakal Warrick a po vzoru Teal’ca se uklonil.
„Jen co zase postavíme tu vaši krásku na nohy,“ poplácal Warricka po zádech a po jeho boku odešel do vyšších pater jedné z budov, kde Země zřídila předsunuté stanoviště pro další operace.
Vysokorychlostní výtah, napojený stejně jako většina budovy na naquadahový generátor třídy Mk.III, dvojici vyvezl do požadovaného patra, kde několik „oficírů“ popocházelo od jednoho počítače ke druhému, při snaze zprovoznit vše potřebné.
„Generále?“ koukal Mitchell jak na duchy.
„Ah, plukovníku, vítejte na palubě,“ přivítal Mitchella a následně i Warricka generál Brown, který se přesunul z mobilního přívěsu do města.
„U brány to začalo být horké, při zničení té poslední lodi se na planetu transportovala necelá tisícovka Aschenů, kteří se s námi rozhodně nemazlili. Urychleně jsem povolal FIST, aby si nás odvezl do města, kde jsme vytvořili tuto základnu.“ vysvětlil důvod své přítomnosti na této základně.
„Jestli chcete, můžu sednout do 302jky…“ naznačoval možnost řešení problému s Ascheny.
„Nemůžeme si dovolit ztratit žádný stroj, bůh ví, co na nás Aschenové v brzké době ještě pošlou,“ striktně zamítl Mitchellův nápad, který se alespoň přihlásil k pomoci při pozemním útoku.
„Dobrá, ale šetřete se mi,“ povolil generál, zasalutoval a nadále se věnoval už jen Warrickovi, který měl další návrhy na osvobození dalších pracovních táborů a nejbližšího města, do nějž vedla i kolejnicová doprava protínající hlavní město.

Mléčná Dráha, Země, Pentagon, 11. Října 2009
Bylo až neuvěřitelné, že Jack, Walter, Francis Maynard a další představitelé vrchního velení planetární obrany téměř čtyřicet hodin nespali a ještě měli dost energie na řešení problémů vyplívajících z explozí nastražených bomb.
„Nemám ani nejmenší tušení, jak bychom ho mohli vystopovat,“ přemítal Jack v hlavě, když stál v čele debatního kroužku.
„Ale něco udělat musíme, jinak umřou miliony dalších nevinných lidí,“ přihodil jeden z generálů.
„Dal bych cokoliv za to, abych tomu parchantovi mohl zakroutit krkem, ale momentálně není v našich možnostech ho vystopovat, kdyby to bylo jednoduché, už bychom ho dávno našli,“ začal Jack zvyšovat tón, když jej vyrušil Walter.
„Pane, plukovník Sheppard usadil poslední svorku na Hammonda a Odyssea je připravena snést jej do Oblasti 51,“ přečetl zprávu od Davidsona.
„Ať jej snesou a ihned se vrátí na orbitu,“ přikázal Jack, který se následně přesunul k obrazovce, kde blikal subprostorový lokátor Hammonda.
Ten se pomalu začal pohybovat a za malou chvíli vstupoval do atmosféry planety. Bez štítů by takto poškozený trup sestup nevydržel. Naštěstí měla Odyssea dost energie na rozšíření toho svého, což byl vlastně důvod, proč byla Odyssea vybrána. Vlečná lana se napínala, ale jejich tažnost byla neuvěřitelná. Dokonce i s takovouto váhou nebyla znát sebemenší známka přepětí, které by vedlo k přetržení a následnému pádu. Ne. Vše probíhalo naprosto hladce. Womacková precizně, s chladnou hlavou a hlavně opatrně sestupovala nad Oblast 51, kde se již stovky dělníků daly do vyklízení naprosto zdecimovaného doku Suvorova a odklízení spadeného doku nové lodi amerického letectva.
„Řídícímu středisku, tady Davidson, žádáme otevření doku číslo…pět,“ protáhl slovo číslo, než mu Bishop prsty na levé ruce naznačil číslovku.
„Odysseo, tady řídící, otevření aktivní, přistání s Hammondem povoleno,“ ozvalo se v interkomu, načež Odyssea zaparkovala přesně nad dírou, která se pomalu otevírala a vrata odkrývala systém svorek držící nečinnou loď na svém místě.
„Teď pěkně opatrně,“ stoupnul si Davidson za záda Womackové.
Ta se s Hammondem velice opatrně snesla o několik stovek metrů níž. Když zbývalo jen pár desítek metrů, v interkomu se ozval hlas jednoho z dokovacích techniků, který dosednutí lodi do svorek hlídal vlastníma očima.
„Deset…pět…jeden…stop,“ zakřičel do vysílačky, když Odyssea úspěšně usadila Hammonda do předem přichystaných svorek, jejichž mechanismus se spustil a obrovskou silou se přisály k rozborcenému trupu.
„Zadokování dokončeno,“ oznámil tentýž muž, načež Bishop několika tlačítek ukončil přísun energie do tažných lan, která se odlepila od trupu, a naviják je pomalu začal vtahovat zpět do lodě.
„Vezměte nás na orbitu,“ poplácal Womackovou po rameni a odebral se do kontrolní řídící místnosti, kde se snažili dát dohromady subprostorový vysílač, který si transportovali z továrny na okraji Colorada.
Horda techniků se mezitím vrhnula do útrob Hammonda, kam se vydala i Carterová v doprovodu Shepparda, který přistál poblíž doku.
„Tady to vypadá,“ nevěřícně zíral John, že takový výbuch Hammond vůbec přežil.
„Naštěstí to takhle odskákala jen středová část, kde není asgardské jádro s myslí Thora, který byl schopný nás ochránit.“
„Teď už se Thor může zapnout?“ optal se John, když si vzpomněl, že mu Sam říkala, o jeho uložení do spánku.
Oba se ihned přes rozbořené chodby dostali až k místnosti s jádrem, kde jednoduchým popotažením jednoho z kamenů doprava Thora probudili.
„Sam, rád tě vidím,“ zhmotnil se blikající hologram asgardského vrchního velitele přesně mezi Johnem a Sam.
„Já to říkala, že se pro tebe vrátím,“ objala by jej, ale bez sebemenší hmotné části by to vypadalo legračně.
„Děkuji plukovníku,“ otočil se na Johna, který netušil, o co jde.
„Ehm?“
„Děkuji, že jste v tak krátké chvíli spojil všechny části lodi pomocí svorek,“ vysvětlil své díky Thor, kterého stále trápil nedostatek energie.
„Jo, no, nemáte zač,“ usmál se a zpozoroval Saminu zamyšlenou tvář.
„Měla jsem pocit, že jsi uložil loď do spánku?“
„To ano, ale stále jsem na pozadí nechal běžet senzory a některé podpůrné systémy jako systém na udržení integrity trupu. Sice jsem musel obětovat nemalou část energie z jádra, ale vyplatilo se to,“ opět vysvětlil otázku, kterou očekával.
„Je mi líto vašich lidí,“ poukázal na fakt, že senzory zachytily explozi nastražených bomb v centrech měst.
„Je možné, že senzory zachytily, odkud ten signál přišel?“ zeptal se jen tak John, což byla první myšlenka, která mu probleskla hlavou.
„Ano, ten signál byl vyslán přes mnohé družice přes téměř polovinu planety, ale původní signál jsem zachytil v Afghánistánu, konkrétně pak v Chajbarském průsmyku,“ dal Zemi eso do rukávu, s čímž nikdo nepočítal.
Sam se rádiem ihned spojila s řídícím střediskem, které ji přepojilo na Odysseu, z níž byl signál přeposlán do Pentagonu.
„Carterová, co pro mě máte?“ optal se Jack, který předpokládal nějaké zprávy o stavu Hammonda.
„Pane, Thor při „uspání“ Hammonda nechal na pozadí zapnuté senzory, které věřte tomu, nebo ne zachytily místo, z něhož byly odpáleny nálože,“ stejně jako předtím Thor, tak i ona teď Jackovi a všem přítomným vyrazila dech.
„Já toho mrňavýho chlapíka miluju,“ zajásal Jack a ihned se dal do vydávání rozkazů, které měly svrhnout nejhledanějšího muže planety a zabránit dalším ztrátám na životech.
„Připravte úderný tým, chci v něm Ronona, Shepparda, Evanse, Teylu, Lornea, Carterovou a deset jednotek mariňáků,“ seznámil své kolegy s plánem, který měl šanci na úspěch.
Hon na lišku začal.

Snad jste si to užili a líbilo se vám to...příští díl by měl být opět ve středu...ovšem měl bych jet na dost slouhou pracovní cestu a je tedy možné že vydání se o týden (max dva) opozdí...doufejme, že se tak nestane...

Vypadáto, že se země začíná vyhrabávat ze sraček, jsem rád, že tam byl Mitchel, předpokládám, že Ladina nechytí, na Hebridianu bude asi velká vesmírná bitka a snad nebude program zveřejněn.
A snad tady příští týden uvidíme další díl.

[kasparova655365]

Skvělý díl... Nejlepší stejně byl O'Neill, když řekl: „Já toho mrňavýho chlapíka miluju."

Já na oplátku doufám, že bude celý program zveřejněn Jsem škádlivá a vše bych hnedka zveřejnila

ve většině povídek co sem tady četl byl zveřejněn, tak to tady bude snad něco jiného.
jo a poznámečka ty mariňáci mně už připadaj ohraný, proč ne třeba nějaký SG-teamy

Takže, jak už je tradicí, ozvu se i já. Tentokrát jsem díl trošku vyčkával, takže jsem ho sfoukl okamžitě, jak jsem uviděl, že už ho tu máme

Na začátku jsem si všimnul některých chyb v čárkách, v další části už jsem nic nenašel. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem je přestal hledat a začal se věnovat ději (asi jo ), nebo tam už prostě nebyly, ale to jen takový malý detail a postřech. Nikdy si to nenechám pro sebe

A kdybych se měl pustit do samotného obsahu...

Velmi se mi líbí bitva o Hebridan. Myslím, že jsi to při psaní vystihl opravdu dobře a vážně se ti daří podávat ten boj dost věrně. Tím mám na mysli to, že nezapomínáš ani na zásobování, nutnou stravu, taktické porady a vytváření mobilních center. Opravdu se mi ta hebridanská část příběhu zamlouvá. Pokud doletí Apollo včas a orbita bude čistá, měl by průběh bojů opravdu velmi urychlit. Znamenalo by to jak nové zásoby, ať už by třeba šlo o munici, vojenské vybavení, léky a potraviny, tak i stíhačky, čerstvé posily v podobě vojáků a v neposlední řadě také palebnou sílu a transportní paprsek, který se může hodit. Mohlo by také sloužit jako velící středisko. Pokud ovšem Aschenové o Hebridan stojí, pošlou další jednotky a Ellis bude mít práci. Může se také stát, že to Apollo někde schytá a půjde do kytek. Ani ZPM totiž není nepřekonatelné. Když už je všechno ve sračkách, tak by nebylo divu, kdyby z nebe začala padat hovna (trošku neurvalý způsob, kterým jsem to vyjádřil, ale nic lepšího mně v tuto chvíli do hlavy netrklo )

Každopádně by se mně ale líbilo nějaké bombardování z oběžné dráhy, alespoň malý malinký masakr bych uvítal. Nevzpomínám si totiž, že by lidé někdy své lodě využili tímto způsobem, čili k podpoře pozemních bojů, a tudíž bych to velmi uvítal

Tohle bylo třeba řádně promyslet, ale tak či onak, program Hvězdné brány se ocital na tak tenkém ledě, že by bylo nebezpečné se jen nadechnout.

-- Tato věta mě naprosto uchvátila. K tomu není co dodat

A k situaci na Zemi...

Kdo tu říkal, že v příštím díle se půjde po Bin Ládinovi?! No, kdo to byl?
Doufám, že ses na této operaci pořádně vyřádil, protože pokud se něco takového povede, tak to může být opravdu pecka. Mnohem raději než ve vesmírných bitvách, které jsou takříkajích stále o tom samém, se vyžívám v pozemních bojích (to jen abys věděl, na co se máš soustředit ). Tímto tedy vysílám k bohu Daedalovi žádost, aby to bylo maso Představoval bych si boj jak na zemi, tak i ve vzduchu. Předpokládejme totiž, že takový vousatý chlapík má v držení i pár stíhaček a nějaký ten tank. Specialitou souačsných stříleček z tohoto prostředí jsou také takové ty bílé pick upy se stacionárním kulometem. Doufám, že ty tam taky budou (trošku specifické přání, já vím, ale nemohu si pomoct ) A abych se ještě dostal k otázce "někoho" (už nevím koho). "Proč ne SG týmy?" To asi proto, že SG týmy jsou vycvičeny k průzkumu planet, komunikaci s obyvateli, hledání technologií k obraně Země a pokud se nic nezměnilo, tak jsou vybírání převážně z letectva. Zatímco mariňáci, tedy námořní pěchota, jsou považování za nejlepší vojáky na Zemi. Jsou to opravdoví válečníci, žádní vědci a lingvisté

Vidím, že daedalos už to, ostatně jako vždycky, uvedl na pravou míru a obeznámil nás se svými oblíbenci z jednotek SEALS a Delta force, které nemají nic lepšího na práci, než se zapojovat do operací, do nichž jejich velení vůbec nevidí

A ještě k odhalení programu SG...

Prosím na kolenou, pokud se to opravdu stane, ať je to pojaté trošku inovativně. Nevím, zdali je to vůbec možné, ale touto fází si prochází opravdu každá povídka a z devadesáti procent je to vždy stejné. Nemá cenu rozepisovat jaké - prostě standard - nepokoje, rabování, omračovací zbraně. Přesně si vybavuji tu větu, kterou použil snadý, v níž stojí, jak už se každý podřídil, když uviděl nějakou z lodí USAF Takže přesně tohohle bych se chtěl vyvarovat Vím, že už je to asi napsané, takže nemá cenu se do toho nějak srát, ale pokud to není nutné, tak buďto neodhalovat, nebo to pojmout nějak jinak. Klidně znič celé Státy, nebo já nevím co. Ať to bocuhá, lítá skáče a brečí, ale ať to není to, co jsem popisoval nahoře Abych byl upřímný, v tuto chvíli mě nenapadá žádná rozumná alternativa, kterou by se to dalo nahradit Je to takové nevděčné téma, ale většinou otevírá nové možnosti. Nu což, jdu raději od toho (poznámka autora: Poprvé na tomto fóru používám tento smajlík, to chce oslavu )

No, snad jsem to shrnul vše, snad jsem nenechal žádné písmenko bez kritiky. Když se na to tak dívám, tak často zapomínám chválit, takže aby to nevypadalo na nějaký "mega hate", tak chválím komplexně za celý díl. Když se to vezme kolem a kolem, tak to moje očekávání naplnilo ze sta procent

J hurá konečně chcípne ale mariňáky řekněme narovinu to nejsou speciální jednotky,spíš by poslali delta force nebo navy SEALs ale reálné pokud by to byli mariňáci z SGC.Jinak velmi dobrý díl a těším se na další.

tak prvně děkuji kladné komentáře vždy velice těší

Speedy:
- i mistr tesař (Jakop) se někdy utne a nějaká ta chybka, či čárka ulítne...teď korekce nedělá ani Patas, čili o jeden pár očí míň..
- bitva o Hebridan: opravdu jsem se snažil být kreativní a postihnout celou její škálu, ať už z úhlu A, tak z úhlu B či C...
- Apollo? Ano to se může pěkně zapotit... (+ může přijít jistá "prasárna"), i když to nemusí být nutně Apollo

Když už je všechno ve sračkách, tak by nebylo divu, kdyby z nebe začala padat hovna

Krásné a výstižné, co víc k tomu dodat

- bin Ládin?...budete koukat, co jsem s panáčkem vymyslel a provedl
- odhalení? originální? určitě bude (mám i proslov, který St0rm doslova vychválil), čili doufám, že z vaší strany to bude stejné

- a někdy ten smajlík přijít musel...jsem rád, že to bylo u Intervention

Nemůžu napsat nic než, úchvatné. Mě se také líbil boj o Hebridan. Byla to fakt bomba, úplně jsem si to dokázal představit. :-) A dodám jednu věcičku, těsím se na středu ! :-D :-)